4 C 162/2019- 135

Rubrum

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudcem Mgr Markem Horáčkem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupeného [titul]. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] se sídlem [obec a číslo] zastoupený [titul]. [jméno] [příjmení], advokátka se sídlem [adresa] o zaplacení 127.551 - Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 127.551 - Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 114.537 - Kč od 1.5.2019 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 5.940 - Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 85.645 - Kč, k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit České republice – na účet Okresního soudu v Chrudimi náklady státu ve výši 13.186 - Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – na účet Okresního soudu v Chrudim soudní poplatek ve výši 651 - Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky. V žalobě uvedl, že dne 19.10.2017 uzavřeli žalobce jako objednatel a žalovaný jako zhotovitel smlouvu o dílo, předmětem byla dodávka a pokládka PVC a dodávka interiérových dveří v rodinném domě ve vlastnictví žalobce. Dílo vykazovalo vady, žalobce proto reklamoval pokládku PVC v 1. nadzemním podlaží domu. Žalovaný reklamaci odmítl s tím, že dílo bylo provedeno řádně. Žalobce si nechal zpracovat posudek od [titul] [celé jméno znalce], z posudku je zřejmé, že žalovaný při provádění díla pochybil – nedodržel technologické postupy. Žalovaný reklamaci odmítl, žalobce si nechal ocenit opravu vadného díla jiným dodavatelem, ocenění vyšlo na 108.597 - Kč. Kromě této částky požaduje žalobce i náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši 5.940 - Kč. Z žalované částky požaduje též úroky z prodlení v zákonné výši.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, žalovaný proti němu podal odpor. Potvrdil uzavření smlouvy o dílo dne 19.10.2017, předmětem díla byla dodávka a pokládka PVC a dodávka interiérových dveří. Celková cena díla činila 104.374 - Kč. Dílo bylo předáno žalobci dne 1.2.2018 s drobnou vadou, za kterou byla žalobci poskytnuta sleva 4.000 - Kč, celkem tedy žalobce zaplatil 100.

374. Žalovaný nastoupil k provedení prací 8.1.2018. Podlaha však nebyla připravena na pokládku – v domě byla zvýšená vlhkost, nízká teplota, žalovaný proto žalobci doporučil, aby s pokládkou počkal. Žalobce však trval na pokládce. Žalobce byl rovněž upozorněn na konkrétní důsledky, které může nepřipravený podklad způsobit – např. zvlnění PVC, odlepení PVC od podkladu, přesto na realizaci trval. Žalovaný rovněž doporučil žalobci, aby byly vybetonovány místnosti v 1. nadzemním podlaží, aby došlo ke srovnání přechodů mezi jednotlivými místnostmi. Upozornil žalobce též na přechody mezi OSB deskami s tím, že položené PVC následně okopíruje podklad a že přechody budou viditelné. Přesto trval žalobce na položení podlahy. Žalovaný neprováděl podklad podlahy, podklad měl zajistit žalobce – viz čl. 7 smlouvy. Žalovaný tedy provedl práce podle smlouvy, vyúčtoval cenu díla, poskytl při převzetí díla slevu 4.000 Kč za drobnou vadu – propsaná nerovnost podkladu do PVC. Dne 23.4.2018 obdržel žalovaný přípis nazvaný Reklamace stavebních prací – předmětem reklamace byla krytina PVC a její pokládka v přízemí. Zde vytýkané vady mají svůj původ v nerovnosti podkladu (hrbolky pod položenou podlahou, které se propisují na PVC, resp. přechody mezi místnostmi) a ve zvýšené vlhkosti (vlnky). Na tyto skutečnosti ovšem žalovaný žalobce upozorňoval, žalobce přesto trval na pokládce, spěchal z důvodu možnosti nastěhovat se do domu. Na propisy podkladu do PVC pak již žalovaný slevu poskytl. Dále se žalovaný vymezil proti znaleckému posudku, který předložil žalobce. Vady, které jsou v posudku popsány, se týkají podkladu, nicméně úkolem žalovaného nebylo zhotovit podklad. Žalovaný tedy shrnul, že za vady reklamované žalobcem neodpovídá, vady byly způsobeny tím, že žalobce nedbal doporučení a upozornění žalovaného. Navrhl proto zamítnutí žaloby.

3. V průběhu řízení vedl soud v rámci plnění poučovací povinnosti žalobce k tomu, aby uvedl, jaká část žalované částky je žalována z titulu slevy z ceny díla a jaká část z titulu náhrady škody. Žalobce v tomto směru ve svém podání ze dne 14.7.2020 uplatnil slevu z ceny díla v rozsahu 80 % částky, kterou uhradil (částka 100.374 - Kč), tj. ve výši 80.299 - Kč. Ohledně výše škody odkázal na případný znalecký posudek, jehož zpracování navrhl. Konečně pak u posledního jednání ve věci žalobce navrhl změnu žaloby v podobě jejího rozšíření s tím, že požaduje po žalovaném částku 127.551 - Kč a právně celý tento nárok kvalifikoval jako nárok na náhradu škody. Zjištěné skutečnosti 4. Mezi žalobcem jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem byla uzavřena smlouva o dílo č. 69 ze dne 19.10.2017, předmětem díla byla dodávka a pokládka PVC a dodávka interiérových dveří do domu žalobce.

5. Cena díla spočívající v dodávce a pokládce PVC činila 104.374 - Kč. První nadzemní podlaží má plochu 80 m2, druhé nadzemní podlaží má plochu 102 m2 (cenová nabídka č. 242 z 11.1.2018).

6. Žalobce zaplatil žalovanému za dílo částku 100.374 - Kč (shodná tvrzení účastníků).

7. Z e-mailové korespondence mezi účastníky bylo zjištěno, že žalobce reklamoval vady krytiny PVC a její pokládky s tím, že PVC tvoří vlnky, nedrží na podkladu, jsou patrné překážky – hrbolky pod položenou podlahovou krytinou, to se propisuje zespoda na povrchu PVC, jsou viditelné (propsané) přechody mezi místnostmi, důlek v podlaze v obývacím pokoji. Žalobce požadoval odstranění vad (e-mail ze dne 23.4.2018). Žalovaný reklamaci zamítl s tím, že během pokládky byla velká vlhkost a nízká teplota, na což byl žalobce upozorněn, přesto trval na pokládce.

8. Z korespondence mezi účastníky bylo dále zjištěno, že žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k odstranění vad, žalovaný to odmítl s tím, že za ně neodpovídá, žalobce poté upozornil žalovaného na možnost soudního řešení sporu.

9. Ze znaleckého posudku č. 192/01/2019 zpracovaného [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 28.2.2019 bylo zjištěno, že předmětné dílo vykazuje vady v přípravě podkladu, jeho nedostatečném vyrovnání, vysátí, v rovinnosti vyrovnávací vrstvy a v přídržnosti nášlapné vrstvy se spojovací hmotou k vyrovnávací vrstvě. Provedená podlaha vykazuje značné odchylky v místní rovinnosti a vodorovnosti, na základě 9 měření v celé ploše podlahy je celková odchylka rovinnosti od 5 mm do 8 mm, maximální možná odchylka je 2 mm. Provedení vyrovnávací vrstvy je nevyhovující. Tyto vady se vyskytují ve všech místnostech prvního nadzemního podlaží. Za posudek byla vyúčtována částka 5.940 - Kč.

10. Z výslechu znalce [titul] [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že vady uvedené v posudku se projevují jednak vizuálně, jednak se dají změřit. Pravděpodobně nedošlo k vyčištění podlahy, zbyly tam kamínky, ty se vylisovaly do podlahy. Podlaha nebyly lepena v celé ploše, došlo ke vzniku bublin a shrnutí PVC, zejména na exponovaných místech, nejvíce je to patrné před vstupem do kuchyně. Vyrovnávací hmota nebyla řádně vylitá. Je věcí toho, kdo to dělá, aby to udělal rovně. Pokud je podklad křivý, pak je třeba jej lokálně vyrovnat, vyrovnání má dělat podlahář, protože tomu rozumí. Pokud by podklad byl křivý hodně a nešel by vyrovnat, má to podlahář říct s tím, že např. dlažbu je třeba vyrovnat a udělat novou. To, že PVC nebylo lepeno v celé ploše, vede k tomu, že se shrnuje v důsledku chození a tepla. Jak je lino namáháno, dochází ke vzniku boulí. U vstupu do kuchyně dochází k odírání lina dveřmi, u dveří do kuchyně a do dětského pokoje je lino propadlé, tyto úseky jsou namáhány nejvíc, hrozí, že lino popraská. Z hlediska užívání jsou zde jednak vady estetické, jednak tam, kde je to křivé, tak tam zřejmě dojde k prošlapání, boule se budou v důsledku provozu zvětšovat, v důsledku vad je také složitější úklid a údržba. Vady lze odstranit jedině demontáží, stávající lino je třeba strhnout, stěrku je třeba dolít tam, kde bude potřeba, přebrousit, vyčistit, nalepit lino nové. S ohledem na to, že materiálu přibude, bude nutné přiříznout dveře, případně dát podložky do pantů, aby dveře nedrhly. Vlhkost a nízké teploty mohou mít vliv, když se např. lino položí za nízké teploty a pak se zatopí, tak se roztáhne. Ale od toho je na stavbě stavební deník, kam se tyto skutečností zaznamenávají a když je např. vysoká vlhkost a nízká teplota, tak lino nepokládat. Vady zde byly již v době předání díla. Lepení lina v celé ploše mají všichni výrobci v technologickém postupu, všichni podlaháři to tak dělají. To je všeobecně známá skutečnost. V žádné normě to zřejmě není.

11. Z posudku [titul] [celé jméno znalce] ze dne 5.10.2020 č. 207/09/2020 bylo zjištěno, že náklady na odstranění vad díla – dodávky a montáže povlakové krytiny z PVC v prvním nadzemním podlaží domu žalobce činí 127.551,32 Kč. Vady lze odstranit opravou, která bude spočívat v provedení demontáže plastových soklových lišt povlakové krytiny, přebroušení stávající stěrky, příp. jejím částečným osekáním a opravou daného místa. Povrch podlahy se následně vysaje, provede se jeho penetrace a nová stěrka. Po jejím přebroušení a vysátí povrchu lze provést montáž nové povlakové krytiny a osazení soklových lišt. Součástí nákladů na opravu povlakové krytiny jsou přípravné práce – demontáž spodních skříněk kuchyně s elektrospotřebiči, ledničky, spížní skříně, pracovního ostrůvku kuchyně a vyklizení veškerého nábytku z obytných místností. V dětském pokoji bude demontována vestavěná skříň. [příjmení] demontována dveřní křídla včetně obložkových zárubní dveří. Po dokončení opravy musí být provedena zpětná montáž výše uvedeného. Opravu PVC nelze provést po částech, a to z důvodu dispozičního uspořádání. Vedlejšími náklady budou náklady na vystěhování a uskladnění nábytku včetně zajištění provozu domácnosti v době opravy. Výše těchto vedlejších nákladů není v posudku zahrnuta. Náklady na odstranění díla jsou stanoveny na základě položkového rozpočtu.

12. Z výslechu znalce k posudku na stanovení nákladů na odstranění vad bylo zjištěno, že nelze posoudit, jaký byl podklad, na který byla dělána podlaha. Znalec podklad neviděl, viděl ho pouze zhotovitel a ten měl říct, jestli je schopen na tento podklad podlahu položit. Náklady na uskladnění nábytku se v posudku nezohledňují. Odstranění vad musí proběhnout v celém prvním podlaží najednou, nelze to dělat po částech, a to s ohledem na dispozici, kdy je to vše propojené. Obložky se dělaly poté, co se dodělalo PVC. PVC je pod obložkama, šlo by to sice ořezat a dorazit, ale PVC se smrští, muselo by se to silikonovat, za rok se silikon smrskne a bude to vidět, takto to vidět není. Tak je to i v dětském pokoji – byla tam nika a PVC je dotažené až ke zdi a pak je postavena skříň, PVC je pod rámem skříně, proto je započtena i demontáž skříně. I v kuchyni je třeba odstěhovat spotřebiče a spodní skříňky, nikdo se pod ně nedostane.

13. Z výslechu svědka [celé jméno žalovaného] staršího, otce žalovaného, vyplynulo, že pracuje se synem, na zakázku pro žalobce si matně vzpomíná, jednalo se o rekonstrukci domu, připravenost stavby nebyly taková, jaká by měla být, netopilo se tam, bylo to v lednu, dům byl vymrzlý, probíhaly tam i zednické práce. Žalovaný měl telefonicky upozornit žalobce na nevhodnost vystěrkování podlahy za této situace a na to, že by bylo dobré odstranit dlažbu z kuchyně, neboť je zde nestejná výška podlahy mezi kuchyní a obývákem, žalobce však na žalovaného tlačil, aby dílo provedl. Svědek s žalovaným tedy podlahu vystěrkovali. Při druhé návštěvě pak položili PVC, to byl žalobce osobně přítomen, sice topil v krbu, ale netopilo se v celém domě, při této druhé návštěvě se už nic neřešilo.

14. Mezi účastníky tak byla uzavřena smlouva o dílo, jejím předmětem byla mj. dodávka a pokládky PVC v prvním nadzemním podlaží domu žalobce, žalovaný toto dílo provedl, předal je žalobci, žalobce zaplatil za dílo částku 100.374 - Kč, při předání díla žalovaný poskytl žalobci slevu ve výši 4.000 - Kč za drobnou vadu díla v podobě propsané nerovnosti podkladu do PVC. Žalobce následně reklamoval vady díla, požadoval jejich odstranění, žalovaný to odmítl s tím, že za tyto vady neodpovídá. Ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že dílo vykazuje vady v přípravě podkladu, jeho nedostatečném vyrovnání, vysátí, v rovinnosti vyrovnávací vrstvy a v přídržnosti nášlapné vrstvy se spojovací hmotou k vyrovnávací vrstvě. Provedená podlaha vykazuje značné odchylky v místní rovinnosti a vodorovnosti. Tyto vady jsou odstranitelné jedině demontáží. Náklady na odstranění vad představují částku 127.551 - Kč. Soud nemá za prokázané, že by žalovaný žalobce upozornil v dostatečné míře na nevhodnost jeho příkazu k pokračování provádění díla za nevhodných klimatických podmínek a na důsledky položení PVC v místech přechodů mezi místnostmi. Posouzení věci 15. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 a násl. občanského zákoníku. Žalobce je v postavení objednatele, žalovaný v postavení zhotovitele. Předmětem sporné části díla byla dodávka a pokládka PVC v prvním nadzemním podlaží domu žalobce. Žalovaný toto dílo provedl a předal jej žalobci. Provedené dílo vykazuje vady, které jsou popsány ve znaleckém posudku znalce [titul] [celé jméno znalce], stručně řečeno jde o odchylky v rovinnosti a vodorovnosti podlahy, v nedostatečné tloušťce vyrovnávací vrstvy a její úpravě broušením, shrnutí a vyboulení krytiny v některých místech, nepřilepení krytiny v celé její ploše, povlaková krytina kopíruje nerovnosti vyrovnávací vrstvy, viditelné jsou přechody mezi jednotlivými místnostmi. Tyto vady žalobce včas reklamoval, požadoval jejich odstranění, žalovaný reklamaci zamítl s tím, že za vady neodpovídá. Soud však má za to, že za tyto vady žalovaný jako zhotovitel odpovídá. Neakceptuje přitom argumentaci žalovaného, podle níž žalovaný upozornil žalobce na nevhodnost jeho příkazů pokračovat v provádění díla i přes nevhodné klimatické podmínky (vlhkost, nízká teplota) a existenci rozdílné výšky podkladu podlahy v jednotlivých místnostech. Tím podle žalovaného nastal stav předvídaný v ust. § 2594 odst. 4 občanského zákoníku, podle něhož v takovém případě žalobce nemá práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost příkazu. Nicméně žalovaný neprokázal, že by skutečně v dostatečné míře upozornil žalobce na to, že provedení díla v nevhodných podmínkách bude mít následky, které se pak projeví jako zmíněné vady díla. V tomto směru neexistuje žádná písemná listina. Žalovaný toto svoje tvrzení prokazoval pouze svědeckou výpovědí svého otce, který s ním dílo prováděl. Odhlédne-li soud od skutečnosti, že pro úzký příbuzenský vztah mezi žalovaným a svědkem je problematické této výpovědi věřit, tak ani tato výpověď neprokazuje, že žalobce byl skutečně upozorněn, a to v dostatečné míře na nevhodnost jeho příkazu. Sám žalobce pak existenci takového upozornění popřel. Je především na zhotoviteli, aby jako osoba odpovědná za splnění závazku ze smlouvy si případné trvání objednatele na nevhodném příkazu zdokumentoval takovým způsobem, který bude dostatečně průkazný. V tomto směru i ust. § 2594 odst. 2 občanského zákoníku dává zhotoviteli právo požadovat, aby tento příkaz byl objednatelem dán písemně. Žalovaný má pravdu v tom, že písemná forma není zákonem vyžadována, nicméně zákon z dobrých důvodů dává zhotoviteli právo písemnou formu příkazu požadovat. Je tomu tak právě proto, že jiné způsoby prokazování jsou velmi nejisté. Žalovaný jako profesionál v oboru by toto měl vědět a s tímto počítat. Navíc i z výpovědi otce žalovaného vyplývá, že údajné upozornění, pokud tedy k němu vůbec došlo, proběhlo v telefonické formě, a to pouze jednou před stěrkováním, při druhé návštěvě, kdy bylo pokládáno PVC, již k žádnému upozornění nedošlo. Je pak otázkou, na co vlastně měl žalovaný žalobce upozornit. Pokud by upozornění bylo pouze v obecné rovině, že ve vlhkém a chladném prostředí není vhodné stěrkovat, aniž by žalovaný dostatečně jasně žalobci vylíčil, jaké následky to může mít, pak by takové upozornění rozhodně nebylo možné považovat za dostatečné upozornění ve smyslu ust. § 2594 odst. 1 občanského zákoníku. Je totiž třeba vzít v úvahu, že žalobce jako spotřebitel je laikem a není vůbec schopen posoudit možné dopady případného nedodržení technologického postupu. Opět je třeba zdůraznit, že je to žalovaný, kdo je odborníkem v dané věci, a proto především na něm je, aby posoudil, zda je možné dílo provést či nikoli. Žalovaný měl nepochybně možnost odmítnut pokračovat v díle, tuto možnost zákon jasně předvídá (§ 2594 odst. 2, 3). Dokonce v krajním případě má zhotovitel možnost od smlouvy odstoupit (§ 2595). I z lidského hlediska je obtížně pochopitelné, že žalovaný jako profesionál přistoupí k provádění díla, o němž dopředu ví, že výsledkem bude dílo vadné. V takovém případě dá rozum, že se podlaha pokládat nemá (ostatně shodně se vyjádřil i znalec [titul] [celé jméno znalce]).

16. Zcela odmítnout je třeba námitku žalovaného, že předmětem díla nebylo zhotovení podkladu podlahy, že tento podklad byl vadný a to je skutečná příčina vad. Žalovaný skutečně neměl zhotovit podklad podlahy, ale žalovaný měl provést řádnou pokládku povlakové krytiny – PVC. Řádné provedení tohoto díla předpokládá vyrovnání podkladu, což nepochybně bylo úkolem žalovaného. Pokud měl podklad nedostatky a nebylo možné jej vyrovnat tak, aby žalovaný mohl dílo řádně provést, pak měl na to upozornit žalobce a případně dílo neprovádět. V tomto směru se zcela jasně vyjádřil i znalec [titul] [celé jméno znalce], když uvedl, že vyrovnání podkladu má provádět podlahář, protože ten tomu rozumí. Žalovaný se tak nemůže vymlouvat ne nerovnost podkladu podlahy. Pokud přistoupil k provedení díla i na nevhodný podklad, za výsledek takto prováděného díla odpovídá.

17. Soud se rovněž neztotožňuje s tím, že žalobce nereklamoval včas, když propis podkladu na PVC se projevil již při předání díla a žalovaný mu za to poskytl slevu. Předně tento propis se v průběhu času zvětšoval, což potvrdil i znalec, který uvedl, že tím, jak se podlaha užívá, tak se vady zhoršují. Při předání díla tak tato vada zdaleka nebyla tak patrná a nebyl patrný i její rozsah. A dále z posudku je zřejmé, že vady díla nespočívají pouze v propsání podkladu podlahy na PVC. Jedná se o celý soubor vad, které tu byly již v době předání díla, ale projevily se až později (vznik bublin a shrnutí v důsledku nelepení PVC v celé ploše, odření lina dveřmi, propadnutí lina a vytvoření důlku apod.). Aplikovat ust. § 2618 občanského zákoníku tak není možné.

18. Výše nákladů na odstranění vad pak byla stanovena znaleckým posudkem. Námitky žalovaného proti tomuto posudku jsou liché, znalec je při svém výslechu vyvrátil. Především znalec vysvětlil, proč je nutné demontovat obložky dveří a též spodní skříňky v kuchyni a skříň v dětském pokoji. Jednoduše proto, že PVC je pod nimi, nikdo se k němu nedostane, a pokud má oprava dosáhnout stejného výsledku jako původní dílo, nelze přijmout např. ořezání lina, protože estetická kvalita takového řešení nebude odpovídat původnímu stavu. Znalec rovněž vysvětlil, že opravu je potřeba z dispozičních důvodů provádět jako celek a nikoli po jednotlivých místnostech, nakonec ale tato skutečnost nemá zásadní význam, neboť náklady na uskladnění nábytku nebyly do výše nákladů odstranění vad započteny. To, jestli by znalec navrhl rovněž vybetonování či zhotovení jiného nového podkladu podlahy, není pro rozhodnutí věci podstatné a nesměřoval k tomu ani úkol znalce. Znalec k tomu pak podle předpokladů a toho, co vyplynulo už z jeho předchozího výslechu, uvedl, že tento podklad neviděl, viděl ho zhotovitel a ten měl říci, zda je schopen dílo na tomto podkladu provést či nikoli.

19. Lze tedy uzavřít, že žalovaný neprovedl dílo řádně, dílo má vážné vady. Žalobce řádně a včas reklamoval, tudíž mu náležejí práva z vadného plnění. Žalobce požadoval odstranění vady, žalovaný, ač měl povinnost tak učinit, toto odmítl. Žalobce žalobou požaduje náklady na odstranění vad, vady, jak vyplynulo ze znaleckého posudku, lze odstranit jedině demontáží stávající podlahy a novým položením povlakové krytiny. Tyto náklady pak představují částku 127.551 - Kč. Na úhradu těchto nákladů má žalobce nepochybně právo, otázkou je, jak takový nárok právně kvalifikovat. Vzhledem k tomu, že náklady na odstranění vad přesahují cenu díla, nemůže se v celém rozsahu jednat o přiměřenou slevu z ceny díla jako jedno z práv z vadného plnění. Nicméně v rozsahu, v jakém nárok žalobce není kryt nárokem na přiměřenou slevu z ceny díla, má žalobce právo požadovat náhradu škody. Tato poněkud složitá konstrukce vychází z toho, že podle ust. § 1925 občanského zákoníku není možné požadovat z titulu náhrady škody to, co náleží z titulu práv z vadného plnění. Nicméně s ohledem na to, že újma, k níž v důsledku vad došlo v majetkové sféře žalobce, musí být plně kompenzována, je možné zbytek nároku (tedy to, co je nad rámec přiměřené slevy z ceny díla) požadovat z titulu nároku na náhradu škody (viz též rozsudek NS ČR ze dne 30.3.2016, sp. zn. 32 Cdo 4980/2014). Příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti (tedy povinností žalovaného provést dílo řádně a včas a následným porušením povinnosti odstranit vady díla) a způsobenou škodou (náklady na odstranění vad nekompenzované slevou z ceny díla) je zřejmá. S ohledem na úpravu v ust. § 2952 občanského zákoníku je za škodu třeba považovat i vznik dluhu, je tedy nerozhodné, zda k vynaložení nákladů na odstranění vad již došlo či nikoli.

20. Žalobce v průběhu řízení právní kvalifikaci měnil, nakonec celý nárok kvalifikoval jako nárok na náhradu škody. To sice podle soudu správné není, nicméně účastník řízení nemá povinnost nárok právně kvalifikovat, to je až věcí soudu. Soud přitom nárok žalobce na zaplacení žalované částky považuje za důvodný s tím, že jde o složení dvou nároků – nárok na přiměřenou slevu z ceny díla (§ 2615 odst. 2, § 2106 odst. 2 občanského zákoníku) a ve zbývající části nárok na náhradu škody (§ 2913 odst. 1 občanského zákoníku). Za přiměřenou slevu z ceny díla je s ohledem na závažnost vad možno považovat 80 % z této ceny, v tomto směru lze jako podklad využít výslech znalce, který popsal, že vady jsou jednak estetického rázu, jednak dojde ke znehodnocování PVC v průběhu jeho užívání (prošlapání v křivých místech, k popraskání lina v místech, kde je lino propadlé, postupem času se boule budou zvětšovat) a rovněž v důsledku vad je složitější údržba a úklid. Pro stanovení slevy z ceny díla jako rozdílu mezi cenou díla bez vad a cenou díla s vadami tak lze mít za to, že cena díla zhotoveného žalovaným je v důsledku vad podstatně snížena, uvažovat lze o 20 % ceny díla bez vad. Za přiměřenou slevu z ceny díla soud považuje 80 % ceny díla (jde o výši slevy, kterou v určité fázi řízení žalobce požadoval). Při vyčíslení konkrétní částky je však třeba mít na paměti to, že cena díla 100.374 - Kč je cenou za celé dílo, tj. dodávka a pokládka PVC nejen v prvním nadzemním podlaží, ale též ve druhém nadzemním podlaží, které přitom předmětem reklamace a následného soudního sporu není. Z výměr uvedených v cenové nabídce vyplývá, že plocha prvního nadzemního podlaží představuje 80 m2, plocha druhého nadzemního podlaží představuje 102 m2, lze proto odvodit, že na první nadzemní podlaží připadá z ceny díla částka odpovídající 44 % celkové ceny (jde o poměr ploch), tj. částka 44.165 - Kč. Sleva z ceny díla (počítaná z ceny, která připadá pouze na první nadzemní podlaží) ve výši 80 % pak představuje částku 35.332 - Kč. Zbylá část, tj. částka 92.219 - Kč pak představuje náhradu škody.

21. Dále má žalobce nárok na zaplacení částky 5.940 - Kč, což jsou náklady na znalecký posudek, který si žalobce za účelem posouzení vad nechal zpracovat. Soud tento nárok považuje za příslušenství uplatněného nároku jako náklady spojené s vymáháním pohledávky.

22. Žalobu tedy soud považuje za důvodnou, proto ji v plném rozsahu vyhověl, a to včetně práva na úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku v zákonné výši, tj. dle nař. vlády č. 351/2013 Sb,. Úroky z prodlení běží v návaznosti na předžalobní výzvu.

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobce měl plný úspěch ve věci, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Ty představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 4.582 - Kč a ve výši 651 - Kč (za rozšíření žaloby, který je ukládán žalobci k zaplacení současně s rozsudkem), dále odměna advokáta za úkony právní služby podle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 vyhl. 177/1996 Sb., odměna za jeden úkon činí 5.700 - Kč a po rozšíření žaloby činí odměna za úkon právní služby 6.220 - Kč, celkem byly poskytnuty násl. úkony – příprava a převzetí věci, podání žaloby, 4 x účast u jednán soudu, 3 x vyjádření ve věci samé, celkem 9 úkonů právní služby, z toho 8 po 5.700 - Kč, jeden (poslední jednání, u nějž byla žaloba rozšířena) po 6.220 - Kč, celkem odměna 51.820 - Kč, 9 x 300 - Kč režijní paušál, náhrada cestovních výdajů za čtyři cesty k jednání, tj. [obec] – [obec] a zpět, tj. (2 x 168) x 4, 6,50 Kč/km, náhrada cestovních výdajů tedy činí 8.736 - Kč, náhrada za ztrátu času celkem 32 půlhodin (tj. cesta [obec] – [obec a číslo] hod), náhrada činí 32 x 100 - Kč, navýšení o 21 % DPH v částce 13.956 - Kč, celkem náklady řízení činí 85.645 - Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalovanému uloženo náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobce.

24. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má žalovaný rovněž povinnost nahradit státu náklady spojené se znalečným, které v daném případě činí 13.186 - Kč (jde o znalečné za znalecký posudek a dvakrát výslech znalce).

25. Žalobce je výrokem IV vyzván k doplacení soudního poplatku za změnu žaloby v podobě jejího rozšíření. Soudní poplatek je již započten na náklady řízení.

26. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení