4 A 47/2024 – 38

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobkyně: M. S., narozená dne X bytem X zastoupená advokátem Mgr. Tomášem Verčimákem sídlem Dřevná 382/2, 128 00 Praha 2 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem nám. Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 9. 2024, č. j. MV–107542–5/SO–2024, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 17. 9. 2024, č. j. MV–107542–5/SO–2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná pro opožděnost zamítla odvolání proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odbor azylové a migrační politiky ze dne 30. 4. 2024, č. j. OAM–38268–16/DP–2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“).

2. Prvostupňovým rozhodnutím Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán I. stupně“) zamítlo žádost žalobkyně a neprodloužilo jí platnost povolení k dlouhodobému pobytu podle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 ve spojení s § 37 odst. 2 písm. a) v návaznosti na § 56 odst. 1 písm. j) věta druhá zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), neboť byla zjištěna jiná závažná překážka pobytu cizince na území.

II. Obsah žaloby

3. Žalobkyně poukázala na to, že na prvostupňovém rozhodnutí je sice uvedeno „vypraveno dne 30. 4. 2024“, avšak z webové stránky České pošty (Track and Trace) vyplývá, že zásilka obsahující toto rozhodnutí byla Českou poštou obdržena teprve dne 2. 5. 2024, který je tedy skutečným dnem vypravení prvostupňového rozhodnutí. Žalobkyni byla dne 6. 5. 2024 vhozena do schránky výzva k vyzvednutí zásilky, ze které je patrné, že za natisknutým textem „Vyzvednout si ji můžete dnes, tj.“ jsou pouze křížky x, což značí, že dne 6. 5. 2024 si ji nebylo možné vyzvednout a toto bylo možné až následující den tj. 7. 5. 2024. Dne 6. 5. 2024 oznámil právní zástupce převzetí právního zastoupení žalobkyně, prvostupňové rozhodnutí mu bylo doručeno datovou schránkou dne 30. 5. 2024.

4. Namítala, že se žalovaná dopustila procesních pochybení, které způsobily nezákonnost napadeného rozhodnutí. Žalovaná nesprávně aplikovala ustanovení správního řádu týkající se překážek při doručování. Z § 24 odst. 1 správního řádu jasně vyplývá, že fikce doručení se počítá ode dne, kdy byla písemnost skutečně připravena k vyzvednutí, nikoliv automaticky ke dni prvního pokusu o doručení. Je přitom nutné rozlišovat pojem nezastižení adresáta, resp. uložení písemnosti, s připravením k vyzvednutí. Uvedené dle žalobkyně vyplývá i z komentářové literatury. V posuzované věci je z výzvy k vyzvednutí patrné, že vyzvednutí dne 6. 5. 2024, kdy žalobkyně nebyla zastižena, nebylo možné, neboť v ten den ještě nebyla zásilka k vyzvednutí připravena. Vyzvednutím se nemyslí převzetí zásilky ještě neuložené přímo od osoby doručovatele, ale převzetí zásilky již uložené. Zásilka tak byla připravena k vyzvednutí až následující den, tj. 7. 5. 2024, až od tohoto dne počal běh 10denní lhůty potřebné pro to, aby bylo případně možné považovat písemnost za doručenou fikcí (k důkazu viz výzva k vyzvednutí zásilky). Právě proto je v poučení zanechaném ve výzvě k vyzvednutí zásilky uvedená odběrná lhůta až do 17. 5. 2024. Fikce doručení tak mohla nastat až 17. 5. 2024, ovšem tím, že si žalobkyně stejný den zásilku vyzvedla, k fikci ani nedošlo. Žalovaná tak zaměnila pojmy uložení písemnosti s připravením k vyzvednutí, nicméně pouze připravení k vyzvednutí je podstatné pro počátek běhu lhůty. Z toho plyne, že prvostupňové rozhodnutí bylo doručeno dne 17. 5. 2024, a to nikoli fikcí, a lhůta pro podání odvolání běžela až do 3. 6. 2024, odvolání tak není opožděné.

5. Dále žalovaná nesprávně aplikovala ustanovení týkající se povinností správního orgánu vycházejících ze zastoupení na základě plné moci. Žalobkyně byla nejpozději ode dne 6. 5. 2024 účinně zastoupena advokátem na základě plné moci. Od tohoto dne měl správní orgán I. stupně povinnost v souladu s § 34 odst. 2 správního řádu doručovat písemnosti pouze právnímu zástupci, doručení zastoupeného nemělo účinky pro běh lhůt. Jelikož byla žalobkyně zastoupena již před samotným doručením prvostupňového rozhodnutí ve smyslu § 23 a § 24 správního řádu, byť v době vypravení prvostupňového rozhodnutí tomu tak ještě nebylo, nemělo doručení žalobkyni pro běh lhůty pro podání odvolání žádné účinky. K uvedenému žalobkyně poukázala na komentářovou literaturu a konstantní judikaturu, konkrétně na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 4. 2012, č. j. 78 A 5/2011–31, který byl následně potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 9. 2013, č. j. 9 As 103/2012–41. Rovněž poukázala na teleologický výklad, zastoupením účastník svěřuje své záležitosti do rukou profesionála, advokát na sebe přebírá určitou spoluodpovědnost na celé správní řízení a je pojítkem mezi správním orgánem a účastníkem. Ustanovení § 34 odst. 2 správního řádu slouží k tomu, aby měl advokát v řízení přehled a nemusel pokaždé kontrolovat s klientem, zda byla písemnost doručena. Upozornila také za sémantický výklad, § 24 správního řádu je nadepsán „Překážky při doručování“. K nastoupení fikce doručení prvostupňového rozhodnutí tak nemohlo dojít pro překážky při doručování, neboť správní orgán I. stupně nejpozději 6. 5. 2024 věděl, že žalobkyně je zastoupená advokátem, kterému je třeba doručovat.

6. Správní orgán I. stupně zaslal prvostupňové rozhodnuti právnímu zástupci žalobkyně až 30. 5. 2024, tedy až tento den je rozhodným pro běh odvolací lhůty. Skutečným posledním dnem pro podání odvolání tak byl pátek 14. 6. 2024, podané odvolání tak žalovanou mělo být přijato jako včasné a žalovaná se jím měla zabývat. I kdyby však soud nepřisvědčil druhé žalobní námitce, podala žalobkyně své odvolání včas.

7. Žalobkyně navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a žalované uložil povinnost nahradit náklady řízení.

III. Vyjádření žalované

8. Žalovaná plně odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí, v daném případě jsou splněny veškeré podmínky pro zamítnutí odvolání jako opožděného. K žalobním námitkám uvedla, že z vrácené doručenky je zjevné, že prvostupňové rozhodnutí bylo připraveno k vyzvednutí již dne 6. 5. 2024, téhož dne byla žalobkyně vyzvána k vyzvednutí zásilky a poučena. Posledním dnem lhůty k podání odvolání byl pátek 31. 5. 2024 a napadené rozhodnutí nabylo právní moci v sobotu 1. 6. 2024. Odvolání ze dne 3. 6. 2024 tak skutečně bylo podáno opožděně. K námitce týkající se právního zástupce žalovaná uvedla, že prvostupňové rozhodnutí bylo vypraveno již dne 30. 4. 2024, plná moc byla předložena s platností od 6. 5. 2024, tj. až po vydání, resp. vypravení rozhodnutí. Odkazovaný rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem není pro danou věc relevantní, neboť se týkal přestupkového řízení a žalobce v něm byl zastoupen již v průběhu prvostupňového řízení.

9. Navrhla, aby soud žalobu zamítl.

IV. Replika žalobkyně

10. Žalobkyně znovu poukazovala na to, že dne 6. 5. 2024 nemohla být zásilka objektivně připravena k vyzvednutí do konce pracovní doby, doručenka ve spise je chybně vyplněná a neshoduje se s doručenkou, kterou obdržela žalobkyně a na které je uvedeno Vyzvednout si ji můžete dnes tj. xxxxxxxx. Zásilka byla připravena k vyzvednutí až dne 7. 5. 2024. Je třeba vycházet z doručenky (výzvy), kterou obdržela žalobkyně, byla v ní poučena i o datu, do kterého si mohla zásilku vyzvednout. Nelze se řídit doručenkou, kterou obdržela žalovaná, neboť ta není adresátem zásilky. V případě rozporu mezi dvěma úředními listinami je třeba přiklonit se na stranu žalobkyně v souladu s principem in dubio pro libertate. Fikce doručení mohla nastat nejdříve dne 17. 5. 2024, tohoto dne si však žalobkyně zásilku vyzvedla a tím jí byla doručena.

11. K otázce účinnosti zastoupení vůči správnímu orgánu uvedla, že právo nespojuje účinky s vypravením rozhodnutí, ale až s jeho doručením, přičemž účinky zastoupení advokátem nastaly ještě před tím a ust. § 34 odst. 2 správního řádu se tedy uplatní (účinky doručení nastaly až doručením zástupci). K úplnému doručení tedy došlo až dne 30. 5. 2024 zástupci žalobkyně a od tohoto data počala běžet lhůta k odvolání. Ostatně správní orgán to sám implicitně uznal, když bez žádosti doručil rozhodnutí i zástupci. Trvala na tom, že rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 78 A 5/2011–31 je pro věc relevantní, neboť se týká stejných ustanovení. Dále upozornila, že v pobytovém řízení jde zpravidla o víc, než v pouhém přestupkovém řízení. Trvala na tom, že k doručení rozhodnutí došlo až dne 30. 5. 2024 a odvolání podané dne 3. 6. 2024 je tedy včasné.

V. Obsah správního spisu

12. Ze správního spisu soud zjistil, že žalobkyně podala dne 24. 8. 2023 žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia.

13. Prvostupňovým rozhodnutím vydaným dne 30. 4. 2024 (na rozhodnutí je uvedeno „vypraveno dne“) byla žádost žalobkyně zamítnuta. Správní orgán I. stupně u žalobkyně zjistil jinou závažnou překážku pobytu na území, která spočívala v neplnění účelu pobytu, častém střídání škol a oborů a nesměřování k úspěšnému absolvování, tedy v neplnění účelu pobytu. Dle doručenky přiložené k prvostupňovému rozhodnutí nebyla žalobkyně při doručování prvostupňového rozhodnutí zastižena, byla proto vyzvána k vyzvednutí zásilky a bylo jí necháno poučení, zásilka byla připravená k vyzvednutí dne 6. 5. 2024, dle doručenky si žalobkyně zásilku osobně převzala dne 17. 5. 2024.

14. Dne 6. 5. 2024 žalobkyně prostřednictvím zástupce informovala správní orgán I. stupně, že její právní zastoupení převzal advokát Tomáš Verčimák, k oznámení přiložila plnou moc ze dne 6. 5. 2024 (zprávou z datové schránky advokáta).

15. Dne 3. 6. 2024 bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno blanketní odvolání žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí datované téhož dne.

16. Napadeným rozhodnutím ze dne 17. 9. 2024 žalovaná zamítla odvolání žalobkyně pro opožděnost. V odůvodnění poukázala na § 83 odst. 1 a § 92 odst. 1 správního řádu a na § 169a odst. 1 zákona o pobytu cizinců. Uvedla, že žalobkyně byla v prvostupňovém rozhodnutí řádně poučena o možnosti podat odvolání, u jakého správního orgánu a v jaké lhůtě. Prvostupňové rozhodnutí bylo vypraveno (předáno k poštovní přepravě) na adresu místa hlášeného pobytu žalobkyně, dne 6. 5. 2024 byla žalobkyni zanechána výzva k vyzvednutí zásilky ve smyslu § 23 odst. 4 správního řádu a byla poučena o právních důsledcích podle § 24 odst. 1, 3, a 4 správního řádu a o možnosti postupu podle § 24 odst. 2 téhož zákona. Prvostupňové rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno v souladu s § 24 odst. 1 správního řádu fikcí dne 16. 5. 2024. Pozdější převzetí zásilky dne 17. 5. 2024 nemá na předchozí doručení fikcí vliv. Posledním dnem lhůty pro podání odvolání byl pátek 31. 5. 2024 a prvostupňové rozhodnutí nabylo právní moci v sobotu 1. 6. 2024. Odvolání ze dne 3. 6. 2024 bylo podáno po uplynutí zákonné odvolací lhůty, jedná se tedy o opožděné odvolání. Žalobkyně pak neuvedla žádné důvody bránící jí v podání včasného odvolání.

VI. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

17. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů; dále jen „s.ř.s.“), a vycházel přitom ze skutkového a právního stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

18. Soud ve věci samé rozhodl bez jednání, neboť účastníci ve smyslu § 51 odst. 1 s.ř.s. souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání.

19. Podle § 72 odst. 1 správního řádu rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením. Nestanoví–li zákon jinak, má ústní vyhlášení účinky oznámení pouze v případě, že se účastník současně vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Tato skutečnost se poznamená do spisu.

20. Podle § 23 odst. 1 správního řádu nebyl–li v případě doručování podle § 20 adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 20, písemnost se uloží.

21. Podle § 23 odst. 4 správního řádu adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je–li to možné a nevyloučil–li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil.

22. Podle § 23 odst. 5 správního řádu zároveň s oznámením podle odstavce 4 se adresát písemně poučí o právních důsledcích, které by jeho případné jednání podle § 24 odst. 1, 3 a 4 vyvolalo nebo o možnosti postupu podle § 24 odst.

2. Toto poučení musí obsahovat i označení správního orgánu, který písemnost odesílá, a jeho adresu.

23. Podle § 24 odst. 1 správního řádu jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.

24. Podle § 83 odst. 1 správního řádu odvolací lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

25. Žalobkyně v první žalobní námitce zpochybňovala, že k doručení prvostupňového rozhodnutí došlo dne 16. 5. 2024, namítala, že zásilka nebyla dne 6. 5. 2024 připravena k vyzvednutí, ale byla připravena až dne 7. 5. 2024, dle žalobkyně tak k doručení rozhodnutí došlo až dne 17. 5. 2024. Soud se s námitkami žalobkyně neztotožnil.

26. Rozhodnutí správního orgánu se doručuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášení. Není–li adresát při doručování zastižen a písemnost nebylo možné doručit jiným způsobem, písemnost se uloží a adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení, aby si písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl. Současně se mu sdělí, kdy a kde si písemnost může vyzvednout, a poučí se, že pokud si písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.

27. Prvostupňové rozhodnutí bylo žalobkyni doručováno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Je nesporné, že dne 6. 5. 2024 byl učiněn pokus o doručení žalobkyni, kdy však nebyla zastižena, žalobkyni byla téhož dne 6. 5. 2024 vhozena do schránky výzva a poučení o možnosti vyzvednutí zásilky. Žalobkyně však rozporovala, že dne 6. 5. 2024 byla zásilka připravena k vyzvednutí.

28. Z výše uvedených ustanovení správního řádu vyplývají podmínky, které musí být splněny k naplnění fikce doručení: a) v případě neúspěšného pokusu o doručení musí být adresátovi zanecháno v domovní schránce nebo na jiném vhodném místě poučení a výzva, b) písemnost musí být pro adresáta připravena k vyzvednutí celých 10 dnů. Nastanou–li tyto podmínky, považuje se písemnost pro účely dalšího řízení za doručenou, fikce doručení nastává bez dalšího, není zde žádný prostor pro správní uvážení.

29. Ve správním spise je u prvostupňového rozhodnutí založena dodejka (doručenka) k tomuto rozhodnutí (opatřená číslem jednacím a označením odesílatele – správního orgánu I. stupně), dle této doručenky nebyla žalobkyně při doručování dne 6. 5. 2024 zastižena, byla proto vyzvána k vyzvednutí zásilky a bylo jí necháno poučení, zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 6. 5. 2024. Na doručence se nachází též razítko a podpis. Z tohoto dokladu se tak jednoznačně podává, že zásilka byla dne 6. 5. 2024 připravena k vyzvednutí a že adresátovi (žalobkyni) byla téhož dne zanechána výzva s poučením o následcích nevyzvednutí zásilky.

30. Nejvyšší správní soud již opakovaně vyložil, že doručenka zakládá vyvratitelnou domněnku správnosti údajů na ní uvedených. Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) ve svých rozhodnutích zdůraznil, že ten, kdo hodlá úspěšně zpochybnit doručení písemnosti, musí nejprve unést břemeno tvrzení; musí tedy předložit taková skutková tvrzení, která jsou skutečně způsobilá doručení a údaje na doručence zpochybnit tím, že vytvářejí věrohodnou verzi reality, že předmětná zásilka doručena nebyla (srov. rozsudky ze dne 27. 4. 2006, č.j. 2 Afs 158/2005 – 82 či ze dne 19. 12. 2013, č.j. 7 As 97/2013 – 22). Ke zpochybnění údajů vyplývajících z doručenky musí adresát rozhodnutí předestřít jinou, avšak srovnatelně pravděpodobnou verzi reality (srov. např. rozsudek NSS ze dne 31. 3. 2010, č.j. 9 As 65/2009 – 61). Rovněž k tomu viz rozsudek NSS ze dne 20. 11. 2024, č. j. 2 As 90/2024–21.

31. V posuzovaném případě však žalobkyně domněnku správnosti údajů na dodejce nevyvrátila, nepředestřela jinou srovnatelně pravděpodobnou verzi reality. Žalobkyně poukazovala na výzvu k vyzvednutí zásilky, která jí byla vhozena do schránky a ze které je dle žalobkyně patrné, že za natisknutým textem „Vyzvednout si ji můžete dnes, tj.“ jsou pouze křížky x, což podle ní značí, že dne 6. 5. 2024 si ji nebylo možné vyzvednout a toto bylo možné až následující den tj. 7. 5. 2024, výzvu k vyzvednutí zásilky navrhovala k důkazu. Později ve své replice tuto výzvu k vyzvednutí zásilky označila rovněž jako doručenku a znovu uvedla, že na ní bylo uvedeno „Vyzvednout si ji můžete dnes, tj. xxxxxxxx“, čímž zamýšlela prokázat, že zásilka byla připravena k vyzvednutí až dne 7. 5. 2024, namítala, že doručenka ve spise je chybně vyplněná a je tedy třeba upřednostnit „doručenku“ doručenou žalobkyni.

32. Soud k tomu v první řadě konstatuje, že se nemůže jednat o dvě doručenky, které by byly vzájemně v rozporu. Doručenka (dodejka) je potvrzením o tom, že adresát zásilku skutečně převzal (resp. o tom, že byly učiněny jiné úkony směřující k doručení), přičemž doručenka se vrací odesílateli (správnímu orgánu) a zakládá se do správního spisu jako doklad o doručení; to je obecně známo. Nemohou tak existovat dvě doručenky (dodejky), adresátovi se doručenka neponechává, neboť jemu se doručuje samotná zásilka, případně se mu zanechá výzva, aby si zásilku vyzvedl. Ostatně sama žalobkyně uvedenou listinu nejprve označila jako výzvu k vyzvednutí zásilky – jednalo–li se však o výzvu k vyzvednutí zásilky určenou žalobkyni, nemohlo se jednat o doručenku, která je určena odesílateli a která se nachází ve správním spise.

33. Soud pak danou výzvu k vyzvednutí zásilky neprovedl k důkazu, neboť zmíněný údaj, který má být na této výzvě dle žalobkyně uveden (tedy věta Vyzvednout si ji můžete dnes, tj. xxxxxxxx), není způsobilý vyvrátit, že dne 6. 5. 2024 byla zásilka připravena k vyzvednutí. To je přitom zřejmé již ze samotného tvrzení žalobkyně a takové dokazování by tak bylo nadbytečné. Je–li totiž na výzvě uvedena oznamovací věta vyzvednout si ji (rozuměj zásilku) můžete dnes, neznamená to nic jiného, než že zásilku bylo možné si tohoto dne, tedy 6. 5. 2024, na poště vyzvednout, byla tedy připravena k vyzvednutí. Pokud jsou za tímto oznámením uvedeny křížky, nijak to uvedené oznámení nepopírá ani nevylučuje, pouze to indikuje, že bližší doba pro vyzvednutí není určena, a tedy lze zásilku vyzvednout během daného dne již kdykoli (rozuměno, ve zbytku pracovní doby). Uvedené křížky však nemohou nijak vylučovat, že zásilka dne 6. 5. 2024 k vyzvednutí na poště připravena byla. Pokud by mělo být cílem oznámení sdělit, že zásilka bude připravena k vyzvednutí až od 7. 5. 2024, muselo by to být na výzvě uvedeno, nic podobného však žalobkyně netvrdila. Tedy, i kdyby na výzvě k vyzvednutí zásilky skutečně bylo uvedeno zmíněné sdělení, nemůže to vyvrátit údaj uvedený na doručence ve spise, dle kterého byla zásilka připravena k vyzvednutí dne 6. 5. 2024. Naopak by to tento údaj potvrzovalo, neboť údaj dnes se musel shodovat s datem 6. 5. 2024. Žalobkyně pak jiné důkazy k prokázání tvrzení, že zásilka byla připravena k vyzvednutí až dne 7. 5. 2024, nenavrhla.

34. Žalobkyně dále tvrdila, že na výzvě k vyzvednutí zásilky je uvedena odběrná lhůta až do 17. 5. 2024. Ani takové tvrzení by v případě jeho prokázání nemohlo vyvrátit, že zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 6. 5. 2024. Je totiž třeba rozlišovat mezi poučením o fikci doručení a informací pošty o době, po kterou je zásilka připravena k vyzvednutí na provozovně. Poučení o fikci doručení je uvedeno na příslušné části (chlopni) obálky, kterou doručovatel zanechává v domovní schránce při nezastižení adresáta, a provedení tohoto úkonu potvrzuje zaškrtnutím příslušné kolonky na dodejce (rozsudek NSS ze dne 20. 11. 2024, č. j. 2 As 90/2024–21). Tedy, i pokud by na výzvě k vyzvednutí zásilky bylo uvedeno, že zásilka byla připravena k vyzvednutí až do 17. 5. 2024, jednalo by se pouze o informaci pošty o tom, do kdy zásilka bude k dispozici na provozovně. Nemohlo by to však mít žádný vliv na nastoupení účinků fikce doručení, ani by z toho nebylo možné dovozovat datum, od kterého byla zásilka připravena k vyzvednutí.

35. V daném případě tedy žalovaná nepochybila, pokud dovodila, že desetidenní lhůta k vyzvednutí zásilky počala běžet následující den po 6. 5. 2024, tedy dne 7. 5. 2024, a marně uplynula dne 16. 5. 2024, neboť si žalobkyně do tohoto dne zásilku nevyzvedla, a den 16. 5. 2024 je tak dnem, kdy bylo prvostupňové rozhodnutí žalobkyni fikcí doručeno. Následně počala běžet patnáctidenní lhůta pro odvolání, která marně uplynula v pátek 31. 5. 2024 a prvostupňové rozhodnutí nabylo dne 1. 6. 2024 právní moci. Odvolání podané dne 3. 6. 2024 je tak opožděné.

36. Žalobkyně dále namítala, že odvolací lhůta začala běžet až doručením prvostupňového rozhodnutí právnímu zástupci žalobkyně, nikoliv již doručením samotné žalobkyni.

37. Podle § 33 odst. 1 správního řádu účastník si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.

38. Podle § 34 odst. 2 správnímu řádu s výjimkou případů, kdy má zastoupený něco v řízení osobně vykonat, doručují se písemnosti pouze zástupci. Doručení zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt, nestanoví–li zákon jinak.

39. Podle § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu vydáním rozhodnutí se rozumí předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle § 19, popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí–li je správní orgán sám; na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: „Vypraveno dne:“.

40. Účastník řízení je oprávněn zvolit si zmocněnce pro zastupování v řízení, a to i v jeho průběhu. Z ust. § 33 odst. 1 vyplývá, že toto zmocnění musí správnímu orgánu prokázat písemnou plnou mocí. Z toho lze dovodit, že vůči správnímu orgánu může být zastoupení (prokázání plné moci) účinné teprve ve chvíli, kdy mu bylo doručeno.

41. V daném případě je prvostupňové rozhodnutí datováno dne 30. 4. 2024 a podle razítka na jeho originálu bylo téhož dne také vypraveno. Z toho plyne, že rozhodnutí bylo vydáno ve smyslu (§ 71 odst. 2 písm. a) správního řádu) dne 30. 4. 2024. Žalobce toto datum rozporoval, namítal, že rozhodnutí bylo předáno k poštovní přepravě teprve dne 2. 5. 2024, k čemuž navrhoval důkaz výpisem Track and Trace z webových stránek České pošty. Soud však k důkazu tuto listinu neprováděl, neboť ani pozdější datum vydání prvostupňového rozhodnutí ke dni 2. 5. 2024 by nemohlo na posouzení dané věci nic změnit. Zmocnění totiž bylo správnímu orgánu oznámeno a prokázáno plnou mocí teprve dne 6. 5. 2024, a k vydání rozhodnutí tedy došlo již před tím, a to nejpozději dne 2. 5. 2024.

42. Vydáním rozhodnutí se stává rozhodnutí platné a pro správní orgán závazné. Žalobkyně však správnímu orgánu I. stupně oznámila své zastoupení teprve dne 6. 5. 2024, k čemuž přiložila plnou moc ze stejného dne. Teprve od tohoto okamžiku se tak vůči němu stalo právní zastoupení účinné, nemohlo však založit účinky zpětně pro úkony, které byly správním orgánem již dříve učiněny. Ustanovení § 33 odst. 1 správního řádu lze vyložit jedině tak, že účinnost zastoupení vzhledem ke správnímu orgánu může nastat nejdříve tehdy, kdy je mu oznámeno. Nemůže však působit zpětně na úkony již správním orgánem vykonané, nic takového ze správního řádu nevyplývá. Pokud tedy plná moc byla doručena správnímu orgánu teprve poté, co bylo prvostupňové rozhodnutí vydáno, tj. poté, co byl jeho stejnopis předán k doručení a nebyl již v dispozici správního orgánu, nemůže to mít vliv na podmínky, které byly dány v době vydání rozhodnutí. Správní řád ani neupravuje povinnost, dle které by v případě převzetí zastoupení musely být již vypravené písemnosti znovu doručovány též zástupci.

43. K tomu srov. též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 10. 2015 č.j. 5 As 26/2014–19, dle kterého: „Pokud jde o žalovaného, vůči němu sice účinky (procesní) týkající se ukončení zastupování nastaly dnem 9. 5. 2011, žalovaný však ode dne, kdy se o této výpovědi plné moci dozvěděl, vůči zmocněnci stěžovatele žádný úkon neučinil. Fikce doručení napadeného rozhodnutí totiž není spjata s úkonem správního orgánu vůči zmocněnci v době, kdy úložní lhůta běží a uplyne, nýbrž fikce doručení nastoupí výlučně v důsledku marného uplynutí úložní lhůty bez dalšího.“ Obdobně, v dané věci v době, kdy se správní orgán I. stupně dozvěděl o právním zastoupení, již bylo prvostupňové rozhodnutí v procesu doručování, což již nevyžadovalo žádnou aktivitu správního orgánu. Ze správního spisu plyne, že dne 6. 5. 2024 byl učiněn neúspěšný pokus o doručení žalobkyni a zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí, tím začala automaticky běžet desetidenní úložní lhůta, která uplynula dne 16. 5. 2024, čímž nastoupila fikce doručení. Předložení plné moci v průběhu doručování prvostupňového rozhodnutí již na to nemohlo mít vliv.

44. Ze skutečnosti, že správní orgán I. stupně následně zaslal prvostupňové rozhodnutí i právnímu zástupci žalobkyně, nelze dovozovat nic ve vztahu k již perfektnímu doručení prvostupňového rozhodnutí žalobkyni. Pozdější poskytnutí prvostupňového rozhodnutí novému zástupci může být maximálně projevem dobré správy, nemůže však založit „nové“ doručení prvostupňového rozhodnutí, a tedy ani novou lhůtu k podání odvolání.

45. Judikatura odkazovaná žalobkyní není na posuzovanou věc přiléhavá, Krajský soud v Ústí nad Labem totiž v rozsudku ze dne 30. 4. 2012, č. j. 78 A 5/2011–31 řešil případ, ve kterém byl tamní žalobce právně zastoupen již před vydáním rozhodnutí. V posuzovaném případě se však jedná o odlišnou situaci, neboť žalobkyně plnou moc k zastupování doručila správnímu orgánu až po vydání rozhodnutí, nelze tak aplikovat závěry odkazované judikatury.

46. Soud tak uzavírá, že správní orgán I. stupně nepochybil, pokud prvostupňové rozhodnutí doručoval pouze žalobkyni, a nikoliv jejímu právnímu zástupci, kterému nebyl povinen rozhodnutí zasílat ani poté, co mu byla později (tj. po vydání rozhodnutí) předložena plná moc. V důsledku toho se nemůže uplatnit ani § 34 odst. 2 správního řádu, neboť v době vydání prvostupňového rozhodnutí žalobkyně zastoupena nebyla.

47. Na základě shora uvedeného soud neshledal žalobu důvodnou, a proto ji dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalované žádné náklady řízení nad rámec úřední činnosti nevznikly.

Poučení

I. Vymezení věci II. Obsah žaloby III. Vyjádření žalované IV. Replika žalobkyně V. Obsah správního spisu VI. Hodnocení věci Městským soudem v Praze