39Co 203/2022

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jiřího Cidliny a soudkyň JUDr. Aleny Svátkové a Mgr. Miloslavy Štorkové ve věci žalobkyně: S., s.r.o., IČO xxx sídlem P., B. zastoupená advokátem Mgr. O. sídlem O., Praha proti žalované: A., s.r.o. zahraniční osoba registrovaná pod č. xxx sídlem N.,B. Slovenská republika zastoupená advokátem JUDr. Z. sídlem K., Praha o zaplacení 3 350,64 € s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu ze dne 25. ledna 2022, č. j. 28 C 162/2020-153 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 11 422 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta JUDr. Z.

Odůvodnění

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalované domáhá úhrady částky 3 350,64 € s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 12. 4. 2017 do zaplacení (výrok I). Výrokem II žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 53 288 Kč v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně po žalované, která realizovala a zajišťovala kompletní přestavbu prostor mj. v 1. a 2. nadzemním podlaží v budově M. v Praze, B., pro B. Czech Republic, domáhá úhrady žalované částky. Na základě ústní objednávky byla mezi nimi uzavřena ústní smlouva, označená jako „zakázka 206300018 PRAHA, B. fitout“, podle které provedla žalobkyně pro žalovanou dodávku a montáž dveří, což potvrdila e-mailová korespondence. Zároveň byla odsouhlasena cena za dodané zboží a služby ve výši 90 551,05 Kč bez DPH. V návaznosti na to vystavila žalobkyně dne 28. 3. 2017 fakturu na uvedenou částku, která byla převedena na Euro v kurzu 1€ - 27,025 Kč, a žalované vyúčtovala 3 350,64 €. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, proto se žalobkyně domáhala i úroku z prodlení v zákonné výši od 14. 7. 2017 do zaplacení. Mezinárodní a místní příslušnost dovodila z článku 7 odst. 1 písm. a), b) nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012). Žalobkyně nesouhlasila s námitkou promlčení uplatněnou žalovanou. Podle ní počátek promlčecí doby nelze počítat od okamžiku dokončení a předání díla, k čemuž mělo dojít dne 28. 3. 2017, ale teprve od okamžiku splatnosti závazku, vyplývajícího z povinnosti dodat zboží nebo službu za úplatu, která nastává do třiceti dnů od doručení faktury nebo jiné výzvy k úhradě, případně od obdržení zboží či služby podle toho, který z těchto dnů nastane později. S ohledem na vyhlášení nouzového stavu v České republice dne 12. 3. 2020 nemohlo dojít k promlčení žalovaného nároku, neboť došlo ke stavění promlčecí doby. Doplnila, že pro žalovanou provedla práce v 1. a 2. nadzemním podlaží a dodala dveře a kování včetně montáže. V 1. nadzemním podlaží provedla práce v ceně 57 010 Kč bez DPH, ve 2. nadzemním podlaží - 62 550 Kč bez DPH. Na výzvu soudu prvního stupně postupem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobkyně doplnila, že na počátku října 2016 jednatel žalobkyně telefonicky oslovil jednatele žalované s požadavkem na zajištění dodávky dveří, stavebního a vodoinstalačního materiálu a instalace rozvodů vody. Jednatel žalobkyně jednáním se žalovanou pověřil Ing. J. Š. S ním bylo žalovanou odsouhlaseno, že dodávky zajistí žalobkyně prostřednictvím subdodavatelů, mimo jiné firmy F. s. r. o., IČO xxx (od 6. 12. 2019 V, s.r.o.), která měla dodat dveře. Dohoda o ceně byla dle žalobkyně taková, že žalovaná uhradí stejnou částku, jakou uhradila žalobkyně subdodavatelům. Na základě toho zaslala e-mailem objednávku společnosti F. Při montáži bylo zjištěno, že díky instalaci obkladů došlo ke zvýšení tloušťky zdi oproti projektové dokumentaci, zárubně nepasovaly a bylo nutné provést další práce. Podle žalobkyně to nebylo v důsledku jejího pochybení, přesto zohlednila požadavky žalované a poskytla žalované slevu. Termín předání díla nebyl sjednán, k předání díla fakticky došlo, což žalovaná e-mailem potvrdila. E-mailem deklarovala svoji vůli vyrovnat závazek, podmínila ji jeho vyčíslením. Dne 22. 1. 2017 zaslala žalovaná e-mailem sumář dokončeného díla a jeho ceny, celkem za 1. a 2. nadzemní podlaží 90 551 Kč. Dohoda o splatnosti byla dle žalobkyně vázána na oboustranné odsouhlasení. Dne 22. 3. 2017 se proto e-mailem dotazoval jednatel žalobkyně, zda může vystavit fakturu, podle žalobkyně to bylo schváleno a byla potvrzena cena za provedené dílo, čímž došlo k uznání závazku.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, poukazovala na to, že ze strany žalobkyně jde o spekulativní snahu získat peníze po uplynutí více než tří let nečinnosti. Nesporovala, že jako zhotovitel realizovala přestavbu prostor pro B. v Praze - B., a v té souvislosti oslovila žalobkyni jako jednoho z dodavatelů. Žalobkyně závazky nesplnila ani řádně, ani včas. Dodávka interiérových dveří byla pozdě a v rozměrech, které nepasovaly do otvorů pro špatné zaměření. Žalovaná byla v časové tísni, hrozily jí finanční sankce, proto se obrátila na společnost L., s.r.o., která působila jako subdodavatel, ta za žalobkyni zakázku dokončila a žalovaná jí zakázku uhradila. K e-mailové korespondenci uvedla, že z ní nevyplývá souhlas žalované s fakturací a ani uznání žalovaného nároku. Vznesla i námitku promlčení, neboť účastníci neuzavřeli písemnou smlouvu a žalobkyni vznikl tvrzený nárok na zaplacení ceny díla okamžikem dokončení a předání. Z doplňujícího vyjádření vyplývá, že k předání mělo dojít již dne 18. 1. 2017, což potvrzuje námitku promlčení vznesenou ze strany žalované. K tomu, že se žalobkyně domáhá i DPH, uvedla, že v případě plnění mezi dvěma podnikatelskými subjekty se sídlem v různých členských státech EU je tento požadavek nepřípustný.

4. Soud prvního stupně provedl důkazy listinami účastníky navrženými a vyslechl svědka M. T. Potřeba provedení dalších důkazů v řízení najevo nevyšla. Po provedeném dokazování vzal za prokázané, že oba účastníci jsou podnikajícími subjekty, žalobkyně zapsaná v obchodním rejstříku v České republice a žalovaná ve Slovenské republice. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaná realizovala přestavbu prostor pro společnost B. GROUP PRAHA v Praze - B. Dne 10. 6. 2019 žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu na úhradu dlužných částek, konkrétně 3 350,60 € s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny za dodání a montáž dveří na akci B., fakturované fakturou č. 170100668 ze dne 28. 3. 2017 se splatností dne 11. 4. 2017. Pokyn k jejímu vystavení dal jednatel žalobkyně M. R. e-mailem ze dne 27. 3. 2017. Předcházela mu e-mailová korespondence ze dne 22. 3. 2017 s jednatelem žalované Ing. A. K., v níž se M. R. dotazoval, zda může dle připojeného seznamu vystavit fakturu. Podle dalšího e-mailu z následujícího dne připojený seznam zasílal M. R. žalované právě k rukám Ing. K., který v reakci uvedl, že e-mail přeposlal G. B. k odsouhlasení. Ten dne 22. 1. 2017 zaslal k rukám Ing. K. a M. R. sumář s úpravami cen vzhledem k nesprávným dodávkám a budoucím nutným výměnám a požádal o předělání faktury. Mezi Ing. K. a M. R. dále docházelo v lednu 2017 k e-mailové korespondenci, v níž bylo žalobkyni vytýkáno, že v průběhu stavby neobjednala klíčové části stavby, došlo k převzetí některých dodavatelů žalovanou, je třeba vyčíslit a odečíst škody a náklady a že se má dokončit fakturace společnosti F. na žalobkyni s tím, že dveře/zárubně budou z vyúčtování odstraněny a škodu uhradí žalobkyně, pokud špatně objednala. Podle předložené tabulky výplní a otvorů měly být v objektu nainstalovány výplně - dveře a prosklené příčky do několika pater objektu s poznámkou, že před zadáním do výroby je nutno na stavbě změřit skutečné rozměry, všechny prvky včetně montáže a povrchových úprav a funkčního zabudování do stavby, součástí dodávky jsou podlahové zarážky, kování, kliky a zámky. Společnost F. vypracovala dne 3. 11. 2016 cenovou nabídku na dodání a montáž dveří, kování a zárubní do 1. a 2. nadzemního podlaží pro objednatele B. GROUP PRAHA, v celkových částkách 66 957 Kč a 71 933 Kč, včetně DPH.

5. Z výpovědi svědka M. T., společníka a jednatele společnosti F. s.r.o., vzal soud prvního stupně za prokázané, že zakázku výroby a montáže dveří pro B. u nich zjišťoval pan Š., zaměstnanec žalobkyně, koordinátorkou byla paní H. Ta cenu neodsouhlasovala. Měli k dispozici projektovou dokumentaci a podle ní vypracovali cenovou nabídku. Dodávku a montáž realizovali vlastními zaměstnanci. Problém byl s vyložením obkladů, přesto dílo dokončili a předali panu Š. Poté vystavili fakturu na částku 90 551 Kč, kterou žalobkyně uhradila. V ceně díla akceptovali odpočty, související s dodatečnými pracemi včetně obkladů. Byl to jejich dlouhodobý zákazník, proto mu vyšli vstříc a na dodatečných nákladech se podíleli. Montáž byla dohodnuta na 5. 12. 2016, v prosinci bylo dílo dokončeno a předáno.

6. Z ostatních provedených důkazů soud prvního stupně nezjistil žádné pro řízení relevantní informace. Po zhodnocení provedených důkazů ve smyslu § 132 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) dospěl k závěru o nedůvodnosti žaloby. Hmotněprávně postupoval dle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. - občanského zákoníku (dále jen o. z.) ve spojení s § 2587, § 2590 odst. 1, § 2610 odst. 1, § 609, § 610, § 619, § 621 a § 629 o. z.

7. Uvedl, že žalobkyně se v řízení domáhala žalované částky na základě ústně uzavřené smlouvy o dílo, ústní formou, na základě objednávky. Žalovaná uzavření smlouvy o dílo popírala. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že nedošlo k dohodě o všech podstatných náležitostech smlouvy dle § 2586 odst. 1 o. z. Podle žalobkyně nebyl mezi účastníky sjednán termín dokončení díla, což není nezbytnou náležitostí smlouvy, soud prvního stupně s tímto závěrem souhlasil. Dále žalobkyně tvrdila, že se účastníci dohodli i na ceně díla tak, že žalovaná uhradí žalobkyni tutéž částku, kterou žalobkyně uhradila subdodavateli. I toto ujednání žalovaná popírala. Soud vycházel z toho, že dohoda o ceně díla je podstatnou složkou smlouvy o dílo, a dospěl k závěru, že na základě provedeného dokazování nelze učinit závěr, že mezi účastníky došlo k dohodě o ceně díla, případně že byl stanoven způsob stanovení ceny. O ceně díla probíhala e-mailová korespondence mezi stranami nejdříve v lednu 2017 až po dokončení a předání díla, což vyplynulo i z výpovědi svědka T. Z jeho výpovědi vyplynulo i to, že o ceně a podmínkách smlouvy vždy jednal pouze se žalobkyní, cenovou nabídku jejich společnost F. s.r.o. vystavila pouze žalobkyni, stejně tak jako fakturu. Soud prvního stupně dále uvedl, že na rozdíl od právní úpravy občanského zákoníku, platné do 31. 12. 2013, je současná úprava založena na zásadě, podle níž sjednání podstatných složek smlouvy je nezbytné pro existenci smlouvy. Neobsahovala-li ústně uzavřená smlouva o dílo podstatnou složku - dohodu o ceně díla jako nezbytnou náležitost smlouvy o dílo, případně dohodu o způsobu jejího určení, nemohla smlouva o dílo vůbec vzniknout, v tomto odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 101/2020.

8. Za takové situace je třeba, aby smluvní strany vypořádaly svoje nároky podle zásad bezdůvodného obohacení. Soud se proto zabýval touto otázkou. Za situace, kdy žalovaná vznesla námitku promlčení, zabýval se v prvé řadě otázkou promlčení žalovaného nároku. Dospěl k závěru, zejména na základě výpovědi svědka T., že dílo společnost F. s.r.o. dokončila a předala žalobkyni před koncem roku 2016 a bezprostředně poté bylo dílo předáno žalobkyní žalované, což žalobkyně v řízení nesporovala. Byla-li žaloba podána až 10. 4. 2020, je nárok promlčen. Okamžik, kdy se žalobkyně dozvěděla o vzniku bezdůvodného obohacení, se podle soudu prvního stupně shoduje s okamžikem dokončení a předání díla, kdy nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení mohl být žalobkyní uplatněn. Ohledně osoby povinné k jejímu vydání v dané věci nemohly být žádné pochyby. K námitkám žalobkyně ohledně počátku promlčecí doby, případně rozporu s dobrými mravy, soud prvního stupně uvedl, že je neshledal důvodné. Uplatnění námitky promlčení dobrým mravům zásadně neodporuje, jde o institut zákonný, tedy použitelný ve vztahu k jakémukoliv právu. Nepřisvědčil argumentaci žalobkyně ohledně stavění promlčecí doby z důvodu vyhlášeného nouzového stavu, neboť i po tuto dobu soudy fungovaly a poskytovaly tak ochranu právům a oprávněným zájmům fyzických i právnických osob. Zdůraznil i to, že žaloba byla právními zástupci žalobkyně podána prostřednictvím datové schránky, což bylo možné učinit i po celou dobu trvání nouzového stavu. Předžalobní výzva byla zaslána 10. 6. 2019, tedy před vznikem pandemie. Se žalobkyní nesouhlasil ani v tom, že mělo dojít k údajné dohodě o posunutí splatnosti závazku, která měla být vázána na oboustranné odsouhlasení fakturace. To podle žalobkyně mělo vyplynout z e-mailu ze dne 27. 3. 2017, takový závěr však z tohoto e-mailu učinit nelze. Ze všech těchto důvodů soud prvního stupně žalobu zamítl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně zcela úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení spojených se zastoupením advokátem, a to za celkem 9 úkonů právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, písm. d) - písemné podání žaloby, písemné vyjádření ze dne 3. 9. 2020, 4. 12. 2020, 7. 4. 2021, písm. g) - 5x účast na jednání soudu, ve výši dle § 7 ve spojení s§ 8 odst. 1 a s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - advokátního tarifu (dále jen a. t.), jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 2 věta prvá o. s. ř., a 9 náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů ve výši 9 567,60 Kč. Při určení výše tarifní hodnoty soud u každého úkonu vycházel z aktuálního kurzu EUR k datu provedení jednotlivých úkonů. Celkové náklady žalované ve výši 53 288 Kč přisoudil v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

10. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala včasné odvolání žalobkyně s návrhem na jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně zpět k dalšímu řízení. Nesouhlasila s tím, jak soud prvního stupně posoudil otázku, zda došlo k uzavření smlouvy o dílo ani s tím, jak stanovil počátek promlčecí doby. Zdůraznila, že dílo dodala a vyúčtovala přesně podle požadavků žalované. I v případě neexistence smlouvy měla žalobkyně dle skutkových tvrzení nárok na bezdůvodné obohacení. Počátek promlčecí doby však v takovém případě není možné stanovit k okamžiku dodání díla, jak učinil soud prvního stupně, neboť tak neučinila žalobkyně, ale společnost F. s.r.o., IČO xxx. Počátek promlčecí doby je proto třeba vztáhnout k okamžiku, kdy žalobkyně uhradila cenu díla uvedené společnosti. Později doplnila, že žalovaná nikdy nerozporovala, že mezi ní a žalobkyní byla sjednána cena objednaných dveří dle cenové nabídky firmy F. s.r.o. Podstatou komunikace z ledna 2017 bylo pouze uplatnění údajných vad a nedodělků díla a tedy ponížení původně sjednané ceny díla. Odkázala na e-mail ze dne 18. 1. 2017 v 18:09 hodin, v němž žalobkyně slovy M. R. uvedla, „že uzavření F. fakturaci - pokud nesouhlasíme s nějakou částí např. dveře/zárubně odstraňme z vyúčtování a škodu, která vznikla, uhradíme my, pokud jsme špatně objednali“. Je tak evidentní, že nebyla diskutována jednotková cena, ale rozsah díla. To potvrzuje i reakce žalované prostřednictvím A. K. v 18:25 hodin, podle níž „musí počkat až pan B. vyčíslí, kolik nám to udělalo škody, není to jenom minusová částka za špatné zárubně, ale i práce související. Montáž, demontáž, řezali jsme dlažby po hraně, aby do té doby, než přijdou správné, mohli nějakým způsobem usadit tyto špatné. Při montáži budou muset vysekat část dlažby a dát novou, která zapadne pod rozměr nové zárubně. To ještě nemá vyčísleno od dodavatele. Způsobilo to nepříjemnosti a taktéž i škodu. Kvůli zárubním se zdržela celá fakturace. Proto budete mít muset strpení a dát nám čas“. V 19:05 hodin téhož dne sdělil, že „samozřejmě všechno, co vám patří, zaplatíme. Musíme zohlednit způsobené škody. Chceme to ukončit tak, aby každý mohl být spokojený. Ze zisku je třeba odečíst škody a náklady“. Týž den v 19:43 hodin uvedl, že „musí sepsat, kolik špatné zárubně stály peněz a vyčíslit práci s tím spojenou a poslat soupis“. Z této korespondence je zjevné, že nebyla sporná sjednaná cena díla, ale výše slevy. Odkázala i na e-mail žalovaného - zaměstnance G. B., podle jehož sdělení podle dohody s panem K. upravili ceny s odhadem na nesprávné dodání nebo budoucí nutné výměny, které s sebou ponesou úpravy okolí zárubní spolu se zárubněmi, které bude třeba vyměnit. Žalovaná slovy G. B. tak výslovně uvádí, že původně sjednané ceny upravila. Ke splatnosti ceny uvedla, že podle e-mailové korespondence je zjevné, že žalovaná opakovaně žádala žalobkyni o odložení splatnosti, což žalobkyně akceptovala. V tomto odkázala na e-maily ze dne 18. 1. 2017, kdy ve 13:34 hodin A. K. píše, že prosí o trpělivost, protože tento týden by měli všechno dokončit a pustí se do nevypořádaných záležitostí. M. R. v 18:08 hodin reagoval tak, že neřešíme splatnost, ale uzavřít. Splatnost faktury je na dohodě. V 18:25 hodin A. K. odpověděl, že si myslí, že budou mít strpení a dají čas. Prosí, aby oba vydrželi, všechno zaplatí a zachová se tak jako při ostatních dalších obchodech. V 19:05 hodin doplnil, že prosí o strpení, všechno se vyřeší. Řešil hlavně účetní uzavření a ne peníze na účtu či splatnost. Dohodu o odkladu splatnosti pak prokazuje i e-mailová korespondence z března 2017, v níž žalobkyně prosí o potvrzení, zda může vystavit fakturu za dodávku dveří v 1. nadzemním podlaží na částku 66 596,50 Kč a ve 2. nadzemním podlaží - 71 932,50 Kč, poníženou o práce navíc kvůli osazení nesprávných zárubní, tedy - 3 200 Kč, dlažeb na výměnu, - 6 300 Kč, práce navíc za opravu obkladů, - 4 800 Kč a dodávku a montáž nových zárubní - 33 678 Kč. A. K. reagoval tak, že žádost ještě poslal panu B., aby možnost fakturace potvrdil, a je tak zřejmé, že žalovaná nesouhlasila s jakoukoliv dřívější splatností. Jinak by si možnost fakturace těžko nechávala odsouhlasit vlastním zaměstnancem. Z toho dovozovala, že žalobkyně akceptovala požadavek žalované na pozdržení fakturace až poté, co se na oboustranně uvedeném postupu se žalovanou dohodly. Žalobkyně splatnost odložila k výslovným a opakovaným žádostem žalované. V tomto smyslu odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2006, sp. zn. 33 Odo 335/2005, z něhož citovala. Shrnula, že mezi stranami probíhala obchodní korespondence, ohledně dodávky a montáže dveří a zárubní e-mailová komunikace. Žalobkyně bezvýhradně akceptovala požadavky žalované včetně poskytnutí slevy. Žalovaná opakovaně žalobkyni žádala o posečkání s fakturací, čemuž žalobkyně vyhověla, k vystavení daňového dokladu došlo poté, co se na uvedeném obě strany dohodly. Poukázala i na dikci § 1963 o. z. I kdyby nebyla uzavřena řádná smlouva o dílo, došlo k novaci původního závazku akceptací podmínky navržené žalovaným v e-mailu G. B. ze strany žalované ze dne 22. 1. 2017 ve 20:58 hodin. To bylo následně modifikováno dohodou o odložené splatnosti, jak prokazují e-maily A. K. ze dne 23. 3. 2017 a 27. 3. 2017. Žalobkyně vystavila fakturu bezprostředně poté, co s tím žalovaná souhlasila.

11. K podanému odvolání žalobkyně se vyjádřila žalovaná s návrhem na potvrzení napadeného rozsudku. Souhlasila se soudem prvního stupně v tom, že mezi účastníky nedošlo k uzavření smlouvy o dílo ohledně dodávky a montáže interiérových dveří do prostor B. v Praze. Odkázala na výpověď svědka T., podle něhož byla zákazníkem firmy F. s.r.o. žalobkyně. S tou také jednal. Mezi účastníky nebyla ujednána jedna z esenciálních náležitostí smlouvy o dílo, konkrétně cena díla. Připomenula, že soud prvního stupně žalobkyni opakovaně poučil ve smyslu § 118a o. s. ř. Odkázal i na tvrzení žalobkyně, podle něhož byla mezi účastníky cena dveří řešena až v průběhu ledna 2017, tedy měsíc po dodání a montáži. Nárok žalobkyně v této věci odpovídá výpočtu, který provedl a dne 22. 1. 2017 žalobkyni zaslal e-mailem pan B. Počínaje dnem 23. 1. 2017 žalobkyni nic nebránilo v tom uplatnit tvrzený nárok vůči žalované u soudu. Splatnost nároku je nerozhodná, odkázala na konstantní judikaturu. Zdůraznila, že podle svědka T. žalobkyně u společnosti F. s.r.o. dveře objednala, převzala a i zaplatila. Mezi žalovanou a společností F. s.r.o. nevznikl žádný právní vztah. Nebylo tak ani žádné plnění, které by měla této firmě platit žalovaná, a které by žalobkyně za ni platila. Pro posouzení námitky promlčení ve vztahu k tvrzenému nároku žalobkyně vůči žalované je rozhodné pouze datum dokončení a převzetí dveří, k čemuž mělo dojít nejpozději dne 18. 1. 2017, jak žalobkyně v tomto řízení tvrdila a prokazovala. Ke dni podání žaloby dne 10. 4. 2020 tak byl tvrzený nárok žalobkyně promlčen.

12. Odvolací soud postupem dle § 213 odst. 4 o. s. ř. dokazování doplnil.

13. Z e-mailové korespondence mezi M. R. za žalobkyni a Ing. A. K. za žalovanou vzal za prokázané, že po předání díla mezi nimi následně probíhala jednání o dodatečném určení ceny díla, jak vyplývá např. z e-mailu A. K. M. R. ze dne 18. 1. 2017 v 18:25 hod., podle něhož jednatel žalované k ceně za dveře a zárubně mimo jiné výslovně uvádí, že musí počkat než B. vyčíslí, kolik jim to udělalo škody, a není to jen minusová částka za špatné zárubně, ale i práce souvisící. V dalším e-mailu z téhož dne v 19:05 hodin žalovaná uvádí, že všechno co vám patří, budete mít včas uhrazené, musí zohlednit škody, které jim byly způsobené, obdobně téhož dne v 19:05 hodin žalovaná uvádí, že musí sepsat, kolik je stály špatné zárubně, vyčíslí práce s tím spojené, pošlou soupis a vše bude uzavřené. E-mailem ze dne 22. 3. 2017 v 9:02 hod se jednatel žalobkyně výslovně dotazuje, zda může dle připojeného seznamu, obsahující tabulky s body 1 - 6 a celkovou cenou 90 551 Kč, vystavit fakturu. Jednatel žalované reagoval tak, že e-mail přeposlal k odsouhlasení jím pověřené osobě - G. B.. Ten v odpovědi téhož dne ve 20:58 hod. uvedl, že s ohledem na nesprávné dodávky a budoucí nutné výměny bude třeba předělat faktury. K otázce splatnosti faktur vzal odvolací soud z e-mailu A. K. M. R. ze dne 18. 1. 2017 ve 13:34 hod. za prokázané, že A. K. žádá o trpělivost s tím, že tento týden by měli vše ukončit a pustí se do nevypořádaných záležitostí. M. R. e-mailem z téhož dne v 18:08 hodin odpověděl, že neřeší splatnost faktur, ta je na dohodě. A. K. e-mailem z téhož dne v 18:25 hodin odpověděl, že žádá o strpení a zaplatí, co vám patří, obdobně se vyjádřil téhož dne v 19:05 hodin.

14. K doplnění dokazování žalovaná uvedla, že žalobkyně pouze spekuluje nad jinou interpretací provedených důkazů. Ohledně námitky promlčení poukázala i na rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 33 Cdo 1289/2007 či 33 Cdo 2634/2008. Pro posouzení počátku doby promlčení je rozhodující okamžik, kdy subjekt mohl své právo poprvé uplatnit. Je tak nerozhodné, kdy žalobkyně provedla úhradu společnosti F. s.r.o. Ohledně fakturace odkázala na odůvodněnínapadeného rozsudku pod body 10 a 11. Konečné vyúčtování všech cen obsahovala příloha podání ze dne 22. 1. 2017. Předání díla proběhlo dne 5. 12. 2016, jak potvrdil svědek T. Cenová nabídka byla uskutečněna v roce 2016, paní H. ji neobdržela.

15. Po uvedeném doplnění dokazování odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, postupem dle § 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř., a odvolací námitky žalobkyně neshledal důvodné.

16. Podle § 2586 odst. 1 se zhotovitel smlouvou o dílo zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle odst. 2 je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

17. Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu k problematice smluv o dílo dle občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, reprezentované např. usnesením ze dne 21. 4. 2021, sp. zn. 33 Cdo 101/2020 (z něhož při rozhodování vycházel i soud prvního stupně), platí, že „na rozdíl od právní úpravy občanského zákoníku platné do 31. 12. 2013, která absenci některé z podstatných složek právního úkonu (smlouvy) spojovala s jeho neplatností, současná občanskoprávní úprava je založena na zásadě, že sjednání podstatných složek smlouvy je nezbytné pro existenci smlouvy. Pokud smlouva podstatné složky neobsahuje a nedojde k jejich dodatečnému určení, jde o právní jednání jen zdánlivé - po právu neexistující. Uvedené vyplývá z úpravy § 1725 ve spojení s § 1732 odst. 1 o. z. (podle něhož právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata) a s § 1733 o. z. (podle něhož projev vůle, který nevyhovuje § 1732, není nabídkou a nemůže být proto přijat)“. V dané věci je zřejmé, že účastníci po předání díla vedli jednání, směřující k určení ceny díla, avšak k dohodě mezi nimi nedošlo. Poukazuje-li žalovaná na e-mail G. B. ze dne 22. 3. 2017 ve 20:58 hod., kde je výslovně uvedeno, že s ohledem na nesprávné dodávky a budoucí nutné výměny bude třeba předělat faktury, a dovozuje z toho, že šlo nikoli o snahu o sjednání ceny díla, ale pouze slevy z již sjednané ceny, odvolací soud k tomu uvádí, že ani z tohoto důkazu nelze dovodit ujednání účastníků o ceně díla, tento e-mail stejně jako ostatní pouze dokazuje snahu žalobkyně o dohodu o ceně díla se žalovanou stranou. Žalobkyně poukazovala i na výpověď svědka T. z firmy F. s.r.o. (nyní od 6. 12. 2019 V. s.r.o.), ten se však nevyjadřoval k ujednání o ceně díla v dané věci, ale ve vztahu mezi touto firmou a žalobkyní včetně cenové nabídky určené žalobkyni. Žalobkyni lze sice přisvědčit v tom, že žalovaná nikdy nesporovala provedení díla žalobkyní ani to, že dostojí svým závazkům a uhradí cenu díla, k dohodě o její výši však mezi nimi ani před provedením díla ani poté nedošlo, ačkoli v tomto smyslu jednali. Za situace, kdy se nedohodli (ani dodatečně) na celém obsahu smlouvy, tedy i o ceně díla, k uzavření smlouvy nedošlo. Odvolací soud pro úplnost uvádí, že z ostatních provedených důkazů nevzal za prokázané žádné pro posouzení věci rozhodné skutečnosti.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

19. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobkyně dílo provedla (na základě jen zdánlivě uzavřené smlouvy), a žalovaná jí neuhradila cenu provedeného díla. Protože v řízení nebylo pro absenci ujednání o ceně (či způsobu jejího určení) prokázáno uzavření smlouvy o dílo stejně jako úhrad ceny díla žalovanou, došlo na straně žalované ke vzniku bezdůvodného obohacení - plněním bez právního důvodu.

20. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (odst. 2).

21. Podle § 621 o. z. zahrnují okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

22. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dílo provedla a žalované předala v prosinci roku 2016, o provedení díla včetně toho, že je pro žalovanou provedla žalobkyně, nebylo mezi účastníky pochyb. V prosinci 2016 tak byly žalobkyni známy všechny rozhodné skutečnosti pro uplatnění svého práva.

23. Podle § 629 odst. 1 o. z. trvá promlčecí lhůta trvá tři roky.

24. Žalobkyně konečně poukazovala na to, že účastníci se v e-mailové korespondenci dohodli i na odložení splatnosti částky, požadované za cenu díla s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2006, sp. zn. 33 Odo 335/2005, podle jehož právní věty platí, že „dohoda účastníků závazkového právního vztahu o odložení splatnosti dluhu má za následek zánik původního a vznik nového závazku; od splatnosti nového závazku začíná běžet nová promlčecí doba“. K tomu však bylo v řízení z e-mailové komunikace účastníků sice prokázáno, že žalovaná žádala o posečkání se zasláním faktury, žádná konkrétní dohoda však mezi nimi uzavřena nebyla. Uvedený rozsudek byl navíc zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 3. 12. 2017, sp. zn. I. ÚS 544/06.

25. Odvolací soud proto při posuzování důvodnosti námitky promlčení vyšel ze zákonné dikce § 619 odst. 2 dikce a uzavřel, že ačkoli žalobkyni začala promlčecí době běžet v prosinci 2016, žalobu podala dle prezenčního razítka Obvodního soudu pro Prahu do datové schránky soudu dne 10. 4. 2020, tedy po marném uplynutí tříleté promlčecí doby. Protože žalovaná v průběhu řízení vznesla námitku promlčení (§ 609, § 610 o. z.), právo žalobkyně se promlčelo a nemohla být v řízení úspěšná. K námitce žalované ohledně nouzového stavu v České republice odvolací soud odkazuje na závěry soudu prvního stupně, vyjádřené v odstavci č.

28. Stejně tak odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně v posouzení mezinárodní místní příslušnosti dle nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně i v tom, že v řízení nebylo zjištěno nic, z čeho by bylo možno dovozovat rozpor vznesené námitky promlčení s dobrými mravy. Byť žalovaná se žalobkyní na jaře roku 2017 jednala o splatnosti faktury, od té doby měla žalobkyně dostatečný časový prostor pro uplatnění svého nároku.

26. Odvolací soud ani po doplnění dokazování přečtením celé e-mailové korespondence mezi stranami nedospěl k jinému závěru než soud prvního stupně, a proto napadený rozsudek včetně správného výroku o nákladech řízení mezi účastníky postupem dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

27. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a přiznal plnou náhradu nákladů odvolacího řízení úspěšné žalované. Její náklady sestávají z odměny za zastoupení advokátem za dva úkony právní služby po 4 420 Kč (vyjádření k odvolání ze dne 22. 3. 2022 při kurzu 24,68 Kč za € a účast na jednání odvolacího soudu dne 22. 6. 2022 při kurzu 24,71 Kč za €), dále ze dvou náhrad hotových výdajů po 300 Kč a náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 1 982 Kč (po zaokrouhlení), celkem 11 422 Kč (§ 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. g/, k/, § 13 odst. 4 a. t., § 137 odst. 3 o. s. ř.). O lhůtě k plnění odvolací soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř., o platebním místě dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení