4 C 14/2025 - 237

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Veronikou Čechovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozená [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti – pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [Anonymizováno], [Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [Anonymizováno], na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], se zrušuje.

II. Nemovitost – pozemek parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [Anonymizováno], [Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [Anonymizováno], na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované č. 1 na vypořádací podíl částku [částka] do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému č. 2 na vypořádací podíl částku [částka] do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení představující polovinu nákladů na vypracování znaleckého posudku ve výši 4 962 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyni se po právní moci tohoto rozsudku vrací z účtu Obvodního soudu pro Prahu 3 zaplacená a nevyčerpaná záloha na náklady důkazů znaleckým posudkem ve výši 5 076 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti – pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [Anonymizováno]., [Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [Anonymizováno], na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa] (dále jen „nemovitost“ nebo „garáž“). Žalobu odůvodnila tím, že nemovitost užívá od roku 2012 výlučně ona, a to k parkování vozidla a k uskladnění nástrojů sloužícím k úpravě zahrady náležející k sousednímu domu, ve kterém trvale bydlí a vlastní v něm několik bytových jednotek. Ani jeden z žalovaných nemovitost osobně neužívá a ani o to nemá do budoucna zájem. Protože nemovitost nelze reálně rozdělit, navrhuje, aby jí byla přikázána do výlučného vlastnictví za náhradu v poměru spoluvlastnických podílů (žalobkyně – id. 13/32, žalovaná id. 16/32 a žalovaný id. 3/32).

2. Žalovaní souhlasili se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví, neboť mezi účastníky dochází k opakovaným sporům ohledně její správy a správy sousedního domu. Navrhli, aby nemovitost byla přikázána za náhradu do jejich podílového spoluvlastnictví. Souhlasili s tím, že v dané lokalitě nebydlí, nemovitost v budoucnu nemají v úmyslu osobně užívat, avšak mohli by ji pronajmout nájemníkům bydlícím v sousedním domě (kde rovněž oni vlastní několik bytových jednotek) nebo by ji mohl užívat některý z jejich potomků či člen výboru SVJ v sousedním domě. Došlo by tak k účelnějšímu využití, než kdyby byla užívána pouze žalobkyní. Dalším důvodem, pro který by mělo vlastnictví svědčit v jejich prospěch je skutečnost, že na nemovitosti mají větší spoluvlastnický podíl než žalobkyně, mají k ní citové a historické vazby (žalovaný po předcích a žalovaná po manželovi) a jejich majetkové vazby v dané lokalitě jsou rovněž větší, neboť v sousedním domě vlastní více jednotek než žalobkyně.

3. Z provedeného dokazování učinil soud tato skutková zjištění (důkazy jsou v textu kurzívou):

4. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného u [Anonymizováno], LV č. [hodnota], soud zjistil, pozemek parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [Anonymizováno] – [Anonymizováno], v kat. území [adresa], obec [adresa], je ve spoluvlastnictví účastníků v těchto podílech: žalobkyně – id. 13/32 (částečně do roku 2016 na základě darovací smlouvy a částečně od roku 2024 na základě kupních smluv; žalovaná id. 16/32 na základě darovací smlouvy z roku 2015; žalovaný id. 3/32 na základě dědické dohody od roku 2006).

5. Z výpisu z katastru nemovitostí vedeného u [Anonymizováno], LV č. [hodnota], soud zjistil, že ke dni 12. 11. 2020 byl pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí je [Anonymizováno] č. p. [Anonymizováno], v kat. území [adresa], obec [adresa], ve spoluvlastnictví v těchto podílech: žalobkyně – id. 9/48, žalovaná id. 1/2 a žalovaný id. 3/32 a dále [jméno FO] – 3/32 a [jméno FO] – 1/8. Ke dni 18. 3. 2025 byly v domě již vymezeny bytové jednotky, a to na základě Dohody spoluvlastníků o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to formou vzniku bytového spoluvlastnictví, ze dne 19. 8. 2023. Členem výboru není ani jeden z účastníků, pouze syn žalované, předsedou výboru je [právnická osoba], jak vyplývá z výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek.

6. Ze zápisu o předání a převzetí dokladů id. 42/48 domu č. p. [adresa] z 3. 2. 1992 soud zjistil, že novými majiteli domu se stávají [jméno FO] (tchyně žalované), [jméno FO] (matka žalovaného) a [tituly před jménem] [jméno FO].

7. Z e-mailů žalobkyně z 15. 1. 2007 a 6. 2. 2007 soud zjistil, že se týkají správy domu, žalobkyně se na ni aktivně podílí a nesouhlasí s tím, že žalovaný a jeho syn užívají byt a garáž za minimální částku. Z e-mailu žalovaného ze dne 29. 8. 2007 adresovaného [jméno FO] soud zjistil, že tímto jmenovaný nesouhlasí s navýšením nájemného na tržní nájemné a sděluje, že garáž vyklidí. Obdobný obsah mají pak e-maily žalobkyně a žalovaného ze září 2007. Z e-mailu ze dne 11. 5. 2008 soud zjistil, že žalovaný garáž ke konci května vyklidí.

8. Z dopisu [jméno FO] z 4. 10. 2007 adresovaného žalovanému a žalobkyni soud zjistil, že tento nesouhlasí s tím, a by žalovaný platil tržní nájemné, zároveň však souhlasí s jeho částečným navýšením. Zároveň sděluje vděčnost žalobkyni, že má o správu domu zájem.

9. Z e-mailové komunikace mezi [jméno FO] a žalobkyní z července 2008 soud zjistil, že žalobkyně se snažila garáž pronajmout za tržní nájemné.

10. Z dodatku č. 1 ke Smlouvě o nájmu bytu ze dne 20. 12. 2011 soud zjistil, že spoluvlastníci se dohodli, že žalobkyni se snižuje nájemné za užívání bytové jednotky č. [hodnota] s tím, že bude zabezpečovat v rozsahu jako dosud každodenní technickou a administrativní správu domu.

11. Ze smlouvy o nájmu nebytového prostoru (garáže) uzavřené dne 31. 9. 2012 mezi [jméno FO] jako zástupcem většinových spoluvlastníků v postavení pronajímatele a žalobkyně v postavení nájemce soud zjistil, že na základě této smlouvy je žalobkyně oprávněna garáž bezplatně užívat s ohledem na to, že vykonává správu domu [adresa].

12. Z dohody podílových spoluvlastníků o narovnání ze dne 28. 12. 2020 soud zjistil následující: Podílový spoluvlastníci pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je [Anonymizováno], a parc. č. [hodnota], jehož součástí je [Anonymizováno], v kat. území [adresa], obec [adresa], [Jméno žalované A], [Jméno žalované B], [jméno FO], [jméno FO] a [Jméno žalobkyně] uzavřeli dohodu, na základě které bude žalobkyně mj. výlučně užívat garáž na pozemku parc. č. [hodnota] a zároveň vykonávat správu bytového domu. Za toto užívání bude ostatním spoluvlastníkům platit částku [částka] měsíčně.

13. Z dopisu žalovaných ze dne 19. 12. 2024 adresovaného žalobkyni, včetně podacího lístku z téhož dne a dodejky, soud zjistil, že tímto jí sdělují, že z důvodu zániku spoluvlastnictví k domu na pozemku parc. č. [hodnota] a založení [Anonymizováno] zaniká dohoda ze dne 28. 12. 2020, jejímž předmětem bylo mj. užívání garáže žalobkyní za náhradu. Z tohoto důvodu vyzývají žalobkyni k úhradě dluhu za toto užívání ve výši 4 800 Kč pro žalovanou a 900,80 Kč pro žalovaného za období od 1. 10. 2023 do 31. 1. 2025 a k vyklizení garáže do 31. 1. 2025.

14. Z dopisu žalobkyně ze dne 2. 1. 2025 soud zjistil, že žalobkyně navrhuje žalovaným, že jim za užívání garáže bude hradit od ledna 2025 tržní nájemné, případně garáž odkoupí. Na to žalovaná reaguje e-mailem z 9. 1. 2025 tak, že ani s jednou variantou nesouhlasí a opakovaně žádá vyklizení garáže. Shodné se řeší i v korespondenci z 17. 1. 2025 a 27. 1. 2025, kdy žalobkyně odmítá garáž vyklidit a upozorňuje na možnost podání žaloby k soudu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ke garáži.

15. Z e-mailové korespondence mezi účastníky z období srpen 2019 až leden 2021, připojeného geometrického plánu a kolaudačního rozhodnutí garáže z roku 1935 a žádosti o potvrzení existence stavby garáže ze dne 12. 5. 2021 podepsané žalobkyní a adresová odboru výstavby [Anonymizováno] soud zjistil, že řešili zanesení garáže do katastru nemovitostí, její ocenění, a to i v souvislosti se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví k sousednímu domu.

16. Z e-mailu člena výboru [Anonymizováno] [jméno FO] ze dne 5. 12. 2024 soud zjistil, že sděluje ostatním členům [Anonymizováno], že garáž byla odpojena od elektrického přívodu vedeného ze sousedního domu z důvodu bezpečnosti. Toto nevhodné napojení je oznamováno ve zprávě o činnosti správce a výboru v období 8/24 – 2/25 a žalobkyni e-mailem z 11. 10. 2024.

17. Ze současných fotografií předmětné garáže soud zjistil, že v současné době v nich parkuje osobní vozidlo reg. zn. [SPZ] a je tam uskladněné mj. zahradní nářadí. Z velkého technického průkazu k předmětnému vozidlu soud zjistil, že jeho vlastníkem je žalobkyně.

18. Ze zápisu ze schůze spoluvlastníků ze dne [datum], [datum], [datum] soud zjistil, že se jich účastnili všichni spoluvlastníci.

19. Z e-mailů mezi spoluvlastníky z června až srpna 2017 a dále z října 2021, dubna a července 2022 a srpna 2023 soud zjistil, že se zde řeší správa domu prováděná žalobkyní a možnost jeho rozdělení na bytové jednotky, přičemž ne vždy se spoluvlastníci shodnou.

20. Ze zprávy o kontrole v domě z listopadu 2024 soud zjistil, že byly zjištěny nedostatky v opravách v domě zařizovaných žalobkyní. Z e-mailu žalované z ledna 2024 pak vyplývá, že žádala po žalobkyni vyplacení podílu na zisku. Obdobné se řešilo i na shromáždění spoluvlastníků dne [datum], jak vyplývá ze zápisu a dále z připomínek žalované ze dne 3. 6. 2025. Podáním ze dne 30. 4. 2024 žalovaná odvolala plnou moc udělenou žalobkyni k zastupování ve věci týkající se správy nemovitosti.

21. Z výpisu z bankovních účtů žalobkyně ke dni 1. 6. 2025 soud zjistil, že žalobkyně má na jednom z bankovních účtů zůstatek [částka] a na druhém zůstatek [částka]. Z potvrzení [právnická osoba]. ze dne 14. 10. 2025 soud zjistil, že žalovaná na bankovním účtu zůstatek vyšší než [částka].

22. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vypracovaného znalcem z oboru [Anonymizováno], [tituly před jménem] [jméno FO] dne 25. 8. 2025 soud zjistil následující. Předmětem znaleckého zkoumání bylo stanovení obvyklé ceny pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [Anonymizováno], [Anonymizováno], v kat. území [adresa], obec [adresa]. Znalec za použití porovnávací metody, vycházeje ze vzorků realizovaných prodejů srovnatelných nemovitostí (za použití korekčních parametrů) dospěl k závěru, že obvyklá cena nemovitosti ke dni vypracování znaleckého posudku činí [částka].

23. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že syn žalované [jméno FO] je zapsán jako vlastník dvou garáží, a to na pozemku parc. č. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [Anonymizováno] v kat. území [adresa].

24. Z e-mailu paní [jméno FO] ze dne 16. 10. 2025 a pana [adresa] ze dne 22. 9. 2025 soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím tohoto svého zástupce sděluje nájemcům bytových jednotek v domě, že se rozhodla byty prodat.

25. Ze zprávy o kontrole stavu NP [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v domě č. p. [Anonymizováno] v ulici [adresa] a rozpočtu stavby z července a srpna 2025 soud zjistil, že v příštím roce je třeba v domě provést opravy s rozpočtem 1 291 206 Kč.

26. Z dalších ve věci provedených důkazů soud žádná podstatná skutková zjištění pro rozhodnutí neučinil. Návrhy na doplnění dokazování účastnickými výpověďmi žalovaných a svědků soud zamítl pro nadbytečnost, neboť spory mezi účastníky ohledně správy nemovitosti, a tedy potřebu spoluvlastnictví zrušit a vypořádat, má již za prokázané, stejně tak důvody svědčící žalovaným má za dostatečně skutkově tvrzené, žalovaní se k nim vyjadřovali v průběhu soudního jednání a v zásadě nejsou žalobkyní sporovány či by neměly vliv na rozhodnutí soudu. Po zhodnocení shora uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci jsou dlouhodobě spoluvlastníky nemovitosti – pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [Anonymizováno]., [Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [Anonymizováno], na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], když žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl po své matce v roce 2006, žalovaná od svého manžela v roce 2015 a žalobkyně částečně darováním v roce 2006 a částečně koupí v roce 2024. Zároveň byly spoluvlastníky sousedního pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je [Anonymizováno] č. p. [Anonymizováno], v kat. území [adresa], obec [adresa], a to až do konce roku 2023, kdy došlo k Prohlášení spoluvlastníků, vzniku bytového spoluvlastnictví a účastníci se tak staly vlastníky jednotlivých bytových jednotek a členy [Anonymizováno]. Jakmile se žalobkyně stala spoluvlastnictví předmětných nemovitostí, začala se zajímat o jejich stav a správu a mj. upozornila na užívání garáže žalovaným za nepřiměřeně nízký nájem s tím, že je potřeba ho zvýšit. Na základě toho žalovaný garáž v roce 2008 vyklidil. V roce 2011 se spoluvlastníci dohodly, že žalobkyně bude obstarávat správu nemovitostí a bude jí tedy sníženo nájemné za užívání bytu v domě. Na základě dohody spoluvlastníků z 31. 9. 2012 pak byla žalobkyně oprávněna garáž bezplatně užívat za to, že vykonává správu společných nemovitostí. Bezplatné užívání bylo změněno dohodou podílových spoluvlastníků o narovnání ze dne 28. 12. 2020 tak, že žalobkyně byla povinna spoluvlastníkům platit za užívání garáže částku [částka] měsíčně. V prosinci 2024 žalovaní upozornili žalobkyni, že z důvodu zániku spoluvlastnictví k domu na pozemku parc. č. [hodnota] a založení [Anonymizováno] zaniká dohoda ze dne 28. 12. 2020 ohledně užívání garáže a vyzvali žalobkyni k úhradě dluhu za toto užívání a vyklizení garáže. Žalobkyně dluh uhradila, avšak s vyklizením nesouhlasila, a proto podala žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti a jejímu přikázání do jejího výlučného vlastnictví za náhradu. Z velkého množství listinných důkazů týkajících se správy domu má soud za prokázané, že žalobkyně správu domu fakticky vykonávala, avšak žalovaní s tím ne vždy souhlasili a měli za to, že ji nevykonávala řádně a nepředkládala jim potřebné listiny a neposkytovala další součinnost. Dále má soud za prokázané a mezi účastníky není sporné, že v sousedním bytovém domě bydlí žalobkyně, žalovaní nikoli. Předmětnou garáž užívá výlučně žalobkyně k parkování svého vozidla a uskladnění věcí. Znaleckým posudkem z oboru ekonomie má soud za prokázané, že garáž je v dobrém stavu a její obvyklá cena činí [částka]. Žalobkyně měla ke dni 1. 6. 2025 na bankovním účtu zůstatek cca [částka]. Dále má soud za prokázané, že žalovaná uvažuje o prodeji bytových jednotek, které vlastní v sousedním domě, což potvrdila i při jednání soudu.

27. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

28. Dle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

29. Dle § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

30. Dle § 1147 není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

31. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k tomuto závěru. Žalobkyně se jako spoluvlastnice s podílem id. 13/32 celku domáhala žalobou podanou ve smyslu § 1143 o. z. zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti – pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [Anonymizováno], [Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [Anonymizováno], na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa]. Nemovitost chtěla přikázat do svého výlučného vlastnictví za náhradu. Oba žalovaní se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví souhlasili, avšak navrhovali, aby nemovitost byla přikázána za náhradu do jejich spoluvlastnictví. Jak ze souhlasného tvrzení účastníků, tak z velkého množství listinných důkazů má soud za prokázané, že spoluvlastníci mají ohledně správy společné věci spory a je tedy na místě spoluvlastnictví zrušit. Protože nemovitost není možné reálně mezi ně rozdělit ve smyslu § 1142 odst. 1 a § 1144 o. z., na čemž se shodli i účastníci, zabýval se soud tím, kterému z účastníků má být nemovitost za náhradu přikázána do vlastnictví ve smyslu § 1147 věta prvá o. z.. Na straně všech účastníků jsou splněny základní zákonné podmínky, a to souhlas s přikázáním věci do jejich vlastnictví a solventnost (výpisem z bankovního účtu a potvrzením banky). Soud se tedy zabýval dalšími možnými kritérii, které byly účastníky v jejich prospěch tvrzeny a dokládány, přičemž je zcela na úvaze soudu, ke kterým skutečnostem bude přihlížet, jaká hlediska bude brát v úvahu a jakou váhu bude jednotlivým skutečnostem přikládat, avšak vždy má vycházet z účelného využití věci v budoucnu a přihlížet k velikosti podílů spoluvlastníků. (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 103/2019)

32. Soud se zabýval velikostí podílů účastníků na společné věci a dospěl k závěru, že podíl žalovaných je vyšší než podíl žalobkyně, neboť žalobkyni náleží spoluvlastnický podíl id. 13/32 a žalovaným id. 16/32 a id. 3/32. Toto kritérium by tedy svědčilo ve prospěch žalovaných.

33. Dále se soud zabýval účelným využitím předmětné nemovitosti – garáže. Žalobkyně prokázala, že dlouhodobě bydlí v sousedním domě, ke kterému garáž v podstatě původně náležela, tuto od roku 2012 výlučně užívá k vlastní potřebě, a to se souhlasem ostatních spoluvlastníků původně bezplatně v podobě náhrady za správu domu a následně za úplatu, a má v plánu i nadále ji užívat k parkování svého osobního vozidla a k uskladnění zahradního nářadí a dalších věcí, které využívá na zahradě sousedního domu. Naopak žalovaná garáž nikdy neužívala, žalovaný ji užíval do roku 2008. Od té doby žalovaní neprojevili zájem o osobní užívání garáže, ačkoli o její stav se obecně zajímali. Ani jeden z nich nežije v sousedním domě ani v dané lokalitě a oba uvedli, že ani v budoucnu nemají zájem osobně garáž užívat. Naopak mají zájem pronajímat ji svým nájemcům žijícím v bytových jednotkách sousedního domu, případně ji dát do užívání svým potomkům, na které by mohly v budoucnu vlastnické právo k některé z bytových jednotek převést. Hledisko účelného využití tak svědčí žalobkyni, neboť z ustálené rozhodovací praxe vyšších soudů jednoznačně vyplývá, že je třeba vždy upřednostnit využití společné věci osobně podílovým spoluvlastníkem před využitím třetí osobou, i kdyby se jednalo o osobu blízkou. Určující by totiž mělo být uspokojení materiálních zájmů samotného účastníka a nikoli třetí osoby. Tvrzení žalovaných, že by v budoucnu mohla být garáž užívána některým z jejich potomků je pouze obecné, ničím nepodložené, když v současné době tito v dané lokalitě nebydlí. Jak uvedla sama žalovaná, i v případě užívání jejím synem [jméno FO] by šlo pouze o užívání dočasného charakteru za účelem parkován vozidla, když tento do dané lokality pouze dojíždí za účelem pomoci se správou sousedního domu. (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 539/2007).

34. Ze strany žalovaných pak bylo poukazováno na citovou vazbu k předmětné nemovitosti a historické hledisko. Tato hlediska jsou ovšem pouze podpůrná v případech, kdy ostatní kritéria svědčí shodně oběma stranám (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3222/2018, 22 Cdo 1450/2015). Ani tato hlediska však soud nemá za jednoznačně svědčící ve prospěch žalovaných, a to zejména žalované s většinovým podílem, když tato nemovitost nabyla po svém manželovi a nikoli svých předcích a sama při jednání soudu uvedla, v souvislosti s listinou předloženou žalobkyní, že uvažuje o prodeji bytových jednotek v sousedním domě, tj. věcí, které jí k dané lokalitě měly citově a historicky vázat. Žalovaný sice nabyl spoluvlastnický podíl po svých předcích, avšak zároveň jeho spoluvlastnický podíl je menšinový (id. 3/32). Ani u něho soud neshledal silné citové hledisko ke společné nemovitosti. Hledisko majetkové vázanosti žalovaných v dané lokalitě soud nepovažuje za podstatné a rozhodující.

35. Skutečnost, že žalovaní byli ochotni zaplatit žalobkyni na její vypořádací podíl částku o 10 % vyšší než činí dle znaleckého posudku soud nepovažuje za významnou, neboť toto nesvědčí účelnému využití věci ani silnější citové vazbě, jak je uvedeno v předchozím odstavci. Naopak to může svědčit o tom, že naopak od žalobkyně, která má v plánu garáž užívat osobně, žalovaní mají v plánu jí pronajmout a získávat z ní tedy majetkový prospěch.

36. Rozsáhlá skutková tvrzení a listinné důkazy předložené žalovanými ohledně správy společné věci, zejména sousedního domu, pak neodůvodňují, jakému ze spoluvlastníků má být společná věc přikázána, ale pouze to, že mezi spoluvlastníky jsou vzájemné spory a je třeba spoluvlastnictví zrušit a vypořádat za účelem jejich odstranění a účelnému využití věci do budoucna.

37. Na základě shora uvedeného tedy soud dospěl k jednoznačnému závěru, že spoluvlastnictví k nemovitosti je namístě zrušit a vypořádat a společnou věc (garáž) přikázat do výlučného vlastnictví žalobkyně (výrok I. a II.), neboť pouze ona ji po dlouhá léta osobně užívá a má v plánu užívat i nadále, když bydlí v sousedním domě, v garáži parkuje osobní vozidlo a uskladňuje další své věci. Naopak žalovaní ji osobně užívat v budoucnu nehodlají, neboť v dané lokalitě nebydlí, pouze zde vlastní bytové jednotky, které pronajímají. Z toho také plyne, že ani citové hledisko k dané nemovitosti není natolik silné, aby to soud mohl považovat za podstatné kritérium. Podíl žalobkyně pak není natolik menšinový, aby to mohlo svědčit v její neprospěch a převážit kritérium účelného využití věci k uspokojení materiálních potřeb spoluvlastníka. Co se týče péče o společnou věc, tak ze znaleckého posudku ani jiných listin nevyplývá, že by stav garáže byl zanedbaný a že by žalobkyně o věc žádným způsobem nepečovala a v budoucnu nebyla schopna pečovat.

38. O výši náhrady, za kterou má být věc přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně, rozhodl soud dle výše spoluvlastnických podílů účastníků a vycházel při tom ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který nemovitost ocenil částkou [částka]. Z těchto důvodů výroky III. a IV. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na její vypořádací podíl částku [částka] odpovídající jejímu podílu na společné věci ve výši id. 16/32 a žalovanému částku [částka] odpovídající jeho podílu na společné věci ve výši id. 3/32. Lhůtu k plnění stanovil soud s ohledem na výši uvedených částech dle § 160 odst. 1 věta druhá zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v délce 30 dnů.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem IV. ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo vůči druhému na náhradu nákladů řízení, neboť se jedná o věc mající povahu tzv. iudicia duplex, tedy jedná se o řízení, které může být zahájeno k návrhu kteréhokoli ze spoluvlastníků a přes formální označení, jež odpovídá znění zákona, jsou všichni účastníci vzájemně v postavení odpovídajícím procesní pozici žalobce i žalovaného současně, nehledě na to, kdo žalobu podal. Pokud tedy soud žalobu nezamítne, není možné určit, která ze stran měla ve věci úspěch. (srovnej např. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22) Toto se však netýká nákladů řízení, které platil stát ve smyslu § 141 o. s. ř.. Nahradit státu tyto náklady jsou ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. povinni obě strany sporu stejným dílem. Náklady ve smyslu cit. ustanovení představují náklady na vypracování znaleckého posudku za účelem stanovení obvyklé ceny společné nemovitosti, které soud přiznal a proplatil znalci [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 9 924 Kč. Protože tyto náklady byly v plné výši kryty zálohou zaplacenou žalobkyní, nejsou žalovaní povinni jejich polovinu zaplatit státu, ale přímo k rukám žalobkyně, a to společně a nerozdílně. Lhůtu k plnění z důvodu možného zápočtu vzájemných pohledávek stanovil soud shodně jako u výroků III. a IV.

40. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na náklady důkazů zaplatila ve smyslu § 141 odst. 1 o. s. ř. zálohu ve výši 15 000 Kč, avšak tyto náklady byly pouze ve výši 9 924 Kč, rozhodl soud výrokem VI. tak, že nevyčerpaná část zálohy ve výši 5 076 Kč se vrací žalobkyni.