3A 78/2020 – 62

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Petry Kamínkové ve věci žalobkyně: Salvia Paradise s.r.o., IČ 29143144 sídlem Husinecká 903/10, 130 00 Praha 3 zastoupena advokátem Mgr. Jiřím Vránou sídlem Lannova 2061/8, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Státní zemědělská a potravinářská inspekce sídlem Květná 504/15, 603 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí ústředního inspektorátu žalovaného ze dne 13. 5. 2020 č. j. SZPI/BV192–11/2019, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí, jímž ústřední inspektorát žalovaného (dále též „žalovaný“) změnil výrok I. rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Praze (dále též „prvostupňový orgán“ či „SZPI“) ze dne 24. 10. 2019 č. j. SZPI/BV192–8/2019 a ve zbytku rozhodnutí SZPI potvrdil. Tímto rozhodnutím za jednání popsané pod bodem 2. tohoto rozsudku prvostupňový orgán uložil žalobkyni pokutu ve výši 30 000 Kč (výrok I.) s povinností náhrady nákladů řízení ve výši 1 000 Kč (výrok II.).

2. SZPI uznala žalobkyni pod výrokem I. (ve znění podle napadaného rozhodnutí) vinnou, že:

1. Dne 27. 3. 2019 na webových stránkách https://www.salviaparadise.cz na kterých provozuje e–shop, u potravin: a) Kotvičník zemní – Tribulus nať b) Lichořeřišnice větší n.s. 20 x 3 g c) Turneradiffusa – damiána 25:1 extrakt 10 g, neuvedl povinné údaje. V názvu shora uvedených potraviny nebylo uvedeno „doplněk stravy“, což je v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin (dále jen „vyhláška č. 58/2018 Sb.“), U potraviny Turneradiffusa – damiána 25:1 extrakt 10 g na kontrolovaných webových stránkách https://www.salviaparadise.cz chyběla informace: „varování před překročením doporučeného denního dávkování“, což je v rozporu s § 3 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 58/2018 Sb.; „upozornění, aby byly výrobky uloženy mimo dosah dětí“, což je v rozporu s § 3 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 58/2018 Sb. Obviněný výše uvedeným jednáním porušil článek 14 odstavec 1 písmeno a) nařízení (EU) č. 1169/2011, ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004, v platném znění (dále jen „nařízení 1169/2011“) neboť povinné informace o potravině, s výjimkou údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. f), musí být k dispozici před dokončením nákupu a uvedeny na materiálu podporujícím prodej na dálku nebo musí být poskytnuty jinými vhodnými prostředky jasně určenými provozovatelem potravinářského podniku. V případě využití jiných vhodných prostředků musí být povinné informace o potravinách poskytnuty, aniž by provozovatel potravinářského podniku přenášel na spotřebitele dodatečné náklady. Obviněný tak naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 110/1997 Sb.“)

2. Dne 27. 3. 2019 obviněný na své webové stránce https://www.salviaparadise.cz uvedl zdravotní tvrzení, která nebyla v souladu s nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení č. 1924/2006“), neboť nebyla obsažena v seznamu schválených tvrzení, což bylo v rozporu s čl. 10 odst. 1 v návaznosti na čl. 13 odst. 1 nařízení č. 1924/2006. Jednou z kategorií e–shopu na kontrolovaných webových stránkách https://www.salviaparadise.cz je „Herbář rostlin“. V úvodním textu k tomuto herbáři obviněný uvádí, že tento herbář slouží pro informovanost návštěvníků stránek i stálých zákazníků. Je tvořen texty ke všem bylinám, které jsou prostřednictvím kontrolovaných webových stránek nabízeny, přičemž obsahuje informace o původu, rozšíření, účincích i způsobu pěstování daných bylin. U informací uvedených v herbáři se nenachází přímý odkaz na výrobky obsahující danou bylinu, který by sloužil k jejich zakoupení. Z výše uvedeného důvodu je pohlíženo na informace uvedené v herbáři jako na reklamu na prodávané potraviny – doplňky stravy. Obviněný byl zpracovatelem i šiřitelem reklamy. Kontrolou bylo zjištěno, že informace uvedené v herbáři (viz text níže) obsahují taková tvrzení, která lze považovat za neschválená zdravotní tvrzení. V následujících textech jsou neschválená zdravotní tvrzení zvýrazněna podtržením: […] Tím, že obviněný na výše uvedených internetových stránkách jako zpracovatel reklamy poskytl v rozporu s ustanovením čl. 10 odst. 1 v návaznosti na čl. 13 odst. 5 nařízení č. 1924/2006 neschválená zdravotní tvrzení porušil ustanovení § 5d odst. 1 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy (dále jen „zákon č. 40/1995 Sb.“ a naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 8a odst. 3 písm. h) zákona č. 40/1995 Sb.

3. Dne 27. 3. 2019 obviněný uvedl na své webové stránce https://www.salviaparadise.cz léčebná tvrzení (v textu níže zvýrazněna tučně). Jednou z kategorií e–shopu je „Herbář rostlin“. V úvodním textu k tomuto herbáři obviněný uvádí, že tento herbář slouží pro informovanost návštěvníků stránek i stálých zákazníků. Je tvořen texty ke všem bylinám, které jsou prostřednictvím kontrolovaných webových stránek nabízeny, přičemž obsahuje informace o původu, rozšíření, účincích i způsobu pěstování daných bylin. U informací uvedených v herbáři se nenachází přímý odkaz na výrobky obsahující danou bylinu, který by sloužil k jejich zakoupení. Z výše uvedeného důvodu je pohlíženo na informace uvedené v herbáři jako na reklamu na prodávané potraviny – doplňky stravy. Obviněný byl zpracovatelem i šiřitelem reklamy. Kontrolou bylo zjištěno, že informace uvedené v herbáři k výše uvedeným rostlinám obsahují taková tvrzení, které připisovaly potravinám vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo vyléčit, tedy tzv. léčebná tvrzení. V následujících textech jsou tzv. léčebná tvrzení zvýrazněna tučně: Tím, že obviněný na výše uvedených internetových stránkách jako zpracovatel reklamy poskytl v rozporu s čl. 7 odst. 3 nařízení č. 1169/2011 informace (v textu zvýrazněna tučně) ohledně výše uvedených doplňků stravy, které jim připisovaly vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo vyléčit, porušil ustanovení § 5d odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb. a naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 8a odst. 3 písm. i) zákona č. 40/1995 Sb.“.

3. Proti rozhodnutí obou stupňů správních orgánů brojí žalobkyně podanou žalobou. Vznesené námitky lze rozdělit do následujících žalobních bodů.

4. V prvním žalobním bodu žalobkyně namítá, že žádný předpis, na který odkázal žalovaný, neukládá povinné umístění označení „doplněk stravy“ (dále též i „zboží“) v názvu produktu v nabídce. Chybějící označení „doplněk stravy“ v názvu produktu v nabídce e–shopu žalobkyně nepovažuje za pochybení. Označení „doplněk stravy“ bylo řádně a čitelně uvedeno v textu nabídky daného produktu, což splňuje podmínky stanovené právním předpisem. Žalovaný tím porušil zásadu zákonnosti, neboť napadené rozhodnutí opírá nikoliv o zákonná ustanovení, nýbrž je chybně extenzivně rozšiřuje nad vymezený rámec. Ani § 5d odst. 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o reklamě“), nehovoří o umístění označení „doplněk stravy“ v názvu produktu. Na nabídku na e–shopu se nevztahuje § 3 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin (dále též „vyhláška o doplňcích stravy“), nýbrž na označení obalu produktu, který byl v době kontroly označen správně. Dále žalobkyně namítá, že ze tří kontrolovaných produktů nebylo uvedeno „varování před překročením doporučeného denního dávkování“ a „upozornění, aby výrobek byl skladován mimo dosah malých dětí“, pouze u jednoho z nich. Tento produkt měl v době kontroly povinné informace uvedeny na etiketě, v době doručení (převzetí) produktu byl spotřebitel proto správně informován o jeho povaze. Vytýkané pochybení, že nebyly uváděny veškeré povinné informace, je administrativní chybou, protože došlo k tiskovému nesouladu mezi informací na etiketě produktu a průvodní informací na e–shopu. Tato okolnost neměla být hodnocena jako přestupek, proto žalobkyně nesouhlasí s hodnocením závažnosti pochybení a výší sankce.

5. Ve druhém žalobním bodu žalobkyně uvádí, že žalovaný se nedostatečně vypořádal s otázkou, podle jakého zákonného ustanovení je umístění Herbáře rostlin (tj. odborných textů, článků a studií o rostlinách) na stejné doméně jako e–shop, protiprávní. Skutečnost, že informace o hlavních složkách či rostlinách doplňku stravy byly uvedeny na stejné webové doméně, není podle žalobkyně dostatečným důvodem k posouzení textů Herbáře rostlin podle zákona o reklamě, neboť se netýkají doplňků stravy ani konkrétních produktů. Podle odst. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (dále též „Nařízení z r. 2006“) lze stránky Herbáře rostlin považovat za informace v tisku, na které se uvedené nařízení nevztahuje. Uvedený výklad považuje za diskriminační, bez podložené úvahy o stanovení povinnosti právním předpisem. Nepovažuje za podstatné, že při zadání klíčového slova do vyhledávání, se zobrazí spotřebiteli výsledky z Herbáře rostlin i z e–shopu, protože ke stejnému výsledku dospěje spotřebitel i u vyhledávačů mimo webové stránky žalobkyně. Herbář rostlin je samostatnou sekcí stránek a je nutné na něj tak nahlížet. Nepropaguje totiž prodej konkrétního produktu ani doplňku stravy, neobsahuje propojení na nabídky produktů ani neumožňuje nákup konkrétního produktu, není proto rozporný s § 5d odst. 1 zákona o reklamě. Žalovaný tím překročil meze správního uvážení či svou pravomoc zneužil. Žalobkyně proto namítá nedostatečné zjištění skutkového stavu.

6. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné. SZPI i žalovaný shodně poukázali na čl. 14 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (dále též „Nařízení z r. 2011“). Čl. 14 Nařízení z r. 2011 představuje zvláštní úpravu pro prodej na dálku a stanoví povinnost, že povinné údaje mají být poskytnuty při prodeji na dálku i na materiálu podporujícím prodej na dálku či jiným vhodným způsobem (např. webová stránka). Těmito údaji jsou povinné informace o potravinách, tedy všechny povinné údaje, které musí být spotřebiteli poskytnuty na základě předpisů Unie. V případě potravin nabízených prostřednictvím webových stránek, na nichž spotřebitel může učinit objednávku a zakoupit zboží, je zřejmé, že je technicky možné, aby již ve fázi nabídky byly všechny povinné informace dostupné přímo na téže webové stránce, nebo snadno dostupné prostřednictvím odkazu. Po spotřebiteli nelze vyžadovat zakoupení zboží, při kterém by nebyl seznámen s povinnými údaji. Je zcela zřejmé, že povinná informace „doplněk stravy“ musí být v názvu výrobku, který žalobkyně prodává prostřednictvím prostředků na dálku. Zákon o reklamě na danou situaci nedopadá, nejde totiž o reklamu, nýbrž o povinné informace o potravině. Stejně je třeba posoudit situaci, kdy žalobkyně uváděla na trh produkt s chybějícími informacemi. Čl. 14 odst. 1 písm. a) Nařízení z r. 2011 přitom stanoví, že takovéto informace musí mít spotřebitel k dispozici před dokončením nákupu a musí být uvedeny na materiálu podporujícím prodej na dálku či musí být poskytnuty jinými vhodnými prostředky určenými provozovatelem potravinářského podniku.

7. Žalovaný dále uvedl, že provozovatel webových stránek, který nabízí k prodeji doplňky stravy, odpovídá za soulad zde uváděných informací, které jsou spotřebiteli zpřístupněny. Informace uvedená na internetové stránce, byť je zpřístupněna na jiné záložce, než je samotný e–shop, a týká–li se doplňků stravy, které lze na e–shopu zakoupit, je informace týkající se potravin zpřístupněná spotřebitelům, kteří se rozhodují, zda si danou potravinu zakoupí či nikoliv. Definice poskytování informací se nevztahuje pouze na tvrzení uvedená např. na etiketě výrobků, ale i na informace poskytnuté spotřebiteli jinými prostředky. Žalobkyně jako správkyně e–shopu a zpracovatelka textů v záložce Herbář rostlin je způsobilá upravovat obsah těchto webových stránek a podporovat tím svoji podnikatelskou činnost. Herbář rostlin uvedený na stránkách žalobkyně naplňuje proto definici reklamy podle § 1 odst. 2 zákona o reklamě.

8. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán [§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Soud rozhodl o věci samé bez nařízení jednání, neboť žalovaný s tímto postupem souhlasil a žalobkyně se ve lhůtě stanovené soudem nevyjádřila, souhlasila proto konkludentně (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).

9. Ze správního spisu vyplývají tyto rozhodné skutečnosti:

10. Dne 6. 3. 2019 z podnětu blíže neoznačeného spotřebitele pořídila SZPI printscreen dvaceti webových stránek kontrolované osoby, nyní žalobkyně.

11. Dne 27. 3. 2019 provedla SZPI (podle Dokladu o provedených kontrolních úkonech č. D008–11533/19) kontrolu povinností kontrolované osoby podle § 3 odst. 1 písm. i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o potravinách“), čl. 14 odst. 1 písm. a) Nařízení z r. 2011 a § 5d odst. 1 a odst. 2 zákona o reklamě. Kontrola byla zaměřena na uvádění zdravotních a tzv. léčebných tvrzení na webových stránkách kontrolované osoby https://salviaparadise.cz u tří náhodně vybraných potravin, doplňků stravy: Kotvičník zemní – Tribulus nať, Lichořeřišnice větší n.s. 20 x 3 g a Turnera diffusa – damiána 25:1 extrakt l0 g. U jmenovaných potravin na webových stránkách kontrolované osoby chyběla informace „doplněk stravy“ v názvu potravin v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky o doplňcích stravy, u potraviny Turnera diffusa – damiána 25:1 extrakt 10 g chyběla informace: „varování před překročením doporučeného denního dávkování“ v rozporu s § 3 odst. 1 písm. f) vyhlášky o doplňcích stravy a „upozornění, aby byly výrobky uloženy mimo dosah dětí“ v rozporu s § 3 odst. 1 písm. g) vyhlášky o doplňcích stravy. Při kontrole webových stránek bylo zjištěno, že obsahují Herbář rostlin, který kontrolovaná osoba vytváří pro návštěvníky svých webových stránek a své zákazníky, který se nachází na stejné doménové adrese jako kontrolovaný e–shop. Je proto pohlíženo na informace z Herbáře rostlin jako na reklamu na potraviny, doplňky stravy. V Herbáři rostlin se u rostliny Kotvičník zemní – Tribulus terrestris uvádí neschválená zdravotní tvrzení „ke zvýšení sexuální výkonnosti a nárůstu svalové hmoty“, „svalovou hmotu nabírající účinek“, „anabolická 'body building' terapie“, „růst svalové hmoty“, „nárůst svalové hmoty“ v rozporu s čl. 10 odst. 1 Nařízení z r. 2006, neboť je použito tvrzení, které není v souladu s tímto nařízením a není obsaženo v seznamu schválených tvrzení podle čl. 13 odst. 1 tohoto nařízení, kontrolovaná osoba tak porušila § 5d odst. 1 zákona o reklamě. Dále kontrolovaná osoba jako zpracovatel a šiřitel reklamy uvedla u rostlin Kotvičník zemní – Tribulus terrestris, Lichořeřišnice větší – Tropaeolum Majus a Damiána – Turnera diffusa v herbáři na webových stránkách léčebná tvrzení: „diuretikum“, „tonikum ke zlepšení odolnosti organismu“, „při zánětech močového traktu“, „při bolestech hlavy, nervovém neklidu a sexuální dysfunkci“, „při onemocnění ledvin, močového traktu a kardiovaskulárního systému“, „při infertilitě“, „při frigiditě, nespavosti, obezitě“, „ke snížení symptomů anginy pectoris“, „při atopických dermatitidách“, „při erektilní dysfunkci, při anémii, vlhkém kašli a při plynatosti“, „antibiotikum vhodné k léčbě chronického onemocnění močových cest, urogenitálních onemocnění nebo zlatého stafylokoka“, „působí ničivě na bakterie jako Streptococcus, Steiphylocuccus či Salmonela“, „na respirační či urogenitální onemocní bakteriálního původu“, „u chronických zánětů močového ústrojí“, „při zánětech dýchacích cest“, „nevídanému účinku na zlatého stafylokoka – Staphylococcus aureus“, „Problém nastává při oslabené imunitě a uhnízdění stafylokoka v těle. Stafylokok pak působí opakované záněty na různých částech těla a je téměř nemožné se konvenčními antibiotiky zbavit.“, „zlatého stafylokoka dokáže účinně hubit“, „Pokud by člověk sáhl po lichořeřišnici jako po první volbě – popřípadě doplnění klasických ATB, zánět by byl vyléčen do několika dnů.“, „V této fázi je nutné brát lichořeřišnici několik týdnů u zlatého stafylokoka až 3 měsíce. Dokud nedojde k plnému uzdravení“, ,,Při léčbě bakteriálního onemocnění.“, ,,Popíjíme 3x denně při akutních obtížích (pravidelně po 8 hodinách jako antibiotika–...) nebo 1x denně jako prevenci“, „při léčbě kašle, u kterého se jeví efekt potlačení suchého v nočních hodinách a zároveň pomáhání vykašlávání během dne“, ,,při zácpě a trávicích potížích“', ,,deprese“, ,,ve stavech fibromyalgie (ukrutná bolest svalů), při rozedmě plic, Parkinsonové nemoci při frigiditě, neplodnosti“, ,,dalších přidružených onemocnění souvisejících s pohlavními orgány“, ,,při benigní hyperplasii prostaty“, ,,močové dezinficiens“', „zvýšený efekt při zmíněných zánětech horních cest dýchacích a trávicích obtížích“, v rozporu s čl. 7 odst. 3 Nařízení z r. 2011, tím porušila § 5d odst. 2 zákona o reklamě.

12. SZPI současně dne 27. 3. 2019 v návaznosti na shora uvedená kontrolní zjištění uložila kontrolované osobě opatření k nápravě zjištěného stavu do 1. 4. 2019.

13. Dne 11. 4. 2019 provedla SZPI kontrolu plnění uložených opatření, která shledala za splněná.

14. Příkazem ze dne 26. 8. 2019 (č. j. SZPI/BV192–4/2019) uznala SZPI kontrolovanou osobu vinnou z naplnění skutkové podstaty přestupků podle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, § 8a odst. 3 písm. h) zákona o reklamě a § 8a odst. 3 písm. i) téhož zákona, a uložila jí pokutu ve výši 30 000 Kč. Proti příkazu podala kontrolovaná osoba odpor.

15. Dne 5. 9. 2019 SZPI vyrozuměla kontrolovanou osobu o pokračování ve správním řízení.

16. Dne 20. 9. 2019 bylo SZPI doručeno vyjádření kontrolované osoby ve věci.

17. Rozhodnutím (ze dne 24. 10. 2019 č. j. SZPI/BV192–8/2019) uznala SZPI kontrolovanou osobu vinnou, že „1) Při kontrolním vstupu dne 27.3.2019 byly na výše uvedeném e–shopu vybrány tři potraviny, doplňky stravy: Kotvičník zemní – Tribulus nať; Lichořeřišnice větší n.s. 20 x 3 g a Turneradiffusa – damiána 25:1 extrakt 10 g, u kterých byly posouzeny informace poskytnuté spotřebitelům. V nabídce pro spotřebitele nebyly uvedeny veškeré povinné informace po potravinách, chyběly zde povinné údaje: informace „doplněk stravy“ v názvu potraviny, což je v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin (dále jen vyhláška č. 58/2018 Sb.); u potraviny Turneradiffusa – damiána 25:1 extrakt 10 g na kontrolovaných webových stránkách chyběla informace: „varování před překročením doporučeného denního dávkování“, což je v rozporu s § 3 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 58/2018 Sb.; „upozornění, aby byly výrobky uloženy mimo dosah dětí“, což je v rozporu s § 3 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 58/2018 Sb. Obviněný výše uvedeným porušil článek 14 odstavec 1 písmeno a) nařízení (EU) č. 1169/2011, neboť povinné informace o potravině, s výjimkou údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. f), musí být k dispozici před dokončením nákupu a uvedeny na materiálu podporujícím prodej na dálku nebo musí být poskytnuty jinými vhodnými prostředky jasně určenými provozovatelem potravinářského podniku. V případě využití jiných vhodných prostředků musí být povinné informace o potravinách poskytnuty, aniž by provozovatel potravinářského podniku přenášel na spotřebitele dodatečné náklady. Obviněný tak naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona č.110/1997 Sb. –––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––– Jednou z kategorií e–shopu je „Herbář rostlin“. V úvodním textu k tomuto herbáři obviněný uvádí, že tento herbář slouží pro informovanost návštěvníků stránek i stálých zákazníků. Je tvořen texty ke všem bylinám, které jsou prostřednictvím kontrolovaných webových stránek nabízeny, přičemž obsahuje informace o původu, rozšíření, účincích i způsobu pěstování daných bylin. U informací uvedených v herbáři se nenachází přímý odkaz na výrobky obsahující danou bylinu, který by sloužil k jejich zakoupení. Z výše uvedeného důvodu je pohlíženo na informace uvedené v herbáři jako na reklamu na prodávané potraviny – doplňky stravy. Obviněný byl zpracovatelem i šiřitelem reklamy. Kontrola reklamy dne 27.03.2019 byla zaměřena na informace k rostlinám, které představují hlavní složku potravin doplňků stravy Kotvičník zemní – Tribulus nať, Lichořeřišnice větší n.s. 20 x 3 g, Turnera diffusa – damiána 25:1 extrakt 10 g. Kontrolovány byly tedy informace v herbáři k následujícím rostlinám: Kotvičník zemní – Tribulus terrestris; Lichořeřišnice větší – Tropaeolum Majus a Damiána – Turnera diffusa. Kontrolou bylo zjištěno, že informace uvedené v herbáři k výše uvedeným rostlinám obsahují taková tvrzení, která lze považovat za tzv. léčebná a neschválená zdravotní tvrzení. V následujících textech jsou tzv. léčebná tvrzení zvýrazněna tučně a zdravotní tvrzení jsou zvýrazněna podtržením. […] 2) Obviněný uvedl na své webové stránce zdravotní tvrzení (v textu zvýrazněna podtržením), která nebyla v souladu s nařízením (ES) č. 1924/2006, o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, neboť nebyla obsažena v seznamu schválených tvrzení, což bylo v rozporu s čl. 10 odst. 1 v návaznosti na čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 1924/2006. Tím, že obviněný na výše uvedených internetových stránkách jako zpracovatel reklamy poskytl v rozporu s ustanovením čl. 10 odst. 1 v návaznosti na čl. 13 odst. 5 nařízení (ES) č. 1924/2006 neschválená zdravotní tvrzení porušil ustanovení § 5d odst. 1 zákona č. 40/1995 Sb. a naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 8a odst. 3 písm. h) tohoto zákona. 3) Doplněk stravy nesmí přisuzovat vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit, ani na tyto vlastnosti odkazovat. Tím, že obviněný na výše uvedených internetových stránkách jako zpracovatel reklamy poskytl v rozporu s čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) č. 1169/2011 informace (v textu zvýrazněna tučně) ohledně výše uvedených doplňků stravy, které jim připisovaly vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo vyléčit, porušil ustanovení § 5d odst. 2 zákona o reklamě a naplnil skutkovou podstatu správního deliktu dle § 8a odst. 3 písm. i) tohoto zákona,“ a za toto jednání uložil žalobkyni pokutu ve výši 30 000 Kč podle § 17f písm. c) zákona o potravinách a podle § 41 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále též „přestupkový zákon“). Pod výrokem II. prvostupňový orgán uložil kontrolované osobě povinnost uhradit náklady řízení v paušální částce 1 000 Kč, s povinností uhradit celkovou částku ve výši 31 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí na účet v něm specifikovaný.

18. V odůvodnění rozhodnutí SZPI uvedla, že při kontrolním vstupu dne 27. 3. 2019 byly na webových stránkách https://www.salviaparadise.cz na e–shopu vybrány shora jmenované tři potraviny, doplňky stravy, u nichž byly posouzeny informace poskytnuté spotřebitelům. V nabídce pro spotřebitele nebyly uvedeny veškeré povinné informace o potravinách, chyběly zde povinné údaje: informace „doplněk stravy“ v názvu potraviny, v rozporu s § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky o doplňcích stravy; u potraviny Turneradiffusa – damiána 25:1 extrakt 10 g na kontrolovaných webových stránkách chyběla informace „varování před překročením doporučeného denního dávkování“ v rozporu s § 3 odst. 1 písm. f) vyhlášky o doplňcích stravy; dále chyběla informace „upozornění, aby byly výrobky uloženy mimo dosah dětí“ v rozporu s § 3 odst. 1 písm. g) vyhlášky o doplňcích stravy. Kontrolovaná osoba tím porušila čl. 14 odst. 1 písm. a) Nařízení z r. 2011, neboť povinné informace o potravině, s výjimkou údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. f) tohoto nařízení, musí být k dispozici před dokončením nákupu a uvedeny na materiálu podporujícím prodej na dálku nebo musí být poskytnuty jinými vhodnými prostředky jasně určenými provozovatelem potravinářského podniku. V případě využití jiných vhodných prostředků musí být povinné informace o potravinách poskytnuty, aniž by provozovatel potravinářského podniku přenášel na spotřebitele dodatečné náklady. Kontrolovaná osoba tím naplnila skutkovou podstatu přestupku podle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách. Kontrola reklamy dne 27. 3. 2019 byla zaměřena na informace k rostlinám, které představují hlavní složku potravin doplňků stravy Kotvičník zemní – Tribulus nať, Lichořeřišnice větší n.s. 20 x 3 g, Turnera diffusa – damiána 25:1 extrakt 10 g. Byly kontrolovány informace v Herbáři rostlin jakožto kategorii e–shopu ke jmenovaným rostlinám. Kontrolou bylo zjištěno, že informace uvedené v Herbáři rostlin k výše uvedeným rostlinám obsahují tvrzení, která lze považovat za tzv. léčebná a neschválená zdravotní tvrzení. Kontrolovaná osoba uvedla na své webové stránce zdravotní tvrzení, která nebyla v souladu s Nařízením z r. 2006, neboť nebyla obsažena v seznamu schválených tvrzení, v rozporu s čl. 10 odst. 1 v návaznosti na čl. 13 odst. 1 Nařízení z r. 2006, porušila proto § 5d odst. 1 zákona o reklamě a naplnila skutkovou podstatu přestupku podle § 8a odst. 3 písm. h) tohoto zákona. Jelikož kontrolovaná osoba na výše uvedených internetových stránkách jako zpracovatel reklamy poskytla v rozporu s čl. 7 odst. 3 Nařízení z r. 2011 informace ohledně výše uvedených doplňků stravy, které jim připisovaly vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo vyléčit, porušila § 5d odst. 2 zákona o reklamě a naplnila skutkovou podstatu správního deliktu podle § 8a odst. 3 písm. i) tohoto zákona. Proti rozhodnutí SZPI podala kontrolovaná osoba odvolání, o kterém rozhodl žalovaný.

19. Napadeným rozhodnutím (ze dne 13. 5. 2020 č. j. SZPI/BV192–11/2019) žalovaný změnil rozhodnutí SZPI, jak je uvedeno v bodu 2. tohoto rozsudku, ve zbytku rozhodnutí SZPI potvrdil, a to co do formulační změny výroku I. rozhodnutí SZPI pro jeho zpřehlednění za zachování obsahu a podle podkladů správního řízení. Tato změna, vzhledem ke svému charakteru, nemá žádný vliv na stanovení výše pokuty. Uvedl, že čl. 14 Nařízení z r. 2011 je zvláštním ustanovením, které řeší poskytování informací při prodeji na dálku a stanoví, jaké údaje mají být poskytnuty před dokončením nákupu a po jeho doručení. Těmito údaji jsou povinné informace o potravinách, tj. všechny povinné údaje, které musí být spotřebiteli poskytnuty na základě předpisů Unie. Není podstatné, jestli předpisy Unie nebo jejich transpozice stanoví, na jakém nosiči (jakým způsobem) mají být povinné údaje poskytnuty. Postačuje, že je tyto předpisy označují za povinné a mají být poskytnuty spotřebiteli. Čl. 14 Nařízení z r. 2011 představuje zvláštní úpravu pro prodej na dálku a stanoví povinnost, že povinné údaje mají být poskytnuty při prodeji na dálku i na materiálu podporujícím prodej na dálku nebo jiným vhodným způsobem (např. webová stránka). V případě potravin nabízených prostřednictvím webových stránek, na nichž spotřebitel může učinit objednávku a zakoupit zboží, je zřejmé, že je technicky možné, aby již ve fázi nabídky byly všechny povinné informace dostupné přímo na téže webové stránce, nebo snadno dostupné prostřednictvím odkazu. Kritérium snadné dostupnosti nemůže být vykládáno jako „dostupné na vyžádání“; to již totiž vyžaduje určitou nadstandardní aktivitu na straně spotřebitele, jejíž nezbytnost není ničím odůvodněna, protože pokud prodávající tyto informace má, může je uvést přímo na webových stránkách. Po spotřebiteli nelze vyžadovat aktivitu – zakoupení zboží, při níž až v okamžiku doručení produktu by byl seznámen s povinnými údaji podle vyhlášky o doplňcích stravy. Taková skutečnost nenaplňuje kritérium snadné dostupnosti a navíc nesplňuje požadavky čl. 14 odst. 1 písm. a) Nařízení z r. 2011, neboť ten stanoví, že všechny povinné informace musí být k dispozici před dokončením nákupu. Povinná informace „doplněk stravy“ musí být v názvu výrobku, který kontrolovaná osoba prodává prostředky na dálku. Pokud kontrolovaná osoba odkazuje na zákon o reklamě, pak tento zákon na danou situaci nedopadá, neboť nejde o reklamu, ale o povinné informace o potravině. Dále žalovaný uvedl, že kontrolovaná osoba jako správkyně e–shopu a zpracovatelka textů v záložce Herbář rostlin, je způsobilá upravovat obsah těchto webových stránek a podporovat tak svoji podnikatelskou činnost. Herbář rostlin uvedený na stránkách kontrolované osoby naplňuje definici reklamy podle § 1 odst. 2 zákona o reklamě. Skutečnost, že informace o hlavních složkách či přímo o rostlinách, které byly obsaženy v doplňcích stravy, které kontrolovaná osoba prodávala na svém e–shopu, byly spotřebitelům zpřístupněny na jiné záložce webové stránky, má za následek, že je dané jednání posuzováno v rámci režimu zákona o reklamě, nikoli v režimu zákona o potravinách, jak by tomu bylo, kdyby se jednalo o informace přímo poskytnuté při prodeji daných doplňků stravy. Žalovaný dále s odkazem na rozhodnutí SZPI uvedl, že nesouhlasí s tvrzením kontrolované osoby, že kategorie (záložka) Herbář rostlin nemohla ovlivnit chování spotřebitelů, kteří si zjišťovali informace o nabízených doplňcích stravy. Ačkoli v kontrolovaných záložkách Herbáře rostlin nebyl žádný aktivní proklik, kontrolované doplňky stravy obsahovaly název rostlin přímo ve svém obchodním názvu. Vyhledávání pro spotřebitele propojením informací ze záložky Herbáře rostlin a z e–shopu je zjevné. SZPI též poukázala na kontrolní zjištění, printscreen ze dne 6. 3. 2019, kdy při zadání do vyhledávače klíčového slova „kotvičník“, se spotřebiteli zobrazily výsledky stránek Herbáře rostlin (informace o rostlině), a současně i odkazy na e–shop na nákup doplňků stravy obsahující klíčové slovo. Žalovaný proto s argumentací SZPI souhlasí, neboť prvostupňový orgán podrobně uvedl, z jakého důvodu považuje informace uvedené v Herbáři rostlin za reklamu.

20. Městský soud v Praze vycházel z následující právní úpravy v rozhodném znění.

21. Podle čl. 10 odst. 1 Nařízení z r. 2006 zdravotní tvrzení jsou zakázána, pokud neodpovídají obecným požadavkům v kapitole II a zvláštním požadavkům v této kapitole a pokud nejsou schválena v souladu s tímto nařízením a obsažena v seznamu schválených tvrzení stanovených v článcích 13 a 14.

22. Podle čl. 13 odst. 5 Nařízení z r. 2006 jakákoli tvrzení doplněná do seznamu podle odstavce 3, která jsou založena na nejnovějších vědeckých poznatcích nebo která zahrnují požadavek na ochranu údajů, jež jsou předmětem průmyslového vlastnictví, se přijímají v řízení podle článku 18, vyjma tvrzení týkajících se vývoje a zdraví dětí, která se schvalují postupem podle článků 15, 16, 17 a 19.

23. Podle čl. 7 odst. 3 Nařízení z r. 2011 s výhradou odchylek stanovených v právních předpisech Unie, které se vztahují na přírodní minerální vody a na potraviny určené pro zvláštní výživu, nesmějí informace o potravině připisovat jakékoli potravině vlastnosti umožňující zabránit určité lidské nemoci, zmírnit ji nebo ji vyléčit, ani na tyto vlastnosti odkazovat.

24. Podle čl. 14 odst. 1 písm. a) Nařízení z r. 2011 aniž jsou dotčeny požadavky na informace stanovené v článku 9, v případě balených potravin nabízených k prodeji komunikačními prostředky na dálku: povinné informace o potravinách, s výjimkou údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. f), musí být k dispozici před dokončením nákupu a uvedeny na materiálu podporujícím prodej na dálku nebo musí být poskytnuty jinými vhodnými prostředky jasně určenými provozovatelem potravinářského podniku. V případě využití jiných vhodných prostředků musí být povinné informace o potravinách poskytnuty, aniž by provozovatel potravinářského podniku přenášel na spotřebitele dodatečné náklady.

25. Podle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách provozovatel potravinářského podniku se dále dopustí přestupku tím, že jiným jednáním, než je uvedeno v písmeni a), v písmeni b), v odstavci 1 písm. g) nebo z), v odstavci 4 nebo v odstavci 5, nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny nebo mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která je vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv nebo ve Sbírce zákonů.

26. Podle § 17f písm. c) zákona o potravinách za přestupek lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč, jde–li o přestupek podle § 17 odst. 1 písm. a), b), d), e), j), m), n), o), r), v) nebo w), § 17 odst. 2 písm. c), g), h), i) nebo j), § 17a odst. 6, § 17b odst. 2, 3, 4, 5 nebo 6 písm. a) nebo b), § 17c odst. 1 písm. a) nebo b), § 17c odst. 2 písm. a), b), c), d), e), f), g), h), i), j), k), l) nebo m), § 17c odst. 4 nebo 6, § 17d odst. 3 písm. b) nebo e).

27. Podle § 5d odst. 1 zákona o reklamě v reklamě na potraviny mohou být uvedena výživová nebo zdravotní tvrzení za podmínek přímo použitelného předpisu Evropské unie.

28. Podle § 8a odst. 3 písm. h) zákona o reklamě právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zpracovatel dopustí přestupku tím, že zpracuje reklamu na potraviny, ve které jsou uvedena výživová nebo zdravotní tvrzení v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím údaje týkající se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví.

29. Podle § 5d odst. 2 zákona o reklamě reklama na potraviny musí splňovat požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích, zejména pokud jde o uvedení informace naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, přímo použitelným předpisem Evropské unie o poskytování informací o potravinách spotřebitelům a přímo použitelnými předpisy Evropské unie, které stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů.

30. Podle § 8a odst. 3 písm. i) zákona o reklamě právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zpracovatel dopustí přestupku tím, že zpracuje reklamu na potraviny, která nesplňuje požadavky stanovené zákonem o potravinách a tabákových výrobcích, zejména pokud jde o uvedení informace naznačující, že země původu potraviny je Česká republika, požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím poskytování informací o potravinách spotřebitelům nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, který stanoví pravidla pro použití označení původu, zeměpisných označení nebo tradičních výrazů.

31. Podle § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky o doplňcích stavy kromě požadavků na označování balených potravin stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím označování potravin a požadavků upravených v zákoně se na obalu pro spotřebitele uvede v názvu potraviny slova „doplněk stravy“.

32. Podle § 3 odst. 1 písm. f) vyhlášky o doplňcích stavy kromě požadavků na označování balených potravin stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím označování potravin a požadavků upravených v zákoně se na obalu pro spotřebitele uvede varování před překročením doporučeného denního dávkování.

33. Podle § 3 odst. 1 písm. g) vyhlášky o doplňcích stavy kromě požadavků na označování balených potravin stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím označování potravin a požadavků upravených v zákoně se na obalu pro spotřebitele uvede upozornění, aby byly výrobky uloženy mimo dosah dětí.

34. Soud posoudil věc následovně:

35. Námitky vznesené v prvním žalobním bodu se týkají přestupku podle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách. Přestupku se žalobkyně podle napadeného rozhodnutí dopustila předně tím, že dne 27. 3. 2019 na svých webových stránkách www.salviaparadise.cz, na nichž provozuje e–shop, neuvedla u potravin Kotvičník zemní – Tribulus nať, Lichořeřišnice větší n.s. 20 x 3 g a Turneradiffusa – Damiána 25:1 extrakt 10 g v názvu „doplněk stravy“ jako povinný údaj podle § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky o doplňcích stravy, tím porušila čl. 14 odst. 1 písm. a) Nařízení z r. 2011 a naplnila skutkovou podstatu přestupku podle shora specifikovaného ustanovení zákona o potravinách. Nepřípadný je proto odkaz žalobkyně na § 5d odst. 3 zákona o reklamě, neboť žalovaný v napadeném rozhodnutí nevytýká žalobkyni, že by shora vymezeným jednáním porušila povinnost podle uvedeného ustanovení zákona o reklamě, či jakéhokoli jiného ustanovení zákona o reklamě. Stejně tak soud neshledává za přiléhavý odkaz žalobkyně na § 3 odst. 1 písm. f) vyhlášky o doplňcích stravy. Žalovaný ve výroku napadeného rozhodnutí jednoznačně vymezil, že žalobkyně neuvedla u předmětných potravin v názvu údaj „doplněk stravy“ povinný podle § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky o doplňcích stravy, nikoli podle písm. f). Odkazy žalobkyně na dotčená ustanovení jsou zavádějící, z napadeného rozhodnutí je jednoznačné, o jaká ustanovení žalovaný opírá svůj závěr o spáchání přestupku žalobkyní.

36. Žalovaný shledal žalobkyni vinnou porušením čl. 14 odst. 1 písm. a) Nařízení z r. 2011. Toto ustanovení upravuje poskytování informací při prodeji balených potravin komunikačními prostředky na dálku. Podle zmiňovaného ustanovení platí, že povinné informace o potravinách, s výjimkou údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. f), musí být k dispozici před dokončením nákupu a uvedeny na materiálu podporujícím prodej na dálku nebo musí být poskytnuty jinými vhodnými prostředky jasně určenými provozovatelem potravinářského podniku. V případě využití jiných vhodných prostředků musí být povinné informace o potravinách poskytnuty, aniž by provozovatel potravinářského podniku přenášel na spotřebitele dodatečné náklady. Z uvedeného vyplývá, že dotčené ustanovení ukládá povinnost poskytnout před dokončením nákupu na materiálu podporujícím prodej na dálku povinné informace o potravinách (s výjimkou údajů dle čl. 9. odst. 1 písm. f) tohoto nařízení). Povinnými informacemi o potravinách se podle čl. 2 odst. 2 písm. c) Nařízení z r. 2011 rozumí údaje, které musí být konečnému spotřebiteli poskytnuty na základě předpisů Evropské unie. Takovým předpisem Evropské unie vymezujícím údaje, jež musí být poskytnuty konečnému spotřebiteli, je i Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy, ve znění nařízení Komise (ES) č. 1170/2009, nařízení Komise (EU) č. 1161/2011, nařízení Komise (EU) č. 119/2014 a nařízení Komise (EU) č. 2015/414 (dále též „směrnice 2002/46/ES“). Podle čl. 6 odst. 1 této směrnice se pro účely čl. 5 odst. 1 směrnice 2000/13/ES výrobky, na něž se vztahuje tato směrnice, prodávají pod názvem „doplněk stravy“. Směrnice byla do právního řádu České republiky transponována prostřednictvím vyhlášky o doplňcích stravy. Ust. § 3 odst. 1 písm. a) této vyhlášky stanoví povinnost při označování doplňků stravy uvést na jejich obalu v názvu „doplněk stravy“.

37. Ze shora připomenutých ustanovení vyplývá, že při prodeji balených potravin komunikačními prostředky na dálku musí být uvedeny na materiálu podporujícím prodej na dálku a poskytnuty před dokončením nákupu povinné informace o potravinách. Jedná se o informace, které musí být podle předpisů Evropské unie poskytnuty konečnému spotřebiteli, tedy i informace podle vyhlášky o doplňcích stravy, která provádí směrnici č. 2002/46/ES. Jednou z těchto povinných informací o potravině je i uvedení, že se jedná o „doplněk stravy“, a to přímo v názvu potraviny. Nelze se proto ztotožnit se žalobkyní, že žádné z žalovaným uvedených ustanovení neupřesňuje umístění označení „doplněk stravy“ přímo v názvu výrobku. Stejně tak nelze přisvědčit tvrzení žalobkyně, že se tato povinnost vztahuje pouze na označení na obalu výrobku, nikoliv na označení na internetových stránkách provozovaného e–shopu. Soud na tomto místě připomíná, že čl. 14 odst. 1 Nařízení z r. 2011 upravuje poskytování informací při prodeji na dálku, tedy i při prodeji prostřednictvím internetového obchodu. Dotčené ustanovení stanoví speciální povinnost pro označování balených potravin při jejich prodeji komunikačními prostředky na dálku. Jinými slovy, vymezuje informace a způsob jejich poskytnutí při prodeji potravin tímto způsobem. Čl. 14 odst. 1 písm. a) Nařízení z r. 2011 stanoví povinnost uvedení povinných informací o potravinách na materiálu sloužícím k prodeji na dálku (tedy např. i na webových stránkách) a jejich poskytnutí před dokončením nákupu. Co se rozumí povinnými informacemi o potravinách, je přitom třeba v souladu s čl. 2 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení vykládat jako veškeré informace, které musí být podle předpisů Evropské unie poskytnuty spotřebiteli. Smyslem čl. 14 odst. 1 písm. a) Nařízení z r. 2011 upravujícího prodej na dálku je nepochybně zajistit, aby měl konečný spotřebitel při nákupu prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku k dispozici stejné informace jako v případě, že by potravinu kupoval osobně v kamenné prodejně, aby mu byly informace přístupné ještě před uskutečněním samotného nákupu. Dotčené speciální ustanovení proto stanoví povinnost poskytnout již na materiálu podporujícím prodej na dálku před dokončením nákupu povinné informace o potravinách, přičemž takovou informací je podle směrnice č. 2002/46/ES, resp. vyhlášky o doplňcích stravy, i označení „doplněk stravy“ v názvu výrobku. Z tohoto důvodu proto nepostačí informace, že se jedná o „doplněk stravy“ až na obalu produktu, tedy po jeho doručení spotřebiteli.

38. Přestupku podle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách se žalobkyně dopustila dále tím, že u potraviny Turneradiffusa – Damiána 25:1 extrakt 10 g na kontrolovaných webových stránkách neuvedla informaci „varování před překročením doporučeného denního dávkování“ povinnou podle § 3 odst. 1 písm. f) vyhlášky o doplňcích stravy a informaci „upozornění, aby byly výrobky uloženy mimo dosah dětí“ povinnou podle § 3 odst. 1 písm. g) vyhlášky o doplňcích stravy, tím porušila čl. § 14 odst. 1 písm. a) Nařízení z r. 2011 a naplnila skutkovou podstatu přestupku podle výše uvedeného ustanovení zákona o potravinách.

39. Žalobkyně v podané žalobě tvrdí, že se jednalo pouze o administrativní pochybení a že jednání nemělo být hodnoceno jako přestupek. Tvrzení žalobkyně, že se jednalo pouze o tiskový nesoulad mezi informací na etiketě a průvodní informací na e–shopu, však nemůže vyvrátit závěr o spáchání přestupku žalobkyní. V řízení před správními orgány bylo prokázáno, že žalobkyně u shora specifikované potraviny neuvedla na webových stránkách provozovaného e–shopu shora citované údaje vyžadované § 3 odst. 1 písm. f) a g) vyhlášky o doplňcích stravy. Uvedené ostatně ani žalobkyně nesporuje, namítá toliko, že dané pochybení bylo způsobeno nesouladem v tisku. Takové tvrzení žalobkyně, které ani ničím nedokládá, nemůže žalobkyni zprostit odpovědnosti za spáchaný přestupek podle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách. Přestupku podle tohoto ustanovení se dopustí provozovatel potravinářského podniku mimo jiné tím, že jiným jednáním, než je uvedeno v písmeni a), v písmeni b), v odstavci 1 písm. g) nebo z), v odstavci 4 nebo v odstavci 5, nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny. Žalobkyně tím, že neuvedla u dotčené potraviny na kontrolovaných webových stránkách povinné informace o potravinách, porušila čl. 14 odst. 1 Nařízení z r. 2011. Toliko tvrzené (a ničím nedoložené) administrativní pochybení nepředstavuje okolnost, která by vyloučila objektivní odpovědnost žalobkyně za porušení dotčeného Nařízení z r. 2011.

40. K nesouhlasu žalobkyně s hodnocením závažnosti shora vymezeného jednání a výší uložené sankce pro „pouhé“ administrativní pochybení, soud uvádí, že závažností protiprávního jednání žalobkyně se žalovaný podrobně zabýval na str. 13–15 napadeného rozhodnutí, na které soud odkazuje. Žalovaný zde mimo jiné konstatoval, že SZPI dospěla k závěru, že protiprávní jednání žalobkyně je méně závažné, s tímto hodnocením žalovaný souhlasí i přesto, že okruh postižených spotřebitelů mohl být značný. Žalovaný ve svých závěrech navázal na úvahy SZPI, která se závažností jednání žalobkyně a výší uložené pokuty podrobně zabývala, a to na str. 16–18 rozhodnutí. S úvahami žalovaného ohledně závažnosti deliktního jednání žalobkyně i ohledně výše uložené pokuty se soud s žalovaným ztotožňuje. Žalobkyně v podané žalobě nebrojí proti jednotlivým dílčím závěrům žalovaného, ani neuvádí konkrétní námitky, proč by tyto závěry neměly být správné, omezuje se na pouhý obecný nesouhlas s hodnocením závažnosti jednání a výší uložené pokuty. Žalobkyní nastavená obecná formulace žalobních námitek předurčuje rozsah vypořádání soudem, který v takto nastavené, též obecné rovině uvádí, že žalovaný se závažností jednání žalobkyně věnoval dostatečně, učiněné závěry přitom řádně odůvodnil, což se týká i výše uložené pokuty. Soud se s těmito závěry plně ztotožňuje. První žalobní bod tak není důvodný.

41. Důvodným neshledal soud ani druhý žalobní bod. Nelze souhlasit s žalobkyní, že se žalovaný nedostatečně vypořádal s otázkou, podle jakého zákonného ustanovení hodnotí za protiprávní umístění odborných textů, článků a studií o rostlinách (Herbář rostlin) umístěných na stejné doméně jako e–shop, neboť s touto odvolací námitkou se žalovaný vypořádal na str. 12 napadeného rozhodnutí. Odkázal zde na str. 13 a 14 rozhodnutí SZPI s tím, že totožnou námitkou se zabýval již prvostupňový orgán a následně rekapituloval závěry SZPI. Z této rekapitulace, jakož i z rozhodnutí prvostupňového orgánu, je zřejmé, že se SZPI předmětnou otázkou zabývala na str. 14 a 15 rozhodnutí, nikoli na str. 13 a 14, jak uvádí žalovaný. I přes uvedenou nepřesnost je zjevné, že správní orgány obou stupňů se dotčenou námitkou žalobkyně zabývaly a s ní se řádně vypořádaly. Žalovaný doplnil, že „[j]akožto správce e–shopu a zpracovatel textů v záložce „herbář“ je obviněný způsobilý upravovat obsah těchto webových stránek a podporovat tak svoji podnikatelskou činnost. Herbář uvedený na stránkách obviněného naplňuje definici reklamy, jak je uvedena výše“ (definice podle § 1 odst. 2 zákona o reklamě, pozn. soudu). Následně uzavřel, že „[s]kutečnost, že informace o hlavních složkách či přímo o rostlinách, které byly obsaženy v doplňcích stravy, které obviněný prodával na svém e–shopu, byly spotřebitelům zpřístupněny na jiné záložce webové stránky, má za následek, že je dané jednání posuzováno v rámci režimu zákona č. č. 40/1995 Sb., o reklamě, nikoliv v režimu zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách, jak by tomu bylo, kdyby se jednalo o informace přímo poskytnuté při prodeji daných doplňků stravy.“ Uvedené odůvodnění koresponduje s výrokem napadeného rozhodnutí, v něm žalovaný označil jednotlivá právní ustanovení, která žalobkyně svým jednáním porušila.

42. Soud připomíná, že podle § 1 odst. 2 zákona o reklamě se reklamou rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky, pokud není dále stanoveno jinak. Kromě zákonné definice podle § 1 odst. 2 zákona o reklamě reklamu dále definoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 22. 7. 2010 č. j. 5 As 48/2009–76, takto: „Reklamou ve smyslu § 1 odst. 2 (dříve § 1 odst. 1) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, se rozumí jakákoli veřejná prezentace, jejímž cílem je propagace podnikatelské činnosti určitého subjektu. Přitom pro naplnění samotné definice reklamy není podstatné, jaké jsou pohnutky šířitele reklamy k této činnosti, zda ji provádí za úplatu nebo bezúplatně či zda jde nebo nejde o součást jeho vlastního podnikání.“ 43. Mezi účastníky řízení je sporná povaha záložky Herbář rostlin na internetových stránkách žalobkyně www.salviaparadise.cz, kterou žalobkyně spravovala a provozovala zde e–shop, resp. otázka, zda tuto sekci webových stránek lze považovat za reklamu ve smyslu zákona o reklamě.

44. Soud ověřil, že součástí správního spisu je printscreen webových stránek žalobkyně www.salviaparadise.cz. Z nich je zřejmé, že jsou koncipovány jako internetový obchod, na němž žalobkyně nabízela k prodeji léčivé byliny, kapsle, masti, extrakty a semena. Po levé straně zobrazení úvodní stránky webu je uveden rozsáhlý výčet kategorií (např. dárkové poukazy, balíčky bylin – vhodné kombinace, byliny a čaje sáčkované, extrakty a výluhy z bylin či výprodej, první v pořadí je zde uvedena kategorie „Herbář rostlin“. Na první pohled je zřejmé, že tato kategorie je prezentována za součást e–shopu, nikoli jako zcela samostatná část internetových stránek, jak tvrdí žalobkyně. Na úvodní straně Herbáře rostlin žalobkyně uvádí: „Pro informovanost návštěvníků našich stránek i našich milých stálých zákazníků Vám nabízíme tento herbář. Postupně do něj budeme vkládat jednotlivé texty ke všem bylinám, které nabízíme. Najdete zde původ, rozšíření, účinky i způsob pěstování daných bylin. To vše nekomerčně bez odkazu na bylinu, kterou však v našem e–shopu naleznete.“ Herbář rostlin je tvořen texty o bylinách, obsahuje informace o původu, rozšíření, účincích i způsobu pěstování v něm uvedených bylin (viz jednotlivé kopie webu). Ačkoli na úvodní straně Herbáře rostlin a v jeho textech není uveden aktivní proklik na jednotlivé produkty z e–shopu, je zjevné, že v Herbáři rostlin jsou popsány jednotlivé rostliny či hlavní složky obsažené v doplňcích stravy, které žalobkyně na e–shopu prodává. Jak je patrné z kopií webových stránek, jež jsou součástí správního spisu, kontrolované doplňky stravy obsahovaly názvy rostlin (popsané v Herbáři rostlin) přímo ve svém obchodním názvu. Lze se proto ztotožnit se žalovaným, že vyhledávání pro spotřebitele a propojení informací ze záložky Herbář rostlin a z e–shopu je zjevné. Uvedené propojení textů v kategorii Herbář rostlin a doplňků nabízených k prodeji je evidentní i z výsledků vyhledávání na předmětné internetové stránce. Z kopie kontrolované webové stránky ze dne 6. 3. 2019 (ze str. 4 z 20), je patrné, že při zadání po vyhledání klíčového slova „kotvičník“ se spotřebiteli zobrazily výsledky ze záložky Herbáře rostlin (informace o rostlině) i odkazy na e–shop na nákup doplňků stravy obsahující hledané slovo. Pokud Herbář rostlin obsahuje texty doporučující a propagující konzumaci konkrétních rostlin, které jsou součástí doplňků stravy nabízených žalobkyní na jejím internetovém obchodu k prodeji, a to pod obchodním názvem obsahujícím názvy rostlin propagovaných v Herbáři rostlin, lze Herbář rostlin a e–shop posuzovat jako jeden celek, tj. jako reklamu na konkrétní potravinový doplněk, jelikož informace v Herbáři rostlin a konkrétní produkty jsou propojené prostřednictvím vyhledávače dané stránky. Následný prodej produktu byl totiž zjevnou součástí podnikatelské činnosti žalobkyně. Podle soudu proto Herbář rostlin podporoval prodej doplňků stravy nabízených žalobkyní. Žalobkyně jako správce internetových stránek byla způsobilá upravovat obsah této kategorie a podporovat tak svou podnikatelskou činnost. Texty v sekci Herbář rostlin byly proto reklamou na potravinové doplňky obsahující jednotlivé byliny popsané v Herbáři rostlin. Podle soudu tedy správní orgány vyhodnotily tuto kategorii internetových stránek za reklamu na zboží nabízené žalobkyní k prodeji na týchž stránkách v souladu s § 1 odst. 2 zákona o reklamě. Jejich závěr soud shledal v souladu se zákonem. Soud v ničem neshledal překročení mezí správního uvážení. Z uvedených důvodů se soud proto neztotožnil se žalobkyní, která namítala, že správní orgány obou stupňů nesprávně zjistily skutkový stav. Druhý žalobní bod není důvodný.

45. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

46. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalovaný, kterému v řízení náklady nad rámec jeho běžných činností nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.