4 C 143/2019 - 244

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Fiedlerovou ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] oba zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 2/0], narozený dne [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno]. [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 2/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] o zaplacení 66.000Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům částku 66.000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.000 Kč ode dne [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradu nákladů řízení částku ve výši 75.732,76 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou dne [datum] domáhali po žalovaném zaplacení 66.000 Kč s příslušenstvím. Tvrdili, že jsou vlastníky podkrovního bytu v budově č.p. [Anonymizováno], jež je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Tento byt užívali od roku [Anonymizováno] žalovaný s dcerou žalobců. Na základě dohody hradili žalovaný s dcerou žalobců žalobcům za užívání bytu částku 12.000 Kč měsíčně. Od května 2016 však nebylo za užívání bytu žalobcům ničeho hrazeno. Žalobci dali žalovanému i dceři dne [datum] výpověď z nájmu bytu. Dcera žalobců se z bytu odstěhovala, žalovaný v něm však zůstal a byt žalobcům nepředal. V září 2016 vyměnili žalobci zámky u venkovní branky a vstupních dveří do domu, žalovaný však do domu vnikl násilím. Žalovaný podal žalobu na určení neplatnosti výpovědi. Řízení bylo vedeno před Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka]. V březnu 2017 se žalobci odvážili do bytu vstoupit, a to na základě indikace o opuštění bytu žalovaným při soudním jednání dne [datum]. Od dubna 2016 do března 2017 nebylo žalobcům za užívání bytu ničeho zaplaceno. Žalobci proto požadují úhradu částky 66.000 Kč, tj. 11 krát 6.000 Kč (1/2 z 12.000 Kč). Žalobci současně navrhli, aby bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka]. V doplnění žaloby z [datum] žalobci uvedli, od jakého data požadují úroky z prodlení, resp. že splatnost bezdůvodného obohacení by měla nastat ke konci každého odbydleného měsíce.

2. Žalovaný s žalobou ve vyjádření ze [datum] nesouhlasil a navrhoval, aby byla žaloba zamítnuta, stejně jako návrh na přerušení řízení. Namítal, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení dosud nevznikl a žaloba byla podána předčasně. Poukazoval na to, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], byla zamítnuta jeho žaloba na neplatnost výpovědi. Při odůvodnění rozsudku soud uvedl, že žalovanému a dceři žalobců sice skutečně vznikl společný nájem bytu a že výpověď daná žalovanými z pohledu práva nemůže obstát, ovšem žalobu na neplatnost výpovědi by museli podat společně žalovaný s dcerou žalobců. Až do pravomocného rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], nelze tvrdit, že mezi účastníky neexistoval nájemní vztah a že žalovaný užíval byt žalobců bez právního důvodu. Je zcela neúčelné, aby si soud v předmětné věci posuzoval otázku existence nájemního vztahu mezi účastníky, když ta je řešena v jiném probíhajícím řízení. V doplňujícím vyjádření z [datum] žalovaný namítal, že žalobcům nárok na vydání bezdůvodného obohacení v souvislosti s užíváním bytu nevznikl a není jisté, zda jim vůbec vznikne. Mezi účastníky vznikl nájem bytu, kdy až do dubna roku 2016 byli společnými nájemci bytu žalovaný a dcera žalobců. V případě neplatnosti výpovědi by žalovaný byl povinen hradit žalobcům za užívání bytu v období po doručení výpovědi z nájmu (tj. od května 2016) i nadále nájemné a nejednalo by se o nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobci podali žalobu o vydání bezdůvodného obohacení zcela předčasně. Žalovaný hradil nájemné za užívání bytu od poloviny roku 2012 až do dubna roku 2016 v hotovosti k rukám žalobce a), aniž by mu žalobci vystavili potvrzení o splnění jeho závazků, tj. kvitanci. Žalovaný žalobce a) o vystavení kvitance opakovaně marně žádal. Žalovaný přestal nájemné od května 2016 platit z důvodu chování žalobců, kteří mu nevystavili požadovanou kvitanci, doručili mu výpověď z nájmu bytu a současně začali zpochybňovat vznik a existenci nájemního vztahu mezi nimi a žalovaným. Tím, že žalobci odmítli vystavit řádnou kvitanci ve smyslu ustanovení § 1949 o. z., se sami ocitli v prodlení. Žalovaný v e-mailu ze dne [datum] žalobce upozornil, že další platby poskytne až po vystavení řádné kvitance. Žalovaný tak nemůže být v prodlení s úhradou dluhu. Žalovaný začal v létě roku 2016 byt postupně vyklízet. Žalobci se na počátku září 2016 pokusili žalovanému byt znepřístupnit výměnou zámků. Žalovaný si v této situaci musel zjednat do bytu přístup. Definitivně žalovaný byt vyklidil a opustil na konci září roku 2016. O tom informoval dceru žalobců. Od října roku 2016 začala dcera žalobců byt užívat při trávení času s nezletilým synem. Tvrzení žalobců, že se chopili držby bytu na konci března 2017 je proto účelové. Předmětný byt se nachází v domě, kde oba žalobci rovněž bydlí, a již z toho důvodu nemohou tvrdit, že od října roku 2016 až do března 2017 nevěděli, zda žalovaný byt ještě neužívá. Toto potvrdila i zástupkyně žalobců při jednání dne [datum].

3. V replice z [datum] žalobci uvedli, že námitka předčasného podání žaloby nemůže obstát, když je zcela zjevné, že nárok žalobců již vznikl, není však jasné, zda vznikl jako bezdůvodné obohacení či jako nárok na zaplacení z nájemní smlouvy. Partnerem žalobců ve věci užívání bytu byla vždy pouze jejich dcera. Žalovaný bydlel v bytě pouze proto, že si jej dcera žalobců k bydlení přizvala. Po rozpadu vztahu dcery žalobců a žalovaného žalovaný 2x z vlastní vůle zaplatil žalobcům příslušnou částku prostřednictvím pošty. Žalobci nikdy nebyli povinni vystavit žalovanému jakoukoli kvitanci. Požadavek kvitance byl pouze dalším šikanózním požadavkem žalovaného. Žalobci nemohli být jako věřitelé v prodlení, když nebyli ve smluvním vztahu s žalovaným. Žalovaný požádal o kvitanci za dřívější plnění, což nijak neovlivňuje jeho povinnost platit budoucí závazky. Žalovaný v rámci řízení u Obvodního soudu pro Prahu 6 uvedl, že má zájem v nejbližší době v bytě i nadále bydlet, resp. je ochoten se z bytu odstěhovat až jeho syn dosáhne věku, kdy bude možné bez problémů realizovat jeho převoz na větší události do místa případného budoucího bydliště žalovaného v Praze či okolí. Je možné, že žalovaný již dříve než v březnu 2017 v bytě nepobýval, to však neznamená, že by byt odevzdal dle § 2292 o. z., či že byt jinak zpřístupnil. Není pravdou, že by žalovaný žalobce či jejich dceru informoval o tom, že byt vyklidil. Žalobci se o tom dozvěděli teprve na soudním jednání v březnu 2017. Žalovaný žalobcům nikdy nevrátil klíče od bytu. Dům má dva zcela samostatné vchody. V doplňujícím podání ze dne [datum] žalobci uvedli, že žaloba na neplatnost výpovědi byla pravomocně zamítnuta. Soud prvního stupně došel k závěru, že nájemní vztah vznikl mezi žalobci a žalovaným společně se [jméno FO]. Výpověď nebyla dle soudu prvního stupně oprávněná, žaloba byla zamítnuta z důvodu, že byla podána pouze žalovaným, nikoli oběma nájemci, jak je nezbytné v případě společného nájmu. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem, že žalovanému a [jméno FO] vznikl společný nájem a že žalobu je třeba zamítnout pro nedostatek aktivní legitimace, když žalovaný do řízení nijak nezahrnul svoji společnou nájemkyni [jméno FO]. Odvolací soud se nijak nevyjádřil k platnosti či oprávněnosti podané výpovědi. Žalobci jsou nuceni vyjít ze závěrů Obvodního soudu pro Prahu 6 (byť s nimi nesouhlasí) a uzavřít, že výpověď daná žalovanému nebyla oprávněná. Nárok, který vznikl žalobcům, je tak nárokem z nájemní smlouvy, resp. nárokem na placení nájemného. V souladu s § 2251 odst. 1 o. z. byly jednotlivé částky nájemného splatné 5. dnem příslušného měsíce. Z tohoto důvodu žalobci navrhli změnu žaloby co do okamžiku, od něhož požadují zákonný úrok z prodlení.

4. V doplňujícím vyjádření z [datum] žalovaný uvedl, že byt opustil v září 2016, kdy urychleně přehodnotil situaci v reakci na chování žalobců a nátlak, který na něj vyvíjeli. V dubnu 2016 žalovaný žil v bytě téměř 4. rokem. Dne [datum] [jméno FO] bez předchozí domluvy byt opustila a odstěhovala se i se společným synem k žalobcům do jejich sousedního bytu. Pro žalovaného to byla překvapivá a velmi zatěžující situace. Téhož dne podala dcera žalobců k soudu návrh na úpravu poměrů k nezletilému synovi a návrh na vydání předběžného opatření, kterým se domáhala svěření společného syna do své výlučné péče a určení omezeného styku se žalovaným. Dne [datum] Obvodní soud pro Prahu 6 svým usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], vydal předběžné opatření, kterým fakticky nastolil režim střídavé péče. Již s ohledem na tuto skutečnost bylo objektivně žádoucí, aby žalovaný mohl v bytě i nadále pobývat. Dne [datum] do bytu vstoupili žalobci a oznámili žalovanému, že pro něj mají dopis ve věci nájmu a že chtějí podepsat jeho převzetí. Žalovaný byl pod značným tlakem a sdělil žalobcům, ať mu dopis doručí poštou nebo ať se obrátí na jeho právního zástupce. Žalobci po této reakci žalovaného tehdy z bytu odešli. Dne [datum] pak žalovaný obdržel emailovou zprávu s přiloženým dopisem „Výpověď nájemní smlouvy“ ze dne [datum]. Žalovaný podal proti výpovědi z nájmu v dopise ze dne [datum] námitky. Právní zástupce žalobců na doručené námitky proti výpovědi reagoval prostřednictvím emailové zprávy ze dne [datum], kdy sdělil, že žalobci trvají na podané výpovědi i na požadovaném vyklizení bytu nejpozději do [datum]. Žalovanému tak nezbylo než podat žalobu na určení neplatnosti výpovědi z nájmu. Na počátku září 2016 se žalobci pokusili žalovanému definitivně byt znepřístupnit výměnou zámků. Žalobce a) zaslal žalovanému dne [datum] e-mail, v němž jej informoval, že vyměnil zámky a zbytek jeho věcí z bytu uskladnil na jeho náklady. Když se žalovaný dostavil do bytu, zjistil, že žalobci odjeli na rekreaci mimo Prahu a žalobce a) mu sdělil, že s ním budou věc dále řešit až po jejich návratu. Žalovaný reagoval na uvedené svévolné jednání žalobců tak, že provedl výměnu zámků a opět si zjednal přístup do bytu. Nový klíč od vstupu do domu předal žalobcům, i dalším osobám bydlícím v domě. Žalobci obratem podali na žalovaného trestní oznámení. Je pravdou, že zástupce žalovaného v e-mailu ze dne [datum] informoval zástupce žalobců o úmyslu žalovaného byt nadále užívat. Žalovaný však s ohledem na popsaný turbulentní vývoj situace v domě a jeho vztahů se žalobci i jejich dcerou velmi rychle přehodnotil svůj zájem nadále v bytě bydlet. Z toho důvodu ještě v průběhu měsíce září byt vyklidil a klíče přenechal žalobcům. To potvrzuje vyjádření zástupce žalobců v e-mailu ze dne [datum]. Předávací protokol na předání bytu nebyl mezi účastníky sepsán, ale došlo k odevzdání klíčů od bytu. Zbytek svých věcí si odvezl žalovaný z domu žalobců za pomoci svého spolupracovníka [jméno FO]. Žalovaný byt ve druhé polovině září 2016, resp. nejpozději ke dni [datum], definitivně opustil a žalobcům předal klíče od bytu. Následně již žalovaný do bytu vstupoval pouze s jejich vědomím za účelem styku s nezletilým synem za přítomnosti [jméno FO]. Byt od října začal fungovat jako dětská herna pro nezletilého syna žalovaného, případně byt využívala dcera žalobců pro své potřeby (např. k sušení prádla). Žalovaný poukazoval na to, že situaci je třeba hodnotit podle § 2292 o. z., když byt trvale opustil nejpozději na konci září roku 2016 a nadále nijak nebránil žalobcům v přístupu do bytu. Žalovaný následně průběžně komunikoval s dcerou žalobců, která s nimi žila v jedné domácnosti, a všichni tak věděli, že od konce září roku 2016 žalovaný v bytě nebydlel ani v něm neměl své věci. Za období od října 2016 do března 2017 tak žalobcům žádný nárok na placení úhrad za užívání bytu nemohl vzniknout. V rámci soudního sporu o neplatnost výpovědi žalobci opakovaně uváděli, že právo žalovaného užívat byt se po celou dobu odvozovalo od práva na užívání bytu jejich dcery. Žalobci žalovanou částku nárokovali nejprve jako bezdůvodného obohacení, po změně žaloby z titulu nájemného podle nájemní smlouvy. V takové situaci by žalobcům nic nemělo bránit vystavit žalobci kvitanci na úhrady plateb nájemného od června 2012 do dubna 2016. Žalovaný podal proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], dovolání k Nejvyššímu soudu. Přinejmenším až do rozhodnutí Nejvyššího soudu by proto toto řízení mělo být přerušeno. Žalovaný pak závěrem vznesl námitku promlčení s poukazem na to, že pouze řádné uplatnění nároku mohlo vést k zastavení běhu promlčecí doby. Žalobci však nejprve žalovaný nárok uplatnili jako bezdůvodné obohacení a dne [datum] přistoupili ke změně žaloby v tom smyslu, že předmětné plnění požadují z titulu nájemného podle nájemní smlouvy.

5. Žalobci v doplňujícím vyjádření z [datum] uvedli, že žalovaný užíval byt taktéž v období od října 2016 do března 2017. Žalobce a) se po celou dobu letních měsíců roku 2016 snažil domluvit s žalovaným na uzavření dohody o zpětvzetí výpovědi z nájmu bytu, dohody o ukončení nájmu bytu a předání bytu, kterou naformuloval a projevil zájem uzavřít sám žalovaný, dohodu se však podepsat nepodařilo. Dne [datum] došlo k násilnému vniknutí žalovaného do domu žalobců, kdy žalovaný odvrtal zámky od branky a vchodu do domu a následně vniknul do předmětného bytu, od nějž měl klíč, a odvezl několik věcí, které patřily do vlastnictví dcery žalobců, a to především kočárek nebo sedací soupravu. V době, kdy k tomuto činu došlo, nebyli žalobci obeznámeni se skutečností, že byla žalovaným podána žaloba na přezkum výpovědi z nájmu bytu. Část věcí byla žalovaným následně vrácena dceři žalobců. Dne [datum] obdržel zástupce žalobců e-mail od zástupce žalovaného, kterým mimo jiné požadoval sdělení čísla účtu, na který by jeho klient měl nadále platit „nájemné“ a taktéž tvrzení o tom, že žalovaný má v úmyslu byt nadále užívat a platit nájemné. Skutečnost, že žalovaný užíval byt taktéž v následných měsících, prokazují e-maily dcery žalobců, ve kterých žalovaného vedle vrácení odvezených věcí opakovaně žádala o uvolnění bytu. Ten na tyto výzvy však nereagoval. Z vyjádření žalovaného při jednání před Obvodním soudem pro Prahu 6 ve věci sp. zn. [spisová značka] dne [datum] vyplývá, že žalovaný v lednu 2017 předmětný byt stále užíval. Žalovaný i ve vyjádření ze dne [datum] opětovně uváděl, že má zájem byt i nadále užívat. Žalovaný pak ve svém závěrečném návrhu uvedl, že byt opustil ke konci roku 2016, což je taktéž v rozporu s jeho současným tvrzením, že byt opustil již v září 2016. K předání klíče od bytu ze strany žalovaného nikdy nedošlo. Žalovaný předal žalobcům pouze klíč od branky a vchodu do domu, a to dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce. K tomuto předání došlo po tom, co žalovaný dne [datum] do domu násilně vniknul a jím odvrtané zámky nahradil novými. Jelikož byla tíhou veškerých okolností situace v dubnu 2017 již neúnosná, rozhodli se žalobci vyměnit zámky, a to jak u branky a vchodu do domu, tak u bytu. Na tuto výměnu zámku žalovaný již nijak nereagoval, z čehož žalobci usoudili, že žalovaný byt skutečně opustil. Žalobce a) žalovanému kvitanci nevystavil, jelikož žalobci dostávali nájemné vždy od jejich dcery, tudíž necítili potřebu cokoliv potvrzovat a zároveň považovali tento požadavek žalovaného za šikanózní. Žalobce a) ve svém e-mailu žalovanému potvrdil, že nájemné za rok 2015 je uhrazené. Skutečnost, že do dubna 2016 je nájemné uhrazené, potvrdil právní zástupce žalobců v e-mailu adresovaném právnímu zástupci žalovaného. Žalobci proto považují byt za opuštěný žalovaným ke dni [datum], a proto požadují úhradu nájemného do dne [datum]. V doplňujícím vyjádření z [datum] žalobci opravili své předchozí podání v tom směru, že kočárek, který žalovaný odvezl, byl v jeho vlastnictví.

6. Ve vyjádření z [datum] žalobci zdůraznili, že žalovaný nepředložil žádný důkaz ve vztahu k jím tvrzenému předání klíčů od bytu. Situaci, kdy žalovaný předal dne [datum] žalobcům nové klíče od branky a od domu, není v žádném případě možné považovat za předání klíčů od bytu ve smyslu odevzdání bytu při skončení nájmu. Nejednalo se o předání předmětu nájmu, nýbrž pouze o nápravu závadného stavu ze strany žalovaného, který po násilném vniknutí do domu a odvrtání původních zámků, osadil dveře svými zámky, čímž mimo jiné znemožnil ostatním obyvatelům domu běžný přístup do domu. Žalovaný si ponechal klíče od branky, od domu a také od bytu. Argument žalovaného, že po [datum] jej žalobci jako pronajímatelé již nadále nevyzývali k odevzdání bytu, nepovažují žalobci za relevantní. V návaznosti na výše popsané jednání žalovaného, považovali žalobci další vyzývání žalovaného k odevzdání bytu za zbytečné a marné. Žalobci se při svém jednání řídili ustanovením § 2292 o. z., dle kterého je byt odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Jednání žalovaného nebylo v žádném případě možné považovat za odevzdání bytu. Požadavek na zaplacení nájemného za období od října 2016 do března 2017 je tak zcela legitimní. Žalobci považují konec března 2017 za nejdřívější možný termín, ke kterému lze považovat byt za opuštěný žalovaným.

7. V podání z [datum] žalovaný namítal, že z provedeného dokazování plyne, že po odvozu věcí z jeho strany nebyl byt od září roku 2016 v obyvatelném stavu vzhledem k absenci převážné části zařízení a vybavení. V září roku 2016 žalovaný předmětný byt žalobcům předal tím, že odevzdal klíče a provedl jeho vyklizení. Při finálním vyklizení bytu žalovanému pomáhal svědek [jméno FO]. Žalovaný pak navrhl, aby bylo k důkazu provedeno vyjádření žalobců učiněné dne [datum] v rámci řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] před Obvodním soudem pro Prahu 6. Poukazoval na to, že v tomto vyjádření žalobci výslovně uvedli, že si žalovaný od [datum] pronajal jiný byt v lokalitě [adresa] s tím, že od května 2016 v jejich bytě nebydlel, byt opustil a nadále ho neužíval, a to ani v době jejich vyjádření. Uvedený důkaz je navrhován k popření pravdivosti tvrzení žalobců v tom smyslu, že žalovaný byt užíval od října 2016 až do března 2017. Žalovaný ohledně přípustnosti provedení tohoto důkazu poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a skutečnost, že ve věci měl být původně k důkazu proveden spis sp. zn. [spisová značka], v němž je uvedené vyjádření žalobců zahrnuto.

8. Usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka]. K odvolání žalovaného bylo toto usnesení změněno usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], tak, že se řízení nepřerušuje do pravomocného skončení řízení ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka]. K dovolání žalobců bylo usnesení Krajského soudu v Praze změněno usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka] tak, že se potvrzuje usnesení Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Nejvyšší soud konstatoval, že důvodnost výpovědi z nájmu bytu nelze zkoumat v jiném řízení než v řízení podle § 2290 o. z.

9. Usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum], č.j. [spisová značka], jež nabylo právní moci dne [datum], soud připustil změnu žaloby navrženou žalobci v podání z [datum].

10. Usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne [datum], č.j. [spisová značka], jež nabylo právní moci dne [datum], byl zamítnut návrh žalovaného na přerušení řízení do skončení dovolacího řízení vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. [spisová značka].

11. Při jednání soudu konaném dne [datum] učinili účastníci nesporným, že žalobci, jako pronajímatelé, uzavřeli s žalovaným a [jméno FO], jako nájemci, v roce 2012, smlouvu o nájmu podkrovního bytu v budově č. p. [Anonymizováno], stojící na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v k. ú. [adresa]. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný a [jméno FO] se zavázali za užívání bytu hradit částku 12.000 Kč měsíčně, resp. každý z nich se zavázal hradit částku 6.000 Kč měsíčně. Žalobci doručili žalovanému a [jméno FO] na přelomu dubna a května 2016 výpověď z nájmu bytu.

12. Sporným mezi účastníky zůstalo, zda žalobcům vznikl nárok na úhradu za užívání předmětného bytu žalovaným v období od května 2016 do března 2017 a zda se žalovaný dostal do prodlení s platbami za užívání předmětného bytu v uvedeném období.

13. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

14. Z informace o pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa] bylo zjištěno, že žalobci jsou spoluvlastníky (v rámci SJM) tohoto pozemku, jehož součástí je stavba, budova č.p. [Anonymizováno] (objekt k bydlení).

15. Z výpisu z aplikace infoSoud ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že řízení bylo zahájeno dne [datum].

16. Z výpovědi ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci vypověděli žalovanému a své dceři nájemní smlouvu k předmětnému bytu z důvodu chování žalovaného, resp. verbální agrese hraničící s domácím násilím, hrozeb odvezením nezletilého syna, tj. s poukazem na ustanovení § 2288 odst. 1 písm. d) a odst. 2 písm. b) o. z. a § 2291 odst. 1 o. z. a vyzvali adresáty, aby byl byt ve lhůtě 1 měsíce od doručení výpovědi vyklizen a opuštěn. Výpověď dcera žalobců převzala dne [datum]. Žalovaný jí v tento den odmítl převzít.

17. Z e-mailu zástupce žalobců adresovaného žalovanému ze dne [datum], [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, bylo zjištěno, že v něm uvedl, že okamžikem, kdy žalovaný odmítl převzít výpověď ze dne [datum], tj. ke dni [datum], vznikla domněnka doručení výpovědi, jejíž kopii mu zasílá v příloze.

18. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo zjištěno, že jím bylo nařízeno předběžné opatření, kterým bylo žalovanému a dceři žalobců zakázáno vycestovat s nezletilým synem bez souhlasu druhého rodiče z ČR a nezletilý syn byl odevzdán do péče žalovaného vždy od pondělí 8:00 hodin do středy 18:00 hodin a sobotu od 8:00 hodin do 18:00 hodin a do péče dcery žalobců vždy od středy 18:00 hodin do soboty 8:00 hodin a od soboty 18:00 hodin do pondělí 8:00 hodin.

19. Z námitek proti výpovědi ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný podal proti výpovědi z nájmu námitky. Poukazoval na to, že je výpověď neplatná. Tvrzené výpovědní důvody nebyly naplněny. Pokud žalovaný obdrží do [datum] odvolání výpovědi, je připraven jednat o dohodě o ukončení nájmu v řádu několika měsíců podle vývoje podmínek pro udržení vztahu se synem.

20. Z dopisu zástupce žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobcům sdělil, že dosud neobdržel žádnou reakci na námitky žalovaného proti výpovědi z nájmu. Žalovaný je připraven obrátit se na soud s návrhem na přezkum oprávněnosti výpovědi.

21. Z dopisu zástupce žalobců ze dne [datum] bylo zjištěno, že sdělil zástupci žalovaného, že žalobci trvají na výpovědi z nájmu a vyzval žalovaného, aby byt nejpozději do [datum] vyklidil a opustil.

22. Z SMS zprávy z [datum], [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, bylo zjištěno, že žalobce a) obdržel z čísla[tel. číslo] ([Jméno zainteresované osoby 2/0]) zprávu: „Ahoj, poslal jsem ti email. Když to v této podobě akceptuješ, tak můžeme podepsat ukončení o jeden den později a zaplatím i to, co jsi včera původně požadoval. [jméno FO] na dohodě domluveni jsme a tak je to poslední věc, která zbyla.“.

23. Z e-mailu žalovaného adresovaného žalobci a) ze dne [datum], [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, bylo zjištěno, že v něm uváděl, že několikrát žádal o kvitanci za závazky vzniklé z titulu nájemného, která doposud nebyla bezdůvodně vystavena. Nebyla mu ani zaslána výčetka přijatých plateb.

24. Z e-mailu žalobce a) adresovaného žalovanému ze dne [datum], [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, bylo zjištěno, že uvedl, že texty dohod o bytu mohly být už dávno hotové. Řešení ohledně bytu dle dohody spočívající ve zpětvzetí výpovědi a ukončení nájmu dohodou musí proběhnout co nejdříve. Do konce roku 2015 bylo vše uhrazeno, o tom, co chybí v roce 2016, se již bavili a mají v tom oba jasno.

25. Z e-mailu žalobce a) ze dne [datum], [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, bylo zjištěno, že se na žalovaného obracel s tím, že očekával vyklizení a předání bytu do dovolené, jak žalovaný slíbil.

26. Z e-mailu žalobce a) adresovaného žalovanému ze dne [datum], [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, bylo zjištěno, že v něm uváděl, že mu žalovaný neodpověděl na předešlý e-mail z [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. ohledně vyklizení a předání bytu. Žádá o vyklizení a předání bytu do konce tohoto týdne.

27. Z e-mailu žalobce a) adresovaného žalovanému ze dne [datum], [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, bylo zjištěno, že v něm uváděl, že je to již přes týden, co žalovaný přestal vyklízet své věci. V bytě zanechal nepořádek. Není jasné, zda vůbec hodlá byt vyklidit a řádně předat. Všechny lhůty výpovědi již uplynuly [datum]. Žalobce a) vyměnil zámky a zbytek věci žalovaného uskladnil na jeho náklady s tím, že si je po dohodě může vyzvednout.

28. Z protokolu o trestním oznámení ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], bylo zjištěno, že žalobce a) uvedl, že se dostavil ve věci odvrtání zámků u branky a vchodových dveří a vystěhování sedací soupravy. Dcera žalobců obývala s žalovaným od roku 2012 předmětný byt. Dcera žalobců se s žalovaným rozešla a [datum] odešla bydlet do bytu žalobců. Kolem [datum] si žalovaný přestěhoval většinu svých věcí do dříve pronajatého bytu v [adresa]. Od tohoto data v bytě již nebydlel a pouze jej blokoval svými dalšími věcmi, aby zde nemohla bydlet dcera žalobců s vnukem. Dodnes je nucena bydlet s nimi.

29. Z e-mailu žalovaného ze dne [datum], [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, bylo zjištěno, že žalobkyni b) sdělil, že jí [datum] vícekrát volal kvůli klíčům. Pokud by je nakonec potřebovala, žalobce a) dostal výzvu, ať si je vyzvedne na adrese zástupce žalovaného. Může si je tam dnes odpoledne vyzvednout i žalobkyně b).

30. Z e-mailu zástupce žalobců adresovaného zástupci žalovaného ze dne [datum], [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, bylo zjištěno, že v něm uváděl, že byl informován o tom, že se žalovaný vloupal do domu žalobců. Žalobci vypověděli nájemní smlouvu a žalovaný tak nemá k nemovitosti žádná práva, neboť veškeré možné výpovědní doby již uplynuly. Žalovaný zcela bezdůvodně odmítá byt „dovyklidit“. Vyzval žalovaného k vyklizení nemovitosti s tím, že pokud k němu nedojde, bude žalobci podána žaloba na vyklizení bytu. Závěrem požádal o zaslání žaloby, která byla dle slov žalovaného podána proti žalobcům, když mu zatím žádná žaloba nebyla soudem doručena.

31. Z e-mailu zástupce žalovaného ze dne [datum], [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, bylo zjištěno, že paní [jméno FO] informoval, že žalobkyně b) si vyzvedla dva svazky klíčů a potvrdila jejich převzetí. Ohledně předání klíčů jí proto odkázal na žalobkyni b).

32. Z předávacího protokolu ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalovaného předal na základě jeho instrukcí žalobkyni b) 2 svazky klíčů po 2 kusech (celkem [hodnota] kusy klíčů) od zámků ve vstupních dveřích do budovy č.p. [Anonymizováno] na adrese [Adresa zainteresované osoby 0/0], a od vstupní branky v oplocení před uvedenou budovou.

33. Z e-mailu zástupce žalovaného adresovaného zástupci žalobců ze dne [datum], [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, bylo zjištěno, že v něm uváděl, že žalovaný považuje podanou výpověď za neplatnou a proto proti ní byly podány námitky a následně žaloba k Obvodnímu soudu pro Prahu 6. Dokud probíhá řízení o neplatnost výpovědi, je předčasné požadovat vyklizení bytu. Dle jeho informací se žalobci pokusili svémocně provést vyklizení a neoprávněně zadržet věci z bytu a následně odjeli na dovolenou. Přes opakované žádosti nebyl žalovanému sdělen účet, na který má nájemné hradit a žalobci mu odmítají vystavit kvitanci na platby nájemného a úhrad spojených s užíváním bytu. Žalovaný odmítá pokračovat v dosavadní praxi, kdy byly měsíční platby částek 12.000 Kč předávány v hotovosti bez dokladu. Vzhledem k tomu, že ze strany žalobců chyběla vůle řešit věc zpětvzetím výpovědi, nezbyde než vyčkat na pravomocné rozhodnutí soudu.

34. Z vyrozumění Obvodního ředitelství policie [adresa] I ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], bylo zjištěno, že dne [datum] bylo přijato oznámení žalobce a) o odcizení sedací soupravy z domu na adrese [adresa]. Žalovaný předložil podklady, z nichž se podává, že je majitelem předmětné sedací soupravy a že podal žalobu o určení neplatnosti výpovědi, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Policejní orgán proto navrhl věc odložit.

35. Z e-mailu zástupce žalobců adresovaného zástupci žalovaného ze dne [datum], [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, bylo zjištěno, že uváděl, že mu nebyla doručena žaloba na přezkum výpovědi. Podání žaloby na přezkum oprávněnosti výpovědi neznamená, že nájemní vztah trvá a nebrání podání návrhu na vyklizení bytu. Žalobci považují za bezpředmětné vystavovat kvitanci, když žalovanému e-mailem potvrdili, že ke konci roku 2015 neevidovali z titulu neuhrazeného nájemného žádnou pohledávku. Od ledna letošního roku by měl mít žalovaný potvrzení za platby, které provedl. Žalobci neevidují žádost žalovaného o sdělení čísla účtu, na které by měl nájemné hradit. Číslo účtu pro úhradu nájemného je[tel. číslo]/[Anonymizováno].

36. Z SMS zprávy z [datum], [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, bylo zjištěno, že žalobce a) obdržel z čísla[tel. číslo] ([Jméno zainteresované osoby 2/0]) zprávu: „Ahoj, četl jsem před chvílí tu patlaninu od Šafránka. Jestli mluví tvým hlasem, tak si jen těžko vyjdeme vstříc. Právě naopak. [jméno FO].“.

37. Z e-mailu dcery žalobců ze dne [datum], [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, bylo zjištěno, že se obracela na paní [Anonymizováno], pracovnici OSPOD, s tím, že si musí stěžovat na otce dítěte – žalovaného. Žalovaný jí zabavil kočárek, násilně vniknul do domu jejích rodičů (žalobců) a odcizil mnoho jejích věcí pro péči o dítě. Žalovaný jí nadále blokuje byt, který chce využívat pro péči o dítě. Žalovaný byt nepotřebuje, bydlí jinde již mnoho měsíců a pouze zneužívá ochrany nájemníků.

38. Z e-mailu dcery žalobců ze dne [datum], [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, bylo zjištěno, že žalovanému psala, že je třeba dořešit věci, které jí odcizil. Připomínala mu, že se zmínil, že by rád ukončil své pobývání u nich dohodou a prosila jej, aby v této věci kontaktoval žalobce a). Závěrem uvedla, že by měla ráda vše vyřešeno a nastěhovala se se synem do bytu. Syn potřebuje především pokojíček, tedy aby žalovaný uvolnil byt.

39. Z vyjádření žalobců (v postavení žalobců) ze dne [datum] k žalobě ve věci vedené před Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že uvedli, že žalovaný má od dubna 2016 pronajatý dům na adrese [adresa] cca 2 minuty chůze od bytu. V létě 2016 prezentoval sociální pracovnici tento byt jako své bydliště. Po [datum] žalovaný v bytě nebydlel a mimo dobu péče o syna se v něm vyskytoval zřídka. Byt však blokuje, aby v něm nemohla bydlet jejich dcera s dítětem.

40. Z e-mailu dcery žalobců ze dne [datum], [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hodin, bylo zjištěno, že psala žalovanému, že ještě neuhradil veškeré výživné na syna a dále uvedla, že ho žádá o komunikaci ohledně uvolnění bytu dohodou, jelikož toto dávno slíbil.

41. Z protokolu o jednání ze dne [datum] ve věci vedené před Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že v úvodu jednání byla řešena možnost smíru spočívající v ukončení nájemního poměru dohodou k datu předmětného jednání, žalovaný požadoval, aby mu žalobci nahradili náklady řízení. K uzavření smíru nedošlo. Žalobci uváděli, že byt potřebují pro dceru. Byly prováděny listinné důkazy.

42. Z vyjádření žalovaného (v postavení žalobce) ze dne [datum] ve věci vedené před Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že uvedl, že s dcerou žalobců žil v partnerském svazku do jara loňského roku (2016). Žalovaný žalobcům navrhoval uzavření smíru o ukončení nájmu za podmínky úhrady nákladů řízení v částce 14.000 Kč. Na tuto podmínku žalobci nepřistoupili.

43. Z protokolu o jednání ze dne [datum] ve věci vedené před Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že jako svědkyně byla vyslechnuta dcera žalobců, [jméno FO]. Vypověděla, že s žalovaným vedli spory o dítě, které se rozhodla řešit odstěhováním. Žalovaný v bytě nadále pobýval, ale měl pronajatý i byt jinde, resp. během května se odstěhoval do [Anonymizováno] a potom do [Anonymizováno], ale rozhodl se byt okupovat dále, aby ho nemohla užívat. Po výměně zámků žalobcem a) se žalovaný do bytu vloupal a odcizil mimo jiné šuplíky, příčky v ledničce a odmítá je vrátit. Do bytu chodí skoro denně. Je přístupný. Věší tam prádlo. Chodí si tam hrát se synem, aby změnili prostředí. Žalovaný tam byl předevčírem, protože chtěl mít na celý den syna. Protože byl nemocný, asi hodinu si s ním hrál v bytě v jedné místnosti, která je zařízena hračkami. Žalovaný byt opustil, nemá tam žádné věci. Byt je nepoužitelný. Když tam žalovaný v neděli přijel, byla jedna místnost zamknutá, protože tam zbyl šuplík, o který nechce přijít. Jako svědek byl dále vyslechnut [jméno FO], který vypověděl, že je kamarádem a zaměstnancem žalovaného. Ví, že situace v domě nebyla dobrá, žalovaný se odstěhoval a řešilo se, zda se tam bude stěhovat s přítelkyní nebo ne.

44. Z protokolu o jednání ze dne [datum] ve věci vedené před Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že zástupkyně žalobců (v postavení žalovaných) uváděla, že žalovaný (v postavení žalobce) v bytě nebydlí od ledna 2016, resp. žalovaný si v září 2016 odstěhoval své věci a posléze se tam nastěhovala dcera žalobců s dítětem. Žalovaný uvedl, že se z bytu odstěhoval, protože tam byla napjatá atmosféra. Žalobci se vůči němu chovali nepřiměřeně. Žalobce a) vyměnil zámky bytu. Proto se rozhodl byt opustit. Nějakou domu bydlel v [Anonymizováno] [Anonymizováno] na [adresa], nyní se fakticky zdržuje na adrese [adresa].

45. Ze závěrečného návrhu žalobců (v postavení žalovaných) ze dne [datum] ve věci vedené před Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že uvedli, že jejich dceři přenechali k užívání předmětný byt s tím, že si k bydlení může přizvat žalovaného, svého tehdejšího partnera. Žalovaný se k jejich dceři po nějaké době začal chovat nevhodně a ona se rozhodla se s ním rozejít a z bytu se odstěhovat. Žalobci dali žalovanému z opatrnosti taktéž výpověď. Žalovaný podal žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi dne [datum], kdy již v bytě déle než měsíc nebydlel. V srpnu 2016 zahájil žalovaný laxní a velmi pomalý odvoz věcí z bytu. Poté, co žalobci vyměnili zámky, žalovaný do bytu dne [datum] vnikl násilím a neoprávněně si z něj odnesl věci patřící jejich dceři. Ta se do bytu nastěhovala až po soudním jednání dne [datum], kdy bylo jasné, že žalovaný byt definitivně opustil.

46. Z předžalobní výzvy z [datum], vč. dodejky, bylo zjištěno, že žalobci vyzvali žalovaného k úhradě částky 66.000 Kč za užívání bytu v období od května 2016 do března 2017.

47. Z vyjádření žalobců (v postavení žalovaných) ze dne [datum] k odvolání žalovaného (v postavení žalobce) ve věci vedené před Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že uváděli, že žalovaný neměl v době podání žaloby v úmyslu v bytě bydlet, již měl pronajatý jiný dům. Byt pouze blokoval, aby mohl vytvářet nátlak na jejich dceru při jednáních o péči o jejich nezletilého syna.

48. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum], č.j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že jím byla zamítnuta žaloba žalovaného (v postavení žalobce) o určení, že výpověď z nájmu bytu, kterou vůči žalovanému učinili žalobci (v postavení žalovaných) dopisem označeným jako „Výpověď nájemní smlouvy“ s datem [datum] je neplatná. Žalovaný namítal, že výpověď je neplatná, protože je výpovědní důvod specifikován velmi neurčitě, resp. je neoprávněná, protože tvrzený výpovědní důvod není dán. Soudy vyšly ze skutkového zjištění, že žalovaný a dcera žalobců, [jméno FO], užívali od roku 2012 v domě ve vlastnictví žalobců v podkroví byt, který jim žalobci nabídli k bydlení a užívání. Bylo dohodnuto, že za bydlení a jako příspěvek na energie spojené s užíváním bytu budou platit částku 12.000 Kč; žalovaný dle dohody hradil 7.000 Kč a [jméno FO] 5.000 Kč. Doba bydlení nebyla nijak časově ohraničena. V roce 2016 docházelo mezi žalovaným a dcerou žalobců k výrazným rozporům a žalovaný se během května z bytu fakticky odstěhoval. Žalobci doručili žalovanému a [jméno FO] listinu ze dne [datum] označenou jako „Výpověď nájemní smlouvy“. Žalovanému a [jméno FO] vznikl společný nájem bytu dle § 2270 odst. 1 o. z. Žaloba byla podána včas v hmotněprávní prekluzivní lhůtě. Byla-li výpověď dána pronajímateli oběma společným nájemcům, je nezbytné, aby byli účastníky řízení oba nájemci, ať již na straně žalující či žalované. Neúčastní-li se všichni nerozluční společníci řízení o přezkum oprávněnosti výpovědi, nemůže být žalobě vyhověno, a to pro nedostatek věcné legitimace. Vzhledem k tomu, že žalobu podal jen žalovaný proti žalobcům a [jméno FO] [Anonymizováno] účastníkem řízení nebyla ani do něj později nepřistoupila, je nadbytečné posuzovat naplněnost uplatněných výpovědních důvodů. V této souvislosti bylo odkázáno na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], v němž byl řešen přezkum oprávněnosti výpovědi v případě společného nájmu bytu manželi.

49. Svědek [jméno FO] vypověděl, že do roku 2016 nebo 2017 pracoval ve firmě žalovaného. S žalovaným se nadále vídají, protože jsou kamarádi. V roce 2016 došlo ke stěhování. V té souvislosti docházelo ke konfliktům žalovaného se slečnou [jméno FO]. Byl osobně přítomen tomu, když měl žalovaný problém dostat se do bytu, kde měl své věci, protože [jméno FO] odjeli na dovolenou. S žalovaným tam jeli. Chtěl stěhovat nějaké věci. Zjistil, že jeho klíč nesedí, takže se volali zámečníci (v rámci doplňujících dotazů žalobce svědek uváděl, že mu žalovaný volal, že má problém dostat se do bytu a volal ho, aby tam byl jako svědek, resp. volal mu až poté, co měl problém se do bytu dostat.). Zámečníci chtěli vidět nájemní smlouvu, nebo nějaký doklad, že má k bytu právo. Už si nepamatuje, jestli nějakou smlouvu měl, nebo ne, ale odvrtalo se to. Zámečník odvrtával vstupní dveře do domu. Není si vědom toho, že by se odvrtávaly i jiné dveře, resp. neví, jestli se musela odvrtávat i branka. Něco stěhovali ještě ten den. Potom – v týdnu nebo v následujících 14 dnech – stěhovali další věci, které žalovanému patřily, např. sedačku, ledničku a nějaké drobnosti. Žalovaný ho požádal, aby jel s ním, protože předával syna své bývalé partnerce a chtěl, aby předal žalobci a) klíče, už nic nestěhovali. Žalovaný se bál fyzického konfliktu. Zastavili před domem - před vchodem. Zazvonilo se na dveře. Vyšla partnerka. Převzala si dítě. Šla dovnitř – „oni bydleli nahoře“ - a svědek pak šel zazvonit na spodní dveře na žalobce a), předal mu klíče a odjeli pryč. Už si nepamatuje, zda při tom, něco říkali, možná [právnická osoba] „předávám klíče“. Jednalo se o svazek klíčů, asi dva, nebo tři. Jeden byl speciální, asi titan, nebo něco podobného. Jednalo se o klíče od horního bytu. Neví, zda byly všechny klíče od horního bytu. Dva klíče byly možná od branky a od vstupních dveří. Oproti vydání klíčů nebylo požadováno potvrzení. Žalovaný mu v době, kdy jeli vyklízet věci, sděloval, že se rozchází s partnerkou, a že tam byly problémy s tchánem. V té době měli pronajatý dům, kde bylo sídlo firmy. Plán byl takový, že v přízemí bude kancelář a dům budou užívat žalovaný s partnerkou. Dům byl asi 300 m od předmětného bytu. Svědek se předání syna žalovaného účastnil vícekrát. Byl u toho asi 3krát až 4krát. Žalovaný buď volal, nebo zazvonil. Svědek seděl v autě. Slečna [jméno FO] přišla, převzala si dítě a vzala si autosedačku. Byla to otázka pár minut. V době, kdy dělali markýzu – ještě před stěhováním – dával žalovaný žalobci a) peníze za nájem - byla to platba na ruku. Žalovaný se ptal, jestli dostane nějaké potvrzení a žalobce a) mu odpověděl, že potom.

50. Svědkyně [jméno FO] vypověděla, že žalobci jsou její rodiči. Žalovaný byl několik let její partner a mají spolu syna. V bytě s žalovaným žili několik let. V roce 2015 se jim narodil syn [jméno FO]. Žalovaný se k ní i k jejím rodičům začal chovat zle. V dubnu 2016 se odhodlala k rozchodu. Odstěhovala se i se synem pryč a současně podali výpověď, protože byt byl v domě jejích rodičů a byl stavěn pro ni k jejímu užívání. Chtěla, aby se vše vyřešilo co nejrychleji, ale žalovaný se neodstěhoval. Řekl, že to schválně bude blokovat soudním způsobem, aby si to užili, a že jim vše znepříjemní. Žalovaný v létě 2016 bydlel již jinde, nicméně do bytu stále chodil. Občas tam něco přinesl, něco odnesl a neumožnil jí tak byt užívat. V září 2016 si mysleli, že byt už neužívá, nicméně žalovaný tam pak násilně vnikl a vyměnil zámky. Odcizil také některé věci. Nějaké své věci tam nechal. Žalovaný do bytu chodil výjimečně, občas po dohodě s ní, když se chtěl setkat se synem. Pustila ho do bytu. Myslí si, že žalovaný klíče od bytu měl. Když vyměnil klíče, tak dal kopii jejím rodičům. Kdyby jejím rodičům odevzdal klíče od bytu, určitě by to věděla a okamžitě by se tam nastěhovala, protože jejím zájmem bylo bydlet v tom bytě a starat se o syna. Policie jí sdělila, že s ohledem na podanou žalobu proti výpovědi nijak zasahovat nebude. Svědkyně tak byla u rodičů a čekala, že se věc vyřeší soudně nebo dohodou. Žalovaného několikrát vyzývala, aby byt předal, ale k tomu nedošlo. V dubnu nebo květnu 2017 věc řešila s právníky. Řešili možnost podání předběžného opatření. To nakonec nepodali. Do bytu se nastěhovala až v září 2017, před tím vymalovali jednu místnost. [jméno FO] viděla po události, při níž zasahovala policie, jen jednou u soudu. Žalovaný si občas vozí nějaké lidi na předávání [Anonymizováno], ale nevybavuje si, že by u toho někdy byl pan [jméno FO]. S žalovaným komunikují různými formami - i osobně nebo telefonicky, nicméně vzhledem k tomu, že se k ní chová hrubě a nátlakově, preferuje komunikaci prostřednictvím e-mailu nebo SMS, aby to bylo dohledatelné. Možná by nějaký e-mail, nebo SMS ve vztahu k užívání bytu dohledala, ale neví.

51. Na základě shora provedených důkazů a skutečností, které účastníci učinili mezi sebou nespornými, a které nijak neodporují provedeným důkazům, dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, a to že žalobci, jako pronajímatelé, uzavřeli s žalovaným a [jméno FO], jako nájemci, v roce 2012, smlouvu o nájmu podkrovního bytu v budově č. p. [Anonymizováno], stojící na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v k. ú. [adresa]. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný a [jméno FO] se zavázali za užívání bytu hradit částku 12.000 Kč měsíčně, resp. každý z nich se zavázal hradit částku 6.000 Kč měsíčně. Žalobci doručili [jméno FO] dne [datum] výpověď z nájmu bytu datovanou [datum], přičemž žalovaný jí v tento den odmítl převzít. Žalovaný podal proti výpovědi dne [datum] námitky. Zástupce žalobců sdělil dne [datum] zástupci žalovaného, že žalobci na výpovědi trvají. Žalovaný podal dne [datum] žalobu na přezkum výpovědi. Žalovaný žádal dne [datum] žalobce a) o kvitanci za závazky z titulu nájemného. Žalobce a) ve dnech [datum] a [datum] vyzýval žalovaného k vyklizení bytu. Dne [datum] sdělil žalobce a) žalovanému, že vyměnil zámky a zbytek jeho věcí uskladnil. Žalovaný dne [datum] vyměnil zámky u branky oplocení a u vchodových dveří do domu, ve kterém se nachází předmětný byt a odvezl z něj některé věci, některé své věci v něm ponechal. Žalobkyně b) si dne [datum] převzala od zástupce žalovaného 2 svazky klíčů po 2 kusech od zámků ve vstupních dveřích a od vstupní branky oplocení. Zástupce žalovaného dne [datum] sdělil zástupci žalobců, že je předčasné požadovat vyklizení bytu a že žalovaný nadále odmítá hradit platby nájemného v hotovosti. Zástupce žalobců sdělil dne [datum] zástupci žalovaného číslo účtu pro úhrady nájemného. [jméno FO] dne [datum] pracovnici OSPOD sdělovala, že jí žalovaná nadále „blokuje“ byt. [jméno FO] dne [datum] žádala žalovaného, aby kontaktoval žalobce a) ohledně dohody na ukončení jeho pobytu u nich a aby uvolnil byt. Žalobci ve vyjádření k žalobě o přezkum oprávněnosti výpovědi ze dne [datum] uvedli, že žalovaný byt „blokuje“. [jméno FO] dne [datum] žádala žalovaného o komunikaci ohledně uvolnění bytu dohodou. Při jednání ve věci o přezkum oprávněnosti výpovědi dne [datum] byla řešena možnost smíru spočívající v ukončení nájemního poměru dohodou stran ke dni tohoto jednání ([datum]). Žalobci žalovaného dne [datum] vyzvali k úhradě částky za užívání bytu od května 2016 do března 2017. Žaloba o přezkum výpovědi byla pravomocně zamítnuta rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum], č.j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka].

52. Pokud jde o výpověď svědka [jméno FO], soud ji nehodnotil jako věrohodnou. Soud přihlédl k tomu, že tento svědek má přátelský vztah k žalovanému, a dále ke způsobu, jakým tento svědek soudu sděloval zjišťované skutečnosti a k jeho chování při výpovědi. Na jednu stranu nebyl schopen uvést konkrétní období, do kdy pracoval ve společnosti žalovaného, na druhou stranu byl schopen přesně popsat, v jakém období se měl žalovaný odstěhovat z předmětného bytu a kdy měl žalobci a) prostřednictvím svědka vracet klíče od bytu. Svědek dokázal přesně popsat klíče, které měl žalobci a) vracet, ale už si nevzpomínal, zda při předání klíčů s žalobcem a) o něčem hovořil. Svědek nejprve vypověděl, že s žalovaným na místo jeli, protože chtěl žalovaný stěhovat nějaké věci a poté, co zjistili, že jeho klíč nesedí, volali zámečníky. V dalším průběhu své výpovědi však uváděl, že mu žalovaný volal, že má problém dostat se do bytu a volal ho, aby tam byl jako svědek, resp. volal mu až poté, co měl problém se do bytu dostat. Ve výpovědi svědka tak byly rozpory. Svědek současně uváděl, že se v den, kdy vracel klíče, nejprve zvonilo na dveře [jméno FO], která bydlela nahoře, aby si převzala dítě, a následně zvonil na spodní dveře k bytu, kde bydleli žalobci. Tato skutečnost je v rozporu s výpovědí svědkyně [jméno FO], která vypověděla, že se synem bydlela u žalobců, ale i s dalšími listinnými důkazy – e-maily z [datum], [datum] či [datum], v nichž svědkyně [jméno FO] řešila uvolnění předmětného bytu tak, aby se do něj mohla se synem nastěhovat. Pokud jde o výpověď [jméno FO], vzal soud při hodnocení její výpovědi v potaz, že má příbuzenský vztah k žalobcům, tato skutečnost však bez dalšího neznamená nevěrohodnost svědkyně. Její výpověď soud ve vztahu k tvrzením o tom, že bydlela u rodičů, a že kdyby žalovaným odevzdal jejím rodičům klíče od bytu, určitě by to věděla a okamžitě by se tam nastěhovala, hodnotil jako věrohodnou, neboť jí potvrzují i výše popsané listinné důkazy a současně je výpověď této svědkyně konzistentní i s její výpovědí při jednání před Obvodním soudem pro Prahu 6 dne [datum].

53. Pokud jde o tvrzení žalovaného o tom, že žalobcům předal v září 2016 klíče od předmětného bytu, nemohl soud odhlédnout od skutečnosti, že žalovaný ve vyjádření k žalobě ze [datum] neuváděl, že by předal klíče od bytu žalobcům, pouze uváděl, že byt vyklidil a opustil na konci září roku 2016, přičemž o tom informoval dceru žalobců, [jméno FO], se kterou byl průběžně v kontaktu. Až při jednání dne [datum] žalovaný uvedl, že žalobcům vrátil i klíče od bytu. Jak již bylo uvedeno výše, tvrzení žalovaného o vyklizení bytu a předání klíčů žalobcům je v rozporu s výše uvedenými listinnými důkazy, zejména e-maily z [datum], [datum] či [datum] a protokolem o jednání ze dne [datum]. Soudu se současně jeví málo pravděpodobnou skutečnost, že by o předání klíčů nebyl sepsán předávací protokol, když v září 2016 byly obě strany sporu právně zastoupeny a klíče od zámků ve vstupních dveřích do budovy a od vstupní branky byly předávány za současného vyhotovení předávacího protokolu.

54. S ohledem na shora uvedené měl soud skutkový stav za dostatečně prokázaný, a proto další návrhy na doplnění dokazování zamítl. Soudem tak nebylo provedeno žalovaným navrhované vyjádření žalobců (v postavení žalovaných) v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum], kterým mělo být prokázáno tvrzení, že uváděli, že žalovaný v bytě od května 2016 nebydlel, byt opustil a nadále ho neužíval. Soudem bylo taktéž zohledněno, že žalovaný tento důkaz označil až v podání z [datum], tj. až poté, co nastaly účinky koncentrace řízení (dne [datum]), a k tomuto důkazu tak nelze přihlížet v souladu s ustanovením § 118b odst. 1 o. s. ř. Pokud žalovaný poukazoval na to, že ve věci byl navržen důkaz soudním spisem sp. zn. [spisová značka], je třeba přihlédnout k tomu, že při jednání dne [datum] byli účastníci soudem vyzváni, aby označili konkrétní listiny, které mají být z tohoto spisu provedeny, přičemž tato listina nebyla ve stanovené lhůtě označena. Pokud bylo poukazováno na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod číslem 98/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, resp. skutečnost, že tento důkaz je navrhován k popření pravdivosti tvrzení žalobců, že žalovaný byt užíval od října 2016 do března 2017, nelze ani z této judikatury dovodit přípustnost předmětného důkazu. Dle soudu nebyly splněny ani podmínky pro provedení navrženého účastnického výslechu žalovaného, neboť účastnický výslech může být dle ustanovení § 131 odst. 1 o. s. ř. proveden jen, nelze-li prokazovanou skutečnost zjistit jinak. Žalovaný přes výzvu soudu při jednání dne [datum] nedoplnil, jaké konkrétní skutečnosti mají být prokázány jeho účastnickým výslechem a zejména, z jakého důvodu nemohou být prokázány jinak. Soud pak neprováděl ani žalovaným navrhovaný důkaz textovou zprávou z komunikace žalovaného a žalobce a) ze září 2016, když tento důkaz nebyl předložen a žalovaný k výzvě soudu při jednání dne [datum] uvedl, že na provedení tohoto důkazu netrvá.

55. Podle ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

56. Podle ustanovení § 3074 odst. 1 o. z. se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

57. Podle ustanovení § 1949 odst. 1 o. z. přijímá-li věřitel plnění, vydá dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu (kvitanci). V kvitanci vyznačí jméno dlužníka i věřitele, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn. Je-li kvitance vydána na jistinu, má se za to, že bylo vyrovnáno také příslušenství pohledávky. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení dlužník může plnění odepřít, nevydá-li mu věřitel zároveň kvitanci.

58. Podle ustanovení § 2237 o. z. smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

59. Podle ustanovení § 2238 o. z. užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou.

60. Podle ustanovení § 2270 odst. 1 o. z. uzavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu; společným nájemcem bytu se stane i osoba, která se souhlasem stran přistoupí ke smlouvě.

61. Podle ustanovení § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu neurčitou v tříměsíční výpovědní době i v případě, že potřebuje byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni.

62. Podle ustanovení § 2290 o. z. má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

63. Podle ustanovení § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.

64. Podle ustanovení § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

65. Podle ustanovení § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

66. Jak již bylo uvedeno výše, mezi účastníky nebylo sporným uzavření nájemní smlouvy k předmětného bytu, výše částky, kterou se žalovaný zavázal žalobcům v postavení pronajímatelů za užívání bytu hradit (6.000 Kč měsíčně), ani okolnost, že žalobci doručili nájemcům na přelomu dubna a května 2016 výpověď z nájmu bytu. Spornou mezi účastníky zůstala otázka, zda žalobcům vznikl nárok na úhradu za užívání bytu žalovaným v období od května 2016 do března 2017, resp. zda se žalovaný dostal s těmito platbami do prodlení, když žalovaný namítal, že byt v průběhu září 2016 vyklidil a klíče předal žalobcům a že se nemohl dostat do prodlení, neboť žalobci mu odmítli vystavit řádnou kvitanci. Žalovaný konečně vznesl námitku promlčení.

67. Pokud jde o žalovaným vznesenou námitku promlčení, kdy namítal, že žalobci nárok nejprve uplatnili jako bezdůvodné obohacení a teprve v podání z [datum] přistoupili ke změně žaloby v tom smyslu, že nárok uplatňují z titulu nájemného, jehož poslední dílčí částka měla být splatná dne [datum], přihlédl soud k tomu, že podle ustálené judikatury se důvodnost námitky promlčení zkoumá ve vztahu k nároku uplatněnému žalobou, přičemž není významné, jak účastníci nárok kvalifikovali po právní stránce a z jakých právních důvodů byla námitka promlčení vznesena. Právní kvalifikace žalobou uplatněného nároku je výhradně věcí soudu, a proto není rozhodné, jak tvrzené skutečnosti, resp. již v řízení učiněná skutková zjištění právně kvalifikuje účastník řízení. Dospěje-li soud k závěru, že skutková zjištění učiněná v řízení lze subsumovat pod jinou hypotézu právní normy, než tu, jejíhož naplnění se dovolává účastník řízení, je povinen tak učinit. Žalobce nemusí svůj nárok právně kvalifikovat, a pokud tak učiní, není soud jeho právním názorem vázán. Z uvedeného vyplývá, že změna právní kvalifikace nároku v průběhu řízení, jakož i rozhodnutí soudu o připuštění změny žaloby spočívající ve změněném skutkovém základě, nemají žádný vliv na běh (stavění) promlčecí doby (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a v něm citovaná judikatura, usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod číslem 78/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, vyslovující, že je-li podle názoru soudu nájemní smlouva neplatná a jiný důvod užívání není tvrzen, není změnou skutkového stavu vymezeného v žalobě, posoudí-li soud nárok žalobců na zaplacení požadované částky podle hmotněprávních norem upravujících nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení). Pokud byl tedy žalobou ze dne [datum] uplatněn nárok na peněžité plnění, vycházející ze skutkového tvrzení, že žalovaný užíval od roku 2012 byt žalobců společně s jejich dcerou, přičemž od května 2016 nehradil žalobcům za užívání bytu ničeho a byt jim zpřístupnil až v březnu 2017, přičemž současně probíhá řízení o oprávněnosti výpovědi z nájmu, kterou žalobci žalovanému dali dne [datum], a žalobci následně svůj nárok v návaznosti na výsledek řízení o přezkum oprávněnosti výpovědi kvalifikovali jako nárok na placení nájemného z titulu nájemní smlouvy, nemůže být vznesená námitka promlčení posouzena jako důvodná.

68. Soud se pak dále zabýval tvrzením žalovaného, že byt v průběhu září 2016 (po uplynutí výpovědní doby) vyklidil a klíče předal žalobcům. Soud přihlédl k tomu, že nájemce je povinen odevzdat byt k okamžiku skončení nájmu, tj. k poslednímu dni nájemního vztahu. Nestane-li se tak, má nájemce povinnost hradit úhradu za užívání bytu až do doby jeho faktického odevzdání, nikoliv pouze do okamžiku zániku nájmu bytu. Odevzdání bytu v sobě zahrnuje jeho vyklizení a předání do faktické dispozice pronajímatele, včetně klíčů. Je vhodné o takovém jednání pořídit písemný, stranami podepsaný protokol a fotodokumentaci. Konkludentní jednání nájemce vztahující se k odevzdání bytu pronajímateli, aby s ním mohl disponovat. Ze všech okolností musí být zřejmé, že nájemce nehodlá byt v budoucnu nadále užívat; k odevzdání klíčů dojít nemusí (viz PETROV, Jan. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2019. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-747-7, k § 2292).

69. Jak již bylo uvedeno výše, tvrzení žalovaného, že žalobcům v září 2016 předal klíče od předmětného bytu, nebylo v řízení prokázáno. Současně nelze mít s ohledem na okolnosti konkrétního případu za to, že by žalovaný byt opustil takovým způsobem, že by bylo možné považovat nájem lze bez jakýchkoli pochybností za skončený, když v e-mailu z [datum] zástupce žalovaného sděloval zástupci žalobců, že výpověď považuje za neplatnou a pokud ze strany žalobců chyběla vůle řešit věc zpětvzetím výpovědi, nezbyde než vyčkat na pravomocné rozhodnutí a při jednání dne [datum] byla řešena možnost smíru spočívající v ukončení nájemního poměru dohodu stran k datu předmětného jednání.

70. Nájemce se v řízení podle § 2290 o. z. domáhá přezkoumání, zda je výpověď oprávněná, tedy „zkontrolování oprávněnosti (správnosti) výpovědi“. Soud se tak v tomto řízení zabývá naplněností uplatněného výpovědního důvodu, a zjistí-li, že výpovědní důvod nebyl dán, rozhodne, že výpověď je neoprávněná. Přezkum oprávněnosti výpovědi podle tohoto ustanovení je třeba chápat v širším smyslu, a zjistí-li soud v řízení podle § 2290 o. z., že výpověď je z nějakého důvodu neplatná (absolutně, relativně) či zdánlivá, žalobě nájemce vyhoví, neboť ani taková výpověď nebyla dána „po právu“, a je proto „v širším smyslu“ neoprávněná. Naplněností uplatněného výpovědního důvodu se může soud zabývat jen v řízení podle § 2290 o. z., tedy jen v případě, že nájemce, kterému byla výpověď doručena (dostala se do sféry jeho dispozice), podal ve lhůtě stanovené v § 2290 o. z. žalobu, jíž se domáhá přezkumu oprávněnosti výpovědi. Jde o specifickou žalobu, definovanou v hmotněprávním předpise, žalobce nemusí v řízení prokazovat naléhavý právní zájem. Ustanovení § 2290 o. z. brání tomu, aby naplněnost výpovědního důvodu uplatněného ve výpovědi z nájmu bytu byla posuzována v jiném řízení, a to ani jako otázka předběžná. Pod pojem „oprávněnost“ (v užším smyslu) tak lze podřadit důvodnost, naplněnost uplatněného výpovědního důvodu (zda nájemce skutečně nezaplatil nájemné, dal celý byt bez souhlasu pronajímatele do podnájmu, neoznámil zvýšení počtu osob žijících v bytě atd.); důvodnost výpovědi tak nelze zkoumat v jiném řízení než v řízení podle § 2290 o. z. Ustanovení § 2290 o. z. naopak nebrání, aby soud k neplatnosti či zdánlivosti výpovědi přihlédl i v jiném řízení. Zjistí-li soud již v řízení podle § 2290 o. z., že výpověď je neplatná či zdánlivá, bude to mít za následek rozhodnutí o neoprávněnosti takové výpovědi (tedy vyhovění žalobě). Neuplatní-li však žalobce v řízení podle § 2290 o. z. důvody neplatnosti (absenci písemné formy, neuvedení výpovědního důvodu, nepoučení nájemce o možnosti podat žalobu podle § 2290 o. z., rozpor s dobrými mravy atd.) či zdánlivosti výpovědi (výpovědní důvod je uveden neurčitě, nesrozumitelně apod.) a v řízení nevyjdou najevo ani jinak, nebrání to jejich uplatnění v dalších řízeních. Zákon nestanoví žádnou lhůtu ani neupravuje žádné zvláštní řízení k jejich uplatnění (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 3328/2017, uveřejněný pod číslem 112/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

71. Pronajímatel má právo na náhradu za užívání bytu (bývalým) nájemcem ve výši ujednaného nájemného podle § 2295 o. z. do doby, kdy mu je byt skutečně odevzdán (§ 2292 o. z.), bez ohledu na to, zda ho nájemce užívá. Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí při výkladu obč. zák. formuloval a odůvodnil závěr, že vyklizení nemovité věci (bytu) v sobě zahrnuje též odevzdání věci majiteli tak, aby k ní měl volný přístup a mohl s ní dále disponovat – např. odevzdáním klíčů – nestačí ji pouze opustit. Rovněž za účinnosti současné právní úpravy (o. z.) platí, že řádné vyklizení bytu (nemovitosti) předpokládá i jeho odevzdání pronajímateli. Odevzdání bytu pronajímateli upravuje § 2292 věta druhá a třetí o. z.; nájemce má pronajímateli odevzdat klíče, přičemž věta třetí stanoví vyvratitelnou domněnku odevzdání bytu pronajímateli po skončení nájmu ke dni, kdy ho nájemce opustil způsobem, jímž dal jednoznačně najevo, že zanechává užívání bytu s úmyslem se tam již nevrátit; aniž by mu odevzdal klíče (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2059/2018, uveřejněný pod číslem 33/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

72. Žaloba žalovaného o přezkum oprávněnosti výpovědi byla pravomocně zamítnuta, současně nebylo prokázáno, že by žalobcům předal klíče od bytu či že by před březnem 2017 byt opustil takovým způsobem, že by bylo možné považovat nájem bez jakýchkoli pochybností za skončený. Jak se podává z výše citované judikatury, okolnost, zda žalovaný byt skutečně užíval, nemá vliv na vznik nároku žalobců jako pronajímatelů na náhradu za užívání bytu (bývalým) nájemcem ve výši ujednaného nájemného podle § 2295 o. z. Nárok žalobců na úhradu částky 66.000 Kč, tj. částku 6.000 Kč měsíčně za období od května 2016 do března 2017 (celkem 11 měsíců) je proto po právu.

73. Pokud jde o námitku žalovaného, že tím že mu žalobci odmítli vystavit kvitanci za platby od poloviny roku 2012 do dubna 2016, octili se sami v prodlení a žalovaný tak nemůže být v prodlení s úhradou dluhu, zohlednil soud, že kvitance je soukromou listinou (§ 565 a 566), kterou věřitel potvrzuje dlužníkovi, že mu splnil dluh a tento zanikl; vystavení kvitance má za následek, že na věřitele přechází důkazní břemeno ohledně případného tvrzení, že poskytnutým plněním nedošlo ke splnění dluhu (srov. NS 33 Cdo 2992/2013 a 22 Cdo 2670/1998). Pouhé potvrzení o plnění (typicky o tom, že došlo k platbě) není kvitancí (srov. NS 33 Odo 890/2005). Funkci kvitance nemůže plnit věřitelem vystavená faktura, neboť neobsahuje potvrzení o zaplacení; naopak příjmový pokladní doklad pořizovaný dlužníkem (a podepsaný věřitelem) plnit funkci kvitance může (NS 32 Cdo 1194/2017). Dlužník je podle odst. 2 oprávněn věřiteli odepřít plnění, pokud věřitel odmítne na žádost dlužníka oproti plnění vydat kvitanci. Pokud věřitel v této situaci vydání kvitance odmítne, ocitá se v prodlení; dlužník tak mj. může využít náhradního způsobu splnění formou soudní úschovy (§ 1953) není k tomu však povinen (NS 20 Cdo 3185/2007). Aplikace ustanovení dopadá na případy, kdy může a má být dlužníkem věřiteli plněno především osobním předáním, současné předání kvitance v situaci, kdy dlužník plní např. bezhotovostním převodem, je fakticky stěží realizovatelné (viz PETROV, Jan. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2019. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-747-7, k § 1949).

74. Význam povinnosti vydat kvitanci je v zákoně zdůrazněn tím, že dlužník může splnění dluhu vydáním kvitance dokonce podmiňovat. Pokud by mu věřitel při převzetí plnění odmítl potvrzení vydat, může dlužník plnění odepřít. Věřitel se tím také ocitá v prodlení a dlužník je oprávněn využít náhradního splnění do soudní úschovy (§ 1953). Dlužník má právo požadovat vydání kvitance „zároveň“ se svým plněním. Časová souslednost jednotlivých kroků je poněkud náročná (žádost o kvitanci, splnění, potvrzení o proběhlém splnění), splnění i vydání kvitance by nicméně mělo proběhnout současně, tedy „z ruky do ruky“. Jakmile dlužník nabídne věřiteli své plnění, je oprávněn současně s tím požádat o vydání potvrzení a odevzdání, resp. provedení plnění tímto vydáním podmínit. Pokud z chování věřitele bude zjevné, že kvitanci dlužníkovi není připraven a ochoten vydat, může dlužník až do změny situace své plnění odepřít. Dlužník nemusí nejprve splnit a až následně kvitanci od věřitele očekávat. Věřitel musí být připraven poskytnout kvitanci „zároveň“ s plněním. Uvedené se z povahy věci týká pouze situací, kdy věřitel plnění fyzicky přijímá, resp. jejichž plnění přebírá do své dispozice, které přechází do jeho sféry za jeho přítomnosti. Týká se to především převzetí plateb v hotovosti, přejímky zboží, díla či přijetí jakékoliv provedené služby nebo činnosti. Jen tehdy jsou naplněny předpoklady pro vydání kvitance „zároveň“ s předáním plnění a dlužník tedy může současným vydáním kvitance své plnění podmiňovat. Naopak o tyto případy nepůjde u bezhotovostních bankovních převodů, kdy ke splnění dochází dle § 1957 odst. 1 připsáním na účet poskytovatele platebních služeb věřitele, tedy bez jeho přítomnosti a bez takového úkonu „přijetí“, který by časově a místně umožňoval vydání kvitance „zároveň“ se splněním ve stejném okamžiku. V těchto případech není možno plnění odepřít. Věřitel ale nepochybně ani není povinen kvitanci vystavit napřed (viz Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, k § 1949).

75. V daném případě bylo zjištěno, že žalovaný dne [datum] žádal žalobce a) o kvitanci za závazky vzniklé z titulu nájemného, která dosud nebyla bezdůvodně vystavena. Žalobce a) mu téhož dne sděloval, že do konce roku 2015 bylo vše uhrazeno a o tom, co chybí v roce 2016, mají oba jasno. Zástupce žalovaného sděloval dne [datum] zástupci žalobců, že žalovaný odmítá pokračovat v dosavadní praxi, kdy byl platby předávány v hotovosti bez dokladu. Zástupce žalobců mu téhož dne odpověděl, že žalobci považují za bezpředmětné vystavovat kvitanci, když žalovanému e-mailem potvrdili, že ke konci roku 2015 neevidovali z titulu neuhrazeného nájemného žádnou pohledávku. Od ledna letošního roku by měl mít žalovaný potvrzení za platby, které provedl. Číslo účtu pro úhradu nájemného je[tel. číslo]/[Anonymizováno].

76. Z výše uvedeného je zřejmé, že pokud jde o platby za rozhodné období (od května 2016 do března 2017) nebyly u nich naplněny předpoklady pro vydání kvitance „zároveň“ s předáním plnění a žalovaný tedy nemohl podmiňovat své plnění současným vydáním kvitance, když u bezhotovostního převodu (převodem na účet, popř. prostřednictvím služeb pošty) bylo současné předání kvitance stěží realizovatelné. Předmětnou námitku tak soud neshledal důvodnou.

77. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba byla žalobci podána po právu. Nezaplatí-li nájemce řádně a včas nájemné (§ 2251 odst. 1 o. z.), je v prodlení (§ 1968 o. z.) a pronajímatel po něm může požadovat úroky z prodlení (§ 1970 věta první o. z.). Při prodlení s placením nájemného tak vznikne nájemci povinnost zaplatit úrok z prodlení stanovený nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Při prodlení s placením nájemného tak vznikl žalobcům nárok na zaplacení – kromě dlužného nájemného – úroku z prodlení ve výši, která podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činila ke dni vzniku prodlení 8,05 % ročně. Protože si pro případ prodlení s placením náhrady podle § 2295 o. z. strany nesjednaly jiné příslušenství, vznikl žalobcům i za prodlení s těmito platbami nárok na zaplacení zákonného úroku. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

78. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšným žalobcům náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají ze zaplacených soudních poplatků v celkové výši 7.300 Kč (3.000 Kč za návrh na zahájení řízení a 4.000 Kč za dovolání ze dne [datum]) a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 7 bodu 5 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 5.984 Kč ((3.740 Kč – 748 Kč) krát 2( a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z devíti společných úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, žalobu ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, dovolání ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, repliku ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast při soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, doplňující vyjádření z [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, účast při soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu a účast při soudním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 11.876,76 Kč, tj. celkem 75.732,76 Kč. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobců soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

79. Podle ustálené soudní praxe je sice odměna za zastupování advokátem sama o sobě vždy u osob bez právnického vzdělání nákladem potřebným k účelnému uplatnění nebo bránění práva, avšak jednotlivé úkony právní služby nemusí být vždy účelně vynaloženy. Tak to je především tam, kde takový úkon neobsahuje žádné nové okolnosti rozhodné pro věc, nebo neposunuje skutkově či právně posuzovanou věc dál, či se netýká věci samé (viz usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2016, č.j. 19 Co 327/2016-317). Zvažuje-li soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení otázku, zda náklady spojené se zastupováním advokátem lze považovat za náklady účelně vynaložené, neměl by pouštět ze zřetele i samotný účel civilního procesu jako takového, jímž je poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým skutečným subjektivním právům a právem chráněným zájmům. Z tohoto hlediska lze za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Náklady spojené se zastoupením advokátem tomuto vymezení zpravidla budou odpovídat. Tomuto pravidlu však nelze přisuzovat absolutní, bezvýjimečnou povahu; mohou se vyskytovat i situace, za nichž náklady spojené se zastoupením advokátem nebude možno považovat za nezbytné k řádnému uplatňování nebo bránění práva u soudu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 33 Cdo 273/2016).

80. Doplnění žaloby ze dne [datum] a [datum] se soudu nejeví jako účelné, neboť předmětné skutečnosti (uvedení data, od kterého je požadováno zaplacení úroků z prodlení) měly být uvedeny již v samotné žalobě. Neúčelným se jeví soudu i vyjádření ze dne [datum], neboť oběma stranám byla poskytnuta možnost vyjádřit se k provedeným důkazům ústně při jednání dne [datum]. S ohledem na tyto okolnosti soud proto žalobcům nepřiznal náklady spojené s těmito úkony.

81. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.

Poučení