39 C 35/2023-55

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Rychnovským ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] pro: přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu takto:

Výrok

I. Výpověď z nájmu bytu [číslo] o velikosti 41 m2 s příslušenstvím, umístěného ve 4. patře domu [adresa] v části [územní celek], bytový dům, který je součástí pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, v [katastrální uzemí], obci [obec], datovaná dne 4. 12. 2022 není oprávněná.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 27 265 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou soudu dne 3.2.2023 domáhali přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu s odůvodněním, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je na něm stojící budova [adresa], v části [územní celek], bytový dům, v kat. úz. [část obce] a obci [obec], zapsaného na [list vlastnictví], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobce [číslo] jakožto nájemce na straně jedné, a žalovaný, jakožto pronajímatel na straně druhé, uzavřeli dne 23. 5. 2014 nájemní smlouvu (dále jen jako„ smlouva“), jejímž předmětem je pronájem a užívání bytové jednotky [číslo] o velikosti 41 m2 s příslušenstvím, umístěné ve 4. patře domu [adresa], v ulici [ulice a číslo], v [obec] (dále jen jako„ byt“), který je výlučným vlastnictvím žalovaného. Nájem bytu byl ujednán na dobu neurčitou. Žalobce [číslo] uzavřel s žalobkyní [číslo] dne 13. 8. 2022 manželství, čímž došlo ke vzniku společného nájmu bytu ve smyslu ust. § 745 o. z.

2. Žalovaný nájem bytu vypověděl prostřednictvím své právní zástupkyně výpovědí z nájmu bytu doručenou žalobci [číslo] poštovní zásilkou dne 4. 1. 2023, která obsahovala přípis ze dne 23. 12. 2021 (správně mělo být uvedeno 2022), který byl právní zástupkyní žalovaného podepsán, jehož přílohou byl prostý nepodepsaný výtisk výpovědi z nájmu bytu, resp. emailu obsahujícího uvedenou výpověď, který právní zástupkyně žalovaného odeslala žalobci [číslo] emailem ze dne 4. 12. 2022 v elektronické nepodepsané formě (dále jen jako„ výpověď“). Ve výpovědi žalovaný uvádí, že nájem bytu vypovídá podle § 2288 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku z důvodu, že byt bude užívat společná zletilá dcera žalovaného a jeho manželky, slečna [jméno] [příjmení], s odůvodněním, že dcera se od rodičů odstěhovala již dříve, možnost samostatného bydlení by ráda zachovala, o dosavadní možnost bydlení však přišla a shání ubytování jiné, přičemž se žalovanému byt svojí kvalitou i výměrou jeví jako nejvhodnější jednotka pro bytové potřeby mladého člověka.

3. Žalobci dále namítají, že výpověď je neplatná, neboť nebyla žalobcům, resp. ani žalobci [číslo] doručena v písemné formě, nebyla podepsána a neobsahuje obligatorní náležitosti požadované zákonem. Žalobci uvádějí, že žalovaný nevyhotovil výpověď písemně, neboť právní zástupkyně žalovaného ani žalovaný výpověď nikdy nepodepsali, tj. žalobcům ani žádnému z nich nedoručili a nedali tak písemnou výpověď a do dispozice žádného z žalobců se do dnešního dne žádným způsobem nedostalo písemné vyhotovení výpovědi podepsané žalovaným či jeho zplnomocněnou zástupkyní. Žalobce [číslo] toliko obdržel poštovní zásilku dne 4. 1. 2023, která obsahovala přípis podepsaný právní zástupkyní žalovaného ze dne 23. 12. 2021 (správně mělo být uvedeno 2022), se sdělením, že si dovoluje zaslat listinné vyhotovení výpovědi z nájmu bytu, které měl žalobce [číslo] obdržet dne 4. 12. 2022 emailem. Přílohou tohoto přípisu byl prostý nepodepsaný výtisk výpovědi z nájmu bytu, resp. emailu obsahujícího uvedenou výpověď, který právní zástupkyně žalovaného odeslala žalobci [číslo] emailem ze dne 4. 12. 2022 v elektronické formě. Výpověď neobsahuje výpovědní dobu, když výpověď hovoří pouze o počátku běhu výpovědní doby, nikoliv však o její délce, trvání či uplynutí, tj. termínu či datu, kdy má nájem dle výpovědi skončit. Jinými slovy lze konstatovat, že žalobci [číslo] nebyla výpověď nikdy řádně doručena v písemné formě a žalobkyni [číslo] nebyla výpověď vůbec doručena. Žalobci jsou manželé, takže nedílnost a nerozlučnost manželů jakožto společných nájemců se projevuje mimo jiné tím, že výpověď musí být dána oběma manželům a oběma musí být také doručena.

4. Žalobci dále uvedli, že výpověď je neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Žalobci uvádějí, že skutečným důvodem výpovědi ze strany žalovaného je ta skutečnost, že žalobci se odmítli podrobit jednostrannému a fakticky protiprávnímu diktátu žalovaného směřujícímu ke zvýšení nájemného, přestože opakovaně uváděli, že nemají problém se zvýšením nájemného a jsou ochotni se na zvýšení nájemného také dohodnout, ale trvali na tom, že takové zvýšení musí být v souladu se smlouvou a právem. Žalobce [číslo] byl podobnému jednání, jako jsou žalobci vystaveni nyní, nucen čelit již v roce 2017, kdy mu bylo vyhrožováno výpovědí nájmu, neboť nesouhlasil s navýšením nájemného způsobem, kdy žalovaný, resp. správcovská společnost žalovaného, postupovali tak, že vložili do domovních poštovních schránek oznámení, že se nájemné zvyšuje, aniž by takové oznámení mělo potřebné formální náležitosti, a aniž by bylo činěno v souladu se smlouvou. Žalobci [číslo] bylo nejdříve oznamováno, že nájem bude vypovězen, aniž by k tomu byl jakýkoliv důvod (ostatně žádný důvod nebyl sdělen ani žádný neexistoval). Poté došlo k dohodě a byl dne 4. 1. 2018 uzavřen dodatek o zvýšení měsíčního nájemného z částky 7.500 Kč na částku 8.250 Kč. Žalobce [číslo] tento dodatek uzavřel, přestože inflace byla nižší než 3% a dle čl. VI bodu 9 smlouvy v takovém případě nemělo ani teoreticky ke zvýšení nájemného dojít. Na jaře roku 2022 vhodil do domovních poštovních schránek oznámení, že se nájemné zvyšuje a že to mají nájemci podepsat. Žalobce [číslo] poté, co byl telefonicky kontaktován zaměstnankyní firmy [anonymizováno] (firma žalovaného) opět reagoval, sdělil výhrady ke způsobu a formě jednání a opět sdělil, že nemá problém se zvýšením nájemného, bude-li tak učiněno v souladu se smlouvou. Žalobci zejména sdělovali, že ujednání čl. VI. bodu 9 smlouvy se nejeví z hlediska parametrů pro zvýšení nájemného jako zcela interpretačně jasné. Za prvé žalobci zdůrazňují, že textace uvedeného ustanovení se z hlediska gramatického i logického výkladu jeví tak, že nájemné se může, tj. nikoliv musí, zvýšit a že tato možnost, tj. její využití, závisí na vůli obou smluvních stran, to znamená, že je ke zvýšení nájemného nutné dvoustranné (konsensuální) právní jednání obou smluvních stran, např. ve formě uzavření dodatku ke smlouvě, a až poté se nájemné zvýší. Za druhé je v daném ustanovení užit dosti neurčitě, resp. bez souvislostí, pojem„ meziroční inflace“, a není zřejmé, zda má tento pojem jediný přípustný výklad a především to, jak má být tento pojem vykládán v kontextu možného zvýšení nájemného. Logickým by se totiž mělo jevit s ohledem na obvyklou konstrukci inflačních doložek a obvyklý výklad tohoto pojmu, že se má jednat o meziroční inflaci za celý kalendářní rok. Za třetí, přestože v této věci nelze aplikovat pravidla pro zvyšování nájemného obsažená v ust. § 2249 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, když zvyšování nájemného řeší smlouva, není již na druhou stranu úplně zřejmé, že nelze aplikovat korektiv maximálního navýšení nájemného, který je obsažen právě v ust. § 2249 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobci požádali také o bližší vysvětlení a odůvodnění logiky zvýšení nájemného a výpočtů žalovaného, neboť byli přesvědčeni, že tyto neodpovídají a nemohou odpovídat znění smlouvy a žádnému jejímu racionálnímu výkladu. Žalobci učinili konkrétní nabídku spočívající v tom, že může být uzavřen dodatek k nájemní smlouvě, jehož obsahem bude zvýšení nájemného dohodou na částku 9 700 Kč měsíčně počínaje 1. 12. 2022. Případně může být dodatkem nájemné upraveno a navýšeno přesně dle meziroční inflace ČSÚ za kalendářní rok 2022, a to od 1. ledna 2023. Odpovědí na uvedený konkrétní návrh byl email právní zástupkyně žalovaného ze dne 4. 12. 2022 obsahující výpověď s odůvodněním, že žalobce potřebuje byt pro svoji dceru. Žalobci uvádějí, že tvrzení žalovaného o tom, že údajně potřebuje byt pro svého příbuzného v přímé linii, tj. pro svoji dceru, je zcela nepravdivé a účelové a výpověď je v rozporu s dobrými mravy.

5. Žalovaný pak navrhuje zamítnutí žaloby s odůvodněním, že jeho dcera, která se měla do předmětného bytu stěhovat předtím žila se svým přítelem. Po uzavření pracovní smlouvy dcery žalovaného [jméno] a v důsledku jejího rozchodu s partnerem, hledala bydlení v [obec]. Vzhledem k tomu, že se jí nepodařilo najít nabídku, která by odpovídala jejím výdělkovým poměrům. Proto žalovaný odeslal žalobci [číslo] výpověď, neboť byt potřeboval pro svou dceru. Dcera žalovaného také nabídky bydlení konzultovala s paní [příjmení], která zprostředkovává prodeje a pronájmy nemovitostí. Žalovaný dále neměl informaci o uzavření manželství, žalobce [číslo] pouze nahlásil změnu v počtu osob v bytě pro účely vyúčtování. Žalobci byt nevyklidili, dcera žalovaného přespává u babičky, kde ovšem dlouhodobě žít nemůže.

6. Žalovaný dále uvedl, že nájemné placené žalobci nedosahuje výše nájemného v okolí bytu. Žalobce žil v oblasti na Floridě postiženého hurikánem, neměl proto žádné myšlenky na věnování se této záležitosti. Samotný popis Žalobců k jednání Žalovaného od roku 2014 je nepravdivý. Žalovaný upozorňuje na to, že Žalobce 1 sám si ještě v e-mailu ze dne 19. září 2022 pochvaloval právě komunikaci s Žalovaným. Nyní naopak oba Žalobci neváhají Žalovaného očerňovat jen proto, že potřebuje bydlení pro své vlastní dítě, a protože jim dal výpověď z nájmu Bytu. Bez ohledu na popis ze strany Žalobců jsou to právě Žalobci, kteří odmítají vykládat projevenou vůli v souladu se zákonem a judikaturou a snaží se pomocí striktně formalistického výkladu výlučně textu Smlouvy vyhnout plnění svých povinností.

7. Průměrná výše nájemného na přelomu období 2022 a 2023, které bylo naposledy upravováno v domě v roce 2017 (u Žalobce 1 se zpožděním až teprve od 1. února 2018) však byla i pro Žalovaného jako pronajímatele neakceptovatelnou, kdy Žalovaný ani nikdy s takovou reálnou (nikoliv nominální) výší nájemného nepočítal a nesouhlasil. Žalovaný využil svého práva valorizovat výši nájemného v celém domě souladu s čl. VI. odst. 9 Smlouvy. V téže době, respektive s drobnou prodlevou poté, pro sebe dcera Žalovaného intenzivně hledala bydlení, kdy se jí nedařilo nalézt bydlení srovnatelné s Bytem v ceně, jakou hradí nebo by měli hradit Žalobci. Žalovaný zvolil pro výpověď nájemní smlouvy nájem Žalobce 1 nejenom pro jeho trvalou neochotu dodržovat znění Smlouvy, ale také proto, že dle Žalovaného již jednou dané slovo platí. Žalovaný totiž v krátké době před výpovědí uzavřel dodatky s ostatními nájemci, a tedy jim slíbil, že za toto nové nájemné jim přenechá k bydlení bytové jednotky. Vypovídat nájemcům jejich nájem v tak krátké době od uzavření dodatku k jejich nájemním smlouvám pokládá Žalovaný za neetické. Mnozí z nich mají rodiny, dodatek jim poskytl dobrou víru v další trvání nájemního vztahu. Žalovaný také volil z menších jednotek, když jeho dcera pro své jednání větší jednotku nepotřebuje a nájem menší jednotky v domě Žalovaného si může dovolit.

8. Žalobci ve vyjádření uvedli, že nemohou za žalovaným zmiňovanou živelní událost či jakékoliv související problémy žalovaného či jeho rodiny. Žalovaný fakticky ve svém vyjádření potvrzuje, že žalobce [číslo] obdržel výpověď z bytu proto, že jako jediný v domě odmítl navýšení nájemného. Dlužno však podotknout a zdůraznit, že žalobci neodmítali zvýšení nájemného, ale odmítli zvýšení nájemného v rozporu s nájemní smlouvou. Žalobci platí řádně a včas nájemné dle uzavřené nájemní smlouvy ve znění uzavřeného dodatku a jakékoliv hořekování žalovaného ve vztahu k výši nájemného je zcela nepřípadné, což platí tím spíše, že žalovaný nebyl ochoten uzavřít dodatek o zvýšení nájemného. Žalobci samozřejmě nemají ani žádnou povinnost přispívat žalovanému čímkoliv nad rámec ujednaného nájemného. Žalobci nemají povinnost informovat žalovaného o uzavření manželství či změně osobního stavu. Společný nájem bytu vznikl žalobcům ze zákona ve smyslu § 745 občanského 3 zákoníku, neboť žalobci [číslo] svědčilo k bytu nájemní právo na základě smlouvy před uzavřením manželství a toto mu svědčilo i ke dni uzavření manželství, a žalobce [číslo] společně s žalobkyní [číslo] byt dlouhodobě užívají ke svému bydlení jako své obydlí, kde trvale žijí a mají svoji rodinnou domácnost. Počet osob, jež užívají předmětný byt, se uzavřením sňatku mezi žalobci navíc nijak nezměnil a byl žalovanému řádně oznámen, když i služby vyúčtovávané žalovaným žalobci, vycházely z tohoto počtu osob v bytě. Nedoručení výpovědi kterémukoliv ze společných nájemců, což je v této věci nespornou skutečností, neboť žalovaný výpověď žalobkyni [číslo] vůbec nezasílal ani neadresoval, znamená, že výpověď z nájmu bytu nemůže vyvolat právní účinky vůči žádnému ze společných nájemců, tj. vůči žádnému ze žalobců, a taková výpověď je neplatná.

9. Žalobci totiž mimo jiné zjistili, že v nemovitosti žalovaného parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je na něm stojící budova [adresa], v části [územní celek], bytový dům, v kat. úz. [část obce] a obci [obec], v němž se nachází také předmětný byt v nájmu žalobců, byl volný byt a tento volný byt byl inzerován k pronájmu právě v době, kdy dcera žalovaného údajně neměla kde bydlet a musela pobývat a přespávat u své babičky. Jednalo se o nabídku bytu k pronájmu o velikosti 2+kk a výměře 43 m2, ve třetím patře, s tím, že byt je volný od 1. 2. 2023. Inzerce probíhala prostřednictvím serveru [webová adresa]“ na adrese: [webová adresa] a jako kontaktní telefonní číslo bylo uvedeno číslo: [tel. číslo], což je kontaktní telefonní číslo na společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalovaného, žalobce a žalobkyně], jejíž jednatelem a společníkem je žalovaný.

10. Soud ve věci provedl dokazování listinami - nájemní smlouvou ze dne 23. 5. 2014, oddacím listem, přípisem právní zástupkyně ze dne 23. 12. 2021, vytištěným nepodepsaným emailem ze dne 4. 12. 2022 obsahujícím výpověď z nájmu, emailovou komunikací z roku 2017, dodatkem k nájemní smlouvě ze dne 4. 1. 2018, emailovou komunikací s právní zástupkyní žalovaného, inzerát volného bytu o velikosti 2+kk a výměře 43 m2, v domě žalovaného, informace o kontaktech na společnost [právnická osoba], výpis z obchodního rejstříku na společnost [právnická osoba], pracovní smlouva [jméno] [příjmení], a dále soudem pořízeným důkazem - výpisem z katastru nemovitostí – [list vlastnictví], kat. úz. [část obce], obec Praha.

11. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

12. Žalobce je nájemcem předmětného bytu, který se nachází v domě ve vlastnictví žalovaného (zjištěno ze shodných tvrzení, výpisu z katastru nemovitostí, nájemní smlouvy včetně dodatku). Žalobce bydlí v bytě se svojí manželkou, jako společným nájemcem, přičemž žalobce oznámil žalovanému, že v bytě jsou dvě osoby, nikoliv však, že druhá osoba je jeho manželka (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků, oddacího listu). Žalovaný dal žalobci [číslo] písemnou výpověď z nájmu bytu prostřednictvím e-mailu, důvodem je, že žalovaný potřebuje byt pro svoji zletilou dceru (zjištěno z e-mailu ze dne 4.12.2022, pracovní smlouvy [jméno] [příjmení]), se kterou žalobce nesouhlasil (zjištěno z e-mailové komunikace účastníků). V době, kdy žalovaný podal žalobci výpověď z nájmu bytu zároveň inzeroval ve stejném domě prakticky obdobný byt jako volný k pronájmu (zjištěno z inzerát volného bytu o velikosti 2+kk a výměře 43 m2, v domě žalovaného, informace o kontaktech na společnost [právnická osoba], výpis z obchodního rejstříku na společnost [právnická osoba]).

13. Po právní stránce posoudil soud věc takto.

14. Doručení výpovědi e-mailem 15. Výpověď z nájmu musí být písemná a musí být doručena druhé smluvní straně. Doručením se rozumí pouhé doručení do "sféry dispozice" adresáta.

16. Byť je dle dikce zákona písemná forma zachována i v případě využití elektronických prostředků (§ 45 odst. 2 osř), je i přesto nevhodným doručování prostřednictvím emailové zprávy, neboť je potřeba prokázat, že se dostala do sféry dispozice správného adresáta.

17. Dané bylo v řešeném případě splněno. V řízení bylo prokázáno, že žalobce 1 se s výpovědí zaslanou mailem seznámil, když na ni reagoval ten samý den večer, co mu byla výpověď doručena. To, že byla e-mailová komunikace mezi stranami obvyklá je dle názoru soudu prokázáno ostatní e-mailovou komunikací.

18. E-mailová komunikace mezi žalobcem 1 a právní zástupkyní žalovaného také nebyla první (viz např. e-mail žalobce 1 z 21. 11. 2022 týkající se nové výše nájemného), žalobce tak musel vědět, že pokud je výpověď podávána prostřednictvím advokátky [jméno] [příjmení] [příjmení], jedná se o zástupkyni žalovaného.

19. Vzhledem k tomu, že výpověď byla platně doručena již e-mailem ze dne 4. 12. 2022 nezabýval se soud dále dopisem obsahujícím přípis zástupkyně žalovaného a výpověď z nájmu, který byl žalobci 1 doručen v lednu 2023.

20. Námitka žalobců je nedůvodná. 21. (Ne) doručení výpovědi žalobkyni 2 22. Žalobci uzavřeli sňatek dne 13. 8. 2022, takže k tomuto dni vznikl žalobcům ze zákona společný nájem ve smyslu § 745 o. z.

23. Žalovaný učinil nesporným, že věděl, že v bytě bydlí 2 osoby, nicméně neměl informaci o tom, že by žalobci byli sezdáni a tudíž jim vznikl společný nájem.

24. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce 1 neoznámil žalovanému, že v případě další osoby v bytě se jedná o jeho manželku, tedy společný nájem sice žalobcům vznikl, nicméně žalovaný se o tomto nedozvěděl, resp. nebylo mu to ze strany žalobců sděleno, a tudíž nelze jít k jeho tíži, že o existenci společného nájmu nevěděl a výpověď zaslal pouze žalobci 1 jako tomu, se kterým má uzavřenou nájemní smlouvu.

25. Náležitosti výpovědi 26. Výpověď z nájmu bytu musí obsahovat základní informace o nájemci i pronajímateli, označení bytu a jednoznačné sdělení, že chcete nájemní smlouvu ukončit.

27. Vzhledem k tomu, že výpověď byla dána pro důvod uvedený v § 2288 odst. 2 písm. b) o. z., speciální náležitostí výpovědi bylo, že musela obsahovat označení důvodu výpovědi, což v daném případě bylo splněno (viz § 2288 odst. 3 o. z.).

28. Mezi náležitosti výpovědi naopak nepatří sdělení odkdy běží výpovědní doba a její délka, neboť se jedná o informace určené zákonem v § 2286 o. z. a 2288 o.z.

29. Námitka žalobců, že výpověď je neplatná z důvodu, že neobsahuje délku výpovědí doby a stanovení začátku běhu výpovědní doby je nedůvodná.

30. Důvod výpovědi 31. Žalobci uvedli, že oficiálním důvodem výpovědi byl důvod dle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. (pronajímatel potřebuje byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni), nicméně pravým důvodem bylo, že žalobci měli výhrady ke způsobu zvyšování nájemného bytu.

32. Žalovaný jako tuto osobu, která potřebuje zajistit bytové potřeby označil svou dceru – [jméno] [příjmení].

33. V e-mailové komunikaci po podání výpovědi žalovaný zmínil, že by ocenil, kdyby se z bytu žalobci odstěhovali co nejdříve s tím, že jako„ protislužbu“ pak nebude chtít žalovaný doplatit nájemné.

34. V řízení bylo prokázáno, že přesně v období, kdy žalobci dostali výpověď z nájmu bytu (prosinec 2022) a dle tvrzení žalovaného jeho dcera neměla kde bydlet (resp. bydlela u babičky) byl na stránce [webová adresa] inzerován byt k pronájmu o velikosti 2+kk o výměře 43 m2, který se nacházel ve třetím patře s informací, že byt je volný od 1. 2. 2023, ve vlastnictví žalovaného, s kontaktním telefonním číslem na [právnická osoba], která je taktéž ve vlastnictví žalovaného.

35. Byt, ze kterého dostali žalobci výpověď je dispozičně stejný, dokonce je o 2 m2 menší (dle nájemní smlouvy 41 m2), než byt inzerovaný. Nejde tedy o byt, který by byl nevhodný k bydlení pro samotného mladého člověka, který má právo na soukromí a samostatný život, jak ostatně žalovaný ve svých podáních líčí. Jiná situace by samozřejmě nastala v případě, že volný byt byl například dispozice 4+kk.

36. Inzerovaný byt byl navíc volný ještě dříve, než byt žalobců (kterým měla výpovědní doba uplynout k 31. 3. 2023), přičemž pokud by byt na žádost žalovaného opustili dříve, jednalo by se jen o jejich dobrou vůli. Žalobci nesouhlasili s výpovědí, žalovaný tudíž nemohl ani předpokládat, že by byt žalobci opustili dříve. Pokud měl být inzerovaný byt volný od 31. 1. 2023, a bychom počítali s standardní zákonnou tříměsíční výpovědní dobou, případná předchozí výpověď ze strany jak pronajímatele nebo předchozího nájemce inzerovaného bytu musela být podána v říjnu 2022. Žalovaný si tedy musel být vědom toho, že předmětný byt bude od konce ledna volný. Tím spíše žalovaný musel vědět o bytu k dispozici, pokud byl nájem v inzerovaném bytě sjednán na dobu určitou.

37. Soud výše zmíněným nechce naznačit, že dcera žalovaného v rozhodné době neřešila svou bytovou situaci, nicméně vzniklé situace nelze využít ze strany žalovaného na zkrácení práv nájemců žalovaného.

38. Soud dospěl k závěru, že ze strany žalovaného pouze došlo k využití zákonného ustanovení na výpověď z nájmu z důvodu bytové potřeby potomka. Nad hlavním důvodem, proč žalovaný chtěl dát výpověď žalobcům soud polemizovat nebude, na okraj však uvádí a dává za pravdu žalobcům, že z doložené komunikace nevyplynulo, že by žalobci na zvýšení nájemného nepřistoupili, měli pouze připomínky ke způsobu jeho výpočtu a oznámení. Soud proto uzavřel, že výpověď žalovaného není oprávněná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

39. Výpověď není oprávněná.

40. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, k že v době podání výpovědi nebyla naplněna podstata použitého výpovědního důvodu a žalobě proto vyhověl, když shledal výpověď neoprávněnou.

41. S ohledem na důvody rozhodnutí soud další důkazy neprováděl.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 265 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 2 680 Kč, ztráta času 1 000 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 4 385 Kč.

Poučení