4 C 130/2021-198

Rubrum

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného Zemědělské družstvo [obec], [IČO] sídlem [adresa] o žalobě o vyklizení a zdržení se užívání nemovitosti takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen vyklidit a vyklizený předat žalobci pozemek parc.č. st. [číslo] v k.ú. a obci [obec], zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zdržet se užívání pozemku parc. [číslo] to vše v k.ú. a obci [obec], zapsaném v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Beroun, na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 5 808 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

IV. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem nemá žádný z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 9. 6. 2021 původně domáhal vyklizení pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] to vše v k.ú. a obci [obec]. Žalobce uvedl, že je vlastníkem několika pozemků v k.ú. [obec], včetně pozemků, které jsou předmětem žaloby. Na pozemku žalobce parc. č. st. [číslo] se nachází stavba bez čísla popisného a čísla evidenčního, která není v katastru nemovitostí na nikoho evidována a je tedy věcí ničí. Žalovaný, přestože nemá žádný titul k pozemku, užívá tento pozemek v rozsahu 330 m. Před předmětnou budovou se nachází skládka o výměře 15 m, kterou zde vybudoval žalovaný. Po pozemku žalobce parc. [číslo] se pohybují vozidla, která jezdí za žalovaným a bez jakéhokoliv právního důvodu užívají pozemek žalobce v rozsahu 200 m. Žalovaný za užívání obou pozemků ničeho neplatí a na výzvy k uzavření nájemní smlouvy nereagoval. Žalobce dále uvedl, že ani vedlejší účastník nemá žádný právní titul k užívání pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Protože se žalovaný bezdůvodně obohacuje na úkor žalobce, neboť pozemky užívá bez právního důvodu, domáhal se žalobce jejich vyklizení.

2. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Žalovaný uvedl, že na celé ploše pozemku parc. č. st. [číslo] je postavena budova bez čísla popisného a evidenčního se způsobem využití jako zemědělská stavba, která je samostatnou nemovitou věcí v právním smyslu pevně spojenou s pozemkem. Budova není zapsána na listu vlastnictví, nicméně jejím vlastníkem je Zemědělské družstvo [obec], tedy vedlejší účastník, a tato skutečnost je žalobci známa. Vedlejší účastník má v nájmu přilehlé ostatní plochy budovy a nádvoří. Žalovaný užívá od 1. 6. 2010 budovu jako bývalý sklad jako podnájemník a dále užívá část ostatní plochy jako jedinou přístupovou cestu k budově na základě smlouvy o nájmu, kterou uzavřel s vedlejším účastníkem jako pronajímatelem dne 1. 5. 2010. Nájemné činí 40 000 Kč ročně a žalovaný jej řádně hradí. Žalovaný proto popřel, že by užíval pozemek parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec]. Pokud se jedná o užívání pozemku p. [číslo] žalovaný jej používá pouze k příchodu a příjezdu ve stejném rozsahu, jak činili jeho právní předchůdci, a to podle výš uvedené smlouvy. Skládka na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] byla odstraněna v souvislosti s předžalobní výzvou před podáním žaloby. Žalovaný dále uvedl, že se nebrání uzavření písemné dohody, která by současný stav užívání pozemku parc. [číslo] potvrdila, a ve které by byl způsob užívání příjezdové/přístupové cesty upraven.

3. Vedlejší účastník na straně žalovaného uvedl, že původní vlastnice původního pozemku parc. [číslo] svědkyně [jméno] [příjmení], uzavřela v roce 1993 s vedlejším účastníkem nájemní smlouvu na dobu neurčitou. Vedlejší účastník byl na základě této smlouvy oprávněn tento pozemek spolu s dalšími pozemky pronajmout dalším subjektům. Práva a povinnosti ze smlouvy se svědkyní [jméno] [příjmení] přešla na jejího právního nástupce, tedy na jejího syna a následně na žalobce. V roce 2011 byla provedena digitalizace, a pozemek ve zjednodušené evidenci [číslo] byl rozdělen na jednotlivé pozemky, mimo jiné na pozemek parc. [číslo] v k.ú [obec] Vedlejší účastník měl proto za to, že smlouva o nájmu pozemku je i nadále platná a je nyní uzavřena se žalobcem. Vedlejší účastník hradil zhruba do roku 2010 nájemné panu [příjmení], resp. svědkyni [příjmení], nicméně vedlejšímu účastníkovi nikdo neoznámil, že došlo ke změně vlastníka.

4. Při ústním jednání konaném u zdejšího soudu 16.3.2022 žalobce navrhl změnu žaloby tak, že se nadále domáhal uložení povinnosti žalovanému vyklidit a vyklizený předat žalobci pozemek parc. č. st. [číslo] v k.ú [obec], a dále zdržet se užívání pozemku parc. [číslo] v k.ú [obec]. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaný po podání žaloby odstranil věci z pozemku parc. [číslo] v k.ú [obec], nicméně jej i nadále užívá bez právního důvodu k vjezdu a výjezdu do budovy a jezdí za ním i třetí osoby, které mu sem vozí materiál. Okresní soud v Berouně usnesením ze dne 16. 3. 2022 změnu žaloby připustil. Rozhodnutí nabylo téhož dne právní moci.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že na pozemku parc.č. st. [číslo] v k.ú. [obec] se nachází budova bez č.p. a č.ev., kterou užívá žalovaný. Žalovaný využívá pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], a to k příjezdu a přístupu do budovy umístěné na pozemku parc.č. st. [číslo] v k.ú. [obec]. Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce je mimo jiné vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře 470 m2 – zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. [číslo] o výměře 825 m2 – ostatní plocha, to vše v k.ú. [obec]. K pozemkům je zřízeno věcné břemeno cesty ve prospěch pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], jak je zřejmé z výpisu z katastru nemovitostí.

7. Ze snímku pozemkové mapy, informací o stavbě, ortofotomapy a ortomapy vyplývá, že se na celém pozemku parc.č. st. [číslo] nachází budova bez čísla popisného a evidenčního. Stavba stojí i na vedlejších pozemcích parc. [číslo] to vše v k.ú. [obec]. Vlastník stavby není v katastru nemovitostí evidován.

8. Z ortofotomapy pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] jejich okolí, to vše v k.ú. [obec], je zřejmé, že kolem budovy umístěné na pozemku parc.č. st. [číslo] vede několik cest, nicméně přístup do budovy je jen z pozemku parc. [číslo] protože na druhé straně budovy, tedy na pozemku parc. [číslo] jsou vzrostlé stromy. Pozemek parc. [číslo] není zastavěn a tvoří prostranství před okolními budovami.

9. Z povolení k užívání stavby ze dne 28. 6. 1962 soud zjistil, že stavebník [příjmení] [příjmení] oznámil 26. 5. 1962 odboru výstavby a vodního hospodářství ONV v [obec], že dokončil stavbu kravína na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], která byla povolena odborem výstavby a vodního hospodářství ONV v [obec] na základě výsledků kolaudačního řízení provedeného 8. 6. 1962 Odbor výstavby a vodního hospodářství ONV v [obec] proto udělil žadateli, tedy [příjmení] [příjmení], povolení k užívání stavby. Výpisem z obchodního rejstříku ze dne 3. 2. 2022 má soud za prokázané, že [příjmení] [příjmení] se sídlem v [obec] se sloučilo se Zemědělským družstvem [obec], [IČO], tedy vedlejším účastníkem, a to ke dni 1. 1. 1977.

10. Ze Smlouvy o nájmu pozemku ze dne 1. 9. 1993 soud zjistil, že byla uzavřena mezi vedlejším účastníkem a svědkyní [jméno] [příjmení]. Podle této smlouvy svědkyně [příjmení] pronajala vedlejšímu účastníkovi od 1. 10. 1992 své pozemky o celkové výměře 16, 2861 ha specifikované v příloze. Nájemní smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s roční výpovědní lhůtou vždy k 1. 10. běžného roku. V článku VI. smlouvy bylo sjednáno, že práva a povinnosti z této smlouvy přecházejí na právní nástupce smluvních stran. Na smlouvě jsou uvedena čísla jednotlivých pozemků a vždy jejich výměra, s tím, že součet výměr pozemků činí 16, 2861 ha. Mezi pozemky je mimo jiné uveden i pozemek [číslo] v k.ú. [obec]. Srovnávací sestavení parcel ke dni 3. 2. 2021, snímek pozemkové mapy a zákres pozemkového katastru potvrzují, že pozemek [číslo] byl rozdělen na jednotlivé pozemky, mimo jiné i na pozemky žalobce parc.č. st. [číslo] a parc. [číslo] v k.ú. [obec], což potvrzuje i porovnání parcel ze dne 1. 2. 2022.

11. Ze smlouvy o nájmu ze dne 1. 5. 2010 vyplývá, že byla uzavřena dne 1. 5. 2010 na dobu neurčitou mezi žalovaným a Zemědělským družstvem [obec], tedy vedlejším účastníkem. Vedlejší účastník prohlásil, že má ve vlastnictví stavbu budovy bývalého skladu v areálu družstva v [obec], která se nachází na pozemku parc. č. st. [číslo], v k.ú. [obec], a má v nájmu„ přilehlé ostatní plochy a nádvoří“. Vedlejší účastník podle smlouvy pronajal žalovanému jako nájemci bývalý sklad, jakož i„ část ostatní plochy (nádvoří) jako přístupové cesty k budově“ umístěné na pozemku parc.č. st. [číslo] v k. ú. [obec], a to k dohodnutému způsobu užívání, který je dán předmětem činnosti zapsaným v živnostenském oprávnění žalovaného jako nájemce. Žalovaný se za toto plnění zavázal hradit vedlejšímu účastníkovi nájemné ve výši 40 000 Kč ročně.

12. Podle výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku ze dne 13. 7. 2021 má žalovaný zaspána jako předmět podnikání vodoinstalatérství, zednictví, truhlářství a podlahářství, zámečnictví a nástrojářství, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 -3 živnostenského zákona, hostinská činnost a prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin. Pouze živnost vodoinstalatérství a zednictví je prováděna v provozovně na pozemku parc.č. st. [číslo] v k.ú. [obec], v areálu bývalého JZD.

13. Fakturou [číslo] vyúčtoval vedlejší účastník žalovanému nájemné za rok 2020 ve výši celkem 40 000 Kč. Podle faktury z 20. 12. 2021 a stvrzenky z 23.12.2021 žalovaný uhradil nájemné ve výši 20 000 Kč za druhé pololetí roku 2021.

14. Z notářského zápisu sepsaného jménem notářky Mgr. [jméno] [příjmení] její zástupkyní Mgr. [jméno] [příjmení], dne 18. 11. 2011, sp. zn. [spisová značka] [anonymizováno] [rok], [spisová značka], soud zjistil, že svědkyně [jméno] [příjmení] darovala mimo jiné pozemek parc. č. st. [číslo] v k.ú. [příjmení] [jméno] [příjmení], a to se všemi právy a povinnostmi tak, jak je dosud vlastnila. Podle zápisu se na tomto a dalších pozemcích nachází stavby, které nejsou ve vlastnictví dárkyně. Svědkyně [jméno] [příjmení] ve smlouvě prohlásila, že na pozemcích neváznou žádné dluhy ani jiné právní vady, kromě věcného břemene vedení plynového potrubí. 15. [jméno] [příjmení] pak prodal pozemek parc.č. st. [číslo] v k.ú. [obec] žalobci se všemi právy a povinnostmi kupní smlouvou ze dne 22. 4. 2020 (viz tato smlouva). Ve smlouvě je uvedeno, že na pozemku stojí stavba bez listu vlastnictví, s čímž byl žalobce jako kupující seznámen. Prodávající prohlásil, že na pozemku neváznou žádná věcná břemena, zástavní práva ani jiné právní povinnosti nebo závazky.

16. Z kupní smlouvy ze dne 24. 6. 2020 je zřejmé, že žalobce koupil od třetí osoby pozemek parc.č. st. [číslo] v k.ú. [obec] s tím, že i na tomto pozemku stála stavba bez listu vlastnictví. Podle záznamu o provedení zápisu, neměřického záznamu, ortomapy, výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí a výpočtu výměr parcel byl tento pozemek parc.č. st. [číslo] následně sloučen s pozemkem parc. [číslo] to vše v k.ú. [obec].

17. Z předžalobní upomínky ze dne 19. 4. 2021 má soud za prokázané, že žalobce upozornil žalovaného na to, že užívá nemovitost bez vlastníka a pozemek žalobce. Žalobce proto vyzval žalovaného k uzavření nájemní smlouvy k pozemku. V případně, že by smlouva nebyla uzavřena, informoval jej současně, že zahájí řízení o vyklizení. Výzva byla doručena žalovanému 19. 4. 2021 (viz doručenka).

18. Z fotografií a nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že budova, kterou užívá žalovaný je umístěna na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] (viz fotografie na č.l. 28). Fotografie na č.l. 114 a 115 spisu zachycuje věci, které má žalovaný uloženy v budově stojící na pozemku parc. [číslo]. Fotografie na č.l. 116 a 117 zachycuje skutečnost, že žalovaný používá pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] k příjezdu do budovy umístěné na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Fotografie na č.l. 118 a 119 zachycují skládku, která se v současné době na pozemku parc. [číslo] již nenachází. Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

19. Z fotografií na č.l. 114 a č.l. 115 soud dále zjistil, že budova (na pozemku parc.č. st. [číslo] v k.ú. [obec]) je z části betonová a z části z cihel, a má betonovou podlahu z betonových panelů. Fotografie na č.l. 118 byla pořízena 14. 5. 2021.

20. Z fotografií na č.l. 176 – 182 soud zjistil, že zachycují skládku (odpad) tvořenou betonovými částmi nacházející se vlevo od vjezdu do budovy (při pohledu na snímky). Tato skládka se na pozemku nacházela i 21. 7. 2021, jak je patrné z fotografie na č.l. 182 spisu. Stav skládky na č.l. 118 a 119 se shoduje se stavem zachyceným na fotografii na č.l. 176, která byla pořízena 15. 6. 2021 a stavem zachyceným na fotografii na č.l. 190 spisu. Tato fotografie byla spolu s fotografií na č.l. 189 pořízena dne 14. 5. 2021. Fotografie na č.l. 179 byla pořízena 30. 6. 2021.

21. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že někdy mezi lety 2005 – 2010 darovala svému synovi [jméno] [příjmení] pozemky se zahradou v [obec]. Sepisovali darovací smlouvu u notářky Mgr. [příjmení]. V té době byly pozemky pronajaty zemědělskému družstvu, tj. vedlejšímu účastníkovi, aby je svědkyně nemusela sama obdělávat. Vedlejší účastník měl pozemky v pronájmu, a užíval je už za doby komunismu. Poté si pozemky pronajal pan [příjmení], pak Zemědělské družstvo [obec] a posléze pan [příjmení] [jméno] na pozemcích svědkyně postavilo nějaké stavby - kravíny, kůlny, ale svědkyně to neřešila; stavby byly JZD. Předmětnou budovu, umístěnou na pozemku žalobce parc.č. st. [číslo], postavilo buď JZD [obec] před tím, než se spojilo s JZD [obec], nebo samo JZD [obec]. Příjezd k budově umístěné na pozemku parc.č. st. [číslo] vede pouze přes pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]; jinudy se k budově projet nedalo a nedá. V době, kdy svědkyně uzavírala darovací smlouvu se svým synem, si neuvědomila, že na pozemcích váznou nějaké smlouvy, které je potřeba řešit a vypovědět je. Svědkyně si nejprve nepamatovala, že s vedlejším účastníkem uzavřela Smlouvu o nájmu pozemku ze dne 1. 9. 1993. Poté, co soud tuto listinu svědkyni předložil, svědkyně potvrdila, že smlouvu uzavřela a podepsala ji. Později jim vedlejší účastník dal výpověď z některých pozemků uvedených ve smlouvě, jednalo se ale jen o méně výhodná pole, a svědkyně si nepamatovala, o která konkrétní pole se jednalo. Jiné pozemky než pole, vypovězeny nebyly.

22. Ze zpětvzetí určovací žaloby ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. 10 C 141/2020 a části usnesení soud s ohledem na změnu v obsazení senátu nezjistil žádné pro toto řízení podstatné skutečnosti.

23. Soud zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, neboť je s ohledem na svá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů, považoval za nadbytečné.

24. Při právním posouzení věci soud vycházel z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). Podle § 506 odst. 1 o.z. součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen„ stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Podle § 574 o.z. je na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Podle § 1040 odst. 1 o.z. platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal, (resp. vyklidil, pokud jde o nemovitost). Podle § 1042 o.z. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Podle § 2079 odst. 1 o.z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2238 o.z. Užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou. Podle § 3055 odst. 1 o.z. stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku. Podle § 3058 odst. 2 o.z. bylo-li vlastnické právo k pozemku zcizeno třetí osobě, která byla při nabytí vlastnického práva v dobré víře, že stavba je součástí pozemku, přestane být stavba samostatnou věcí a stane se součástí pozemku, na němž je zřízena. Kdo vlastnil stavbu, má vůči zciziteli právo na náhradu ve výši ceny stavby ke dni zániku svého vlastnického práva; byla-li stavba zatížena zástavním právem, přechází zástavní právo na pohledávku na tuto náhradu. Podle § 3074 odst. 1 o.z. se nájem řídí tímto zákonem (tj. o.z.) ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

25. Pokud jde o výstavbu objektu na pozemku původně PK [číslo] a povolení k užívání stavby, jakož i o smlouvy uzavřené do 31. 12. 2013, soud vycházel s ohledem na ust. § 3028 o.z. z právní úpravy tehdy účinné, a to zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), a ze zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu (dále jen„ SŘ“). Podle § 4 SŘ stavby a stavební práce smějí provádět stavební a montážní organizace socialistického sektoru anebo jiné organizace socialistického sektoru, jsou-li pro tento účel odborně vybaveny. Ostatní organizace a osoby smějí provádět stavby a stavební práce, je-li zaručeno odborné vedení a dá-li k tomu souhlas stavební úřad. Podle § 5 odst. 1 SŘ dokončených staveb nebo jejich dokončených provozně ucelených částí lze užívat jen k povoleným účelům.

26. Podle § 628 odst. 1 obč. zák. darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá. Podle odstavce 2 téhož ustanovení darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost a u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování. Podle § 663 obč. zák. ve znění účinném do 31.12.1994 i účinném do 24.5.2011 platilo, že nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. Podle § 665 odst. 1 obč. zák. byl nájemce oprávněn užívat věc způsobem stanoveným ve smlouvě; nebylo-li dohodnuto jinak, přiměřeně povaze a určení věci. Pronajímatel je oprávněn požadovat přístup k věci za účelem kontroly, zda nájemce užívá věc řádným způsobem. Podle § 666 odst. 1 obč. zák. byl nájemce oprávněn dát pronajatou věc do podnájmu, nestanovila-li smlouva jinak. Podle § 853 obč. zák. občanskoprávní vztahy, pokud nejsou zvláště upraveny ani tímto, ani jiným zákonem, se řídí ustanoveními tohoto zákona, která upravují vztahy obsahem i účelem jim nejbližší.

27. V daném případě vzal soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemků parc.č. st. [číslo] a parc. [číslo] v k.ú. a obci [obec], které nabyl se všemi právy a povinnostmi dle § 2079 o.z. od [jméno] [příjmení] kupní smlouvou ze dne 22. 4. 2020 a kupní smlouvou ze dne 24. 6. 2020, (jejímž předmětem byl pozemek parc.č. st. [číslo] v k.ú. [obec], a který byl následně sloučen s pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec]). Předchozí výlučný vlastník pozemků [jméno] [příjmení] tyto pozemky získal darovací smlouvou uzavřenou s jeho matkou, svědkyní [jméno] [příjmení] dne 18. 11. 2011, a to rovněž se všemi právy a povinnostmi, jak je dosud vlastnila svědkyně [příjmení].

28. Již v roce 1962 vybudovalo JZD [příjmení] na pozemku parc.č. st. [číslo] stavbu kravína, a tato stavba byla povolena ONV [obec] k užívání, jak vyplývá z povolení k užívání stavby ze dne 28. 6. 1962 ve spojení s porovnáním parcel ze dne 1. 2. 2022 podle § 5 odst. 1 SŘ. Uvedená stavba je samostatnou věcí v právním smyslu, protože je spojena se zemí pevným základem, je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi, jak potvrzují fotografie na č.l. 114 a č.l. 115 a má betonovou podlahu z betonových panelů, a není součástí pozemku parc.č. st. [číslo] v k.ú. [obec]. Protože se JZD [příjmení] se sídlem v [obec] sloučilo ke dni 1. 1. 1977 se Zemědělským družstvem [obec], [IČO], tedy s vedlejším účastníkem, jak je zřejmé z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 3. 2. 2022, je vedlejší účastník vlastníkem této stavby. Přestože svědkyně [příjmení] darovala svému synovi pozemek parc.č.st. [číslo] v k.ú. [obec] se všemi právy a povinnostmi, nenabyl [jméno] [příjmení] vlastnické právo i ke stavbě (původního kravína), neboť přímo v darovací smlouvě ze dne 18. 11. 2011 je uvedeno, že se na pozemku nachází stavba, které není v jejím vlastnictví. Stejně tak žalobce nenabyl vlastnické právo k předmětné stavbě, protože i v kupní smlouvě ze dne 22. 4. 2020 bylo uvedeno, že se na pozemku nachází stavba bez listu vlastnictví, a tedy žalobce nemohl nabýt vlastnické právo k ní. Z tohoto důvodu se ve smyslu § 3055 odst. 1, resp. § 3058 odst. 2 o.z. nestala ani po 1. 1. 2014 stavba součástí pozemku a je nadále samostatnou věcí v právním smyslu. Žalobce pak není jejím vlastníkem, a ani stavbu nevydržel, neboť ji ani jeho právní předchůdci neužívali v zákonem stanovené 10 leté lhůtě v dobré víře (§ 130 odst. 1 a 134 odst. 1 obč. zák. v době do 31. 12. 2013 a § 1089 odst. 1 a § 1091 odst. 2 o.z.).

29. Původní vlastnice, svědkyně [příjmení], uzavřela s vedlejším účastníkem Smlouvu o nájmu pozemku ze dne 1. 9. 1993, jak vyplývá z této smlouvy a jak potvrdila sama svědkyně ve své výpovědi. Na základě této nájemní smlouvy svědkyně [příjmení] pronajala vedlejšímu účastníkovi od 1. 10. 1992 předmětné pozemky na dobu neurčitou v souladu s ust. § 663 obč. zák. Vzhledem k tomu, že podle článku VI. smlouvy bylo mezi stranami sjednáno, že práva a povinnosti z této smlouvy přecházejí na právní nástupce smluvních stran, vstoupil nejprve [jméno] [příjmení] a následně žalobce do práv pronajímatele. Vedlejší účastník byl na základě této smlouvy oprávněn v souladu s ust. § 666 odst. 1 obč. zák. dát předmětné pozemky do podnájmu, a uzavřít se žalovaným smlouvu o nájmu ze dne 1. 5. 2010 (tj. podnájemní smlouvu). I tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Přestože je ve smlouvě ze dne 1. 5. 2010 vymezen předmět nájmu jako sklad umístěný na pozemku parc. č. st. [číslo], v k.ú. [obec] a„ část ostatní plochy (nádvoří) jako přístupové cesty k budově parc.č. st. [číslo]“, je smlouva dostatečně určitá. Jak vyplývá z výpovědi svědkyně [příjmení], jediná přístupová cesta na pozemek parc.č.st. [číslo], resp. parc.č.st. [číslo] vede a vedla právě přes pozemek žalobce parc. [číslo] v k.ú. [obec], který je proto ve smlouvě uváděnou přístupovou cestou. Z tohoto důvodu má žalovaný v podnájmu kromě budovy umístěné na pozemku prc.č. st. [číslo] právě i pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], a to k užívání jako přístupovou cestu k budově. Smlouva o nájmu ze dne 1. 5. 2010 je proto určitá ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák., a tedy platná podle § 663 obč. zák. ve spojení s ust. § 853 obč. zák. Soud v tomto směru odkazuje na ust. § 2238 o.z., podle něhož užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou. Toto ustanovení je třeba na posuzovaný případ aplikovat dle ust. § 3074 o.z., přestože podnájemní smlouva byla uzavřena za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., tedy„ starého“ občanského zákoníku. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2018 sp. zn. II. ÚS 658/18„ Základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá jejich neplatnost před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady. Je tak vyjádřen a podporován princip autonomie smluvních stran, povaha soukromého práva a s ním spojená společenská a hospodářská funkce smlouvy. Neplatnost smlouvy má být výjimkou, nikoliv zásadou.“.

30. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že stavba umístěná na pozemku žalobce parc.č.st. [číslo] v k.ú. [obec] je ve vlastnictví vedlejšího účastníka, je zřejmé, že žalovaný neužívá pozemek žalobce, ale právě a jen předmětnou stavbu, která je samostatnou věcí v právním smyslu. Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že žaloba v této části není důvodná, a žalobce není povinen pozemek parc.č.st. [číslo] vyklidit. Soud proto rozhodl, jak ve výroku I., tohoto rozsudku uvedeno.

31. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný užívá pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] jako příjezdovou cestu k budově vedlejšího účastníka umístěné na pozemku parc.č. st. [číslo] v k.ú. [obec], což bylo mezi účastníky nesporné. Činí tak na základě platně uzavřené smlouvy o nájmu ze dne 1. 5. 2010, (jak výše uvedeno), a má tedy právní titul k užívání tohoto pozemku jako příjezdové cesty. Právní vztah mezi vedlejším účastníkem jako nájemcem a žalovaným jako podnájemcem je vztahem akcesorickým, jehož právní osud závisí na existenci vztahu hlavního – nájemního vztahu mezi žalobcem jako pronajímatelem a vedlejším účastníkem jako nájemcem. Protože tento nájemní vztah dosud nezanikl, a naopak mezi žalovaným a žalobcem žádný právní vztah není, dospěl soud k závěru, že žalobce není aktivně legitimován k podání žaloby vůči žalovanému. Z tohoto důvodu soud žalobu jako nedůvodnou i v této části zamítl (výrok II. rozsudku).

32. O nákladech řízení mezi žalobcem a žalovaným soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., a rovněž i s ohledem na ust. § 146 odst. 2, 2. věta o.s.ř., když žalobce změnil žalobu na vyklizení pozemku parc. [číslo] tak, že se nadále domáhal zdržení se žalovaného jeho užívání pro chování žalovaného, který vyklidil daný pozemek od skládky po podání žaloby. Soud má tuto skutečnost za prokázanou předloženými fotografiemi (viz bod 18 a 20 odůvodnění tohoto rozsudku). Mezi účastníky bylo nesporné, že fotografie na č.l. 118 a 119 zachycují skládku, která se v současné době na pozemku parc. [číslo] již nenachází. Stav skládky zachycený na fotografii na č.l. 118 se ovšem shoduje se stavem skládky na daném pozemku zachyceným na fotografii na č.l. 176, která byla pořízena 15. 6. 2021, tedy až šest dní po podání žaloby, (žaloba byla podána 9. 6. 2021). Soud doplňuje, že pokud žalovaný odkazoval na obsah smlouvy ze dne 1. 5. 2010, s tím, že mohl mít na pozemku žalobce umístěny své věci, pak žalovaný měl užívat podle této smlouvy část ostatní plochy (nádvoří) jen jako přístupovou cestu k budově a využívat pozemky jen„ k dohodnutému způsobu užívání, který je dán předmětem činnosti zapsaným v živnostenském oprávnění žalovaného“ ve smyslu § 665 odst. 1 obč. zák. Protože ani ze živnostenského rejstříku žalovaného nevyplývá, že by měl živnostenské oprávnění např. k nakládání s odpady či k jejich shromažďování, skládkování si jejich sběrem, nebyl oprávněn mít na pozemku žalobce parc. [číslo] v k.ú. [obec] umístěnou skládku. Protože ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. řeší případy, kdy účastník dosáhne ve věci úspěchu pouze částečného, přičemž žalobce podal žalobu z 1/3 původně důvodně ohledně vyklizení pozemku parc. [číslo] měl žalovaný úspěch ve zbývajícím rozsahu 2/3. Z tohoto důvodu soud tento výsledek pro účely náhrady nákladů řízení rozdělil podle poměru úspěchu stran sporu ve věci ve vztahu k celému předmětu řízení. Výslednou částku proto vypočetl odečtením„ úspěchu“ žalovaného 2/3 od jeho„ neúspěchu“, tj. 1/3, (který je ovšem„ úspěchem“ protistrany). Žalovanému vznikly náklady právního zastoupení, jež představují mimosmluvní odměnu za 8 úkonů právní služby po 1 500 Kč (dle ust. § 7 bod 4 ve spojení s ust. § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhradu hotových výdajů za 8 úkonů právní služby po 300 Kč (dle ust. § 13 odst. 4 vyhlášky (tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření ze dne 26. 7. 2021 a ze dne 4. 2. 2022, podání odvolání z 6. 4. 2022 a 4x účast na jednání ve dnech 5. 1. 2022, 16. 3. 2022, 20. 7. 2022 a 16. 9. 2022), a 21% DPH ve výši 3 024 Kč Celkem tedy žalovavému vznikly náklady ve výši 17 424 Kč. Protože žalovanému náleží z této částky 1/3, přiznal mu soud náhradu nákladů ve výši 5 808 Kč, které uložil soud uložil zaplatit přímo advokátovi, který žalovaného zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno.

33. O nákladech řízení mezi žalobcem a vedlejším účastníkem soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., i s ohledem na ust. § 146 odst. 2, 2. věta o.s.ř. Vedlejší účastník na straně žalovaného měl ve věci převážný úspěch, a měl by proto nárok na náhradu nákladů řízení. Protože se však tohoto nároku výslovně vzdal, rozhodl soud, jak ve výroku IV. rozsudku zvedeno.

34. Pokud jde o návrh žalobce na separaci nákladů podle § 147 odst. 1 o.s.ř. za jeho účast na jednání konaném u soudu dne 20. 7. 2022, pak jej soud neshledal důvodným. Žalovaný nikterak nezavinil, že Smlouva o nájmu pozemku ze dne 1. 9. 1993 uzavřená mezi svědkyní [příjmení] a vedlejším účastníkem byla předložena soudu až 20. 7. 2022, neboť tuto smlouvu neměl k dispozici. Nenese proto žádnou vinu na tom, že při daném jednání nemohlo být ve věci rozhodnuto. Byl to pak žalobce, který zpochybňoval pravost této listiny, a i po jejím předložení na žalobě setrval. Nad to vedlejší účastník tuto listinu předložil soudu na prvním jednání, kterého se jako účastník řízení zúčastnil. I z tohoto důvodu soud neuložil separaci nákladů ani vedlejšímu účastníkovi. Nad to při daném jednání soud četl k důkazu některé listiny, a tedy jednaní se tak konalo účelně.

35. Ze stejných důvodů jako pod bodem 47 odůvodnění tohoto rozsudku pak soud neshledal důvody pro aplikaci ust. § 150 o.s.ř. ohledně povinnosti žalobce hradit žalovanému náklady řízení. Byli to původní vlastníci pozemku parc.č. st. [číslo] a parc. [číslo] v k.ú. [obec], kteří měli žalobce upozornit na existenci dané smlouvy. Vedlejší účastník pak vstoupil do řízení až na základě návrhu na vstup žalovaného, a teprve poté vyšla existence dané smlouvy najevo. Soud proto rozhodl, jak ve výroku III. rozsudku uvedeno.