39 C 38/2021-61

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Martiny Tvrdkové a přísedících Zdeňky Vranovské a JUDr. Terezy Erényi, LL.M., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] pro: na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru takto:

Výrok

I. Žaloba, aby bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] je neplatné, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce 23 716 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalované.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. V žalobě uvedl, že od [datum] pracoval u žalované jako recepční v [anonymizována dvě slova] na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] Pracovní smlouvou byla sjednána týdenní pracovní doba v rozsahu 38,75 hodin se směnným nerovnoměrným rozvržením pracovní doby. S ohledem na opakované vyhlášení nouzového stavu v ČR svolala žalovaná na den [datum] v [údaj o čase] hod pracovní schůzku se zaměstnanci, kde je seznámila s tím, že [anonymizována dvě slova] bude od téhož dne uzavřen s předpokládaným otevřením v polovině [anonymizována dvě slova] [rok]. Následně došlo k uzavření [anonymizována dvě slova], s výjimkou některých prostor, které nebyly využívány pro hotelové účely. Dne [datum] byl žalobci doručen dopis zaměstnavatele ze dne [datum], jehož obsahem bylo okamžité zrušení pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (dále jen „zák. práce“), z důvodů dlouhodobé neomluvené absence. Vzhledem k tomu, že žalobce v práci neabsentoval, neboť hotel byl uzavřen a zaměstnavatel nijak neoznámil zaměstnancům, že překážky na jeho straně pominuly, žalobce na tento dopis odpověděl první pracovní den po skončení vánočních svátků dne [datum], vyslovil nesouhlas s okamžitým zrušením pracovního poměru a trval na dalším zaměstnávání v pracovním poměru. Na to reagovala žalovaná tak, že trvá na okamžitém zrušení pracovního poměru.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila podáním ze dne [datum] a uvedla, že tvrzení obsažená v žalobě neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce pracoval na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] se sjednaným dnem nástupu do práce dne [datum] a rovněž že s ohledem na opakované vyhlášení nouzového stavu v České republice svolala žalovaná na den [datum] v [údaj o čase] hod. pracovní schůzku se zaměstnanci, kde je seznámila s tím, že hotel [anonymizováno] bude od téhož dne uzavřen. Přes vyhlášený nouzový stav v České republice, však mohly hotely zůstat otevřené z důvodu poskytování ubytování zdravotního personálu, služebních cest, rekonvalescence po onemocnění Covid-19 apod. K uzavření hotelu tak nedošlo z důvodu vyhlášení nouzového stavu v České republice, nýbrž z důvodu enormního poklesu tržeb od [anonymizováno] [rok]. Ředitelka hotelu paní [příjmení] [celé jméno svědkyně], která je současně jednatelkou žalované, na pracovní schůzce oznámila zaměstnancům, že je jejím záměrem udržet svůj personál s tím, že s každým zaměstnancem bude jednat jednotlivě ihned po společné schůzce. U pohovoru s jednotlivými zaměstnanci byla přítomna ředitelka hotelu a finanční ředitel hotelu pan [celé jméno svědka]. Na pohovoru bylo dne [datum] žalobci žalovanou oznámeno, že dále potřebuje, aby docházel do zaměstnání v rozsahu sjednané pracovní doby s tím, že má pro něj zajištěnou práci dle uzavřené pracovní smlouvy. Žalobce však [anonymizováno] to reagoval tak, že do práce chodit nechce a nebude, s tím, že by měl nadále pobírat plný plat dle opatření vlády. Na to mu bylo ze strany žalované oznámeno, že žalobce nadále má konat práci, a proto se nejedná v jeho případě o jiné překážky na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 208 zák. práce. Dne [datum] proběhlo další setkání se žalobcem, jemuž byly přítomny stejné osoby jako dne [datum]. Žalobci bylo znovu oznámeno, aby nadále vykonával svou práci. Žalobce namítal, že je klamán, protože správně by neměl chodit do práce a dostávat plný plat. Na základě tohoto posledního rozhovoru žalobci ředitelka hotelu paní [příjmení] [celé jméno svědkyně] řekla, že pokud nechce chodit do práce, jediná varianta je dohoda o rozvázání pracovního poměru s tříměsíčním odstupným a že se setkají dne [datum] v [anonymizováno] hod. za účelem přípravy a odsouhlasení souvisejících dokumentů. Dne [datum] v [údaj o čase] hod. žalobce telefonicky oznámil paní [příjmení] [celé jméno svědkyně], že na sjednanou schůzku nepřijde. Ředitelka hotelu žalobci sdělila, aby se neprodleně dostavil, žalobce se však nedostavil a od té doby do práce nepřišel, nedal o sobě vědět a nikterak svoji absenci zaměstnavateli neomluvil. Vzhledem k tomu, že žalobce ode dne [datum] bez uvedení jakéhokoliv důvodu či omluvy své absence zaměstnavateli nepřišel do práce, jak dle sjednané pracovní smlouvy měl, čímž zvlášť hrubě porušil své pracovní povinnosti, rozhodla se žalovaná dne [datum] pro okamžité zrušení pracovního poměru žalobce ve smyslu ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce. Dne [datum] bylo žalované doručeno oznámení žalobce ze dne [datum], ve kterém žalobce potvrdil, že mu byla dne [datum] doručena výpověď z pracovního poměru dle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce, dále sdělil, že s uvedeným důvodem pro ukončení pracovního poměru nesouhlasí a trvá na dalším zaměstnávání.

3. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce pracoval u žalované jako recepční na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] se sjednaným dnem nástupu do práce dne [datum] a rovněž je mezi účastníky nesporné, že s ohledem na opakované vyhlášení nouzového stavu v České republice svolala žalovaná na den [datum] v [údaj o čase] hod. pracovní schůzku se zaměstnanci, kde je seznámila s tím, že [anonymizována dvě slova] bude od téhož dne uzavřen.

4. Na základě provedených důkazních prostředků soud nad rámec shodných prohlášení účastníků učinil následující skutková zjištění:

5. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vykonával u žalované funkci recepčního, za kterou mu náleží mzda ve výši 24 000 Kč měsíčně, z čehož pevnou mzdu tvoří částka 14 400 Kč a pohyblivou složku tvoří částka 9 600 Kč. Délka pracovní doby byla sjednána na 38,75 hodin týdně v dvousměnném pracovním režimu s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby.

6. Z listiny označené jako příloha [číslo] popis funkce – pracovní náplň recepční vyplývá pracovní náplň žalobce na pozici recepčního spočívající v zabezpečení ubytování hostů, inkaso plateb, podkladů pro fakturaci, poskytování veškerých informací o službách hotelu, recepční dále dbá na profesionální přistup k péči o hosta, vyřizuje požadavky hostů a dbá na úroveň poskytovaných služeb, vyřizuje připomínky a stížnosti hostů, zapisuje požadavky na opravy a informuje o nich front office managera, spolupracuje s pokojovou službou, dodržuje pracovní dobu a nosí jednotné pracovní oblečení.

7. E-mailem ze dne [datum] odeslaným paní [celé jméno svědkyně] na adresu recepce [anonymizována dvě slova] a dalším čtyřem osobám sděluje paní [celé jméno svědkyně] adresátům, že vzhledem k současné situaci a k nařízením Vlády ČR bude [anonymizována dvě slova] od [datum] uzavřen, dne [datum] od [anonymizováno] hod. proběhne setkání v hotelu.

8. Z tabulky docházky [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok] vyplývají denní a noční služby žalobce, jedná se o rozpis služeb žalobce na tyto měsíce. Dne [datum] měl žalobce denní směnu, dne [datum] měl žalobce noční směnu.

9. Z dohody o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus č. ABC-CO [číslo] [rok] uzavřené mezi žalovanou a Českou republikou prostřednictvím Úřadu práce České republiky dne [datum] a z dodatku k této dohodě ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná se s Českou republikou dohodla na čerpání příspěvku z programu Antivirus za účelem částečné úhrady nákladů na náhrady mezd náležejících zaměstnancům zaměstnavatele podle zák. práce v souvislosti s rozšířením onemocnění Covid-19.

10. Z listiny označené jako okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná zrušila s žalobcem pracovní poměr ve smyslu ust. § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce z důvodu porušení pracovněprávních povinností žalobce vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, který spočívá v dlouhodobé neomluvené absenci žalobce, která trvala od [datum] do [datum], kdy žalobce bez uvedení důvodu či omluvy nepřišel do práce. Z dodejky vyplývá, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo žalobci odesláno dne [datum].

11. V listině označené jako oznámení zaměstnance podle § 69 odst. 1 zák. práce, že trvá na dalším zaměstnání ze dne [datum], adresované žalobcem žalované, žalobce uvádí, že mu byla dne [datum] doručena výpověď z pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce, s důvodem uvedeným ve výpovědi žalobce nesouhlasí, výpověď považuje za neplatnou a trvá na dalším zaměstnávání.

12. V listině označené jako okamžité zrušení pracovního poměru – vyjádření k oznámení zaměstnance ze dne [datum] datované dnem [datum], adresované žalovanou žalobci, žalovaná žalobci sděluje, že okamžité zrušení pracovního poměru je účinné ke dni [datum], kdy bylo žalobci doručeno a že žalovaná na důvodu tvrzeném v okamžitém zrušení pracovního poměru trvá.

13. V e-mailu adresovaného panu [příjmení] recepcí [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] je sděleno, že v současnosti není možné nabídnout ubytování, neboť hotel je do poloviny [anonymizováno] [rok] uzavřen.

14. V e-mailu adresovaného panu [příjmení] od paní [celé jméno svědkyně] ze dne [datum] je sděleno, že [anonymizována dvě slova] je uzavřen a není znám přesný den otevření.

15. K věci byl proveden důkaz účastnickou výpovědí žalobce, který uvedl, že náplní jeho práce u žalované byla práce na hotelové recepci ve dvanáctihodinových denních a nočních směnách. Práce recepčního spočívala v čekání na hosty, taxi, v práci v terénu i standardní práci, v registraci a přijímání hostů. Na setkání se zaměstnavatelem dne [datum] mu bylo sděleno, že se mu sníží mzda z 24 000 Kč na 18 000 Kč. [příjmení] to akceptoval, pokud dostane novou pracovní smlouvu znějící na tuto částku. K tomu mělo dojít [datum], protože měl toho dne denní směnu. [příjmení] smlouvu měl připravovat finanční ředitel. Žalovaná po něm nepožadovala, aby [datum] chodil do práce, nebyly ani směny. Možná byly od listopadu ty staré. Na jednání [datum] mu měl být návrh pracovní smlouvy předložen, to se nestalo. Bylo mu nabídnuto, že může ukončit pracovní poměr dohodou. Nic mu nepřišlo, proto šel na inspektorát práce a tam mu bylo řečeno, že má dohodu přinést. Volal žalované, tam mu bylo řečeno, že může dohodu přijít podepsat, dopředu že ji nedostane. Dohodu dostali tři zaměstnanci na recepci, on byl ten čtvrtý. Celkem bylo na recepci 6 zaměstnanců. Zůstali jen noční a on. Ti ostatní akceptovali dohodu. Pro něj byla ta situace jiná, nepřišlo mu to fér. Chtěl vidět novou smlouvu nebo nové papíry, co může mít v ruce. S dohodou nesouhlasil, ale chtěl ji vidět. Po [datum] neměl žádnou směnu, byl doma, hotel byl zavřený, byly zavřené dveře a na nich byl papír. Žalovaná jej nevyzvala k nástupu do práce, ani jednou mu netelefonovali, nenapsali email. Celkem pracovalo na recepci 6 lidí, pak zůstali jen dva a ti pracovali jako ochranka. Střídali se tam na recepci ještě se dvěma údržbáři a barmanem. K uzavření hotelu došlo [datum], poslední host odjel [datum]. Stačilo mu získat novou pracovní smlouvu. [obec] na recepci by za 18 000 Kč dělal ochranku, s tím souhlasil na prvním mítinku dne [datum]. Nikdo mu nikdy neřekl, že zůstává doma na překážkách, že nemá chodit do práce. V práci byl [anonymizována čtyři slova] dle rozpisu. Zaměstnavatel mu sdělil, že se spolu uvidí 4. [anonymizováno], ale on musel tu schůzku zrušit, protože musel na inspektorát práce. Věděl o tom, že když nepodepsal žádnou dohodu, že je stále zaměstnanec. Do práce se ale nedostavil, protože hotel měl zavřeno s papírem dočasně zavřeno. Oni nemají ani vstup pro zaměstnance. Byl zavřen fitness i bazén. Byla tam možná jenom ředitelka a majitelka nahoře. Ředitelka mu řekla, že už na něj nebude mluvit. Svou absenci u žalované neomluvil. Poté nikde nepracoval, od [datum] pracuje jako obchodník.

16. Jednatelka žalované [příjmení] [celé jméno svědkyně] vypověděla, že žalobce v roce [rok] přijali na pozici recepčního. V [anonymizováno] [rok] začala být situace v cestovním ruchu i ve společnosti turbulentní. Obsazenost hotelu začala v říjnu klesat. Svolala zaměstnance, v e-mailu uvedla, že předpoklad uzavření je do března. Nikdo nic nevěděl, situace byla emočně vypjatá. Dne [datum] se konala schůzka se zaměstnanci, kde oznámila, že hotel se uzavře, zakonzervuje a že není jisté, kdy znovu otevře. Že stále jsou rezervace na prosinec, nevěděla, jaká budou opatření. Některé hotely okolo byly otevřené. Před schůzkou vše konzultovala s právní zástupkyní paní doktorkou [příjmení]. Chtěla hovořit osobně s každým zaměstnancem, měla pro každého připraveny varianty. Měli totiž nasmlouvané nevratné zálohy z Bookingových rezervací, předplatby, smlouvy s firmami, akontace, takže tam se muselo komunikovat s Bookingem, provádět e-mailovou komunikaci. Všem řekla, že kdo chce pomoct, mohou se dohodnout na práci v nějakém období. Nevěděla, jaké to bude období, pracovalo by se za poníženou mzdu, protože by zaměstnanec nechodil do práce každý den. Druhá možnost byla dohoda o rozvázání pracovního poměru s dvouměsíční výpovědní dobou a s tříměsíčním odstupným. Třetí možnost byla, že zaměstnanci dají výpověď. S každým zaměstnancem jednala. Všichni si to měli rozmyslet a dát jí vědět, nebránila se ani jednání s právními zástupci zaměstnanců. Problém nebyl, ani když zaměstnanci řekli, dáme výpověď, nechceme ani odstupné a když se otevře, vezmete nás zpět. Věděli, že ona slovo drží. Mluvila i s žalobcem, u všech jednání byl přítomen pan [celé jméno svědka]. Řekla mu to samé, co ostatním. Reakce žalobce byla, že chtěl kopii pracovní smlouvy, řekla mu, že ji už má. Udělala mu tedy kopii pracovní smlouvy a měl si rozmyslet, na jakou variantu přistoupí. Po několika dnech se setkali znovu, znovu se ho zeptala. Chtěl zůstat doma se sto procenty platu. Ona mu řekla, že pro něj práci ale má, jen neví, na jak dlouho. Domluvili se na další schůzce na začátku [anonymizováno]. Půl hodiny před schůzkou jí volal žalobce, že nepřijde, ona mu řekla, že musí přijít, měl u ní výplatní pásku, stravenky a museli se domluvit na variantě do budoucna. [příjmení] chtěl, aby poslala právničce kontrakt, řekla, že ho má a že nic nikam posílat nebude. Několikrát mu řekla, že jestli nerozumí, ať si přivede překladatele nebo zástupce. Řekla mu, že na něj čeká, on řekl, že nepřijde. Co se týká programu antivirus, tak společnost čerpala dotace v rámci tohoto programu. V [anonymizováno] na žalobce program nečerpali. Nevzpomíná si, zda na jiné zaměstnance ano. Všichni mají uzavřenou smlouvu 60 na 40, tedy 60 procent základní složku a 40 procent osobní ohodnocení. Ti, co se rozhodli zůstat, tak jim zůstalo těch 60 procent mzdy. Základ zůstal zachován. Žalobce stále hovořil o kontraktu. Nabízela mu mzdu vyšší než 60 procent. Žalobci nebyly nikdy oznámeny překážky v práci, ani mu nebylo nikdy sděleno, že nemá chodit do práce. Absenci neomluvil. Nevěděla, kde bydlí, žalobce jí to nenahlásil. Byl v těžké situaci, nabízela mu v létě apartmán v hotelu za sníženou cenu. Nikdo nereagoval jako žalobce, všichni přistoupili na nějaké dohody. Na schůzce [anonymizováno] určitě nesdělili zaměstnancům, že je možné zůstat doma. I když hotel zavře, zůstávají práce jako úklid, měli tam kávovary, kopírky, gastro odpad, bylo nutné řešit e-mailovou komunikaci, popelnice, jsou tam ještě tři další nájemníci – bazén, fitness a [anonymizováno] banka, pro které zajišťovali servis. Musí tam probíhat hygienický servis. Byla tam práce minimálně na měsíc. Žalobce ji nekontaktoval, nikdo z inspektorátu práce ji nekontaktoval, vůbec nevěděla, že tam byl. S žalobcem komunikovala v češtině, nabízela mu angličtinu, řekl, že česky rozumí.

17. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že pracoval u žalované jako finanční ředitel, žalobce pracoval na recepci. Když přišel další lockdown, tak se žalovaná snažila se všemi zaměstnanci jednat. [příjmení] byl u jednání. Řešilo se, že budou nadále práce potřebné k vykonání ohledně budovy a dojití obchodních záležitostí. Řešilo se, že plný plat je moc. [příjmení] byly dvousložkové, takže se nemusely dělat žádné úpravy. Bylo rozhodnuto, že ty platy budou pokud možno vyšší než jen základ. Jednalo se nadvakrát. Někdo chtěl odejít sám, někdo chtěl odstupné. Byla tam pracovnice, která řekla, že odejde se zárukou, že ji pak zase přijmou. Dále se řešilo, že bude nutno být v kontaktu kvůli dalšímu domlouvání. Nějaký pracovník recepce prohlásil, že žalobce nebude chtít nic dělat, že bude chtít být doma za plat, jak se říkalo v televizi. Na další schůzku se žalobce nedostavil, nebyl k dosažení. Pohyblivá složka se mohla modifikovat podle výkonu práce, někdo zase dostával speciální odměny. Nevzpomene si na přesné datum uzavření hotelu. Po uzavření hotelu zůstal v hotelu dále zaměstnán, stejně tak např. údržba tam byla papírově zaměstnaná. Čerpali z dotačního programu antivirus, za žalobce ale ne. S žalobcem komunikovali česky. Hotel byl otevřen do plného provozu až v [anonymizováno] [rok]. Žalobce při prvním setkání ještě chtěl chodit do práce, při druhém už ne. Práce tam pro žalobce byla, u všech zaměstnanců měli zájem, aby zůstali, protože se nevědělo, kdy se otevře a začnou chodit hosti. Nebyl důvod se zaměstnanců zbavovat. Oznámení o tom, že by měl zůstat doma, to určitě žalobce nedostal. Přímo tuto věc nevyřizoval, ale co věděl, tak od žalobce žádná omluva nebo třeba neschopenka nepřišla.

18. Svědkyně [celé jméno svědka] uvedla, že u žalované pracuje od roku [rok], je to rodinný hotel, pracuje jako housekeeper manager. S žalobcem měli kolegiální vztah. V [anonymizováno] [rok] mluvila osobně paní ředitelka s každým zaměstnancem. Bylo jim nabídnuto buď odejít, nebo zůstat. Ona zůstala. Do práce se chodilo třeba dvakrát třikrát týdně na dvě hodiny po domluvě, na recepci vždy někdo byl, střídali se tam zaměstnanci, hotel se musel zazimovat, dát do kupy. Všichni si dělali starosti o žalobce, nikomu o sobě nedal vědět. Někteří recepční odešli, některé pokojské odešly. Je tam banka, bazén, vytíraly se společné prostory, zateplovala se okna. Dostávali sníženou výplatu, neví už kolik, ale nebylo to snížené výrazně. Společné setkání si nevybavuje, s každým se mluvilo osobně, u toho byla paní ředitelka a pan [celé jméno svědka]. Na schůzce se jí zeptali, zda chce zůstat, nebo odejít. Pokud by se rozhodla odejít, zaplatili by ji dovolenou, která jí zbývala. Nikdo nevěděl, co bude. [příjmení] brala méně peněz s jistotou práce. Se žalobcem se určitě taky osobně mluvilo, jako s každým recepčním. Po poslední službě najednou zmizel, nikdo o něm nevěděl, jeho telefonní číslo neměli. Práce tam pro něj byla. Hotel v [anonymizováno] byl přístupný jen po telefonické domluvě, pokud tam šli zaměstnanci banky nebo bazénu.

19. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že pracuje u žalované jako údržbář už dvacet let, žalobce zná povrchně, neboť se v práci míjeli. Žalobce v hotelu pracoval, než začala uzávěra, a pak o něm už nikdo nic nevěděl. Když se uzavřel hotel, protože nebyla klientela, tak řekl paní ředitelce, že se hotel musí udržovat. Hotel se nedá uzavřít, jen hlavním vchodem, ale je tam fitness, bazén a banka, takže se jim musel zajistit přístup, to komunikovala paní ředitelka. Před uzavřením hotelu se zaměstnanci sešli v jídelně a řešilo se, že se bude zavírat hotel. Po uzávěře zůstali v hotelu lidé z údržby a z recepce a střídalo se to, aby se zajistil vstup do hotelu. Neví, proč byl s žalobcem rozvázán pracovní poměr. Naposledy ho viděl v té jídelně nebo dřív. Pak o něm už nikdo nic nevěděl, mysleli si, že odjel zpět do [země]. Ta uzávěra byla někdy touto dobou před dvěma lety (pozn. soudu: výslech svědka na ústním jednání soudu dne [datum]). Při první uzávěře bylo taky setkání a řešilo se to podobně. [příjmení] chodila neustále, i při první uzávěře, protože banka má vstup pouze z hotelové části. Bazén při první uzávěře nebyl otevřen, ale musel se udržovat. Při osobní schůzce mu byly nabídnuty možnosti, neměl problém hotelu pomoct, nikdy se mu nezpozdila výplata, má s žalovanou dobrou zkušenost. Měl pořád stejnou mzdu.

20. Z dalších provedených důkazů (výplatní páska žalobce za [anonymizováno] [rok], e-mailová komunikace mezi [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení] z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) nezjistil soud nic relevantního pro projednávanou věc, listiny se týkají vyjednávání smíru mezi účastníky, k jehož uzavření nakonec nedošlo.

21. Na základě shora uvedených nesporných tvrzení účastníků, jakož i na základě provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

22. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena pracovní smlouva se sjednaným dnem nástupu do práce dne [datum], žalobce vykonával práci na pozici recepčního. S ohledem na opakované vyhlášení nouzového stavu v České republice svolala žalovaná na den [datum] v [údaj o čase] hod. pracovní schůzku se zaměstnanci, kde je seznámila s tím, že [anonymizována dvě slova] bude od téhož dne uzavřen. Po schůzce hovořila ředitelka hotelu paní [celé jméno svědkyně] a finanční ředitel hotelu pan [celé jméno svědka] osobně s každým zaměstnancem. Žalobci byly při osobním rozhovoru nabídnuty tři varianty jako ostatním zaměstnancům. Zaprvé se jednalo se o výkon práce spočívající v provozu recepce a budovy hotelu, do které by zaměstnanec nedocházel každý den, jeho mzda by byla snížena, jednalo by se ale o více než 60 procent mzdy. Zadruhé se jednalo o uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru s dvouměsíční výpovědní dobou a s odstupným ve výši tří měsíčních mezd a zatřetí se jednalo o možnost zaměstnance podat výpověď. Žalobce chtěl po žalované novou smlouvu, s dohodou nesouhlasil. Na další schůzku dne [datum] se žalobce nedostavil, s ředitelkou hotelu před schůzkou telefonoval s tím, že na schůzku nepřijde, ona trvala na jeho účasti, žalobce však nedorazil a do práce již v následujících týdnech nepřišel. I po uzavření hotelu dne [datum] vykonávali někteří zaměstnanci práci spočívající v zabezpečení recepce, údržbě budovy a společných prostor, zajištění vstupu osob z bazénu, banky a fitness. Ze strany žalované bylo listinou ze dne [datum] přistoupeno k okamžitému zrušení pracovního poměru žalobce, přičemž tato listina byla žalobci doručena dne [datum]. Žalobce dopisem ze dne [datum] žalované oznámil, že trvá na dalším zaměstnávání. Žalovaná důvod okamžitého zrušení pracovního poměru vymezila § 55 ods. 1 písm. b) zák. práce, což konkretizovala tím, že se žalobce bez omluvy či uvedení důvodu nedostavil ve dnech od [datum] do [datum] do práce, čímž se dopustil porušení pracovněprávních povinností zvlášť hrubým způsobem.

23. Po právní stránce soud věc posuzoval jako pracovněprávní vztah, pročež ve věci aplikoval speciální úpravu zák. práce, s tím, že na jím neupravené otázky se aplikuje obecná úprava občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb., dále jen„ o. z.“). Na základě učiněných zjištění soud uzavřel, že mezi účastníky byla dne [datum] platně uzavřena pracovní smlouva (§ 34 zák. práce), na jejímž základě ke dni nástupu žalobce do práce ([datum]) vznikl pracovní poměr účastníků (§ 36 zák. práce).

24. Ohledně rozvázání pracovního poměru obecně platí, že tento může být rozvázán jen zákonem předepsaným způsobem (§ 48 zák. práce), tedy dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením či zrušením ve zkušební době (§ 48 odst. 1 písm. a) až d) zák. práce). Okamžité zrušení pracovního poměru je jednostranným právním jednáním, pročež k jeho vzniku není třeba součinnosti druhého účastníka pracovněprávního vztahu. V okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží (§ 60 zák. práce). Okruh důvodů takového rozvázání pracovního poměru je taxativně vymezen (§ 55 odst. 1 písm. a), b) zák. práce). Dále platí, že zaměstnanec (žalobce) se může žalobou domáhat určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru (§ 69 odst. 1 zák. práce), k čemuž je stanovena lhůta dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměru skončit jeho rozvázáním (§ 72 zák. práce).

25. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

26. Soud nejprve konstatuje, že pracovní poměr účastníků měl skončit jeho rozvázáním ke dni [datum], přičemž doručení okamžitého zrušení pracovního poměru vyplývá nepochybně z dopisu žalobce ze dne [datum], adresovaného žalované, ve kterém žalobce výslovně uvádí, že mu okamžité zrušení pracovního poměru bylo doručeno dne [datum], pročež lhůta dvou měsíců k podání žaloby byla zachována, neboť řízení bylo zahájeno žalobou došlou soudu dne [datum] (§ 72 zák. práce).

27. Soud se dále zabýval otázkou, zda okamžité zrušení pracovního poměru po formální stránce splňuje zákonné náležitosti tohoto jednostranného právního úkonu a dospěl k právnímu závěru, že ano, neboť okamžité zrušení pracovního poměru bylo v souladu s ust. § 60 zák. práce učiněno v písemné formě a zaměstnavatel dostatečně určitě vymezil, že v daném případě se jedná o důvod dle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce a zároveň tento důvod dostatečně vymezil i po skutkové stránce způsobem, že nebylo pochyb, v čem zaměstnavatel spatřoval porušení povinností ze strany žalobce zvlášť hrubým způsobem, když uvedl, že důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru spočívá v dlouhodobé neomluvené absenci žalobce, která trvala od [datum] do [datum], kdy žalobce bez uvedení důvodu či omluvy nepřišel do práce.

28. Soud se dále zabýval především otázkou, zda žalovanou vymezené důvody okamžitého zrušení pracovního poměru skutečně nastaly, jakož i otázkou, zda tyto dosáhly takové intenzity, aby na jejich základě došlo k platnému rozvázání pracovního poměru jeho okamžitým zrušením.

29. Soud na tomto místě předesílá, že uvěřil svědeckým výpovědím a účastnické výpovědi žalované, které jsou stran líčení skutkového stavu konzistentní, až na nepodstatné odchylky mající původ ve skutečnosti, že se předmětná situace odehrála v časovém odstupu dvou let. Výpověď žalobce se v zásadě od výpovědí ostatních osob odlišuje v jediném tvrzení, že hotel byl uzavřen jak pro veřejnost, tak pro zaměstnance, tudíž na straně žalované existovaly jiné překážky v práci, pro které nemohou zaměstnanci konat práci a přísluší jim tak náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku podle § 208 zák. práce. Soud však v rámci výpovědi žalobce stran uzavření hotelu a překážek na straně zaměstnavatele zaznamenal rozpory, jak bude uvedeno dále.

30. Soud má provedeným dokazováním jednoznačně za prokázané, že hotel, ve kterém byl žalobce zaměstnán, byl po [datum] uzavřen toliko pro veřejnost. Tato skutečnost vyplývá jak z emailové komunikace s hosty a zaměstnanci, tak ze všech svědeckých i účastnických výpovědí. Soud má však dále za jednoznačně prokázanou i skutečnost, že hotel nebyl po [datum] uzavřen pro personál a pro osoby z banky, fitness a bazénu, kdy tyto provozy sdílely s hotelem společné prostory a v případě banky i vchod. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že lidé z banky chodili neustále, muselo se jim otevírat, bazén se musel udržovat. Všichni svědci přisvědčili tomu, co vypověděla jednatelka žalované, tedy že recepce hotelu byla v provozu, střídali se v ní jak recepční, tak zaměstnanci jiných profesí. [příjmení] na recepci komunikovaly s Bookingem stran rušených rezervací, předplateb, vyřizovali e-mailovou komunikaci. Sám žalobce ve své výpovědi uvedl, že u žalované zůstali dva recepční, kteří se na recepci střídali ještě se dvěma údržbáři a barmanem. Jak vyplynulo ze svědeckých výpovědí poskytnutých jak vedením hotelu, tak běžnými zaměstnanci, v hotelu byly nadále vykonávány udržovací práce, hygienická údržba, služba u vchodových dveří. Soud tak má za to, že provedeným dokazováním bylo jednoznačně vyvráceno tvrzení žalobce, že hotel byl uzavřen pro překážky v práci na straně zaměstnavatele.

31. Podle § 38 odst. 1 zák. práce je od vzniku pracovního poměru a) zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem, b) zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

32. Na osobní schůzce sdělila žalovaná žalobci stejně jako ostatním zaměstnancům, že pro něj má práci, jen neví, na jak dlouho. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná žalobci oznámila existenci jiných překážek v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zák. práce, žalovaná naopak avizovala, že určité práce, včetně služby na recepci hotelu, bude nutno vykonávat i po uzavření hotelu. Za situace, kdy žalobce byl žalovanou vyzván, aby vykonával práci podle pracovní smlouvy, a současně za situace, kdy byl obeznámen s provizorním pracovním režimem u žalované, který fungoval, jak bylo uvedeno výše, nemůže obstát obrana žalobce spočívající v jeho tvrzení existence jiných překážek v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zák. práce z důvodu, že hotel byl uzavřen a na dveřích visela cedule, že je dočasně zavřeno. Žalobce byl naopak povinen práci podle pracovní smlouvy konat, rozpisy práce byly na měsíc [anonymizováno] [rok] [anonymizována dvě slova] [rok] vyhotoveny, žalobce sám uvedl, že dne [datum], což je již doba po uzavření hotelu, byl v práci, neboť měl denní směnu, což ostatně odpovídá rozpisu služeb na měsíc [anonymizováno] [rok]. Žalobce netvrdil ani neprokázal žádnou překážku v práci, pro kterou by nemohl vykonávat práci pro žalovanou podle pracovní smlouvy i v měsíci [anonymizováno] [rok]. Do práce měl nastoupit tím spíše, že se na schůzce konané dne [datum] s žalovanou nedohodl na žádném řešení nastalé situace.

33. Další schůzka mezi žalovanou a žalobcem byla domluvena na den [datum], tento den měl žalobce také podle rozpisu služeb mít noční směnu. Žalovaný před uskutečněním schůzky ředitelce hotelu telefonicky sdělil, že se nedostaví, ředitelka žalobce vyzvala k tomu, aby dorazil. Žalobce přes přímý pokyn nadřízené na schůzku nepřišel, nedostavil se ani na směnu a zaměstnavateli se za svou absenci, která počala dne [datum] a trvala ještě dne [datum], kdy žalovaná žalobci odeslala okamžité zrušení pracovního poměru, neomluvil, absenci nevysvětlit a žalovanou za tímto ani jiným účelem nekontaktoval. Svědci vypověděli, že žalobce od rozhovorů se žalovanou nikdo neviděl, žalobce nikoho nekontaktoval, žalovaná na něho kontakt neměla. Ačkoliv žalobce tvrdil, že ho žalovaná nevyzvala k nástupu do práce, sám žalobce také vypověděl, že mu nikdy nikdo neřekl, že zůstává doma na překážkách, že do práce nemá chodit. Žalobce dále vypověděl, že věděl o tom, že když nepodepsal žádnou dohodu, že je stále zaměstnanec a dále vypověděl, že svou absenci u žalované neomluvil. Tyto skutečnosti považuje soud za podstatné v projednávané věci. Žalovaná neoznámila žalobci překážky v práci na její straně, naopak mu sdělila jako všem ostatním zaměstnancům, že pro něj práci má. Účastníci se nedohodli na ukončení pracovního poměru, žalobce si tak byl vědom, že jeho pracovní poměr trvá a ve smyslu § 38 odst. 1 písm. b) zák. práce se měl do práce dostavit a vykonávat práci podle pracovní smlouvy. Skutečnost, že svou absenci neomluvil, nevysvětlil, svou budoucnost u žalované neřešil a v období od [datum] do [datum] se nedostavil do práce, zakládá podle názoru soudu porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Jak totiž dovodila soudní praxe, neomluvené zameškání práce v trvání pěti a více dnů zpravidla představuje – samo o sobě porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem a odůvodňuje rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením (rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 9. 6. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4150/2019). Porušení pracovněprávních povinností žalobce v uvedené intenzitě v konkrétním případě podle názoru soudu naplnilo důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru žalovanou (§ 55 odst. 1 písm. b) zák. práce).

34. S ohledem na shora uvedené pak soud konstatuje, že byla rovněž splněna podmínka obsažená v ust. § 58 odst. 1 zák. práce, podle kterého může zaměstnavatelem okamžitě zrušit pracovní poměr z určitého důvodu pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o takovém důvodu dověděl, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

35. Ačkoliv soud nemůže souhlasit se způsobem, jakým druhou vlnu covidové pandemie řešila žalovaná v rámci svých pracovněprávních vztahů se zaměstnanci, pro tento případ je podstatné, jak bylo uvedeno výše, že žalovaná sdělila zaměstnancům, potažmo žalobci, že pro něj má práci, kterou může i po uzavření hotelu pro veřejnost vykonávat. Je otázkou, do jaké míry se do vzniku sporu promítla jazyková bariéra, která měla jistě negativní vliv při vyjednávání žalované se žalobcem na konci [anonymizována čtyři slova] [rok]. Soud nicméně uvěřil žalované, která tvrdila, že žalobci několikrát doporučila, aby si přivedl k jednáním překladatele. Žalobce byl však přesvědčen, že jeho porozumění a dorozumění v českém jazyce je dobré natolik, že tuto možnost nevyužil, stejně tak, jako když explicitně odmítl ustanovení tlumočníka při ústním jednání soudu, což vedlo ke komplikovaným situacím, kdy právní zástupce musel prostřednictvím překladu žalobce z anglického jazyka soudu dovysvětlovat žalobcem používanou pracovněprávní terminologii a dále jak byly myšleny některé pasáže z žalobcovy účastnické výpovědi.

36. Žalobce se po žalované dožadoval vyhotovení nové pracovní smlouvy, do které by se promítlo žalovanou avízované snížení platu a převedení žalobce na jinou práci. Na takový požadavek žalobce však není právní nárok, soud opakuje, že žalobce se měl dostavit podle smlouvy do práce a až ve chvíli, kdy by jeho práva z pracovněprávního vztahu byla porušena, měl se bránit zákonem předpokládaným způsobem. Z výpovědí svědků vyplývá, že někomu byla mzda nikoliv výrazně snížena, svědku [celé jméno svědka] nebyla mzda snížena vůbec, recepční vykonávali svou práci na recepci podle pracovní smlouvy, proto jsou úvahy o porušení či změně pracovní smlouvy čistě hypotetické a žalobce za situace, kdy nebylo známo, kolik zaměstnanců zůstane a v jakém režimu, nemohl po žalované požadovat vyhotovení nové pracovní smlouvy.

37. Soud neakceptoval tvrzení žalobce, že uzavření rámcové dohody mezi žalovanou a Českou republikou o čerpání příspěvku z programu Antivirus za účelem částečné úhrady nákladů na náhrady mezd náležejících zaměstnancům zaměstnavatele podle zák. práce v souvislosti s rozšířením onemocnění Covid-19 znamená, že na straně žalované existovaly jiné překážky v práci. Z uvedené dohody ani z jejího dodatku nevyplývá, že by žalovaná příspěvek na určité zaměstnance skutečně čerpala, podle výpovědi ředitelky hotelu a finančního ředitele hotelu žalovaná za žalobce v listopadu příspěvek nečerpala. Nicméně ani opačné zjištění by nebylo s to vyvrátit prokázanou neexistenci překážek v práci na straně žalované, což je otázka právní, ke které v tomto řízení proběhlo rozsáhlé dokazování, a soud si tuto otázku zhodnotil. Povinnost žalobce přijít do práce, která nebyla suspendována ani pokynem žalované ani např. pracovní neschopností žalobce tak byla zachována. Zjištění stran neoprávněného čerpání příspěvku žalovanou by mohlo žalované přivodit toliko vznik veřejnoprávní odpovědnosti.

38. V souladu s odůvodněním tohoto rozsudku soud žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru jako nedůvodnou zamítl (výrok I).

39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když plně procesně úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 23 716 Kč spočívající v nákladech zastoupení žalované advokátem podle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“), za sedm úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum], písemné podání ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] v délce 2,5 hodin, účast na jednání soudu dne [datum] v délce 2,25 hodin) ve výši 17 500 Kč. Dále bylo žalované přiznáno 7 paušálních částek náhrady po 300 Kč jako náhrada advokátových výdajů za 7 úkonů právní služby ve výši 2 100 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., to vše včetně příslušné 21 % DPH ve výši 4 116 Kč. Soud žalované nepřiznal náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech zastoupení žalované advokátem za osm úkonů právní služby představující další poradu s klientem přesahující 1 hodinu podle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. a za jeden úkon právní služby představující jednání s protistranou, a to za každé započaté dvě hodiny podle § 11 odst. 1 písm. i) a. t., jak žalovaná požadovala ve vyúčtování nákladů řízení ze dne [datum]. Soud takto rozhodl s ohledem na skutečnost, že jak úkony podle § 11 odst. 1 písm. c) a. t., tak úkon § 11 odst. 1 písm. i) a. t. jsou úkony časovými, kdy z obsahu spisu nevyplývá, že k těmto úkonům skutečně došlo a v jakém časovém rozmezí. Skutečnost, že žalovaná prostřednictvím e-mailu jednala s protistranou, kdy tyto e-maily žalovaná založila jako důkaz, nezakládá nárok na časovou odměnu. Rovněž žalovanou doložené interní tabulky žalované, ve kterých jsou uvedeny dny a časový rámec konkrétních porad s klientem a jednání s protistranou, či příloha faktury, která není klientem podepsaná ani není jinak zjistitelné, že klient fakturu akceptoval, nelze považovat za potvrzení, že se uvedené úkony uskutečnily.

40. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. O místu plnění (k rukám advokáta) bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II).

Poučení