4 C 122/2023 - 45

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Vaňkátovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] se sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovaným: 1. [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] 2. [Jméno zainteresované osoby 2/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 2/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 2/0] 3. [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 3/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 3/0] všichni zastoupeni advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 3/0] se sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 3/0] pro určení takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] umístěné v budově č.p. [Anonymizováno], postavené na pozemku parc.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a spoluvlastnického podílu o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na společných částech domu č.p. [Anonymizováno] a spoluvlastnického podílu o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na pozemku parc.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše k. v k.ú. [adresa], obec [adresa], se zamítá. [jméno FO]. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na 1. žalovaném vyklizení bytové jednotky číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v budově č.p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa], se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení v plné výši, která bude uvedena v písemném vyhotovení rozsudku do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaných.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 21.4.2023 domáhá určení svého vlastnického práva k bytové jednotce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] umístěné v budově č.p. [Anonymizováno], postavené na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], dále spoluvlastnickému podílu o velikosti [Anonymizováno] na společných částech domu č.p. [Anonymizováno] a spoluvlastnickému podílu o velikosti [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno], a spoluvlastnickému podílu o velikosti [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa], obec [adresa] („Nemovitost“). Dále se žalobce domáhá, aby soud uložil 1. žalovanému povinnost vyklidit bytovou jednotku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v budově č.p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa] („Byt“), a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. Žalobu odůvodnil tak, že jeho matka, paní [jméno FO], zemřela dne [datum]. [jméno FO] byla členkou bytového družstva [právnická osoba] („Družstvo“). K členství v Družstvu se vázalo právo nájmu k bytu č. [hodnota] v budově č. [hodnota] v [adresa]. Dne [datum] uzavřela paní [jméno FO] s 2. žalovanou (sestra žalobce) a 3. žalovaným (manžel 2. žalované) [jméno FO] o převodu práv a povinností spojených s členstvím v [právnická osoba] Kavkova ul. [adresa] („[jméno FO]“), dle které mělo na nabyvatele dojít k převodu členských práv a povinností včetně práva nájmu k bytu č. [hodnota] a k převodu členského podílu paní [jméno FO]. Prohlášením vlastníka ze dne [datum] byly v budově č.p. [Anonymizováno] vymezeny jednotky a podíly na společných částech na pozemcích parc.č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa]. Následně družstvo převedlo ve prospěch 2. a 3. žalovaných Nemovitost. 2. a 3.žalovaní následně převedli vlastnické právo k Bytu a spoluvlastnickému podílu o velikosti [Anonymizováno] na společných částech domu č.p. [Anonymizováno] a spoluvlastnickému podílu o velikosti [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa], obec [adresa] ve prospěch 1. žalovaného, který je jejich synem, a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum]. Dne [datum] bylo družstvo zrušeno s likvidací ke dni [datum]. Žalobce tvrdí, že [jméno FO] je právním úkonem, který nevznikl, neboť neobsahuje specifikaci práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, která měla být převedena, a dále neobsahuje hodnotu družstevního podílu, stanovení úplatnosti či bezplatnosti převodu, ani ustanovení o vzájemném vypořádání, jak požaduje konstantní judikatura Nejvyššího soudu. Žalobce tak má za to, že 2. a 3. žalovaným nemohlo vzniknout právo na uzavření smlouvy o převodu vlastnictví Bytu a vlastnictví k Bytu tak nemohli dále převést na prvního žalovaného. [jméno FO] tak zůstala až do své smrti vlastnicí členského podílu v družstvu. V rámci dědického řízení po paní [jméno FO] uzavřeli žalobce a 2. žalovaná dohodu o rozdělení pozůstalosti, dle které žalobce nabývá z pozůstalosti veškerý majetek a druhá žalovaná nenabývá nic. Na základě toho žalobce uzavírá, že je jakožto jediný dědic vlastníkem Nemovitosti. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobce shledává v nesouladu faktického a zapsaného stavu v katastru nemovitostí.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasí ani zčásti a navrhují její zamítnutí. Namítli ve věci překážku rei iudicatae, neboť žaloba se týká týchž účastníků a týchž skutkových tvrzení jako žaloba vedená pod sp.zn. [spisová značka], která byla již pravomocně zamítnuta. K [jméno FO] žalovaní uvádí, že družstvo tuto [jméno FO] považovalo za platnou a ve vztahu k 2. a 3. žalovaným se chovalo jako k členům družstva. Dne [datum] byla mezi družstvem a 2. a 3. žalovanými uzavřena nájemní smlouva na Byt a následně dne [datum] uzavřelo družstvo jako převodce s 2. a 3. žalovanými jako nabyvateli smlouva o převodu vlastnictví k Nemovitosti. Žalovaní dále mají za to, že v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že nad rámec písemné [jméno FO] ujednali smluvní strany bezúplatnost převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu a mají tak za to, že byl dostatečně určen předmět vzájemných závazků z [jméno FO]. I kdyby však [jméno FO] nevznikla, je třeba zohlednit omluvitelný omyl na straně 2. a 3. žalovaných, neboť měli při běžné opatrnosti za to, že jim vykonávaná práva náleží. Náležitosti dohody o převodu členských práv a povinností totiž nebyly vymezeny zákonem ale až judikaturou. 2. a 3. žalovaní byli v dobré víře, že se na základě [jméno FO] stali oprávněnými držiteli a vlastníky členských práv a povinností v družstvu. 2. a 3. žalovaní tak družstevní podíl vydrželi, když se jej chopili jako celku, a to jak držby individuálních práv a povinností určených stanovami a vztahujícími se ke konkrétnímu bytu, tak i práv, která příslušejí každému členu družstva – chovali se jako členové družstva, účastnili se členských schůzí, převzali členská práva a povinnosti ke konkrétnímu bytu. 1. žalovaný pak nabyl vlastnické právo k Bytu od svých rodičů, kteří byli ke dni uzavření darovací smlouvy řádně zapsáni jako vlastníci v katastru nemovitostí. Byl tak v dobré víře v zápis do katastru nemovitostí. Konečně pak žalovaní mají za to, že žaloba v této věci je v rozporu s dobrými mravy s ohledem na okolnosti věci.

3. Žalobce ve své replice nesouhlasil, že by ve věci byla dána překážka věci pravomocně rozhodnuté, neboť žalobce se touto žalobou domáhá jiného určení než v řízení [spisová značka]. Ohledně dobré víry 2. a 3. žalovaných žalobce odkazuje na judikaturu Nejvyššího i Ústavního soudu, dle které nelze shledat dobrou víru na straně nabyvatelů, pokud se chopili držby na základě smlouvy neplatné z důvodu, že její předmět není dostatečně určitý. Pokud jde o nabytí 1. žalovaného na základě darovací smlouvy, nelze jeho dobrou víru v zápis do katastru nemovitostí chránit, neboť to je možné dle judikatury pouze u úplatného právního jednání.

4. Soud zjistil tyto skutečnosti:

5. Z [jméno FO] o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v [právnická osoba] [Anonymizováno] ul. [adresa] uzavřené dne [datum] mezi paní [jméno FO] jako převodcem a [Jméno zainteresované osoby 2/0] a [jméno FO] (druhá žalovaná a třetí žalovaný) jako nabyvateli, soud zjistil, že převodce v čl. I. prohlásil, že je členem [právnická osoba] [Anonymizováno] ul. [adresa] a že k tomuto členství se váže právo nájmu k družstevnímu bytu č. [hodnota] o velikosti 2+1 s příslušenstvím ve 4. podlaží domu č.p. [Anonymizováno]. Převodce [jméno FO] převedl svá členská práva a povinnosti včetně práva nájmu k bytu č. [hodnota] o velikosti 2+1 s příslušenstvím ve 4. podlaží domu č.p. [Anonymizováno] na nabyvatele a nabyvatelé tato členská práva a povinnosti spojená s členstvím v družstvu včetně práva nájmu k družstevnímu bytu č. [hodnota] přijímají. Převodce dle čl. [jméno FO] převedl na nabyvatele i svůj členský podíl v družstvu a nabyvatelé tento členský podíl přijali. Dle čl. III. převodce jako členka družstva prohlásila, že požádala v zákonné lhůtě o převod uvedeného družstevního bytu do vlastnictví a touto dohodou postupuje své právo na uzavření smlouvy o převodu dl vlastnictví nabyvatelům.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že vlastnické právo k Bytu je zapsáno ve prospěch 1. žalovaného, a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky ke dni [datum].

7. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti [Anonymizováno] na pozemku parc.č. 497/17 v k.ú. [adresa], obec [adresa] je zapsáno ve prospěch 2. a 3. žalovaných, a to na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum].

8. Z výpisu z obchodního rejstříku ke dni [datum] soud zjistil, že členem statutárního orgánu byla, mimo jiné, od roku 2004 do roku 2016 [tituly před jménem] [jméno FO].

9. Z usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č.j. [spisová značka], soud zjistil, že v dědickém řízení po paní [jméno FO] byla schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti tak, že žalobce nabývá z pozůstalosti veškerý majetek a druhá žalovaná nenabývá nic, a to ani výplatou na dědický podíl.

10. Z čestného prohlášení [jméno FO], bývalé členky výboru bytového družstva [právnická osoba] [Anonymizováno] ul. [adresa], ze dne [datum], soud zjistil, že paní [jméno FO] čestně prohlásila, že vnuk paní [jméno FO], pan [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 1/0], bydlel po jejím přestěhování, tj. od podzimu 2006 v bytě č. [hodnota] na adrese [adresa] a to až do začátku roku 2010.

11. Z kopie listiny Předpis úhrady za užívání družstevního bytu – nájemné v roce 2002 s hlavičkou [právnická osoba] [Anonymizováno] ul. [adresa], soud zjistil, že tato listiny obsahuje potvrzení vydané členkou výboru [tituly za jménem] [jméno FO] ze dne [datum], že manželé [jméno FO] řádně platili úhrady za užívání družstevního bytu ve 4.patře domu [adresa].

12. Z kopie nájemní smlouvy – dohody o užívání družstevního bytu uzavřené mezi Novým bytovým družstvem [Anonymizováno] ul. [adresa] a 2. a 3. žalovanými dne [datum] soud zjistil, že předmětem smlouvy byl nájem družstevního bytu č. [hodnota] v [Anonymizováno] ulici [Anonymizováno] včetně příslušenství. Dle nájemní smlouvy je člen – nájemce a uživatel bytu povinen platit ve stanoveném termínu družstvu úhrady za služby spojené s užíváním družstevního bytu ve výši skutečných nákladů počínaje dnem [datum].

13. Ze smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky uzavřené [právnická osoba] jako převodcem a 2. a 3. žalovanými jako nabyvatelem ze dne [datum], soud zjistil, že na základě této smlouvy převedlo družstvo vlastnické právo k Nemovitosti 2. a 3. žalovaným a 2. a 3. žalovaní nabyli Nemovitost do SJM. V čl. I. této smlouvy je uvedeno, že členství v bytovém družstvu vzniklo na základě převodu z roku 2006, přičemž převodce prohlásil, že neeviduje u nabyvatele žádné pohledávky plynoucí z užívání předmětné jednotky a přijímá jeho prohlášení o bezdlužnosti vůči České republice.

14. Z darovací smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že touto smlouvou darovali 2. a 3. žalovaní jako dárci a 1. žalovanému jako obdarovanému Byt a spoluvlastnický podíl ve výši [Anonymizováno][Anonymizováno] na společných částech domu č.p. [Anonymizováno] a spoluvlastnický podíl ve výši [Anonymizováno] na pozemku parc. č. 497/14, v k.ú. [adresa], obec [adresa]. Z čl. V. této smlouvy soud zjistil, že na obdarovaného přechází rovněž práva a závazky, které měl dárce a které vyplývají ze smluvních vztahů, jež založil správce nemovitosti v souvislosti se zajištěním provozu budovy a poskytování služeb spojených s užíváním jednotek, konkrétně jde o závazky ze smluv o odvozu TDO, na dodávku a prodej vody z veřejného vodovodu, o odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací, o dodávce elektrické energie pro společné části domu, o správě domu, o dodávce tepla, smlouvu o STA, o úklidu domu.

15. Z účastnického výslechu 1. žalovaného soud zjistil, že babička bydlela v bytě do roku 2006, následně se přestěhovala blíže k sestře 1. žalovaného, která se o ní starala a byt po přestěhování babičky začal využívat 1. žalovaný, aby nemusel dojíždět. Byt využíval asi do roku 2010, kdy se začalo vedle stavět a byl tam velký hluk. Následně se udělala v bytě drobná rekonstrukce. Babička se stěhovala kvůli tomu, že chtěla být blíže sestře 1. žalovaného, která se o ni i jejího přítele starala. Po rekonstrukci z roku 2010 se začal byt v roce 2011 pronajímat a tak je tomu dodnes. Darovací smlouva se uzavírala po vzájemné rodinné dohodě, kdy rodiče chtěli vypořádat majetek mezi 1. žalovaného a jeho sestru.

16. Z účastnického výslechu 2. žalované soud zjistil, že uzavření [jméno FO] předcházel nález onkologického onemocnění u matky 2. žalované s tím, že po této diagnóze za ní matka přišla, že na ni chce převést byt. Bylo to na podzim 2005. Následně se matka přestěhovala do bytu, který vlastnila dcera 2. žalované, který byl dva vchody od dcery. Matka chtěla, aby po její smrti bylo postaráno o jejího přítele. Stěhování iniciovala matka, 2. a 3. žalovaní pouze přišli podepsat [jméno FO]. Znění dohody připravovalo družstvo, 2. a 3. žalovaní měli původně připravenou smlouvu od doktora [Anonymizováno], nicméně družstvo ji neakceptovalo s tím, že mají vlastní formuláře. Matka převedla podíl z důvodu, že už s bytem nechtěla mít nic společného. V roce 2007 bylo partnerovi matky zřízeno doživotní užívací právo v bytě, do kterého se s matkou přestěhovali, což v družstevním bytě možné nebylo. 2. a 3. žalovaní platili nájemné, chodili na členské schůze, 2. žalovaná neví o tom, že by volili členy představenstva, to zůstávalo stále stejné. Na schůze chodil hlavně 3. žalovaný nebo 1. žalovaný na základě plné moci. Byt začal po uzavření [jméno FO] užívat 1. žalovaný, neboť bylo zbytečné, aby po práci večer jezdil domů za Prahu. Dne [datum] byla uzavřena mezi družstvem a 2. a 3. žalovanými nájemní smlouva, nájemci dostali předpis nájemného. Dále 2. žalovaná vypověděla, že převod členských práv a povinností na základě [jméno FO] byl bezúplatný. O schůzích družstva se 2. a 3. žalovaní dozvěděli z pozvánek, které měli vždy ve schránce. [jméno FO] i smlouvu o převodu jednotky vypracovalo družstvo, vypracovalo rovněž i návrh na vklad do katastru nemovitostí. Dále 2. žalovaná vypověděla, že po uzavření [jméno FO] již matka žádná práva ani povinnosti spojená s členstvím v družstvu nevykonávala.

17. Z účastnického výslechu 3. žalovaného soud zjistil, že z jeho pohledu to bylo tak, že mu babička vždy zavolala s tím, ať něco podepíše, tak to podepsal. 3. žalovaný uvedl, že je vyloučeno, aby na babičku vyvíjeli jakýkoli nátlak. 3. žalovaný se účastnil členských schůzí po roce 2006, pamatuje si například, že se řešil pozemek pod domem, který nebyl ve vlastnictví družstva, nebo že vedlejší restaurace měla protiatomový kryt, který chtěli předělat na sklad. 3. žalovaný si již nepamatuje pro odstup času okolnosti podpisu [jméno FO], pamatuje si, že jeli něco podepsat k právničce družstva na Uralskou ulici, ale už neví, co to bylo. 3. žalovaný nikterak neověřoval platnost podepsaných listin, ale nikdy neměl pochybnost o tom, že by byl řádným členem družstva.

18. Z účastnického výslechu 3. žalovaného ze [datum] provedené v rámci řízení vedeného zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka] (č.l.45-46) soud zjistil, že 3. žalovaný vypověděl, že převod členského podílu v družstvu byl mezi smluvními stranami dohodnut jako bezúplatný, a to před podpisem [jméno FO]. [jméno FO] zjišťovala hodnotu členského podílu a dospěla k částce 1 200 000 Kč. Dále vypověděl, že [jméno FO] podepsaly smluvní strany v Bytě, všechny smluvní strany seděly v kuchyni, byly tam tři židle. Detaily si nepamatuje pro odstup času.

19. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] soud zjistil, že tímto rozsudkem byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal proti 2. žalované určení neplatnosti [jméno FO] a současně určení, že jedinou členkou družstva byla ke dni svého úmrtí paní [jméno FO], a to z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], soud zjistil, že rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 20.12.2017, č.j. 47 Cm 18/2017, byl změněn tak, že se zamítá žaloba na určení, že [jméno FO] je nicotná, v ostatním byl rozsudek Krajského soudu v Praze potvrzen. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.10.2019,č.j. 27 Cdo 92/2019-65, soud zjistil, že dovolání žalobce v této věci bylo odmítnuto.

20. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], soud zjistil, že byla zamítnuta žaloba s návrhem, aby bylo určeno, že paní [jméno FO] byla ke dni své smrti vlastníkem členského podílu v bytovém družstvu [právnická osoba], spojeným s užívacím právem k bytu č. [hodnota] o velikosti 2+1 s příslušenstvím, který se nachází ve 4.podlaží domu č.p. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na adrese [adresa]. Důvodem zamítnutí žaloby byl nesprávně uplatněný žalobní petit a tím nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení vlastnického práva paní [jméno FO].

21. Z dalších v řízení provedených důkazů soud již nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění ani pro právní hodnocení věci, a proto je dále nehodnotil.

22. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: 23. [jméno FO] uzavřela dne [datum] jako převodce [jméno FO] o převodu práv a povinností spojených s členstvím v [právnická osoba] [Anonymizováno] ul. [adresa] s 2. a 3. žalovanými jako nabyvateli. Převodce [jméno FO] převedl svá členská práva a povinnosti včetně práva nájmu k bytu č. [hodnota] o velikosti 2+1 s příslušenstvím ve 4. podlaží domu č.p. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na nabyvatele a nabyvatelé tato členská práva a povinnosti spojená s členstvím v družstvu včetně práva nájmu k družstevnímu bytu č. [hodnota] přijali. Převodce touto [jméno FO] převedl na nabyvatele i svůj členský podíl v družstvu a nabyvatelé tento členský podíl přijali. Převodce jako členka družstva prohlásila, že požádala v zákonné lhůtě o převod uvedeného družstevního bytu do vlastnictví a [jméno FO] postupuje své právo na uzavření smlouvy o převodu bytu do vlastnictví nabyvatelům. Dne [datum] byla mezi družstvem a 2. a 3. žalovanými uzavřena nájemní smlouva na družstevní byt č. [hodnota] v [Anonymizováno] ulici [Anonymizováno] včetně příslušenství. Dle nájemní smlouvy je člen – nájemce a uživatel bytu povinen platit ve stanoveném termínu družstvu úhrady za služby spojené s užíváním družstevního bytu ve výši skutečných nákladů počínaje dnem [datum]. Po uzavření [jméno FO] se paní [jméno FO] z bytu č. [hodnota] i s přítelem odstěhovala a přestěhovala se do bytu poblíž své vnučky, která se o ně starala a ve kterém jim bylo zřízeno právo doživotního užívání. Poté již nevykonávala žádná členská práva a povinnosti spojené s členstvím v bytovém družstvu. Po jejím přestěhování se do bytu č. [hodnota] nastěhoval 1. žalovaný. 2. a 3. žalovaní platili nájemné a poplatky spojené s užíváním předmětného bytu, účastnili se členských schůzí buď osobně nebo v zastoupení 1. žalovaného na základě plné moci. Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] jako převodcem a 2. a 3. žalovanými jako nabyvatelem uzavřena Smlouva o převodu vlastnictví bytové jednotky, na základě které došlo k převodu Nemovitosti na 2. a 3. žalované a jejich vlastnické právo k Nemovitosti bylo zapsáno do katastru nemovitostí. Dne [datum] darovali 2. a 3. žalovaní jako dárci 1. žalovanému jako obdarovanému Byt a spoluvlastnický podíl ve výši [Anonymizováno] na společných částech domu č.p. [Anonymizováno] a spoluvlastnický podíl ve výši [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno], v k.ú. [adresa], obec [adresa]. Na základě této darovací smlouvy bylo zapsáno vlastnické právo 1. žalovaného k Bytu a příslušenému spoluvlastnickému podílu na společných částech Nemovitosti do katastru nemovitostí.

24. Po právním hodnocení prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba důvodná není.

25. Podle ust. § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

26. Podle ust. § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do [datum] („občanský zákoník“), je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

27. Podle ust. § 134 odst. 1 občanského zákoníku, oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

28. Podle ust. § 269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do [datum], účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není.

29. Soud předně konstatuje, že ve věci neshledal překážku rei iudicatae, neboť ačkoliv skutková tvrzení v tomto řízení jsou shodná jako v řízení vedených zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka] jakož i Krajským soudem v Praze pod sp.zn. [spisová značka], tak žalobní petit na určení vlastnického práva žalobce, jakož i na uložení povinnosti 1. žalovanému vyklidit Byt, je touto žalobou uplatněn poprvé.

30. Dále se soud zabýval posouzením, zda má žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení. S ohledem na tvrzení žalobce, že stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému stavu, kdy dle jeho tvrzení je to právě žalobce, který je vlastníkem Nemovitosti, ačkoliv v katastru nemovitostí jsou zapsáni jako vlastníci žalovaní, má žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

31. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne 7.2.2001, sp.zn. 29 Cdo 1402/99), v případě dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu bude nezbytným obsahem dohody určení práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, určení hodnoty družstevního podílu, stanovení úplatnosti či bezplatnosti převodu a dohoda o vzájemném vypořádání. Ze znění [jméno FO] je zřejmé, že tomuto minimálnímu obsahu nedostála a dle ustanovení § 262 odst. [právnická osoba] zákoníku tedy smlouva uzavřena nebyla.

32. Soud se následně zabýval obrannou námitkou vydržení členského podílu ze strany 2. a 3. žalovaných. Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka]) je členský podíl v bytovém družstvu věcí movitou (nehmotnou) a vydržecí doba tak činí dle ust. § 134 odst. 1 občanského zákoníku tři roky.

33. Aby mohlo dojít k vydržení členského podílu, je nezbytné, aby se držitel chopil všech práv a povinností spojených s členstvím v družstvu. Konkrétně v bytovém družstvu se držitel musí zásadně chopit jak individuálních práv a povinností určených stanovami vztahujících se ke konkrétnímu bytu (včetně práva nájmu bytu), tak práv, která příslušejí každému členu družstva a nepřipínají se ke konkrétnímu bytu či nebytovému prostoru (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka]).

34. V dané věci bylo provedeným dokazováním zjištěno, že 2.a 3. žalovaní uzavřeli s paní [jméno FO] dne [datum] [jméno FO] o převodu práv a povinností spojených s členstvím v [právnická osoba] [Anonymizováno] ul. [adresa], ve které bylo jednoznačně stanoveno, že se převádí členský podíl paní [jméno FO] ve jmenovaném bytovém družstvu, konkrétně byl uveden převod práva nájmu k bytu č. [hodnota] o velikosti 2+1 s příslušenstvím ve 4. podlaží domu č.p. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa], a dále právo na uzavření smlouvy o převodu bytu do vlastnictví nabyvatelům. Poté dne [datum] došlo mezi jmenovaným družstvem a 2. a 3. žalovanými k uzavření nájemní smlouvy na výše uvedený byt. Současně bylo prokázáno, že předmětný byt začal užívat 1. žalovaný (syn 2. a 3. žalovaných), přičemž 2. a 3. žalovaní hradili po celou dobu nájemné, jakož i veškeré poplatky spojené s užíváním bytu. 2. a 3. žalovaní se pravidelně účastnili schůzí družstva, a to buď osobně nebo v zastoupení 1. žalovaného na základě plné moci. Družstvo následně uzavřelo s 2. a 3. žalovanými smlouvu, na základě které došlo k převodu Nemovitosti do jejich společného jmění manželů. Lze tedy uzavřít, že 2. a 3. žalovaní se chopili držby jak individuálních práv určených stanovami (a nájemní smlouvou) vztahujících se k bytu, tak práv, která příslušejí každému členu družstva.

35. Pro vznik držby je nezbytné naplnění dvou předpokladů: vůle s věcí nakládat jako s vlastní (animus possidendi – prvek subjektivní) a faktické ovládání věci – panství nad věcí (corpus possesionis – prvek objektivní). Fakticky věc ovládá ten, kdo podle obecných názorů a zkušeností vykonává tzv. právní panství nad věcí. Proto je držitelem pozemku i ten, kdo na něj fakticky dlouhou dobu nevstoupil, pokud se držby nechopí někdo jiný, a také ten, kdo vykonává držbu prostřednictvím jiné osoby (tzv. detentora). Ve zde posuzované věci bylo provedeným dokazováním zjištěno, že 2. a 3. žalovaní se po uzavření [jméno FO] chopili držby členského podílu. Byla totiž prokázána jak jejich vůle nakládat s členským podílem jako s vlastním, tak faktické ovládání členského podílu. 2. a 3. žalovaní po podpisu [jméno FO] uzavřeli nájemní smlouvu s družstvem, hradili veškeré poplatky spojené s užíváním bytu, umožnili bydlení v bytě svému synovi (1. žalovanému), účastnili se jako členové družstva členských schůzí a následně rovněž uzavřeli s bytovým družstvem smlouvu o převodu vlastnictví k Bytu. Současně bylo prokázáno, že původní vlastnice členského podílu, paní [jméno FO], po podpisu [jméno FO] přestala veškerá členská práva a povinnosti vykonávat a rovněž družstvo se k ní jako ke člence přestalo chovat.

36. Oprávněná držba ve smyslu ust. § 130 odst. 1 občanského zákoníku předpokládá, že držitel je v dobré víře, že mu věc nebo právo patří, a že je v této dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem; uvedené podmínky musí být splněny současně. [adresa] víra spočívá v přesvědčení držitele, že je vlastníkem věci, kterou drží, anebo subjektem práva, které vykonává, popřípadě že jsou dány právní skutečnosti, které mají za následek vznik vykonávaného práva. Posouzení, je-li držitel v dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka, a je třeba vždy brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří. Současně platí, že dobrá víra držitele se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu (titulu), který by mohl mít za následek vznik práva (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.2.2022, č.j. 27 Cdo 2804/2021-235).

37. Soud má po provedeném dokazování za to, že 2.a 3. žalovaní byli po celou dobu v dobré víře (objektivně hodnocené), že jim členská práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu patří. [jméno FO] je sice pro formální nedostatky nicotná, avšak zejména předmět nájmu (byt), ke kterému se vázalo převáděné nájemní právo, byl dostatečně individualizován, a to nejen v [jméno FO], ale rovněž v následně uzavřené nájemní smlouvě. Soud při hodnocení dobré víry 2. a 3. žalovaných přihlédl k individuálním okolnostem případu, kdy je zcela zřejmé, že chybějící náležitosti [jméno FO] (stanovení úplatnosti/bezúplatnosti, hodnoty členského podílu či specifikaci některých dalších členských práv a povinností), byť vedou k nicotnosti [jméno FO], nemohou zpochybnit dobrou víru nabyvatelů. V dané věci došlo k uzavření [jméno FO] v souvislosti s onemocněním paní [jméno FO], které vyžadovalo péči dalších osob. Z toho důvodu se paní [jméno FO] rozhodla využít pro další bydlení byt, který byl blíže k vnučce, která se o ní starala. Současně bylo možné v tomto bytě, který byl v osobním vlastnictví, zřídit doživotní užívání nejen pro ni, ale rovněž pro jejího partnera, který rovněž vyžadoval péči. To v družstevním bytě možné nebylo. To vede k logickému závěru, že paní [jméno FO] již nadále neměla vůli být členkou družstva a plnit jakékoli povinnosti či požívat práva související s členstvím v družstvu. Podpis [jméno FO] tuto vůli potvrzuje, stejně jako vůli 2. a 3. žalovaných veškerá práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu od paní [jméno FO] nabýt. Dále soud přihlédl k tomu, že jde o ryze formální obsahové nedostatky [jméno FO], které byly nadto vymezeny judikaturou a nicotnost [jméno FO] tak nemohla být laikovi na první pohled zřejmá. Ostatně, i družstvo považovalo 2. a 3. žalované za nabyvatele členského podílu. V řízení nevyšla najevo jakákoli skutečnost, která by dobrou víru 2. a 3. žalovaných zpochybnila. V této souvislosti má soud za to, že žalobcem předestřená judikatura Nejvyššího soudu a Ústavního soudu (např. NS ČR [spisová značka] ze dne [datum] nebo III. ÚS 50/04 ze dne [datum]), dle které v obecné rovině platí, že „chopí-li se někdo držby členského podílu (členských práv a povinností) na základě smlouvy neplatné z toho důvodu, že její předmět není dostatečně určitý, nemůže být zásadně vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že je majitelem tohoto členského podílu (členem družstva), a to ani v případě, že je přesvědčen, že taková smlouva k nabytí členského podílu postačuje.“, není pro zde posuzovanou věc přiléhavá. V Nejvyšším soudem posuzované věci totiž smlouvou o převodu členských práv, která byla rovněž nicotná pro nedostatečnou specifikaci předmětu převodu, nedošlo vůbec k převodu práva nájmu k bytu a nabyvatel se vůbec nechopil nájemního práva k bytu. V kontextu takových skutkových okolností tak bylo vyloučeno, aby byl nabyvatel v dobré víře, že je vlastníkem členského podílu (tedy všech práv a povinností spojených se členství v bytovém družstvu). Nejvyšší soud naopak akcentoval, že základním účelem bytových družstev je právě zajištění bytových potřeb svých členů. Tento účel však [jméno FO] zcela respektovala a ve vztahu k tomuto účelu byla zcela konkrétní a určitá.

38. V nálezu Ústavního soudu 50/40 ze dne [datum] šlo zase o neplatnost kupní smlouvy, která byla zcela zjevná na první pohled, když předmětem převodu byla část pozemku, aniž by však byl vzat v úvahu geometrický plán na oddělení dílů parcel, které byly předmětem smlouvy. Předmětem smlouvy byly jen části parcel, což ve smlouvě nebylo uvedeno přesto, že z výpisu z evidence nemovitostí bylo zřejmé, že výměra celých prodávaných parcel je jiná než těch, které kupoval a uváděl ve smlouvě právní předchůdce žalobce. Při běžné opatrnosti muselo být právnímu předchůdci žalobce zřejmé, že za těchto okolností je předmět smlouvy neurčitý, a tudíž kupní smlouva neplatná. To je však zcela zásadní odlišnost od zde posuzované věci, ve které [jméno FO] řádně identifikovala byt, jakož i právo nájmu a právo na následný převod tohoto bytu do osobního vlastnictví, který převáděla na nabyvatele (2. a 3. žalované). Soud má s ohledem na vše výše uvedené za to, že při běžné opatrnosti nemohlo být 2. a 3. žalovaným zřejmé, že [jméno FO] je nicotná a jejich dobrá víra se tak vztahovala i k tomuto (putativnímu) nabývacímu titulu. Soud tak uzavírá, že 2. a 3. žalovaní uplynutím tříleté vydržecí doby vlastnické právo k členskému podílu vydrželi, a to ke dni [datum]. Následný převod Nemovitosti do společného jmění manželů 2. a 3. žalovaných na základě Smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky ze dne [datum], byl převodem řádným a vlastnické právo 2. a 3. žalovaných k Nemovitosti bylo na základě této smlouvy zapsáno do katastru nemovitostí. 1. žalovaný pak nabyl vlastnické právo k Bytu a spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na společných částech domu č.p. [Anonymizováno] a ke spoluvlastnickému podílu o velikosti [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa], obec [adresa] od vlastníků. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zamítl.

39. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšným žalovaným přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Jejich náklady řízení jsou tvořeny náklady jejich právního zastoupení. Ty soud přiznal dle § 9 odst. 4 ve spojení s § 7 bodem 5 vyhlášky a ve spojení s ust. § 12 odst. 4 č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (soud v této souvislosti uvádí, že správná tarifní hodnota je vyšší v souladu s ust. § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu, avšak s ohledem na to, že žalovaní uplatňují nižší tarifní hodnotu, vychází soud z této nižší částky), a to v částce 2000 Kč za každý ze 4 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu, pro každého žalovaného. Odměna za zastupování každého z žalovaných tak činí 3 x 8000 Kč. Dále soud přiznal žalovaným náhradu hotových výdajů v paušální výši 300 Kč za každý ze 4 úkonů právní služby, tedy ve výši 1200 Kč (paušální náhrada výdajů činí částku 300 Kč na jeden úkon právní služby, neboť i v případě, že advokát zastupuje dva a více účastníků a provede při tom nějaký úkon právní služby, jde stále o jeden úkon (např. podání žaloby, bez ohledu na to, kolik účastníků advokát zastupuje). Odměnu a paušální náhradu hotových výdajů ve výši 25 200 Kč soud povýšil o DPH 21 %, neboť právní zástupkyně žalovaných je plátkyní této daně. Celkem tak soud žalovaným přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 30 492 Kč.

Poučení