39 C 45/2023 - 36

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Rychnovským ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/1] [Adresa zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] pro zaplacení 1 000 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení, jejichž výše bude uvedena v písemném vyhotovení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že byla manželkou pojistníka a pojištěného z životního pojištění [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum], a taktéž obmyšlenou pro případ smrti pojistníka. Zemř. manžel a pojistník [jméno FO] uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu s počátkem všech pojištění dne [datum]. Jedním z dílčích pojištění bylo také pojištění pro případ smrti s klesající pojistnou částkou, kdy pojistná částka při sjednání pojištění činila [částka] a měla se snížit ke každému výročí smlouvy o [částka]. Jako obmyšlená osoba pro výplatu pojistného plnění z tohoto poj. rizika byla sjednána, jak už bylo uvedeno, žalobkyně coby manželka. [jméno FO] zemřel dne [datum], tedy ještě před prvním výročím pojistné smlouvy. Příčinou jeho úmrtí byla rakovina jater, kterážto choroba dala o sobě vědět a rozvinula se až do terminálního stádia po uzavření pojistné smlouvy. Žalobkyně požádala žalovanou o vyplacení poj. plnění, tak je však odmítla. Jako důvod uvedla, že se dovolává neplatnosti pojistné smlouvy, protože zemřelý Jar. [jméno FO] údajně zamlčel do osobního dotazníku ischemickou chorobu srdeční a chronickou bronchitidu. Zástupce žalobkyně pak oslovil žalovanou dopisem z [datum], v němž se pokusil žalovanou přimět k přehodnocení svého stanoviska. Poukázal na to, že zemřelý pojistník nic nezamlčel, a i kdyby bylo třeba připustit, že ve zdravotním dotazníku některé otázky nezodpověděl úplně, není zde dána absolutně žádná příčinná souvislost mezi jeho dosavadní anamnézou a náhlým těžkým onemocněním rakovinou jater. Žalovaná odpověděla na tuto výzvu zamítavým dopisem ze dne [datum], ve kterém žalovaná trvala na tom, že pojistná smlouva je neplatná, neboť tím, že zemř. pojistník neuvedl úplné informace, neumožnil žalované, aby si jeho zdravotní stav byla blíže vyhodnotila, přičemž kdyby byla věděla, že pojistník v době akutních obtíží kouří dýmku a předtím kouřil i 30 cigaret denně, nikdy by s ním pojistnou smlouvu neuzavřela. Žalobkyně však považuje pojistnou smlouvu za platnou, neboť dle jejího názoru nemůže pojišťovna aplikovat automaticky § 583 o. z. na každé neúplné vyplnění zdravotního dotazníku, pokud vidí, že nemá šanci použít úspěšně § 2809 o. z. To by šlo zcela proti smyslu § 2809 o. z.

2. Pokud jde o samotný předmětný zdravotní dotazník a pojistníkovu anamnézu, u onemocnění oběhové soustavy pojistník uvedl ANO! Žalovaná se mohla proto doptat na cokoli. Skutečnost je taková, že v r. 2012 byl pojistníkovi zjištěn přechozený infarkt. S tímto stavem se však dále již neléčil. Co se týká údajného onemocnění dýchací soustavy, byl sice vyšetřován v r. 2012 a 2015 na plicní ambulanci, avšak s negativním nálezem. Jestliže tedy na dotaz k onemocněním oběhové soustavy odpověděl kladně, sotva je důvodné podezřívat jej zpětně z úmyslného tajení nějakých závažných zdravotních problémů, a žalovaná už tehdy obdržela podnět k tomu, aby si zjistila podrobněji pojistníkovu anamnézu. Rovněž tak kouření pojistník přiznal, odpověděl pravdivě na položenou otázku. Žalovaná věděla, že pojišťuje šedesáti dvou letého pána, který uvedl, že kouří, že měl něco s oběhovou soustavou, a jemuž byl naměřen vysoký tlak. Takových lidí v tomto věku žije spousta a dožívají se pravidelně ještě mnoha let. Pojistná částka na úmrtí byla sjednána s degresí o [částka] za každý rok, takže pojištění pro případ úmrtí bylo sjednáno de facto jen na 4 roky.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením Žalobkyně, že Pojistník nic nezamlčel. Naopak, Pojistník v době uzavírání Pojistné smlouvy a vyplňování Osobního dotazníku zamlčel 3 podstatná onemocnění. Při úplném a pravdivém zodpovězení dotazů by byl Pojistník vyhodnocen jako rizikový a proces hodnocení rizik by probíhal jinak. Úplné a správné zodpovězení dotazů pojistitele uvedených v Osobním dotazníku je při sjednávání Pojistné smlouvy pro Žalovanou podstatnou a rozhodující skutečností. Odpovědi se vyhodnocují ve vzájemném propojení a pojistné riziko se hodnotí právě v době uzavírání Pojistné smlouvy. Pojistník ke dni [datum] dle předložených lékařských zpráv prokazatelně trpěl následujícími onemocněními: a) Ischemická choroba srdeční s postižením 2 koronárních tepen (uzávěry a významné stenózy) s projevy angíny pectoris s dlouhodobým užíváním léků na ředění krve potvrzené selektivní koronarografií (diagnostikována v roce 2015), b) Porucha kinetiky myokardu potvrzená echokardiografickým vyšetřením (taktéž diagnostikováno v roce 2015), c) Chronická bronchitida, d) Arteriální hypertenze na terapii, e) Nikotinismus. [právnická osoba] Osobním dotazníku Pojistník uvedl pouze poslední dvě položky, které samy o sobě neznamenají, že by klient nemohl být přijat do pojištění. Ve svém souhrnu byly zatajené informace podstatné a významné pro rozhodnutí Žalované o (ne)uzavření Pojistné smlouvy. Dle doložených zpráv je zřejmé, že si Pojistník musel být vědom svých zdravotních obtíží, které při vyplňování Osobního dotazníku nijak nezohlednil, a nemohl o nich nevědět, neboť to byl právě on sám osobně, kdo zmiňované zdravotní problémy pociťoval, kdo docházel k lékařům a podstupoval veškerá vyšetření, a to i invazivního charakteru. Přinejmenším z nedbalosti tak Pojistník odpověděl nepravdivě. V této souvislosti Žalovaná poukazuje také na výslovné prohlášení Pojistníka v závěru Osobního dotazníku, které zní: „Svým podpisem potvrzuji, že uvedené údaje jsou pravdivé a úplné“. Žalovaná zdůrazňuje, že při vyplňování Osobního dotazníku nehraje žádnou roli to, že Pojistník byl laik, neboť ve stejné pozici je velká většina zájemců o pojištění a samozřejmě s vědomím toho je dotazník ze strany Žalované vytvořen. Na základě výše uvedeného považuje žalovaná pojistnou smlouvu neplatnou dle § 583 o. z.

5. Žalobkyně ve svém vyjádření zopakovala, že Zemřelý pojistník se sice podrobil spirometrickým testům, avšak na jejich základě bylo vyloučeno jakékoli bronchopulmonální onemocnění. Chronická bronchitida je banální respirační onemocnění, typicky vyskytující se u kuřáků, v podstatě slouží pro označení chronického pokašlávání bez zjištění specifické příčiny a není jako typ onemocnění v dotazníku žalované vůbec uvedena. Pokud jde o žalovanou tvrzenou chronickou ischemickou chorobu srdeční, tak na tu se zemřelý pojistník neléčil – viz poznámku na poslední straně propouštěcí zprávy, že je t. č. bez ambulantní péče, přičemž ani tato choroba není v dotazníku žalované výslovně uvedena. Zdravotní dotazník žalované je velmi povšechný. Kdyby žalovaná kladla takový důraz na zjištění anamnézy a zdravotního stavu zájemce o pojištění, musel by být mnohem podrobnější. Předmětný zdravotní dotazník je formulován ve své základní otázce takto: vyhledal pojištěný v posledních 10 letech zdravotnické zařízení pro (jednotlivé obecné kategorie onemocnění), byl v posledních 10 letech nebo je v současné době vyšetřován, sledován nebo léčen pro: (jednotlivé obecné kategorie onemocnění). Skutečnost je taková, že ischemická choroba srdeční mu byla zjištěna mimoděk (v r. 2015), když absolvoval sérii vyšetření za účelem odhalení příčiny oprese na hrudi. Léčil se pouze s hypertenzí a na ni také bral léky. Šel k lékařům na plicní kvůli podezření na zdravotní problém, který se nepotvrdil, ale byl odhalen úplně jiný zdravotní problém, který ale spadá do stejného okruhu onemocnění (oběhová soustava), v jehož rámci se zemřelý pojistník léčil kvůli přiznané primární diagnóze spočívající v hypertenzi. Právní argumentaci žalované považuje žalobkyně ze nepřiléhavou, když v tomto sporu jde nanejvýš o ne zcela úplné vyplnění zdravotního dotazníku, nikoli o vědomé zatajení. Žalovaná se snaží „přebít“ obecnými ustanoveními občanského zákoníku speciální ustanovení podle § 2809 o. z. Toto speciální ustanovení by ale bylo zcela nadbytečným, kdyby bylo možné jej z pohledu pojišťovny obejít poukázáním v zásadě na jakoukoli nepřesnost nebo neúplnost zdravotního dotazníku. Pokud snad zemřelý pojistník [jméno FO] neuvedl 100 % toho, s čím kdy navštívil lékaře (resp. co vyšlo mimoděk najevo při nějakém jiném vyšetření a dále se to neřešilo) nebo to o něm bylo v nějaké lékařské zprávě zaznamenáno (aniž by si to byl sám jako nějaký definovatelný zdravotní problém z minulosti uvědomoval), nemůže to odůvodňovat samo o sobě závěr, že tento pojistník jednal s úmyslem uvést žalovanou v omyl a jednalo se o okolnosti rozhodujícího charakteru. Bylo by třeba řešit v neposlední řadě otázku, do jaké míry je možné považovat žalovanou namítané diagnózy za rozhodující skutečnosti. Žalovaná v tomto ohledu ani netvrdí s určitostí, že by s jejich znalostí vůbec nebyla s žalobcem uzavřela pojistnou smlouvu. Nebylo by ostatně takové tvrzení ani věrohodné, když přijala téměř dvaašedesátiletého kuřáka s hypertenzí. Pokud bude tvrdit, že by mu bývala stanovila v návrhu pojistné smlouvy vyšší pojistné nebo ještě kratší dobu pojištění, pak by to znamenalo, že žalovanou namítané skutečnosti povahu rozhodujících okolností ve smyslu § 583 o. z., způsobujících neplatnost pojistné smlouvy, neměly. Žalovaná evidentně pojišťuje na smrt i starší osoby se zdravotními problémy a se zlozvykem nikotinismu. Tomu také zjevně odpovídá krátká pojistná doba na 4 roky, přičemž pojistník zemřel ani ne rok po uzavření pojistné smlouvy. Žalobkyně znovu poukazuje na to, že v daném případě pojistník zemřel ze zcela jiné příčiny než na údajnou chronickou bronchitidu nebo možnou ischemickou chorobu srdeční nebo vůbec na cokoli souvisejícího s plícemi nebo srdcem a oběhovou soustavou.

6. Soud ve věci provedl dokazování listinami - Pojistná smlouva s počátkem pojištění dne [datum], dopis žalované z [datum] – odmítnutí vyplacení pojistného plnění, výzva zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum], zamítavý dopis žalované ze dne [datum], vyplněný zdravotní dotazník, lékařské zprávy – propouštěcí z března 2020 a z plicní ambulance, Přílohy pojistné smlouvy: Osobní dotazník, Trvalé následky úrazu, Tabulka sportů, Souhlas pro lékaře, Informace o pojištění, Pojistka; Oznámení o neplatnosti pojistné smlouvy ze dne [datum], Posouzení zdravotního stavu a podmínek přijetí do pojištění ke dni [datum] na základě přiložených lékařských zpráv.

7. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

8. Mezi stranami je nesporné, že žalobkyně byla manželkou pojistníka a pojištěného z životního pojištění [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum], a taktéž obmyšlenou pro případ smrti pojistníka. Zemř. manžel a pojistník [jméno FO] uzavřel s žalovanou pojistnou smlouvu s počátkem všech pojištění dne [datum]. Jedním z dílčích pojištění bylo také pojištění pro případ smrti s klesající pojistnou částkou, kdy pojistná částka při sjednání pojištění činila [částka] a měla se snížit ke každému výročí smlouvy o [částka]. Jako obmyšlená osoba pro výplatu pojistného plnění z tohoto poj. rizika byla sjednána, jak už bylo uvedeno, žalobkyně coby manželka (zjištěno též z pojistné smlouvy ze dne [datum]). [jméno FO] zemřel dne [datum], tedy ještě před prvním výročím pojistné smlouvy. Příčinou jeho úmrtí byla rakovina jater, kterážto choroba dala o sobě vědět a rozvinula se až do terminálního stádia po uzavření pojistné smlouvy (nesporná tvrzení účastníků).

9. Po úmrtí manžela požádala žalobkyně o výplatu plnění ze smlouvy, což žalovaná odmítla s tím, že se dovolává neplatnosti pojistné smlouvy, protože zemřelý Jar. [jméno FO] zamlčel do osobního dotazníku ischemickou chorobu srdeční a chronickou bronchitidu a dovolala se neplatnosti pojistné smlouvy. Zástupce žalobkyně pak oslovil žalovanou dopisem z [datum], v němž se pokusil žalovanou přimět k přehodnocení názoru (zjištěno z korespondence účastnic, oznámení o neplatnosti pojistné smlouvy). 10. [jméno FO] v dotazníku k pojistné smlouvě neuvedl, že trpí onemocněními : a) Ischemická choroba srdeční s postižením 2 koronárních tepen (uzávěry a významné stenózy) s projevy angíny pectoris s dlouhodobým užíváním léků na ředění krve potvrzené selektivní koronarografií (diagnostikována v roce 2015), b) Porucha kinetiky myokardu potvrzená echokardiografickým vyšetřením (taktéž diagnostikováno v roce 2015), c) Chronická bronchitida, d) Arteriální hypertenze na terapii, e) Nikotinismus (zjištěno z vyplněného dotazníku), ačkoliv tomu tak bylo (zjištěno z lékařských zpráv).

11. Po právní stránce posoudil soud věc takto.

12. Při posouzení nelze postupovat dle § 2809 o.z., neboť pro odmítnutí pojistného plnění pojistitelem po pojistné události se vedle vědomého porušení povinnosti pojistníka pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistitele, týkající se sjednávaného pojištění, vyžaduje i to, aby takto pojistiteli zatajená skutečnost byla příčinou vzniku pojistné události (NS [spisová značka], [spisová značka]), a pojistná událost musí být následkem realizace této skutečnosti. V tomto řízení pak bylo prokázáno, že pojištěný [jméno FO] zemřel na rakovinu jater, nikoli na poruchu, kterou neuvedl v zdravotním dotazníku.

13. Podle § 583 o. z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

14. Neplatnost právního jednání je následkem omylu, jestliže (i) jde o omyl podstatný, (ii) druhá strana je na omylu účastna a (iii) omyl je omluvitelný. „Druhou stranou“ je adresát právního jednání, popř. spolukontrahent, jakož i jeho zástupce nebo jiná osoba, jejímž prostřednictvím jedná.

15. Podstatný omyl (error essentialis). O omyl o rozhodující okolnosti jde v případě, že jednající je v omylu o hlavní okolnosti nebo okolnosti sice vedlejší, kterou však strany prohlásily za rozhodující. Hlavní okolnost je třeba chápat v objektivním smyslu, neboť na rozdíl od okolnosti vedlejší, vždy jde o rozhodující okolnost, zatímco okolnost vedlejší se může stát okolností rozhodnou pouze na základě vůle stran (§ 584 odst. 1). Hlavní okolnost se může týkat pouze základních prvků právního jednání, tj. právního důvodu, osoby nebo předmětu právního jednání (NS [spisová značka]). Zároveň musí jít o okolnost, ohledně které lze (objektivně) uzavřít, že při skutečné znalosti věci by jednající právní jednání neučinil, popř. by je učinil za podstatně odlišných podmínek. Uvedením jednajícího v omyl se rozumí, že omyl je důsledkem činnosti druhé strany, jako např. poskytnutí nesprávných informací. Činností je i nečinnost, pokud byla druhá strana k činnosti povinna. Taková povinnost může vyplývat ze zákona, např. povinnost poskytnout informace podle § 1811 odst. 2, nebo z jednání stran před učiněním právního jednání. Z hlediska uvedení jednajícího v omyl není podstatné, zda tak druhá strana učinila zaviněně a zda o omylu jednajícího věděla. V případě úmyslného uvedení jednajícího v omyl nebo vědomého využití omylu jednajícího se jedná o lest (§ 584 odst. 2).

16. V dotazníku je velkými a tučnými písmeny před pasáží, kde žadatel o pojištění vyplňuje informace o zdravotním stavu uvedeno „NEMOCI: Vyhledal pojištěný v posledních 10 letech zdravotnické zařízení (například ordinaci lékaře, pohotovost, nemocnici, záchrannou službu), byl v posledních 10 letech nebo je v současné době sledován pro:“ V řízení bylo prokázáno, že pojištěný pan [jméno FO] v dotazníku, který vyplňoval před uzavřením smlouvy o pojistné události neuvedl, že od roku 2015 trpí ischemickou chorobou srdeční, kdy mu bylo provedeno i invazivní vyšetření prokazující uzávěr a významnou stenózu 2 koronárních tepen a dále neuvedl, že byl v roce 2012 a 2015 vyšetřován na plicní ambulanci pro stavy dušnosti. Soud samozřejmě bere v potaz, že vyšetření na plicní ambulanci bylo s negativním výsledkem, nicméně to není nic na skutečnosti, že ke specializovanému vyšetření došlo a v dotazníku o tom měla být alespoň zmínka.

17. Soud dospěl k závěru, že minimálně neuvedením ischemické choroby srdeční, byla žalovaná uvedena v omyl podstatný, neboť je vysoce pravděpodobné, že při skutečné znalosti věci by žalovaná právní jednání neučinila, popř. by je učinila za podstatně odlišných podmínek.

18. V souladu se zásadou, že jen bdělým svědčí jejich práva (vigilantibus iura), způsobuje podstatný omyl neplatnost právního jednání pouze tehdy, pokud jde o omyl omluvitelný, jestliže jednající nemohl rozpoznat skutečný stav věci a zjistit existenci omylu ani poté, co by postupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze na něm požadovat s ohledem na okolnosti případu (NS 29 Cdo 1830/2007). Nelze akceptovat, že by bylo možno se účinně dovolat neplatnosti pro omyl za situace, kdy by v omylu jednající zanedbal pro něj ve věci objektivně existující možnost přesvědčit se o pravém stavu věci a bez příčiny se ve svém úsudku nechal mylně ovlivnit případnými dojmy, náznaky řešení, resp. hypotézami týkajícími se právního jednání (NS 33 Odo 1560/2006). Jednající je povinen podle okolností konkrétního případu si sám zajistit odpovídající míru objektivních informací o okolnostech, resp. skutečnostech, které má za rozhodující pro uskutečnění zamýšleného právního jednání, případně i využitím odborných znalostí třetí osoby (NS 33 Odo 519/2006).

19. Z rozhodnutí NSČR sp.zn. [spisová značka] „Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi při výkladu § 49a obč. zák. zdůraznil, že jednající osoba se ve smyslu § 49a věty první obč. zák. může účinně dovolat podstatného omylu vyvolaného osobou, které byl právní úkon určen, jen jde-li o tzv. omluvitelný omyl. Omluvitelným je přitom jen takový omyl, k němuž došlo přesto, že jednající (mýlící se) osoba postupovala s obvyklou mírou opatrnosti (že vyvinula obvyklou péči), kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat k tomu, aby se takovému omylu vyhnul.

20. Posouzení, že žalovaná splnila svou povinnost ověřit si skutečnosti rozhodné pro učinění právního úkonu, jestliže nechala pojištěnému v návrhu na uzavření pojistné smlouvy vyplnit kolonku určenou pro údaje o pojistných smlouvách uzavřených u jiných ústavů, a že není reálně možné dělat individuální šetření u každého klienta zvlášť a pátrat po dalších smlouvách v momentě uzavírání konkrétní pojistné smlouvy, pak Nejvyšší soud nesprávným neshledává. Odvolací soud se při řešení této právní otázky od dovolatelkou citované ani od další příslušné judikatury Nejvyššího soudu neodchýlil. Prohlášení pojištěného o pojistných smlouvách uzavřených u jiných pojišťoven je takové povahy, že se žalovaná při uzavření smlouvy mohla důvodně spolehnout na jeho pravdivost. Jde tu o poskytnutí jednoduché, zcela prosté informace, která jen stěží může být (a v souzené věci také nebyla) deformována omylem samotného jejího poskytovatele, jeho zanedbáním (jak tomu bylo ve věci R 55/2010) a jejíž podstatou není předpoklad, jenž se může ukázat nesprávným (jak tomu bylo ve věci rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]). Se zřetelem na to nelze usoudit, že žalovaná nepostupovala s obvyklou mírou opatrnosti (že nevyvinula obvyklou péči), jestliže před uzavřením pojistné smlouvy o životním pojištění též neprověřovala, zda výslovné prohlášení o dalších pojištěních učiněné zájemcem o pojištění není nepravdivé“.

21. Soud nesouhlasí s tvrzením žalobkyně o nepřiléhavosti uvedené judikatury na řešený případ. Je sice pravdou, že v uvedeném judikátu se řeší neuvedení dalších uzavřených pojištění, a tedy neuvedená informace se netýkala zdravotního stavu, nicméně dle názoru nadepsaného soudu ohledně zdravotního stavu nelze dělat u každého klienta individuální šetření zvlášť a provádět pátrání, zda klient za posledních 10 let nebyl na vyšetřeních v nějaké specializované ambulanci či se léčil pro nějakou nemoc. Naopak soud případné pátrání po dalších pojistných smlouvách považuje za snazší variantu pátrání, neboť subjektů poskytující službu životního pojištění je mnohonásobně méně, než ordinací, ambulancí apod., ve kterých se může klient nechat vyšetřit pro zdravotní potíže.

22. K námitce žalobkyně, že pojištěný uvedl v dotazníku u onemocnění oběhové soustavy (vysoký krevní tlak, onemocnění srdce, cévní mozková příhoda, embolie, žilní trombóza) „Ano“ a žalovaná se ho tedy mohla doptat na cokoliv. Soud ani v tomto případě neshledal, že by žalovaná nesplnila svou povinnost postupovat s obvyklou mírou opatrnosti, neboť při vyplnění odpovědi „ano“ jako další krok následuje vyplnění konkrétních onemocnění. Sám pojištěný pan [jméno FO] do tohoto „podokna“ vyplnil pouze vysoký krevní tlak. Žalovaná se tak dále doptala na nemoci spadající pod otázku písm. a) dotazníku, pojištěný však žádné další onemocnění neuvedl. K případnému argumentu, že pojištěný byl laik, a nemusel vědět, zda choroba srdce patří pod otázku u písm. a) dotazníku lze uvést, že onemocnění srdce se přímo nachází v zadání otázky. Pojištěný si musel být vědom závažnosti této nemoci, ve které jde o stav, kdy srdce (velmi výkonný orgán, fungující zjednodušeně jako čerpadlo) nemůže přes arteriosklerózou zúžené věnčité tepny dostávat dost krve. Nepřetržitě pracujícímu srdečnímu svalu (myokardu) tak chybí živiny a kyslík (viz článek Co je ischemická choroba srdeční | Kardiochirurgická klinika (fnhk.cz), a která mu byla zjištěna v roce 2015.

23. Soud tak uzavřel, že žalovaná splnila potřebnou míru opatrnosti, kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat k tomu, aby se takovému omylu vyhnul a v daném případě se tak jedná o tzv. omluvitelný omyl.

24. Soud na základě výše uvedeného uzavřel, že se v daném případě jednalo o jednání v omylu § 583 o. z., které je dle zákona stiženo relativní neplatností právního jednání. K relativní neplatnosti soud přihlédne pouze na návrh. Žalovaná se relativní neplatnosti právní jednání – pojistné smlouvy dovolávala, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobu zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.