4 C 126/2018-725

Rubrum

Okresní soud ve [obec] rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobkyní: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa] obě zastoupeny advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] - [část obce] o nahrazení projevu vůle uzavřít smlouvu o převodu pozemku takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s žalobkyněmi smlouvu o převodu pozemků: [země] [anonymizováno] [název žalované] [IČO] se sídlem [adresa žalované] (dále jen převodce) a [celé jméno žalobkyně] [rodné číslo] bytem [adresa žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně] [rodné číslo] bytem [adresa] (dále jen nabyvatelé) Uzavírají podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen„ zákon o půdě“) tuto: Smlouvu o převodu pozemků: [země] [anonymizováno] [název žalované] jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen„ pozemky“): část pozemku p. [číslo] zaps. na [list vlastnictví], vedené [stát. instituce], [stát. instituce], v k. ú. [okres], a to část o výměře [výměra] oddělenou geometrickým plánem [číslo] [rok] odsouhlaseným [stát. instituce], [stát. instituce], dne [datum], kdy tato část podle nového stavu bude vedena jako parc. [číslo] uvedený geometrický plán tvoří nedílnou součást smlouvy.

II. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. § 11a zákona o půdě na základě [rozhodnutí] [stát. instituce] [anonymizováno] [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] [rozhodnutí] [anonymizováno 8 slov] [část Prahy] ze dne [datum] [rozhodnutí] [anonymizováno 8 slov] [část Prahy] ze dne [datum] [rozhodnutí] [anonymizováno 8 slov] [část Prahy] ze dne [datum] [rozhodnutí] [anonymizováno 8 slov] [část Prahy] ze dne [datum] [rozhodnutí] [anonymizováno 8 slov] [část Prahy] ze dne [datum] [rozhodnutí] [anonymizováno 8 slov] [část Prahy] ze dne [datum] [rozhodnutí] [anonymizováno 8 slov] [část Prahy] ze dne [datum]

III. K uspokojení nároku nabyvatelů dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatelů pozemek uvedený v části I. této smlouvy, včetně součástí a nabyvatelé jej přijímají do svého spoluvlastnictví, a to každý z nabyvatelů v podílu id. 1/2 k celku. Tím je uspokojen nárok žalobců ve výši 779.399 Kč.

IV. Vlastnické právo k převáděnému pozemku, včetně součástí, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí. Převodce: Nabyvatelé: [země] [anonymizováno] [název žalované] [celé jméno žalobkyně] [celé jméno žalobkyně]

V. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyním náklady řízení v částce 308.968,09 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců [titul] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 26. 6. 2018 se žalobkyně po částečném zpětvzetí a změnách žalob domáhají uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu části pozemku parc. [číslo] to část o výměře [výměra] oddělenou geometr. plánem [číslo] (tato část nově označena geometrickým plánem pod parc [číslo]), pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] a [číslo], vše zaps. na [list vlastnictví] pro k. ú. [okres], [územní celek], u Kat. [katastrální úřad] [anonymizováno] [územní celek], Kat. pracoviště [obec], K odůvodnění uvedly, že jsou právními nástupci původně oprávněné osoby ve smyslu ust. § 4 zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), paní [jméno] [příjmení], [rodné číslo] (dále jen„ původní oprávněná osoba“), jež uplatnila v zákonem stanovených lhůtách u [stát. instituce] [anonymizováno] [pozemkový úřad] nárok na vrácení nemovitého majetku (restituční nárok, o kterém bylo rozhodnuto rozhodnutím dále specifikovaným v odst.

2. Původně oprávněná osoba s ohledem na svůj věk a zdravotní stav svůj restituční nárok převedla Smlouvou o bezúplatném převodu restitučního nároku osob blízkých ze dne [datum] na žalobkyně, kdy tito jsou dcerou (žalobce a)) a vnučkou (žalobce b)) původní oprávněné osoby. Žalobcům tak coby oprávněným osobám náleží dle § 4 zákona o půdě náhrada dle § 11 a § 11a tohoto zákona O převodu restitučního nároku původní oprávněná osoba žalovaného uvědomila dne 23. 6. 2017 Oznámením o bezúplatném převodu pohledávky – restitučního nároku ze dne 22. 6. 2017, vč. relevantních příloh prokazujících příbuzenský vztah, kdy zároveň žádala o zaevidování restitučního nároku v příslušných podílech ve prospěch žalobkyň a zaslání Přehledu nároků a plnění nároků oprávněných osob. Ke dni podání žaloby ze strany žalovaného požadovaný přehled poskytnut nebyl.

2. Nároku žalobkyň vzhledem k restitučnímu nároku týkajícího se v minulosti odňatých pozemků, které nebyly vydány, bylo v souladu se zákonem o půdě mimo jiné rozhodnuto následujícími rozhodnutími, kdy bylo současně potvrzeni právo oprávněných osob na náhradní pozemky za pozemky těmito rozhodnutími nevydané: a) [rozhodnutí] [stát. instituce] [anonymizováno] [pozemkový úřad] [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v k.ú. [část obce] (dále jen„ rozhodnutí PÚ [číslo]“), b) [rozhodnutí] [anonymizováno 8 slov] [část Prahy], ze dne [datum], tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem id. [číslo] v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v k.ú. [část obce] (dále jen„ rozhodnutí PÚ [číslo]“), c) [rozhodnutí] [anonymizováno 8 slov] [část Prahy], ze dne [datum], tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v k.ú. [část obce] (dále jen„ rozhodnutí PÚ [číslo]“), d) [rozhodnutí] [anonymizováno 8 slov] [část Prahy], ze dne [datum], tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v k.ú. [část obce] (dále jen„ rozhodnutí PÚ [číslo]“), e) [rozhodnutí] [anonymizováno 8 slov] [část Prahy], ze dne [datum], tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v k.ú. [část obce] (dále jen„ rozhodnutí PÚ [číslo]“), f) [rozhodnutí] [anonymizováno 8 slov] [část Prahy], ze dne [datum], tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v k.ú. [část obce] a k.ú. [část obce] (dále jen„ rozhodnutí PÚ [číslo]“), g) [rozhodnutí] [anonymizováno 8 slov] [část Prahy], ze dne [datum], tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v k.ú. [část obce] (dále jen„ rozhodnutí PÚ [číslo]“), h) [rozhodnutí] [anonymizováno 8 slov] [část Prahy], ze dne [datum], tak, že původní oprávněná osoba není spoluvlastníkem v rozhodnutí specifikovaných nemovitostí v k.ú. [část obce] (dále jen„ rozhodnutí PÚ [číslo]“).

3. Restituční nárok žalobkyň plynoucí z rozhodnutí spec. v odst. 2 byl žalovaným vyčíslen na částku 199.954,51 Kč, kdy žalobkyně s touto částkou nesouhlasily, žádaly ocenění nevydaných pozemků jako pozemků stavebních. Žalovaný svůj postoj nepřehodnotil, ač již původní oprávněná osoba se vůči žalovanému domáhala vypořádání restitučního nároku převodem náhradního pozemku v rámci řízení vedeného u [název soudu] pod. sp. zn. [spisová značka], kdy soud jako předběžnou otázku posuzoval správnost stanovení výše restitučního nároku, v rámci tohoto řízení výše uvedený soud nahradil rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] (ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) projev vůle žalovaného s uzavřením smlouvy o převodu pozemku, kdy byla shledána opodstatněnost nároku původní oprávněné osoby na vydání restitučního nároku převodem náhradních pozemků včetně opodstatněnosti požadavku na přecenění restitučního nároku s poukazem na závěr, že tato výše byla žalovaným stanovena chybně. Na základě vyjádření [státní instituce ] [anonymizována dvě slova] [obec] vzhledem k mezerám v archivovaných materiálech dospěly soudy k závěru, že žalobcům nevydané pozemky v k. ú. [část obce] a [část obce] byly ke dni jejich přechodu na č. stát určeny k zástavbě a jako takové měly být žalovaným oceněny. Žalovaný na upozornění na stavební charakter nevydaných pozemků, jež jsou předmětem restitučního nároku uplatněného v této žalobě, nereagoval, žalobkyně proto ve spolupráci s příslušnými úřady a znalci vyhledali relevantní doklady prokazující nesprávnost vyčíslení nároku žalovaným. Dle vyjádření [institut] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] lze považovat nevydané pozemky v k. ú. [spisová značka] parc. [číslo] za součást intravilánu, tj. součást území určeného k výstavbě sídlišť [část obce] a [část obce], pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] za součást území určeného k výstavbě sídliště, s funkčním využitím občanské vybavení. Znaleckým posudkem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 17. 4. 2017 byla cena nevydaných parcel ke dni jejich přechodu na č. stát v souhrnné výši 6.507.312,53Kč (hodnota restitučního nároku ve výši id. 3.253.656,26 Kč). Po přecenění činil nárok částku 6.134.461,34 Kč.

4. Žalobkyně sdělily soud přehled dalších soudních řízení, ve kterých se obdobně jako v tomto řízení vůči žalovanému domáhají uspokojení svých restitučních nároků plynoucích ze shodných rozhodnutí žalovaného, jakou jsou rozhodnutí uplatňovaná v tomto řízení, po v této chvíli ukončených jiných řízeních žalobkyň vedených v souvislosti s výše uvedeným restitučním nárokem činí aktuální výše dosud neuspokojeného restitučního nároku u každé z žalobkyň částku ve výši 1.490.429 Kč. Žalobkyně s ohledem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky považují postup žalovaného za liknavý, neboť restituční nárok nebyl vypořádán ani po 25 letech, ač byl poprvé uplatněn již v r. [rok], současně v případě jiných žalobkyněmi vedených řízení soudy opakovaně dovodily oprávněnost požadavku na přecenění restitučního nároku včetně naplnění podmínek pro vypořádání nároku převodem náhradních pozemků z důvodu prokázané liknavosti a svévole žalovaného, plně se s tímto vypořádal Nejvyšší soud (viz usn. NS z 24. 6. 2017 sp. zn. 28 Cdo 5249/2016), průměrná délka restitučních řízení činí 10,01 let. Soudy různých stupňů se již dostatečně vyjádřily k otázce veřejných nabídek, kdy tyto veřejné nabídky nesplňují své zákonné vlastnosti kvantity a kvality včetně toho, že žalovaný upřednostňoval tzv. úplatné veřejné nabídky a prezentoval je jako nabídky pro oprávněné osoby. Nedostatečnost veřejných nabídek byla konstatována i v předchozím řízení vedeném právní předchůdkyní žalobců, v rámci kterého sám žalovaný k důkazům předložil přehledy vyhlášených veřejných nabídek dle zákona o půdě za období let 2007 2013 na území [obec] [obec], z nichž vyplynulo, že ve veřejných nabídkách bylo vyhlášeno pouze 59 pozemků a žalovaný nadále upřednostňuje úplatné převody dle zákona č. 95/1999 Sb., před uspokojením oprávněných osob postupem a nabídkami dle zákona o půdě. Žalobou požadované pozemky pak považuje za vhodné k převodu, kdy neshledávají, že by existence věcného břemene způsobila překážku převoditelnosti, co se týče technické infrastruktury, jedná se o návrh ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, nejedná se tedy o to, že by daná oblast byla zastavěna veřejnou stavbou či byla určena k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, navíc od 1. 11. 2019 nepředstavuje technická infrastruktura zřízená či plánovaná překážku převoditelnosti. Co se týče pozemku parc. [číslo] v k. ú. [okres] a jeho ocenění, poukazovaly na posudek z [datum] [číslo] [celé jméno znalce], jenž daný pozemek parc. [číslo] v kat. území [okres] ocenil částkou 779.399 Kč, z důvodů procesní ekonomie však in eventum nečinily sporným ani níže uvedený posudek [číslo] [titul] [jméno] [příjmení], doložený žalovaným.

5. Žalovaný nárok uplatněný žalobou neuznal ani z části, s tím, že je názoru, že není splněna základní podmínka domáhání se konkrétních pozemků formou žaloby, a tou je dle judikatury svévolný či liknavý postup žalovaného. Žalovaný nerozporuje samotný restituční nárok žalobkyň, žalovaný však dle zákona o půdě organizuje veřejné nabídky pozemků, svévole a liknavost pak musí být prokazována vždy s ohledem k danému konkrétnímu nároku, nikoliv poukazem na předchozí či jiná řízení žalobkyň. Žalovaný pak tvrdí, že nelze hovořit o dlouhodobém nevypořádání restitučního nároku žalobkyň, neboť žalobkyně se o vypořádání nároku nijak nesnažily, neúčastnily se žádných veřejných nabídek. Náhradní pozemky nelze pak nezbytně žádat v [obec] [obec], lze nároky uspokojovat na území celé ČR, rozsah nabídek považuje žalovaný za dostatečný. Sdělení [institut] [anonymizována tři slova] [obec] [obec] ze dne [datum] pak považuje za nevěrohodné, s odůvodněním, že existence směrného územního plánu nedovoluje učinit závěr o stavebním charakteru nevydaných pozemků, žádá vypracování revizního znaleckého posudku vč. ocenění. Co se týče účelového dělení pozemku [číslo] a požadavek na pouhou jeho část, tvrdí, že toto judikatura zapovídá, aby bylo zamezeno převodům pozemků zemědělských u nichž to vyžaduje veřejný zájem nebo vybudování dopr. a tech infrastruktury či veř. prospěšných staveb. Rozhodnutí o dělení či scelování pozemků je možné pouze na žádost vydanou všemi vlastníky, proto není vhodné, aby byl pozemek oddělován geometrickým plánem, když nebyl dán souhlas vlastníka., návrh žalobkyň trpí vadou, neboť nebyl doložen souhlas stavebního úřadu s navrženým dělením pozemku. Co se týče převoditelnosti pozemků, pak pozemek [číslo] v k. ú. [okres] považuje žalovaný za vyloučený z převodu pro zákonnou překážku dle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, neboť pozemek je dle schváleného územního plánu z části určen k umístění veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury – retenční nádrže, ve zbylé části je pozemek určen k ploše přírodní a ploše sportovní. Ve vztahu k pozemku byla vydána četná územní rozhodnutí a povolení ve vztahu tech. infrastruktuře, na pozemku se nachází kabelové propojení„ [obec ] – [obec]“ a na pozemku je umístěna dešťová kanalizace, která je užívána třetí osobou na základě nájemní smlouvy. Pozemek je zároveň zatížen věcným břemenem vedení nadzemního vedení vysokého napětí, které bylo smluvně zřízeno ve prospěch [právnická osoba] [právnická osoba] Zároveň předložil znalecké posudky [titul] [jméno] [příjmení] č. [číslo] z [datum] a [číslo] z [datum], jimiž byl oceněn pozemek parc. [číslo] v k. ú. [okres] na částku 1.683.173,90 Kč a geom. oddělená část [číslo], v k.ú. [okres] na částku 777.126,80 Kč.

6. Při jednání dne [datum] soud řízení o uložení povinnosti k uzavření smlouvy o převodu pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] a [číslo], vše zaps. na [list vlastnictví] pro k. ú. [okres], [územní celek], u Kat. úřadu pro [územní celek], Kat. pracoviště [obec] usnesením vyloučil k samostatnému řízení. (nově [spisová značka]).

7. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, a vyplynulo to i z provedeného dokazování, že [jméno] [příjmení], původní oprávněné osobě, nebyly dle zákona o půdě vydány pozemky vedené u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [obec] [anonymizována dvě slova]. [obec], a to konkrétně: rozhodnutím [stát. instituce] [anonymizováno] [pozemkový úřad] z [datum rozhodnutí], [číslo jednací] id. [číslo] pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] zaps. na [list vlastnictví], [číslo], [číslo]; [rozhodnutí] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] z [datum rozhodnutí], [číslo jednací] id. [číslo] pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] zaps. na [list vlastnictví]; [rozhodnutí] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] z [datum rozhodnutí], [číslo jednací] id. části parc. [číslo] v k. ú. [část obce], zaps. na [list vlastnictví], [číslo], [číslo]; [rozhodnutí] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] z [datum rozhodnutí], [číslo jednací] id. [číslo] pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] zaps. na [list vlastnictví], [číslo]; [rozhodnutí] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] z [datum], PÚ [číslo] id. pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] zaps. na [list vlastnictví], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]; [rozhodnutí] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] z [datum rozhodnutí], [číslo jednací] id. pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] zaps. na [list vlastnictví], [číslo], [číslo], [číslo] a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] a [část obce], zaps. na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] a na [list vlastnictví], [číslo], [číslo], [číslo] pro k. ú. [část obce]; [rozhodnutí] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] z [datum], PÚ [číslo] id. pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] zaps. na [list vlastnictví], [číslo]; [rozhodnutí] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] z [datum], PÚ [číslo] id. pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] zaps. na [list vlastnictví].

8. Mezi účastníky nebylo dále sporu též o tom, že pozemky, které jsou předmětem žaloby, jsou ve vlastnictví státu a že žalované náleží příslušnost hospodařit s tímto majetkem státu.

9. Ze smlouvy o bezúplatném převodu restitučního nároku osob blízkých ze dne 8. 6. 2018 vyplývá, že výše uvedené restituční nároky původní oprávněná osoba [jméno] [příjmení] převedla na žalobkyně, a to do podílového spoluvlastnictví, tj. ve prospěch každého z nabyvatelů rovným dílem (ve výši id. rest. nároku) s tím, že na ně přechází všechna práva a povinností s tím spojená. Ke dni uzavření této smlouvy pak činila aktuální nominální výše restitučního nároku uznaná žalovanou částku 199.954,51 Kč, převodce však s oceněním takto provedeným nesouhlasil.

10. Provedeným dokazováním znaleckým posudkem [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] byla určena cena nevydaných pozemků, tj. jim příslušející nárok oceněn dle charakteru a stavu nevydaných pozemků ke dni jejich přechodu na č. stát v souhrnné výši 6.507.312,53Kč (hodnota restitučního nároku ve výši id. tedy činila 3.253.656,26 Kč), kdy převážná část oceňovaných pozemků je součástí intravilánu hl. města území určeného k výstavbě [část obce] a [část obce].

11. Z vyjádření [institut] [anonymizována čtyři slova] [obec], [anonymizována dvě slova], bylo zjištěno, že na základě dostupné územně plánovací dokumentace pozemky dle odst. 2 v k. ú. [část obce] a [část obce] lze považovat k rozhodnému datu převedení na čs. stát za součást tzv. intravilánu, předmětné pozemky byly součástí území určeného k výstavbě sídlišť [část obce] a [část obce], ev. pozemky se zastavěnými pozemky tvořící souvislý celek. Pozemek v k. ú. [část obce] pak byl určen jako tzv. extravilán, je v území hlavní komunikace. Jsou tedy pozemky stavebními.

12. Z žádosti o vysvětlení postupu SPÚ z 25. 7. 2016 a z další korespondence s SPÚ z 18. 1. 2017, 15. 8. 2016 vzal soud za prokázané, že původní oprávněná osoba i žalobkyně se v otázce ocenění jejich restitučních nároků opakovaně dotazovaly ohledně stanovení hodnoty rest. nároků, a zda existuje závazná metodika oceňování nevydaných pozemků pro stanovení hodnoty rest. nároků oprávněných osob dle zákona o půdě.

13. Ze sdělení [státní instituce ] [anonymizováno 5 slov] z [datum] vzal soud za prokázané, že od r. 2011 evidoval SPÚ 110 žádostí o přecenění, od 2007 učinil 422 rozhodnutí, u nichž došlo v důsledku přecenění k navýšení restitučního nároku, rozhodnutí se vztahují k 839 oprávněným osobám.

14. Dle sdělení [státní instituce ] [anonymizováno 7 slov] pro k.ú. [okres] z [datum], se podává, že pozemek parc. [číslo] v k. ú. [okres], není vyloučen z převodu, je částečně určen k zastavění stavbou, kdy ve věci byla vydána územní rozhodnutí a povolení: územní rozhodnutí – technická infrastruktura – přeložka vysokého napětí u [market] [anonymizováno] SB [číslo] ze dne [datum], sp. zn. [číslo ] [číslo]; stavební povolení – technická infrastruktura – přeložka vysokého napětí u [market] [jméno] ze dne [datum], sp. zn. [číslo ] [číslo]; kolaudační souhlas – technická infrastruktura – přeložka vysokého napětí u [market] [anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [číslo ] [číslo] [rok]; územní rozhodnutí – vedení technické infrastruktury – dešťová kanalizace [obec] [část obce], ze dne [datum], sp. zn. [číslo ] [číslo] [rok]; územní rozhodnutí – vedení technické infrastruktury – dešťová kanalizace [obec] [část obce], ze dne [datum], sp. zn. [číslo ] [číslo] [anonymizována dvě slova] (prodloužení platnosti předcházejícího úz. rozhodnutí). Ze sdělení [stát. instituce], odbor územního plánování a strategického rozvoje, z [datum] se podává, že dle územního plánu [územní celek] pozemek parc. [číslo] v k.ú. [okres], druh pozemku orná půda, [územní celek] k danému datu považuje za pozemek vyloučený z převodu částečně, pozemek se nenachází v současně zastavěném území obce, nachází se celý v zastavitelné ploše, pozemek je částečně určen k zastavění stavbou sport a technická infrastruktura a je částečně určen k realizaci zeleně, veřejně prospěšných opatření, není dotčen předkupním právem obce ani obec neuplatnila vlastnické právo dle § 8 zákona č. 172/1991 Sb. Z e-mailové korespondence s [stát. instituce], odborem výstavby z [datum] a [datum] se podává, že stanoviska stavebního úřadu, která byla vydána dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] [anonymizováno] [datum rozhodnutí] pod. [číslo jednací] zůstávají nadále v platnosti, tj. dle platného územního plánu je pozemek [číslo] zčásti určen pro umístění veřejně prospěšné stavby technické infrastruktury – retenční nádrže, zčásti je pozemek zařazen do plochy sportu a zbývající část je v ploše přírodní.

15. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene č. [spisová značka] z [datum rozhodnutí] se podává, že byla uzavřena mezi [státní instituce ] [anonymizováno] [země] jako povinným a [právnická osoba] [právnická osoba], se sídlem [adresa], jako oprávněným, s tím, že povinný spravuje pozemek parc. [číslo] v k. ú. [okres] a zřizuje za úplatu ve prospěch oprávněného věcné břemeno strpění nadzemního vedení vysokého napětí na tomto pozemku.

16. Ze znaleckého posudku [číslo] z [datum] o administrativní ceně nemovitosti pozemku parc. [číslo] v k.ú. [okres] vč. trvalých porostů objednatele SPÚ, vypracovaného znalcem [titul] [jméno] [příjmení], bylo zjištěno ocenění pozemku o velikosti [výměra] na částku 1.683.173,90 Kč. Ze znaleckého posudku téhož znalce [číslo] z [datum] pak pozemek [číslo] v k. ú. [okres], tj. část oddělená geom. plánem od pozemku parc. [číslo] celkem o výměře [výměra] bylo zjištěno ocenění pozemek na částku 777.126,80 Kč a trvalých porostů – 2ks listnatých stromů na částku 252 Kč, tj. celkem 777.378,80 Kč.

17. Ze znaleckého posudku [číslo] z [datum] o ceně nemovitosti: pozemku – části parc. [číslo] oddělené geom. plánem [číslo] [rok], zprac. [právnická osoba ], [anonymizována tři slova] [obec], pozemků parc. [číslo] vše v k. ú. [okres], vypracovaného znalcem [titul] [jméno] [celé jméno znalce] bylo zjištěno ocenění pozemku [číslo] – jeho část dle geometrického plánu označené jako [číslo] v k. ú. [okres] celkem na částku 779.399,20 Kč, kdy pozemek je veden v katastru nemovitostí jako orná půda, nicméně určitou plochu (10.909 m2) znalec ocenil vzhledem k platnému územnímu plánu jako plochu určenou pro stavbu, tj. částkou 763.630 Kč, pro zbylou část 1.546 m2 je přípustným využitím extenzivní zemědělské využití, tj. částkou 15.769,20 Kč.

18. Soud dále provedl dokazování soupisem pozemků zahrnutých do veřejných nabídek v [obec] v letech 2006 až 2013, z těchto listin bylo zjištěno, že žalovaný do veřejných nabídek zahrnul pouze 59 pozemků, z toho jen 18 pozemků s výměrou nad [výměra], s tím, že cena nabízených pozemků nepřekročila 40.000 Kč, tuto nedostatečnost konstatoval v rámci kontrolní akce NKÚ v r. [rok] - dle zprávy z Věstníku NKÚ [číslo] z r. [rok], kdy k roku [rok] zbývalo vypořádat téměř polovinu restitučních nároků, kdy zatímco podle zákona o půdě byly nabízeny pozemky desetinásobně méně než dle zákona č. 95/1999 Sb., žalovaný tak pozemky v [obec] disponoval, jen je nenabízel dle zákona o půdě. Z důvodové zprávy k zákonu č. 185/2016 Sb. se podává, že úspěšnost restituční nabídky činí celkem 18 %.

19. Další důkazy navržené a doložené účastníky řízení neshledal soud pro rozhodnutí ve věci potřebnými, nečinil z nich další závěry, protože skutkový stav pro právní posouzení věci byl zjištěn dostatečně, další důkazy již soud neprovedl.

20. Po přezkoumání všech důkazů má soud za to, že žaloba byla podána důvodně.

21. Podle § 11a odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

22. Pokud oprávněné osobě vznikne nárok, jenž má být uspokojen, neboť dle ustanovení § 6 odst. 1, odst. 2 zákona o půdě odňatý pozemek nelze vydat pro zákonnou překážku, postup pro jeho uspokojení stanovuje zákon o půdě. Zákonem č. 503/2012 Sb., o [státní instituce ] [anonymizována dvě slova] a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se žalovaný stal právním nástupcem [státní instituce ] [anonymizována dvě slova] příslušným k výkonu jeho práv a povinností, kdy ten postupoval při uspokojování restitučního nároku právního předchůdce žalobkyň svévolně a liknavě tak, že ani po 28 letech není jejich restituční nárok plně vypořádán. Je nezbytné konstatovat, že liknavost a svévole žalovaného při uspokojování rest. nároku žalobkyň je konstatována v každém vyhovujícím soudním rozhodnutí v jiných restitučních věcech vedených žalobkyněmi u soudů po celé [země], tuto liknavost i svévoli potvrzuje i odvolací soud v těchto řízením, odpovídajícím způsobem je podložena i v judikatuře Ústavního soudu a v ustálené rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR, kdy neodporuje této ani posouzení otázky, zda oprávněná osoba může v případě liknavého postupu žalovaného svůj nárok na převod náhradního pozemku uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétních náhradních pozemků, a zda důvodnost takové žaloby o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků lze vázat na podmínku jejich zahrnutí do veřejné nabídky žalovaného (viz rozsudek NS z 9. 12. 2009 sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, nález ÚS z 4. 3. 2004 sp. zn. III. ÚS 495/02, nález ÚS z 30. 10. 2007 sp. zn. III. ÚS 495/05, nález ÚS z 13. 1. 2010 sp. zn. I. ÚS 3169/07), kdy takový postup není považován za diskriminující vůči ostatním oprávněným osobám. V judikatuře Nejvyššího soudu i Ústavního soudu konstantně přetrvává názor, že osoby, jimž podle zákona o půdě vznikl nárok na převod náhradních pozemků, se mohou žalobou domáhat, aby byla žalovanému uložena povinnost uzavřít s nimi smlouvu o převodu konkrétních, jimi vybraných, pozemků (byť jinak právem na výběr pozemku, který jim má být poskytnut jako náhradní, nadány nejsou, viz rozsudek NS z 14. 11. 2013 sp. zn. 28 Cdo 3284/2011), pokud řečený veřejnoprávní subjekt neplní svou povinnost udržovat nabídku náhradních pozemků mající dostatečné kvalitativní a kvantitativní parametry, aby při uspokojování restitučních nároků nedocházelo ke zbytečným průtahům a k počínání, které by bylo lze označit za liknavé, či dokonce svévolné (viz rozsudek NS z 1. 9. 2010 sp. zn. 28 Cdo 3893/2008).

23. Soud musí mít na zřeteli jak dobu prodlení žalovaného (jeho předchůdce) s uspokojením nároku, tak vzít v úvahu i další okolnosti případu, včetně zjištění o aktivitách žalobců při uplatňování nároků. Postup žalovaného lze označit za přinejmenším liknavý, skutkovým okolnostem věci nepřiměřený, neboť žalovaný setrvával na nesprávném ocenění nároku, čímž reálně ztěžoval žalobcům účast a následné uspokojení nároků zákonem jinak zásadně předpokládaným postupem, tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků (shodně též důvody usnesení NS ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 28 Cdo 155/2016, jež bylo vydáno ve skutkově a právně obdobné věci). Liknavost lze tudíž spatřovat ve skutečnosti, že žalovaný bez ospravedlnitelného důvodu ztěžoval uspokojení oprávněné osoby účastí na nabídkách, tj. zásadně předpokládaným způsobem, nesprávným oceněním restitučního nároku, následkem čehož se žalovaný ocitl v mnohaletém prodlení. V důsledku tohoto liknavého postupu žalovaného není spravedlivé po žalobkyních požadovat účast ve veřejných nabídkách, kdy je soudu z úřední činnosti známo, že ze strany žalovaného není nabízeno dostateční množství vhodných náhradních pozemků, a je na místě vyhovět žalobě o vydání konkrétního vhodného pozemku (viz dále např. usnesení NS 5. 6. 2018 sp. zn. 28 Cdo 427/2018, usn. NS z 24. 1. 2018 sp. zn. 28 Cdo 4173/2017).

24. Nejvyšší soud v otázce ocenění pozemků, jež nebylo možno pro zákonnou překážku oprávněné osobě vydat a za něž je třeba poskytnout jiný vhodný (náhradní) pozemek (§ 11 odst. 2, § 11a zákona o půdě), sledoval závěry ustálené rozhodovací praxe (viz např. usnesení NS z 24. 4. 2016 sp. zn. 28 Cdo 5249/2016, usnesení NS ze dne 10. 5. 2017 sp. zn. 28 Cdo 837/2017 a další rozhodnutí NS odkazovaná v jeho odůvodnění), kterou byl formulován a odůvodněn závěr, že v situaci, kdy byly pozemky v době přechodu na stát sice vedeny v evidenci jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby), je třeba pozemky ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Požadavek na určení výše restitučního nároku způsobem odpovídajícím příslušným právním předpisům nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení. Soud proto v řízení přihlédl ke skutečnostem vyplývajícím ze znaleckého posudku [titul] [příjmení], kdy reálná hodnota restitučního nároku žalobkyň je podstatně vyšší, než jak vyplývá z rozhodnutí [státní instituce ] [anonymizováno] a to mnohonásobně. Uplatněný žalobní nárok nepřekračuje výši restitučního nároku žalobkyň, žalobci tak podanou žalobou nepožadují více, než jim po právu náleží. Vzhledem k tomu, že vznesený nárok nebyl vypořádán od r. 1992 doposud, je tento postup nepochybně v rozporu s účelem restitučních zákonů a nelze akceptovat situaci, kdy stát sice nárok na odškodnění uznal, zároveň činí však nemalé obstrukce k reálnému uspokojení nároku. Tato liknavost pak nepochybně odůvodňuje požadavek žalobkyň na nahrazení projevu vůle ve smlouvě o převodu náhradních pozemků, které by byly zčásti schopny tyto restituční nároky žalobkyň uspokojit.

25. Co se týče vhodnosti náhradních pozemků, prvotním účelem vypořádání restitučních nároků podle zákona o půdě je zajištění dalšího zemědělského využití půdy. Předmětný pozemek [číslo] v k. ú. [okres] (resp. [číslo]) je pozemkem nezastavěným, vhodným k zemědělskému využití. Existence stávajících či plánovaných budoucích staveb technické infrastruktury a jejich struktura, zatížení věcným břemenem provozování a vedení nejsou dle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o SPÚ překážkou převoditelnosti (současně viz usn. NS z 7. 7. 2020 sp. zn. 28 Cdo 1607/2020), zároveň existence nájemní smlouvy není překážkou převoditelnosti, budoucí zastavění pozemků veřejně prospěšnými stavbami dle územního plánu [územní celek] v geometricky oddělené části náhradního pozemku nebylo prokázáno, existující či plánovaná technická infrastruktura není v souladu s § 6 odst. 1 písm. b) zákona o SPÚ překážkou převoditelnosti. V otázce nezbytnosti připojeného souhlasu příslušného orgánu veřejné moci ve vztahu ke geometrickému plánu dle § 17 ods.t 4 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, jde-li o rozhodnutí soudu, zkoumá katastrální úřad splnění podmínek jen podle odstavce 2 písm. a) a dále, zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno.

26. Z provedeného dokazování má tak soud za prokázané, že postup žalovaného ve vztahu k převodu náhradních pozemků za žalobcem nevydané pozemky, byl v tomto řízení prokázán jako svévolný a liknavý, v daném případě spočívá v nesprávně provedeném ocenění rest. nároku, kdy řádně o něm rozhodoval až v r. 2016, dlouhodobém prodlení žalovaného s vypořádáním restitučního nároku, kdy nárok není vypořádán ani po 28 letech, nedostatečné kvalitě a kvantitě vyhlašovaných veřejných nabídek, upřednostňování převodů pozemků podle zákona č. 503/2012 Sb. (dříve zák. č. 95/1999 Sb.) před uspokojováním nároků oprávněných osob dle zákona č. 229/1991 Sb., čímž fakticky znemožnil žalobkyním uspokojit své nároky ve veřejných nabídkách. Žalobkyně prokázaly, ž žalovanému poskytly patřičnou součinnost a aktivně se snažily o vypořádání svého restitučního nároku. Pro určení výše restitučního nároku za nevydané pozemky, které přešly v rozhodném období na stát, nelze vycházet z ceny pozemků, jako zemědělské půdy, ale poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu. Žalobkyně se dlouhodobě pokoušely o přecenění svého restitučního nároku – k přecenění přistoupil žalovaný až na základě žalobkyněmi obstaraných dobových dokladů a v návaznosti na výsledek po řadu let vedených soudních sporů. Náhradní pozemek požadovaný touto žalobou žalobkyním vyhovuje kritériím uvedený v ust. § 11a odst. 2 zákona o půdě, přičemž hodnota těchto pozemků je kryta finančním oceněním restitučních nároků žalobců. V rámci ocenění soud vycházel ze znaleckého posudku [celé jméno znalce], který pozemek ocenil částkou 779.399,20 Kč, což je více, než stanoví posudek [titul] [jméno] [příjmení], který nechal zpracovat žalovaný, a s nímž žalobkyně v rámci urychlení souhlasily. S ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že předmětné pozemky jsou vhodné k převodu na žalobkyně, k uspokojení jejich restitučního nároku, pozemky jsou majetkově prověřeny, ze strany žalovaného jsou převoditelné, nejsou dotčeny restitučním nárokem jiných oprávněných osob, proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Námitky, které žalovaný uplatnil při ústních jednáních (ocenění náletových dřevin, nesprávná výměra pozemků), jsou nepodstatné, neboť nevypořádaný restituční nárok žalobkyň několikrát převyšuje cenu tohoto pozemku. Z výše uvedených důvodů soud tímto rozhodnutím nahradil projev vůle žalovaného směřující k uzavření smlouvy o převodu výše uvedených pozemků, a to aniž by takové rozhodnutí s ohledem na citovaná rozhodnutí vyšších instancí považoval za diskriminující vůči ostatním oprávněným osobám.

27. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byly v řízení plně úspěšné, čímž jim vzniklo právo na plnou náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech právního zastoupení. V daném případě byla tarifní hodnota předmětu řízení v souladu s § 7, § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013 p. zn. Pl. ÚS 25/12, částka ve výši 779.399,20 Kč (cena převáděného náhradního pozemku určená znaleckým posudkem [titul] [celé jméno znalce], sazba za 1 úkon právní služby činí s přihlédnutím k § 12 odst. 4 vyhlášky 9.136 Kč pro každou z žalobkyň. Soud přiznal jako účelně vynaložené náklady odměnu za 13 úkonů právní služby každé žalobkyni, tj. každé v celkové výši 118.768 Kč – převzetí věci a první porada s klientem, sepsání žaloby (26. 6. 2018), 6x vyjádření žalobců (17. 12. 2018, 21. 5. 2019, 11. 6. 2019, 19. 8. 2019, 5. 6. 2020, 7. 7. 2020), 4x účast na jednání u OS [obec] (27. 5. 2019, 7. 10. 2019, 9. 9. 2020, 30. 9. 2020), závěrečný návrh (17. 9. 2020). K těmto úkonům náleží advokátu 13x režijní paušál hotových výloh dle § 13 odst. 3 vyhlášky, celkem 3.900 Kč Celkem tak činí pro obě žalobkyně částka odměny a režijních nákladů částku 241.436 Kč. Zároveň zástupci náleží náhrada ušlého času za 48 započatých půlhodin á 100 Kč, celkem 4.800 Kč (§14 odst. 1, 3 vyhlášky) a náhrada za cestovné (§13 odst. 5 vyhlášky) za 4x cestu osobním automobilem, a to vždy [značka automobilu] [anonymizována tři slova] [registrační značka], kdy spotřeba činí 8l/100km, k OS [obec], vždy v délce 408 km z [obec] do [obec] a zpět, jež činí pro účast na jednání ve dnech 27. 5. 2019 a 7. 10. 2019 při paušální náhradě 4,10 Kč/km a průměrné ceně benzinu 33,10 Kč dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., částku ve výši 2.753 Kč/jednán a pro účast na jednání ve dnech 9. 9. 2020 a 30. 9. 2020 při paušální náhradě 4,20 Kč/km a průměrné ceně benzinu 32 Kč dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., částku ve výši 2.758 Kč/jednán, celkem 11.022,53 Kč. Dále DPH ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 51.709,56 Kč, celkem 308.968,09 Kč.

Poučení