39 C 72/2020

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Tvrdkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku [částka], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku [částka].

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka]. V žalobě uvedl, že mu bylo dopisem ze dne [datum] oznámeno zahájení řízení o vyvlastnění pozemku parc. [číslo] žalobce, resp. o omezení vlastnického práva žalobce k tomuto pozemku zřízením věcného břemene pro účely veřejné prospěšné stavby. Městský úřad rozhodl o vyvlastnění v podobě věcného břemene rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [číslo] [rok] a žalobci přiznal za toto omezení náhradu. Žalobce se proti rozhodnutí odvolal, Krajský úřad v [územní celek] odvolání dne [datum], sp. zn [ústavní nález] [anonymizována dvě slova], [číslo jednací] zamítl. Žalobce podal proti rozhodnutí Krajského úřadu žalobu, které [název soudu] vyhověl a rozhodnutí Krajského úřadu rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], zrušil. Krajský úřad usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] řízení přerušil do doby vyřízení kasační stížnosti, kterou podal Krajský úřad. Žalobce podal proti rozhodnutí o přerušení řízení odvolání k Ministerstvu pro místní rozvoj, které odvolání vyhovělo rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Mezitím Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost kraje rozhodnutím ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Věc byla zároveň vrácena [stát. instituce], jelikož Krajský úřad dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušil původní rozhodnutí Městského úřadu a věc vrátil Městskému úřadu k novému projednání. [stát. instituce] rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo] [rok], tak, že se vyvlastňovací řízení zastavuje. Ministerstvo pro místní rozvoj svým rozhodnutím zrušilo rozhodnutí o přerušení, [název soudu] zrušil rozhodnutí o vyvlastnění, Krajský úřad v [obec] zrušil nezákonné rozhodnutí o vyvlastnění. V souladu s § 442 odst. 1 obč. zák. a judikaturou (rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 28 Cdo 2426/2012) se nahrazuje skutečná škoda (škoda v užším smyslu) a ušlý zisk. Skutečná škoda může obecně spočívat v nutnosti vynaložit náklady, které by při pravidelném běhu událostí (tj. pokud by nedošlo k protiprávnímu jednání, resp. k nesprávnému úřednímu postupu nebo vydání nezákonného rozhodnutí) být vynaloženy nemusely. Na základě popisovaných skutečností musel žalobce zbytečně použít právních služeb [anonymizováno] [jméno] [příjmení], aby s jeho pomocí byly ochráněny ústavní práva žalobce a mohl se bránit proti nesmyslnému a nezákonnému počínání vyvlastňovacího úřadu. Žalobci tak vznikly náklady ve výši [částka]. Dále vznikla žalobci skutečná škoda za znalecký posudek č. [rok] [rok] vyhotovený znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Za vyhotovení znaleckého posudku žalobce zaplatil [částka]. Řízení o vyvlastnění bylo nakonec zastaveno, aniž by [stát. instituce] žalobci uhradil náklady na zpracování znaleckého posudku. Žalobci však náklady na vypracování posudku vznikly. V souladu s judikaturou (rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 28 Cdo 2426/2012) také platí, že nezákonná blokace majetku ze strany orgánu státu může způsobit škodu ve formě ušlého zisku, spočívajícího v rozdílu mezi cenou, za kterou poškozený mohl věc prodat, ale v důsledku škodné události neprodal, a obvyklou cenou věci. Žalobce mohl prodat pozemky [číslo] firmě [právnická osoba] Před neoprávněným zahájením vyvlastňovacího řízení měl žalobce podepsanou smlouvu o smlouvě budoucí s firmou [právnická osoba] na výši [částka]. Z důvodu omezení tzv. plombou, nemohl žalobce oba pozemky prodat. V dnešní době by bylo možné pozemky prodat dle znaleckého posudku za [částka]. Vzniklá škoda je tedy ve výši [částka] (výsledek rozdílu [částka] a [částka]). Za nezbytné vynaložení finančních prostředků na vyhotovení znaleckého posudku [číslo] vznikly na straně žalobce náklady ve výši [částka]. V souladu s judikaturou (rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 28 Cdo 2426/2012) také platí, že nezákonná blokace majetku ze strany orgánu státu může způsobit škodu ve formě ušlého zisku, kdy žalobce nemohl využít svých majetkových práv, která představují určitou majetkovou hodnotu a to tím, že by pozemek [číslo] mohl i pronajímat. Po celou dobu nezákonně vyvolaného vyvlastňovacího řízení žalobce díky tzv. plombě neměl možnost pozemek pronajímat. Výše takto vzniklé újmy lze určit z následujícího výpočtu: Výpočet vychází ze znaleckého posudku vytvořeného pro vyvlastňovací řízení. Na straně 6 se uvádí, že obvyklé nájemné pro pozemek parcelní [číslo] je v jednotkové ceně [anonymizována dvě slova] Kč/m2 a procentní sazba pro stanovení nájemného je [anonymizováno]. Dále je uveden vzorec pro výpočet obvyklého nájemného ve tvaru počet m2 * jednotková cena Kč/m2 * [anonymizováno]. Tedy celkové obvyklé nájemné je [rok] dní * [částka] = [částka].

2. Žalovaná se k věci vyjádřila svým podáním ze dne [datum] a uvedla, že nárok v žalobě uvedený neuznává. Dále uvedla, že žalobce uplatnil u žalované svou žádost podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ zákon [číslo] Sb“) dne [datum]. Žalovaná uvedla, že na podobném skutkovém základě žalobce uplatnil již nárok na zadostiučinění ve výši [částka] za nemajetkovou újmu, která byla rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zamítnuta. Dále žalobce uplatnil nárok, taktéž na základě shodného skutkového stavu, na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, který byl částečně přiznán a dopisem žalované ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo konstatováno porušení práva. Tento nárok je nyní projednáván před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], kdy za stát vystupuje Ministerstvo financí jakožto organizační složka oprávněná jednat jménem státu. Rozhodnutím krajského úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým bylo omezeno vlastnické právo žalobce k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], a to konkrétně zřízením věcného břemene v rozsahu [výměra] ve prospěch [právnická osoba] pro účely veřejně prospěšné stavby„ Přeložka silnice [spisová značka] [anonymizována dvě slova] - [anonymizováno] [obec], konkrétně stavebního objektu SO [číslo] Přeložka přípojky VN pro [právnická osoba] v km [anonymizováno]“. Ke vzniku odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. je zapotřebí splnění několika předpokladů, kterými jsou existence škody, nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a příčinná souvislost mezi nimi. Odpovědnost státu je koncipována jako objektivní, kdy nezáleží na zavinění státního orgánu, popř. orgánu územní samosprávy ani příslušné úřední osoby, avšak je na poškozeném, aby prokázal existenci jednotlivých předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu. Současně zákon č. 82/1998 Sb. rozeznává dvě formy odpovědnosti státu za škodu - odpovědnost za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím a odpovědnost za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Tyto dvě formy přísně odlišuje. V daném případě žalobce spatřuje pochybení a nesprávný úřední postup vyvlastňovacího úřadu v tom, že vyvlastňovací úřad vadně posoudil územní rozhodnutí o umístění veřejně prospěšné stavby pozemní komunikace vydané na žádost vyvlastnitele jako doklad prokazující existenci veřejného zájmu k naplnění účelu vyvlastnění. Tato vada se však přímo odrazila v obsahu rozhodnutí jak vyvlastňovacího tak krajského úřadu, nelze tudíž vyvozovat vznik odpovědnosti státu za škodu z důvodu nesprávného úředního postupu, nýbrž pouze z důvodu nezákonného rozhodnutí. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 cit. zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno. Žalovaná uvádí, že v daném případě bylo jako pravomocné zrušeno pouze rozhodnutí krajského úřadu ze dne [datum]. U ostatních rozhodnutí uváděných žalobce nebyly podmínky stanovené zákonem splněny, jelikož rozhodnutí byla zrušena na základě řádného opravného prostředku jako nepravomocná. Podmínka existence nezákonného rozhodnutí nicméně byla v případě soudem zrušeného rozhodnutí krajského úřadu ze dne [datum] splněna. Co se týče existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a žalobcem tvrzenou škodou ve výši [částka], která má spočívat v nákladech právního zastoupení, tak tato škoda nemůže být následkem škodné události (nezákonného rozhodnutí), neboť právní služby byly dle předložené faktury účtovány v roce [rok], tedy [anonymizováno] roky před vydáním nezákonného rozhodnutí krajského úřadu. Stejně tak cena [částka] za znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] byla účtována v roce [rok]. Ohledně škody ve výši [částka], která má činit rozdíl mezi cenou, za kterou mohl dle smlouvy o smlouvě budoucí žalobce pozemky prodat a jejich hodnotou stanovenou ve znaleckém posudku, musí žalovaná konstatovat, že zde nemůže být splněn předpoklad existence příčinné souvislosti, neboť v době vydání nezákonného rozhodnutí již smlouva o smlouvě budoucí ze dne [datum] pozbyla účinnosti, jelikož dle čl. II odst. 1 této smlouvy muselo dojít k uzavření kupní smlouvy na základě výzvy uskutečněné ve lhůtě 6 měsíců od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, přičemž tato lhůta tak uplynula dne [datum] (viz § 50a starého občanského zákoníku), tedy takřka [anonymizováno] roky předtím, než bylo nezákonné rozhodnutí krajského úřadu vydáno. Případný ušlý zisk žalobce způsobený nemožností prodeje pozemků v důsledku nezákonného rozhodnutí tak není prokázán, jelikož dle judikatury Nejvyššího soudu, např. jeho rozsudku ze dne 14. 7. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4313/2008,„ ztracená obchodní (výdělečná) příležitost musí být prokázána v reálné podobě, neboť ušlý zisk nelze dovozovat jen ze zmaření zamýšleného výdělečného záměru“. Nestačí tedy pouze hypotetický ušlý prospěch, který spočívá v předpokládaném výdělku nebo podnikatelském záměru. Co se týče škody ve výši [částka], tak tento náklad nesouvisí s vyvlastňovacím řízením. Tento náklad byl vynaložen za účelem zjištění hodnoty nemovitosti, zřejmě pro účely uplatnění nároku na náhradu škody, a nemůže být tudíž v příčinné souvislosti s vydaným nezákonným rozhodnutím. Ohledně škody ve formě ušlého zisku spočívajícího v nemožnosti pronájmu pozemků, žalovaná uvádí, že ušlým ziskem se rozumí majetková újma vyjádřitelná v penězích, která spočívá v tom, že v důsledku škodné události nedošlo ke zvětšení majetku poškozeného, které mohl poškozený doložitelným způsobem očekávat se zřetelem k obvyklému chodu věcí. V daném případě žalobce vyčíslil škodu jako ušlé nájemné, nedoložil však, že by měl reálnou možnost věc pronajímat za uvedenou cenu či ji propachtovávat a z takto stanovené škody nelze dovodit, že měl žalobci vzniknout nějaký prospěch, který mohl reálně očekávat. Vznik škody tak nelze mít za prokázaný. V této souvislosti žalovaná zdůrazňuje, že omezení vlastnického práva za účelem zřízení věcného břemene se týkalo výměry o rozloze [výměra]. Poznámka v katastru, že pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], vedeném jako orná půda, je předmětem řízení o omezení vlastnického práva zřízením věcného břemene, žalobci nemohlo znemožnit pozemek pronajímat a ani tato škoda tak nemůže být v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím. Ostatně z předchozích zjištění žalované vyplývá, že pozemek pravděpodobně pronajat či propachtován byl. Nehledě na výše uvedené je žalovaná dále toho názoru, že pokud výše uvedená škoda žalobci vznikla v souvislosti s omezením dispozice s pozemkem ve vyvlastňovacím řízení, pak stát za takový následek vůbec neodpovídá podle zákona č. 82/1998 Sb., a to ani tehdy, pokud v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Podle § 23 odst. 4 zákona o vyvlastnění je při zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žádosti odpovědný za škodu nebo jinou újmu vyvlastnitel. Vyvlastňovací řízení v tomto případě sice bylo zastaveno kvůli neodstranění vady žádosti spočívající v nedoložení náležitého územního rozhodnutí, podle názoru žalované však nemůže být rozhodující, aby vyvlastnitel, který ví, že potřebnou listinu nemá, úmyslně nevzal žádost zpět (k čemuž samozřejmě nemůže být vyvlastňovacím úřadem nucen) a jen čekal na zastavení řízení podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu tak, aby vyvlastňovanému (při mechanickém a doslovném výkladu § 23 odst. 4 zákona o vyvlastnění) nevznikl hmotněprávní nárok na náhradu škody/jiné újmy (k charakteru nároku viz také např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 335/2016-52 ze dne 31. 5. 2017). Žalovaná má tak za to, že se žalobce měl primárně domáhat náhrady škody vůči skutečnému škůdci, tedy vůči vyvlastniteli (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1404/2004 nebo rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4121/2013). Žalovaná je tak toho názoru, že v této věci není pasivně legitimována podle zákona č. 82/1998 Sb. Dále žalovaná vznesla námitku promlčení.

3. Soud k věci provedl následující dokazování:

4. Dle listu vlastnictví [číslo] je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] žalobce. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce jako kupující koupil pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] v obci [obec], k.ú. [část obce] za kupní cenu [částka].

5. Z poptávky pozemků ze dne [datum] má soud za prokázané, že [anonymizováno] [příjmení] za klienta společnost [právnická osoba] vytipoval lokalitu v [část obce], kde se nachází i pozemky ve vlastnictví žalobce [číslo] proto se na žalobce obrací s dotazem, zda by bylo možné uvažovat o jejich prodeji.

6. Ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalobce jako budoucí prodávající uzavřel tuto smlouvu se [právnická osoba] s.r.o., jako budoucím kupujícím, kdy jejím předmětem měl být převod vlastnického práva k pozemkům parc. [číslo] o výměře [výměra] a [číslo] o výměře [výměra] ve lhůtě [anonymizováno] kalendářních měsíců ode dne uzavření této smlouvy. Dle bodu 6 této smlouvy se strany dohodly na kupní ceně za oba pozemky o celkové výměře [výměra] ve výši [částka], tj. [částka].

7. Z dopisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne [datum] adresovaného [stát. instituce] bylo zjištěno, že tato společnost má zájem o pozemky v [část obce] (mimo jiné i o pozemek parc. [číslo]) a zde chce realizovat výstavbu obchodního centra, kdy s vlastníky těchto pozemků má uzavřeny smlouvy o budoucích kupních smlouvách. Vzhledem k tomu že se [právnická osoba] [anonymizováno] v druhé polovině roku [rok] dozvěděla, že veřejnou vyhláškou ze dne [datum] je zapracována zóna sídelní zeleně v takové ploše, která zcela znemožňuje realizaci původního investičního záměru této společnosti a proto navrhuje zrušení zóny sídelní zeleně v navrhovaném rozsahu a její nahrazení pásmem ochranné zeleně podél předmětných pozemků.

8. Z emailu žalobce adresovaného [anonymizováno] [příjmení] dne [datum] vyplývá, že žalobce informuje, že dle jeho informací je to právě město, které trvá na této sídelní zeleni na základě požadavků občanů.

9. Z dopisu žalobce adresovaného [stát. instituce] ze dne [datum] vyplynulo, že žalobce podal dvě připomínky k návrhu plánu [obec] a vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území.

10. Z výzvy jednatele společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato společnost žalobce vyzvala k uzavření kupní smlouvy na pozemky uvedené ve smlouvě o budoucí kupní smlouvě ze dne [datum].

11. Z výzvy jednatele společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato společnost žalobce vyzvala k uzavření kupní smlouvy na pozemky uvedené ve smlouvě o budoucí kupní smlouvě ze dne [datum]. Zároveň tato společnost uvedla, že pokud nebude ze strany žalobce kupní smlouva uzavřena do [datum], odstupují od uzavření Smlouvy o budoucí kupní smlouvě.

12. Z žádosti společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato podala žádost o vydání rozhodnutí o omezení vlastnického práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku parc. [číslo] v kat. území [část obce] pro účely veřejně prospěšné stavby„ [anonymizována dvě slova] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] [obec] – [anonymizováno] [číslo] Přeložka přípojky VN pro [právnická osoba] v km [anonymizována dvě slova]“.

13. Z uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení ze dne [datum] vyplývá, že [stát. instituce] uvědomil účastníky řízení o zahájení vyvlastňovacího řízení ke dni podání návrhu, tj. ke dni [datum] a poučil je dle ust. § 19 odst. 3 zákona o vyvlastnění, že právní úkony, kterými vyvlastňovaný po doručení uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení převádí, pronajímá nebo jinak zatěžuje pozemek či stavbu, kterých se vyvlastnění týká, jsou neplatné.

14. Z výzvy [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [příjmení] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že tato společnost vyzvala žalobce k uzavření kupní smlouvy na pozemky uvedené ve smlouvě o budoucí kupní smlouvě.

15. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že věcným břemenem ve prospěch oprávněného [právnická osoba] bude dotčena plocha pozemku parc. [číslo] vymezená geometrickým plánem [číslo]. Rozsah věcného břemene je [výměra]. Výpočet ceny věcného břemen byl stanoven částkou [částka].

16. Ze znaleckého posudku č. [rok] [rok] vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla zjištěna obvyklá cena věcného břemene na části pozemku [číslo], a to částkou [částka] jako cena administrativní a [částka] jako cena tržní.

17. Z usnesení [stát. instituce] ze dne [datum], sp. zn. V [číslo] vyplývá, že [stát. instituce] určuje vyvlastniteli lhůtu do [datum] pro odstranění nedostatků žádosti o vyvlastnění a současně rozhodl o tom, že vyvlastňovací řízení se do této doby přerušuje.

18. Z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo zjištěno, že krajský úřad přikazuje [stát. instituce], aby ve lhůtě nejpozději do [datum] vydal rozhodnutí v řízení vedeném k žádosti ze dne [datum] společností [právnická osoba] ve věci omezení vlastnického práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce].

19. Z rozhodnutím [stát. instituce] ze dne [číslo] [rok], [číslo jednací], bylo zjištěno, že bylo omezeno vlastnické právo žalobce k pozemku parc. [číslo] v k.ú [část obce] zřízením věcného břemene v rozsahu [výměra] ve prospěch [právnická osoba] pro účely veřejně prospěšné stavby„ [anonymizováno 8 slov] [obec]“, konkrétně stavebního objektu„ [anonymizováno] [číslo] Přeložka přípojky VN pro [právnická osoba] v km [anonymizováno]. Dále úřad určil náhradu ve výši [částka] a vyvlastniteli uložil, aby náhradu zaplatil vyvlastňovanému do 60 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

20. Z rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek], obor územního plánování a stavebního řádu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo zjištěno, že bylo zamítnuto odvolání žalobce a rozhodnutí usnesení [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], potvrdil. Rozhodnutí odvolacího orgánu nabylo právní moci dne [datum].

21. Proti výše uvedenému rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek], obor územního plánování a stavebního řádu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] podal žalobce žalobu ke správnímu soudu.

22. Rozsudkem [název soudu] ze dne [číslo] [rok] sp.zn. [číslo jednací], bylo rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek], obor územního plánování a stavebního řádu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

23. Proti rozsudku [název soudu] ze dne [číslo] [rok] [anonymizováno] [číslo jednací] podal dne [datum rozhodnutí] Krajský úřad [územní celek] kasační stížnost.

24. Usnesením ze dne [anonymizováno] [rok] [číslo jednací], krajský úřad odvolací řízení o omezení vlastnického práva přerušil do doby vyřešení předběžné otázky, kterou mělo být řízení o kasační stížnosti. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj ze dne [anonymizováno] [rok] [číslo jednací] bylo usnesením krajského úřadu o přerušení řízení zrušeno.

25. Rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] má soud za prokázané, že bylo zrušeno usnesení Krajského úřadu [územní celek], odboru územního plánování sp. zn [ústavní nález], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

26. Rozsudkem [název soudu] ze dne [číslo] [rok] sp.zn. [číslo jednací] byla kasační stížnost Krajského úřadu [územní celek] proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zamítnuta. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

27. Usnesením ze dne [číslo] [rok] [číslo jednací], krajský úřad odvolací řízení o omezení vlastnického práva opakovaně přerušil do doby vyřešení předběžné otázky, kterou mělo být řízení o kasační stížnosti. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 9.4 [rok] [číslo jednací] bylo odvolání žalobce zamítnuto a usnesení ze dne [číslo] [rok] [číslo jednací] potvrzeno.

28. Z rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] ze dne [číslo] [rok], [číslo jednací] bylo zjištěno, že rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [číslo] [rok] o omezení vlastnického práva žalobce bylo zrušeno a věc byla vrácena [stát. instituce] k dalšímu projednání.

29. Z usnesení [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] [spisová značka] [číslo] bylo zjištěno, že tento úřad vyvlastňovací řízení ve věci omezení vlastnického práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] přerušil do [datum], a to dle ust. § 64 odst. 1 písm. a) zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, neboť vyzval vyvlastnitele k doplnění jeho žádosti a stanovil mu k tomu dodatečnou lhůtu.

30. Z usnesení [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. S [číslo] bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto o zastavení předmětného vyvlastňovacího řízení. Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí vyplývá, že žádost o vydání rozhodnutí o omezení vlastnického práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] trpěla vadami. Z toho důvodu byl vyvlastnitel vyzván k doplnění podané žádosti, a to výzvou ze dne [datum]. Vyvlastnitel požadované doplnění neprovedl a úřad bez tohoto doplnění nemohl meritorně rozhodnut, proto vyvlastňovací úřad rozhodl usnesením o zastavení řízení.

31. Z rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek], odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo zjištěno, že se zamítá odvolání žalobce proti usnesení [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. S [číslo] a toto usnesení se potvrzuje. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

32. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že byla zamítnuta žaloba žalobce proti Krajskému úřadu [územní celek], kterou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jímž bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno usnesení [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [číslo] [rok].

33. Z žádosti žalobce o zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka] a [částka] způsobenou nesprávným úředním postupem soud zjistil, že žalobce uplatnil u žalované nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka] způsobenou nepřiměřenou délkou vyvlastňovacího řízení a nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka] způsobenou nepřiměřenou délkou řízení o odstranění stavby vedeného [stát. instituce].

34. Pokladním dokladem č. [rok] [rok] vystaveného na žalobce ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce zaplatil za vypracování znaleckého posudku částku [částka]. Příjmovým pokladním dokladem č. [anonymizována dvě slova] má soud za prokázané, že žalobce zaplatil za znalecký pozemek – ocenění pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] částku [částka]. Datum vystavení faktury bylo [datum].

35. Z faktury č. [rok] znějící na částku [částka] bylo zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyúčtoval žalobci tuto částku za poskytování právních služeb. Datum splatnosti faktury bylo stanoveno na [datum].

36. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplývá, že obvyklá cena pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] je [částka] a obvyklá cena pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizována tři slova] je [částka].

37. Ze spisového materiálu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce uplatnil žalobu ze dne [datum] nárok na přiměřené zadostiučinění za průtahy v řízení a nepřiměřené dlouhé řízení.

38. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

39. Dle ustanovení § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

40. Dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

41. Dle ustanovení § 8 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

42. Dle ustanovení § 31 odst. 1 zák. č. 82/1998 náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

43. Dle ustanovení § 32 odst. 1 se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

44. Dle ustanovené § 19 zákona č. 184/2006 Sb. o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě o zahájení vyvlastňovacího řízení (dále jen„ zákon o vyvlastnění“) uvědomí vyvlastňovací úřad písemně kromě účastníků řízení též příslušný katastrální úřad. O zahájeném vyvlastňovacím řízení zapíše katastrální úřad do Katastru nemovitostí České republiky poznámku, týká-li se nemovitosti, která je v něm evidována. Dle odst. 2 uvědomění podle odstavce 1 se doručuje účastníkům řízení do jejich vlastních rukou. Dle odst. 3 po doručení uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení nesmí vyvlastňovaný nakládat s pozemkem nebo stavbou, a to v rozsahu, kterého se vyvlastnění týká, převést je, pronajmout nebo jinak zatížit. Právní úkony, kterými vyvlastňovaný poruší tuto povinnost, jsou neplatné; to neplatí v případě smluv uzavíraných s vyvlastnitelem nebo s jeho souhlasem. Při vyvlastnění se neuplatní smluvní ani zákonná předkupní práva k vyvlastňovanému pozemku nebo stavbě. O tomto následku musí být vyvlastňovaný poučen v uvědomění o zahájení řízení. Dle odst. 4 za omezení podle odstavce 3 je vyvlastnitel povinen poskytnout vyvlastňovanému náhradu v prokázané výši újmy způsobené tímto omezením.

45. Dle ustanovení § 23 odst. 4 zákona o vyvlastnění zastaví-li vyvlastňovací úřad vyvlastňovací řízení z důvodu zpětvzetí žádosti, je vyvlastnitel povinen nahradit vyvlastňovanému škodu a jinou újmu, která mu vznikla v souvislosti s podáním žádosti, ledaže by ke škodě nebo jiné újmě došlo i jinak.

46. Žalobce ve své žalobě uplatnil nárok na náhradu škody z nezákonného rozhodnutí. Pro úplnost soud uvádí, že nárok vycházející z nesprávného úředního postupu je projednáván u zdejšího soudu pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo]. Za nezákonné rozhodnutí žalobce označil 1) rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a 2) rozhodnutí Krajského úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. lze za nezákonné rozhodnutí považovat pouze to, které bylo jako pravomocné pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. [příjmení] by se tedy jednat o pravomocné rozhodnutí, které bylo později zrušeno, a to pro svou nezákonnost. Rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo přitom rozhodnutím prvoinstančním, které bylo potvrzeno rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek], odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne [datum], č.j.- [anonymizováno] [číslo] [rok], které nabylo právní moci dne [datum]. Toto pravomocné rozhodnutí bylo dne [datum] zrušeno rozsudkem [název soudu], č.j. [číslo jednací] s právní mocí dne [datum]. Nezákonným rozhodnutím tak může být pouze rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek], odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne [datum], č.j.- [anonymizováno] [číslo] [rok]. Naproti tomu u druhého rozhodnutí Krajského úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo toto rozhodnutí zrušeno již odvolacím orgánem Ministerstvem pro místní rozvoj dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [číslo] [rok] [číslo]. Usnesením ze dne [číslo] [rok] [číslo jednací], krajský úřad odvolací řízení o omezení vlastnického práva opakovaně přerušil do doby vyřešení předběžné otázky, kterou mělo být řízení o kasační stížnosti. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj ze dne [anonymizováno] [rok] [číslo jednací] bylo odvolání žalobce zamítnuto a usnesení ze dne [číslo] [rok] [číslo jednací] potvrzeno. Jak patrno, nikdy nedošlo v tomto druhém případě ke zrušení pravomocného rozhodnutí. Soud tedy uzavírá, že jediným nezákonným rozhodnutím může být pouze rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne [datum], č.j.- [anonymizováno] [číslo] [rok].

47. Žalobce uplatnil žalobou několik nároků.

48. K prvnímu nároku na zaplacení částky [částka], která žalobci měla vzniknout zaplacením za právní služby advokátovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud primárně uvádí, že zde není dána příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Cena za právní služby byla vyúčtována fakturou s datem splatnosti [datum] a nezákonné rozhodnutí krajského úřadu bylo vydáno dne [datum]. [příjmení] za právní zastoupení tak nemohla být vynaložena v souvislosti s odstraněním nezákonného rozhodnutí, ale naopak byla vynaložena o několik let dříve. Nadto soud uvádí, že tento nárok na zaplacení částky za právní služby advokáta je i promlčen. Nezákonné rozhodnutí bylo vydáno dne [datum] a zrušeno pro svou nezákonnost rozsudkem [název soudu], č.j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] s právní mocí dne [datum]. Dle shora uvedeného ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. počala promlčecí doba běžet ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Žaloba k soudu byla podána dne [datum]. Z uvedeného je patrné, že i kdyby částka [částka] byla vynaložena v souvislosti se zrušujícím rozhodnutím, byl by nárok promlčen. Z toho důvodu soud žalobu co do částky [částka] zamítl jako nedůvodnou.

49. Dále žalobce uplatnil žalobou nárok na zaplacení částky [částka] jako škody, která mu vznikla zaplacením za znalecký posudek vypracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Stejně jako u škody spočívající v právním zastoupením i zde soud konstatuje, že zde není dána příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Cena za znalecký posudek ve výši [částka] byla zaplacena dne [datum] a nezákonné rozhodnutí krajského úřadu bylo vydáno dne [datum]. [příjmení] za znalecký posudek tak nemohla být vynaložena v souvislosti s odstraněním nezákonného rozhodnutí. Nadto soud opakovaně uvádí, že i tento nárok na zaplacení částky za znalecký posudek je promlčen. Nezákonné rozhodnutí bylo vydáno dne [datum] a zrušeno pro svou nezákonnost rozsudkem [název soudu], č.j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] s právní mocí dne [datum]. Dle shora uvedeného ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. počala promlčecí doba běžet ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Žaloba k soudu byla podána dne [datum]. Z uvedeného je patrné, že i kdyby částka [anonymizována dvě slova] byla vynaložena v souvislosti se zrušujícím rozhodnutím, byl by nárok promlčen. Z toho důvodu soud žalobu co do částky [částka] zamítl jako nedůvodnou.

50. Třetím nárokem byl nárok na ušlý zisk spočívající v rozdílu mezi cenou, za kterou mohl poškozený věc prodat, ale v důsledku škodné události neprodal, a obvyklou cenou věci. Uvedl, že mohl prodat své pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] společnosti [právnická osoba] Před neoprávněným zahájením vyvlastňovacího řízení měl žalobce podepsanou smlouvu o smlouvě budoucí s firmou [právnická osoba] na výši [částka]. Z důvodu omezení tzv. plombou, nemohl žalobce oba pozemky prodat. V dnešní době by bylo možné pozemky prodat dle znaleckého posudku za [částka]. Vzniklá škoda je tedy ve výši [částka] (výsledek rozdílu [částka] a [částka]). Soud k této části nároku uvádí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. je existence nezákonného rozhodnutí, vznik škody a příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Jak již bylo uvedeno výše, existence nezákonného rozhodnutí je splněna, kdy tímto je rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek], odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne [datum], č.j.- [anonymizováno] [číslo] [rok]. K výši škody žalobce tvrdil, že mohl uzavřít kupní smlouvu se společností [právnická osoba] a prodat své pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] za částku [částka] a znaleckým posudkem doložil, že pozdější obvyklá cena za pozemky byla stanovena částkou [částka]. Nicméně soud je toho názoru, že mezi nezákonným rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek], odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne [datum], č.j.- [anonymizováno] [číslo] [rok] a vznikem škody neexistuje příčinná souvislost. Jak patrno z časové osy, tak žalobce uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o budoucí kupní smlouvě dne [datum], jejím předmětem měl být převod vlastnického práva k pozemkům parc. [číslo] o výměře [výměra] a [číslo] o výměře [výměra] ve lhůtě [anonymizováno] kalendářních měsíců ode dne uzavření této smlouvy. Dle bodu 6 této smlouvy se strany dohodly na kupní ceně za oba pozemky o celkové výměře [výměra] ve výši [částka], tj. [částka] Kupní smlouva na předmětné pozemky tak měla být uzavřena do [datum]. Dne [datum] byla podána žádost o vyvlastnění a dne [datum] byli účastníci uvědomeni o zahájení řízení o vyvlastnění. Od [datum] tak nebylo možno na základě ustanovení § 19 zákona o vyvlastnění pozemek prodat, pronajmout atd. Předpokladem škody tak nebylo rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne [datum], č.j.- [anonymizováno] [číslo] [rok] vydané až několik let po možném uzavření kupní smlouvy na pozemky, ale právě žádost [právnická osoba] o vyvlastnění a uvědomění o zahájení řízení o vyvlastnění, kdy od tohoto dne již nešlo pozemek prodat nebo pronajmout. Vzhledem k tomu, že [právnická osoba] následně doklady potřebné k vyvlastnění nedodala, bylo řízení zastaveno. Ke škodě žalobce tak nedošlo v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím Krajského úřadu [územní celek], odbor územního plánování a stavebního řádu ze dne [datum], č.j.- [anonymizováno] [číslo] [rok], ale v příčinné souvislosti s žádostí o vyvlastnění dne [datum] na základě které byla zablokována plombou část nemovitosti žalobce. Žalobce se tak mohl domáhat náhrady škody po [právnická osoba] Vzhledem k tomu, že v souvislosti s nezákonným rozhodnutím škoda nevznikla, soud žalobu i co do částky [částka] zamítl jako nedůvodnou.

51. Dalším nárokem žalobce byl nárok na zaplacení částky [částka] jako škody, která žalobci vznikla, a to za vyhotovení znaleckého posudku [číslo]. Stejně jako u škody spočívající v právním zastoupení a škody za znalecký posudek, i zde soud konstatuje, že zde není dána příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Cena za znalecký posudek ve výši [částka] byla zaplacena dne [datum] a nezákonné rozhodnutí krajského úřadu bylo vydáno dne [datum]. Uvedené rozhodnutí bylo zrušeno rozsudkem [název soudu], č.j. [číslo jednací] s právní mocí dne [datum]. Znalecký posudek byl tedy vypracován až několik let po zrušeném nezákonném rozhodnutí. [příjmení] za znalecký posudek tak nemohla být vynaložena v souvislosti s odstraněním nezákonného rozhodnutí.

52. Posledním nárokem žalobce byla částka [částka] představující ušlý zisk za pronájem pozemku parc. [číslo] který dle plomby na svém pozemku nemohl tento pronajímat. Soud předně odkazuje na odůvodnění v bodě 50 rozsudku, neboť ani zde není dána příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nadto sud žalobce k tomuto nároku poučil dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby tento dotvrdil a důkazy prokázal, že měl reálnou možnost předmětný pozemek pronajmout, za jakou cenu měl tento možnost pozemek pronajmout, a to pod tíhou neunesení důkazního břemen. K tomu žalobce sdělil, že si je vědom skutečnosti, že žaluje dvě duplicitní věci, tj. jednak částku za ušlý zisk za nemožnost prodeje nemovitosti a zároveň i ušlý zisk za nemožnost pronájmu uvedeného pozemku. Výpočet částky [částka] je dle žalobce hypotetický, jde spíše o úvahu a uvedl, že chápe, že není schopen unést důkazní břemeno, nicméně žalobu zpět v tomto rozsahu brát nebude, ale nechá to na zamítnutí soudem. Soud k tomu může pouze konstatovat, že částku [částka] zamítl, a to z důvodu, že žalobce neprokázal, že by mohl reálně pozemek pronajímat, neprokázal, že by tomu tak bylo za požadovanou cenu [částka] a v této věci tedy žalobce důkazní břemeno neunesl.

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v návaznosti na výrok I. podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že je žalobce povinen do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok II.) Soud zavázal žalobce k zaplacení nákladů řízení podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., dle kterého účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem, ve spojení s ustanovením § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za 3 úkony (přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a účast na soudním jednání dne [datum]).

Poučení