4 C 106/2018-428

Rubrum

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Bílou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání SJM takto:

Výrok

I. Z věcí patřících do společného jmění manželů se přikazuje do vlastnictví žalobkyně zůstatek na bankovním účtu vedeném u [právnická osoba] číslo účtu [bankovní účet] ve výši 160 308,09 Kč, cenné papíry, a to podílové listy otevřeného podílového fondu [anonymizována tři slova], pobočka [anonymizováno] v ceně 1 543 716 Kč a podílové listy otevřeného podílového fondu [anonymizována tři slova], pobočka [anonymizována tři slova] v ceně 261 544 Kč, bytová jednotka [číslo] v ulici [ulice], [obec], nacházející se v bytovém domě [adresa] na pozemkové parcele [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, zapsané na [list vlastnictví] včetně spoluvlastnického podílu [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemk. parc. [číslo] zapsaných u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor, v Katastru nemovitostí pro obec a kat. úz. [obec] na [list vlastnictví] včetně pozemkových parcel [číslo] – ostatní plocha, [číslo] – ostatní plocha a [číslo] – orná půda zapsaných u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor v Katastru nemovitostí pro obec a kat. úz. [obec] na [list vlastnictví] v ceně 2 775 000 Kč. Tedy věci a hodnoty v celkové výši 4 740 568,09 Kč.

II. Z věcí patřících do společného jmění manželů se přikazují do vlastnictví žalovaného pozemky: [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – ostatní plocha [číslo] – ostatní plocha [Číslo] - orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – orná půda [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – orná půda [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – lesní pozemek [číslo] – orná půda [číslo] – trvalý travní porost [Číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [Číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – ostatní plocha [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – ostatní plocha [číslo] – ostatní plocha [číslo] – ostatní plocha [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [Číslo] – ostatní plocha [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – vodní plocha [číslo] – ostatní plocha [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – ostatní plocha [číslo] – ostatní plocha [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – vodní plocha [číslo] – vodní plocha [číslo] – vodní plocha [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – lesní pozemek [číslo] – orná půda [číslo] – lesní pozemek [číslo] – orná půda [číslo] – vodní plocha [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – zahrada [číslo] – zahrada [číslo] – ostatní plocha vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], kat. úz. [část obce] u [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor, v ceně 9 283 960 Kč, dále pozemky: [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – orná půda [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – trvalý travní porost vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a kat. úz. [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor, v ceně 446 860 Kč, dále pozemky: [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travný porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – vodní plocha [číslo] – vodní plocha [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – orná půda vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], kat. úz. [část obce] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor, v ceně 2 611 950 Kč, dále pozemky: [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – ostatní plocha [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – trvalý travní porost [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – orná půda [číslo] – ostatní plocha vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a kat. úz. [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor, v ceně 1 387 000 Kč, dále pozemky: [číslo] – orná půda [číslo] - orná půda vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], kat. úz. [část obce] u [část obce] u u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor, v ceně 722 800 Kč. Tedy věci a hodnoty v celkové výši 14 452 570 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů částku 5 318 500 Kč, a to do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou k procesnímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud vypořádal zaniklé společné jmění manželů (dále jen SJM) s odůvodněním, že účastníci jsou bývalí manželé, jejichž manželství bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum]. Za trvání manželství nabyli účastníci majetek, o jehož rozdělení se jim nepodařilo dohodnout, a proto se takového rozdělení domáhá na soudu. Předmětem vypořádání SJM učinila žalobkyně nemovité věci, a to pozemky v několika katastrálních územích, rodinný závod vedený jménem [celé jméno žalovaného], [IČO], s místem podnikání [adresa], tvořící vybavení domu [adresa]. Způsob vypořádání navrhla tak, aby pozemky byly rozděleny tak, že většina pozemků v [katastrální uzemí] bude přikázána do jejího výlučného vlastnictví a pozemky z kat. úz. [část obce], [obec], [obec], [část obce] u [část obce] a [část obce] u [obec] budou přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného. U movitých věcí, nechť si ponechá každý ty movité věci, které měl ke dni právní moci rozvodu manželství ve svém držení, rodinný závod, ať připadne žalovanému a ten nechť je zároveň zavázán vyplatit jí na vyrovnání hodnot majetku ze SJM odpovídající částku.

2. Žalovaný v rámci vyjádření se k žalobě rozšířil předmět vypořádání SJM o další položky, a to o bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] v kat. úz. [obec], dále o zůstatek na bankovním účtu žalobkyně č. [bankovní účet] vedenému u [právnická osoba], o investiční portfolio cenných papírů vedené [právnická osoba] na jméno žalobkyně, o cenné papíry vedené na účtu žalobkyně v [právnická osoba] Žalovaný navrhl odlišný způsob vypořádání předmětu SJM a to tak, že by veškerý nemovitý majetek, jenž tvoří jeden funkční celek ve formě zemědělského závodu, byl přikázán do jeho výlučného vlastnictví, ostatní součásti SJM nechť jsou přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně s tím, že on jí vyplatí odpovídající vypořádací podíl.

3. Účastníci měli rovněž rozdílné názory, zda bytová jednotka a rodinný závod patří do SJM i na to, zda žalobkyně nabyla bytovou jednotku částečně ze svých výlučných prostředků za trvání manželství, či pouze ze svých výlučných prostředků.

4. S ohledem na výše uvedené tedy prováděl soud dokazování, jehož výsledky následně hodnotil dle § 132 o. s. ř. a vyvodil z nich tyto skutkové a právní závěry.

5. Rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], a který nabyl právní moci dne [datum], má soud prokázáno, že manželství účastníků bylo rozhodnutím soudu rozvedeno a tím došlo k zániku SJM. Shodným tvrzením účastníků má soud dále prokázáno, že na způsobu vypořádání se účastníci nedohodli a neshodli se ani na tom, co předmět vypořádání tvoří.

6. Provedeným dokazováním má soud prokázáno, že účastníci za trvání manželství získali ze společných prostředků věci a hodnoty, které jsou uvedeny v odst. I., II. výroku tohoto rozsudku. Na vypořádání movitých věcí netrvali, a tak ohledně nich neprobíhalo žádné dokazování. Cena bytové jednotky byla určena znaleckým posudkem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] a toutéž znalkyní byly oceněny i pozemky účastníků, a to znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum]. Výše zůstatku na účtu žalobkyně byla zjištěna zprávou banky, rovněž tak hodnota cenných papírů. Hodnotu rodinného závodu (sdružení) soud nevypořádával, neboť jej nepovažuje za součást předmětu SJM, jak bude uvedeno níže.

7. Pokud jde o účet vedený na jméno žalobkyně, číslo účtu: [bankovní účet], vedený u [právnická osoba], zprávou banky (čl. 69) má soud prokázáno, že ke dni právní moci rozvodu činil zůstatek na tomto účtu částku 160 308,09 Kč.

8. Pokud jde o cenné papíry (podílové listy) zprávou [právnická osoba] (čl. 75) má soud prokázáno, že ke dni právní moci rozvodu účastníků představovaly cenné papíry dva druhy na jméno žalobkyně, a to [právnická osoba] [anonymizováno], pobočka [anonymizováno] v počtu kusů 822 při prodejní ceně 1 878 Kč ks, tj. v ceně celkem 1 543 716 Kč [právnická osoba] [anonymizováno], pobočka [anonymizována tři slova] v počtu kusů 234,191 při prodejní ceně 1.1168 Kč, tj. v ceně celkem 261 544 Kč.

9. Předmětem vypořádání SJM učinili účastníci shodně pozemky specifikované ve výrokové části tohoto rozsudku, přičemž žalobkyně požadovala jejich rozdělení tak, jak je již uvedeno výše, žalovaný naopak požadoval, aby byly všechny tyto pozemky přikázány jemu, neboť on provozuje zemědělskou farmu a tyto pozemky s ní tvoří jeden funkční celek a jsou v rámci hospodaření plně pro farmu využívány, obhospodařovány a jsou na ně navázány účetně dotace od státu.

10. K posouzení, který způsob vypořádání pozemků bude vhodnější, provedl soud před zadáním znaleckého posudku dokazování, jímž mělo být prokázáno, kdo z účastníků má větší, rozumnější a ekonomičtější a rovněž morální důvod pozemky získat. Soud proto vyslechl žalobkyni, která jako účastník řízení vypověděla (čl. 88 a násl.), že na pozemcích během manželství hospodařili společně jako rodina, po rozvodu užívají pozemky děti účastníků a ona proto chce, aby je užívaly i nadále. Chce však, aby se pozemky rozdělily spravedlivě půl na půl, jako vše ostatní. Pokud jde o nájemné, stačilo by jí pouze symbolické, syn jí ho dal pouze za rok 2017. Pozemky v [část obce] už jsou spojeny, tam už byla pozemková úprava, u ostatních pozemků je to však rozkouskované, každý někde jinde. Ona na pozemcích již nehospodaří asi od roku 2013 a ani neuvažuje o tom, že by hospodařit začala, ale vyloučit to úplně nelze. Pozemky nabyli se žalovaným během manželství na základě kupní smlouvy a kupovali je za účelem hospodaření na nich. Jedná se o zemědělské pozemky, na nichž by se na všech měly pěstovat zemědělské produkty.

11. Soud vyslechl i žalovaného, který jako účastník řízení vypověděl (čl. 89 a násl.), že pozemky kupovali společně s manželkou. Je tam částečně i vazba na rodinnou tradici, neboť farma, která následně vznikla, byla částečně financována i z prostředků, které byly získány z hospodářství jeho rodičů. Farma se potom rozšiřovala, a kdyby přišel o pozemky, tak by mohlo dojít k velkému ohrožení a fungování farmy. Na existenci farmy a jejím fungování jsou závislé dvě rodiny, ještě i dcera a částečně i další dcera, na jejíž výživě se podílí. Má obavu, že by pozemky obhospodařoval manžel žalobkyně a nevěří proto, že by je nechala i nadále pro užívání dětí. Dotace pobírají na ornou půdu a na pastviny, louky. Již jsou to pětileté cykly, což znamená, že každý rok se žádá o dotace, ale musí se dodržet ten pětiletý cyklus, při kterém musí být zachována výměra, na níž jsou dotace vázány. Je to určité procento nebo část procenta, které je dané. Ohledně výměry, o kterou mohou přijít, už to mají vyčerpané, např. tím, že jsou tam dány výpovědi z pozemků, na kterých hospodaří, a kdyby právě o dotace přišli, tak by museli velkou část z těch dotací vracet, což jsou miliony a bylo by to pro farmu likvidační. Na pozemcích pěstují obilí a potom hlavně pícniny, což je např. jetel, kukuřice, vojtěška a různé traviny, přičemž mají i velké procento luk. Sečou seno, mají tzv. velké zatížení dobytčí jednotku na hektar, když hlavně musí vyprodukovat co nejvíce krmiva pro skot, jelikož je to hlavní zaměření při jejich hospodaření. Pakliže přesto budou nějaké přebytky, ty následně prodávají. Farma je zaměřená jak na masné, tak na mléčné plemeno. V případě rozdělení těch pozemků by situace byla velmi problematická, a to i proto, aby nedošlo k poškození nebo rozdělení již vytvořených funkčních celků, protože aby mohli hospodařit na co největší ploše na jednom místě, tak kromě svých pozemků mají ještě pronajaty ty nejbližší sousední pozemky, a obhospodařují tedy tento velký celek a zase naopak oni pronajímají jiné části svých pozemků jiným hospodařícím, aby mohli oni fungovat stejným způsobem. Na ty pozemky, jak své, tak pronajaté, dostávají dotace, přičemž pokud jde o dotace na ty pronajaté pozemky, tak dokládají při žádosti o dotaci ty nájemní vztahy, které prokazují. Dále by to bylo problematické i z hlediska toho, že mají závazky k bankám a ty pozemky jim tvoří záruku pro tyto peněžní ústavy, aby jim ty úvěry a investice poskytly. Pokud by došlo k rozdělení pozemků dle požadavku žalobkyně, nastala by situace, kdy by museli redukovat živočišnou výrobu. Dále by byla velmi problematická i ekonomika farmy. Mají také 3 zaměstnance, takže neví, zdali by je mohli nadále zaměstnávat a byl by problém uživit tu živočišnou výrobu. Tedy by byl problém zajistit dostatek krmiva pro tento dobytek, který chovají. Omezila by se schopnost splácení úvěrů a byly by k tomu ještě navázaný další a další problémy. Pokud by se musela vracet část dotace, která je navázána na ty pětileté cykly, předpokládá tedy, že by se jednalo o vrácení zhruba kolem 9 milionů korun, ale přesný počet neví. Pozemky, které jsou předmětem daného řízení, využívají všechny sami pro sebe, nic z toho nepronajímají.

12. K prokázání tvrzení o využívání pozemků, které jsou předmětem daného řízení pro zemědělskou výrobu a farmu, jakož i navázání dotací na ně, i další a žalovaným tvrzené souvislosti předložil žalovaný řadu listinných důkazů, jimiž má soud prokázáno, že farma žalovaného obhospodařuje ornou půdu o výměře 279,19 ha, dále trvalý travní porost o výměře 147,91 ha a trvalý travní porost na orné půdě 9,63 ha. Celkem tedy obhospodařuje 436,73 ha. Ke dni 30. 4. 2019 činil seznam živých zvířat, a to býků, krav a jalovic, několik stovek kusů. Žalovaný rovněž prokázal existenci úvěrů u několika bank, které jsou zajištěny zástavními právy, avšak tato zástavní práva nejsou navázána na nemovitosti, které jsou předmětem daného řízení. Žalovaný dále prokázal příkladmo existenci leasingu na pořízení traktoru ve výši 675 000 Kč, přičemž tento leasing je zajištěn samotným předmětem leasingu tedy tímto traktorem. Měsíční splátka činí 49 439 Kč. Dále leasing finance na teleskopický manipulátor ve výši 2 100 000 Kč, kde měsíční splátka činí 43 750 Kč. Dále doložil existenci úvěru ve výši 2 600 000 Kč na nákup zemědělské techniky, kde činí splátka 43 300 Kč a mnohé další. Žalovaný rovněž doložil existenci dotací poskytovaných z programu Rozvoje venkova ČR, kdy např. pro rok 2018 byla na základě rozhodnutí státního zemědělského intervenčního fondu poskytnuta jednotná platba na plochu v celkové výši 1 459 207,13 Kč. Dále pro rok 2018 dotace na Podopatření ošetřování travních porostů v rámci agroenvironmentálně – klimatických opatření v celkové výši 369 989,76 Kč, podpora na produkci bílkovinných plodin ve výši 41 986,59 Kč, dotace na zlepšení životních podmínek dojnic v zimním období napájením temperovanou vodou pomocí vyhřívaných napáječek ve výši 77 134 Kč, dále vnitrostátní podpora ve výši 78 936 Kč, a to na základě žádosti o poskytnutí platby na zemědělskou půdu, dále na přežvýkavce, dále na chov krav bez tržní produkce mléka, dále dotace za dodržování zemědělských postupů příznivé pro klima a životní prostředí ve výši 808 146,66 Kč, dále podpora na chov telete masného typu v celkové výši 68 529,76 Kč, podpora na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka ve výši 382 406,34 Kč, dále platba pro horské oblasti a jiné oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními pro rok 2018 v celkové výši 1 218 538,85 Kč a celá řada dalších a dalších dotací, které byly žalovanému a jeho farmě postupně poskytnuty.

13. Na základě výše uvedeného má tedy soud za prokázané tvrzení žalovaného, že pozemky, které jsou předmětem daného řízení, jsou plně využívány k hospodaření na zemědělské farmě a jsou na ně navázány četné dotace, které umožňují řádné fungování farmy a jsou využívány i pro chov masného a mléčného skotu. Proto soud považuje za vhodnější způsob pozemky účastníků nedělit a naopak je všechny přikázat do výlučného vlastnictví žalovaného, aby bylo zachováno fungování farmy a zdroj obživy pro několik členů rodiny. Ostatně žalobkyně na pozemcích nehospodaří a ani nepředpokládá, že by začala, i když to zcela nevyloučila. S ohledem na tento závěr zadal soud ocenění pozemků bez jejich rozdělení, a pokud byla znalkyní určena jejich obvyklá cena, stala se podkladem pro výpočet vypořádacího podílu pro žalobkyni. Znalkyně určila obvyklou cenu znaleckým posudkem ze dne [datum] [číslo] (str. 257 – 280) a to tak, že pozemky zapsané na [list vlastnictví] v kat. úz. [část obce] u [obec] mají obvyklou cenu 9 283 960 Kč, pozemky zapsané na [list vlastnictví] v kat. úz. [obec] mají obvyklou cenu 446 860 Kč, pozemky zapsané na [list vlastnictví] v kat. úz. [část obce] mají obvyklou cenu 2 611 950 Kč, pozemky zapsané na [list vlastnictví] v kat. úz. [obec] mají obvyklou cenu 1 387 000 Kč a pozemky zapsané na [list vlastnictví] v kat. úz. [část obce] u [část obce] mají obvyklou cenu 722 800 Kč. Pokud měl žalovaný k závěrům znalkyně námitky či připomínky (viz čl. 284 a 284 p. v.), tyto znalkyně svým vyjádřením (čl. 289 – 290) vyřešila a obhájila tak své závěry prezentované ve znaleckém posudku, a proto se jimi soud již více nezabýval a vyšel z toho, že pozemky mají celkovou obvyklou cenu ve výši 14 452 570 Kč.

14. Další mezi účastníky spornou součástí SJM byla bytová jednotka [číslo] v ulici [ulice] v [obec], blíže specifikovaná ve výrokové části tohoto rozsudku, o níž žalobkyně tvrdila, že není součástí SJM a že byla zakoupena z jejich výlučných prostředků získaných jednak ze zúžení SJM se žalovaným za trvání manželství a jednak z dědictví po otci. Žalovaný však byl názoru odlišného a tvrdil, že pokud byla bytová jednotka pořízena za trvání manželství, je na žalobkyni, aby prokázala, z jakých prostředků, přičemž nevyloučil, že část těchto prostředků na úhradu kupní ceny mohla pocházet z vypořádání zúžení SJM mezi účastníky. Soud proto během řízení žalobkyni vícekrát poučil o prokázání charakteru a původu finančních prostředků použitých na úhradu kupní ceny, což se jí sice částečně podařilo, ale i přesto nebylo na místě zjištěné a prokázané výlučné finanční prostředky žalobkyně zohlednit z důvodů uvedených níže, i když v konečném rozhodnutí za použití institutu disparity podílů byla i tato okolnost soudem zohledněna.

15. Z výpisu [list vlastnictví] pro obec a kat. úz. [obec] (čl. 38) má soud prokázáno, že jako výlučný vlastník bytové jednotky [číslo] v [obec] je zapsána žalobkyně, přičemž nabývacím titulem je kupní smlouva z [datum].

16. Obsahem této kupní smlouvy (čl. 378 – 380) ze dne [datum] má soud prokázáno, že manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] prodali [jméno] [příjmení] v uvedený den bytovou jednotku [číslo] v budově [adresa], stojící na pozemku parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] rovněž tak podíl na společných částech pozemku a budovy za kupní cenu 2 190 000 Kč, přičemž kupní cena měla být zaplacena tak, že první část kupní ceny 70 000 Kč byla složena před uzavřením kupní smlouvy na účet zprostředkovatele [právnická osoba], druhá část kupní ceny ve výši 1 316 321 Kč měla být zaplacena bezprostředně po uzavření kupní smlouvy na účet hypoteční banky a zbytek kupní ceny ve výši 803 679 Kč měla být zaplacena na účet prodávajícího.

17. Notářským zápisem [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] (příloha spisu) ze dne [datum] sepsaného [titul] [jméno] [příjmení], notářem v [obec], má soud prokázánu dohodu tehdejších manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] o zúžení rozsahu SJM dle § 716 obč. zák., tj. za trvání manželství. Na jejím základě se zavázal [celé jméno žalovaného] vyplatit své manželce 1 500 000 Kč, přičemž veškeré věci či práva nabytá za trvání manželství [jméno] [příjmení] z tohoto zdroje budou ve výlučném vlastnictví [jméno] [příjmení].

18. Výpisem z účtu žalobkyně (čl. 222) vedeného u [právnická osoba], [právnická osoba] číslo účtu [bankovní účet] má soud prokázáno, že [celé jméno žalovaného] zaslal na uvedený účet částku 1 500 000 Kč, která byla na účet připsána dne [datum]. S ohledem na dobu uzavření notářského zápisu a s ohledem na datum připsání částky na účet žalobkyně, není u těchto finančních prostředků pochyb, že byly výlučnými prostředky žalobkyně.

19. Pokud žalobkyně tvrdila, že i další část kupní ceny byla zaplacena z jejích výlučných prostředků, navrhla po poučení soudem důkaz výpisem z téhož účtu, na který byly poukázány ve stejném období částky z dědictví po jejím otci a navrhla rovněž provést jako důkaz testament – závěť svého otce, který žil ve Švédsku a také tam i zemřel.

20. Překladem závěti otce žalobkyně má soud prokázáno, že [jméno] [příjmení] měl poslední vůli, aby jeho partnerka [jméno] [příjmení] byla majitelkou nemovitostí stejně jako tak všech movitých věcí, nacházející se v domě, na kterých nemá žádný podíl v místě [anonymizována dvě slova], dále [jméno] [příjmení] má dostat jeho automobil Saab s [registrační značka] model z roku 1998 a také polovičku jeho osobního majetku. Jeho zbývající majetek stejně jako bankovní prostředky, akciové fondy, penzijní pojištění spolu s polovičkou jeho osobního majetku má v plném rozsahu vlastnického práva připadnout jeho dceři [jméno] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa žalovaného a žalobkyně], Česká republika. To, co náleží výše uvedené dědičce po zůstaviteli dle této závěti, bude v manželství představovat výlučný majetek, a to samé platí pro výnosy z majetku. Osobou pověřenou rozdělením dědictví a jako vykonavatele závěti určil [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Z ročního vyúčtování ze dne 22. 12. 2006 od pojišťovny ve [země] doložila žalobkyně přiznání částky, která podléhá zdanění za měsíc 4 307 švédských korun. Pokud jde o penzijní pojištění ze dne [datum], jednalo se o částku počítaného penzijního kapitálu k [datum] ve výši 235 823 švédských korun, přičemž vyplacená částka v daném období činila 50 016 švédských korun. Podrobné vyúčtování téže pojišťovny ke dni [datum], kdy mělo dojít k vyplacení částky v daném období 55 956 švédských korun, dále ke dni [datum], kdy mělo dojít k vyplacení částky v daném období, tj. 51 684 švédských korun. Poslední den výplaty se měl uskutečnit [datum], přičemž za rok 2009 měla být vyplacena částka v období ke dni [datum] ve výši 58 152 švédských korun. Rozdělením pozůstalosti správcem dědictví v roce 2003 má soud prokázáno, že předmětem dědictví byly akcie a další cenné papíry, které se uvádí do výše 75 %, dále movitý majetek, zařízení domácnosti, ostatní majetek, pohledávky a dluhy zesnulého, přičemž celkový výnos dědictví činil 364 402,45 švédských korun. Z dědického řízení rovněž vyplývá informace, že otec žalobkyně zemřel dne [datum].

21. Výpisem z účtu žalobkyně vedený u [právnická osoba], [právnická osoba] číslo účtu [bankovní účet] má soud prokázáno, že dne [datum] byly na tento účet připsány 3 platby, vždy se stejným názvem protiúčtu a stejným konstantním symbolem. Jednalo se o částky 238 238,40 Kč, 95 000 Kč a 102 666,30 Kč O těchto částkách tvrdila žalobkyně, že se jedná o částky z dědictví po otci, avšak více tato svá tvrzení nedoložila a ze závěti a z následného projednání dědictví po otci žalobkyně vyplývá, že tento zemřel již v roce 2003 a tedy 11 let předtím, než byly částky zaslány. Bylo proto velmi nepravděpodobné, že by se jednalo o částky z dědictví zasílané až 11 let po smrti zůstavitele. To potvrdilo i sdělení banky ze dne [datum] (čl. 369), když [právnická osoba] uvedla, že účet, ze kterého byly platby na účet žalobkyně připsány, tj. účet číslo [bankovní účet] je vnitřním účtem [právnická osoba], sloužící mimo jiné k vypořádání prodejů podílových listů. Uvedený [variabilní symbol] je majetkový účet [celé jméno žalobkyně], která tyto pokyny k prodeji zadala. Tímto nemá tedy soud prokázáno, že další část kupní ceny ve výši součtu tří plateb z [datum] ve výši 435 905,10 Kč by byla výlučnými prostředky žalobkyně. Částku 162 000 Kč připsaná na uvedený účet žalobkyně dne [datum], složila dle zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] (čl. 375) na poště Tábor 2 paní [jméno] [příjmení]. Výpisem z účtu žalobkyně, již výše specifikovaného, má soud dále prokázáno, že dne [datum] a dne [datum] byla zaplacena druhá a třetí část kupní ceny (1 316 321 Kč a 803 679 Kč). Pokud byla v den podpisu kupní smlouvy žalobkyní zaplacena i první část kupní ceny 70 000 Kč, byla tím uhrazena kupní cena v celé výši. Žalobkyně však kromě částky 1 500 000 Kč neprokázala, že by se jednalo o její výlučné prostředky. Pokud žalobkyně uvádí, že žalovaný po celou dobu věděl, že bytová jednotka je v katastru nemovitostí vedená v jejím výlučném vlastnictví a nikdy nenamítl relativní neplatnost kupní smlouvy z důvodu, že by s tímto nesouhlasil, má soud za to, že žalovaný neměl zájem na změně tohoto zápisu či napadání platnosti kupní smlouvy, avšak v rámci vypořádání SJM tvrdil, že část kupní ceny byla zaplacena za trvání manželství ze společných prostředků a nechť tedy žalobkyně prokáže, že tomu tak nebylo, což se jí nepodařilo. Postoj žalovaného má tak význam pouze pro řízení ve věci vypořádání SJM a nikoli na způsob zapsání vlastnictví v katastru nemovitostí. Žalovaný však namítal dvě další důležité okolnosti, které mají zásadní vliv na rozhodnutí soudu o vypořádání SJM. Žalovaný namítal, že pokud žalobkyně tvrdila, že do koupě bytové jednotky měla investovat ze svých výhradních prostředků (dědictví po otci) částku ve výši minimálně 750 000 Kč, bylo toto tvrzení uplatněno až v písemném vyjádření žalobkyně ze dne [datum], tj. více než 3 roky po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků řízení. Tvrzení ze strany žalobkyně tedy nelze s ohledem na ustn. § 741 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku v tomto řízení vypořádat. S tímto názorem však soud nesouhlasí, neboť žalobkyně bytovou jednotku do vypořádání SJM v žalobě neuvedla, a pokud tak učinil žalovaný a ona na to reaguje podáním v době po uplynutí tří let od rozvodu manželství, jedná se toliko o obranu tvrzení žalovaného, a proto soud se touto její obranou zabýval. V průběhu řízení však vyšlo najevo, že finanční prostředky z dědictví po otci nebyly součástí kupní ceny, která byla na koupi bytové jednotky vynaložena. Žalovaný dále namítal, že předpokládal, že pokud žalobkyně použila na zaplacení části kupní ceny bytové jednotky její výhradní prostředky, které od něho získala v rámci zúžení SJM, tyto řádně uplatní, což neučinila a na místo toho tvrdila, že bytovou jednotku nabyla do svého výhradního vlastnictví v době po nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků řízení a později, že na zaplacení části kupní ceny bytové jednotky použila výhradní prostředky z dědictví po svém otci. Tato tvrzení žalobkyně se však ukázala být nepravdivá. Žalovaný má proto za to, že za výše uvedených okolností nelze v tomto případě uvažovat ani o aplikaci ustn. § 742 odst. 1 písm. f) o. z. (disparita podílů), neboť neuplatnění případného vnosu z výhradních prostředků žalobkyně do majetku v SJM bylo výlučným rozhodnutím žalobkyně a byla to právě ona, kdo se na místo řádného uplatnění případného vnosu rozhodla tvrdit, že bytovou jednotku nabyla do svého výhradního vlastnictví, resp. že kupní cena bytové jednotky měla být zcela, popř. z části zaplacena z jejich výhradních prostředků z dědictví po otci, což však neodpovídá skutečnosti. Pokud žalobkyně použila na zaplacení části kupní ceny bytové jednotky finanční prostředky, které získala od žalovaného v rámci zúžení jejich SJM, mohla takový vnos řádně a včas v rámci řízení uplatnit, což se však nestalo. Ustn. § 742 odst. 1 písm. f) o. z. dle žalovaného neumožňuje fakticky kompenzovat neúspěšnou strategii založenou na nepravdivých tvrzeních jedné ze stran sporu o vypořádání SJM. S tímto názorem se však soud zcela neztotožňuje a ustanovení o disparitě podílů na daný případ aplikoval tak, jak bude zdůvodněno níže.

22. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že bytová jednotka je součástí předmětu vypořádání SJM, zadal znalecký posudek na určení obvyklé ceny této bytové jednotky ve stavu ke dni právní moci rozvodu manželství účastníků, znalecký posudek vypracovala stejná znalkyně, která pracovala na dalším znaleckém posudku v dané věci, a to [celé jméno znalkyně], dne [datum] číslo znaleckého posudku [číslo] a tímto znaleckým posudkem určila obvyklou cenu bytové jednotky, pozemků a podílu na společných částech domu a pozemků částkou 2 775 000 Kč. Proti závěrům znaleckého posudku neměli účastníci žádných námitek, a proto soud z těchto závěrů znalkyně vyšel při výpočtu vypořádacího podílu mezi účastníky.

23. Poslední spornou položkou předmětu vypořádání SJM byl žalobkyní uplatněný rodinný závod. Předně nutno uvést, že institut rodinného závodu byl do občanského zákoníku zaveden až zákonem č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník (dále jen o. z.), a to ustanovením § 700 – 707 o. z. Pokud tedy vedl žalovaný zemědělskou farmu od roku 1995 (což tvrdily shodně obě sporné strany), nemohlo se jednat o rodinný závod dle výše uvedeného ustanovení o. z. Žalovaný tvrdil a prokazoval, že zemědělskou činnost a tedy i farmu začal provozovat již před rokem 1998, jedná se o jeho výlučný majetek, který nebyl součástí bezpodílového spoluvlastnictví manželů a nemohl se tak stát v roce 1998 ani součástí SJM. Tvrdil, že provozování zemědělského závodu zahájil ke dni [datum], a to na základě Smlouvy o sdružení uzavřené dle § 829 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.) se svou matkou paní [jméno] [příjmení], narozenou [datum], a od [datum] na základě Smlouvy o sdružení uzavřené dle téhož ustanovení obč. zák. s paní [jméno] [příjmení] a ještě i se svým synem panem [jméno] [příjmení], narozeným [datum], přičemž výše podílů na majetku získaném společnou činností, nebyla ani v jednom z výše uvedených sdružení ve smlouvě určena.

24. Mezi účastníky bylo sporné, kdy začala činnost sdružení, neboť žalovaný ačkoliv avizoval předložení písemné smlouvy o sdružení uzavřené dle § 829 obč. zák. dne [datum], tato se mu nepodařila dohledat. Žalobkyně zpochybnila údaj z administrativního registru ekonomických subjektů ČSÚ (ARES), neboť údaje mají toliko informativní charakter a nemají charakter úřední listiny a nemohou tedy být použity jako důkazní materiál pro úřední jednání. S tímto názorem se soud neztotožňuje, neboť za důkaz mohou dle § 125 zák. č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věcí. To, že výpisy z registru ARES nemohou být použity jako průkazní materiál pro úřední jednání, znamená pouze tolik, že nemohou být podkladem pro vydání správního rozhodnutí, kde je nutné předložit originál případně ověřenou kopii dané listiny. Použitelnost výpisů z ARES ve vztahu k dokazování tvrzených skutečností v občanském soudním řízení tím však není dotčena. Nejen že informace uvedené ve výpisu z ARES nebyly v průběhu řízení zpochybněny, natož pak vyvráceny žádným jiným důkazem a byla to právě žalobkyně, která ve svém písemném vyjádření ze dne 28. 12. 2018 výslovně uvedla, že žalovaný provozuje zemědělský závod (rodinný závod) od [datum] pod [IČO] a ona měla být, dle svého tvrzení, po celou dobu osobou spolupracující na živnosti žalovaného. Soud proto k návrhu žalovaného doplnil dokazování výslechem svědkyně – matky žalovaného paní [jméno] [příjmení], kterou s ohledem na její vysoký věk (narozena 1935) vyslechl v jejím bydlišti (viz čl. 416 spisu). Ta po poučení dle § 126 o. s. ř. vypověděla, že se synem [celé jméno žalovaného] hospodaří už léta, asi již od roku 1985, nebo se plete a bylo to až od roku 1995. V tom roce udělali sdružení, ve kterém byla ona a její syn, až déle přistoupil ještě i vnuk Jindřich. Nevzpomněla si již, jakou to bylo formou, zda ústní dohodou nebo si něco sepisovali. Původně si dělili zisk pouze dva – ona a syn Václav, potom to byl i Jindřich. Ona sama dostala už v roce 1990 potvrzení od výboru, že hospodaří, nejprve provozovala zemědělskou činnost sama, od nějaké doby se synem Václavem a pak přistoupil ještě vnuk Jindřich. [Jméno žalobkyně] byla zaměstnaná, prodávala v obchodě, to byla její hlavní činnost, na farmě moc nepomáhala.

25. Výpověď svědkyně považuje soud za věrohodnou, když s ohledem na věk svědkyně a na značnou dobu, která uplynula od událostí, o kterých měla svědkyně vypovídat, se u ní vyskytly nepřesnosti, což je pochopitelné. Právě spontánnost výpovědi svědčí o tom, že svědkyně vypovídala o událostech tak, jak si je skutečně pamatuje a ne tak, jak by to mělo přesně být. Důležitým závěrem pro dokazování je svědeckou výpovědí potvrzení informace o tom, že žalovaný započal provozovat zemědělskou farmu – sdružení ještě před rokem 1998. Žalobkyně žádnými důkazy neprokázala, že by se na chodu a činnosti jakkoli coby osoba spolupracující či jinak podílela.

26. Písemnou smlouvou o sdružení ze dne [datum] (čl. 85) má soud prokázáno, že [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], jakožto podnikající v zemědělské výrobě, uzavřeli Smlouvu o sdružení za účelem provozování zemědělské prvovýroby, rostlinné, živočišné a lesní. Výnos – zisk z tohoto hospodaření se rozděluje dle uvedené smlouvy s přihlédnutím pracovní intenzity takto: [celé jméno žalovaného] 64 %, [jméno] [příjmení] 1 %, [jméno] [příjmení] 35 %. Následují podpisy účastníků smlouvy.

27. Na základě výše uvedeného má tedy soud za prokázané, že žalovaný [celé jméno žalovaného], započal s provozováním sdružení před rokem 1998, zemědělskou činnost ve sdružení vykonával nejprve se svou matkou a později ještě i se synem Jindřichem. Dle § 829 odst. 1 obč. zák., několik osob se může sdružit, aby se společně přičinili o dosažení sjednaného účelu. Dle odst. 2 citovaného ustanovení, sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem.

28. Základní charakteristikou sdružení je tedy určitá koordinace činností účastníků směřující k dosažení sjednaného účelu. Sdružení nemá právní subjektivitu, existence sdružení se úředně nikde neregistruje. Smlouva nemusí být písemná. Zemědělské sdružení není dle názoru soudu součástí zaniklého SJM účastníků. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaný zahájil provozování zemědělského sdružení [datum], a to na základě smlouvy o sdružení uzavřené podle § 829 obč. zák. se svou matkou [jméno] [příjmení] a od [datum] provozoval zemědělskou činnost na základě smlouvy o sdružení ze dne [datum], přičemž do sdružení byl přibrán jeho syn pan [jméno] [příjmení]. Podle tehdy platné právní úpravy bylo majetkovým společenstvím manželů bezpodílové spoluvlastnictví manželů a ustn. § 143 obč. zák. ve znění před novelou provedenou až zákonem č. 91/1998 Sb. bylo stanoveno, že v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů nejsou věci sloužící výkonu povolání jen jednoho z manželů, přičemž výkonem povolání je také podnikání jednoho z manželů jako fyzické osoby. Žalovanému tedy náleželo zemědělské sdružení do jeho odděleného vlastnictví. Sdružení mohlo být předmětem bezpodílového spoluvlastnictví manželů upraveného v obč. zák. ve znění před novelou, avšak jen za předpokladu, že by šlo o sdružení náležející oběma manželům jako podnikatelům. Pokud byl tímto podnikatelem toliko jeden z manželů a šlo o věc sloužící k výkonu jeho povolání, náleželo sdružení do odděleného vlastnictví podnikajícího manžela. Zákonem č. 91/ 1998 Sb. byl občanský zákoník novelizován tak, že s účinností od 1. 8. 1998 majetkovým společenstvím manželů je společné jmění manželů, přičemž v § 143 obč. zák. již nejsou věci sloužící výkonu povolání jen jednoho z manželů ze společného jmění manželů vyloučeny. Podle článku VIII. bodu 2 zákona č.. 91/1998 Sb., věci, které ke dni 1. srpna 1998 tvořily bezpodílové spoluvlastnictví manželů, se stávají součástí společného jmění manželů. Sdružení, které náleželo do odděleného vlastnictví podnikajícího manžela se tak k 1. 8. 1998, kdy zákon č. 91/1998 Sb. nabyl účinnosti, nemohlo stát předmětem SJM. Bylo by tomu i v případě, že by bylo prokázáno tvrzení žalobkyně ohledně jejího postavení coby osoby spolupracující na živnosti žalovaného, neboť taková skutečnost by byla ve vztahu k majetku tvořící zemědělské sdružení žalovaného irelevantní. Z těchto důvodů tedy soud provozování zemědělské farmy nezahrnul do předmětu vypořádání SJM tak, jak je již uvedeno výše. A tím byl předmět vypořádání SJM již projednán celý.

29. Podle § 708 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů - dále jen SJM. To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

30. Podle § 709 odst. 1 o. z., součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů, nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

31. Na základě výše uvedeného soud proto zahrnul do SJM pozemky, bytovou jednotku v [obec], zůstatek na bankovním účtu u [právnická osoba] a cenné papíry. Rozdělení věci bylo provedeno částečně dle shodných návrhů účastníků, částečně dle úvahy soudu.

32. Dle § 740 o. z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku SJM.

33. Podle § 742 odst. 1 o. z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost a přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do SJM.

34. Dle shora uvedeného ustanovení lze uzavřít, že hrubou hodnotu SJM činí součet obou podílů účastníků, tj. hodnoty pozemků 14 452 570 Kč, finančních prostředků na účtu žalobkyně u [právnická osoba] ve výši 160 308,09 Kč, hodnoty podílových listů žalobkyně ve výši 1 543 716 Kč a 261 544 Kč a hodnoty bytové jednotky žalobkyně ve výši 2 775 000 Kč. Hrubá hodnota SJM tedy činí v součtu všech výše uvedených položek částku 19 193 138,09 Kč. Čistou hodnotu SJM získáme, odečteme od hrubé hodnoty SJM částku představující veškerá pasiva obou účastníků či vnosy účastníků. Pasiva nemají účastníci žádná, vnos má, dle názoru soudu za použití ustanovení § 742 odst. 1 písm. f) o. z. o. disparitě podílů, žalobkyně. Je sice pravdou, že žalobkyně žádným procesně správným způsobem neuplatnila svůj vnos v podobě zaplacení kupní ceny z výlučných prostředků, přesto má soud za to, že by bylo spravedlivé zohlednit vnos žalobkyně, alespoň pokud jde o částku 1 500 000 Kč, která byla prokazatelně použita na zaplacení části kupní ceny bytové jednotky z jejích výlučných prostředků, které jí byly žalovaným vyplaceny z důvodu zúžení SJM za trvání manželství. Ačkoli se žalobkyni nepodařilo prokázat dohodu se žalovaným v době před rozvodem manželství o tom, že ona se z [část obce] odstěhuje do bytu, který bude její, časový sled událostí takové dohodě nasvědčuje. Koncem srpna 2014 notářským zápisem zúžili účastníci své SJM, žalovaný vyplatil žalobkyni 1 500 000 Kč na vyrovnání tohoto zúžení, v říjnu 2014 kupuje žalobkyně byt, který je zapsán v katastru nemovitostí pouze na její osobu, a v polovině září 2015 byli účastníci rozvedeni. Po celou dobu se žalovaný nikterak nebránil zapsanému majetkovému režimu v katastru nemovitostí a byl s ním tedy srozuměn. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že by i další část kupní ceny zaplatila ze svých výlučných prostředků. Soud má tedy za to, ve shodě s ustn. § 742 odst. 1 písm. f) o. z. a ve shodě s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 884/2018, rovněž tak 22 Cdo 2914/99 a mnohých dalších, že disparita podílu ve prospěch žalobkyně je důvodná. Soud tedy považuje za vnos žalobkyně ohledně této položky takový, že cena bytové jednotky byla určena znaleckým posudkem částkou 2 775 000 Kč, žalobkyně si zaplatila 2/3 kupní ceny ze svých výlučných prostředků (kupní cena bytové jednotky v době koupě byla tehdy 2 190 000 Kč) a na vypořádání v principech disparity tak zbývá 1/3 obvyklé ceny určené nyní znaleckým posudkem, tj. 2 775 000: 3 = 925 000 Kč a z této částky má žalovaný nárok na polovinu, tj. 925 000: 2 = 462 500 Kč. Vnos žalobkyně je tedy ve výši 925 000 Kč a ten byl také z hrubé hodnoty SJM odečten a čistá hodnota SJM tedy činí 18 268 138,09 Kč (19 193 138,09 Kč – 925 000 Kč). Z této čisté hodnoty SJM má každý z účastníků dostat polovinu, tj. 18 268 138,09: 2 = 9 134 069, 045 Kč. Žalobkyně má tedy dostat 9 134 069, 045 Kč + svůj vnos 925 000 Kč, tj. má dostat 10 059 069 Kč. Ve skutečnosti však dostává 4 740 568,09 Kč (tj. součet částek 160 308,09 Kč + 1 543 716 Kč + 261 544 Kč + 2 775 000 Kč). Žalovaný by jí tak měl na vypořádání podílu vyplatit částku 5 318 500,91 Kč (tj. 10 059 069 Kč – 4 740 568,09 Kč).

35. Žalovaný by také měl dostat 9 134 069, 045 Kč, ve skutečnosti však dostává hodnoty ve výši 14 452 570 Kč (hodnota pozemků). Měl by tedy žalobkyni na vypořádání podílů vyplatit 5 318 500,955 (tj. 14 452 570 Kč – 9 134 069, 045 Kč) a právě tuto částku uložil soud žalovanému žalobkyni na vypořádání podílů zaplatit, přičemž pokud jde o lhůtu k vyplacení, byla stanovena s ohledem na skutečnost, že žalovaný pokud usiloval o přikázání všech pozemků do svého výlučného vlastnictví, musel být srozuměn s výplatou odpovídající částky žalobkyni a měl si za dobu vedení soudního sporu finanční prostředky naspořit či opatřit.

36. O nákladech řízení bylo rozhodováno za situace rovnosti podílů každého z účastníků, dále s ohledem na charakter řízení vypořádání SJM, kterého se shodně domáhali oba účastníci řízení. Proto nechť si každý z účastníků nese veškeré náklady, které jim v souvislosti s tímto řízení vznikly, sám ze svých prostředků.

37. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobkyni vrácena část jí zaplacené zálohy ve výši 3 000 Kč a žalovanému část jím zaplacené zálohy ve výši 3 250 Kč.

Poučení