39 C 93/2022 - 182

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahelem jako soudcem ve věci žalobce:[Jméno žalobce]., IČO: [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalovanému:[Jméno žalovaného]., IČO: [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Anonymizováno]. sídlem [Adresa žalovaného] o zaplacení 117 511 Kč s příslušenstvím a o zaplacení příslušenství z částky 17 402 Kč takto:

Výrok

I. Řízení ohledně zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 402 Kč, od 30. 4. 2020 do zaplacení, se zastavuje.

II. Žaloba se ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 16 522,06 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 30. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 100 938,94 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 30. 4. 2023 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 67 554,99 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobce, [Jméno advokátky A], advokátky se sídlem [Jméno advokátky B] [Anonymizováno], [Jméno advokátky C], rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Městský soud v Brně již jednou v této věci rozhodl rozsudkem ze dne 25. 1. 2023 č. j. 39 C 93/2022-68 tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 117 511 Kč s příslušenstvím a ohledně částky 17 409 Kč žalobu zamítl s tím, že rozsah plnění je dán rozsahem způsobené škody, kdy žalobce jednoznačně vynaložil vyšší náklady na nájem náhradního vozidla s ohledem na dobu trvání nájmu, kdy po tuto dobu nebyla pojistná událost dosud vyřízena. Jedná se o náklady na vypůjčení věci (další náklady vynaložené v souvislosti s řešením škody. S ohledem na dobu řešení a trvání šetření pojistné události je doba pronájmu náhradního vozidla přiměřená a plně na místě, co se týče nákladů na znalecký posudek ve výši 17 402 Kč, v tomto rozsahu soud žalobu zamítl, neboť se nejedná o náklady vynaložené v souvislosti s řešením škodné události, ale o jiné náklady na důkaz.

2. Pokud žalobce podal odvolání proti zamítavému výroku o zaplacení částky 17 402 Kč, následně vzal v tomto svém rozsahu odvolání zpět, a proto Krajský soud v Brně řízení o odvolání žalobkyně zastavil.

3. Proti výše zmíněnému rozsudku podal odvolání žalovaný, kde namítl, že v řízení nebylo prokázáno, že vozidlo bylo žalobcem užíváno účelně a žalobci bránila relevantní skutečnost v tom, aby s opravou vozidla započal dříve. Nebylo dostatečně objasněno, proč žalobce vyčkával s opravou, přičemž disponoval finančními prostředky k provedení opravy, když si navíc pronajal náhradní vozidlo na dobu 312 dnů za více než 115 000 Kč. Náklad na pronájem vozidla násobně překračoval částku, která by případně byla doplacena na základě posudku, žalobce ničím neprokázal účelnost užívání náhradního vozidla a jednal nehospodárně. Soud prvého stupně se nevypořádal s námitkami žalovaného ohledně účelnosti bezbřehosti a hospodárnosti užívání náhradního vozidla žalobcem, když nijak nebylo doloženo, za jakým účelem náhradní vozidlo potřeboval a vlastně se neví, proč si vozidlo pronajímal na dobu 312 dnů. Žalobce nebyl nucen vyčkávat s opravou vozidla nic mu nebránilo, aby své vozidlo začal opravovat a bezodkladně poté mohl pronajaté vozidlo vrátit, nejpozději k datu oznámení o likvidaci škody (17. 1. 2019) a poskytnutí doplatku plnění, pokud nesouhlasil s tím, že jde o škodu totální či k datu 4. 3. 2019, kdy žalovaný žalobci sdělil, že jeho stanovisko ohledně likvidace je finální či nejpozději do provedení prohlídky ze strany znalce dne 18. 4. 2019. Žalovaný má za to, že délka opravy nemohla přesáhnout 17 dní a dlouhá doba opravy plyne i ze znaleckého posudku Ing. [jméno FO], který uvedl, že oprava vozidla by trvala cirka 7 pracovních dní. Soud prvého stupně nezohlednil při svém rozhodování ani to, že žalobce nechával zpracovat znalecký posudek v řádu několika měsíců po dopravní nehodě s prohlídkou vozidla 18. 4. 2019 a znalecký posudek byl vypracován až 1. 11. 2019. Soud prvého stupně se rovněž nezaobíral problematikou nutnosti od počtu pevných nákladů, na což žalovaný opakovaně odkazoval, kdy se jedná o opomenutý důkaz, přičemž podle nálezu ÚS ČR sp. zn. IV. ÚS 233/17 toto zakládá nepřezkoumatelnost rozsudku a porušení práva žalovaného na spravedlivý proces.

4. Odvolací soud zjistil, že žalovaný vznesl v průběhu řízení námitku promlčení ohledně částky představující nájem náhradního vozidla za dobu 17 dnů i námitku promlčení ohledně nájemného za zapůjčení náhradního vozidla po 17. 1. 2019 či do 20. 1. 2019, kdy veškeré žalobou uplatněné nároky bylo možno uplatnit do 16. 2. 2019 a tyto jsou dle názoru žalovaného promlčeny. Pokud soud připustil usnesením 25. 11. 2022 změnu žalobního petitu ohledně zaplacení celkové požadované částky 134 913 Kč (náklady za pronájem vozidla a náklady na znalecký posudek). Pokud soud o tomto uplatněném nároku rozhodoval, nerozhodl o úrocích z prodlení, kterých se žalobce domáhal. Námitkou promlčení se soud vůbec nezabýval, čímž zatížil řízení jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, kdy posouzení otázky, zda žalovanou vznesená námitka promlčení je či není důvodná, může mít na rozhodnutí soudu podstatný význam. Povinností soudu je vypořádat se vším, co v průběhu řízení vyšlo najevo a co účastníci řízení tvrdí, má-li to vztah k projednávané věci, pokud této zákonné povinnosti soudy nedostojí a námitkami a zjištěnými skutečnostmi se nezabývají či se s nimi vypořádají nedostatečným způsobem, má to za následek vadu řízení, což znamená porušení práva na spravedlivý proces a práva na soudní ochranu (nález ÚS ČR sp.zn. IV. ÚS 563/03 a I. ÚS 643/04).

5. Za tohoto stavu odvolací soud rozhodnutí soudu prvého stupně svým usnesením ze dne 22. 8. 2023 č.j. 38 Co 60/2023-12 zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení s tím, že soudu prvého stupně bylo uloženo, aby posoudil a vyhodnotil námitku promlčení žalovaného nároku ze strany žalovaného, kdy bude rozhodnuto přezkoumatelným způsobem. O dalších námitkách žalovaného uvedenými v odvolání, které nebyly předmětem řádného posouzení ze strany soudu prvého stupně. Ohledně nákladů řízení byl žalobce úspěšný v rozsahu 87,10 % a neúspěšný z 12,9 %, proto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. by žalobkyni náleželo právo na náhradu nákladů řízení v rozdílu mezi jejím úspěchem a neúspěchem ve věci tedy, 74,2 % nákladů, kdy výpočet, provedený soudem prvého stupně ohledně nákladů, není správný.

6. V rámci znovu projednání této věci před soudem prvého stupně obě strany sporu setrvaly na svých původních procesních stanoviscích, kdy žalobce navrhoval žalobě vyhovět, žalovaný navrhoval zamítnutí.

7. V Rámci opětovného projednávání věci žalobce podáním 21. 12. 2023 uvedl, že je podnikatelem v oblasti silniční motorové dopravy a vozidlo potřebuje pro zajištění činnosti a chodu firmy. Žalobce byl v době vzniku pojistné události vlastníkem vozidla Volkswagen Touran registrační značka [SPZ], kdy se jednalo o poškozené vozidlo. Do doby vyřízení škodní události žalobce užíval vozidlo náhradní, kdy samotné likvidační řízení trvalo nikoliv dlouho, nikoliv z důvodu na straně žalobkyně, ale na straně žalované, který pochybil při volbě způsobu řešení likvidace škodné události. Žalobce používal vozidlo pro své podnikatelské aktivity (úřady, pošta, servis, technická obsluha, náhradní díly na vozidla, jednání s klienty, obchodními partnery, převoz i odvoz řidičů do místa určení a podobně). Vozidlo užívala [jméno FO], která byla navržena jako svědkyně.

8. K tomuto doplnění skutkových tvrzení s označením důkazů se vyjádřil žalovaný, a to písemným podáním ze dne 14. 2. 2024, kde uvedl, že existuje velké množství podnikatelů, kteří vozidlo ke své činnosti nepotřebují a tvrzení žalobce má navodit iluzorní představu, že pro naplnění předpokladů pro užívání náhradního vozidla postačuje pokud je subjekt s.r.o.. Je nutno, aby žalobce tvrdil, ale také prokázal, že vozidlo potřeboval pro podnikatelskou činnost. Pokud žalobce prostřednictvím svého statutárního zástupce uvedl, že náhradní vozidlo nebylo užíváno k soukromým účelům a [jméno FO] jednatel žalobce sám nemá ve vlastnictví žádné osobní vozidlo, žalovaný poukázal na bydliště [jméno FO], kdy se jedná o bydliště 10 km vzdálené od sídla firmy. Pěšky by překonání této vzdálenosti trvalo 2 hodiny a pokud je pravdivé tvrzení, že žalobce neměl žádné osobní vozidlo, není zřejmé, jak se dopravoval do práce, navíc žalovaný prověřil vozový park, kdy žalobce od 2. 1. 2019 disponoval 11 vozidly, včetně poškozeného vozidla [Anonymizováno], ne sice všechna vozidla odpovídají tomu, aby mohly být užívány pro potřebu svědkyně [jméno FO] či jednatele žalobce, nicméně jedná se mimo jiné o motocykl značky [Anonymizováno] registrační značka [SPZ] [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy tato vozidla by mohla sloužit pro zajištění podnikatelských potřeb žalobce. Žalovaný dále s uplatněným nárokem nesouhlasil a poukázal na nutnost odpočtu pevných nákladů, kdy v podrobnostech odkázal na své předcházející výpočty, ze všech těchto důvodů žalovaný trval na zamítnutí žaloby. V rámci repliky žalobce ze dne 25. 3. 2024 k tvrzením žalovaného žalobce uvedl, že dopravní obslužnost bydliště jednatele žalobce je zajištěna IDS [Anonymizováno], konkrétně linkami číslo [hodnota] a 13 a ohledně vozového parku žalobce opětně sdělil, že v roce 2019 byl žalobce vlastníkem jednoho osobního automobilu, a to poškozeného vozidla [Anonymizováno] registrační značky [SPZ]. Žalovaným předložení registr [Anonymizováno] tuto skutečnost nevyvrací, není prokázáno vlastnické právo žalobce k předmětným vozidlům. Co se týče motocyklu [Anonymizováno] ne každá žena může motocykl řídit, když svědkyně [jméno FO], která užívala vozidlo prakticky denně, řidičským průkazem skupiny A nedisponovala, přičemž používání vozidla [Anonymizováno] tranzit je problematické s ohledem na jeho velikost, přičemž ne každá žena, tedy [jméno FO], je schopna jezdit s dodávkou. Nejedná se o typově shodné vozidlo s vozidlem poškozeným, vozidlo není ve vlastnictví žalobce, ale firmy [právnická osoba]. Žalobce užíval náhradní vozidlo v době řešení likvidační události, kdy v té době nebyla zřejmá výše nákladů na opravu poškozeného vozidla a zda bude účelné je opravit. Samotné likvidační řízení trvalo neúměrně dlouho v důsledku pochybení žalovaného, byl to žalovaný, kdo prodlužoval dobu, po kterou žalobce byl nucen užívat náhradní vozidlo.

9. Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak fakturou č. [hodnota] se splatností 20. 9. 2019, 2019076 se splatností 25. 11. 2019, smlouvou o nájmu osobního automobilu z 4. 1. 2019, e-mailovou zprávou žalovaného práv. zástupkyni žalobce z 7. 5. 2020, 4. 3. 2019, informací o vyřízení pojistné události z 17. 1. 2019, žádostí o opětovnou revizi pojistné události z 28. 4. 2020, žádostí z 21. 2. 2019, doručenkou žalovanému k této žádosti, oznámením o registraci škody č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] z 3. 1. 2019, zápisem o poškození motorového vozidla, historickým výpisem komunikace mezi žalobcem a žalovaným na č. l. 35-37, aukčním protokolem z 14. 1. 2019, informací o vyřízení pojistné události z 14. 1. 2019, oceněním ojetého vozidla z 17. 1. 2019, informací o vyřízení pojistné události z 17. 1. 2019, fotodokumentací vozidla na č. l. 44-46, výpočtem nákladů za zapůjčení vozidla žalovaným na č. l. 47, znaleckým posudkem na cenu vozidla [Anonymizováno] ze dne 1. 11. 2019, výpisem z obchodního rejstříku žalobce z 21. 12. 2023, členěním dlouhodobého majetku za rok 2019 30. 11. 2023, seznamem pojistných smluv podle subjektu z 12. 2. 2024 na č.l. 147-149, jízdním řádem IDS JČK linky jk 122, jk 124, jk 123, fotokopí řidičského průkazu [jméno FO], technickým průkazem vozidla Ford tranzit registrační značky [Anonymizováno], výslechem statutárního zástupce žalobce [jméno FO] a svědkyně [jméno FO], kteří byli slyšeni na jednání soudu 7. 2. 2024.

10. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu, vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

11. Žalobce je zapsán v obchodním rejstříku Krajského soudu v [adresa] pod obchodní firmou se sídlem identifikačním číslem a v právní formě tak, jak je žalobce ostatně specifikován v záhlaví tohoto rozsudku. Předmětem podnikatelských aktivit žalobce je silniční motorová doprava nákladní, provozovaná vozidly či soupravami o největší hmotnosti přesahující 3,5 tun a výroba a obchod a služby. Statutárním orgánem žalobce je jednatel [jméno FO], bytem [adresa], který je zároveň společníkem s vkladem 200 000 Kč. (Výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce ze dne 21. 12. 2023).

12. Soudu je rovněž z jiné úřední a rozhodovací činnosti známa existence žalovaného jako obchodní korporace, který podniká mimo jiné v oblasti pojišťovnictví.

13. Žalobce je výlučným vlastníkem motorového vozidla tovární značky [Anonymizováno], registrační značky [SPZ]. Toto o vozidlo bylo dne 2. 1. 2019 poškozeno vozidlem, které bylo pojištěno u žalovaného. Pojistná událost byla u žalovaného zaevidována pod číslem [Anonymizováno]. (Oznámení žalobci o zaregistrování škody číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 3. 1. 2019). V souvislosti s dopravní nehodou pojištěného [jméno FO], řidiče vozidla [Anonymizováno] registrační značky [SPZ] bylo vozidlo prohlédnuto technikem žalovaného dne 4. 1. 2019, kde byl proveden popis vozidla, včetně jeho poškození (zápis o poškození motorového vozidla ze dne 4. 1. 2019). V souvislosti s prohlídkou vozidla byla provedena i fotodokumentace předmětného poškození, a to na číslo listu 44-46, přičemž z fotodokumentace soud zjistil, že se jedná o vozidlo Volkswagen registrační značky [SPZ], přičemž je poškozen pravý přední bok vozidla (fotodokumentace poškození vozidla na č.l. 44-45). Toto vozidlo bylo ve výlučném vlastnictví žalobce, bylo prokázáno i předložením členění dlouhodobého majetku žalobce za rok 2019, když vozidlo [Anonymizováno] [Anonymizováno] registrační značky [SPZ] je jako dlouhodobý majetek žalobce evidován od 1. 7. 2013 (členění dlouhodobého majetku žalobce za dne 30. 11. 2023). K datu 2. 1. 2019 bylo předmětné vozidlo oceněno k tomuto datu, kdy ocenění bylo provedeno 17. 1. 2019 pod číslem [hodnota] prostřednictvím počítačového programu [Anonymizováno], když k datu 2. 1. 2019 bylo vozidlo oceněno částkou ve výši 282 145 Kč po korekci (ocenění ojetého vozidla k datu 2. 1. 2019 ze dne 17. 1. 2019).

14. Z emailové komunikace mezi žalobcem a žalovaným ze dne 8. 1. 2019 je prokázáno, že žalobce se dotazoval u žalovaného na konkrétní datum, do kdy bude celá záležitost žalovaným vypořádána s tím, že žalobce vozidlo potřebuje, bude nutno pořídit vozidlo jiné, když žalovaný sdělil žalobci, že s ohledem na prokázaný rozsah poškození vozidla a prohlídkou technikem bude celá událost řešena formou finanční totální škody, což znamená, že náklady na opravu vozu jsou vyšší, než je cena vozidla, a proto je oprava z pohledu žalovaného neekonomická s tím, že bude stanovena cena vozidla před nehodou a cena poškozeného vozu, kdy rozdíl těchto dvou částek bude poukázán žalobci. Žalovaný zaslal žalobci po telefonické domluvě 8. 1. 2019 i informaci o zapůjčení náhradního vozidla, kdy z výpočtu náhrady ceny za náhradní vozidlo vyplývá, že se jedná o náklady za zapůjčení náhradního vozidla k pojistné události číslo 2019/0000105, kdy pevné náklady za 1 km činí 2,31 Kč při počtu ujetých kilometrů 646, přičemž pevné náklady činí 1 492 Kč. Žalovaný stanovil náklady na zapůjčení náhradního vozidla částkou 7 657 Kč po odpočtu pevných nákladů ve výši 1 492 Kč (emailová komunikace mezi žalobcem a žalovaným ze dne 8. 1. 2019, výpočet nákladů za zapůjčení vozidla na č.l. 47).

15. Dne. 14. 1. 2019 zaslal žalovaný žalobci přípis, jehož předmětem bylo oznámení či informace o vyřízení pojistné události s tím, že likvidace byla provedena formou totální škody na vozidle se stanovením hodnoty vozidla k datu pojistné události částkou 204 000 Kč, když pojistné plnění bylo sníženo o hodnotu zbytku vozidla ve výši 95 455 Kč. Ohledně částky po odpočtu hodnoty zbytků vozidla 108 546 Kč byl žalobce informován, že tato částka bude pojišťovnou, tedy žalovaným, poukázána na účet držitele vozidla. Dne 17. 1. 2019 byl žalobce dále informován o ukončení šetření pojistné události, přičemž likvidace pojistné události číslo [Anonymizováno] s datem vzniku 2. 1. 2019 byla provedena formou totální škody na vozidle, přičemž hodnota vozidla byla k datu události stanovena částkou 235 000 Kč, přičemž žalovanému byla vyplacena záloha 108 546 Kč a zůstatek částky 31 000 Kč bude poukázán na účet žalobce, tedy držitele vozidla. Dne 21. 2. 2019 požádal žalobce žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce o revizi pojistné události s tím, že statutární orgán žalobce s řešením likvidace formou totální škody nesouhlasí, neboť k této se přistupuje tehdy, pokud škoda na vozidle odpovídá hodnotě vozidla k datu pojistné události, dle tvrzení žalobce a s ohledem na přehled cen vozidla stejného typu, částka stanovená žalovaným je značně podhodnocena, kdy na stránkách autobazarů je prodejní cena tohoto typu vozidla 339 000 Kč. Dne 28. 4. 2020 opětně právní zástupce žalobce požádal o opětovnou revizi pojistné události s doložením nových důkazů s tím, že žalobce s likvidací pojistné události formou totální škody nesouhlasí, nechal si zpracovat znalecký posudek znalce Ing. [jméno FO], který stanovil, že hodnota vozidla k datu pojistné události byla 320 000 Kč, tedy o téměř 100 000 Kč více než uvádí žalovaný. Pokud bylo žalobci vyplacena v rámci likvidace [částka], žalobce požadoval náklady na opravu vozidla 194 931,23 Kč, náklady na vypracování znaleckého posudku a náklady účelně vynaložené v souvislosti s poškozením vozidla [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši 117 511 Kč. Z doloženého znaleckého posudku zpracovaného firmou Autodat [jméno FO] - znalecká kancelář ze dne 1. 11. 2019 vyplynulo, že zpracovatel znaleckého posudku s odkazem na § 127a o.s.ř. sdělil v rámci znalecké doložky, že si je vědom případných trestněprávních následků za vypracování vědomě nepravdivého znaleckého posudku, když z tohoto důvodu soud bral tento důkaz jako znalecký posudek, nikoliv jako důkaz odborným vyjádření. Ze závěrů tohoto znaleckého posudku tedy vyplývá, že cena vozidla k datu 2. 1. 2019 činí 320 000 Kč. V reakci na žádosti právního zástupce žalobce o revizi pojistné události sdělil žalovaný přípisy ze 4. 3. 2019, že při stanovení likvidace formou totální škody vycházel likvidátor z obvyklé ceny vozidla a jeho výbavy v ČR s tím, že žalovaný považuje likvidaci pojistné události formou totální škody za konečnou a stanovisko žalobce nemůže přijmout. V reakci na opětovnou žádost dne 7. 5. 2020 bylo sděleno, že na základě sdělení výše nákladů na opravu, tyto žalovaný akceptuje, kdy pokud náklady na opravu činí 194 930 Kč, tyto nedosahují obvyklou cenu vozidla, která byla stanovena na 235 000 Kč, obvyklá cena stanovená znalcem činí 264 462 Kč bez DPH. Rozdíl mezi stanovenou obvyklou cenou vozidla uvedenou žalovaným a žalobcem, tedy není 100 000 Kč, ale 30 000 Kč, kdy ke znaleckému posudku nebyl přiložen žádný doklad o pořizovací ceně vozidla, z toho důvodu žalovaný znalecký posudek nemůže považovat za objektivní s tím, že žalovaný je připraven opravu vozidla uhradit po předložení faktury za opravu, ohledně náhradního vozidla žalovaný dne 7. 5. 2020 sdělil, že toto náhradní vozidlo náleží poškozenému podle judikatury po dobu opravy vozidla s tím, že případný nárok podložení faktury za opravu bude posouzen, neboť pronájem náhradního vozidla po dobu, kdy poškozený vozidlo neopravoval, není v příčinné souvislosti s nehodou (žádost o revizi z pojistné události ze dne 21. 2. 2019 s dodejkou žalovanému 26. 2. 2019, žádostí o opětovnou revizi pojistné události s doložením nových důkazů z 28. 4. 2020 s doručenkou žalovanému do datové schránky 29. 4. 2020, znalecký posudek číslo 4112/132 E - 2019 1. 11. 2019 od Autodat [jméno FO], aukční protokol na prodej vozidla Volkswagen Touran ze dne 14. 1. 2019, oznámení o likvidaci pojistné události číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze 17. 1. 2019, emailová komunikace mezi žalovaným a právní zástupkyní žalobce ze dnů 7. 5. 2020 a 4. 3. 2019).

16. Dne 28. 4. 2020 sdělil emailovou formou žalobce své právní zástupkyni, že přeposílá výplatní dopis po úpravě na odhadu škody ze dne 17. 1. 2019, když celkem bylo od žalovaného uhrazeno 139 546 Kč (emailová zpráva žalobce právní zástupkyni žalobce z 28. 4. 2020).

17. V souvislosti s dopravní nehodou a poškozením vozidla ve vlastnictví žalobce ([Anonymizováno] [Anonymizováno] registrační značky [SPZ]), žalobce uzavřel dne 4. 1. 2019 s firmou [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [Jméno advokátky C], jako pronajímatelem, když nájemcem byl žalobce smlouvu o nájmu osobního automobilu [Anonymizováno] registrační značky [SPZ] cenou nájmu ve výši 390 Kč na den a 3,90 Kč za kilometr. Žalobce toto vozidlo užíval v době od 4. 1. do 3. 9. 2019, tedy po dobu 243 dnů, když s vozidlem ujel 8862 km. Z toho vyplývá, že s vozidlem bylo denně ujeto průměrně 36,46 km. Za nájem tohoto automobilu [Anonymizováno] [Anonymizováno] za 243 dnů bylo žalobci účtováno fakturou 2019073 po 30 % slevě celkem 90 531 Kč. Další fakturou [Anonymizováno] bylo žalobci účtováno nájemné za osobní automobil [Anonymizováno] [Anonymizováno] registrační značka [SPZ] za dobu 4. 9. do 11. 11. 2019 při zohlednění, respektive odpočtu 30 % slevy celkem 26 980 Kč, když dle počtu ujetých kilometrů 2983 km a délky nájmu 69 dní vyplývá, že v období od 4. 9. do 11. 11. 2019 bylo s tímto vozidlem ujeto 43,23 km denně. Ohledně užívání náhradního vozidla byl slyšen statutární orgán žalobce [jméno FO], který potvrdil, že v rámci podnikatelských aktivit měl žalobce zakoupené vozidlo Volkswagen Touran, který měl při jedné služební cestě nehodu, kdy do ní naboural pojištěnec žalovaného. Žalobce vedl dlouhá jednání s pojišťovnou, která chtěla řešit celou záležitost formou totální škody, žalobce nechal zpracovat odhad a nechal vozidlo prohlédnout technikem servisu [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy mu bylo řečeno, že se vozidlo dá opravit. Následně byla vedena dlouhá jednání s pojišťovnou, přičemž byla dohoda na tom, že věc nebude řešena jako škoda totální, ale uhrazením nákladů na opravu. Statutární orgán žalobce pronajal pro potřeby firmy předmětnou [Anonymizováno], kdy nebylo jasné, jak celá pojistná událost bude vyřešena. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo opravitelné, tudíž se mu zdálo nesmyslné pořizovat do firmy další vozidlo. [právnická osoba] bylo používáno převážně svědkyní [jméno FO] pro zajištění provozu firmy (odvoz dokladů, cesty na poštu, vyzvedávání papírů na vrátnicích na [Anonymizováno] ulici, či na [Anonymizováno] a podobně), jednalo se o dodací listy, nákladní listy CMR, přičemž vozidlo užívala svědkyně [jméno FO] čtyřikrát, pětkrát týdně. Žalobce, respektive statutární zástupce sám, vozidlo užíval pro odvoz, dovoz řidičů pro přepravu náhradních dílů a podobně. Podle názoru statutárního orgánu žalobce je celá záležitost o tom, že pojistník uzavřel pojistnou smlouvu se žalovaným, přičemž došlo ke kolizi a způsobenou škodu žalovaný nechtěl uhradit a vše se snažil vyřešit formou totální škody, kdyby celá záležitost byla vyřešena tak, jak bylo učiněno posléze, náhradní vozidlo mohlo být pronajato na 14 dní. Svědkyně [jméno FO] potvrdila, že pracovala pro žalobce od roku 2003 do listopadu 2019, kdy od žalobce odešla z důvodu lepší pracovní nabídky. Svědkyně [jméno FO] pracovala jako disponentka administrativní pracovnice, její náplní práce byla fakturace, příprava podkladů pro účetnictví, mzdy, přičemž v rámci výkonu své práce používala služební vozidlo značky [Anonymizováno]. Jednalo se o užívání vozidla pro vyzvedávání papírů od řidičů nebo z míst, kde byly papíry ponechávány, vozidlo bylo užíváno k odvozu faktur na poštu, dokumentace do firmy a podobně, vozidlo bylo rovněž využíváno k cestám na poštu a sama svědkyně se vyjádřila v tom směru, že vozidlo užívala denně. Statutární zástupce žalobce užíval vozidlo občas, zhruba 1× týdně za účelem dovozu náhradních dílů, řešení technických záležitostí a případně i k odvozu řidičů, což bylo realizováno několikrát do roka, samotné vozidlo [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo nabouráno 2. 1. 2019, neboť svědkyně byla účastna dopravní nehody, z toho důvodu si jednatel žalobce pronajal náhradní vozidlo [Anonymizováno], které svědkyně [jméno FO] užívala pro činnosti pro firmu a zhruba 1× týdně užíval vozidlo jednatel žalobce. Vozidlo, tedy [Anonymizováno] užíváno do podzimu 2019, pak se vrátilo pronajímateli, vozidlo nebylo používáno k soukromým účelům, což potvrdil i jednatel žalobce (smlouva o nájmu osobního vozidla ze dne 4. 1. 2019, faktura číslo [hodnota] vystavená [právnická osoba] na jméno žalobce se splatností 20. 9. 2019, faktura číslo [hodnota] se splatností 25. 11. 2019). Žalobce má evidovány pod svým IČ i další vozidla, což vyplynulo z přehledu vyhledávání pojistných smluv u ČKP ze dne 12. 2. 2024. Kromě již zmíněného vozidla Volkswagen Touran registrační značky [SPZ], kde pojistitelem je [právnická osoba] bylo na žalobce registrován motocykl Suzuki registrační značka [SPZ] další vozidla, které měly přiděleny registrační značky [SPZ] ([Anonymizováno], 3C7 7447, 3C4 8234, 3C7 7447 a další, kdy z bližšího označení těchto vozidel vyplývá, že se jedná o vozidlo specifikované jako [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Dále pak se jednalo o vozidlo registrační značky [SPZ], 7C69678 a 5C43194, zřejmě nákladní automobil [Anonymizováno], když co se týče motocyklu [Anonymizováno], pokud užívala vozidlo [Anonymizováno] a náhradní vozidlo [Anonymizováno] [jméno FO] z doložené fotokopie jejího řidičského průkazu vyplývá, že tato není držitelkou řidičského oprávnění pro motocykly tedy a přičemž, co se týče vozidla [Anonymizováno] registrační značky [SPZ] jedná se o dodávku, která je zapsaná jako vlastnictví firmy [právnická osoba], IČ [IČO] (fotokopie řidičského průkazu svědkyně [jméno FO], evropské osvědčení o technickém průkazu vozidla Ford [Anonymizováno] registrační značky [SPZ], výpis z evidence [Anonymizováno] ohledně vlastnictví vozidel žalobcem ze dne 12. 2. 2024).

18. Závěrem lze tedy shrnout, že žalobce požaduje po žalovaném zaplacení částky 117 511 Kč z titulu úhrady nákladů za pronájem náhradního vozidla od [právnická osoba] IČO [IČO], sídlem [Jméno advokátky C], když předmětem nájmu bylo vozidlo [Anonymizováno] registrační značka [SPZ]. Ohledně nájmu vozidlo bylo užíváno 243 dnů, za což bylo účtováno fakturou 2019073 po slevě 90 531 Kč a za dobu od 4. 9. do 11. 11. 2019, tedy za dobu 69 dnů po zohlednění slevy, 26 980 Kč. Celkem se tedy jedná o částku ve výši 117 500 Kč z titulu pronájmu náhradního vozidla za dobu 312 dnů, tedy od 4. 1. 2019 do 11. 11. 2019. Žalobce v průběhu trvání tohoto sporu na žalobě trval, žalovaný s tímto nesouhlasil, poukazoval na délku pronájmu vozidla a jeho neúčelnost a bezbřehost, přičemž pojistné plnění na náhradní vozidlo by mohlo dosahovat nejvýše částky 7 657 Kč, kdy nadto byla uplatněna námitka promlčení uplatněného nároku do 17. 1. 2019 popř. do 20. 1. 2019.

19. Co se týče právní kvalifikace této věci, žalobce se domáhá zaplacení částky ve výši 117 511 Kč, a to z titulu hrazení pronájmu za náhradní osobní automobil Škoda Rapid za dobu od 4. 1. 2019 do. 11. 11. 2019, tedy celkem za dobu 312 dnů.

20. Podle ustanovení § 609 OZ nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho co plnil.

21. Podle ustanovení § 610 odst. 1 věta prvá OZ k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

22. Podle ustanovení § 619 odst. 1 OZ jedná-li se o právo vymahatelného orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

23. Podle ustanovení § 629 odst. 1 OZ promlčecí lhůta trvá tři roky.

24. Jak již soud uvedl výše, žalobce požaduje z titulu náhrady škody v souvislosti s dopravní nehodou i náklady spojené s pronájmem osobního automobilu [Anonymizováno] za dobu od 4. 1. 2019 do 11. 11. 2019, když žaloba v této právní věci byla podána u zdejšího soudu dne 16. 2. 2022. Jak vyplývá z § 629 odst. 1 OZ promlčecí lhůta je tříletá, když s přihlédnutím k § 605 OZ ohledně počítání času, konec lhůty či doby určené dle let připadá na den, kdy se pojmenováním nebo číslem shoduje ze dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta počítá. Žalobce podal tuto žalobu dne 16. 2. 2022, kdy tímto dnem došlo k pozastavení běhu promlčecí lhůty v délce tří let, když však nárok žalobce za dobu od 4. 1. 2019 do 15. 2. 2019 je promlčen, neboť se jedná o nárok na zaplacení půjčovného za náhradní vozidlo v době od 4. 1. 2019 do 15. 2. 2019, který je promlčen a žalovaný uplatnil v rámci svého prvotního písemného vyjádření k žalobě námitkou promlčení vzneseného nároku. Soud dospěl k závěru, že uplatněný nárok na zaplacení půjčovného za dobu od 4. 1. 2019 do 15. 2. 2022 je promlčen. Jedná se tedy o dobu od. 4. 1. 2019 do 15. 2. 2019, celkem tedy dobu 44 dnů. Z toho důvodu soud ve výroku II. tohoto rozsudku žalobu v částce 16 572,06 Kč s úrokem z této částky ve výši 10 % ročně od 30. 4. 2020 zamítl, neboť se jedná o plnění za pronájem náhradního vozidla za dobu od 4. 1. 2019 do 15. 2. 2019 tedy za 44 dnů, kdy s ohledem na dikci § 629 odst. 1 OZ je nárok uplatněný za tuto dobu již promlčen. Z toho důvodu soud ohledně částky 16 572,06 Kč s příslušenstvím k této částce zamítl, a to z důvodů promlčení uplatněného nároku.

25. Žaloba byla podána, co se částky 16 572,06 Kč podána až po uplynutí promlčecí doby ohledně případného nároku na zaplacení půjčovného za dobu od 4. 1. 2019 do 15. 2. 2019, kdy soud shledal, že v tom rozsahu je uplatněný nárok promlčen. Promlčení nároku nemění nic na tom, že žalobce požaduje příslušenství k pohledávce od 30. 4. 2020, kdy soud z titulu promlčení tohoto nároku žalobu zamítl i ohledně příslušenství k částce 16 572,06 Kč.

26. Podle § 2894 odst. 1 OZ povinnost nahradit jinému újmu, zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na mění (škoda).

27. Podle § 2895 OZ škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

28. Podle § 2951 odst. 1 OZ škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu a není-li to možné či žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

29. Podle § 2952 OZ hradí se skutečná škoda, a to co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

30. Podle § 6 odst. 2 písmeno b zákona č. 168/99 Sb. ve znění novel, nestanoví-li tento zákon, jinak má pojištěný nárok, aby pojistitel za něho nahradil v rozsahu a podle zvláštního právního předpisu (občanský zákoník) poškozeným uplatněné a prokázané nároky na náhradu škody vzniklé poškozením, zničením, či ztrátou věci, včetně účelně vynaložených nákladů spojených v souvislosti se škodou dle písmene b) a c) tohoto zákona.

31. Žalobce jednoznačně prokázal, že v souvislosti s dopravní nehodou dne 2. 1. 2019 bylo poškozeno vozidlo Volkswagen Touran, které bylo žalobcem používáno prostřednictvím pracovnice [jméno FO] pro běžný chod firmy. Toto vozidlo bylo používáno denně pro odvoz, dovoz listin souvisejících s podnikáním žalobce, vyzvedáváním těchto listin, obstaráváním záležitostí pošty na úřadech, když minimálně 1× týdně bylo vozidlo využíváno i k odvozu a dovozu řidičů náhradních dílů a podobně. Škoda byla nejprve řešena formou tzv. škody totální, s čímž však žalobce nesouhlasil a požádal o případnou revizi způsobu likvidace škody. Žalobce prokázal zejména výpovědí statutárního orgánu žalobce a výslechem svědkyně [jméno FO], že havarované vozidlo [Anonymizováno] bylo používáno i pro zajištění chodu a provozuschopnosti firmy žalobce, kdy vozidlo bylo dne 2. 1. 2019 nabouráno. Z toho titulu si žalobce pronajal náhradní vozidlo, kdy byť byl zpočátku srozuměn s tím, že škoda na vozidle byla, respektive bude hodnocena jako totální s tím, že si zakoupí nové vozidlo, posléze svůj postoj zrevidoval, kdy několikrát žádal o nové řešení jí nahlášené škodné události, na což žalovaný posléze přistoupil a celá záležitost byla zlikvidována coby škoda na vozidle uhrazením nákladů za úpravu, což vyplývá i z vyjádření žalovaného. Žalovaný používal náhradní vozidlo od 4. 1. 2019 do 11. 11. 2019, kdy není vinou žalobce, že celá záležitost nebyla po neúměrnou dobu vyřízena k obapolné spokojenosti účastníků. Náklady za nájem náhradního vozidla jsou účelné, není-li dosud zřejmá výše nákladů na opravu vozidla poškozeného při dopravní nehodě, a to zda bude vůbec účelné je opravit. Vozidlo bylo opraveno a s ohledem na judikát NS ČR sp.zn. 25 Cdo 712/2011, který řeší právě otázku nákladů na nájem náhradního vozidla a jeho účelnosti, soud dospěl k závěru, že pokud posléze došlo ke změně stanoviska žalovaného a celá záležitost byla zlikvidována, nikoliv formou totální škody na vozidle, ale uhrazením nákladů na opravu, pokud tedy žalobce užíval náhradní vozidlo po dobu 312 dnů, jednalo se o takovou výši nákladů, které jsou účelné. Byť se jedná o celkem [hodnota] dní s přihlédnutím ke všem okolnostem této věci není doba užívání náhradního vozidla nijak nepřiměřeně dlouhá, neboť v současné době je vozidlo Volkswagen Touran upraveno a je evidováno ve vlastnictví žalobce, který je používá pro účely svých podnikatelských aktivit. Jestliže žalovaný argumentoval tím, že žalovaný má další vozidla ve své evidenci, lze přisvědčit tomu, že pokud většinou vozidlo užívala svědkyně [jméno FO], tato samozřejmě i na jaře, v létě a v brzkém podzimu nemohla používat motocykl [Anonymizováno] z důvodu toho, že nevlastní patřičné řidičské oprávnění. Co se týče vozidla [Anonymizováno] jedná se o malou dodávku, kdy s ohledem na charakter pochůzek svědkyně [jméno FO] a ostatně i s ohledem na to, co uváděl statutární zástupce žalobce, by případně používání tohoto vozidla mohlo způsobovat parkovací manipulační, či jiné problémy, kdy navíc žalobce používá v rámci zajištění náhradního vozidla [Anonymizováno], kdy se jedná o osobní automobil stejného charakteru a druhu jako nabouraný [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z rozsudku NS ČR sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že v případě používání náhradního vozidla, je nutno odečíst pevné náklady za úsporu na provoz vlastního vozidla, a to za dobu využívání vozidla náhradního, kdy tyto pevné náklady jsou představovány náklady, které poškozený nemusí za jízdu vozidlem v průběhu likvidace nároku vynaložit z důvodů používání náhradního vozidla (náklady na provoz vozidla, tedy náplně, díly s kratší životností a podobně). Pevné náklady byly dle výpočtu žalovaného (výpočet úhrady za užívání náhradního vozidla stanoveny částkou 2,31 Kč za kilometr), když však není zřejmé, z čeho při stanovení těchto pevných nákladů žalovaný vycházel. Navíc žalobce své nabourané vozidlo nemohl používat, a tedy ani šetřit tzv. pevné náklady, z důvodu jeho stavu po havárii a následné opravy. Soud má za to, že v tomto případě odpočítat pevné náklady 2,31 Kč za ujetý kilometr při ujetých celkem [hodnota] km od 4. 1. 2019 do 11. 11. 2019 je nepřípadné, neboť žalobce žádné své náklady z titulu havárie na jím vlastněném a užívaném vozidle, tak jako tak, užívat nemohl.

32. Náklady za pronájem náhradního vozidla byly podle názoru soudu v tomto případě vynaloženy zcela účelně pro provoz a zajištění chodu firmy, kdy vozidlo bylo využíváno převážně svědkyní [jméno FO], která potvrdila a objasnila v rámci své výpovědi, jakým způsobem vozidlo využívala a jakým způsobem využívala vozidlo žalobce. Co se týče argumentace žalovaného ohledně bydliště statutárního zástupce žalobce ve Srubci a vzdálenosti cca 10 km od sídla firmy, soud neshledal žádný důvod, proč nevěřit tvrzení žalobce, že vozidlo k dopravě do svého bydliště a zpět neužíval, když nadto byly doloženy jízdní řády, které prokázaly vcelku dobrou dopravní obslužnost obce [adresa], respektive sídla firmy.

33. V řízení bylo tedy naprosto jednoznačně prokázáno, že žalobce si v souvislosti s poškozením vozidla [Anonymizováno] při dopravní nehodě 2. 1. 2019 obstaral 4. 1. 2019 náhradní vozidlo, během doby užívání náhradního vozidla do 11. 11. 2019 nebyla škodná událost dosud vyřízena, respektive následně žalovaný akceptoval uhrazení faktury za opravu předmětného vozidla [Anonymizováno], kdy po celou dobu žalobce, tedy po dobu 312 dnů od 4. 1. 2019 do 11. 11. 2019, náhradní vozidlo používal a doložil i faktury, kterými bylo účtováno. Nájemné za náhradní vozidlo za dobu 312 dnů. Uplatněný nárok žalobce v částce 16 572,06 Kč je promlčen za dobu od 4. 1. 2019 do 15. 2. 2019, kdy k úhradě tedy zbývá z titulu náhrady na pronájem náhradního vozidla 100 938,94 Kč, kdy tato částka byla žalobcem prokazatelně vynaložena na náhradní vozidlo a z toho plynoucí zajištění provozu firmy. Soud se tedy neztotožnil s tím, že délka užívání vozidla v délce 312 dnů by byla zcela neúčelná, kdy prokazatelně žalobce vozidlo po tuto dobu užíval, neboť nebylo dosud zcela postaveno najisto, jakým způsobem a zda škoda na vozidle žalobce bude vyřízena. Co se týče odpočtu pevných nákladů, žalovaný sice tyto požadoval odečíst, nicméně soud má za to, že odpočet pevných nákladů stanovených dle výpočtu žalovaného částkou 2,31 Kč za kapaliny, opotřebení dílu s krátkodobou životností a podobně, je v tomto případě nepřípadný, neboť žalobce své vozidlo nemohl šetřit z důvodu dopravní nehody a z důvodu řešení škodné události. 34. [jméno FO] základě výše uvedeného soud shledal, že žaloba je důvodná v částce za pronájem náhradního vozidla od 16. 2. 2019 do 11. 11. 2019, kdy tedy soud přiznal ve výroku III. žalobci částku ve výši 100 938,94 Kč s úrokem z prodlení 10 % dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., přičemž datum počátku prodlení žalovaného s plněním nemá vliv na promlčení části nároku ve výši 16 572,06 Kč.

35. Co se týče náhrady nákladů řízení, žalobce původně požadoval z titulu žalobní jistiny částku ve výši 134 913 Kč. V částce 17 402 Kč byla žaloba rozsudkem ze dne 25. 1. 2023 zamítnuta, když žalobce vzal své odvolání zpět a následně v průběhu dalšího řízení vzal zpět i příslušenství k této částce, kdy soud o zastavení řízení v rozsahu částečného zpětvzetí rozhodl ve výroku I..

36. Žalobce byl tedy úspěšný v částce 100 938,94 Kč, naopak neúspěšný byl v částce 33 974,06 Kč, kdy tato částka se sestává z již z pravomocně zamítnuté částky ve výši 17 402 Kč a částky 16 572,06 Kč, kdy v tomto rozsahu, včetně příslušenství z této částky, byla žaloba ve výroku II. zamítnuta, z důvodu promlčení uplatněného nároku za dobu od 4. 1. 2019 do 15. 2. 2019.

37. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V této věci je nutno náhradu nákladů poměrně rozdělit a určit poměr úspěchu obou účastníků ve věci a od úspěchu účastníka (vítězné strany) odečíst její neúspěch (tedy míru úspěchu druhé strany). Ve výši rozdílu má účastník právo, aby mu druhý účastník, tedy druhá strana, nahradil poměrnou část nákladů řízení. Žalobce byl úspěšný v částce 100 938,94 Kč, což je představováno 74,81 % původně uplatněného nároku. Po odečtení úspěchu žalobce od jeho neúspěchu činí tedy částku 66 964,88 Kč. Úspěšnost žalobce ve výši 74,81 % soud odečetl od úspěchu žalovaného ve výši 25,19 %, kdy náklady řízení, které budou přiznány žalobci činí 49,62 %.

38. Právní zástupce žalobce provedl v této věci celkem [hodnota] úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva žalovanému, podání žaloby, replika k vyjádření žalovaného, návrh na rozšíření žaloby, účast na jednání soudu 18. 1. 2023, vyjádření žalobce k odvolání žalovaného 4. 5. 2023, účast na jednáních soudu prvého stupně po zrušení rozhodnutí 22. 11. 2023, další podání ve věci samé z 21. 12. 2023, účast na soudním jednání 7. 2. 2024, replika žalobce k doplňujícímu vyjádření žalovaného 25. 3. 2024 a účast na jednání soudu 27. 3. 2024), kdy odměna za 1 úkon právní služby by činila částku ve výši 6 500 Kč při plném spěchu žalobce ve věci (§ 7 bod. 5 vyhlášky 177/96 Sb.). Protože však žalobce měl úspěch jen částečný, soud po odpočtu procentuálního úspěchu žalobce od procentuálního úspěchu žalovaného stanovil výši procentuální odměny žalobce 49,62 %, kdy tato procentuální výměna odpovídá rozdílu mezi procentním úspěchem žalobce a procentním úspěchem žalovaného. K nákladům řízení je nutno připočíst za každý úkon hotové výdaje 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky 177/96 Sb.). Náklady řízení by tedy činily v součtu 84 500 Kč za 13 úkonů právní služby a 3 900 Kč za hotové výdaje. Celkovou částku na odměně za právní pomoc a hotových výdajích ve výši 88 400 Kč soud ponížil na výše zmíněných 49,62 %, kdy odměna za právní zastoupení žalobce při zohlednění § 142 odst. 2, který činí v součtu 43 864,08 Kč. Tuto částku soud navýšil o 21 % DPH 9 211,43 Kč, kdy odměna za právní zastoupení v hotových výdajích a DPH tedy činí 53 075,51 Kč. K nákladům řízení je nutno připočíst i poplatek, který žalobce zaplatil ve výši 6 746 Kč, kdy s ohledem na jeho úspěch ve věci mu bylo přiznáno 49,62 % na soudním poplatku, tedy 3 347,36 Kč. V součtu tak činí přiznaná odměna za právní pomoc a soudní poplatek částku v celkové výši 56 422,87 Kč, kdy touto částkou je vyjádřen procentuální úspěch žalobce, kterému byly přiznány náklady řízení ve výši 49,62 %.

39. Právní zástupce žalobce má sídlo mimo obvod Městského soudu v Brně, přísluší mu tedy dle § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. náhrada výdajů na cestovném a náhrada za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písmeno a) vyhlášky 177/96 Sb.. Právní zástupce žalobce se zúčastnil celkem čtyř jednání (18. 1. 2023, 22. 11. 2023, 7. 2. 2024, a 27. 3. 2024). Jednalo se o cestu z [adresa] do Brna a zpět, kdy bylo ujeto celkem [hodnota] km na jedné cestě. S ohledem na počet jednání tedy právní zástupce žalobce má nárok na cestovních výdajích za 1712 ujetých kilometrů ke čtyřem soudním jednáním. S ohledem na vyhlášku č. 467/2022 Sb. za použití vyhlášky č. 511/2021 Sb. soud vypočetl odměnu za 1 km jízdy z [adresa] do Brna a zpět částkou ve výši 8,26 Kč (paušální náhrada za 1 km jízdy 5,60 Kč a vyhlášková cena nafty 38,70 Kč tedy 2,68 Kč za ujetý kilometr). Náhrada cestovného za jednu cestu tedy činí částku 3 535,28 Kč. S ohledem na účast na čtyřech jednáních tedy činí náhrada na cestovném celkovou částku ve výši 14 141,12 Kč.

40. Co se týče náhrady za ztrátu času jednalo se o náhradu za ztrátu času strávenou cestou k soudnímu jednání do Brna a zpět, celkem [hodnota] půlhodin za každou cestu po 100 Kč, kdy náhrada za ztrátu času za účast na jednom jednání, tedy činí částku 1 100 Kč. Celkem se tedy jednalo o 44 půlhodin po 100 Kč, v součtu tedy činí náhrada za ztrátu času za účast na čtyřech jednáních soudu částku 4 400 Kč. V součtu tedy činí náhrada na cestovném a náhrada za ztrátu času 18 541,12 Kč, kdy soud tuto částku upravil podle míry úspěchu právního zástupce žalobce v tomto řízení. [právnická osoba] a na náhradě za ztrátu času tedy bylo přiznáno 49,62 % z výše uvedeného výpočtu na cestovném a za ztrátu času, kdy náhrada na cestovném a náhrada za ztrátu času tedy činí celkem 9 200,10 Kč. [jméno FO] cestovné a náhradu za ztrátu času soud rovněž navýšil o 21 % DPH ve výši 1 932,02 Kč. Náhrada na cestovném a náhrada za ztrátu času, včetně DPH tedy činí 11 132,12 Kč. Celková částka na náhradě nákladů tohoto řízení (soudní poplatek, odměna za právní zastoupení, náhrada za ztrátu času a cestovné) činí částku specifikovanou ve výroku IV. tohoto rozsudku tedy 67 554,99 Kč.

Poučení