3Af 29/2020 – 121

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Jana Ryby a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobci: a) La bella MonaLisa s. r. o., IČ 075 30 048 sídlem U Plynárny 131/16, 140 00 Praha 4 b) Development Trade s.r.o., IČ 048 54 799 Melantrichova 970/17, 110 00 Praha 1 oba zastoupeni advokátem Mgr. Michalem Varmužou sídlem Kozinova 21/2, 787 01 Šumperk protižalovanému: Celní úřad pro hlavní město Prahu sídlem Washingtonova 7, 110 00 Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí ředitele žalovaného ze dne 2. 6. 2020, č. j. 169039–25/2020–510000–12, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobci podali společně žalobu, kterou se domáhají zrušení v záhlaví specifikovaného rozhodnutí ředitele Celního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „ředitel žalovaného“), kterým byly zamítnuty námitky společnosti La bella MonaLisa s. r. o. (dále jen „společnost La bella MonaLisa“ či „kontrolovaná osoba“) a společnosti Development Trade s.r.o. (dále jen „společnost Development Trade“ či „dozorovaná osoba“) proti opatření o zadržení věci ve smyslu § 121 odst. 1 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění rozhodném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o hazardních hrách“).

2. K zadržení věcí došlo na základě kontroly uskutečněné dne 3. 3. 2020 v provozovně kontrolované osoby „SPORT BAR BUMER“ na adrese U Plynárny 131/16 v Praze 4, neboť Celní úřad pro hlavní město Prahu (dále jen „celní úřad“ nebo „žalovaný“) pojal důvodné podezření, že žalobce a) provozuje hazardní hru bez povolení, a proto přistoupil k zadržení dvou kusů technického herního zařízení, včetně příslušenství s názvem „Pegasus“ (dále též „THZ“), 14 ks ovládacích klíčů a finanční hotovosti v celkové výši 200 Kč. Přesná specifikace zadržených věcí byla uvedena v úředním záznamu o zadržení věci sepsaném v souladu s § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách čj. 169039–2/2020–510000–61.1 ze dne 3. 3. 2020 (dále také „úřední záznam o zadržení věci“). Proti uloženému opatření o zadržení věcí podali žalobci námitky, které ředitel žalovaného napadeným rozhodnutím ze dne 2. 6. 2020 zamítl.

3. V podané žalobě namítají žalobci, že žalovaný v době posouzení námitek nemohl mít dostatečně důvodné podezření ve smyslu § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách, aby mohl THZ zadržet.

4. Žalobci zdůrazňují, že z hlediska soutěže Pegasus se jedná koncepčně o zcela novou soutěž, zásadně odlišnou od jakékoliv jiné soutěže, kterou celní úřady zařazují pod tzv. kvízomaty (velmi široký pojem). Již z hlediska základních principů soutěže Pegasus (popsaných i žalovaným v protokolu o kontrole) se evidentně jedná o soutěž, kterou nelze podřadit pod zákon o hazardních hrách, neboť v ní zcela absentuje náhoda nebo neznámá skutečnost, která by rozhodovala o výhře či prohře ve smyslu zákona o hazardních hrách, a chybí tak tedy důvodné podezření ve smyslu ustanovení § 121 zákona o hazardních hrách. Podstatným slovem pro podezření v ustanovení věty první v § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách je právě slovo „důvodné“, které značí, že celní správa musí mít podezření od počátku velmi pečlivě zdůvodněno, zjištěno na podkladě konkrétních skutečností a musí být schopna od počátku vysvětlit, v čem spočívá náhoda v soutěži, která rozhoduje o výhře nebo prohře ve smyslu hazardního zákona, aby se jednalo vůbec o zařízení či hru spadající pod hazardní zákon. Nestačí tedy jakékoliv podezření.

5. Podle žalobců se ředitel žalovaného řádně nevypořádal s námitkami žalobců, které směřují proti tomu, že podle zjištění celního úřadu zde chybí důvodné podezření. V rozhodnutí je sice uvedeno, že se ve hře nachází náhled na průběh hry Tetrix, nicméně podle ředitele celního úřadu je náhled na průběh hry Tetrix dobrovolný, a tedy nevylučuje náhodu v soutěži. S tím žalobci nesouhlasí a poukazují na charakteristiku soutěže Pegasus popsanou v obsahově podobných kauzách, kdy kontrolu prováděl Celní úřad pro Zlínský kraj, Celní úřad pro Karlovarský kraj, Celní úřad pro Plzeňský kraj nebo Celní úřad Vysočina.

6. Žalobci dále uvádí, že u soutěže Pegasus je náhled na celý možný průběh hry v soutěži přítomen v dovednostní části hry Tetrix. Cílem pro soutěžícího je z 96 možných a dostupných kombinací předem daných výsledků najít pro sebe tu nejvýhodnější možnost získání výhry, včetně přípustných vzájemných kombinací. Pegasus je strategická hra, kde jsou soutěžícímu známy dopředu všechny okolnosti, které potřebuje k tomu, aby si stanovil pro sebe optimální podíl odměn Kredit/Banka, o které chce hrát. Pegasus jako celek je díky Tetrixu strategická soutěž, ve které si soutěžící sám rozhoduje, o jakou částku, výši odměny bude hrát. Podstatné je to, že soutěžící si sám kombinováním náhledu na průběh celé hry a jednotlivé Vizualizace a kombinací 96 možných sekvencí předem definovaných odměn sám stanoví výši výhry v soutěži, o jakoubude hrát. V soutěži Pegasus nefunguje žádný generátor náhody, všechna kola v soutěži jsou v zařízení pevně definována předem. Soutěžící ví předem prakticky vše, zná celý průběh hry a všechny možné výsledky, kolik tedy může ve hře vyhrát (podle úspěchu v Pegasus Bance na úrovni 1 – 5), jediné co logicky nezná jsou otázky v Pegasus bance, jaké konkrétní bude muset zodpovědět (to již není o náhodě, ale o znalostech soutěžícího). Rozhodující je, že soutěž Pegasus umožňuje díky náhledu Tetrix soutěžícímu hrát soutěž zcela bezpečně bez předem neznámé skutečnosti, bez náhody pro něj s informacemi o průběhu celé hry, s informacemi o tom, co může v jednotlivých kolech získat.

7. Podle žalobců je zřejmé, že ve věci nebyly splněny zákonné předpoklady pro opatření ve smyslu § 121 zákona o hazardních hrách, zadržení věcí (a jejich následné odnětí), a proto je napadené rozhodnutí nezákonné. Na podporu uvedeného žalobci poukázali na rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 11. 2017 sp. zn. 57 Af 23/2016 či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2018 sp. zn. 1 As 136/2018, který se týká staršího typu vědomostních soutěží – Vědomostní kvíz.

8. Závěrem žalobci namítají, že napadené rozhodnutí ředitele žalovaného je vnitřně rozporné, nepřezkoumatelné, přičemž v něm absentují důvody, které se týkají námitek žalobců o údajné náhodě v soutěži Pegasus ve smyslu zákona o hazardních hrách.

9. Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě nejprve podrobně popsal procesní vývoj dané věci a poté se věnoval jednotlivým žalobním námitkám.

10. K námitce, že celní úřad nemohl mít důvodné podezření ve smyslu § 121 zákona o hazardních hrách, aby mohl zařízení PEGASUS zadržet, protože v zařízení PEGASUS absentuje prvek náhody nebo neznámé skutečnosti, žalovaný odkázal na znění § 121 zákona o hazardních hrách a důvodovou zprávu k tomuto zákonu. Dodal, že ze zákonné úpravy je zřejmé, že zákonodárce zvolil jednodušší formu prostřednictvím úředního záznamu, a nikoliv formu rozhodnutí o zadržení věci. Z uvedeného vyplývá, že úmyslem zákonodárce není, aby takové opatření bylo podrobně odůvodněno, jak se mylně domnívají žalobci. Přímo v zákoně o hazardních hrách jsou jako náležitosti záznamu o zadržení věci uvedeny: důvod zadržení; popis a množství zadržených věcí. Tyto náležitosti předmětný úřední záznam o zadržení věci splňuje.

11. Ohledně námitky, že THZ typu PEGASUS neobsahuje prvek náhody, který rozhoduje o výhře nebo prohře, žalovaný odkázal na zjištění obsažená v protokolu o kontrole. Kontrolní skupina prověřila povahu soutěží PEGASUS během úkonů předcházejících kontrole. Popis hry je obsažen v protokolu o kontrole na straně 7 a 8 a tento popis vychází jak z provedených kontrolních nákupů během monitoringů, tak z poznatků získaných Celní správou ČR při výkonu dozoru nad provozováním hazardních her. Pro naplnění definice hazardní hry podle § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách musí být kumulativně splněny 3 podmínky: musí jít o hru, do níž sázející vloží sázku; návratnost sázky se nezaručuje; o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost. Posouzení těchto podmínek u THZ typu PEGASUSje obsaženo na straně 7 a 8 protokolu o kontrole.

12. Při posouzení přítomnosti prvku náhody u THZ PEGASUS žalovaný dále vychází zeStanoviska k posouzení prvku náhody ve vztahu k hazardním hrám Katedry pravděpodobnostia matematické statistiky matematicko–fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Žalovaný dospěl k závěru, že u THZ typu PEGASUS je přítomen prvek náhody a je zde tedy důvodné podezření, že se jedná o THZ, které nebylo provozováno v souladu se zákonem o hazardních hrách. Tvrzení žalobců o tom, že pravidla soutěže Pegasus a přítomnost náhledové hry Tetrix v technickém herním zařízení eliminují prvek náhody a není zde tedy důvodné podezření, že se jedná o nepovolenou hazardní hru, je třeba odmítnout. Provedeným kontrolním nákupem žalovaný zjistil, že na THZ typu PEGASUS lze realizovat hazardní hru, a to v rozporu s uvedenými pravidly. Pokud žalobci tvrdí, že sázející mají postupovat podle daných Pravidel soutěže Pegasus, je zvláštní, že technická herní zařízení PEGASUS umožňují bez větších obtíží realizovat hru v rozporu s pravidly soutěže. Podle žalovaného je zde pochybnost, zda výše uvedená pravidla neslouží toliko k zastření povahy THZ typu PEGASUS jako hazardní hry podle zákona o hazardních hrách.

13. K námitce, že členové kontrolní skupiny nepostupovali při kontrole podle pravidel soutěže, žalovaný uvádí, že jeho povinností podle § 116 zákona o hazardních hrách je vykonávat dozor nad dodržováním zákona o hazardních hrách a jeho povinností je v rámci kontrolní činnostiověřovat, zda se u zjištěných technických zařízení jedná o hazardní hru a je bezpředmětné, zdaje hazardní hra realizovaná v souladu nebo v rozporu s pravidly zařízení. Žalovaný kontrolujepouze, zda je na předmětném technickém zařízení možné realizovat hazardní hru a v kladném případě dále prověřuje, zda je takové zařízení provozováno v souladu se zákonem ohazardních hrách.

14. Důvodné pochybnosti má žalovaný i ohledně náhledové hry Tetrix. Z protokolu o kontrole vyplývá, že hra Tetrix je volitelná součást soutěže. Je nutné posoudit také zdlouhavost a stoupající náročnost této hry, získání náhledu bez možnosti průběžně měnit parametry a snadnou možnost hrát válcové hry bez předchozího využití náhledové hry Tetrix. Žalobci tvrdí, že přítomnost hry Tetrix plně eliminuje prvek náhody; uvedené by mohlo platit v případě, pokud by hra Tetrix byla obligatorní součástí soutěže Pegasus a hráč by byl nucen si náhled udělat. Takto však předmětné THZ podle provedených kontrolních nákupů nefunguje. Již ve stanovisku Matematicko–fyzikální fakulty Univerzity Karlovy je uvedeno, že prvek náhody je třeba zkoumat z pohledu hráče. V případě, že není nutné využít náhledovou hru Tetrix a lze realizovat přímo jednu z 8 válcových her, tak z pohledu hráče se THZ jeví jako klasické technické herní zařízení.

15. V napadeném rozhodnutí ředitel žalovaného posoudil důvodnost jednotlivých námitek a tvrzení žalobců. Účelem napadeného rozhodnutí o námitkách není posouzení, zda skutečně došlo k porušení zákona o hazardních hrách (rozhodnutí o vině a trestu, popřípadě zproštění viny). Pro zadržení věci postačuje pouze důvodné podezření, že v souvislosti s užíváním THP dochází k porušování zákona o hazardních hrách. Závěrem svého vyjádření pak žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

16. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (75 odst. 2 věta první s. ř. s.), a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.).

17. Soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání, neboť zástupce žalobce ani žalovaný ve lhůtě stanovené soudem svůj nesouhlas s takovým projednáním věci nevyjádřili (§ 51 s. ř. s.). Soud také ve věci neshledal potřebu provádět dokazování, neboť všechny pro posouzení rozhodné podklady se nacházejí ve správním spise, jímž se ve správním soudnictví zpravidla nedokazuje – soud z něj vychází. Z tohoto důvodu soud také neshledal důvod provádět listinné důkazy navrhované žalobci.

18. Městský soud v Praze posoudil věc takto:

19. Podstatou nyní projednávané věci je posouzení mezi stranami sporné otázky, zda žalovaný mohl v době kontroly nabýt důvodné podezření ve smyslu § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách, které ho opravňovalo k zadržení technických hracích zařízení a souvisejících věcí.

20. Podle § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách lze zadržet věc, „je–li zde důvodné podezření, že v souvislosti s jejím užíváním dochází k porušování tohoto zákona. Osoba pověřená dozorujícím orgánem ústně oznámí opatření o zadržení věci osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a neprodleně vyhotoví úřední záznam, ve kterém bude uveden i důvod zadržení, popis zadržených věcí a jejich množství. Osoba pověřená dozorujícím orgánem předá kopii úředního záznamu osobě, která má věc v době zadržení u sebe, a stejnopis doručí dozorované osobě.“ Zadržení věci trvá do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jejím propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy bude prokázáno, že se nejedná o věc, v souvislosti s jejímž užíváním dochází k porušování tohoto zákona (§ 121 odst. 4 věta první zákona o hazardních hrách). 21. „Důvodné podezření“ je neurčitý pojem, který je nutné vykládat vždy s ohledem na okolnosti daného případu. Z usnesení rozšířeného senátu ze dne 8. 7. 2008 č. j. 9 Afs 110/2007–102, č. 1729/2008 Sb. NSS vyplývá, že důvodné podezření musí být „založené na dostatečně konkrétních a přesvědčivých poznatcích“. Míra pochybností musí být natolik intenzivní, aby bylo pravděpodobné, že došlo k porušení zákona (obdobně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 3. 2019 č. j. 2 As 257/2018–87, č. 3881/2019 Sb. NSS, bod 23), nemusí však být postaveno na jisto, že k porušení nesporně došlo. Jak vyplývá z rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 6. 2004 č. j. 5 A 1/2001–56, č. 329/2004 Sb. NSS, či ze dne 29. 6. 2011 č. j. 1 As 64/2011 – 83, prokázání porušení povinnosti a určení toho, kdo je za ně odpovědný, je předmětem následného řízení. Důvodnost podezření musí být nepochybně opřena o dostatečně určitou skutečnost, zákon však nepředpokládá, že by muselo jít o informaci zvlášť kvalifikovanou nebo přicházející z určitého zdroje.

22. Přestože se tyto rozsudky netýkají přímo posuzování důvodnosti podezření podle § 121 zákona o hazardních hrách, jejich obecná východiska jsou nepochybně platná i v nynější věci. K odlišné míře podloženosti důvodného podezření při zadržení zařízení a následně při samotném správním řízení, v němž se má důvodnost takového podezření potvrdit, se pak Nejvyšší správní soud vyslovil v rozsudku ze dne 14. 11. 2019, č. j. 10 As 171/2018 – 55, v němž uvedl, že „(z)e správního spisu je zřejmé, jak kontroloři celního úřadu získali důvodné podezření, že v souvislosti s užíváním zadržených herních zařízení byl porušován zákon. Tyto zjištěné skutečnosti podle krajského soudu k zadržení věci v souladu se zákonem stačily; zda bude následně podezření potvrzeno nebo vyvráceno, je věcí případného navazujícího správního řízení, ve kterém se bude přítomnost prvku náhody hodnotit podrobněji.“ 23. Důvodné podezření v projednávané věci shledal žalovaný v tom, že dochází k porušování zákona o hazardních hrách tím, že kontrolovaná osoba provozuje hazardní hru, ke které nebylo uděleno povolení dle § 7 odst. 2 písm. b) zákona o hazardních hrách; z tohoto důvodu byla technická herní zařízení a věci spojené s provozováním hazardních her zadržena. Tyto skutečnosti vyplývají jak z úředního záznamu o zadržení věci ze dne 3. 3. 2020 čj. 169039–2/2020–510000–61.1118258–2020–510000–61.1, tak z odůvodnění napadeného rozhodnutí.

24. K vlastní podstatě věci, tj. k otázce, kterou činí žalobci spornou, zda herní zařízení typu PEGASUS, resp. hra na něm realizovaná, obsahuje či neobsahuje prvek náhody, a proto zde je či není důvodné podezření, že se jedná o hazardní hru podle § 3 zákona o hazardních hrách, soud především podotýká, že prakticky totožnými případy (ve vztahu k dalším provozovnám) se již opakovaně zabýval Nejvyšší správní soud, a to mimo jiné i na podkladě kasačních stížností proti zrušujícím rozsudkům Krajského soudu v Brně a Krajského soudu v Ostravě. Kasační soud ve svých recentních rozsudcích ze dne 10. 12. 2020, č. j. 9 As 191/2020 – 76, a ze dne 6. 1. 2021, č. j. 6 As 247/2020 – 44, zdůraznil, že při kontrole nelze po správním orgánu požadovat, aby prováděl složité dokazování či sbíral další podklady pro potvrzení svého podezření. „Správní orgán nemůže při zadržení věcí mít najisto posouzené skutečnosti rozhodné pro závěr o protiprávním jednání, ke kterému došlo v souvislosti se zadrženými věcmi. Až v následné fázi správního řízení, ve které bude rozhodovat o tom, zdali skutečně došlo k porušení zákona o hazardních hrách, bude muset porušení tohoto zákona prokázat i z jiných skutečností než z odlišných verzí změnových rozhodnutí.“.

25. V posuzované věci byl dne 3. 3. 2020 vyhotoven úřední záznam čj. 169039–2/2020–510000–61 o zadržení věci podle § 121 odst. 1 zákona o hazardních hrách. Z protokolu vyplývá, že při provedení kontroly bylo v kontrolované provozovně zjištěno, že existuje důvodné podezření, že v souvislosti s užíváním THZ založeného na kombinaci náhodného principu Pegasus, naplňujícího znaky hazardní hry ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách, dochází k porušování tohoto zákona tím, že k provozování hazardní hry nebylo uděleno povolení. Pracovníci žalovaného v průběhu kontroly dospěli k závěru, že u THZ jsou naplněny všechny podmínky legální definice hazardní hry ve smyslu § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách, což vyplývá z protokolu o kontrole, kde je na str. 7 a 8 zaznamenáno: „Do THZ typu PEGASUS lze vložit sázku – ověřeno kontrolním nákupem během úkonů předcházejících kontrole, kdy byla členem hlídky vložena do akceptoru THZ vložena sázka ve výši 500,– Kč a částka se připsala do pole „Kredit“ (viz záznam čj. 91416–3/2020–510000–61.1). Návratnost sázky se nezaručuje – i tuto podmínku THZ typu PEGASUS splňuje. Po vygenerování hodnoty Pegasus banka dochází k automatickému přesunu této hodnoty do Pegasus banku a při špatném zodpovězení otázky/otázek v Pegasus banku dochází ke ztrátě celého banku (snížení nebo ztrátě kreditu/vkladu). Sázející činí vklad a následně sázku jako nutnou podmínku hry a nemá zaručenou návratnost sázky, potažmo 100 % vkladu (viz kontrolní nákup během úkonů předcházejících kontrole, zaevidovaných pod čj. 91416–3/2020–510000–61.1). O výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost – v průběhu hry se neobjevují žádné znalostní ani dovednostní úkoly (vědomostní soutěží je až hra v Pegasus banku anebo hra Tetrix, která má za následek pouze náhled průběhu hry). Při spuštění jedné hry (jednom protočení válců) dochází k odečtu výše sázky z Kreditu. Není–li dosaženo správného postavení symbolů na výherních liniích, nastává prohra. Vygenerovaná hodnota označená jako Pegasus banka je automaticky převedena do Pegasus banku. Dosažením správného postavení symbolů na výherních liniích nastává výhra, která se automaticky přesune do Kreditu. Hráč nemusí prokázat žádnou znalost ani dovednost, a přesto dosáhnout výhry. Prvek náhody je obsažen v tom, že výše „výhry“ prezentovaná hodnotou Tetrix odměny, je zcela závislá na náhodně generovaném procesu. Hráč neví, kdy bude tato odměna vygenerována, jak často a v jaké výši. Neznámou okolností, jež má vliv na výsledek hry, je tak výše hodnot a četnost Tetrix odměn („výher“) stanovených na základě náhody (hráči neznámému algoritmu výpočtu). Dle herních pravidel má hráč možnost při dané výši vkladu, výši sázky a u konkrétního typu hry dopředu nahlédnout na následující průběh hry, avšak pouze po účasti na hře Tetrix, kdy po každém splněném kole hráč může nahlédnout na následující průběh hry, avšak pouze na jeden následující krok hry a pokud má zájem nahlédnout na veškeré kroky hry, musí odehrát takový počet her, jako je podíl vkladu/sázka, přičemž s každým dalším kolem se navyšuje počet bodů požadovaných pro dosažení vodorovné linie. V případě, že hráč dohraje všechna kola her a s náhledem nesouhlasí, při změně výše sázky anebo jiného typu hry musí odehrát opět všechna požadovaná kola, aby mohl nahlédnout na průběh hry při změněných parametrech hry. Tento postup je však z pohledu hráče příliš zdlouhavý. Hra Tetrix k získání náhledu je zdlouhavá a lze ji snadno opustit. Ačkoliv pravidla použití náhledu vyžadují, tak snadná možnost hrát bez použití náhledu nahrává tomu, že z pohledu hráče bude k THZ PEGASUS spíše přistupováno jako k hazardní hře s prvkem náhody. Hráč neví, kdy bude tato odměna vygenerována, jak často a v jaké výši. Podmínkou hry pak není účast na hře Tetrix a zobrazení náhledu následujících kol a výběru pro hráče nejpříznivějšího průběhu hry. Hra Tetrix nerozhoduje ani o výhře a prohře, ani nedochází ke ztrátě sázky, tato hra slouží pouze pro zobrazení náhledu na průběh hry při daných parametrech (sázející může náhodně měnit výše sázek, vkladů či typů her). Hráč tak může hru hrát zcela nezávisle na hře Tetrix bez informace o četnosti a výši hodnot budoucích Tetrix odměn. Neznámou okolností, jež má vliv na výsledek hry, je tak výše hodnot a četnost Tetrix odměn („výher“), stanovených na základě náhody (hráči neznámému algoritmu výpočtu). Jednak nelze předvídat, kdy Tetrix odměny přijdou, ani jaká bude jejich výše záležející v násobku dané sázky (výjimkou je náhled po hře Tetrix, který ale zobrazuje náhled pouze při daném výběru parametrů jako je sázka, vklad a typ hry a až po úspěšném zvládnutí všech kol).“ K výše uvedenému soud uvádí, že z uvedené části protokolu o kontrole, kterou ředitel žalovaného včlenil na str. 9 a 10 do napadeného rozhodnutí, lze učinit jednoznačný závěr, že v daném případě byly naplněny všechny znaky definice hazardní hry podle § 3 odst. 1 zákona o hazardních hrách: jedná se o hru, do níž sázející vloží sázku, návratnost sázky není zaručena, o výhře nebo prohře rozhoduje náhoda nebo neznámá okolnost. Prvek náhody je podle žalovaného obsažen v tom, že výše „výhry“ prezentovaná hodnotou Tetrix odměny je zcela závislá na náhodně vygenerovaném procesu. Hráč neví, kdy bude tato odměna vygenerována, jak často a v jaké výši. Neznámou okolností, jež má vliv na výsledek hry, je tak výše hodnot a četnost Tetrix odměn stanovených na základě náhody.

26. Soud se ztotožňuje i se závěrem žalovaného, že byly splněny zákonné podmínky podle § 121zákona o hazardních hrách pro vydání opatření o zadržení věci, neboť v posuzovaném případě žalovanému vzniklo důvodné podezření, že užíváním zadržených věcí dochází k porušování zákona o hazardních hrách (viz blíže 25. bod tohoto rozsudku), o zadržení byl neprodleně (téhož dne tj. dne 3. 3. 2020) vyhotoven úřední záznam, který obsahuje důvod zadržení, popis a množství zadržených věcí a který byl předán osobě, jenž zadržené věci měla v době zadržení u sebe (v kontrolované provozovně, což potvrdila svým podpisem), přičemž stejnopis byl následně doručen dozorované osobě. Lze dodat, že v důsledku a v reakci na uvedené skutečnosti podali oba žalobci „Námitky proti úřednímu záznamu o zadržení věci č. j. 169039–2/2020–510000–61.1“, o nichž bylo rozhodnuto napadenými rozhodnutími. K mechanismu soutěže Pegasus soud dodává, ani náhled na průběh soutěže Tetrix nevylučuje náhodu v soutěži, neboť soutěžící náhled na průběh soutěže nemusí využít, a tedy si vlastně soutěžící paradoxně v soutěži ponechává sám ze svého pohledu soutěžícího náhodu.

27. Žalobci dále namítají, že ředitel žalovaného se řádně nevypořádal s jejich námitkami, které se týkají absence důvodného podezření celního úřadu. Námitka tohoto obsahu je vyvrácena obsahem napadeného rozhodnutí, neboť ředitel žalovaného se této námitce podrobně věnoval na str. 8 až 12 rozhodnutí, na něž soud pro stručnost odkazuje a dodává, že část tohoto odůvodnění již citoval pod bodem 25. tohoto rozsudku. Uvedené odůvodnění shledává soud zcela adekvátní vznesené námitce.

28. Nedůvodnými jsou i odkazy žalobců na charakteristiku soutěže Pegasus popsanou v obsahově podobných kauzách, kdy kontrolu prováděl Celní úřad pro Zlínský kraj, Celní úřad pro Karlovarský kraj, Celní úřad pro Plzeňský kraj nebo Celní úřad Vysočina, neboť tyto případy vyústily v rozhodnutí krajských soudů a byly sjednoceny a v některých případech překonány judikaturou Nejvyššího správního soudu, z níž vyplývají i výše uvedené závěry (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2020 č. j. 5 As 300/2019–33, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2020 č. j. 9 As 191/2020–76, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2020 č. j. 9 As 191/2020–76, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 2. 2021 č. j. 5 As 263/2020–44, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 4. 2021 č. j. 3 As 250/2020–77, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2020 č. j. 4 As 464/2019–53, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2020 č. j. 3 As 255/2019–45, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2021 č. j. 2 As 266/2020–52).

29. Ve shodě s judikaturou Nejvyššího správního soudu zdejší soud rovněž připomíná, že žalovanému lze přisvědčit v tom, že pro zadržení věci je dostačující, existuje–li důvodný předpoklad, že hra provozovaná na herním zařízení je podřaditelná pod definici hazardní hry ve smyslu zákona o hazardních hrách, a současně nebylo předloženo povolení k provozování hazardní hry. Potvrdí–li se či vyvrátí podezření z porušení právních předpisů, je věcí až navazujícího správního řízení, ve kterém bude rozhodnuto meritorním rozhodnutím o případné vině (odpovědnosti) a trestu nebo zproštění viny (odpovědnosti). Nelze proto souhlasit s žalobci, že již v rámci zadržení herního zařízení při kontrole měl být v co možná nejširší míře zjištěn skutečný stav věci.

30. Závěrem soud shrnuje, že s ohledem na kontrolní zjištění, včetně vědomosti žalovaného o existenci obdobných herních zařízení, lze považovat jeho podezření o možném nelegálním provozování hazardní hry za důvodné, a pokud přistoupil k zadržení věci, postupoval v souladu s § 121 zákona o hazardních hrách. Klíčové žalobní námitce, podle níž žalovaný zadržel technická hrací zařízení a související věci nedůvodně, soud s ohledem na výše uvedené nepřisvědčil a nepřisvědčil ani závěrečné námitce, že rozhodnutí ředitele žalovaného o námitkách žalobců proti zadržení věci je vnitřně rozporné, nepřezkoumatelné, když v něm dle žalobců absentují důvody týkající se námitek o údajné náhodě v soutěži Pegasus ve smyslu zákona o hazardních hrách. Lze dodat, že sama skutečnost, že žalobci nesouhlasí s posouzením jejich námitky, neznamená ve svém důsledku, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné či vnitřně rozporné.

31. Na základě všech shora uvedených skutečností soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobci neměli ve věci úspěch, proto jim právo na náhradu nákladů řízení nenáleží. Žalovanému pak žádné náklady v souvislosti s vedením předmětného řízení nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, a proto mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.