39 C 68/2024 - 127

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahelem jako soudcem ve věci žalobce:[Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] pro příjem pošty: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] proti žalovanému:[Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] o zaplacení částky 1 484 644 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 1 484 644 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 22. 3. 2024 do zaplacení, to vše ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 1 200 Kč, rovněž ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je dále povinen zaplatit českému státu – Městskému soudu v Brně na soudním poplatku částku ve výši 74 232,50 Kč, ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 22. 3. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 484 644 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení ve výši 1 200 Kč, a to z titulu uplatnění nároku podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb. (zákon o veřejném zdravotním pojištění), když žalovaný byl odsouzen rozsudkem Městského soudu v Brně pro zločin ublížení na zdraví, k čemuž došlo 25. 6. 2022 v [adresa], kde po slovní neshodě a strkanici udeřil žalovaný pojištěnce VZP ČR [jméno FO] ranou pěstí do obličeje, v důsledku čehož došlo k jeho zranění následkem udeření se zadní plochy hlavy o dlažbu chodníku, přičemž tedy došlo ke zranění ohrožující život poškozeného. Žalobce uhradil v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví [jméno FO] smluvním zdravotnickým zařízením celkovou částkou 1 584 644 Kč. Žalobci byla v trestním řízení přiznána náhrada 100 000 Kč a se zbytkem byl žalobce odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. [právnická osoba] úplnost soud uvádí, že žalobce je dle § 11 odstavec 2 písmeno d) zákona o soudních poplatcích od placení soudního poplatku v této věci osvobozen.

3. Žalovanému byla žaloba s výzvou k vyjádření doručena do datové schránky dne 5. 4. 2024, když žalovaný se k žalobě vyjádřil písemným podáním doručeným soudu dne 17. 4. 2024. Z obsahu vyjádření žalovaného soud zjistil, že žalovaný uplatněný nárok neuznává, a to ani z části, když bylo z jeho strany navrženo zamítnutí žaloby a přiznání nákladů řízení s tím, že došlo k potyčce a napadení na [adresa] poté, co poškozený, který je stejně jako žalovaný [Anonymizováno] národnosti, začal skupinu sedící se žalovaným napadat z důvodu používání [Anonymizováno]. Došlo k potyčce a konfliktu, kdy na základě úderu žalovaného poškozený ztratil rovnováhu, upadl a udeřil se hlavou o zem. Žalovaný poté, co zjistil, že u poškozeného nastalo bezvědomí, přivolal záchrannou službu a snažil se získat na poškozeného kontakt. Žalovaný celé události litoval a lituje a poskytoval po celou dobu trestního řízení součinnost příslušným orgánům. Žalovaný nechtěl poškozenému způsobit těžkou újmu na zdraví, když soudem ustanovený znalec v trestní věci MUDr. [jméno FO] uvedl, že příčinou pádu poškozeného byla střední až těžká podnapilost. Pokud by poškozený nebyl podnapilý, a to středně až těžce, k jeho pádu by s největší pravděpodobností nedošlo. Žalovaný měl za to, že žaloba neobsahuje rovněž vylíčení podstatných žalobních tvrzení, není mu jasné, když žalobce tvrdí, že celková výše škody činí 1 584 644 Kč, proč se do trestního řízení přihlásil s nárokem 1 373 925 Kč, tedy s nárokem o 210 719 Kč nižším. Žalobce opomíjí podíl poškozeného na vzniku újmy na zdraví, kdy hlavní příčinou pádu poškozeného na zem byla střední až těžká podnapilost. Úder ze strany žalovaného byl jednou z příčin újmy na zdraví s výjimkou zlomeniny nosních kostí s posunem, kdy z rozsudku NS ČR, sp. zn. 25 Cdo 3807/2014 vyplývá, že jednání či opomenutí poškozeného může být buď hlavní či bezprostřední příčinou vzniku škody, nebo jednou z příčin jejího vzniku. Zvažují se veškeré příčiny, i když zákon hovoří o spoluzavinění, není forma zavinění podstatná. Pokud by poškozený nebyl podnapilý, neupadl by, a jedná se tedy o skutečnost, která jde výlučně k tíži poškozeného. Příčinou vzniku incidentu bylo nevyprovokované verbální napadání žalovaného a jeho společníků ze strany poškozeného. Toto protiprávní jednání poškozeného bylo primární příčinou vzniku celého incidentu, když žalovaný rovněž v rámci svého písemného vyjádření poukázal na své výdělkové, majetkové a osobní poměry. Jednalo se o jednorázový exces v životě žalovaného, k němuž významnou měrou přispěl poškozený, kdy v této souvislosti je nutno také zohlednit poměry žalobce a případné moderační právo soudu. Z usnesení NS ČR vyplývá, že vůči žalobci byla uplatněná moderace namístě, a to v celém zbývajícím rozsahu uplatněného nároku ze strany žalobce nad 100 000 Kč. [právnická osoba] vyjádření žalovaného zaujmul stanovisko žalobce, a to písemným podáním z 30. 4. 2024, kde žalobce setrval na tom, aby žalobě bylo vyhověno s tím, že nárok žalobce je na základě skutečností vylíčených v žalobě s ohledem na doložené důkazy oprávněný, neboť se jedná o škodu v podobě vynaložených nákladů na léčení poškozeného, přičemž ke škodě došlo v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného. Ohledně samotného skutkového děje žalovaný předložil a tvrdil účelová a zkreslená tvrzení. Žalobce se neztotožnil s názorem žalovaného, že ke konfliktu přispělo primární poškození, a to co do příčin, tak do následků. Ani tvrzené urážky poškozeného neospravedlňovaly žalovaného k tomu, aby jej fyzicky napadl úderem pěsti. Ohledně tvrzených nejasností ze strany žalovaného, co se týče výše škody, žalobce sdělil, že 2. 12. 2022 se připojil k trestnímu řízení s nárokem na náhradu léčení ve výši 1 373 925 Kč. Následně se připojil 16. 6. 2023 s nárokem, který zohlednil pokračující náklady řízení 1 584 644 Kč, když žalobci byla přiznána náhrada v rámci trestního řízení 100 000 Kč a se zbytkem nároku byl odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Pokud se týče aplikace § 2918 a § 2953 OZ, s postupem trestního soudu se neztotožnil Krajský soud v Brně, když důvodem pro snížení náhrady podle § 2918 OZ nemohou být ani předchozí urážky či slovní napadání ze strany poškozeného. Z rozhodnutí KS [adresa] v trestní věci vyplývá, že slovní napadání mezi podnapilými lidmi v časných ranních hodinách není až tak výjimečnou situací a závažným jednáním, které by mohlo odůvodnit následnou reakci žalovaného a být považováno za okolnosti, které se při vzniku škody přičítají poškozenému. Na základě iniciativy žalobce se 17. 1. 2024 uskutečnilo osobní jednání s právním zástupcem žalovaného, kdy právní zástupce žalovaného souhlasil s návrhem řešení částky formou splátek s tím, že toto bude projednáno s klientem, tedy se žalovaným. Následně nedošlo k žádnému pokračování v předsoudních jednáních. Pokud žalovaný argumentoval ekonomickou a hospodářskou situací žalobce, tento hospodaří s veřejnými prostředky, které mají být účelně vynakládány na léčbu klientů. Pokud by žalovaný nenapadl poškozeného, poškozený by lékařskou péči nepotřeboval a žalobce by nemusel vynaložit náklady na léčení. Co se týče další argumentace ekonomickou situací žalobce, žalobce má cca 6 milionů klientů, kdy na léčbu klientů bude v roce 2024 vynaloženo více než 309 miliard korun. Žalobce by tak s ohledem na názor žalovaného z celkového počtu klientů mohl poskytnout léčbu pouze 210 000 klientům, což je nepředstavitelné. Ze všech těchto důvodů proto žalobce setrval na svém původním procesním návrhu a navrhl, aby žalobě bylo vyhověno.

5. V rámci nařízeného jednání dne 16. 8. 2024 obě strany věci, tedy jak žalobce, tak i žalovaný, setrvaly na svých původních procesních stanoviscích, když žalobce na žalobě trval, žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

6. Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak opis rozsudku Městského soudu v Brně ze 14. 8. 2023, č. j. [spisová značka], rozsudek Krajského soudu v Brně z 18. 10. 2023, č. j. [spisová značka], připojení se žalobce k trestnímu řízení ve věci sp. zn. 3 T 41/2023 z 16. 6. 2023, výzva žalobce žalovanému k úhradě nákladů ze dne 12. 12. 2023, vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení ve věci pojištěnce [jméno FO] za období od 25. 6. 2022 do 30. 4. 2023, odpověď na výzvu k náhradě nákladů ze 14. 12. 2023, doručenka datové zprávy na č. l. 59, sdělení z 9. 1. 2024, č. l. 61, tabulka mzdového listu ohledně žalovaného z března 2024, listopadu 2023, ledna 2024 na č. l. 72-74, usnesení NS ČR z 28. 2. 2024, č. j. [spisová značka], výplatní lístky žalovaného za únor 2024, říjen 2023, prosinec 2023 na č. l. 79-81, rozvaha žalobce k 31. 12. 2022, pracovní smlouva žalovaného z 11. 4. 2023, mzdový výměr žalovaného k této smlouvě, protokol o hlavním líčení ve věci vedené u MS [adresa] pod sp. zn. 3 T 41/2023, zejména pak výslech obžalovaného na č. l. 88-92, protokol o hlavním líčení ve shora zmíněné trestní věci z 14. 8. 2023, zejména pak pokračování výslechu žalovaného, výslech svědka [jméno FO], [jméno FO], výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO], duplicitně připojené usnesení Nejvyššího soudu ČR z 28. 2. 2024, rozvaha k datu 31. 12. 2023, kdy po zhodnocení výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

7. Žalovaný byl uznán vinným ze spáchání zločinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1, 3 trestního zákoníku, přičemž dne 25. 6. 2022 v 03:41 hodin v [adresa] na chodníku před domem po předchozí vzájemné slovní neshodě a strkanici se nejprve pokusil udeřit pravou rukou a následně udeřil levou rukou sevřenou v pěst poškozeného [jméno FO], narozeného [datum] do oblasti obličeje, čímž mu způsobil zlomeninu nosních kostí s posunem. Poškozený [jméno FO] v důsledku tohoto úderu nekontrolovaně upadl zády na chodník a udeřil se zadní plochou hlavu hlavy o dlažbu chodníku, tak mu vzniklo poranění v podobě ranky v temenní krajině bez nutnosti šití, zlomeniny týlní kosti, krvácení pod tvrdou plenu mozkovou nad čelními laloky více vpravo s útlakem mozku a nutností operace, otok mozku, krvácení pod měkkou plenu mozkovou v čelní krajině vpravo, v ložiscích, zhmoždění mozku v levém čelním laloku, pravděpodobné poranění mozku s akutním dechovým selháním s nutností umělé plicní ventilace, bezvědomí, chudokrevnosti po ztrátě krve s nutností podání krevní transfuze. Jednalo se o zranění těžká, život ohrožující, což si u poškozeného vyžádalo lékařské ošetření s nutností hospitalizace po dobu nejméně 14 týdnů s výrazným omezením v obvyklém způsobu života poškozeného. Léčba poškozeného [jméno FO] byla ukončena v souvislosti s jeho odjezdem z ČR 16. 11. 2022. Žalobce v této věci uhradil v den vyhlášení rozsudku v trestní věci na léčbu poškozeného 1 373 925 Kč. Za tento trestný čin, resp. zločin, byl žalovanému uložen patnáctiměsíční trest odnětí svobody s podmíněným odkladem na 2,5 roku. Pokud se v trestním řízení přihlásil s nárokem na náhradu škody žalobce, byla mu přiznána ve smyslu § 228 odstavec 1 trestního řádu na náhradě škody částka 100 000 Kč s tím, že ve zbytku uplatněného nároku byl žalobce odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Poškozenému [jméno FO] byla rovněž přiznána náhrada škody 100 000 Kč s tím, že ve zbytku nároku byl [jméno FO] odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti rozsudku soudu prvého stupně ze dne 14. 8. 2023, č. j. [spisová značka] podal odvolání poškozený [jméno FO], a to do výroku o náhradě škody. Na základě podaného odvolání Krajský soud v Brně jako soud odvolací svým rozsudkem ze dne 18. 10. 2023, č. j. [spisová značka] napadený rozsudek na základě odvolání poškozeného ve výroku o povinnosti obžalovaného (žalovaného) nahradit poškozenému nemajetkovou újmu zrušil a nově rozhodl tak, že poškozenému byla přiznána nemajetková újma v celkové výši 628 430 Kč. Pokud proti výše zmíněnému rozsudku Krajského soudu v Brně jako soudu odvolacího podal [Jméno žalovaného], tedy v této věci žalovaný, dovolání, Nejvyšší soud ČR svým usnesením ze dne 28. 2. 2024, č. j. 7 Tdo 137/2024–418, dovolání žalovaného [Jméno žalovaného] odmítl (rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 14. 8. 2023, č. j. 3 T 41/2023–350, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 18. 10. 2023, č. j. 3 To 167/2023–380, s právní mocí 18. 10. 2023, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2024, č. j. 7 Tdo 137/2024–418).

8. Poškozený [jméno FO], narozený [datum], tedy v důsledku napadení pěstí ze strany žalovaného utrpěl zranění, a to ranku v temenní krajině, zlomeninu týlní kosti s krvácením pod tvrdou plenu mozkovou nad čelními laloky, více vpravo, s útlakem mozku, s nutností operace spočívající v odstranění části klenby lební vpravo a odsátí krvácení, dále pak otok mozku, krvácení pod měkkou plenu mozkovou v čelní krajině vpravo, zhmoždění mozku v levém čelním laloku pravděpodobně s difusním axonálním poraněním, s akutním dechovým selháním s nutností umělé plicní ventilace s bezvědomím, chudokrevností po ztrátě krve, s nutností podat krevní transfuzi (rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 14. 8. 2023, č. j. [spisová značka]).

9. Jak vyplynulo z výše uvedeného, žalobce se se svým nárokem na náhradu škody z titulu uhrazení nákladů léčení poškozeného přihlásil v rámci trestního řízení s nárokem na náhradu škody, který byl vyčíslen částkou v celkové výši 1 584 644 Kč, když se jednalo o náklady ambulantní a ústavní péče, náklady na léčiva, prostředky zdravotnické techniky a dopravu. Tyto náklady vynaložil žalobce jako zdravotní pojišťovna smluvním zdravotnickým zařízením, jak vyplývá z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení [jméno FO] v době od 25. 6. 2022 do 30. 4. 2023 (připojení se žalobce k trestnímu řízení dle § 43 odstavec 3 trestního řádu na č. l. 12, vyúčtování nákladů zdravotní péče k náhradě za léčení ohledně poškozeného [jméno FO] ze dne 15. 6. 2023 na č. l. 14–58 spisu, když v souvislosti s újmou na zdraví byly náklady na léčení [jméno FO] vynaloženy na čísle listu 1–79 shora zmíněného vyúčtování).

10. Žalovaný byl přípisem ze dne 12. 12. 2023 vyzván žalobcem k zaplacení náhrady nákladů na léčení poškozeného v celkové výši 1 584 644 Kč. Na tuto výzvu reagoval žalovaný přípisem svého právního zástupce ze dne 14. 12. 2023, kde žalovaný uvedl, že tento nárok nemá za prokázaný a neuznává jej nad rámec částky 100 000 Kč, k jejichž úhradě byl žalovaný vyzván rozhodnutím soudu v trestní věci. Není zřejmé, z jakého titulu se žalobce obrátil na žalovaného s požadavkem na zaplacení nákladů léčení od cca 240 000 Kč vyšší, kdy žalovaný má za to, že důvodnost údajného nároku nebyla žalobcem prokázána. Žalovaný dále poukázal na rozhodnutí soudu v trestních věcech ve smyslu aplikace § 2918 a § 2953 OZ. Žalovaný v neposlední řadě zmínil i své výdělkové, osobní a majetkové poměry, kdy je ochoten zaplatit částku 100 000 Kč ve splátkách 5 000 Kč měsíčně. Na tento přípis žalovaného prostřednictvím jeho právního zástupce sdělil žalobce přípisem z 9. 1. 2024, že nesouhlasí se závěry uvedenými v předmětném přípisu ze 14. 12., kdy dle názoru odvolacího soudu nejsou splněny podmínky pro mimořádné snížení náhrady škody dle § 58 odstavec 1 trestního zákoníku. Závěrem žalobce navrhl osobní schůzku 15. 1. 2024. Ze stanoviska žalobce k vyjádření žalovaného vyplynulo, že tato schůzka proběhla, k dalším kontaktům a jednáním však nedošlo (vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení za dobu od 25. 6. 2022 do 30. 4. 2023 ze dne 15. 6. 2023 a 29. 11. 2022 na č. l. 14–58 spisu, výzva žalobce žalovanému k zaplacení náhrady nákladů z 12. 12. 2023, odpověď žalovaného ze dne 14. 12. 2023, dodejka či doručenka datové zprávy na č. l. 59, sdělení žalobce právnímu zástupci žalovaného ze dne 9. 1. 2024).

11. V rámci probíhajícího trestního řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. 3 T 41/2023 byl ustanoven a vyslechnut soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO], který v rámci výpovědi znalce při hlavním líčení 14. 8. 2023 uvedl a odkázal na svůj znalecký posudek, který v trestní věci vypracoval. Dále pak uvedl, že zlomenina nosní kosti byla způsobena vznikem úderu pěstí. Co se týče pádu poškozeného na zem, znalec uvedl, že pády jsou nekoordinované. Aby v rámci pádu došlo k rozsáhlému poškození kostí, lebky a mozku, to svědčí o nekoordinovaném pádu, které jsou u opilosti typické. Při úderech pěstí do obličeje většinou k takovýmto pádům nedochází, kdy [jméno FO] byl hospitalizován devět týdnů, pak byl chvíli doma a pak došlo k jeho hospitalizaci dalších pět týdnů, celkem tedy [hodnota] týdnů. V době, kdy znalec zřejmě znalecký posudek uzavíral, nebyl propuštěn. Pokud měl poškozený přes 2 ‰ alkoholu v krvi, mělo to na následný pád vliv. Pokud dochází k úderům do obličeje u lidí střízlivých, ti většinou na zem nespadnou. I u silně podnapilých lidí dochází k nekoordinovaným pádům a následným poraněním mozku. Pokud měl poškozený 2,1 ‰ alkoholu v krvi, vliv to na jeho pád mělo (protokol o hlavním líčení ve věci sp. zn. [spisová značka] z 12. 7. 2023, zejména pak výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. V rámci hlavního líčení byl vyslechnut i [Jméno žalovaného], tedy v této věci žalovaný, který popsal, jak k celé záležitosti došlo s tím, že se následující den snažil kontaktovat poškozeného. Dále pak byl v rámci hlavního líčení dne 14. 8. 2023 vyslechnut svědek [jméno FO], [jméno FO] a výše zmiňovaný [tituly před jménem] [jméno FO] jako soudní znalec (protokoly o hlavním líčení ve věci 3 T 41/2023 ze dne 12. 7. 2023 a 14. 8. 2023).

12. Z obsahu trestního spisu vyplynulo, že žalovaný v současné době studuje vysokou školu a je zaměstnán u firmy [právnická osoba], přičemž z výplatních pásek doložených žalovaným vyplynulo, že tento měl v období březen 2024, listopad 2023, leden 2024, únor 2024, říjen 2023, prosinec 2023 průměrný čistý výdělek ve výši 22 000 Kč. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence žalobce jako specifické obchodní korporace, respektive právnické osoby, která podniká v oblasti veřejného zdravotního pojištění, a tedy mimo jiné i následné hrazení léčby pacientů z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Z účetní rozvahy žalobce k 31. 12. 2022 vyplynul jeho ekonomický stav, přičemž z doložené rozvahy k datu 31. 12. 2023 vyplývá, že příjmy žalobce za rok 2023 činily 399 156 628 Kč a výdaje 391 000 056,24 Kč (rozvaha žalobce k 31. 12. 2023 a 31. 12. 2022, pracovní smlouva žalovaného ze dne 11. 4. 2023, výplatní lístky žalovaného za 3/2024, 11/2023, 1/2024, 2/2024, 10/2023, 12/2023).

13. Podle ustanovení § 55 odstavec 1 zákona č. 48/1997, v platném znění (zákon o veřejném zdravotním pojištění) příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

14. Podle § 55 odstavec 2 zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění, pro účely náhrady nákladů na podle odstavce 1 tohoto ustanovení jsou orgány ochrany veřejného zdraví povinny poskytnout na vyžádání zdravotní pojišťovně zprávy o výsledcích epidemiologických a jiných šetření, které jsou tyto orgány povinny provádět podle zvláštních předpisů.

15. Podle ustanovení § 55 odstavec 3 věta poslední na upuštění od vymáhání části nebo celé výše náhrady nákladů podle § 55 odstavec 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění není právní nárok.

16. Podle ustanovení § 55 odstavec 6 písmeno a) a b) tohoto zákona zdravotní pojišťovna může upustit od vymáhání části či celé výše náhrady nákladů podle odstavce 1, je-li vymáhání náhrady nákladů spojeno se zvláštními nebo nepoměrnými obtížemi, anebo je-li pravděpodobné, že náklady vymáhání převýší jeho výtěžek.

17. Podle § 55 odstavec 7 zákona o veřejném zdravotním pojištění při stanovení výše náhrady nákladů, od jejíhož vymáhání zdravotní pojišťovna podle odstavce 6 upustí, přihlédne zdravotní pojišťovna zejména k tomu, jak ke škodě došlo, k osobním majetkovým poměrům osoby, která škodu způsobila.

18. Podle ustanovení § 2918 OZ vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

19. Podle ustanovení § 2953 odstavec 1 OZ z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřené sníží. Vezme přitom zřetel na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.

20. Po aplikaci shora uvedeného skutkového děje k právní kvalifikaci této věci nezbývá soudu nic jiného, než konstatovat, že tato žaloba je s ohledem na dikci ustanovení § 55 odstavec 1 zákona č. 48/1997 Sb., v platném znění, zcela důvodná, neboť žalobce prokázal, že žalovaný byl odsouzen z titulu spáchání zločinu ublížení na zdraví, přičemž v souvislosti s léčením poškozené osoby ([jméno FO], narozený 25. 6. 2004) vynaložil žalobce na platby zdravotnickým zařízením celkem částkou ve výši 1 584 644 Kč. Na základě pravomocného odsouzení žalovaného za tento trestný čin má žalobce nárok na úhradu služeb vynaložených v důsledku protiprávního jednání žalovaného vůči poškozenému pojištěnci žalobce. Žalobce vynaložil na léčbu poškozeného celkem 1 584 644 Kč, když s tímto nárokem se přihlásil i v rámci trestního řízení. V rámci trestního řízení bylo žalobci přiznáno toliko 100 000 Kč, a ve zbytku byl odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Soud považuje za nutné zdůraznit, že se v této věci nejedná o klasickou žalobu na náhradu škody ve smyslu ustanovení § 2894 a násl. OZ, ale jedná se o náhradu škody sui generis, tedy svého druhu, v rámci regresu v důsledku protiprávního jednání. Žalovaný byl uznán vinným ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví, když zranění poškozeného [jméno FO] si ze strany žalobce vyžádalo hrazení nákladů za jeho léčbu v celkové výši 1 584 644 Kč. Žalobci v rámci adhezního řízení v trestním řízení bylo přiznáno 100 000 Kč, a proto žalobce dle § 55 odstavec 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění požaduje touto žalobou doplatit zbytek regresní náhrady po žalovaném, který byl pravomocně odsouzen v souvislosti se zraněním poškozeného [jméno FO].

21. Co se týče snížení náhrady, respektive moderačního práva soudu ve smyslu § 2953 odstavec 1 OZ, pokud žalovaný argumentoval tím, že žalovaný konflikt vyprovokoval a byl pod vlivem alkoholu, v důsledku čehož došlo k jeho nekontrolovanému pádu a následnému poškození, soud má za to, že se v tomto případě nejedná o důvod zvláštního zřetele hodný, neboť žalovaný byl zřejmě taktéž pod vlivem alkoholu a nechal se vyprovokovat ke slovní potyčce, která vyústila ve strkanici a následný úder ze strany žalovaného pěstí do obličeje poškozeného. Žalovaný tedy nepostupoval dle § 2900, byť měl v rámci slovní rozepře konat tak, aby nedošlo k žádnému fyzickému napadení. Chování poškozeného v žádném případě podle názoru soudu nemůže být jakýmsi liberačním důvodem pro případné užití dobrodiní zákona ve smyslu moderování výše náhrady škody. Žalovaný je studentem vysoké školy, pracoval u [právnická osoba] s příjmem cca 22 000 Kč. V současné době, jak vyplynulo ze sdělení žalovaného na jednání soudu 16. 8. 2024, ukončil pracovní poměr a nastupuje do nového zaměstnání. Byť je požadovaná výše regresní náhrady za léčení poškozeného poměrně vysoká, tyto náklady prokazatelně žalobce vynaložil na základě protiprávního jednání žalovaného, když žalovaný byl za toto protiprávní jednání odsouzen. Další argumentace žalovaného, že neměl v úmyslu přivodit újmu na zdraví poškozenému, a že svého činu lituje, k tomuto soud pouze uvádí, že žalovaný svým jednáním a následným konáním v průběhu potyčky musel být minimálně srozuměn s tím, že v důsledku úderu do hlavy poškozeného může případně dojít ke zranění, a to i závažnějšímu. Soud má tedy za to, že ve smyslu § 2953 odstavec 1 věta poslední nelze požadovanou regresní náhradu za léčení poškozeného snížit, neboť žalovaný byl případně srozuměn se vznikem škody, byť nyní tvrdí, že svého činu lituje, a že neměl v úmyslu přivodit poškozenému těžké zranění. Žádný důvod pro využití moderačního práva tedy soud neshledává, kdy žalovaný musí zaplatit vynaložené náklady na léčení poškozeného právě z titulu toho, že byl odsouzen za své protiprávní jednání s následným zraněním poškozeného. Žalovaný je ročník narození 2000, jedná se tedy o poměrně mladého a perspektivního člověka, který ve svém dalším životě musí činit vše pro to, aby k uhrazení regresní náhrady škody z titulu náhrady nákladů na léčení poškozeného [jméno FO] uhradil. Protože je zřejmé, že žalovaný nemá dostatek finančních prostředků pro to, aby své povinnosti dostál ve lhůtě obvyklé v souladu s § 160 odstavec 1 o.s.ř., soud uložil žalovanému, aby částku v celkové výši 1 484 644 Kč zaplatil včetně příslušenství ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku, kdy jednoměsíční lhůta musí postačovat k tomu, aby si žalovaný případným externím financováním zajistil dostatek finančních prostředků pro to, aby splnil vůči žalobci svou povinnost k zaplacení regresní náhrady škody. Žalovaným uváděné majetkové a osobní poměry nemohou samy o sobě být jakýmsi liberačním důvodem pro to, aby se žalovaný v rámci moderačního práva zprostil své povinnosti nahradit v rámci regresu škodu, která ostatně byla způsobena násilným trestným činem.

22. Ze všech těchto důvodů proto soud žalobě vyhověl v celém rozsahu. Požadovaná výše úroků z prodlení je v souladu s § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.

23. Žalobce byl v této věci zcela úspěšný a ve smyslu § 142 odstavec 1 o.s.ř. požadoval náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 200 Kč, a to za 4 úkony právní služby (předžalobní výzva žalovanému, žaloba, příprava na jednání a účast na jednání dle vládního nařízení - § 1 odstavec 3 písmeno a), b), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., přičemž paušální náhrada za každý z těchto úkonů právní služby činí ve smyslu § 151 odstavec 3 o.s.ř., s přihlédnutím k § 2 odstavec 3 této vyhlášky částku 300 Kč. S ohledem na počet úkonů tedy činí přiznaná náhrada nákladů řízení 1 200 Kč.

24. Neúspěšnému žalobci v této věci bylo rovněž uloženo v souladu s ustanovením paragrafu 2 odstavec 3 zákona o soudních poplatcích, aby žalovaný, který nebyl ve věci úspěšný, uhradil českému státu - Městskému soudu v Brně i soudní poplatek, který činí s ohledem na výši žalobní jistiny 74 232,50 Kč (položka 1 odstavec 1 písmeno b) Sazebníku soudních poplatků), když soudní poplatek žalobce zaplatí českému státu - Městskému soudu v Brně ve lhůtě obvyklé, tedy ve lhůtě podle § 160 odstavce 1 o.s.ř.

25. Co se týče návrhů na doplnění dokazování ze strany žalovaného, tento po poučení soudu dle § 119a o.s.ř. navrhl výslech svědka [jméno FO] a opětovný výslech znalce MUDr. [jméno FO]. Tyto návrhy žalovaného na doplnění dokazování soud v rámci jednání dne 16. 8. 2024 zamítl, neboť svědek [jméno FO] i znalec [tituly před jménem] [jméno FO] byli vyslechnuti v rámci trestního řízení, přičemž obsah jejich výpovědi by neměl žádný zásadní vliv na zjištěný skutkový děj, který je ostatně jednoznačně patrný i z výrokové části rozsudku Městského soudu v Brně, sp. zn. 3 T 41/2023. Jak již soud uvedl výše, pokud žalovaný argumentoval v průběhu této věci tím, že ke škodě došlo z titulu chování poškozeného, nic žalovaného neopravňovalo k tomu, aby rozrůstající se slovní konflikt s následnou potyčkou nechal vygradovat až do fyzického napadení poškozeného jeho následným zraněním. Pokud by žalovaný respektoval případnou prevenční povinnost a povinnost případného předcházení škodám a konfliktům, k celému incidentu by nedošlo, pokud by žalovaný vůči podnapilé osobě reagoval takovým způsobem, že by konflikt dále nerozdmýchával a případně i s osobami, se kterými byl v restauračním zařízení, odešel. Výslechy svědka [jméno FO] a znalce [jméno FO] by podle názoru soudu pro tuto věc nepřinesly nic nového a podstatného, když nárok na náhradu částky vynaložené na léčení poškozeného žalobce má z titulu regresní úhrady dle § 55 odstavec 1 zákona č. 48/1997 Sb.