39 C 67/2019-118

Rubrum

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Rudolfem Malým ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti takto:

Výrok

I. Právo podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku parcelního [číslo] o výměře [číslo] m zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], se zrušuje.

II. Nově vzniklý pozemek parcelního [číslo] jak je vytyčen v geometrickém plánu vypracovaném [jméno] [příjmení] z [právnická osoba] pro rozdělení pozemku a opravu geometrického a polohového určení nemovitosti a průběh vlastníky upřesněné hranice pozemku s vyznačením věcného břemene [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], který ověřil územně oprávněný zeměměřičský inženýr ing. [jméno] [příjmení] dne 20. 8. 2020 pod [číslo jednací], který je součástí tohoto rozsudku, se přikazuje do vlastnictví žalovaného.

III. Nově vzniklý pozemek parcelního [číslo] jak je vytyčen v geometrickém plánu vypracovaném [jméno] [příjmení] z [právnická osoba] pro rozdělení pozemku a opravu geometrického a polohového určení nemovitosti a průběh vlastníky upřesněné hranice pozemku s vyznačením věcného břemene [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], který ověřil územně oprávněný zeměměřičský inženýr ing. [jméno] [příjmení] dne 20. 8. 2020 pod [číslo jednací], který je součástí tohoto rozsudku, se přikazuje do vlastnictví žalobkyně.

IV. Ve prospěch vlastníka panujícího pozemku parcelní [číslo] v obci a k. ú. [obec], vytvořeného geometrickým plánem vypracovaným [jméno] [příjmení] z [právnická osoba] pro rozdělení pozemku a opravu geometrického a polohového určení nemovitosti a průběh vlastníky upřesněné hranice pozemku s vyznačením věcného břemene [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], který ověřil územně oprávněný zeměměřičský inženýr ing. [jméno] [příjmení] dne 20. 8. 2020 pod [číslo jednací], který je součástí tohoto rozsudku, se zřizuje služebnost inženýrské sítě, jež spočívá v právu: a) umístění sítě elektrického vedení v pozemku [číslo] v rozsahu vytvořeném geometrickým plánem vypracovaným [jméno] [příjmení] z [právnická osoba] pro rozdělení pozemku a opravu geometrického a polohového určení nemovitosti a průběh vlastníky upřesněné hranice pozemku s vyznačením věcného břemene [číslo] který ověřil územně oprávněný zeměměřičský inženýr ing. [jméno] [příjmení] dne 20. 8. 2020 pod [číslo jednací], který je součástí tohoto rozsudku, b) provozování sítě elektrického vedení, provádění úprav, oprav, údržby, rekonstrukce a modernizace za účelem zlepšení její výkonnosti v nezbytně nutném časovém rozsahu po předchozím písemném oznámení vlastníku služebného pozemku č. parcelní [číslo] s časovým předstihem nejméně 14 dní přede dnem zahájení prací, c) vstupu a vjezdu na služebný pozemek č. parcelní [číslo] za účelem úprav, oprav, údržby, v nezbytně nutném časovém rozsahu po předchozím oznámení vlastníku služebného pozemku, a to i pro smluvní partnery vlastníka panujícího pozemku č. parcelní [číslo], kteří pro něj budou vykonávat uvedené činnosti, d) služebnost inženýrské sítě se zřizuje na dobu dvou roků.

V. Na vyrovnání podílu je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 71 613 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice, do pokladny Okresního soudu v Mostě, za vyplacené znalečné částku 1 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice, do pokladny Okresního soudu v Mostě, za vyplacené znalečné částku 1 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni polovinu nákladů za vyhotovení geometrického plánu ve výši 3 358 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a ve zbytku žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala dne [datum] žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Se žalovaným jsou spoluvlastníky pozemku parcelního čísla [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce]. Uvedla, že je obtížné se žalovaným rozhodovat o společné věci, protože má každý s pozemkem jiné záměry. Ačkoliv se shodnou na zrušení podílového spoluvlastnictví, k dohodě o jeho vypořádání dosud nedošlo.

2. Žalovaný souhlasil se zrušením podílového spoluvlastnictví, ale k dohodě o způsobu jeho vypořádání dosud nedošlo.

3. Soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti. Účastníci shodně uvedli, že jsou podílovými spoluvlastníky předmětné nemovitosti, a to každý jednou polovinou (potvrzeno rovněž Informacemi o pozemku ze dne [datum]). Nechali si zpracovat geometrický plán [jméno] [příjmení] z [právnická osoba] pro rozdělení pozemku a opravu geometrického a polohového určení nemovitosti a průběh vlastníky upřesněné hranice pozemku [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], který ověřil územně oprávněný zeměměřičský inženýr ing. [jméno] [příjmení] dne 9. 3. 2017 pod [číslo jednací] (geometrický plán), na základě kterého byl pozemek rozdělen na pozemek parcelního [číslo] o výměře [číslo] m, [číslo] o výměře [číslo] m, [číslo] o výměře [anonymizováno] m a [číslo] o výměře [anonymizováno] m. Jejich částečná dohoda předpokládala, že pozemek [číslo] připadne do vlastnictví žalovaného a pozemek [číslo] připadne do vlastnictví žalobkyně. Na rozdělení zbývajících pozemků se nedohodli. Poté, co byl v průběhu řízení se souhlasem účastníků zpracován nový geometrický plán pro rozdělení pozemku a opravu geometrického a polohového určení nemovitosti a průběh vlastníky upřesněné hranice pozemku s vyznačením věcného břemene [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], který ověřil územně oprávněný zeměměřičský inženýr ing. [jméno] [příjmení] dne 20. 8. 2020 pod [číslo jednací], a který rozdělil pozemek na pozemek parcelního [číslo] o výměře [číslo] m a [číslo] o výměře [číslo] m (geometrický plán), dohodli se účastníci tak, že pozemek [číslo] připadne do vlastnictví žalovaného a pozemek [číslo] připadne do vlastnictví žalobkyně. Z těchto shodných tvrzení účastníků soud vystavěl své skutkové závěry.

4. Dne [datum] vydal [stát. instituce] pod sp. zn. [spisová značka] [spisová značka], č. j. [spisová značka], na základě oznámení [právnická osoba], územní souhlas k umístění stavebního záměru (zřízení nového odběrného místa), mimo jiné i na základě souhlasu účastníků. Územní souhlas nabyl účinků dnem doručení oznamovateli a platí dva roky ode dne jeho vydání, když dobu jeho platnosti nelze prodloužit. (rozhodnutí [stát. instituce])

5. Závěry znaleckého posudku, který byl na žádost soudu zpracován znalkyní [celé jméno znalkyně] dne [datum] z oboru ekonomika, ceny a odhady, oceňování nemovitostí, stanoví, že obvyklá cena pozemku [číslo] činí 2 092 940 Kč a pozemku [číslo] činí 2 020 300 Kč. Obvyklá cena pozemku [číslo] v případě zřízení služebnosti na dobu určitou 1 rok činí 2 092 407 Kč, na dobu určitou 2 roky činí 2 091 913 Kč, na dobu určitou 3 roky činí 2 091 456 Kč, na dobu určitou 4 roky činí 2 091 032 Kč a na dobu 5 roků, případně na dobu neurčitou činí 2 090 640 Kč.

6. Námitky žalovaného ke stanovené ceně obvyklé pozemků (nezohlednění neexistenci sítí na pozemku [číslo] nesouhlas s oceněním chaty na pozemku [číslo] s výpočtem ocenění současného vstupu na pozemek i s výpočtem ocenění plotu) nemají, jak uvedla znalkyně, relevanci pro určení ceny obvyklé pozemků.

7. Žalobkyně trvala na tom, aby byla zároveň zřízena služebnost inženýrské sítě, jež spočívá v právu umístit sítě elektrického vedení v pozemku vytvořeném geometrickým plánem v celé délce tohoto pozemku, provozovat sítě elektrického vedení, provádět úpravy, opravy, údržbu, rekonstrukce a modernizace za účelem zlepšení její výkonnosti, vstoupit a vjíždět na služebný pozemek, a to i pro smluvní partnery vlastníka panujícího pozemku, kteří pro něj budou vykonávat činnosti uvedené výše. Tvrdila, že neví, kdy bude přípojka vybudována, protože její manžel prodělal těžké covidové onemocnění a také nebude mít dostatek finančních prostředků.

8. Žalovaný s ohledem na udělený územní souhlas považoval zřízení služebnosti za nadbytečné, a pokud by byla zřízena, tak navrhoval, aby byla časově omezena do konce roku [rok]. Doplnil, že přípojku bude budovat specializovaná firma a finanční prostředky získá žalobkyně od něho na dorovnání hodnoty podílů.

9. Znalkyně potvrdila, že v případě vybudování elektrické přípojky z obecního pozemku by nebylo nutné věcné břemeno zřizovat.

10. Po provedeném dokazování soud zjistil, že jsou účastníci podílovými spoluvlastníky (každý jednou polovinou) pozemku parc. [číslo] oba mají zájem na zrušení podílového spoluvlastnictví a dohodli se, že po rozdělení pozemku zpracovaným geometrickým plánem ze dne [datum] na pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] připadne do vlastnictví žalobkyně pozemek [číslo] do vlastnictví žalovaného pozemek [číslo]. Znaleckým posudkem byla obvyklá cena pozemků stanovena na 2 020 300 Kč (pozemek [číslo]) a na 2 092 940 Kč (pozemek [číslo]). Cena pozemku [číslo] v případě zřízení služebnosti na dobu určitou 2 roky činí 2 091 913 Kč. Na pozemku [číslo] je vybudovaná přípojka elektrického vedení, ke které po rozdělení pozemku nemá žalobkyně přístup. Rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum] byl dán územní souhlas k umístění stavebního záměru (zřízení nového odběrného místa), který platí 2 roky ode dne jeho vydání a dobu jeho platnosti nelze prodloužit.

11. Na základě zjištěného skutkového stavu učinil soud následující právní závěry.

12. Podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen "o. z.), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

13. Každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o zrušení spoluvlastnictví (§ 1140 odst. 2 o. z.).

14. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

15. Podle § 1144 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

16. Podle § 1145 o. z., při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.

17. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je řízením sporným, spadá však do kategorie řízení, v nichž z právní úpravy vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). Každý ze spoluvlastníků může podat žalobu, všichni spoluvlastníci mají postavení žalobce i žalovaného bez ohledu na to, kdo žalobu podal, a soud není vázán návrhem, nýbrž zákonnou posloupností vypořádacích důvodů. Soud může i bez návrhu zřídit služebnost (§ [číslo]), ačkoliv to nikdo nenavrhoval. Primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení společné věci, sekundárním způsobem je přikázáním společné věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu. Posledním možným způsobem je nařízení prodeje společné věci ve veřejné dražbě. Jednotlivé způsoby vypořádání jsou upraveny v § [číslo] a [číslo].

18. Zřízení věcného práva by mělo být ospravedlněno objektivní potřebou nově vzniklé věci, bez zřízení věcného práva by tak nebylo možné nově vzniklou věc užívat řádně či vůbec, např. pro nedostatek přístupu. Pokud by nově vzniklá věc objektivně nevyžadovala zřízení věcného práva, nesmí soud k jeho zřízení přistoupit, byť by např. cesta přes sousední pozemek byla pro vlastníka pohodlnější nebo nevyžadovala vybudování vlastního přístupu k veřejné komunikaci při vynaložení přiměřených nákladů (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1715/2010). Zatížení nově vzniklé věci věcným právem je pak třeba promítnout do hodnoty této věci. Vznikne-li nepoměr mezi výší spoluvlastnických podílů a hodnotou přikázaných věcí, je třeba tento rozdíl nahradit v penězích (§ 1144 o. z., rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 837/2018). Soud může stanovit podmínky, za nichž bude věcné právo zřízeno a vykonáváno. Nejčastěji půjde o služebnost cesty, tj. chůze a jízdy, služebnost inženýrských sítí umožňující zřízení a provozování vodovodních, kanalizačních, elektrických, plynovodních přípojek či telekomunikačních sítí.

19. Na základě výše uvedených skutkových zjištění a v souladu se shodnými stanovisky účastníků soud rozhodl tak, že právo podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku parcelního [číslo] o výměře [číslo] m zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], zrušil.

20. Zároveň rozhodl z nově vzniklých pozemků parcelního [číslo] parcelního čísla [číslo], jak jsou vytyčeny v geometrickém plánu vypracovaném [jméno] [příjmení] z [právnická osoba] pro rozdělení pozemku a opravu geometrického a polohového určení nemovitosti a průběh vlastníky upřesněné hranice pozemku s vyznačením věcného břemene [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], který ověřil územně oprávněný zeměměřičský inženýr ing. [jméno] [příjmení] dne 20. 8. 2020 pod [číslo jednací], který je součástí tohoto rozsudku, přikázat do vlastnictví žalovaného pozemek parcelního [číslo] do vlastnictví žalobkyně pozemek parcelního [číslo].

21. Protože na pozemku žalovaného se nachází elektrická přípojka, ke které nemá žalobkyně ze svého pozemku přístup, a využívání této přípojky je pro řádné užívání pozemku žalobkyně nezbytné, rozhodl soud o zřízení služebnosti inženýrské sítě v níže uvedeném rozsahu na dobu dvou let, když tato doba se jeví jako přiměřená pro to, aby si žalobkyně zřídila nové odběrné místo a využila tak již existující souhlas [stát. instituce] ze dne 27. 9. 2021, sp. zn. [spisová značka] [spisová značka], č. j. [spisová značka]. Územní souhlas nabyl účinků dnem doručení oznamovateli a platí dva roky ode dne jeho vydání, když dobu jeho platnosti nelze prodloužit.

22. Ve prospěch vlastníka panujícího pozemku parcelní [číslo] v obci a k. ú. [obec], vytvořeného geometrickým plánem vypracovaným [jméno] [příjmení] z [právnická osoba] pro rozdělení pozemku a opravu geometrického a polohového určení nemovitosti a průběh vlastníky upřesněné hranice pozemku s vyznačením věcného břemene [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], který ověřil územně oprávněný zeměměřičský inženýr ing. [jméno] [příjmení] dne 20. 8. 2020 pod [číslo jednací], který je součástí tohoto rozsudku, se zřizuje služebnost inženýrské sítě, jež spočívá v právu: a) umístění sítě elektrického vedení v pozemku [číslo] v rozsahu vytvořeném geometrickým plánem vypracovaným [jméno] [příjmení] z [právnická osoba] pro rozdělení pozemku a opravu geometrického a polohového určení nemovitosti a průběh vlastníky upřesněné hranice pozemku s vyznačením věcného břemene [číslo] který ověřil územně oprávněný zeměměřičský inženýr ing. [jméno] [příjmení] dne 20. 8. 2020 pod [číslo jednací], který je součástí tohoto rozsudku, b) provozování sítě elektrického vedení, provádění úprav, oprav, údržby, rekonstrukce a modernizace za účelem zlepšení její výkonnosti v nezbytně nutném časovém rozsahu po předchozím písemném oznámení vlastníku služebného pozemku č. parcelní [číslo] s časovým předstihem nejméně 14 dní přede dnem zahájení prací, c) vstupu a vjezdu na služebný pozemek č. parcelní [číslo] za účelem úprav, oprav, údržby, v nezbytně nutném časovém rozsahu po předchozím oznámení vlastníku služebného pozemku, a to i pro smluvní partnery vlastníka panujícího pozemku č. parcelní [číslo], kteří pro něj budou vykonávat uvedené činnosti.

23. Na vyrovnání podílu je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 71 613 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Tato částka odpovídá závěrům znaleckého posudku za situace, kdy je služebnost zřízena na dobu určitou v délce dva roky. Delší doba splatnosti odpovídá shodné vůli účastníků a není v rozporu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.

24. Právní věta nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 262/20 zní: "Ustanovení § 142 o. s. ř. je třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 občanského zákoníku). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků dle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup dle § 142 odst. 3 o. s. ř. 25. "Řízení s povahou iudicii duplicis může být zahájeno k návrhu kteréhokoli z budoucích účastníků a přes formální označení, odpovídající dikci zákona, jsou všichni účastníci vzájemně v postavení odpovídajícím procesní pozici žalobce i žalovaného současně, nehledě na to, kdo žalobu podal; povahově nejde o klasické sporné řízení, v němž by jedna z proti sobě stojících stran musela vyhrát a druhá prohrát, typický náhled na žalobce a žalovaného ve smyslu útočník - obránce je pojmově vyloučen (shodně viz [příjmení], Z. [obec] úspěchu - "novinky" v rozhodování o nákladech řízení. Bulletin advokacie, [číslo], s. 35). Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, jako jeden z příkladů iudicii duplicis, je označováno za sporné pouze proto, že není upraveno v zákoně o zvláštních řízeních soudních, nýbrž v občanském soudním řádu upravujícím různé typy řízení, i takové, které pro jejich materiální povahu lze za sporná označit jen obtížně, případně vykazují specifika, pro něž se sporný charakter řízení ztrácí." 26. "Zruší-li soud spoluvlastnictví, vydává následně konstitutivní rozhodnutí o způsobu jeho vypořádání, návrhy účastníků přitom není vázán (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), je vázán pouze zákonným pořadím jednotlivých možností podle § 1143 a násl. občanského zákoníku (rozdělení věci, přikázání věci jednomu či více spoluvlastníkům za náhradu, nařízení prodeje věci ve veřejné dražbě). Volba konkrétního způsobu vypořádání je v konečném důsledku na úvaze soudu, účastník řízení nad ním fakticky nemá kontrolu. Svůj návrh soudu sdělit může i nemusí, v průběhu řízení jej může měnit, aniž by změna návrhu žalobce byla považována za změnu žaloby ve smyslu § 95 o. s. ř., která by podléhala schválení soudu. Žádný ze spoluvlastníků tak nadále nemá osud řízení zcela ve svých rukou." 27. "Procesní úspěch navrhovatele, a odpovídající procesní neúspěch dalších spoluvlastníků, nelze odvozovat od skutečnosti, že bylo vyhověno samotnému návrhu na zrušení spoluvlastnictví - právě proto, že soud mu vyhoví téměř vždy. Dále proto, že podání návrhu je projevem výkonu ústavně chráněného vlastnického práva, který může kdykoli uskutečnit kterýkoli ze spoluvlastníků, aniž by bylo spravedlivé jej za takový projev sankcionovat, a také proto, že vyhověním návrhu na zrušení spoluvlastnictví řízení nekončí, nýbrž soud dále jedná o způsobu jeho vypořádání (přičemž není vázán návrhy účastníků, ale zákonnou posloupností), což ostatně plyne i z judikatury Nejvyššího soudu 28. "Podle Ústavního soudu však nelze procesní úspěch účastníka odvíjet ani od výsledného způsobu vypořádání spoluvlastnictví. Teprve ve fázi rozhodování o vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví se naplno projeví charakter řízení iudicii duplicis, jehož specifika nekorespondují charakteristickým znakům civilního sporu v režimu občanského soudního řádu, a v důsledku toho je stanovování úspěchu jednotlivých účastníků ve věci pro účely rozhodnutí o nákladech řízení velmi obtížné." 29. "Soud musí účastníky (spoluvlastníky) v dané fázi řízení přestat nadále vnímat jako žalobce a žalovaného stricto sensu, přestože je tak zákon označuje. V první řadě chybí původce, který by zapříčinil zahájení řízení svým protiprávním jednáním; z povahy věci neexistuje účastník, který by bezdůvodně zasahoval do právní sféry druhého účastníka. Zároveň nelze říci, že by se strany navzájem snažily dosáhnout vlastního vítězství a prohry protistrany (odhlédneme-li od případných osobních antipatií spoluvlastníků). Pro nalezení "oběti a viníka" či "vítěze a poraženého" (čili pro konstatování plného úspěchu jedné ze zúčastněných stran na vrub druhé) zde chybí klíčový pojmový znak - nebylo porušeno subjektivní právo, které by byl žalobce proti žalovanému nucen před soudem hájit. Proto také nelze konstatovat, že by nepřiznáním práva na náhradu nákladů řízení nebyla naplněna ochranná funkce civilního práva procesního ve smyslu čl. 90 Ústavy, neboť zde absentuje předpoklad, že se majetková sféra žalobce zmenšila vydáním jemu vzniklých nákladů řízení jenom proto, "že byl nucen důvodně hájit svá práva, do nichž někdo jiný zasahoval" (viz bod 18 nálezu sp. zn. III. ÚS 292/07) ." 30. "Proto nelze odvíjet procesní úspěch od toho, jaký způsob vypořádání jednotliví spoluvlastníci navrhovali a ke kterému z nich se soud v konečném rozhodnutí přiklonil proto, že lépe vyhovoval zákonné posloupnosti. Zaprvé, způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví nemusí být účastníky navržen (např. usnesení sp. zn. 22 Cdo 245/2014) a může být jimi dobrovolně ponechán na úvaze soudu (přestože je z hlediska efektivního projednání věci nanejvýš vhodné, aby účastníci prezentovali svou představu), zadruhé návrhy účastníků mohou být formulovány jako eventuální a mohou být v průběhu řízení měněny - v případě žalobce bez nutnosti postupu podle § 95 o. s. ř (viz bod 24 nálezu). V závislosti na fundovanosti formulovaného petitu by tak paradoxně každý z účastníků mohl být považován za úspěšného vždy, ať již soud zvolí kteroukoli z možných alternativ." 31. "Ze stejného důvodu - není-li soud při vypořádávání zrušovaného spoluvlastnictví vázán návrhy účastníků (kteří nemají předmět řízení zcela ve své dispozici) - není podle Ústavního soudu dobře možné odvíjet procesní úspěch ve věci ani od toho, co bylo mezi účastníky sporné a k čemu bylo vedeno dokazování (viz judikatura Nejvyššího soudu, shrnutá v bodu 26). Soud totiž směřuje dokazování k prokázání skutečností potřebných pro ten ze způsobů vypořádání, který ve věci připadá v úvahu s ohledem na zákonnou posloupnost, z moci úřední; z návrhů účastníků řízení přitom vyjít může, ale nemusí." 32. "Proto považuje Ústavní soud za ústavně konformní východisko při rozhodování o nákladech řízení, jímž bylo vypořádáno zrušené spoluvlastnictví, spatřovat u obou stran (u všech spoluvlastníků) částečný úspěch ve věci ve smyslu § 142 odst. 2 a 3 o. s. ř. Zásadně je namístě rozhodnout, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, na což pamatuje druhá z alternativ upravených v § 142 odst. 2 o. s. ř.; poměrné rozdělování nákladů řízení zde z právě vyložené povahy věci nemá smysl, stejně jako je v dané fázi řízení již vyloučeno hledat na straně kteréhokoli účastníka plný úspěch ve věci a aplikovat § 142 odst. 1 o. s. ř.

33. Účastníci se od počátku shodují v tom, že chtějí podílové spoluvlastnictví k nemovitosti zrušit a následně jej vypořádat. Mezi oběma rovněž v zásadě panoval soulad v tom, jakým způsobem pozemek rozdělit. Dílčí neshoda panovala v určení částky, která by měla být vyplacena na vyrovnání podílu, a v otázce nezbytnosti či zbytnosti zřízení služebnosti inženýrské sítě, případně, na jakou dobu by měla být zřízena. Nakonec řešení navrhovali účastníci in eventum (otázka zřízení a trvání práva služebnosti), případně byla výše částky určená k vypořádání podílu stanovena znaleckým posudkem. Ani jednání účastníků před podáním žaloby neodůvodňuje závěr, že by byl ve věci úspěšný některý z účastníků. Obstrukční chování některého spoluvlastníka, nezájem o konstruktivní vyřešení věci nebo šikanózní výkon práva soud v projednávané věci nezjistil. V zásadě tak platí, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá, což je, podle mínění soudu, i v souladu s výše zmíněným nálezem Ústavního soudu. Soud pouze uložil povinnost žalovanému, v souladu s jeho vyjádřenou vůlí, zaplatit žalobkyni polovinu nákladů za vyhotovení geometrického plánu ve výši 3 358 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

34. Stát vyplatil znalečné ve výši 2 800 Kč. Žalobkyně i žalovaný jsou povinni každý zaplatit České republice, do pokladny Okresního soudu v Mostě, za vyplacené znalečné částku 1 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Stát má podle výsledků řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil, proti účastníkům, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§148 odst. 1 o. s. ř.). Podle výsledků řízení nelze určit, který z účastníků je více úspěšný, proto soud uložil povinnost zaplatit státu náklady řízení každému z účastníků samostatně a ve stejné výši.

Poučení