39 C 97/2017

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Tvrdkové a přísedících Mgr. Petra Bully a Zdeňky Vranovské ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne [datum] dané žalovanou žalobci je neplatné, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 4 500 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal po žalované určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí. V žalobě uvedl, že byl zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako technolog provozní. Zároveň je žalobce předsedou představenstva [anonymizována čtyři slova] (dále jen„ [anonymizováno]“). Dne [datum] byla žalobci doručena výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákona č. 262/22006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) a na základě této výpovědi měl pracovní poměr skončit k datu [datum]. Žalobce dopisem ze dne [datum] oznámil, že trvá na dalším zaměstnávání a výpověď z pracovního poměru považuje za neplatnou. Důvod pro neplatnost výpovědi spatřuje žalobce v tom, že žalovaná v rozporu s ust. § 61 odst. 2 zákoníku práce nepožádala odborovou organizaci o souhlas s výpovědí a výpověď byla tedy dána bez souhlasu této odborové organizace. Nad rámec uvedeného uvedl, že výpovědní důvod tvrzený ve výpovědi není dán. Uvedl, že je členem a předsedou předsednictva [anonymizováno], kdy tato odborová organizace působí u zaměstnavatele od [datum]. Žalovaná tuto odborovou organizaci zcela ignorovala a ani neformálně ji nepožádala o souhlas s výpovědí. Žalovaná rovněž od [datum] odborovou organizaci cíleně ignorovala, přitom ji žalovaná až do poloviny [anonymizováno] [rok] standardně respektovala. Následně se postup žalované vůči odborové organizaci [anonymizováno] změnil, a to pravděpodobně z důvodu, že tato organizace s dalšími dvěma organizovala stávku zaměstnanců a upadla tak u zaměstnavatele v nemilost. Dne [datum] obdržel předseda odborové organizace email od pana [celé jméno svědka], který obsahoval jednostranné požadavky zaměstnavatele na prokázání povinnosti vyplývající z ust. § 286 odst. 3 zákoníku práce a byl [anonymizováno] stanoven termín do [datum] na doložení, že má nejméně 3 členy v pracovním poměru u zaměstnavatele. Na tento email obratem reagoval předseda [anonymizováno] s tím, že v takto krátkém termínu není schopen reagovat. Jelikož se [anonymizováno] ve vztahu ke svým členům zavázal, že nebude sdělovat totožnost svých členů, zaslal později žalované čestné prohlášení potvrzující, že jsou splněny podmínky existence odborové organizace. Zaměstnavatel ale již od [datum] zcela účelově [anonymizováno] jako odborovou organizaci ignoruje, a to přesto, že ze zákoníku práce nevyplývá žádná povinnost odborové organizace prokazovat požadované skutečnosti a identifikovat své členy. [anonymizováno] tedy následně opakovaně sděloval zaměstnavateli, že podmínky uložené zákonem jsou splněny, domáhal se účasti na jednáních se zaměstnavatelem a i přesto dne [datum], kdy se konala schůzka vedoucího [anonymizováno] [obec] s odborovým partnerem, nebyla [anonymizováno] na jednání přizvána. Dále žalobce uvedl, že nebyl naplněn ani požadavek, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával. Uvedl, že jeho pracovní poměr trvá již od roku [rok], kdy pracoval vždy řádně, rovněž získal certifikát opravňující ke školení dalších zaměstnanců. U žalované byla přitom dvě shodná pracovní místa (technolog provozní), z nichž jedno bylo zrušeno, a pro nadbytečnost obdržel výpověď právě žalobce. Přitom žalobce odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1125/2007, kde je uvedeno, že z více zaměstnanců vykonávajících tentýž druh práce, který je v dalším období pro zaměstnavatele potřebný jen v užším rozsahu, je možno zaměstnance uvedeného v ust. § 59 odst. 2 zákoníku práce vybrat jako nadbytečného pouze tehdy, nelze-li po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával. Nad rámec žalobce uvedl, že i samotné rozhodnutí o zrušení systemizovaného pracovního místa technolog provozní ze dne [datum] nemělo žádný věcný důvod a výpovědní důvod ve skutečnosti nebyl dán a je zcela vykonstruovaný. Žalobce uvedl, že na důvody uvedené v organizační změně, neměla práce technologa žádný vliv.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila svým podáním ze dne [datum] s tím, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Uvedla, že nesouhlasí s tím, že by výpověď uložená žalobci nebyla předem projednána s odborovou organizací, ale naopak uvedla, že výpověď byla projednána s [anonymizováno 10 slov] a tato odborová organizace výpověď projednala dne [datum]. Bylo tak postupováno proto, že žalobce nebyl v době výpovědi členem žádné odborové organizace. Výpověď byla tedy projednána s odborovou organizací s největším počtem členů působících u žalované. Žalovaná se neztotožňuje s tím, že měla být výpověď projednána s [anonymizováno]. Uvedla, že dříve u žalované [příjmení] působila, nicméně následně dne [datum] oslovil [celé jméno svědka] předsedu [anonymizováno] s prosbou o zaslání seznamu členů výboru [anonymizováno] a jelikož na uvedený email nebylo ze strany [anonymizováno] nikterak reagováno, obrátil se na ně [anonymizováno] [celé jméno svědka] opakovaně o zaslání seznamu členů a dále o prokazatelné doložení skutečností, že [anonymizováno] naplňuje podmínky ust. § 286 odst. 3 zákoníku práce a upozornil je na skutečnost, že tato informační povinnost vyplývá mj. z části IV bodu 14 platné kolektivní smlouvy. Na daný email reagoval žalobce s tím, že zachovává absolutní anonymitu jejich členů a jmenný seznam zaměstnanců nikdy nepředloží a požadavek, že májí v odborové organizaci alespoň 3 členy doloží prostřednictvím právníka, ovšem bez uvedení termínu, kdy se tak stane. Dne [datum] byla [anonymizováno] zaslána opětovná žádost o doložení podmínky v ust. § 286 odst. 3 zákoníku práce a byla upozorněna na skutečnost, že od [datum] je žalovaná nepovažuje za odborovou organizaci. Ode dne [datum] již žalobce s žalovanou nekomunikoval a požadované dokumenty mu nedoložil. Přitom požadavek zaměstnavatele na doložení požadovaných informací je zcela legitimní s ohledem na skutečnost, že jsou zástupcům odborových organizací předávány strategické a obchodně citlivé informace a je jim umožněno čerpat nemalé prostředky z fondu kulturních a sociálních potřeb na jejich činnost. Ostatní odborové organizace s prokázáním shora uvedených podmínek problém nemají. Žalovaná odkázala na odborné publikace týkající se zákoníku práce a uvedla, že odborová organizace musí na požádání zaměstnavateli prokázat splnění podmínky 3 členů/zaměstnanců, a to nejen při zahájení své činnosti, ale kdykoliv v průběhu svého působení. Žalovaná dále odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 5054/2014 ze dne 26. 10. 2016, kdy Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že působnost odborové organizace u zaměstnavatele je nutno zjišťovat ke dni doručení výpovědi zaměstnanci. Jelikož nebylo prokázáno, že [anonymizováno] ke dni výpovědi u zaměstnavatele působil, nemohla ho žalovaná požádat o souhlas. K předpokladům platnosti výpovědi podle § 52 písm. c) zákoníku práce uvedla, že důvodem organizační změny byly důvody organizační a provozní. Rozhodnutí žalované o organizační změně bylo přijato za účelem dosažení optimalizace pracovních míst v souvislosti s poklesem počtu kusů zpracovávaných drobných listovních zásilek na [anonymizováno] a naplnění koncepce zpracování listovních zásilek. Obdobná organizační změna, tj. zrušení shodných pracovních míst, proběhla v loňském roce na [anonymizováno] [obec a číslo] i na [anonymizováno] [obec a číslo].

3. Ve své replice ze dne [datum] žalobce uvedl, že na podporu svých tvrzení dokládá závěr šetření Oblastního inspektorátu práce pro hl. m. Prahu ze dne [datum], ze kterého vyplývá, že [anonymizováno] splnil [datum] podmínky ust. 286 odst. 3 zákoníku práce a současně zaměstnavateli neoznámil, že by přestal splňovat tyto podmínky a je tedy oprávněn jednat v pracovněprávních vztazích.

4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že závěr Oblastního inspektorátu práce není pro soud závazný a v kontrolním řízení nebyly zohledněny všechny uplatněné skutečnosti, Inspektorát práce nezohlednil právní úpravu, důvodovou zprávu, nepřihlédl k odborným výkladům a vůbec se nezabýval otázkou, zda členství doložených zaměstnankyň trvalo nepřetržitě až do roku [rok]. Z uvedeného šetření nevyplynulo, že dané zaměstnankyně, které se přihlásily jako členky v roce [rok] k odborové organizaci žalobce, by byly automaticky členkami až do dnešní doby.

5. Soud ve věci rozhodl rozsudkem dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] tak, že žalobu na určení, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne [datum] je neplatné, zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč.

6. K odvolání žalobce rozhodl dne [datum rozhodnutí] pod čj. [číslo jednací] Městský soud v Praze a rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění odvolací soud uvedl, že v průběhu řízení před soudem I. stupně došlo dvakrát ke změně v obsazení senátu. Při první změně soud postup podle ust. § 119 odst. 3 o.s.ř. respektoval, ale v případě druhé změny při jednání dne [datum] již takto nepostupoval. Dále odvolací soud vytkl soudu I. stupně, že neposkytl žalobci řádné poučení podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., neboť v případě poučení o působení odborové organizace [anonymizováno] u žalované žalobce nepoučil o následcích neuposlechnutí výzvy v podobě nepříznivého rozhodnutí ve věci. To samé pak platí v případě poučení podle téhož zákonného ustanovení, které bylo dáno při jednání dne [datum] žalované ohledně organizační změny.

7. Dne [datum] soud při jednání žalobce opakovaně poučil dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby dotvrdil a prokázal existenci odborové organizace [anonymizováno], počet jejích členů a že tato organizace vykonávala svou činnost, plnila poslání a účel odborové organizace, a to pod tíhou neunesení důkazního břemene. Žalobce k poučení soudu uvedl, že trvá na výslechu paní [celé jméno svědkyně] a nově navrhuje svědkyni paní [jméno] [příjmení].

8. Mezi účastníky je nesporné, že dne [datum] uzavřel žalobce s žalovanou pracovní smlouvu, na základě níž byl žalobce přijat pro výkon práce technolog provozní s nástupem do práce dne [datum]. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum] se zkušební dobou jednoho měsíce. [město] výkonu práce byla [obec] Pracovní smlouva byla následně modifikována, a to dohodou o změně pracovní smlouvy [číslo] ze dne [datum], dohodou o změně pracovní smlouvy [číslo] ze dne [datum], dohodou o změně pracovní smlouvy [číslo] (správně [číslo]) ze dne [datum], dohodou o změně pracovní smlouvy [číslo] ze dne [datum], dohodou o změně pracovní smlouvy [číslo] ze dne [datum], dohodou o změně pracovní smlouvy [číslo] ze dne [datum], kdy posledně jmenovanou dohodou došlo ke změně trvání pracovního poměru z doby určité na dobu neurčitou. Dále je nesporné, že žalobci byla dne [datum] doručena výpověď z pracovního poměru dle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu nadbytečnosti k rozhodnutí žalované č. RO -52/ 2017 ze dne [datum] o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce. Strany rovněž učinily nesporným, že v minulosti, nejméně do roku [rok], [anonymizováno] jako odborová organizace, u žalované působila.

9. Ke sporným skutečnostem soud provedl následující dokazování:

10. Ze svědecké výpovědi paní [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tato pracuje u žalované. K dotazu soudu, zda je členem nějaké odborové organizace uvedla, že byla členem nezávislého odborového sněmu. Uvedla, že si myslela, že z odborové organizace vystoupila, ale ono to tak není, neboť nedala papírovou výpověď. Uvedla, že přestala platit příspěvky někdy v prosinci roku [rok] a myslela, že tak vystoupila, nikdy se neúčastnila žádné akce této odborové organizace. Zda tato odborová organizace působila i v roce [rok] neví. Svědkyně uvedla, že nemá pocit, že by nyní byla odborově organizována. Uvedla, že na jejím pracovišti byli i jiní členové této odborové organizace. O ničem, co se týká odborové organizace, ji nikdo neinformoval, nicméně věděla, že se chystá ta stávka. Nikdy nic nečerpala z fondů sociálních a kulturních potřeb. Věděla o tom, že jiné odborové organizace mají na pracovišti nástěnku, ale neví, že by ji tam měla i [anonymizováno]. Když podepisovala přihlášku, byla jí pouze zaslána sms zpráva, kam má zasílat členské příspěvky, stanovy nikdy neobdržela. Svědkyně nikdy neobdržela žádnou pozvánku na schůzku. Uvedla, že zná pana [příjmení], ale neví, že má nějakou funkci v [anonymizováno].

11. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že pracuje rovněž u žalované v [část obce]. Odborově organizována byla jen u žalobce, jinde ne. Uvedla, že takto byla odborově organizována od [anonymizováno] [rok] až do [anonymizováno]. Přesně neví, asi po roce usoudila, že přestane platit členské příspěvky, a tím členství zanikne. Dnes je organizována pouze v [příjmení] [anonymizována dvě slova], a to se netýká žalované. Poté co přestala platit příspěvky, se již neptala, zda [anonymizováno] dále existuje či nikoliv. Není si vědoma žádné faktické činnosti [anonymizováno]. Neví o žádných dalších členech [anonymizováno], akorát o svědkyni [jméno] [příjmení]. Žádnou nástěnku této odborové organizace neviděla. Věděla, že odborová organizace pořádala stávku, ale ona se neúčastnila. Uvedla, že své členství chápala tak, že když přestane platit členské příspěvky, členství zaniká. Uvedla, že zná pana [příjmení], ale neví, že má nějakou funkci v [anonymizováno]. Uvedla, že když podepisovala přihlášku do [anonymizováno], tak nedostala žádnou průkazku a stanovy jí nebyly předloženy. Neví, jaké orgány měla [anonymizováno], nikdy se neúčastnila žádné konference [anonymizováno]. Nedostávala žádné informace o činnosti [anonymizováno], o nástěnce této odborové organizace nic neví. Ví, že na pracovišti jsou nástěnky jiných odborových organizací.

12. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tato rovněž pracuje u žalované v [část obce]. Byla odborově organizována u žalobce. Uvedla, že je to tři roky, co tam vstoupila a včera psala výpověď. I její [role v řízení] dal výpověď včera ([datum] pozn. soudu). Přihlásila se do [anonymizováno] v roce [rok], ani neví proč, myslela, že budou dělat něco pro lidi. Nikdy nedostala žádnou pozvánku na schůzku organizovanou [anonymizováno], nikdy se ničeho neúčastnila. Neví, co bylo předmětem činnosti [anonymizováno]. Myslela, že činnost [anonymizováno] již skončila, ale teď se dozvěděla od žalobce, že nikoliv. Žalobce svědkyni kontaktoval včera ([datum] pozn. soudu), mluvil s ní o tomto jednání, ona se ptala, proč má zde vypovídat a on jí sdělil, že to byl náhodný výběr. To, že [anonymizováno] vykonává stále svou činnost, se dozvěděla až ten den od žalobce. Když odhlédne od toho, co jí předchozí den řekl žalobce, tak myslela, že vše skončilo tím, že žalobce odešel od žalované. Členské příspěvky platila do prosince minulého roku. Ví, že [anonymizováno] pořádala akci v [anonymizováno] [rok], kde byl i její manžel. Neví, že by někde na pracovišti byla nějaká nástěnka [anonymizováno], ale jiné odborové organizace ji tam mají. Ví, že se konala u žalované stávka, ale neví, že ji organizoval [anonymizováno]. Když se stala členkou [anonymizováno] neobdržela žádný průkaz ani stanovy, neví, kdo byl v předsednictvu té odborové organizace.

13. Dále soud po zrušení rozsudku odvolacím soudem k věci vyslechl paní [jméno] [příjmení] a z její výpovědi zjistil, že tato u České pošty pracuje od roku [rok] ve funkci vedoucí [anonymizováno], momentálně je na mateřské dovolené. Pana žalobce zná, neboť je členkou v odborech a konzultuje s ním různé věci. Před jednáním s žalobcem nekomunikovala. Domnívá se, že když bude vypovídat, tak ji [anonymizováno] vyhodí a je si tím stoprocentně jistá. Když šla do jejich organizace a začala se ukazovat na kolektivním vyjednávání, začaly jí chodit kontroly na [anonymizováno]. Chodily jí tam dost často. Pan žalobce dle jejího názoru dostal výpověď, protože se u žalované rušila nějaká místa. Je členkou odborové organizace, nevzpomíná si přesně na její název. Je členkou od roku [rok]. Členem se stala tak, že vyplnila členskou přihlášku, kontaktovala sama pana [celé jméno žalobce] s tím, že by chtěla do odborů a pomoci pracovníkům. Dále uvedla, že jí byly předloženy stanovy, jsou na intranetu, kde jsou i jiné předpisy, nějaké ankety a má členskou průkazku, kterou má i s sebou. K dotazu soudu uvedla, že průkazku chtěla soudu ukázat, neboť předpokládala, že když jde k výslechu ohledně pana [celé jméno žalobce], že se bude muset legitimovat, že je členka odborové organizace. Stanovy dostala i v papírové podobě, přečetla si je, vyslovila s nimi souhlas podepsáním přihlášky. V odborové organizaci byla i aktivní, chodila na kolektivní vyjednávání. Zná i jiné členy odborové organizace, které ale hlásit nebude. Orgány odborové organizace jsou žalobce jako předseda a pan [příjmení] a [příjmení] jako místopředsedové. Místopředsedové nejsou zaměstnanci žalované. Odborová organizace zajišťovala pro zaměstnance nějaké benefity, ale nevzpomíná si jaké. Schází se 2x ročně, kde se řeší věci, které se vyjednaly v kolektivní smlouvě. Pořádaly se různé akce, bowling a večerní pití, kterého se účastnilo cca 12 lidí. Účastnila se kolektivního vyjednávání v roce [rok], [rok], neví přesně. Neplatí členské příspěvky a neví o tom, že by je někdo platil. Neví, zda má odborová organizace nějaké internetové stránky. Kdo je kontaktní osobou pro Středočeský kraj, nechce říci. Co bylo předmětem jednání konference Středočeského kraje v roce [rok] a [rok] si nepamatuje. Jednání se konala většinou mimo pracovní dobu, někdy o víkendech, neřekne data ani hodinu. Zápisy z jednání jí zasílá žalobce na její soukromou emailovou adresu. Stanovy odborové organizace jsou asi 1 cm tlusté, detailně je nečetla.

14. Dále byla k věci vyslechnuta svědkyně [celé jméno svědkyně] a z jejího výslechu soud zjistil, že tato momentálně nepracuje, pečuje o dítě. U žalované pracovala od [anonymizováno] [rok] až do [anonymizováno] [rok], nejdříve jako [anonymizováno] pracovnice, nakonec jako vedoucí [anonymizováno] II [obec]. Pana žalobce poznala na zájezdu„ [obec] hody“ v rámci FKSP. Výpověď dala v [anonymizováno] [rok]. Byla členem [anonymizováno]. Členkou se stala v roce [rok], někdy na začátku. Kontaktovala tehdy pana žalobce s tím, že má zájem o vstup do odborů, on si ji pozval do kanceláře, kde jí dal prostudovat stanovy, seznámil ji s podmínkami. Podepsala, že s nimi souhlasí. Je stále členkou [anonymizováno]. Tato odborová organizace má předsedu, pana žalobce a dva místopředsedy, pana [příjmení] a pana [příjmení] a každý kraj má své předsednictvo. Žádné členy nebude jmenovat. [anonymizováno] dle svědkyně hájí zájmy zaměstnanců, zajímá se o uzavření kolektivní smlouvy. U žalované dala výpověď, neboť se účastnila stávky a pak upadla u žalované v nemilost, byla u ní udělána kontrola a sebrali jí jedno pracovní místo. Členské příspěvky jsou dobrovolné. Ona je platila chvíli, měla trvalý příkaz z účtu. Neví, u jaké banky měla [anonymizováno] účet. Ona má účet u [anonymizováno] banky. Myslí, že platila 250 Kč. Neví, jestli [anonymizováno] dělala pro zaměstnance nějaké benefity. Organizace se vždy účastnila jednání ohledně uzavření kolektivní smlouvy. Těch jednání Středočeského kraje se účastnilo cca 7-8 lidí, ale neví, zda se jednalo o zaměstnance žalované. Neřekne, kdo vedl buňku Středočeského kraje. Těchto jednání se neúčastnila, výjimkou byla jednání ohledně stávky. Jednání se konala pravděpodobně v pracovní den. Celorepublikových sjezdů se neúčastnila. [anonymizováno] dle ní internetové stránky nemá.

15. Z výslechu [celé jméno svědka] bylo soudem zjištěno, že tento je zaměstnancem žalované. Žalobce zná jako„ odborového předáka“ od roku [rok], kdy jeho odborová organizace vznikla. Seznámil se s ním na jednání se zaměstnavatelem. Dle svědka byl s žalobcem rozvázán pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti. Žalobce je předsedou [anonymizováno]. Odborová organizace [anonymizováno] se pravidelně účastní jednání se zaměstnavatelem a na setkáních vidí pravidelně žalobce, který je na těchto jednáních jeden z nejaktivnějších. Na jednáních se činí návrhy a připomínky, nejdůležitější je kolektivní vyjednávání. Žalobce pro své členy zajišťoval benefity, plavenky apod. Dále svědek uvedl (svědek je členem jiné odborové organizace než žalobce – pozn. soudu), že spolupráce jeho odborové organizace a [anonymizováno] vyústila až v roce [rok] ohledně přípravy stávky. [příjmení] se uskutečnila v prosinci roku [rok]. V prvním čtvrtletí roku [rok] [anonymizováno] jednala s politikem [příjmení] a následně rovněž navštívili A. [příjmení], kde jej upozornili na špatné platební podmínky zaměstnanců u žalované. Svědek uvedl, že neví, kolik měla [anonymizováno] v prvním čtvrtletí roku [rok] členů, ale s některými členy přišel do styku. Jednalo se asi o paní [příjmení], pana [příjmení] a pana [příjmení]. Neví, zda tito byli zaměstnanci žalované, ale on to bral, jako že jimi jsou. Uvedl, že předmětem jednání [anonymizováno] byla příprava na kolektivní vyjednávání a návrhy na zlepšení podmínek zaměstnanců. Pamatuje si, že jednání [anonymizováno] se účastnila v roce [rok] nějaká paní, následně pak už pouze žalobce. Kdo tvořil předsednictvo [anonymizováno] netuší. Neví, kdo byl kontaktní osobou [anonymizováno] na Moravě, on na Moravě s nikým nejednal. K dotazu žalované uvedl, že v roce [rok] a v roce [rok] byla u žalované platná kolektivní smlouva. [ulice] vyjednávání začalo až v roce [rok].

16. K věci byl rovněž vyslechnut svědek [celé jméno svědka], který uvedl, že žalobce zná, pracovně se s ním setkává od roku [rok]. Svědek pracuje u žalované v oblasti lidských zdrojů jako HP manažer a má na starosti kontakty a organizaci odborových organizací. Uvedl, že [anonymizováno] u žalované působil do [datum] a pak s ním žalovaná přestala spolupracovat, neboť na jejich požadavek, aby doložil, že má alespoň tři členy v zaměstnaneckém poměru, ničeho nedoložil. K tomuto byl [anonymizováno] vyzván písemně. Svědek uvedl, že žalobce oznámil zahájení činnosti [anonymizováno] v [anonymizováno] roku [rok] a svědek s ním měl poté osobní jednání v [část obce]. V té době svědek neměl pochybnosti o tom, že tu tato odborová organizace bude působit. V průběhu dalších let [anonymizováno] nebyl ničím výjimečný, nevyvíjel žádnou významnou aktivitu. Z [anonymizováno] znal svědek pouze pana žalobce a nikoho jiného neznal, s nikým jiným nejednal a nikdo jiný mu nepsal. Vlastně to byla jediná odborová organizace, u které znal pouze jejího statutárního zástupce. U ostatních odborových organizací znal jejich předsednictvo, byl zván na jejich jednání. Poté došlo k zajímavé situaci, neboť každý rok žalovaná vyčleňuje prostředky FKSP na činnost odborů a [anonymizováno] požadovala k uhrazení velmi vysokou částku, což zarazilo žalovanou, ale i jiné odborové organizace a začaly se ptát co je to za odborovou organizaci. To byla první nesrovnalost. Další bylo, že žalovaná si skoro každý rok dělá revizi kontaktů na odborové organizace, zejména seznamy členů závodních výborů, neboť vůči nim má žalovaná řadu povinností, např. při ukončení pracovního poměru musí žádat o souhlas odborovou organizaci. Ze všech těchto důvodů oslovil pana žalobce, který mu pouze sdělil, že se nic nezměnilo a že by dal vědět pouze, kdyby se něco změnilo. Žalobce uvedl, že ve výborech jsou lidé, kteří nejsou u žalované v pracovním poměru, což je možné. Následně tedy pana žalobce požádal, aby alespoň doložil, že tři členové odborové organizace jsou zaměstnanci žalované. Tuto informaci žalobce nesdělil, a to ani po urgenci, a tak [datum] napsal žalobci, že žalovaná přestává s [anonymizováno] jednat jako s odborovou organizací. Ani do roku [rok] však neznal žádného jiného zaměstnance, který by byl členem [anonymizováno]. Informace měl pouze z rejstříku, kde byli uvedeni místopředsedové pan [příjmení] a pan [příjmení]. Oba nebyli zaměstnanci žalované. S prvním členem se setkal až v roce [rok] na kolektivním vyjednávání a byla jím paní [příjmení]. Co se týče čerpání finančních prostředků [anonymizováno], takto byl také důvod k prověření [anonymizováno], neboť žalované přišla velká faktura za služební jízdy po ČR. Na cestovních příkazech byli uvedeni lidé, kteří nebyli zaměstnanci žalované, služební jízdy se uskutečnily o víkendech. Jednalo se cca o 30 jízd o víkendech po ČR za jinými zaměstnanci žalované. Na těchto pracovištích však nevisely žádné pozvánky k setkání, rovněž [anonymizováno] k tomu ničeho nedoložila. Tyto faktury proplatila žalovaná jen jednou, poté to již neproplatila. K dotazu strany žalující svědek uvedl, že ví, o čem je toto soudní řízení a zná argumenty žalobce, neboť je uvedl již ve svém dopise adresovaném žalované ihned po výpovědi. Uvedl, že na poště v [obec] zjišťoval výsledky tam provedené kontroly. K dotazu strany žalované uvedl, že žalobci byla na [anonymizováno] [část obce] poskytnuta kancelář, kterou sdílel s pracovníky IT a ani v této kanceláři nebyla nikdy spatřena jiná osoba z [anonymizováno] než žalobce.

17. K důkazu byly rovněž provedeny členské přihlášky paní [jméno] [příjmení], paní [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení]. Z přihlášky paní [příjmení] vyplývá, že tato byla přijata za člena dne [datum], paní [příjmení] dne [datum] a paní [příjmení] dne [datum]. Všechny tři se zavázaly platit 100 Kč členský příspěvek.

18. Z výpisu z účtu [jméno] [příjmení], manžela paní [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že tento pravidelně hradil členské příspěvky za sebe i ženu ve výši 100 Kč.

19. Z výpisu z účtu [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že tato hradila od [datum] do [datum] [anonymizováno] členský příspěvek ve výši 250 Kč.

20. Dále byl k věci proveden výslech dalšího svědka, kterého navrhovala strana žalující k znevěrohodnění výše uvedených svědkyň, které byly rovněž navrhovány stranou žalující, tj. žalobcem. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že u žalované pracoval na dohodu o provedení práce. Krátce potom co nastoupil k žalované, vstoupil do odborové organizace žalobce. Uvedl, že když nastoupil, podepsal přihlášku a obdržel stanovy, se kterými se seznámil. Stanovy mu byly zaslány elektronicky před podpisem přihlášky. Stanovy odsouhlasil emailem. Neví, jak stanovy vypadaly, ani kolik měly stran. Není mu blíže známo, jakou činnost vykonávala odborová organizace, účastnil se jen jednoho sněmu v [obec] a pak byl vyzván na celorepublikový sněm, kterého se nakonec neúčastnil. Sněm se konal v restauraci v [obec], neví přesně. Nyní se nikterak nepodílí na činnosti odborové organizace. Členské příspěvky nikdy neplatil. Neúčastnil se volby orgánu. Kdo tvoří předsednictvo odborové organizace, neví, zná jen žalobce. Kdo byl v předsednictvu v jihočeském kraji, neví. Na jeho pracovišti nebyla žádná kontaktní osoba, a pokud ví, tak tam nebyl nikdo další odborově organizován. Nikdy se neúčastnil žádné kulturní akce pořádané touto organizací. Není si jistý, zda má odborová organizace internetové stránky.

21. Z potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) [jméno] [příjmení] a Dohody o provedení práce ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento byl zaměstnán u žalované na dohodu o provedení práce od [datum] do [datum] jako pracovník novinové služby.

22. Z výpovědi dohody o provedení práce ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byla dne [datum] dána výpověď z dohody o provedení práce. Z připojené dodejky je patrné, že [jméno] [příjmení] výpověď převzal dne [datum].

23. K zjištění, zda organizační změna u žalované sledovala svůj účel a cíl, byl slyšen svědek pan [příjmení] [jméno] [příjmení], který uvedl, že v současné době pracuje u žalované jako ředitel logistiky. Organizační změna u žalované proběhla na konci roku [rok] nebo začátkem roku [rok] a souvisela s projektem listovních třídících strojů. Bylo to o tom, že žalovaná musí reagovat jednak na rostoucí balíkový trh a jednak na klesající trh listovních zásilek a přípravu a organizaci poštovního trhu listovních zásilek od [datum]. Konkrétně projekt listovních třídících strojů znamenal nakoupit novou technologii na zpracovávání poštovních zásilek listovních, typu dopisů a obálek. Tento projekt se v podstatě zahájil v roce [rok] až [rok], kdy se„ vysoutěžili“ dodavatelé té technologie, následně se ta technologie instalovala a ukončena byla v roce [rok], kdy se stroje uvedly do provozu. V dalších letech byla tato technologie aplikována. Hlavním přínosem byla úspora nákladů, hlavně mzdových nákladů a tento systém se završil nějakou centralizací zpracování zásilek, která probíhala v roce [rok] až [rok]. Znamenalo to velkou úsporu mzdových prostředků, neboť si mohli dovolit snížit počet zaměstnanců až o několik stovek, a to nejen na zpracovatelských bodech, na třídících místech, kde se dosud třídilo ručně, ale i na dodacích místech, na doručovacích poštách. Svědek uvedl, že ví, že pan žalobce pracoval jako provozní technolog v [obec] v [část obce] [ulice] technologie se v [část obce] aplikovala v roce [rok] a v roce [rok] bylo přistoupeno k tomu, že na pracovišti [anonymizováno] [obec] již nejsou potřeba dva technologové provozní, ale bude stačit jen jeden. Došlo tedy ke snížení jednoho pracovního systemizovaného místa v [část obce] ze dvou provozních technologů na jednoho. Uvedl, že dnes je situace taková, že je tam jeden technolog provozní, ale jelikož počet zásilek stále klesá, byla mu přidělena i jiná práce, tj. dnes je potřeba cca 0,5 úvazku technologa. Svědek uvedl, že se na organizační změně podílel, měl na starosti zřizování, změnu a rušení systemizovaných míst. Na konkrétním výběru žalobce jako propuštěného zaměstnance se již nepodílel. Pokud vyjde rozhodnutí o organizační změně, že se ruší místo provozního technologa, další úkony již dělá vedoucí provozu. K cílovému stavu při realizaci zavádění listovních třídících strojů došlo v roce [rok], ale efektivitu toho mohli vyhodnotit až v roce [rok], tj. zda tato změna přinesla očekávané výsledky a neměla negativní dopad na kvalitu. Co se týče úspory zaměstnanců, takto se týkalo v této etapě pracovníků SPÚ [obec], [obec], [obec], [obec]. V [část obce] měli technologa provozního čistě jen na listovní zásilky, jinde na celý [anonymizováno], tak se postupně snížil počet listovních zásilek, že dnes je v [část obce] náplň práce technologa tak na úvazku. Neví přesně, ale rámcově listovní zásilky klesají zhruba o 10 % ročně. Dnes jsou ty činnosti mnohem rychlejší, co se dříve dělalo několik dní, se dnes dělá za den, co trvalo celý den, dnes jen půl hodiny. Toto zjednodušení přinesl nový systém, který aplikovali. Pracovní pozice technolog provozní byla rušena v rámci celé sítě poštovní logistiky.

24. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a žalovanou bylo zjištěno, že žalobce byl u žalované zaměstnán jako technolog provozní s místem výkonu práce [obec]. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum].

25. Z dohod o změně pracovní smlouvy ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalobci byl pracovní poměr na dobu určitou vždy prodlužován. Poslední dohodou ze dne [datum] byl pracovní poměr změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou.

26. Z popisu základních pracovních činností technologa provozního a detailního popisu pracovní činnosti technologa provozního bylo zjištěno, že tento vykonává činnost v 9. tarifním stupni. Pracovní činnost obsahuje organizaci a řízení technologických postupů v provozovně, kontrolu dodržování technologických postupů, návrhy na optimalizaci technologických postupů, vyhodnocování a kontrolu dat provozních aplikací, tvorbu a aktualizaci pomůcek na pracovištích provozovny, tvorbu podkladů pracovních činností CO2 pro modul HR, implementaci nových technologií do standartních systémů, spolupráci na optimalizačních projektech provozu přepravních sítí atd.

27. Z emailové komunikace mezi žalobcem a panem [celé jméno svědka] ze dne [datum] soud zjistil, že pan [příjmení] [celé jméno svědka] vyzval žalobce ke sdělení základních informací o statutárních orgánech odborové organizace [anonymizováno].

28. Z emailu ze dne [datum] od [anonymizováno] [celé jméno svědka] adresovaného žalobci bylo zjištěno, že žalovaná urguje svůj požadavek ze dne [datum] na zaslání aktuálního seznamu členů předsednictva [anonymizováno] a vzhledem k tomu, že dle spolkového rejstříku jsou mezi třemi členy předsednictva uvedeni dva, kteří nejsou zaměstnanci žalované, žádá o prokazatelné doložení skutečnosti, že [anonymizováno] naplňuje podmínku ust. § 286 odst. 3 zákoníku práce, tedy, že alespoň 3 členové jsou zaměstnanci žalované.

29. Z emailu ze dne [datum] adresovaného panu [příjmení] [celé jméno svědka] žalobce sdělil, že zachovává absolutní anonymitu členů [anonymizováno]. Uvedl, že pokud by došlo ke změně předsednictva, byli by nuceni o tom informovat rejstříkový soud. Stejně tak by žalovanou informovali o změně stanov. Dále žalobce uvedl, že jmenný seznam členů nikdy nepředloží z důvodu možných nátlakových akcí ze strany zaměstnavatele na členy jeho odborové organizace. Na tento email reagoval [anonymizováno] [celé jméno svědka] a vyzval žalobce, aby prokazatelně doložil, že [anonymizováno] splňuje podmínku působení u žalované podle § 286 odst. 4 zákoníku práce.

30. Z dopisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] adresovaného žalobci bylo zjištěno, že pochybnost žalované o skutečnosti, že [anonymizováno] splňuje podmínku, že alespoň tři členové jsou zaměstnanci žalované, pramení z toho, že v současné době se ve spolkovém rejstříku mezi třemi členy předsednictva [anonymizováno] vyskytují dva, kteří nejsou zaměstnanci žalované. O jiných zástupcích či členech [anonymizováno] žalovaná nemá žádné informace. Z toho důvodu žalobce opětovně požádala žalovaná dne [datum] o doložení požadovaných skutečností a vzhledem k tomu, že tak žalobce neučinil, žalovaná mu oznamuje, že od [datum] zaměstnavatel nepovažuje [anonymizováno] za způsobilý vykonávat práva a povinnosti odborové organizace u žalované.

31. Z dopisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení] adresovaného [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že vzhledem k tomu, že žalobce nedoložil, že [anonymizováno] splňuje podmínku působení u žalované podle § 286 odst. 4 zákoníku práce, od [datum] žalovaná nepovažuje [anonymizováno] za způsobilý vykonávat práva a povinnosti odborové organizace u žalované.

32. Z dopisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ředitelky sekce front office adresovaného [anonymizováno 10 slov] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná požádala tuto odborovou organizaci o projednání výpovědi žalobce s ohledem na rozhodnutí o organizační změně č. RO – 52/ 2017 ze dne [datum].

33. Z rozhodnutí RO-34/ 2013 ze dne [datum] bylo zjištěno, že s účinností od [datum] se ruší pracovní místa dle přílohy [číslo] tohoto rozhodnutí, s účinností od [datum] se ruší pracovní místo v [anonymizováno] [obec] pracovník poštovní přepravy. Z přílohy [číslo] k tomuto rozhodnutí vyplývá, že bylo zrušeno 39 míst pracovníka poštovní přepravy, 6 míst směnaře, 2 místa technologa provozního, 3 místa skladníka, 5 míst referenta [anonymizováno] a dvě místa dispečera. Technolog provozní byl zrušen na [anonymizováno] [obec] a [anonymizováno] [obec].

34. Z rozhodnutí RO-52/ 2016 ze dne [datum] bylo zjištěno, že s účinností od [datum] se mění, ruší a zřizují systemizovaná pracovní místa dle přílohy [číslo] tohoto rozhodnutí. Z přílohy [číslo] bylo zjištěno, že byla zrušena dvě místa technologa technického a u dalších technologů nastává změna pracovního poměru.

35. Z rozhodnutí RO – 52/ 2017 ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná s účinností od [datum] z organizačních a provozních důvodů za účelem zefektivnění činností zrušila, v divizi [anonymizováno] provoz a logistika, systemizované místo technolog provozní.

36. Z rozhodnutí RO – 322/ 2018 s účinností od [datum] bylo zjištěno, že v rámci divize poštovní provoz a logistika se zřizuje tým kontrolora a tým technologie a převádí se systemizovaná místa dle přílohy [číslo] tohoto rozhodnutí. Z přílohy [číslo] tohoto rozhodnutí bylo zjištěno, že došlo k přemístění a změně systemizovaných míst technologů provozních.

37. Z tabulky Přehled technologů provozních na jednotlivých [anonymizováno] vyplývá, kolik bylo v letech 2011 až 2019 technologů na jednotlivých [anonymizováno]. Z tabulky je patrný pokles těchto pracovníků na jednotlivých [anonymizováno], kdy zatímco v roce [rok] jich bylo celkem [anonymizováno], v roce [rok] již pouze [anonymizováno]. V [obec a číslo] bylo v roce [rok] celkem [anonymizováno] technologů provozních, v roce [rok] již [anonymizováno] a v roce [rok] již pouze [anonymizováno].

38. Z tabulky počet vytříděných zásilek bylo zjištěno, že od roku 2014 do roku 2016 se počet vytříděných listovních zásilek zvýšil a způsob zpracování se dělil na ruční třídění (cca 400) a strojní třídění (cca [číslo]) při počtu 26 třídících programů. U balíkových zásilek se rovněž zvýšil počet balíkových zásilek s tím, že ručně bylo tříděno asi 50 směrů a strojně asi 80 směrů.

39. Z potvrzení žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že paní [jméno] [příjmení] čerpala od [datum] do [datum] mateřskou dovolenou, od [datum] do [datum] řádnou dovolenou a od [datum] rodičovskou dovolenou, a to do současnosti.

40. Z výpisu ze spolkového rejstříku k datu [datum] bylo zjištěno, že [anonymizováno] je zapsán jako [anonymizováno 5 slov]. Jako předseda je zapsán žalobce, místopředseda pan [jméno] [příjmení], druhý místopředseda pan [jméno] [příjmení]. Počet členů je uveden 3.

41. Z čestného prohlášení žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce prohlašuje, že odborová organizace [anonymizováno] splňuje podmínku dle ust. § 286 odst. 3 zákoníku práce a od vniku organizace nikdy nedošlo k tomu, že by tato odborová organizace tuto podmínku nesplňovala.

42. Ze zápisu o nepravidelnosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sepsal zápis, že žalobce dne [datum] bez svolení svého nadřízeného opustil v 14:17 hodin pracoviště, přestože jeho směna byla do 15 hodin. Jako přijaté opatření je zde uvedeno vytýkací dopis. Žalobce se k tomu vyjádřil na druhé straně dokumentu, kde uvedl, že svého nadřízeného v dostatečném předstihu informoval, že dne [datum] od 15 hod. bude mít schůzku na ministerstvu financí s panem [příjmení].

43. Ze zápisu z jednání ze schůzky vedoucího [anonymizováno] [obec] s odborovým partnerem ze dne [datum], ze zápisu z jednání mezi zástupci [anonymizována dvě slova] a zástupci odborových organizací ze dne [datum] bylo zjištěno, že za [anonymizováno] se těchto jednání nikdo neúčastnil.

44. Z hodnocení zaměstnance pana žalobce ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl v roce [rok] hodnocen 2 x písmenem„ [anonymizováno]“ a 3x písmenem„ [anonymizováno]“, kde mu bylo doporučeno plnit termíny úkolů a zvýšit sebekontrolu. V roce [rok] byl hodnocen 3x„ [anonymizováno]“ a 2 x písmenem„ [anonymizováno]“ a bylo mu doporučeno plnit úkoly včas a zvýšit sebekontrolu. V roce [rok] byl opět hodnocen 3 x„ [anonymizováno]“ a 2 x„ [anonymizováno]“ bez doporučení. V roce [rok] byl ve všech kritériích hodnocen písmenem„ [anonymizováno]“. V roce [rok] byl hodnocen 3 x písmenem„ [anonymizováno]“ a 2 x písmenem„ [anonymizováno]“ za odpovědnost a spolupráci.

45. Z certifikátu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce má certifikát k VTS Train the Trainer Course, tj. certifikát opravňující zaškolování ostatních zaměstnanců.

46. Z vnitřního sdělení 1/ 2013 ve věci Instradování drobných listovních zásilek pro [anonymizováno] [obec a číslo] po dobu odstávky třídícího stroje ze dne [datum], připojené tabulky, z vnitřního sdělení [číslo] 2013 ve věci zrušení opatření VS 1 (odstávka třídícího stroje u [anonymizováno] [obec a číslo] ze dne [datum]), z vnitřního sdělení [číslo] 2015 ve věci zkušební zpracování vhodných LZ na DO pro VAO Č. Budějovice 02 a [obec a číslo] u [anonymizováno] [obec a číslo] ze dne [datum], z vnitřního sdělení [číslo] 2015 ve věci zkušební zpracování vhodných LZ na DO pro AO [obec a číslo] a [obec a číslo] u [anonymizováno] [obec a číslo] ze dne [datum], z vnitřního sdělení [číslo] 2015 ve věci Zpracovávání vhodných LZ na DO pro AO [obec a číslo] a [obec a číslo] u [anonymizováno] [obec a číslo] ze dne [datum], z návrhu rozhodnutí s účinností od [datum] bylo zjištěno, že zavádění třídících strojů probíhalo postupně. Na [anonymizováno] [obec a číslo] již tato změna probíhala v roce 2013, v [obec] a [obec] proběhlo zkušební zpracování v návaznosti na projekt listovních třídících strojů a v souladu s dlouhodobými postupy v termínu [datum]. Zkušební zpracovávání se týká výhradně zásilek vhodných ke strojnímu zpracování. Dne [datum] pak proběhlo zkušební zpracování listovních zásilek na zařízeních IRV [číslo] v rámci systému strojního třídění na úroveň doručovacích okrsků. Nový způsob výpravy listovních zásilek pak pošty v obvodech [anonymizováno] [obec a číslo] a [obec a číslo] budou zkušebně využívat vždy 10., 17., a [datum]. Dále pak v návaznosti na projekt listovních třídících strojů byl s účinností od [datum] zahájen v [obec] a [obec] rutinní provoz technologie zpracovávání vhodných LZ. V roce 2017 se pak pokračovalo v optimalizaci pracovních míst v souvislosti s poklesem počtu kusů zpracovávaných drobných listovních zásilek na [anonymizováno] a naplnění koncepce zpracování listovních zásilek. Rozhodnutí se týká zrušení 1 obsazeného místa - technolog provozní v listovním oboru [anonymizováno] 022, a to z důvodu dokončení projektu„ nový systém třídění listovních zásilek“ – nákup nových třídících strojů, uvedení zpracovávání listovních zásilek na [anonymizováno] [obec a číslo] do cílového stavu, trvalý pokles počtu ks zpracovávaných drobných LZ.

47. Z výpovědi z pracovního poměru, podepsané žalobcem dne [datum], bylo zjištěno, že žalobci byla udělena výpověď dle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu nadbytečnosti, a to vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele RO – 52/ 2017 ze dne [datum]. Na základě tohoto rozhodnutí bude pozice žalobce s účinností od [datum] zrušena. Je zde uvedeno, že výpověď byla projednána s příslušnou odborovou organizací. Od [datum] nebude žalobci dle výpovědi přidělována práce a žalobce nebude docházet do práce z důvodu překážky v práci na straně zaměstnavatele.

48. Z dopisu ze dne [datum] od žalobce adresovaného žalované bylo zjištěno, že žalobce oznámil, že trvá na dalším zaměstnávání a skončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele považuje za neplatné.

49. Z dopisu žalované adresovaného žalobci ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná v reakci na dopis žalobce ze dne [datum] o trvání na dalším zaměstnávání uvedla, že výpověď z pracovního poměru považuje za platnou a pracovní poměr žalobce skončí uplynutím výpovědní doby.

50. Ze stanov [anonymizováno] bylo zjištěno, že dle čl. 4 bod. 4.1 členství vzniká, pokud člen splňuje následující požadavky a) není členem jiné odborové organizace u České pošty, s.p., b) souhlasí se stanovami [anonymizováno], c) má plnou způsobilost k právním úkonům. Dle bodu [číslo] v den přijetí písemné přihlášky a její akceptace vzniká členství v [anonymizováno]. Členství je dobrovolné a individuální. Dle bodu 4.2 členství v [anonymizováno] zaniká a) písemným prohlášením o vystoupení z [anonymizováno], b) zbavením či omezením způsobilosti k právním úkonům, c) vstupem do jiné odborové organizace zaměstnavatele, d) zneužitím členské funkce, e) poškozením dobrého jména [anonymizováno], f) zanedbáváním členských povinností, g) spácháním úmyslného trestného činu, h) vyloučením či pozastavením členství v případě závažného porušení stanov, i) uvedením nepravdivých údajů v přihlášce do [anonymizováno], j) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého, k ) zánikem [anonymizováno]. Dle bodu 4.4 stanov je člen povinen a) aktivně se podílet na činnosti [anonymizováno], b) dodržovat stanovy [anonymizováno], c) dodržovat rozhodnutí a usnesení orgánu [anonymizováno], d) dodržovat zásady dobrých mravů, e) dbát o dobré jméno [anonymizováno], f) účelně a hospodárně využívat majetek [anonymizováno], g) neprodleně oznámit změny osobních údajů, které jsou předmětem členské evidence a písemně o tom informovat Představenstvo, h) plnit povinnosti vyplývající ze zvolené funkce, kterou dobrovolně přijal a být zodpovědný orgánům [anonymizováno]. V bodu 5 stanov je uvedena organizační struktura. Dle bodu [číslo] tvoří základní organizaci (ZO): zasedání ZO a výkonná rada ZO. Dle čl. 5 [číslo] zasedání ZO tvoří předseda, místopředsedové a členové patřící do daného ZO. Dle čl. 5 [číslo] je výkonná rada ZO tvořena předsedou ZO a dvěma místopředsedy ZO. Dle bodu 6.1 se předsednictvo skládá z předsedy, dvou místopředsedů a z předsedů ZO. Dle bodu 7.1 je nevyšším orgánem [anonymizováno] odborová konference, která se pořádá minimálně jedenkrát ročně. Dle bodu 7.4. se odborové konference účastní Předsednictvo, Výkonné rady a Dozorčí rada. Dle bodu 7.5 Odborová konference volí členy představenstva a členy dozorčí rady. Dle bodu 8.1 je nejvyšším kontrolním orgánem [anonymizováno] dozorčí rada. Dle bodu 8.2 musí mít dozorčí rada nejméně 3 členy, skládá se z předsedy dozorčí rady, 2 místopředsedů a ostatních členů. Dle bodu [číslo] stanov [anonymizováno] zaniká pravomocným rozhodnutím státního orgánu o jeho rozpuštění či dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jinou odborovou organizací. Dle závěrečných ustanovení bodu 13.

2. členové neplatí žádné povinné členské příspěvky. Dle bodu 13. 4. každý člen může být zvolen jen na jednu funkci vně [anonymizováno].

51. Z velkého svazku příjmových dokladů [anonymizováno] (soudem ztotožněn jako důkaz A) bylo zjištěno, že se jedná o fotokopie stejných příjmových dokladů od blíže nespecifikovaných osob. U všech je napsán příspěvek na činnost odborové organizace. Podpis osoby, která finanční prostředky přijala a stejně tak osoby, která je odevzdala, není z dokladů patrný. Kromě toho je řada příjmových dokladů z data, které je dnem pracovního klidu, tedy doklad byl vystaven v sobotu či neděli, jako např. [datum], [datum], [datum] [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum].

52. Z kolektivní smlouvy, konkrétně z IV. bodu 14 kolektivní smlouvy na léta [rok] [rok] příslušné odborové orgány budou zaměstnavatele informovat o struktuře odborových orgánů a o svých zástupcích, kteří jsou oprávněni se zaměstnavatelem jejich jménem jednat. Odborové organizace budou poskytovat aktualizovaný seznam členů orgánu odborové organizace ve smyslu ust. § 61 odst. 2 ZP. Odborová organizace bude bezodkladně informovat zaměstnavatele o zániku práva jednat podle ust. § 286 odst. 3 zákoníku práce, jestliže nemá podle stanov právo jednat nebo nesplňuje zákonnou podmínku, aby alespoň 3 její členové byli u zaměstnavatele v pracovním poměru. [ulice] smlouvu za [anonymizováno] podepsal žalobce.

53. Ze zápisu z jednání mezi zástupci České pošty, s.p. a zástupci odborových organizací konaného v [obec] dne [datum], dále dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [anonymizováno] až [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] bylo soudem zjištěno, že všech jednáních se účastnil za [anonymizováno] pan žalobce osobně.

54. Ze zápisu z jednání ve věci Schůzka vedoucího [anonymizováno] [obec] s odborovým partnerem ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze zápisu z jednání ve věci návrh rozhodnutí s účinností od [datum] ze dne [datum], ze zápisu z jednání ve věci návrh rozhodnutí s účinností od [datum] ze dne [datum] bylo zjištěno, že všech uvedených schůzek a jednání se za [anonymizováno] účastnil žalobce osobně.

55. Ze zápisu z mimořádné schůzky předsednictva s předsedy a členy ze Středočeského kraje ze dne [datum] a [datum] a prezenční listy bylo zjištěno, že za [anonymizováno] byl přítomen žalobce, [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědkyně].

56. Z emailu [anonymizováno] [celé jméno svědka] ze dne [datum] adresovaného žalobci bylo zjištěno, že žalobce byl vyzván, aby si rezervoval v kalendáři čas dne [datum], kdy se uskuteční společné jednání zástupců zaměstnavatele a odborových organizací v [obec].

57. Z potvrzení o počtu členů odborové organizace ke dni [datum] bylo zjištěno, že žalobce vystavil potvrzení, že [anonymizováno] měl ke dni [datum] počet členů [anonymizováno] členů.

58. Z dokumentu nazvaného„ Vyhlášení stávkové pohotovosti“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že [anonymizováno] vyhlašuje dne [datum] stávkovou pohotovost z důvodu nezohlednění jejich požadavku pro zvýšení mezd pro všechny zaměstnance s tarifní mzdou.

59. Z prohlášení o celkových příjmech a výdajích za období leden až březen [rok] bylo zjištěno, že žalobce vystavil prohlášení, že celkem na členských příspěvcích vybral hotovostně 51 650 Kč a bezhotovostně 1 500 Kč a celkové výdaje byly hotovostně 19 242 Kč a bezhotovostně 4 386 Kč.

60. Z výpisu z účtu [anonymizováno] u [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že na tento účet přišly v měsíci lednu [rok] peníze od 3 blíže nespecifikovaných osob, kdy není ani uveden důvod platby, v měsíci únoru [rok] opět tři vklady a březnu [rok] rovněž.

61. Z dopisu Oblastního inspektorátu práce ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento zahájil kontrolu na základě podnětu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], právního zástupce žalobce. Oblastní inspektorát práce pak učinil závěr, že pokud odborová organizace [anonymizováno] dne [datum] (ke dni vzniku [anonymizováno]) splnila podmínky podle ust. § 286 odst. 3 zákoníku práce a současně do dne zahájení kontroly ze strany inspektorátu neoznámila, že přestala splňovat tyto podmínky, je oprávněna jednat v pracovněprávních vztazích jako odborová organizace.

62. Z usnesení Policejního orgánu Policie ČR, [číslo jednací] – [číslo] [rok] [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se odkládá trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvod dle ust. § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit [celé jméno žalobce] tím, že jako předseda [anonymizováno] předložil žalované na začátku roku [rok] 31 ks faktur za částku 77 062 Kč a na začátku roku 2018 31 ks faktur za částku 77 268 Kč k proplacení za náhrady cestovních výdejů uskutečněných v roce [rok] a [rok] za účelem cest do jiných měst v ČR, ač si byl vědom toho, že žádné takové cesty nevykonal, případně tyto cesty nesouvisely s odborářskou činností a tímto chtěl vylákat od poškozené žalované částku 154 330 Kč. Z odůvodnění uvedeného usnesení vyplývá, že„ byť se vzhledem k okolnostem případu jeví, že se vykonání takového počtu služebních cest nemuselo uskutečnit, policejní orgán nezískal, resp. nezjistil takové informace, aby mohlo být přesně konstatováno, kdy a které služební cesty nebyly vykonány, respektive, že takto deklarované služební cesty jsou fingované a jejich požadavek na proplacení z toho hlediska je neoprávněný. Pouze šetření v evidencích k průchodu terminálů na letišti [obec] poukazuje na to, že dne [datum] prošel pan [celé jméno žalobce] terminálem do ČR, přičemž v záznamech předložených [obec] poště je uvedena dne [datum] služební cesta do [obec]. Není tak zřejmé, zda mohl pan [celé jméno žalobce] dne [datum] vykonat cestu do [obec] a následujícího dne přiletět do ČR. Byť jsou tedy zde dána určitá podezření na uvedení nepravdivých informací, není možné specifikovat s potřebnou mírou jistoty, zda skutečně nebyly jednotlivé cesty vykonány a především které“.

63. Z podaného vysvětlení žalobce před policejním orgánem bylo zjištěno, že tento vypověděl, že ve vyplňování cestovních příkazů došlo k administrativní chybě v kolonce spolucestující, neboť jsou tam uvedeny jiné osoby, než se kterými skutečně cestoval.

64. Z podaného vysvětlení [jméno] [příjmení] před policejním orgánem vyplynulo, že tento nikdy nepracoval pro žalovanou. K odborové organizaci se dostal náhodou, když jej žalobce požádal, jestli by ho občas někam neodvezl svým autem. [anonymizováno]. [příjmení] uvedl, že vlastní auto [anonymizována dvě slova]. V tomto autě pak dělal žalobci řidiče a vozil jej a rovněž pana [příjmení] a pana [příjmení]. Žalobce si platil benzín sám a říkal mu, že až si vyúčtuje jízdy, tak mu zaplatí amortizaci za auto, ale k tomu nikdy nedošlo. Pak bylo cest více, a tak žalobci zapůjčil své auto [anonymizována dvě slova]. O fungování [anonymizováno] nic neví a není jeho členem. Vozidlo [anonymizována dvě slova] zapůjčil žalobci i s doklady, neví přesně kdy a neví, kdy a jak ho žalobce používal.

65. Z podaného vysvětlení [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že tento v minulosti pracoval pro žalovanou a v roce [anonymizováno] odešel do důchodu. Byl zakládajícím členem [anonymizováno]. Zpočátku žádné schůze nedělali, neměli ani kde. Jména dalších členů nezná. Většinou se jednalo o lidi zvenčí mimo poštu. Žádné členské příspěvky se nevybíraly. Za [anonymizováno] vše vedl žalobce a jeho o tom pouze informoval. [anonymizováno] žádné aktivity nevyvíjel. [příjmení] [příjmení], [příjmení] a [příjmení] nezná. Uvedl, že na pobočky žalované se jezdilo, ale on moc nejezdil, protože marodil. Občas žalobci na tyto cesty půjčil své vozidlo škoda Felicia. V. [příjmení] dále uvedl, že benzín platil ze svého a nikdo mu nic neproplatil. Když jel žalobce sám, tak si hradil benzín. K předloženým cestovním dokladům uvedl, že na všech těchto cestách určitě nebyl a určitě nebyl nikde v roce 2017. Myslí si, že jej tam připsal žalobce, aby dostal proplacené náklady. Ve vozidle [anonymizována tři slova] nikdy nejel.

66. Z podaného vysvětlení [jméno] [příjmení] před policejním orgánem bylo zjištěno, že tento je kamarádem žalobce a pro žalovanou nikdy nepracoval. O žalobci uvedl, že chtěl založit odborovou organizaci. K založení odborové organizace potřeboval žalobce tři lidi, jedním byl žalobce, druhým [jméno] [příjmení] a třetí osobou se stal on. Pamatuje si, že organizace měla další dva členy, pana [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení]. Jiné členy nezná. Žádné zápisy z jednání nepořizoval. Neví, zda byla nějaká schůze se členy odborové organizace, on se ničeho neúčastnil. Nikdy se neúčastnil ani žádných cest. Žádné zápisy z těchto cest nikdy neviděl. K předloženým cestovním dokladům uvedl, že tyto nikdy neviděl a žádné z tam uvedených cest se neúčastnil.

67. Z podaného vysvětlení [jméno] [příjmení] před policejním orgánem bylo zjištěno, že tento se k předloženým fakturám a cestovním příkazům vyjádřil tak, že jméno [příjmení], které je na nich uvedeno, není jeho. Žádné z těchto cest se nezúčastnil. Jednou byl v [obec] v restauraci. Neúčastnil se žádných pracovních cest týkajících se odborů. O [anonymizováno] se nezajímal. O žádné konkrétní akci [anonymizováno] neví.

68. Z podaného vysvětlení [jméno] [příjmení] před policejním orgánem bylo zjištěno, že tato dostala od žalobce přihlášku do [anonymizováno], ale žádné jiné informace neobdržela. Nikdy se nezúčastnila žádného sněmu či porady a neví ani, že se něco takového konalo. Nedostala členskou legitimaci. Platila členský příspěvek 100 Kč a platit přestala [datum] a myslela si, že tím zaniká i její členství.

69. Z žádosti o realizaci akce hrazené z prostředků FKSP z [datum] bylo zjištěno, že žalobce požádal žalovanou o příspěvek na bowling ve výši 25 000 Kč včetně DPH a uvedl, že předpokládaný počet osob je 25. Z objednávky bowlingu ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná objednala bowlingový turnaj pro 25 účastníků v celkové hodnotě 25 000 Kč. Z žádosti o realizaci akce hrazené z prostředků FKSP z [datum] bylo zjištěno, že žalobce požádal žalovanou o příspěvek na bowling ve výši 24 200 Kč včetně DPH a uvedl, že předpokládaný počet osob je 25. Termín akce je [datum]. Z objednávky bowlingu ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná objednala bowlingový turnaj pro 25 účastníků v celkové hodnotě 25 000 Kč.

70. Z žádosti o realizaci akce hrazené z prostředků FKSP z [datum] bylo zjištěno, že žalobce požádal žalovanou o příspěvek na 100 ks poukázek na plávání ve výši 9 900 Kč včetně DPH a uvedl, že předpokládaný počet osob je 100. Z objednávky žalované u dodavatele [obec] unie sportu ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná objednala 100 ks poukázek na plavání v hodnotě 9 900 Kč. Z faktury [číslo] [obec] unie sportu bylo zjištěno, že tato vystavila žalované fakturu za využití plaveckého bazénu v souvislosti se sportovními aktivitami, konkrétně 100 ks vstupenek na 1 hodinu za účelem plavání pro zaměstnance žalované v celkové hodnotě 9 900 Kč.

71. Ze záznamů o úrazu ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] bylo zjištěno, že u jednotlivých pracovních úrazů je v kolonce zástupce odborové organizace uveden žalobce.

72. Ze zprávy o výsledku tematické kontroly ze dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byla provedena kontrola na poště [obec a číslo] v provozovně paní [celé jméno svědkyně].

73. Z rozvázání pracovního poměru paní [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že tato v souladu s ust. § 50 odst. 3 zákoníku práce dala výpověď z pracovního poměru dne [datum] s tím, že její pracovní poměr skončí dnem [datum].

74. Z přehledu systemizovaných pracovních míst na poště [obec a číslo] k datu [datum], k datu [datum], k datu [datum] a k datu [datum] vyplývá, že počet zaměstnanců v daném období byl po celu dobu stále stejný.

75. Z ukončení členství v [anonymizováno] bylo zjištěno, že paní [jméno] [příjmení] písemně ukončila členství u [anonymizováno] ke dni [datum]. Z ukončení členství v [anonymizováno] bylo zjištěno, že paní [jméno] [příjmení] písemně ukončila členství u [anonymizováno] ke dni [datum]. Z obou listin je patrné, že je psala tatáž osoba, stejný styl písma, stejná úprava.

76. Z ukončení členství v [anonymizováno] bylo zjištěno, že pan [jméno] [příjmení] písemně ukončil členství u [anonymizováno] ke dni [datum].

77. Z notářského zápisu N 353/2018, NZ 410/ 2017 ze dn [datum] bylo zjištěno, že notář [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na základě žádosti [anonymizováno] osvědčil, že se do jeho kanceláře dostavil žalobce, který prohlásil, že je předsedou [anonymizováno] a tento mu předložil celkem 6 listin formulářového typu označených jako členská přihláška a notář si pořídil jejich kopie s tím, že identifikační údaje na přihláškách byly odstraněny.

78. Z důkazu statistiky přihlášení k intranetu [anonymizováno] nebylo možno zjistit ničeho významného pro tento soudní spor, neboť statistiky prokazují pouze počet přihlášení k intranetu, nicméně není patrno, kolika osobami tak bylo učiněno (či se např. přihlásila jedna osoba vícekrát za měsíc) a kterými osobami. Rovněž není možno ověřit autenticitu této statistiky.

79. Na základě shora uvedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém ději: žalobce byl zaměstnán u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako technolog provozní a pracovní poměr na dobu určitou mu byl postupně na základě dohod o změně pracovní smlouvy prodlužován na další období. Poslední dohodou ze dne [datum] o změně pracovní smlouvy mu byl změněn na pracovní poměr na dobu neurčitou. Náplní práce technologa provozního bylo organizovat a řídit technologické postupy v provozovně, kontrola dodržování technologických postupů, navrhovat optimalizaci technologických postupů, vyhodnocovat a kontrolovat data provozních aplikací, tvořit a aktualizovat pomůcky na pracovištích provozovny, tvořit podklady pracovních činností CO2 pro modul HR, implementovat nové technologie do standartních systémů, spolupracovat na optimalizačních projektech provozu přepravních sítí atd. Žalobce byl u žalované hodnocen každoročně poměrně kladně, a to písm.„ [anonymizováno]“ a„ [anonymizováno]“. Opakovaně mu bylo uloženo plnit úkoly včas a zvýšit sebekontrolu. Žalobce disponoval certifikátem opravňujícím žalobce k zaškolování dalších kolegů. U žalované probíhal projekt zavedení tzv. listovních třídících strojů. Započato s tímto projektem bylo již v roce [rok], kdy se„ vysoutěžili“ dodavatelé této technologie. Následně se postupně stroje začaly uvádět do provozu. Na [anonymizováno] [obec] tato změna proběhla již v roce [rok], následovalo [anonymizováno] [obec] a [anonymizováno] [obec], kde proběhlo zkušební zpracování listovními třídícími stroji v březnu 2015, celý provoz v [anonymizována dvě slova] a [obec] byl [anonymizováno] v [anonymizováno] [rok]. V návaznosti na uvedené zavádění listovních třídících strojů bylo přijato rozhodnutí RO-34/ 2013 ze dne [datum] s tím, že se s účinností od [datum] ruší pracovní místa, a to konkrétně 39 míst pracovníka [anonymizována dvě slova], 6 míst směnaře, 2 místa technologa provozního, 3 místa skladníka, 5 míst referenta [anonymizováno] a dvě místa dispečera. Technolog provozní byl zrušen na [anonymizováno] [obec] a [anonymizováno] [obec]. Následně bylo přijato rozhodnutí RO-52/ 2016 ze dne [datum] s tím, že se s účinností od [datum] ruší dvě místa technologa technického a u dalších technologů nastává změna pracovního poměru. Dále bylo přijato rozhodnutí RO – 52/ 2017 ze dne [datum], kterým se s účinností od [datum] z organizačních a provozních důvodů za účelem zefektivnění činností zrušila, v divizi poštovní provoz a logistika, systemizované místo technolog provozní (místo obsazené žalobcem). Celkový projekt pokračoval i v roce 2018, kdy bylo opět přijato rozhodnutí RO – 322/ 2018, kterým byl s účinností od [datum] zřízen tým kontrolora a tým technologie a byla převedena systemizovaná místa technologů provozních. Hlavním přínosem zavádění listovních třídících strojů byla úspora nákladů, hlavně mzdových nákladů, neboť žalovaná si mohla dovolit snížit počet zaměstnanců až o několik stovek, a to nejen na zpracovatelských bodech, na třídících místech, kde se dosud třídilo ručně, ale i na dodacích místech, na doručovacích poštách. Žalobce vystupoval u žalované jako předseda odborové organizace [anonymizována dvě slova] působil u žalované od [datum]. Odborová organizace [anonymizováno] přijala stanovy, dle kterých členství v této odborové organizaci vzniká, pokud člen splňuje následující požadavky a) není členem jiné odborové organizace u [anonymizováno], s.p., b) souhlasí se stanovami [anonymizováno], c) má plnou způsobilost k právním úkonům. V den přijetí písemné přihlášky a její akceptace vzniká členství v [anonymizováno]. V kolektivní smlouvě na léta 2015 2018 podepsané rovněž žalobcem jako předsedou [anonymizováno] bylo uvedeno, že příslušné odborové orgány budou zaměstnavatele informovat o struktuře odborových orgánů a o svých zástupcích, kteří jsou oprávněni se zaměstnavatelem jejich jménem jednat a budou poskytovat aktualizovaný seznam členů orgánu odborové organizace ve smyslu ust. § 61 odst. 2 ZP. Odborová organizace bude bezodkladně informovat zaměstnavatele o zániku práva jednat podle ust. § 286 odst. 3 zákoníku práce, jestliže nemá podle stanov právo jednat nebo nesplňuje zákonnou podmínku, aby alespoň 3 její členové byli u zaměstnavatele v pracovním poměru. Žalobce se jako předseda [anonymizováno] účastnil všech jednání mezi žalovanou a zástupci odborových organizací a schůzek vedoucího [anonymizováno] s odborovými partnerem, a to od roku [rok]. Žalobce byl ve spolkovém rejstříku zapsán jako předseda této odborové organizace. Jako místopředsedové byli zapsáni pan [příjmení] a pan [příjmení], kteří nebyli v pracovním poměru k žalované. Pan [anonymizováno] při výslechu před policejním orgánem uvedl, že pana [příjmení] nezná. Dne [datum] podepsala přihlášku do odborové organizace [anonymizováno] paní [příjmení], dne [datum] podepsala přihlášku paní [příjmení] a dne [datum] paní [příjmení]. Všechny tři zaměstnankyně žalované se zavázaly platit členské příspěvky [anonymizováno] ve výši 100 Kč měsíčně. Tyto příspěvky pak řádně hradily. Stanovy [anonymizováno] nebyly nikdy ani jedné z nich předloženy, ani jedna z nich se s nimi neseznámila. Všechny tři shodně uvedly, že neví, zda jsou ještě nyní odborově organizovány. Všechny uvedly, že [anonymizováno] neměla žádnou nástěnku jako jiné odborové organizace, nikdy neobdržely žádnou pozvánku na schůzku, nevědí o žádné faktické činnosti [anonymizováno]. Členem odborové organizace [anonymizováno] byl [jméno] [příjmení], který na rozdíl od paní [příjmení], paní [příjmení] a paní [příjmení] byl seznámen se stanovami [anonymizováno], nicméně jak stanovy vypadaly, si nepamatoval. Ani pan [příjmení] nevěděl, jakou činnost [anonymizováno] vykonává a nevěděl, kdo tvoří předsednictvo [anonymizováno]. Pan [příjmení] [příjmení] nicméně nikdy nebyl u žalované v pracovním poměru. Pracoval u žalované od [datum] do [datum] na základě dohody o provedení práce. Paní [příjmení]. [příjmení] a [anonymizováno] [celé jméno svědkyně] před soudem uvedly, že jsou členky [anonymizováno] a byly seznámeny se stanovami [anonymizováno]. Žalobce jako předseda [anonymizováno] vyhlásil na den [datum] stávkovou pohotovost z důvodů nezohlednění požadavků pro zvýšení mezd pro všechny zaměstnance s tarifní mzdou. Následně, poté co žalovaná ze spolkového rejstříku zjistila, že [anonymizováno] má zapsány 3 členy, z nichž dva nejsou v pracovním poměru u žalované, vyzvala žalobce emailem dne [datum] ke sdělení základních informací o statutárních orgánech odborové organizace [anonymizováno]. Emailem ze dne [datum] [anonymizováno] [celé jméno svědka] svůj požadavek na žalobce zaurgoval s tím, že žádal zaslání aktuálního seznamu členů předsednictva [anonymizováno] a vzhledem k tomu, že dle spolkového rejstříku jsou mezi třemi členy předsednictva uvedeni dva, kteří nejsou zaměstnanci žalované, žádal o prokazatelné doložení skutečnosti, že [anonymizováno] naplňuje podmínku ust. § 286 odst. 3 zákoníku práce, tedy, že alespoň 3 jeho členové jsou zaměstnanci žalované. Žalovaná byla k tomuto sdělení rovněž oprávněna dle přijaté kolektivní smlouvy, konkrétně dle č.l. IV. bodu 14. Žalobce na to reagoval emailem ze dne [datum] s tím, že zachovává absolutní anonymitu členů jejich odborové organizace a jmenný seznam členů nikdy nepředloží. Na to reagovala žalovaná dalším dopisem ze dne [datum] a požádala o prokazatelné doložení skutečnosti, že odborová organizace [anonymizováno] naplňuje podmínku § 286 odst. 3 zákoníku práce. Uvedla, že o jiných zástupcích či členech [anonymizováno], než uvedených ve spolkovém rejstříku, kteří nejsou zaměstnanci žalované, žalovaná nemá žádné informace. Vzhledem k tomu, že žalobce tyto informace nedoložil, žalovaná mu oznámila, že od [datum] nepovažuje [anonymizováno] za způsobilý vykonávat práva a povinnosti odborové organizace u žalované. Na schůzky vedoucího [anonymizováno] s odborovým partnerem a jednání mezi zástupci [anonymizováno] s.p. a zástupci odborových organizací již žalobce jako předsedu [anonymizováno] od [datum] nezvala. Dne [datum] sepsala žalovaná záznam o tom, že žalobce dne [datum] bez svolení nadřízeného opustil pracoviště. Žalobce se hájil tím, že nadřízeného informoval o tom, že má schůzku s ministrem financí panem [příjmení]. Vzhledem k tomu, že žalovaná přijala dne [datum] rozhodnutí RO – 52/ 2017, kterým zrušila jedno systemizované místo technologa provozního na [anonymizováno] 022 v [část obce], žalobce se stal nadbytečným. Jak již bylo uvedeno, v [část obce] ([anonymizováno] 022) se nová technologie spočívající v zavádějí třídících strojů aplikovala v roce [rok] a v roce [rok], čímž došlo k situaci, že na pracovišti SPÚ [obec] již nejsou potřeba dva technologové provozní, ale bude stačit pouze jeden. Došlo tedy ke snížení jednoho pracovního systemizovaného místa v [část obce] ze dvou provozních technologů na jednoho. Celkově v letech [rok] až [rok] došlo na jednotlivých [anonymizováno] k poklesu technologů provozních z celkového počtu 16 na 12. V [obec a číslo] bylo v roce [rok] celkem 6 technologů provozních, v roce 2017 již 5 a počet se začal zmenšovat i po odchodu žalobce, neboť v roce 2018 již jsou na tomto [anonymizováno] pouze 4 technologové provozní. S ohledem na skutečnost, že v době organizační změny již žalovaná nepovažovala odborovou organizaci [anonymizováno] za způsobilou jednat, obrátila se s projednáním výpovědi dne [datum] na odborovou organizaci s největším počtem členů u žalované, na Koordinační výbor Odborového svazu zaměstnanců poštovních a telekomunikačních a novinových služeb a projednala s ní výpověď žalobce. Dne [datum] byla žalobci udělena výpověď z pracovního poměru dle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu nadbytečnosti, a to vzhledem k rozhodnutí RO – 52/ 2017 ze dne [datum] a žalobce byl postaven na překážky. Žalobce sám vystavil potvrzení, že odborová organizace [anonymizováno] měla ke dni [datum] 723 členů. Dále vystavil prohlášení, že za období leden až březen vybral hotovostně 51 650 Kč a bezhotovostně 1 500 Kč a celkové výdaje byly hotovostně 19 242 Kč a bezhotovostně 4 386 Kč. Žalobce vystavil žalované na začátku roku 2017 31 ks faktur za částku 77 062 Kč a na začátku roku 2018 31 ks faktur za částku 77 268 Kč k proplacení za náhrady cestovních výdejů uskutečněných v roce 2016 a 2017 za účelem cest do jiných měst v ČR. Před policejním orgánem svědci [příjmení]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizováno]. [příjmení] výslovně popřeli, že by s žalobcem všechny tyto cesty vykonali. Pan [anonymizováno] a pan [příjmení], kteří byli napsáni jako spolucestující žalobce při cestách na pobočky žalované, dokonce uvedli, že nebyli na žádné z těchto cest. Žalobce dopisem ze dne [datum] oznámil žalované, že trvá na dalším zaměstnávání. Žalovaná dopisem ze dne [datum] oznámila žalobci, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] považuje za platnou. V [anonymizováno] [rok] začala žalovaná opětovně s [anonymizováno] jako s odborovou organizací jednat. V současné době je na [anonymizováno] [obec] v [část obce] potřeba méně než 1 systemizované místo technologa provozního, jelikož počet zásilek stále klesá.

80. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

81. Na daný vztah mezi účastníky se vztahuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

82. Podle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

83. Podle § 50 odst. 1, 2 a 4 zákoníku práce výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn. Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná.

84. Dle §52 písm. c) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

85. Dle ust. § 61 odst. 1 zákoníku práce výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací.

86. Dle ust. § 61 odst. 2 zákoníku práce Jde-li o člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, je k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatel povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Za předchozí souhlas se považuje též, jestliže odborová organizace písemně neodmítla udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 dnů ode dne, kdy byla o něj zaměstnavatelem požádána.

87. Dle ust. § 61 odst. 4 zákoníku práce jestliže odborová organizace odmítla udělit souhlas podle odstavce 2, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu neplatné; pokud jsou však ostatní podmínky výpovědi nebo okamžitého zrušení splněny a soud ve sporu podle § 72 shledá, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru platné.

88. Podstatou sporu mez stranami bylo, zda výpověď z pracovního poměru udělená žalobci je platná či nikoliv s ohledem na skutečnost, že výpověď z pracovního poměru nebyla projednána z odborovou organizací [anonymizováno]. V případě, že by se prokázalo, že odborová organizace [anonymizováno] u žalované skutečně nepůsobila, žalobce namítal neplatnost výpovědi z důvodu, že nebyl naplněn důvod dle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce a nebyla naplněna podmínka, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby žalobce dále zaměstnával.

89. Primární otázkou sporu tedy bylo posoudit, zda odborová organizace [anonymizováno] u zaměstnavatele působila, či nikoliv. Toto si soud musel posoudit jako předběžnou otázku sporu. Zatímco žalobce tvrdil, že je předsedou této odborové organizace, která působí u žalované od [datum] dosud, žalovaná tvrdila, že [anonymizováno] u ní jak odborová organizace již nepůsobí, a to od [datum], kdy s ní přestala jako s odborovou organizací jednat. Podle ustanovení § 61 odst. 2 zákoníku práce, pokud jde o člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, je k výpovědi povinen zaměstnavatel požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Předchozí souhlas se tedy vztahuje jen na jednostranné rozvazovací úkony zaměstnavatele, které směřují proti členům orgánu odborové organizace působícího u zaměstnavatele v době jejich funkčního období. U jiných zaměstnanců, byť by byli odborově organizováni nebo byli členy odborového orgánu, ale jiné odborové organizace (která u zaměstnavatele nepůsobí), se tato vyšší forma součinnosti odborových organizací při rozvázání pracovního poměru neuplatní. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, požádá zaměstnavatel o udělení souhlasu jen tu odborovou organizaci, členem jejíhož orgánu dotčený zaměstnanec je (shodně rozsudek NS ČR sp. zn. 21 Cdo 4031/2015). Pokud by tedy u žalované působila jako odborová organizace [anonymizováno] a žalobce by byl skutečně jejím předsedou, žalovaná by musela předem požádat o souhlas s udělením výpovědi žalobci z organizačních důvodů. V opačném případě, by soud shledal výpověď z pracovního poměru neplatnou. Posouzení otázky, zda [anonymizováno] působila jako odborová organizace u žalované je tedy otázkou pro tento spor stěžejní.

90. Podle ust. § 286 odst. 3 zákoníku práce odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Z uvedeného ustanovení tedy vyplývá, že podmínkou působení odborové organizace u zaměstnavatele je, aby alespoň 3 její členové byli u zaměstnavatele v pracovním poměru. Odborová organizace, která přestane splňovat tuto podmínku, neboť počet jejích členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, poklesne pod 3, přestane dnem skončení pracovního poměru třetího člena, působit u zaměstnavatele. Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace, nepůsobí u něj ani její orgán. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 5054/2014 ze dne 26. 10. 2015 okolnost, zda u zaměstnavatele působí odborová organizace a její orgán, jehož členem je zaměstnanec, kterému byla zaměstnavatelem dána výpověď z pracovního poměru, je třeba zjišťovat ke dni doručení výpovědi zaměstnanci. K tomuto dni je proto třeba zkoumat i splnění podmínky působení odborové organizace u zaměstnavatele spočívající v tom, aby alespoň 3 její členové byli u zaměstnavatele v pracovním poměru. V tomto konkrétním případě soud zkoumal, zda odborová organizace [anonymizováno] působila u žalované ke dni [datum], kdy žalobce obdržel výpověď z pracovního poměru.

91. Žalovaná nejprve emaily a následně pak dopisem vyzývala žalobce k tomu, aby doložil, že odborová organizace [anonymizováno] u žalované skutečně působí. Žalovaná opakovaně žádala žalobce o doložení, že [anonymizováno] má alespoň tři členy, které jsou v pracovním poměru u žalované. Zároveň žalobci sdělila i důvod svých obav, a to s ohledem na skutečnost, že ve spolkovém rejstříku jsou jako členové zapsáni mimo žalobce pouze členi, kteří nejsou v pracovním poměru u žalované. Za zcela stěžejní považuje soud mezi stranami nespornou skutečnost, že žalobce k dotazu žalované nesdělil a nedoložil, že [anonymizováno] splňuje podmínku, aby alespoň 3 její členové byli u zaměstnavatele v pracovním poměru. Je přitom třeba odmítnout argumentaci žalobce, že mu zákoník práce tuto povinnost neukládá. Soud je naopak toho názoru, že žalobce měl povinnost prokázat žalované, že jeho odborová organizace u žalované stále působí a splňuje zákonné podmínky pro její existenci. Soud rovněž uvádí, že obhajoba žalobce ve smyslu, že nemůže poskytnout ani žalované, ani soudu konkrétní jména členů [anonymizováno], neboť zachovává absolutní anonymitu svých členů, nemůže obstát. Pokud žalovaná vynakládá finanční prostředky na činnost odborových organizací, zve je k jednáním ohledně interních záležitostí žalované (žalobce se vždy až do konce roku 2017 účastnil), má jistě právo vědět, zda odborová organizace skutečně splňuje zákonné podmínky pro její činnost. Soud proto neshledal v postupu žalované, která opakovaně vyzývala žalobce k doložení informací o orgánech a počtech členů odborové organizace [anonymizováno], žádných vad a je názoru, že její postup vůči žalobci byl zcela oprávněný a opodstatněný. Ostatně právo znát členy odborové organizace [anonymizováno] vyplývalo i z kolektivní smlouvy, konkrétně z čl. IV. bodu 14, kterou podepsal rovněž žalobce. Nadto soud uvádí, že prokázání splnění podmínky ust. § 386 odst. 3 zákoníku práce nemohlo být nahrazeno čestným prohlášením žalobce a rovněž to nedokládá ani notářský zápis N 353/2018, neboť notář ověřil pouze členské přihlášky, aniž by zkoumal, zda se jedná o zaměstnance žalované a zda jejich členství v [anonymizováno] stále trvá. I přes to, že je soud názoru, že žalobce byl povinen prokázat splnění zákonných předpokladů pro existenci [anonymizováno], provedl další rozsáhlé dokazování. Soud k věci provedl výslech 3 svědkyň, které navrhoval sám žalobce, a to paní [příjmení], paní [příjmení] a paní [příjmení]. Všechny tři shodně uvedly, že podepsaly přihlášku, ale nikdy neobdržely stanovy [anonymizováno], nikdy s nimi nebyly seznámeny. Všechny tři svědkyně neměly povědomí o tom, jak členství vzniká ani zaniká, myslely si, že když přestanou platit členské příspěvky, přestanou být i členy této odborové organizace. Členství přitom dle stanov [anonymizováno] vzniká za splnění třech podmínek, a to pokud fyzická osoba není členem jiné odborové organizace, souhlasí se stanovami [anonymizováno] a má plnou způsobilost k právním úkonům. Z výslechu svědkyň bylo přitom zřejmé, že nebyla naplněna druhá z podmínek pro vznik členství, a to souhlas se stanovami. Všechny tři jmenované o stanovách nic nevěděly, nikdy s nimi seznámeny nebyly, tudíž s nimi ani nemohly souhlasit. Z toho důvodu je soud toho názoru, že členství uvedených svědkyň k [anonymizováno] nikdy ani nevzniklo. Dále soud upozorňuje na skutečnost, že dle stanov [anonymizováno] dle bodu 4.4. písm. a) a b) by se svědkyně musely aktivně podílet na činnosti [anonymizováno] a dodržovat stanovy [anonymizováno]. Ani jedna z uvedených svědkyň však o odborové organizaci [anonymizováno] nic nevěděla, žádná se na činnosti nikterak nepodílela a stanovy nemohla ani jedna z nich dodržovat, když s nimi nebyly ani seznámeny. Žalobce zpochybňoval věrohodnost uvedených svědkyň, i přesto, že je sám k výslechu navrhoval a navrhoval provést k důkazu účastnický výslech žalobce a dalších dvou svědků, pana [příjmení] a paní [celé jméno svědkyně], ze kterých by bylo bezpečně prokázáno, že [anonymizováno] měla ke dni výpovědi žalobce minimálně 3 členy, tj. žalobce, pana [jméno] [příjmení] a paní [celé jméno svědkyně]. Soud proto k věci vyslechl svědka [jméno] [příjmení], nicméně z jeho výpovědi a následně i z předložených dokumentů stranou žalovanou (dohodu o provedení práce aj.) vyplynulo, že tento byl u žalované zaměstnán na podkladě dohody o provedení práce a nikoliv na základě pracovní smlouvy, tj. nebyl nikdy u žalované v pracovním poměru a tedy nemohl splňovat podmínku ust. § 286 odst. 3 zákoníku práce. Dle nálezu PI . ÚS 10/12 ústavní soud nepovažuje za protiústavní ani to, že ustanovení § 286 odst. 3 zákoníku práce se vztahuje pouze na zaměstnance v pracovním poměru. Ústavní soud uvedl, že napadené ust. § 286 odst. 3 zákoníku práce stanoví nezbytný personální základ pro možnost jednání odborové organizace. Žádoucí je i jeho jistá stabilita z hlediska časového, a to lze zajistit jen v případě zaměstnanců v pracovním poměru. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že ani svědek [příjmení] nepotvrdil tvrzení žalobce o tom, že [anonymizováno] měla ke dni [datum] (výpovědi) minimálně 3 členy v pracovním poměru k žalované, tedy že je splněna podmínka ustanovení § 286 odst. 3 zákoníku práce. Vzhledem k uvedenému soud ve svém prvním rozsudku již pro nadbytečnost účastnický výslech žalobce i výslech svědkyně [celé jméno svědkyně] zamítl, neboť podmínka 3 osob jako členů odborové organizace [anonymizováno] v pracovním poměru u žalované již nemohla být naplněna. Nicméně po zrušení rozsudku zdejšího sodu odvolacím soudem, byl soud povinen opakovaně poučit žalobce dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby dotvrdil a prokázal existenci odborové organizace [anonymizováno], počet jejich členů a že tato organizace vykonávala svou činnost, plnila poslání a účel odborové organizace. Žalobce nově navrhl k výslechu svědkyně paní [celé jméno svědkyně] a [jméno] [příjmení]. Byť obě svědkyně před soudem potvrdily, že jako členky [anonymizováno] byly seznámeny se stanovami, soud považuje jejich výpovědi za zcela nevěrohodné. Soud musel zohlednit i časovou osu tohoto řízení, kdy tři svědkyně navržené žalobcem před prvním rozhodnutím soudu uvedly, že nebyly seznámeny se stanovami a soud proto rozhodl, že jejich členství v [anonymizováno] ani nevzniklo, tyto další dvě svědkyně s odstupem času potvrdily, že se stanovami seznámeny byly a detailně popsaly, jak k tomu došlo. [příjmení] [jméno] [příjmení] výslovně uvedla, že s žalobcem o jednání před soudem nekomunikovala, přesto bez jakéhokoliv apelu soudu začala z kabelky vytahovat svou členskou průkazku [anonymizováno]. I celková výpověď svědkyně, která dbala na to, aby zdůraznila, že byla seznámena se stanovami [anonymizováno], že si tyto řádně přečetla, působila nepravděpodobným a předem připraveným dojmem. Rovněž bylo zarážející, že ačkoliv si na řadu věcí vzpomínala velmi detailně, na jméno odborové organizace si nevzpomněla. Prakticky stejná situace byla u paní [příjmení] [celé jméno svědkyně], která rovněž soudu zdůraznila, jak byla seznámena se stanovami. Nevěrohodnost rovněž potvrdilo tvrzení svědkyně o tom, že dala výpověď z pracovního poměru u žalované, neboť na ni byl vyvíjen nátlak v podobě kontroly její pobočky, kde působila. Jak bylo ale z listinných důkazů zjištěno, kontrola na poště [obec a číslo] proběhla [datum] a paní [příjmení] [celé jméno svědkyně] sepsala výpověď z pracovního poměru dne [datum]. Tematická kontrola na poště [obec a číslo] tedy proběhla až po sepsání výpovědi a nemohla být tedy důvodem k rozvázání pracovního poměru ze strany svědkyně. Rovněž skutečnost, že jí na poště [obec a číslo] bylo odebráno 1 systemizované místo, se ukázalo jako nepravdivé, neboť z přehledu systemizovaných pracovních míst vyplynulo, že v daném období 12/ 2016 až 3/ 2017 se počet systemizovaných míst nezměnil. Následně ještě soud k věci vyslechl svědka [celé jméno svědka], kdy naopak z jeho výpovědi nebylo možno učinit závěr o existenci odborové organizace. Svědek potvrdil spolupráci s žalobcem a skutečnost, že se žalobce účastnil jednání s odborovými organizacemi a byl na těchto jednáních aktivní, nicméně nepotvrdil, že by [anonymizováno] měla další členy v pracovním poměru u žalované.

92. Ani z dalších důkazů nebylo možno potvrdit, že by [anonymizováno] ke dni [datum] u žalované opravdu působila, tak jak tvrdí žalobce. Pochybnosti představují četné příjmové doklady za členské příspěvky, když tyto doklady byly bez uvedení jména, která osoba tyto finanční prostředky složila. Pochybnosti pak vzbudila i data, kdy měly být členské příspěvky placeny, neb lze si stěží představit, že většina členských příspěvků byla placena v hotovosti ve dnech pracovního klidu, tj. v sobotu a neděli. Vysoce nepravděpodobné se pak rovněž jeví to, že by jeden z místopředsedů pan [příjmení] nevěděl, že se nějaké členské příspěvky vybírají, když tento před policejním orgánem při podaném vysvětlení výslovně uvedl, že členské příspěvky nevybírali. Dále soud uvádí, že pan [příjmení] i pan [příjmení] při výslechu před policejním orgánem uvedli, že neznají jiné členy a pan [příjmení] dokonce neznal ani druhého místopředsedu pana [příjmení]. Rovněž bylo soudem zohledněno i vedené trestní řízení proti žalobci, a to i přes to, že bylo trestní stíhání žalobce odloženo. Z vyšetřování nicméně vyplynulo, že pan žalobce si účtoval u žalované řadu služebních cest, kde jako spolucestujícího uváděl pana [příjmení], [příjmení] a [anonymizováno] Ani jeden ze jmenovaných však tyto cesty nepotvrdil. S ohledem na uvedené, soud uzavírá, že došel k závěru, že odborová organizace [anonymizováno] v době výpovědi udělené žalobci u žalované nepůsobila. Nad rámec uvedeného soud poukazuje i na skutečnost, že žalobce ani neprokázal, že by odborová organizace [anonymizováno] vyvíjela nějakou činnost a plnila svůj úkol a účel, tedy obhajovala práva a oprávněné zájmy zaměstnanců. Svědci neuvedli, že by odborová organizace [anonymizováno] vyvíjela nějakou činnost, ale naopak, že [anonymizováno] jako jediná neměla nástěnku, nepořádala žádné akce, nekontaktovala své„ členy“. Ani jeden ze svědků neuvedl, co konkrétně [anonymizováno] vykonávala. Kromě pořádání dvou bowlingů a stávky. Oba místopředsedové uvedli, že [anonymizováno] žádnou činnost nevyvíjela. S ohledem na uvedené soud uzavírá, že dle názoru soudu odborová organizace [anonymizováno] u žalované ke dni [datum] nepůsobila, neboť neměla požadovaný počet členů, tedy nejméně 3 členy v pracovním poměru k žalované.

93. Vzhledem ke shora uvedenému, že [anonymizováno] v době, kdy žalobce dostal výpověď z pracovního poměru, u žalované jako odborová organizace nepůsobila, žalovaná nebyla povinna požádat tuto odborovou organizaci o souhlas s výpovědi ve smyslu ustanovení § 61 odst. 2 zákoníku práce. Na žalované pouze bylo, aby výpověď z pracovního poměru žalobce projednala s odborovou organizací s největším počtem členů, což učinila, jak bylo výše prokázáno. Výpověď z pracovního poměru žalobce ze dne [datum] tak není neplatná z důvodu jejího neprojednání s odborovou organizací [anonymizováno].

94. Žalobce dále po celou dobu řízení namítal, že jeho výpověď z pracovního poměru je neplatná z důvodu, že nebyl naplněn ani požadavek, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával, a to ve smyslu ustanovení § 61 odst. 4 zákoníku práce. Uvedl, že jeho pracovní poměr trval již od roku [rok], kdy pracoval vždy řádně, rovněž získal certifikát opravňující ke školení dalších zaměstnanců. U žalované byla přitom dvě shodná pracovní místa (technolog provozní), z nichž jedno bylo zrušeno a pro nadbytečnost obdržel výpověď právě žalobce. K tomu soud uvádí, že ustanovení § 61 odst. 4 zákoníku práce se váže pouze k členům orgánů odborové organizace. Vzhledem k tomu, že soud shledal, že [anonymizováno] u žalované v době výpovědi vůbec nepůsobil, žalobce tedy nemohl být jeho předsedou a žalovaná neměla povinnost ani jeho výpověď z [anonymizováno] projednat. Z toho důvodu není nutné se zabývat otázkou, zda lze na zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával. S ohledem na uvedené je rovněž nepřiléhavá judikatura zmíněná žalobcem sp. zn. 21 Cdo 938/2009 a 21 Cdo 1125/2007, neboť žalobce dle výše uvedeného nebyl funkcionářem žádné odborové organizace a proto žalovaná při výběru nadbytečného zaměstnance nemusela zohlednit jeho funkci v odborové organizaci. Nadto nutno poukázat na skutečnost, že dopadá-li přijatá organizační změna na práci více zaměstnanců a jsou-li nadbytečnými pro zaměstnavatele jen někteří z nich, rozhoduje o výběru nadbytečného zaměstnance zaměstnavatel. Soud nemá (ani v řízení o neplatnost výpovědi) možnost přezkoumávat, proč byl určitý zaměstnanec vybrán jako nadbytečný, měl-li zaměstnavatel podle rozhodnutí o organizačních změnách na výběr, kteří zaměstnanci u něj zůstanou pracovat a se kterými bude rozvázán pracovní poměr.

95. Soud se však dále musel zabývat i oprávněností výpovědi ve smyslu naplnění výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, neboť žalobce namítal, že i samotné rozhodnutí o zrušení systemizovaného pracovního místa technolog provozní ze dne [datum] nemělo žádný věcný důvod a výpovědní důvod byl ve skutečnosti jen vykonstruovaný. Soud se tedy zabýval tím, zda výpověď udělená žalobci z organizačních důvodu byla v souladu se zákonem. Výpovědní důvod dle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce je totiž založen na splnění tří předpokladů. Musí zde existovat rozhodnutí o organizační změně, musí vyvstat nadbytečnost zaměstnance a musí existovat příčinná souvislost mezi rozhodnutím o organizační změně a nadbytečností zaměstnance.

96. V první řadě tedy muselo existovat rozhodnutí žalované o organizační změně. Soud zdůrazňuje, že toto rozhodnutí nemá předepsanou žádnou bližší formu, může být učiněno písemně, ale i jinak, ale nesmí vzbuzovat pochybnost o tom, že bylo přijato a dále pro platnost výpovědi postačuje, že s ním byl zaměstnance seznámen nejpozději ve výpovědi z pracovního poměru. V tomto případě neměl soud pochybnost o tom, že bylo vydáno rozhodnutí č. RO -52/ 2017 ze dne [datum], které navazovalo na další rozhodnutí a celkový projekt zavádění třídících strojů. Jak bylo výše uvedeno, žalobce byl s uvedenou organizační změnou seznámen ve výpovědi z pracovního poměru. Dále soud uvádí, že rozhodnutí o organizačních změnách není pracovněprávním, ale tzv. faktickým jednáním, a proto na něj nedopadají důvody nicotnosti a neplatnosti. Soud tedy pouze zkoumá, zda uvedené rozhodnutí vydáno bylo. V tomto případě došel k závěru, že rozhodnutí o organizačních změnách u žalované bylo vydáno a žalobce s ním byl obeznámen. Dále je nutno se zabývat otázkou, zda rozhodnutí o organizační změně sledovalo svůj cíl, což soud posuzoval z hlediska komplexnosti a logické návaznosti. Bylo přitom prokázáno, že zavádění třídící strojů listovních zásilek bylo celoplošné a mělo za cíl snížit počet zaměstnanců na jednotlivých [anonymizováno]. K celkovému snížení zaměstnanců a tedy k celkovému snížení mzdových nákladů také došlo. Konkrétně na [anonymizováno] [obec a číslo] v [část obce] došlo ke snížení zaměstnance pouze na jednoho a z dalšího vývoje je patrné, že dnes již je na uvedeném obvodě místo pouze pro částečný úvazek technologa provozního. Z výslechu svědka [příjmení], ale i z četných listinných důkazů vyplynulo, že projekt zavádění třídících strojů byl celoplošný, navazovalo na něj několik rozhodnutí o rušení systemizovaných míst po celé ČR. I soudu se jeví jako zcela logické, že zavedení třídících strojů mělo za výsledek zefektivnění práce natolik, že na jednotlivých [anonymizováno] po ČR již nebylo třeba tolik zaměstnanců jako před zavedením těchto třídících strojů. Shora bylo rovněž popsáno, že tento projekt byl zaváděn postupně, započal v roce [rok], kdy byla vybrána společnost, která třídící stroje dodá, následovalo jejich uvedení do provozu v roce [rok] na [anonymizováno] v [obec], pak v [obec] a [obec]. V [obec] proběhla změna až v roce [rok] a měla za následek jako jinde, zrušení systemizovaného místa technologa provozního.

97. Dalším bodem, kterým se soud zabýval, bylo, zda se žalobce v rámci organizační změny stal nadbytečným. Zaměstnanec je nadbytečným tehdy, pokud se jeho práce stane pro zaměstnavatele nepotřebnou. V tomto případě, kdy došlo k organizační změně spočívající ve zrušení systemizovaného místa technologa provozního, se stal žalobce zcela jistě nadbytečným, neboť jeho pracovní pozice byla zrušena bez náhrady. Jak již bylo shora uvedeno, dopadá-li přijatá organizační změna na práci více zaměstnanců a jsou-li nadbyteční jen někteří z nich, rozhodne o výběru nadbytečného zaměstnance zaměstnavatel, tedy žalovaná. Soudu tedy nepřísluší přezkoumávat, proč byl určitý zaměstnanec vybrán jako nadbytečný. V této souvislosti tedy nebylo na soudu, aby přezkoumával, zda nadbytečným zaměstnancem bude žalobce či jeho kolega vykonávající stejnou činnost, ale bylo na vůli žalované, jaký postup zvolila.

98. Příčinná souvislost mezi rozhodnutím o organizační změně a nadbytečností zaměstnance je dána tehdy, nastala-li nadbytečnost zaměstnance následkem provedení organizačních změn zaměstnavatele. Jak již bylo shora uvedeno, u žalované proběhla rozsáhlá organizační změna, v rámci které byla zrušena některá místa pracovníků podílejících se na listovních zásilkách, to vše se zaváděním nových třídících strojů. V souvislosti s organizační změnou se tak stal žalobce nadbytečným, neboť se ho organizační změna přímo dotýkala.

99. S ohledem na výše uvedené došel soud k závěru, že žaloba nebyla podána po právu, a proto rozhodl jak ve výroku I. uvedeno.

100. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v návaznosti na výrok I. podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že je žalobce povinen do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 4 500 Kč. Dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. přizná soud nezastoupenému účastníku náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem, ve spojení s ustanovením § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za 15 úkonů (příprava v a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na soudním jednání dne [datum], účast na soudním jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na soudním jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny, tedy 2x paušální hodnota, účast na soudním jednání dne [datum], účast na soudním jednání dne [datum] a vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na soudním jednání dne [datum], účast na soudním jednání dne [datum] a účast na soudním jednání dne [datum]).

Poučení