4 C 134/2022 - 379

Rubrum

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0] c) [Jméno zainteresované osoby 2/0] d) [Jméno zainteresované osoby 3/0] e) [Jméno zainteresované osoby 4/0] f) [Jméno zainteresované osoby 5/0] g) [Jméno zainteresované osoby 6/0] h) [Jméno zainteresované osoby 7/0] i) [Jméno zainteresované osoby 8/0] j) [Jméno zainteresované osoby 9/0] všichni zastoupeni advokátem [právní zástupce] proti žalovanému: [právnická osoba] [Adresa zainteresované osoby 9/0] o vydání náhradního pozemku - o povinnosti žalovaného uzavřít se žalobci smlouvu o převodu pozemku jako pozemkové náhrady takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného, jímž souhlasí s uzavřením smlouvy o převodu pozemků s žalobci v tomto znění: Převodce: [adresa] a Nabyvatel [jméno FO] [adresa] Nabyvatel B: [Jméno zainteresované osoby 1/0] r. č. [adresa] Nabyvatel C: [tituly před jménem] r. č. [adresa] Nabyvatel D: [Jméno zainteresované osoby 3/0] r. č. [adresa] Nabyvatel [Jméno zainteresované osoby 4/0]. Pavel Volejníček r. č. [adresa] Nabyvatel F: [Jméno zainteresované osoby 5/0] r. č. [adresa] Nabyvatel G: [Jméno zainteresované osoby 6/0] r. č. [adresa] Nabyvatel H: [Jméno zainteresované osoby 7/0] r. č. [adresa] Nabyvatel I: [Jméno zainteresované osoby 8/0] r. č. [adresa] Nabyvatel J: [Jméno zainteresované osoby 9/0] r. č. [adresa] uzavírají tuto Smlouvu o převodu pozemku I. [státní instituce] jako převodce, spravuje ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako „zákon o půdě“), mimo jiné též tyto pozemky ve vlastnictví státu: - parc. č. [hodnota] nacházející se v katastrálním území [adresa]. (dále jen jako „pozemky).

II. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě. Pozemky uvedené v článku I. této smlouvy byly oceněny na částku 571.433,80 Kč. Nároky nabyvatelů vůči převodci na převod jiného pozemku dle zákona o půdě činí ke dni uzavření této smlouvy částku 2.985.370,63 Kč (slovy: dva miliony devět set osmdesát pět tisíc tři sta sedmdesát korun českých šedesát tři haléřů). Tento nárok nabyvatelé uplatňují na základě: - pravomocného rozhodnutí [adresa] základě kterého náleží: - [tituly před jménem] [jméno FO] (nabyvatelce c) nárok ve výši 222.316,67 Kč; - [Jméno zainteresované osoby 5/0] (nabyvatelce f) nárok ve výši 222.316,67 Kč; - [jméno FO] (nabyvateli d) nárok ve výši 55.579,17 Kč; - [tituly před jménem] [jméno FO] (nabyvateli e) nárok ve výši 55.579,17 Kč; - [jméno FO] (nabyvatelce g) nárok ve výši 666.950,00 Kč; - [jméno FO] (nabyvateli h) nárok ve výši 333.475,00 Kč; - [jméno FO] (nabyvateli i) nárok ve výši 333.475,00 Kč; - [Jméno zainteresované osoby 9/0] (nabyvatelce j) nárok ve výši 55.579,17 Kč. - pravomocného rozhodnutí [datum] základě kterého náleží: - [Jméno zainteresované osoby 0/0] (nabyvatelce a) nárok ve výši 178.666,67 Kč; - [Jméno zainteresované osoby 1/0] (nabyvatelce b) nárok ve výši 178.666,67 Kč; - [tituly před jménem] [jméno FO] (nabyvatelce c) nárok ve výši 59.555,56 Kč; - [Jméno zainteresované osoby 5/0] (nabyvatelce f) nárok ve výši 59.555,56 Kč; - [jméno FO] (nabyvateli d) nárok ve výši 14.888,89 Kč; - [tituly před jménem] [jméno FO] (nabyvateli e) nárok ve výši 14.888,89 Kč; a - [Jméno zainteresované osoby 9/0] (nabyvatelce j) nárok ve výši 14.888,89 Kč. - pravomocného rozhodnutí [datum] na základě kterého náleží: - [Jméno zainteresované osoby 0/0] (nabyvatelce a) nárok ve výši 110.333,33 Kč; - [Jméno zainteresované osoby 1/0] (nabyvatelce b) nárok ve výši 110.333,33 Kč; - [tituly před jménem] [jméno FO] (nabyvatelce c) nárok ve výši 36.777,78 Kč; - [jméno FO] (nabyvateli d) nárok ve výši 9.194,44 Kč; - [tituly před jménem] [jméno FO] (nabyvateli e) nárok ve výši 9.194,44 Kč; - [Jméno zainteresované osoby 5/0] (nabyvatelce f) nárok ve výši 36.777,78 Kč; a - [Jméno zainteresované osoby 9/0] (nabyvatelce j) nárok ve výši 9.194,44 Kč. - pravomocného [datum], na základě kterého náleží: - [Jméno zainteresované osoby 0/0] (nabyvatelce a) nárok ve výši 70.466,67 Kč; - [Jméno zainteresované osoby 1/0] (nabyvatelce b) nárok ve výši 70.466,67 Kč; - [jméno FO] (nabyvateli h) nárok ve výši 35.233,33 Kč; a - [jméno FO] (nabyvateli i) nárok ve výši 35.233,33 Kč. - pravomocného [datum] na základě kterého náleží: - [Jméno zainteresované osoby 0/0] (nabyvatelce a) nárok ve výši 32.866,67 Kč; - [Jméno zainteresované osoby 1/0] (nabyvatelce b) nárok ve výši 32.866,67 Kč; - [jméno FO] (nabyvateli h) nárok ve výši 16.433,33 Kč; a - [jméno FO] (nabyvateli i) nárok ve výši 16.433,33 Kč. Nabyvateli A tedy náleží nárok v celkové výši ve výši 392.333,34 Kč, nabyvateli B v celkové výši 392.333,34 Kč, nabyvateli C v celkové výši 318.650,01 Kč, nabyvateli D v celkové výši 79.662,50 Kč, nabyvateli E v celkové výši 79.662,50 Kč, nabyvateli F v celkové výši 318.650,01 Kč, nabyvateli G v celkové výši 666.950,00 Kč, nabyvateli H v celkové výši 385.141,66 Kč, nabyvateli I v celkové výši 385.141,66 Kč a nabyvateli J v celkové výši 79.662,50 Kč.

III. Převodce převádí na nabyvatele A až J nemovitosti, pozemky specifikované v článku I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi, a nabyvatelé A až J je do svého vlastnictví přijímají, a to tak, že nabyvatel A přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaných v článku I této smlouvy o velikosti ideální [výměra], nabyvatel B přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaných v článku I. této smlouvy o velikosti ideální [výměra], nabyvatel C přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaných v článku I. této smlouvy o velikosti ideální [výměra], nabyvatel D přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaných v článku I. této smlouvy o velikosti ideální [výměra], nabyvatel E přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaných v článku I. této smlouvy o velikosti ideální [výměra], nabyvatel F přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaných v článku I. této smlouvy o velikosti ideální [výměra], nabyvatel G přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaných v článku I. této smlouvy o velikosti ideální [výměra], nabyvatel H přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaných v článku I. této smlouvy o velikosti ideální [výměra], nabyvatel I přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaných v článku I. této smlouvy o velikosti ideální [výměra], nabyvatel J přijímá a nabývá do svého vlastnictví podíl nemovitostí specifikovaných v článku I. této smlouvy o velikosti ideální [výměra].

IV. Smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatelé dále prohlašují, že mu jim znám stav převáděných pozemků a tyto pozemky do svého výlučného vlastnictví přijímají tak, jak je uvedeno v článku III. této smlouvy. V. 1) Smluvní strany se dohodly, že jakékoliv změny a doplňky této smlouvy jsou možné pouze písemnou formou na základě dohody účastníků smlouvy. 2) Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu této smlouvy smluvními stranami.

VI. Smluvní strany po přečtení smlouvy prohlašují, že s jejím obsahem souhlasí a že tato smlouva je shodným projevem jejich vážné a svobodné vůle a na důkaz tohoto připojují své podpisy. V Praze dne ………………………….. V Praze dne …………………………… …………………………………….. ………………………………………….. [státní instituce]

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobcům náklady soudního řízení v částce 1.019.890,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců [tituly před jménem] [jméno FO].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou soudu dne 24. 6. 2022 se žalobci domáhají uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků ve vlastnictví státu parc. č. [hodnota] nacházející se v k. ú. [adresa]. K odůvodnění uvedli, že žalobci jsou oprávněnými osobami podle ust. § 4 odst. 4 zákona číslo 229/91 Sb. a náleží jim jako oprávněným osobám ve smyslu § 11 odst. 2 zákona o půdě, případně ust. § 16 zákona o půdě, náhrada za pozemky, které nebyly možné žalobcům ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě (číslo 229/91 Sb.) vydat, přičemž tato náhrada nebyla žalobcům do dnešního dne plně poskytnuta, a to z důvodu, že žalovaný nepřiznává žalobcům náhradu za nevydané pozemky ve správné výši. Nabyvatelům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě, přičemž pozemky uvedené v článku I. navržené smlouvy o převodu pozemků, byly oceněny na 571.433,80 Kč. Nároky nabyvatelů vůči převodci na převod jiného pozemku podle zákona o půdě činí ke dni uzavření navržené smlouvy částku 2.985.370,63 Kč. Tento nárok nabyvatelé uplatňují na základě pravomocných rozhodnutí [státní instituce] jednotlivě: a) ze dne [datum] č. j. [číslo jednací], kterým nebyla žalobcům c, d), e), f), g) H), i) a j) přiznána náhrada za podíly na pozemcích v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota]. Původními vlastníky pozemků byli [jméno FO] st., [jméno FO], [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [jméno FO]. Žalobce h) a i) každý k id. pozemků, žalobce h) a i) jsou synové původní oprávněné osoby [jméno FO], každý z nich vzhledem ke zdědění rest. nároku disponuje nárokem na id. [podíl] pozemků. Žalobkyně g) je dcera [jméno FO] st. a rovněž dědičkou po svém bratru [jméno FO], náleží jí tak nárok na poskytnutí náhrady za id. [podíl], tj. . Žalobkyně c) je pozůstalou manželkou po [jméno FO] st., disponuje nárokem k id. [podíl] pozemků, žalobci d) a e) jsou synové a dědici [jméno FO], syna a dědice [jméno FO] st., každý disponuje nárokem k id. [podíl], žalobkyně j) je pozůstalá manželka a dědička [jméno FO], disponuje nárokem k id. [podíl] pozemků, žalobkyně f) je pozůstalou manželkou a dědičkou [tituly před jménem] [jméno FO], disponuje nárokem k id. [podíl]. Pozemky žalobců přešly postupně na československý stát na základě celkem pěti smluv o převodu nemovitostí, jednotlivě dvou smluv z [datum], smlouvy z [datum] a dvou smluv z 6. a [datum], kupní cena byla ve všech pěti smlouvách stanovena shodně dle vyhl. 43/1969 ve výši 0,40 Kčs za 1m2 , tedy v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Uvedené pozemky nebylo možné oprávněným osobám vydat, neboť jsou zastavěny. Žalobcům c), c), e), f), g), h), i) a j) byla žalovaným přiznána náhrada spočívající v poskytnutí náhradního pozemku, nejprve ocenil nevydané pozemky pouze ve výši 73.419,85 Kč, až na konci roku 2021 provedl přecenění pozemků, kdy pozemky měly stavební charakter již v době přechodu na československý stát, toto je doloženo i znaleckým posudkem č. [hodnota] z [datum] zpracovaný znal. ústavem [právnická osoba]., cena pozemků by měla činit celkem 2.667.800 Kč, po odečtení již uspokojené částky činí aktuální nárok žalobců 1.920.797,87 Kč. b) ze dne [datum] č. j. [číslo jednací], kterým nebyla žalobcům a), b), c), d), e), f) a j) přiznána náhrada za podíly na pozemcích v k. ú. [adresa] parc. č. [číslo]. Původními vlastníky pozemků byli [jméno FO] st., [jméno FO] a [jméno FO]. Žalobkyně a) je dcerou a dědičkou [jméno FO], disponuje tak nárokem k id. [podíl] pozemků, žalobkyně b) je dcerou a dědičkou [jméno FO], jež byla dědičkou [jméno FO], disponuje nárokem k id. [podíl] pozemků, žalobkyně c) je snachou a dědičkou [jméno FO] st., disponuje nárokem k id. 1/9 pozemků, žalobce d) a e) jsou vnuci a dědici [jméno FO] st., každý disponuje nárokem k id. [podíl] pozemků, žalobkyně f) je manželkou a dědičkou [tituly před jménem] [jméno FO], disponuje nárokem k id. [podíl] pozemků, žalobkyně j) je pozůstalá manželka a dědička [jméno FO], syna a dědice [jméno FO] st., disponuje nárokem k id. [podíl] pozemků. Pozemky žalobců přešly postupně na československý stát na základě dvou vyvlastňovacích rozhodnutí [datum] z [datum], účelem vyvlastnění byla výstavba bytových domů v [adresa], náhrada byla stanovena ve výši 984 Kčs za pozemek parc. č. [číslo] a 2.155,20 Kč za pozemek parc. č. [číslo]. Vzhledem k zastavění nebylo pozemky možno žalobcům vydat, žalobcům a), b), c), d), e), f), j) byla přiznána náhrada na vydání náhradního pozemku, avšak pouze ve výši celkem 117.545 Kč za všechny pozemky, kdy cenu stanovil [tituly před jménem] [jméno FO] ve svém znaleckém posudku ze dne 24. 3. 2011. Žalobci s takovým oceněním nesouhlasí, domáhali se přecenění, kdy mají za to, že jsou pozemky stavební již v době přechodu na stát vzhledem k určení k zastavění, kdy cena pozemků měla činit celkem 536.000 Kč. Žalovaný až na konci roku 2021 přehodnotil nesprávné ocenění, správnou výši nadále neuznává u žalobkyně b), u které namísto správné výše nároku 178.666,67 Kč přiznává pouze částku 139.485 Kč. Výše nároků žalobců a), b), c), d), e), f), j) by po správném ocenění měla činit celkem 521.111,11 Kč, po odečtení již uspokojené části nároků činí celkem 432.767,18 Kč, toto je doloženo i znaleckým posudkem č. [hodnota] z [datum] zpracovaný znal. ústavem [právnická osoba]. c) ze dne [datum] č. j. [číslo], kterým nebyla žalobcům a), b), c), d), e), f), j) přiznána náhrada za podíly na pozemku parc. č. [číslo] (nyní dle KN parc. č. [hodnota] všechny v k. ú. [adresa] a část. parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa]. Původními vlastníky pozemků byli [jméno FO] st., [jméno FO] a [jméno FO]. Žalobkyně a) je dcerou a dědičkou [jméno FO], disponuje tak nárokem k id. [podíl] pozemků, žalobkyně b) je dcerou a dědičkou [jméno FO], jež byla dědičkou [jméno FO], disponuje nárokem k id. [podíl] pozemků, žalobkyně c) je snachou a dědičkou [jméno FO] st., disponuje nárokem k id. [podíl] pozemků, žalobce d) a e) jsou vnuci a dědici [jméno FO] st., každý disponuje nárokem k id. [podíl] pozemků, žalobkyně f) je manželkou a dědičkou [tituly před jménem] [jméno FO], disponuje nárokem k id. [podíl] pozemků, žalobkyně j) je pozůstalá manželka a dědička [jméno FO], syna a dědice [jméno FO] st., disponuje nárokem k id. [podíl] pozemků. Pozemek přešel na československý stát na základě tří vyvlastňovacích výměrů a jedné kupní smlouvy, vyvlastňovacími výměry [datum] byla vyvlastněna část pro účely výstavby obytných domů při [adresa] Židenicích, náhrada byla stanovena 2 Kč za 1 m2, vyvlastňovacím výměrem odboru výstavby [datum] byla část vyvlastněna za účelem vybudování seřaďovacího nádraží v [adresa], náhrada byla stanovena 1,80 Kč za 1m2. Kupní smlouvou ze dne [datum] byla zbývající část vykoupena pro výstavbu garáží. Vzhledem k zastavění nebylo možné pozemky vydat, byla přiznána náhrada za nevydaný pozemek, žalobcům a), b), c), d), e), f), j) byla přiznána náhrada pouze ve výši 16.412,10 Kč, pro opakovaný nesouhlas bylo na začátku roku 2022 přeceněno ze strany žalovaného, ten však dosud nárok žalobců neuznává v plné výši. Výše nároků žalobců a), b), c), d), e), f), j) by měla činit 321.805,56 Kč, toto je doloženo i znaleckým posudkem č. [hodnota] z [datum] zpracovaný znal. ústavem [právnická osoba], dosud na něj nebylo ničeho plněno, zůstává neuspokojen v plné výši. d) ze dne [datum] č. j[číslo], kterým nebyla žalobcům a), b), h), i) přiznána náhrada za podíly na pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa]. Původními vlastníky pozemku byly [Jméno zainteresované osoby 0/0], [jméno FO] a [jméno FO]. Žalobkyně a) disponuje nárokem k id. [podíl] pozemků, žalobkyně b) je dcerou a dědičkou [jméno FO], disponuje nárokem k id. [podíl] pozemků, žalobci h) a i) jsou synové a dědici [jméno FO], každý disponuje nárokem k id. [podíl] pozemků. Pozemek přešel na [adresa], na základě tří smluv o převodu nemovitostí uzavřených dne 3. 4. 1982, 13. 4. 1982 ve znění tří dodatků uzavřených dne 21. 9. 1984 a 2. 10. 1984, kdy výkup se uskutečnil pro účely výstavby sídliště [adresa], kupní cena byla sjednána ve výši 0,40 Kčs za 1 m2, celkem za všechny pozemky činila 670,35 Kčs. Vzhledem k zastavění nebylo možné pozemky vydat, byla oprávněným osobám přiznána náhrada ve formě náhradního pozemku ev. finanční náhrada v částce 211.400 Kč. Žalobci s částkou souhlasí, vzhledem k tomu, že žalovaný přiznal náhradu teprve po 28 letech od podání žádosti o vydání pozemku, není nárok žalobců dosud uspokojen. e) ze dne [datum] č. j. [číslo], kterým nebyla žalobcům a), b), h), i) přiznána náhrada za pozemek parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa]. Původními vlastníky pozemku byly [Jméno zainteresované osoby 0/0], [jméno FO] a [jméno FO]. Žalobkyně a) disponuje nárokem k id. [podíl] pozemků, žalobkyně b) je dcerou a dědičkou [jméno FO], disponuje nárokem k id. [podíl] pozemků, žalobci h) a i) jsou synové a dědici [jméno FO], každý disponuje nárokem k id. [podíl] pozemků. Pozemek přešel na [adresa]. na základě vyvlastňovacího rozhodnutí odboru výstavby a územního plánování [adresa] ze dne [datum], účelem vyvlastnění byla výstavba polikliniky v [adresa] při [adresa], náhrada za vyvlastňovanou výměru pozemku činila 0,40 Kč za 1m2, nebyly nalezeny doklady prokazující faktické poskytnutí náhrady původním vlastníkům nevydaného pozemku za vyvlastnění, bylo tedy vyvlastněno bez vyplacení náhrady a rozhodnuto o náhradě za nevydaný pozemek, kdy pozemek nebylo možné oprávněným osobám vydat pro zastavěnost. Náhrada činí částku ve výši 98.600 Kč, žalobci s částkou souhlasí, vzhledem k tomu, že žalovaný přiznal náhradu teprve po 28 letech od podání žádosti o vydání pozemku, není nárok žalobců dosud uspokojen.

2. Celkem ke dni podání žaloby náleží žalobcům dosud neuspokojené nároky v celkové výši 2.985.370,63 Kč. Žalobci nesouhlasí s oceněním nároků žalovaným dle rozhodnutí uvedených pod body odst. 1 odůvodnění písm. a) - c) výše, kdy má za to, že popsané pozemky, které nebyly žalobcům vydány, mají být oceněny coby pozemky stavební. Právnímu zástupci žalobců je z dlouhodobé praxe známo, že žalovaný zcela odmítá přeceňovat nároky oprávněných osob, a to vždy s odkazem na své interní metodické pokyny platné od 1. 8. 2015, které však zcela zjevně nerespektují aktuální judikaturu Nejvyššího soudu (zejm. usn. NS z [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek NS z [datum], sp. zn. [spisová značka], usn. NS z [datum], sp. zn. [spisová značka], usn. NS z [datum], sp. zn. [spisová značka]) a Ústavního soudu. Žalovaný zcela o své vlastní libovůli uplatňuje různý přístup k jednotlivým oprávněným osobám, kdy některé vyhoví a přecení dobrovolně jejich nárok, jiné přitom zcela evidentně diskriminuje. Nutí je domáhat se jejich práva nákladnou a zdlouhavou soudní cestou. Jakákoliv další snaha žalobců o přecenění mimo soudní řízení by tak nebyla úspěšná. Rozdíl mezi částkou, která byla žalobci žalovaným jako náhrada z výše popsaných rozhodnutí pod písm. a) až c) původně přiznána (184.227,28 Kč) a výše náhrady, která by měla žalobcům náležet (2.787.187,50 Kč), tak činí 2.603.960,22 Kč. Ve vztahu k jednotlivým přeceněním pak žalobci doložili důkazy k chybnému ocenění pozemků dokládajících, že pozemky měly stavební charakter již při jejich odebrání žalobcům, kdy byly určeny k výstavbě obytných domů, výstavbě seřazovacího nádraží. V průběhu času byly v rámci snahy o uspokojení alespoň té části svých nároků, kterou žalovaný uznával, žalobci značně aktivní, kdy se ucházeli o převod nemalého množství náhradních pozemků v rámci veřejných nabídek, nebyli však úspěšní, a to rovněž z důvodu nesprávného ocenění svých nároků. Tyto skutečnosti pak dokládají žádostmi o převod náhradních pozemků a protokoly o vyhodnocení jednotlivých veřejných nabídek. Tyto důkazy pak žalobci dokládají nejenom pro prokázání své aktivní snahy domoci se uspokojení svých nároků, ale rovněž také jako další doklad o liknavém a svévolném přístupu žalovaného vůči žalobcům.

3. Splnění podmínek pro uložení povinnosti vydat náhradní pozemky – naplnění znaků liknavosti a svévole žalovaného žalobci dokládající poukazem na judikaturu Ústavního soudu (nález sp. zn. III.ÚS 495/02 z 4. 3. 2004, nález sp. zn. II.ÚS 4139/16 z 18. 7. 2017) a v těchto intencích od 2009 následnou judikaturu Nejvyššího soudu, kdy za liknavý a svévolný postup žalovaného ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu opakovaně považuje situaci, kdy žalovaný nesprávně ocenil oprávněné osobě nevydané pozemky, čímž fakticky znemožnil plné uspokojení nároku oprávněné osoby. Dle usn. NS z 26. 6. 2018, sp. zn. 28 Cdo 108/2018 a dalších za liknavý postup je možné bez dalšího považovat rovněž i situaci, kdy žalovaný odmítá správně ocenit pozemky oprávněných osob. V kontextu již ustálené judikatury Nejvyššího soudu se jedná o postup žalovaného, který je v rozporu s dobrými mravy a poškozuje žalobce na jejich právech, neboť jim bylo znemožněno se domáhat náhrady za nevydané pozemky v odpovídající výši, ev. v hodnotě, která by odpovídala skutečné výši jejich nároků, byli tak ve vztahu k dalším oprávněným osobám značně znevýhodněni, nebylo jim tak umožněno získat odpovídající kompenzaci za křivdy, které jim, či jejich právním předchůdcům byly způsobeny českým státem, který jim téměř 30 let se zdráhal přiznat to, co jim po právu náleží. Takový postup žalovaného lze nepochybně označit za liknavý a svévolný ve vztahu k žalobcům.

4. Pozemky, jichž se žalobní návrh týká, tj. pozemky v k. ú. [adresa], parc. č. [hodnota] o výměře [výměra] m2, oceněn na částku 32.093 Kč, parc. č. [hodnota] o výměře [výměra] m2, oceněn na částku 143.406,30 Kč, parc. č. [hodnota] o výměře [výměra] m2, oceněn na částku 346.991,70 Kč a parc. č. [hodnota] o výměře [výměra] m2, oceněn na částku 48.942,80 Kč, celkem cena náhradních pozemků činí 571.433,80 Kč. Aktuální výše dosud neuspokojených nároků žalobců činí 2.985.370,63 Kč, cena náhradních pozemků je nižší. Cena ocenění byla stanovena samotným žalovaným, kdy ten pozemky zařadil do veřejné nabídky a deklaroval záměr tyto převést na oprávněné osoby, činí tak kroky pro to, aby výše uvedené pozemky zcizil.

5. Podáním z 13. 2. 2023 žalobci uvedli, že námitky žalovaného již byly posuzovány ze strany jiných soudů, kdy ve všech případech byly námitky jednoznačně odmítnuty jako nesprávné, zástupné či nepřiléhavé. Žalobci mají za to, že žalovaný záměrně zkresluje a zastírá skutečný stav věci, kdy žalobci požádali o vydání v minulosti odejmutých pozemků v roce 1992, tedy před třiceti lety, kdy se domáhali vydání původních odejmutých pozemků, nikoliv [právnická osoba] poskytnutí náhrady. žalovanému pak trvalo desítky let, aby o žádosti a nárocích žalobců vůbec rozhodl, o nárocích rozhodl v roce 2009, tj. po 17 letech a v roce 2010, tj. po 18 letech, a v roce 2020, tedy po 28 letech. Žalovaný tvrdí, že nejednal liknavě a svévolně, což se jeví jako nepochybné vzhledem k délce čekání na rozhodnutí takřka 30 let, a správnému ocenění, o nějž bylo žádáno v roce 2009, pokračování ve zpochybnění některých nároků, neúspěšnost v uspokojení svých nároků aktivní snahou žalobců účastnit se veřejných nabídek, kdy žalovaný omezuje možnost účasti žalobců. Žalovaný opomíjí, že zákonnou povinností žalované je ocenit žalobcům nevydané pozemky ve správné výši, liknavost je pak dána žalovaným nesprávným oceněním nevydaných pozemků a setrváním žalovaného na tomto ocenění., žalobci es tak nemohou účastnit veřejných nabídek v celém rozsahu jejich nároků. Žalovaný nadále namítá, že nemohl provést přecenění nevydaného pozemku z [rozhodnutí], kdy žalovanému nebyl doložen doklad o stavebním charakteru tohoto pozemku, žalobci mají tvrzení za účelové a nesprávné, kdy stavební charakter pozemku vyplývá již ze samotného rozhodnutí [rozhodnutí] ze dne [datum], neboť pozemek byl žalobcům postupně odebírán za účelem výstavby obytných domů při [adresa]. O stavebním charakteru předmětného pozemku svědčí i rozhodnutí [datum], kdy v tomto rozhodnutí o vyvlastnění je výslovně uvedeno vyvlastnění nemovitostí v k. ú. [adresa] pro stavbu obytného domu [číslo] při [adresa], rovněž rozhodnutí [datum] ze dne [datum] svědčí o stavebním charakteru dotčeného pozemku, je uvedeno vyvlastnění nemovitostí v kat. úz. [adresa] pro účely stavby obytného domu [číslo], stejně tak [rozhodnutí] o vyvlastnění č. [číslo] ze dne [datum], kde je uvedeno vyvlastnění nemovitosti v k. ú. [adresa] pro výstavbu seřaďovacího nádraží v [adresa]. Ocenění tak není správné, neboť ze zmíněných podkladů je zřejmé, že pozemek parc. č. [číslo] měl již v době přechodu na stát stavební charakter a měl být oceněn coby pozemek stavební. Dle znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba]., č. [hodnota] z [datum] je pozemek parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] oceněn coby stavební, žalovaný vůči znaleckému posudku nevznesl konkrétní námitky, pouhý nesouhlas účastníka řízení se závěry znaleckého posudku neodůvodňuje zpracování revizního znaleckého posudku, kdy jeho zpracování žalovaný ani nenavrhl.

6. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, kdy ji má za nedůvodnou a z procesního hlediska za nepřípustnou, navrhl její zamítnutí v celém rozsahu. Žalobce již v několika souběžně vedených řízeních uvedli a prokázali, že se účastní veřejných nabídek vyhlašovaných žalovaným a usilují v nich o vydání náhradních pozemků za stejných podmínek jako ostatní oprávněné osoby, někteří z žalobců nesporují ocenění svého restitučního nároku a souhlasí s jeho evidovanou výší, ostatní žalobce sice žádali ocenění svých restitučních nároků vyšší částkou, jejich tvrzení o vyšší ceněn části jednoho odňatého pozemku nevyplývá z příslušných dokumentů a žalobci jej nijak neprokázali. Mezi výší restitučních nároků tvrzených žalobci a výší evidovanou je drobný rozdíl, žalobcům toto nijak nebrání v uspokojování jejich restitučních nároků plně a bez omezení v rámci veřejných nabídek v prokázané, evidované a v podstatě nesporné výši, kdy toto fakticky činí. Přes to všichni žalobci uplatnili své nároky se zdůvodněním, že pro údajnou liknavost žalovaného nemohou uspokojovat své restituční nároky ve veřejných nabídkách. Žalovaný má za to, že je třeba prokázat, že ve vztahu ke každému jednotlivému žalobci je třeba prokázat dopuštění se liknavosti či svévole, kdy se nemohl domoci uspokojení svého restitučního nároku zákonem předvídanou cestou, kdy liknavost žalovaného nelze dovozovat ze samotné délky trvání řízení, ani nelze činit na základě tvrzení o údajné nedostatečné nabídce pozemků či na základě pouhého subjektivního vnímání žalobce ve vztahu k uspokojování nároků jiných osob. Žalovaný eviduje u každého z žalobců nevyčerpaný restituční nárok, který buď zcela odpovídá žalobcem tvrzené výši, nebo se této výši velmi blíží. K žádostem žalobců o přecenění a výši jejich restitučních nároků žalovaný ocenil restituční nároky žalobců v souladu s dostupnými podklady a svou interní metodikou, později, když vyšly najevo podklady, ze kterých bylo možno dovodit vyšší restituční nároky žalobců, žalovaný jejich nároky odpovídajícím způsobem navýšil. Ve vztahu k přecenění pozemků parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] dle [rozhodnutí] byly pozemky přeceněny v plném rozsahu, dne [datum] byl zaslán informační dopis. Ve vztahu k přecenění pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] dle [rozhodnutí] byl pozemek přeceněn v plném rozsahu, dne [datum] byl zaslán informační dopis. Ve vztahu k přecenění pozemku [rozhodnutí]. [adresa] dle rozhodnutí č. [rozhodnutí] bylo zjištěno, že odňatý pozemek nelze ocenit jako stavební, jak žalobci požadovali, v návaznosti na to byla dne 25. 10. 2021 zaslána výzva k doplnění podkladů, dokumentace nebyla doložena, po dohledání v [adresa] byla část pozemku na základě znaleckého posudku přeceněna, žalobcům byl zaslán dne 5. 1. 2022 informační dopis o nové výši restitučních nároků. Důvodem pro nevyhovění je dán na základě vyhlášky č. 144/1959 Ú.L., kdy stavebním pozemkem se rozumí místo vymezené územním rozhodnutím k zastavění, dostupné dokumentace nevyplývá, že by tato část pozemku byla ke dni přechodu na stát určena pro stavbu a nelze ji ocenit jinak než jako ornou půdu. O tom byl žalobcům zaslán informační dopis dne 5. 1. 2022, Součet evidovaných restitučních nároků žalobců činí částku 2.857.492,48 Kč, liší se od souhrnu restitučních nároků žalobců pouze o částku 127.878,15 Kč. Ve vztahu k požadovaným náhradním pozemkům, veškeré pozemky byly již před podáním žaloby zařazeny do veřejné nabídky, kdy tato byla následně vyhlášena a žalovaný obdržel přihlášky oprávněných osob. Vzhledem k předběžnému opatření nelze sice převést náhradní pozemky na účastníky, kteří podali nejvyšší nabídky, žalovaný má za to, že by bylo v rozporu se smyslem restitučního práva vydat pozemky žalobcům v soudním řízení, kdy žalobci nesplnili podmínky pro jejich vydání, kdy nic jim zároveň nebránilo se do příslušné veřejné nabídky přihlásit.

7. Žalovaný podáním z 31. 7. 2023 uvedl, že se znaleckým posudkem zpracovatele [právnická osoba]., nikdy nesouhlasil, kdy v dosavadních soudních řízeních jej nebral ani jediný soud v potaz a nikterak z něj nevycházel, žalovaný tento znalecký posudek sporuje, kdy jej má za zcela nesprávný, výše restitučních nároků žalobců evidovaných žalovaným je správná, znalecký posudek není jako důkaz o ceně sporného pozemku použitelný, kdy bylo vycházeno z neúplných podkladů, zpracovateli rovněž k 11. 5. 2023 zaniklo znalecké oprávnění, ocenění pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] nemá nadále za prokazatelně a konkrétně odůvodněno v rámci znaleckého posudku [právnická osoba].

8. Podáním z 9. 10. 2023 žalovaný uvedl, že ve vztahu k nárokovaným pozemkům má za to, že jde o pozemky zařazené do veřejné nabídky, která je primárním a zákonem předvídaným způsobem uspokojování restitučních nároků osob oprávněných k vydání náhradních pozemků, žalobcům v přihlášení do veřejné nabídky nebránila ani výška restitučního nároku, ani jiné překážky. Nad rámec uvádí, že k nárokovaným pozemkům jsou u podepsaného soudu vedeny [číslo], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], kdy náhradní pozemky nelze vydat, aniž by byly jednotlivé nároky porovnány z hlediska tzv. lepšího práva.

9. Účastníci mají za nesporné a prokázané, že žalobcům, coby právním nástupcům původně oprávněných osob, nebyly podle zákona o půdě vydány pozemky pravomocnými [rozhodnutí]: jednotlivě ze dne [datum] č. j. [číslo jednací], kterým nebyla žalobcům c, d), e), f), g) H), i) a j) přiznána náhrada za podíly na pozemcích v k. ú. [adresa] parc. č. [hodnota] ze dne [datum] č.[Anonymizováno]j. [číslo jednací], kterým nebyla žalobcům a), b), c), d), e), f) a j) přiznána náhrada za podíly na pozemcích v k. ú. [adresa] parc. č[číslo], ze dne [datum] č. j. [číslo], kterým nebyla žalobcům a), b), c), d), e), f), j) přiznána náhrada za podíly na pozemku parc. č. [číslo] (nyní dle KN parc. č. [hodnota], [číslo] všechny v k- ú. [adresa] ú. [adresa], ze dne [datum] č. j. [číslo], kterým nebyla žalobcům a), b), h), i) přiznána náhrada za podíly na pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], e dne [datum] č. j. [číslo], kterým nebyla žalobcům a), b), h), i) přiznána náhrada za pozemek parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa].

10. Stejně tak mají účastníci za nespornou výši nároku výši restitučního nároku ve vztahu ke všem pozemkům vyjma části pozemku parc. č. parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], kdy nesporná výše restitučního nároku činí částku ve výši 2.857.492,48 Kč, sporná rozdílná výše restitučního nároku činí částku 127.878,15 Kč. Soudem proto nebylo činěno dalších závěrů z dokazování účastníky nesporných restitučních nároků žalobců plynoucích z výše uvedených rozhodnutí.

11. Mezi účastníky nebylo dále sporu též o tom, že pozemky, které jsou předmětem žaloby, jsou ve vlastnictví státu a že žalovanému náleží příslušnost hospodařit s tímto majetkem státu.

12. Z rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Jihomoravský kraj č. j. [rozhodnutí] ze dne [datum] se podává, že žalobci a), b), c), d), e), f), j) nejsou vlastníky pozemku parc. č. [číslo] role o výměře [výměra] m2 v k. ú. [adresa], neboť pozemek nelze vydat, nárok oprávněných osob však byl prokázán, náhrada za nevydaný pozemek bude oprávněným osobám poskytnuta v souladu se zákonem o půdě. V odůvodnění je uvedeno, že vyvlastňovacími výměry - rozhodnutí [rozhodnutí] ze dne [datum], kdy v tomto rozhodnutí o vyvlastnění je výslovně uvedeno vyvlastnění nemovitostí v k. ú. [adresa] pro stavbu obytného domu [číslo] při [adresa], rozhodnutí [datum] ze dne [datum] svědčí o stavebním charakteru dotčeného pozemku, je uvedeno vyvlastnění nemovitostí v kat. úz. [adresa] pro účely stavby obytného domu [číslo], rozhodnuté [rozhodnutí] dne [datum], kde je uvedeno vyvlastnění nemovitosti v k. ú. [adresa] pro výstavbu seřaďovacího nádraží v [adresa], a kupní smlouvou z [datum] byla vykoupena zbývající výměra [výměra] m2 pro výstavbu garáží. Současně bylo uvedeno, že ze snímku ortofotomapy a vyjádření odboru výstavbu [adresa] ze dne [datum] vyplývá, že části pozemků jsou zastavěny bytovými domy vč. místních přístupových komunikací a zelených ploch v zástavbě, a dále jsou zastavěny železničním tělesem, včetně náspu a přiléhající štěrkové plochy, v souladu s konstantní judikaturou ÚS a NS byla vyvozena překážka vydání, kdy o nevydání pozemků zastavěných komplexní stavbou sídelního útvaru soud konstatoval, že sídelní útvar je třeba chápat jako celek zahrnující nejen obytné objekty, objekty občanské a technické vybavenosti, ale i plochy nacházející se mezi těmito objekty, pokud v rámci sídelního útvaru plní nějakou konkrétní funkci, vydáním pozemků, které jsou užívány pro veřejné účely by došlo ke vzniku tzv. holého vlastnictví, což není účelem restitučního procesu dle zákona o půdě.

13. Ze sdělení Státního pozemkového úřadu ze dne [datum] se podává, že bylo ohledně pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] zjištěno, že oddělení restitucí [rozhodnutí] dne [datum] o přecenění části pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] o výměře [výměra] m2, tato část byla oceněna jako stavební plocha, ocenění části pozemku o výměře [výměra] m2 zůstává v platnosti dle původního ocenění.

14. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba]., č. [hodnota] z [datum] se podává ocenění odejmutých pozemků v k. ú. [adresa], a to parc. č. [hodnota], na částku 3.534.800 Kč. Znalecký ústav oceňoval všechny pozemky jako stavební s tím, že byly vyvlastněny za účelem výstavby. Z vyjádření [právnická osoba]. z [datum] se podává stanovisko k dotazu o platnosti vypracovaných znaleckých posudků, kdy v současné době znalecká kancelář nemá znalecké oprávnění, kdy dle oficiálního stanoviska Ministerstva spravedlnosti ČR i po ukončení činnosti znalecké kanceláře jsou znalecké posudky stále platné, v rámci soudního sporu je možné vyslechnou zpracovatele pro dovysvětlení, stvrzení znaleckého posudku, konkrétně [tituly před jménem] [jméno FO].

15. Z usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], č. j. [spisová značka] se podává, že bylo zamítnuto dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kdy rozsudkem odvolacího soudu byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (ve spojení s usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a ve znění opravného usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka]), jímž byl nahrazen projev vůle žalovaného uzavřít s žalobci smlouvu v uvedeném znění o bezúplatném převodu pozemků v rozsudku jednotlivě spec. k uspokojení nároků žalobců podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, plynoucích z [rozhodnutí] současně rozhodnuto o nákladech řízení (výroky II. a III.), výrokem II rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodnuto o nákladech řízení odvolacího řízení. Odvolacím soudem byl učiněn závěr, že si žalovaný ve vztahu k restitučnímu nároku počínal liknavě a svévolně nemá Nejvyšší soud za nepřiměřený.

16. Další důkazy navržené a doložené účastníky řízení neshledal soud pro rozhodnutí ve věci potřebnými, nečinil z nich další závěry, protože skutkový stav pro právní posouzení věci měl za zjištěný dostatečně, další důkazy již soud neprovedl.

17. Po přezkoumání všech důkazů má soud za to, že žaloba byla podána důvodně.

18. Podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě nelze pozemky vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou nebo jednoduchou nebo drobnou, anebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení.

19. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě, oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby. Podle odst. 2 téhož ustanovení pozemkový úřad nezahrne do veřejné nabídky pozemek, jehož převodu brání zákonná překážka, nebo pozemek, ke kterému uplatnila třetí osoba právo na převod podle zvláštního právního předpisu.

20. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o SPÚ“) nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby: a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků c) převáděných podle § 7 nebo § 10 odst. 1 nebo 2 d) převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona o půdě, e) převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona o půdě, nebo f) určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti Státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování, g) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav, h) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu, i) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech, j) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu, k) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo l) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3odst. 1 písm. b).

21. Pokud oprávněné osobě vznikne nárok, jenž má být uspokojen, neboť dle ustanovení § 6 odst. 1, odst. 2 zákona o půdě odňatý pozemek nelze vydat pro zákonnou překážku, postup pro jeho uspokojení stanovuje zákon o půdě.

22. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný postupoval při uspokojování restitučního nároku žalobců svévolně a liknavě tak, že ani po téměř 30 letech není jejích restituční nárok vypořádán. Liknavost a svévole žalovaného při uspokojování restitučních nároků žalobců je pak opakovaně konstatována každým vyhovujícím soudním rozhodnutím v restitučních věcech, vedených žalobci u soudů v celé ČR, liknavost a svévole bývá potvrzena odvolacími soudy v těchto řízeních, soud ji má rovněž za podloženou i aktuální judikaturou Ústavního soudu i ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu České republiky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR z [datum], č. j. [spisová značka]). Dle ustálené rozhodovací praxe v souladu s aktuálně platnou judikaturou se principiálně vychází z toho, že osoby oprávněné se primárně mají domáhat vydání náhradních pozemků, až druhým subsidiárním nárokem je finanční náhrada. Mechanismus poskytnutí finanční náhrady se aktivuje až ve vazbě na zjištění, že za nevydané pozemky nelze oprávněné osobě poskytnout jiný vhodný pozemek (srov. např. usn. NS z [datum], sp. zn. [spisová značka]). Vzhledem k situaci, kdy lze toto plnění ve formě náhradního pozemku žalobci poskytnout, o náhradě finanční se neuvažuje. Judikatuře pak neodporuje ani posouzení otázky, zda oprávněná osoba může v případě liknavosti žalovaného nárok na převod náhradního pozemku namísto účasti ve veřejných nabídkách uplatnit přímo u soudu žalobou na vydání konkrétně určených náhradních pozemků. Ve vztahu k ocenění restitučních nároků, kdy u nároků pod písm. a), b) a c) došlo nejprve k chybnému, tj nižšímu ocenění, ke správnému došlo až v roce 2021, u nároků pod písm. d) a e) pak k rozhodnutí jako takovému došlo až po 28 letech od podání žádosti má soud jednání žalovaného za liknavé a odůvodňující podání žaloby, kdy takový postup není považován za diskriminující vůči ostatním oprávněným osobám. K nápravě došlo pouze na základě dlouhodobé aktivity žalobců, ve shodě s názorem opakovaně zaujímaným i podepsaným soudem by bylo za zcela neopodstatněné kladení k tíži žalobců, kdyby žalované bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení jejich nároků podmíněním získání vhodného náhradního pozemku pouze účastní na veřejných nabídkách, kdy toto by znamenalo nepochybně další podstatné prodlení.

23. Náhradní pozemky, ve vztahu ke kterým se žalobci domáhají nahrazení projevu vůle žalovaného o bezplatném převodu náhradních pozemků za pozemky nevydané, a to pozemku katastrálním území [adresa] parcela číslo [hodnota], jsou zapsány jako vlastnictví České republiky s tím, že právo hospodaření s nimi náleží žalovanému, jsou pozemky nezastavěnými, vhodnými k zemědělskému využití. Soud dospěl k závěru, že předmětné pozemky jsou vhodné k převodu na žalobce, kdy pozemky jsou v majetku žalovaného, ze strany žalovaného jsou převoditelné, kdy byly zahrnuty do veřejné nabídky žalovaného. Námitkám žalovaného ve vztahu k tomu, že nic nebránilo žalobců účastnit se veřejné nabídky těchto pozemků nelze soudu přitakat, kdy vzhledem k výši nároku žalobců a liknavosti žalovaného popsané výše, má soud za zcela ospravedlnitelné a nediskriminační uložení povinnosti uzavřít s osobou oprávněnou smlouvu o bezúplatném převodu vlastnického práva ke konkrétnímu pozemku.

24. Ve vztahu ke zkoumání lepšího práva jiných oprávněných osob, kdy k pozemkům je souběžně vedeno řízení o nárocích u podepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], kdy všechna tato řízení byla zahájena později než řízení mezi účastníky, v rámci žádného z řízení dosud nebylo učiněno žádné, byť nepravomocné rozhodnutí, má soud za to, že žalobcům svědčí k uspokojení jejich nároku lepší právo, kdy žalobní nárok byl podán nejdříve, výše jejich dosud neuspokojených nároků, jež podcházejí z let 2009, 2010 a 2020 je v částce přinejmenším v nesporné výši 2.985.370,63 Kč, k uspokojení jejich nároků by došlo v regionu Jihomoravského kraje, kdy v tomto kraji mají i všichni žalobci místo svého bydliště, dále míru aktivity žalobců ve veřejných nabídkách lze mít za prokázanou v dostatečné míře, kdy tato nebyla účastníky rozporovaná, při zkoumání samotných souběžně vedených řízení ve vztahu k řízení sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka] bylo řízení zahájeno později, žalobci rozhodnutími o přiznání náhrady disponují kratší dobu, ve vztahu k řízení sp. zn. [spisová značka] se jedná o náhradu za pozemky, které se nenacházejí v Jihomoravském kraji, nýbrž v Praze. V rámci konkurence práv má soud u žalobců lepší právo na převod jimi zvolených náhradních pozemků za osvědčené a pozemky za převoditelné.

25. K uspokojení nároku způsobem vymykajícím se zákonem předpokládanému postupu podle § 11a zákona o půdě, je výjimečně podmíněné zjištěními vedoucími k závěru, že postup žalované lze kvalifikovat jako liknavý, svévolný či diskriminační, soud má tak za to, že je na místě vyhovět žalobě o vydání konkrétního vhodného pozemku, kdy uplatněný nárok nepřekračuje výši restitučního nároku žalobců, který mají účastníci za nesporný, je na místě i tehdy, kdy o malé části nároku panuje u účastníků spor. Ve vztahu k účastníky rozporné výši nároku pod písm. c) ve vztahu k části pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] má soud skutkový stav zjištěný v dané věci, kdy dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu zákonnou povinností žalovaného je ocenit žalobcům nevydané pozemky ve správné výši, žalobci doložili, kdy z dostupných podkladů je zjevné a jednoznačné, že pozemky byly vyvlastněny ev. vykoupeny za účelem výstavby (srov. např. usnesení NS z [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek NS z [datum], sp. zn. [spisová značka]), což bylo konstatováno již v [rozhodnutí] ze dne [datum], jímž nebyl pozemek parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] žalobcům vydán, v nelze je tak mít, v souladu s účelem vykoupení pozemku, za pozemky zemědělské a jako takové je oceňovat. Soud přisvědčil žalobcům ve vztahu k ocenění pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], kdy má za to, že bylo osvědčeno, že již od počátku byl celý pozemek parc. č. [číslo] veden coby stavební, v souladu se znalecký posudkem [právnická osoba]., kdy i po zániku znaleckého oprávnění zpracovatele jsou znalecké posudky jím dosud vyhotovené platné, soud proto má nárok žalobců v celkové výši 2.985.370,63 Kč za odůvodněný.

26. Žalobci osvědčili, že jsou osobami oprávněnými podle § 4 zákona o půdě, kterým vznikl nárok na převod náhradních pozemků podle § 11 a § 11a zákona o půdě, a jsou proto věřiteli žalovaného. O tom svědčí shora uvedená pravomocná [rozhodnutí]. Žalobcům vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě a předmětné pozemky, jejichž převodu se domáhají, byly oceněny na částku 573.433,80 Kč. Nároky nabyvatelů vůči převodci na převod jiného pozemku však činí částku 2.985.370,63 Kč. Z nabídky pozemků pro oprávněné osoby podle zákona číslo 229/91 Sb. aktuálně ke dni [datum] soud zjistil, že pozemky katastrální území [adresa] parcela číslo [hodnota] jsou nabízeny za cenu 32.093 Kč, parcela číslo [hodnota] vinice za cenu 143.406,30 Kč, parcela číslo [hodnota] vinice za cenu 346.991,70 Kč, parcela číslo [hodnota] orná půda za cenu 48.942,80 Kč. Nárok uplatněný žalobci podstatně převyšuje násobně hodnotu požadovaných pozemků zahrnutých do veřejné nabídky. Z výše uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, kdy nahradil projev vůle žalovaného směřující k uzavření smlouvy o převodu pozemku tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

27. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci byly v řízení plně úspěšní, čímž jim vzniklo právo na plnou náhradu nákladů řízení, spočívající v nákladech právního zastoupení a nákladech na vyhotovení znaleckého posudku. V daném případě byla tarifní hodnota předmětu řízení částku ve výši 571.433,80 Kč v souladu s § 7 a § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), s přihlédnutím k nálezu [datum], Kč, sazba za 1 úkon právní služby činí s přihlédnutím k § 12 odst. 4 a. t. 10.620 Kč pro každého z žalobců. Soud přiznal jako účelně vynaložené náklady odměnu za 70 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t., tj. 10 úkonů každému z žalobců, tj. ve výši 106.200 Kč, celkem 743.400 Kč – převzetí věci a příprava zastoupení, sepsání žaloby dne 24. 8. 2022, písemné podání z 13. 2. 2023, účast na jednání ve dnech 6. 9. 2023 a 30. 10. 2023, porada s klienty dne [datum], sepsání závěrečného návrhu z 6. 10. 2023. K těmto úkonům náleží 70x režijní paušál hotových výloh dle § 13 odst. 4 a. t., po 300 Kč, celkem 21.000 Kč. Celkem tak činí pro všechny žalobce částka odměny a režijních nákladů částku 764.400 Kč. Zároveň zástupci náleží náhrada ušlého času za 20 započatých půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 1, 3 a. t., celkem 2.000 Kč, a náhrada za hotové výdaje spojené s cestovným na cestu k podepsanému soudu ve dnech 6. 9. 2023 a 30. 10. 2023 dle § 13 odst. 5 a. t. Pro soudní jednání dne 6. 9. 2023 zástupce doložil náklady za cestu osobním automobilem tovární značky [osobní automobil] reg. zn. [SPZ], kdy spotřeba činí 6,2 l/100 km, v délce 412 km z [adresa] a zpět, jež činí při paušální náhradě 5,20 Kč/km, tj. 2.142,40 Kč a průměrné ceně benzinu 41,20 Kč/l dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., tj. částku 1.052,50, celkem ve výši 3.194,90 Kč. Pro soudní jednání dne 30. 10. 2023 zástupce doložil náklady za cestu osobním automobilem tovární značky [osobní automobil], reg. zn. [SPZ], kdy spotřeba činí 6,4 l/100 km, v délce 412 km z [adresa] a zpět, jež činí při paušální náhradě 5,20 Kč/km, tj. 2.142,40 Kč dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., a ceně NM 43,50 Kč/l dle doloženého daňového dokladu [právnická osoba] z 30. 10. 2023., tj. částku 1.147,10, celkem ve výši 3.289,50 Kč Dále DPH z částky 772.884,40 Kč ve výši zákonné sazby 21 %, tj. 162.305,80 Kč, celkem 935.190,20 Kč. Soud dále přiznal žalobcům náklady znalečného ve výši 84.700 Kč za vypracování znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba]., [hodnota] z [datum], kdy tímto byla prokazována skutečná soudem přiznaná výše ocenění nevydaných pozemků. Celkem tak soud přiznal částku ve výši 1.019.890,20 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Poučení