4 C 215/2021-202

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o nahrazení prohlášení vůle takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobce na žalované domáhal nahrazení prohlášení vůle žalované k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemeno se žalobcem, se zamítá.

II. Žalobce je povinen žalované zaplatit na náhradě nákladů řízení částku ve výši 111 774 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen nahradit státu náklady řízení v plné výši, jejíž vyčíslení se vyhrazuje v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení k rukám státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 5.

Odůvodnění

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15. 6. 2021 domáhal na žalované nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene se žalobcem, kterou dojde ke zřízení věcného břemene k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], která stojí na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, , obec Praha, [katastrální uzemí]. Dne 9. 8. 2010 uzavřel žalobce a jeho matka na jedné straně s žalovanou na druhé straně smlouvu o podmínkách výstavby a smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene, na základě které byla provedena přístavba k domu [adresa] umístěná na pozemku parc. [číslo] (tj. na pozemku vzniklém oddělením od pozemku parc. [číslo]) a tato přístavba měla být provedena podle projektové dokumentace projektanta [příjmení], a následně mělo být do 30 dnů ode dne kolaudace přístavby ve prospěch žalobce zřízeno bezúplatně věcné břemeno bezúplatného užívání bytu a garáže v 1. nadzemním podlaží přístavby. Byt a garáž v přístavbě, ohledně kterých mělo být zřízeno věcné břemeno, měly být se samostatným vstupem a vjezdem a byly podrobně specifikovány v projektové dokumentaci (čísla místností [anonymizováno] až [anonymizováno] a garáž - místnost [číslo]). Smlouvu připravoval předchozí zástupce žalované. Žalobce vycházel z toho, že převedl na žalovanou podíl na pozemku a v přístavbě pak bude jeho byt a garáž, žádnou smlouvu o tomto záměru neuzavřeli. Úřad městské části [obec a číslo], odbor stavební, vydal stavební povolení na přístavbu dne 19. 8. 2011, [číslo jednací]. Podle vyjádření Úřadu městské části [obec a číslo] vzniklo právo užívat přístavbu dne 4. 1. 2018, přičemž byt a garáž nebyly provedeny dle projektové dokumentace, v 1. nadzemním podlaží přístavby se nacházely místo obytných místností sklepy. Žalobce nebyl účastníkem kolaudačního řízení, žádné kolaudační rozhodnutí mu nebylo předloženo ani zasláno, důležitá je přitom subjektivní vědomost o skutečnostech zakládajících běh lhůt. Dne 16. 6. 2020 žalovaná ohlásila dokončení stavby, kdy místo sklepů vznikly obytné místnosti. Byt a garáž dosud nejsou provedeny zcela podle projektové dokumentace, neboť není vybudován samostatný vstup do bytu z pozemku [číslo]. Dopisem ze dne 18. 5. 2021 žalobce vyzval žalovanou k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene a ke zřízení vstupu do bytu z pozemku parc. [číslo]. Žalovaná nárok žalobce odmítla a namítla jeho promlčení. S tím však žalobce nesouhlasí, protože teprve sdělením Úřadu městské části [obec a číslo], odboru stavebního, ze dne 30. 6. 2020, [anonymizována tři slova], [číslo jednací], došlo k povolení užívat stavbu tak, jak byla povolena stavebním povolením. Teprve tímto okamžikem je možné považovat za splněnou podmínku vybudování bytu a garáže a teprve tímto okamžikem by mohla začít běžet promlčecí lhůta pro uplatnění práva na uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene a dosud neskončila. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznává. Požadavek žalobce o nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene odporuje faktu, že žalobce u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 8 C 656/2020 uplatnil nárok na náhradu škody, která mu údajně vznikla a vznikne v příštích 10 letech tím, že mu nebylo zřízeno věcné břemeno dle smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne 9. 8. 2010. Původní dohoda účastníků byla taková, že žalobce měl být spoluinvestorem stavby, následně došlo ke změně a investorem byla pouze žalovaná, protože žalobce nesehnal finanční prostředky. V době kolaudace dne 3. 1. 2018 byly v 1. nadzemním podlaží provizorně vybudované místnosti jako technické zázemí pro dům (sklepy), protože žalobce si vymínil, že finální činnosti na 1. nadzemním podlaží si provede sám a termín kolaudace se jeho vinou stále oddaloval. Proto byla provedena za jeho přítomnosti, byť nebyl účastníkem řízení, kolaudace stavby s uvedenou korekcí pro místnosti v 1. nadzemním podlaží. Nic nebránilo žalobci jako osobě oprávněné vyzvat vlastníka nemovitosti ke sjednání smlouvy o věcném břemeni užívání 1. nadzemního podlaží. Kolaudace proběhla dne 3. 1. 2018, žalobce vyzval žalovanou ke zřízení věcného břemene poprvé až v roce 2020, tedy po marném uplynutí 30denní lhůty k výzvě ke zřízení věcného břemene a po uplynutí více jak jednoho roku k podání žaloby na nahrazení souhlasu, tudíž jeho právo zaniklo dle § 50a odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., popřípadě § 1788 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „o. z.“). Žalovaná proto vznáší námitku promlčení nároku žalobce. Žalovaná rovněž považuje smluvní ujednání ohledně své povinnosti zřídit ve prospěch žalobce věcné břemeno za neurčité a jako takové absolutně neplatné. Neurčitost ujednání spatřuje žalovaná v tom, že není jasné, co mělo být věcným břemenem zatíženo a jaký měl být rozsah užívání. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav: Vlastníky pozemků parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, , obec Praha, [katastrální uzemí], je žalobce v rozsahu id. a [jméno] [příjmení] v rozsahu id. (informace o pozemku). Vlastníky pozemků parc. [číslo] jejichž součástí je stavba rodinného domu [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. Prahu, , obec Praha, [katastrální uzemí], je žalobce v rozsahu id. a žalovaná v rozsahu id. . Vlastnicí stavby rodinného domu [adresa] je žalovaná (informace o pozemku). Id. pozemku parc. [číslo] nabyla žalovaná na základě kupní smlouvy datované 11. 12. 2008 od žalobce a jeho matky [jméno] [příjmení], od každého v rozsahu id. (kupní smlouva včetně geometrického plánu). Id. pozemku parc. [číslo] nabyla žalovaná na základě nedatované kupní smlouvy podané ke vkladu do katastru nemovitostí dne 11. 1. 2011 od žalobce a jeho matky [jméno] [příjmení], od každého v rozsahu id. (kupní smlouva včetně geometrického plánu). Dne 9. 8. 2010 uzavřeli žalobce s [jméno] [příjmení] jako spoluvlastníci na straně jedné a žalovaná jako spoluvlastník a investor na straně druhé smlouvu o podmínkách výstavby a smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene (byť je dále uvedeno, že uzavírají smlouvu kupní podle § 588 a násl. obč. zák., což je zřejmý omyl v označení smlouvy, poněvadž dále není nic ujednáno o kupní smlouvě). Smluvní strany si v čl. I. odst. 3 smlouvy dohodly, že žalovaná jako investor provede přístavbu ke svému domu [adresa] na st. p. [anonymizováno], k.ú. [část obce] a [územní celek], kdy tato přístavba bude umístěna na st. parcele, která vznikne oddělením od pozemku parc. [číslo] který je ve spoluvlastnictví žalobce a žalované každého v rozsahu . Rozsah přístavby a její vzhled byl dle čl. I. odst. 4 smlouvy patrný z projektové dokumentace [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V čl. III. odst. 1 smlouvy je zaznamenáno prohlášení žalobce, který tímto vyslovil neodvolatelný souhlas s provedením přístavby na parc. [číslo]. V čl. IV smlouvy si smluvní strany sjednaly smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene v těchto bodech: do 30 dnů ode dne„ kolaudace“ (povolení užívání nebo obdobného právního aktu užívání stavby) zřídí spoluvlastníkovi [celé jméno žalobce] (pozn. soudu: špatné skloňování jména takto uvedeno ve smlouvě) jako oprávněnému věcné břemeno užívání části nově zřízené přístavby, a to v rozsahu I. nadzemního podlaží nově zhotovené přístavby [adresa] s tím, že oprávněný může uvedenou část nemovitosti pronajímat, brát z nájmu užitky a i jinak využívat. Dle projektové dokumentace bude mít toto podlaží samostatný vstup orientovaný z pozemkové parcely [číslo]. To vše na dobu neurčitou a bezúplatně. K uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene vyzve stranu investora strana spoluvlastníka. Účastníci jsou povinni smlouvu vykládat dle čl. V odst. 2 smlouvy v souladu s dobrými mravy tak, aby účel smlouvy byl nadále zachován (smlouva o podmínkách výstavby a smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene). V nedatované souhrnné zprávě jsou jako investoři přístavby k rodinnému domu [číslo] v ul. [ulice] [ulice] uvedeni oba účastníci s tím, že novou bytovou jednotku v 1. PP nové přístavby bude užívat stavebník – žalobce, v nové přístavbě je v 1. PP navrženo 1 garážové stání pro 1 bytovou jednotku žalobce (souhrnná technická zpráva). Úřad městské části [obec a číslo], odbor stavební, jako stavební úřad vydal na základě žádosti žalované rozhodnutí o změně stavby na stavbu: přístavba a nástavba rodinného domu [obec a číslo], [adresa], ul. [ulice] [ulice] [číslo] a vydal stavební povolení na tuto stavbu. Účastníky řízení byli žalobce i žalovaná (rozhodnutí z 19. 8. 2011, sp. zn. [číslo] [číslo]). Stavební povolení nabylo právní moci 11. 10. 2011 (cedule stavebního povolení). Žalovaná následně podala dne 20. 12. 2017 k Úřadu městské části [obec a číslo], odboru stavebnímu, oznámení o užívání stavby ohledně přístavby k rodinnému domu [adresa] v ul. [ulice] [ulice]. [jméno] [příjmení] za Úřad městské části [obec a číslo], odbor stavební, vyznačila, že právo užívat stavbu vzniklo dne 4. 1. 2018 pod [číslo jednací] (oznámení o užívání stavby), přičemž stavba byla provedena s drobnými odchylkami, jak je uvedeno ve výkresu skutečného provedení stavby potvrzeného Úřadem městské části [obec a číslo], odborem stavebním, dne 4. 1. 2018. V 1. NP jsou 4 místnosti označeny jako„ sklep“, 2 jako chodba, jedna jako zádveří, jedna jako úklid a jedna jako garáž (výkres). Dle protokolu ze dne 3. 1. 2018 byla závěrečné kontrolní prohlídce stavby přítomna žalovaná a za Úřad městské části [obec a číslo], odbor stavební, [jméno] [příjmení]. Stavba byla prohlédnuta a bylo zjištěno, že je provedena dle dokumentace ke stavebnímu povolení, drobné odchylky jsou zapracovány v dokumentaci skutečného provedení. Nedodělky nejsou žádné. Požadované doklady byly doloženy. Stavba může být užívána (protokol o závěrečné kontrolní prohlídce stavby). Dopisem datovaným 20. 2. 2018 oznámil Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, [stát. instituce], žalobci i žalované, že dle předloženého ohlášení provedl úřad zápis geometrického plánu [číslo] jímž bylo zapsáno rozdělení pozemku parc. [číslo] na pozemek parc. [číslo] na pozemku stojí stavba [číslo] (oznámení o zápisu). Oznámení bylo žalobci doručeno dne 2. 3. 2018 (doručenka). Dne 16. 6. 2020 ohlásila žalovaná Úřadu městské části [obec a číslo], odboru stavebnímu, dokončení stavby tak, jak byla původně povolena stavebním povolením, kdy místo sklepů vznikly obytné místnosti, což bylo ověřeno stavebním úřadem dne 25. 6. 2020 (sdělení stavebního úřadu z 30. 6. 2020). Dle protokolu ze dne 25. 6. 2020 byla kontrolní prohlídce stavby přítomna žalovaná a za Úřad městské části [obec a číslo], odbor stavební, [jméno] [příjmení]. Právo užívat stavbu vzniklo ke dni 4. 1. 2018 s tím, že v 1. NP vznikly místo obytných místností sklepy. Žalovaná oznámila, že místo sklepů opětovně vznikly obytné místnosti a k tomu doložila prohlášení ze dne 10. 6. 2020 o souladu provedení stavby s jejím stavebním povolením a dokumentaci skutečného provedení. Stavba v místě původních sklepů byla prohlédnuta a bylo ověřeno, že místo sklepů jsou provedeny obytné místnosti dle stavebního povolení (protokol o kontrolní prohlídce stavby). Dne 3. 3. 2021 sdělila [jméno] [příjmení] z Úřadu městské části [obec a číslo], odboru stavebního, žalované na její žádost prostřednictvím e-mailu, že žalobce byl fyzicky přítomen závěrečné kontrolní prohlídce dne 3. 1. 2021 (pozn. soudu: dle obsahu zprávy se jedná o chybu v roce, správně zřejmě myšleno 2018) na stavbě rodinného domu [číslo] v ul. [ulice] [ulice], [obec a číslo], na základě podaného oznámení o užívání stavby ze dne 20. 12. 2017 (e-mailová korespondence). [jméno] [příjmení], referentka stavebního úřadu Úřadu městské části [obec a číslo], řešila přístavbu, nástavbu a úpravy rodinného domu na adrese [ulice] [ulice] [číslo] v [obec] [část obce] v době, kdy požádali o kolaudaci. Na začátku stavební povolení řešila její kolegyně paní [příjmení]. Svědkyně potvrdila, že oznámení o užívání podané stavebnímu úřadu dne 20. 12. 2017 je žádostí o kolaudaci. Stavebníkem byla žalovaná a pouze ona byla účastnicí stavebního řízení, žalobce nebyl účastníkem stavebního řízení, svědkyně jej nezvala k prohlídkám. Na první prohlídce byla přístavba celá stavebně provedena, nebyly tam dveře, dlažby, nebyly tam čisté stavební úpravy, a protože to nemohlo být zkolaudované jako byt, zkolaudovali to jako sklady, je to všechno obsažené v dokumentech ze stavebního úřadu. Žalobce, ačkoliv nebyl pozvaný, byl na první prohlídce v roce 2018, byl v přízemních prostorách zkolaudovaných jako sklady. Když svědkyně procházela celou stavbu přístavby, tam nebyl, pak šla do spodních prostorů a tam přišel, asi pro něj šel pan [příjmení], nebo přišel sám. Žalobce byl u toho, když se dohodli, že to bude zkolaudované jako sklady (svědecký výslech [jméno] [příjmení]). Dopisem datovaným 18. 5. 2021 vyzval žalobce žalovanou ke zřízení věcného břemene, přílohou dopisu byl návrh smlouvy o zřízení věcného břemene (výzva). Žalovaná žalobci dopisem datovaným 1. 6. 2021 sdělila, že žalobce nemá nárok na uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, protože jej uplatnil po marném uplynutí lhůty (odpověď žalované). Žalobce podal dne 18. 12. 2020 proti žalované k Okresnímu soudu v Chebu žalobu vedenou pod sp. zn. 8 C 656/2020 na zaplacení náhrady škody ve výši 2 040 000 Kč s příslušenstvím (přední strana žaloby). [jméno] [příjmení], který prováděl s [jméno] [příjmení] práce na stavbě rodinného domu [číslo] v ulici [ulice] [ulice] v [obec a číslo], písemně žalované potvrdil, že žalobce prováděl kontroly stavby. V momentě, kdy převzal 1. nadzemní podlaží, již se nezajímal o dokončovací práce na objektu. I. nadzemní podlaží si uzamkl a používal jej až do roku 2020, prováděl zde stavební práce (čestné prohlášení [jméno] [příjmení]). [jméno] [příjmení] rovněž žalované písemně potvrdil, že jim stavební dozor prováděl žalobce. V roce 2012 převzal žalobce klíče od dveří do I. nadzemního podlaží a užíval jej (čestné prohlášení [jméno] [příjmení]). Soud neučinil žádná pro rozhodnutí podstatná skutková zjištění z protokolu o jednání u Okresního soudu v Chebu ve věci sp. zn. 8 C 656/2020, ze zprávy Ing. [příjmení] o požární bezpečnosti stavby, fotografií desek projektové dokumentace, průvodní zprávy, stavebního deníku a prohlášení [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobce neprovedl z důkazů navržených žalobcem účastnický výslech žalobce a z navržených žalovanou důkaz výslechy svědkyň [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a dále důkaz znaleckým posudkem znalkyně Kováčikové a protokolem z jednání u Okresního soudu v Chebu z 1. 6. 2022, jelikož zjištění, která jimi měla být získána, nemají význam pro posouzení věci s ohledem na přijatý právní názor soudu. Po právní stránce soud hodnotil věc takto: Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3036 o. z. se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro právní posouzení této věci jsou tak rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ obč. zák.“). Podle § 50a odst. 1 obč. zák. účastníci se mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu; musí se však přitom dohodnout o jejích podstatných náležitostech. Podle § 50a odst. 2 věty prvé obč. zák. nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. V projednávané věci účastníci uzavřeli dne 9. 8. 2010 smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene vtělenou do smlouvy o výstavbě. Soud se nejprve zabýval námitkou žalované ohledně neurčitosti této smlouvy. Byť je nepochybné, že mezi účastníky uzavřená smlouva o smlouvě budoucí trpí značnými nedostatky: z prvního bodu není patrné, kdo má povinnost věcné břemene zřídit, není upřesněno„ kolaudace“ čeho je rozhodným okamžikem a nakonec k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene měla vyzvat stranu investora strana spoluvlastníka, přestože jako strana spoluvlastníka jsou označeny obě smluvní strany. Avšak jedním ze základních principů výkladu smluv je priorita takového výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2016 sp. zn. II. ÚS 2124/14). Ze smluvního ujednání i z následného chování stran lze výkladem dovodit, že záměrem účastníků bylo, aby ze smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene byla stranou povinnou žalovaná a stranou oprávněnou žalobce. Smlouva o smlouvě budoucí navazuje v textu na smlouvu o výstavbě, kde je nemovitá věc jasně vymezena, a proto je třeba odkaz na„ přístavbu [číslo]“ vykládat v souvislosti se smlouvou o výstavbě a považovat vymezení zatížené nemovité věci jako dostatečně určité. Týkala-li se smlouva o smlouvě budoucí věcného břemene užívání I. nadzemního podlaží v budoucnu nově zřízené přístavby domu [číslo], pak lze dovodit, že záměrem účastníků bylo navázat běh lhůty k uzavření budoucí smlouvy na kolaudaci právě tohoto I. nadzemního podlaží. Na podstatných náležitostech budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene se účastníci dohodli: vymezili zatíženou nemovitost (přístavba k domu [číslo] vlastněného žalovanou na st. p. [číslo], k.ú. [část obce] a obec Praha, kdy tato přístavba bude umístěna na st. parcele, která vznikne oddělením od pozemku parc. [číslo]) a stanovili si obsah věcného břemene (doživotní bezúplatné užívací právo žalobce k I. nadzemnímu podlaží přístavby). Soud má tudíž za to, že výkladem lze dovodit vůli smluvních stran a smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene není pro svoji neurčitost neplatná. Dále žalovaná v řízení uplatnila námitku promlčení žalobcova nároku, což odpovídá judikatorním závěrům, v nichž soudy dovodily, že lhůta stanovená v § 50a odst. 2 větě první, obč. zák. je lhůtou promlčecí, nikoliv prekluzivní. Počátek běhu promlčecí doby se pojí se dnem, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, tj. kdy bylo možno právo odůvodněně uplatnit žalobou u soudu, tzv. akcio nata (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 8. 2009 sp. zn. 33 Cdo 424/2008). Soud k promlčení přihlíží pouze v tom případě, že dlužník uplatní námitku promlčení, což žalovaná v soudním řízení učinila. Smlouvu o zřízení věcného břemene měli účastníci dle jejich smluvního ujednání uzavřít do 30 dnů od„ kolaudace“ (povolení užívání nebo obdobného právního aktu užívání stavby) 1. nadzemního podlaží přístavby. V řízení bylo prokázáno, že ke kolaudaci došlo dne 4. 1. 2018, po kontrolní prohlídce zaměstnankyně stavebního úřadu vyznačila na oznámení o užívání stavby podaném žalovanou, že je stavbu přístavby možné užívat. Od 5. 1. 2018 začala běžet doba pro uzavření ujednané budoucí smlouvy o zřízení věcného břemene (§ 122 odst. 1 obč. zák.), která uplynula dne 3. 2. 2018. Ode dne následujícího pak začala běžet žalobci promlčecí roční lhůta, v níž mohl uplatnit své právo na nahrazení prohlášení vůle u soudu, která uplynula dne 3. 2. 2018. Žalobu podal žalobce k soudu až dne 15. 6. 2021. Žalobce v řízení uváděl, že by měla být 30denní doba počítána až od jeho vědomosti o kolaudačním rozhodnutí, o kterém jej nikdo před soudním řízením neinformoval, krom toho teprve sdělením Úřadu městské části [obec a číslo], odboru stavebního, ze dne 30. 6. 2020, došlo k povolení užívat stavbu tak, jak byla povolena stavebním povolením a 30denní doba se pak odvíjela až od tohoto pozdějšího data. Soud se s tímto výkladem žalobce neztotožňuje. Počátek 30denní doby dohodnuté ve smlouvě o smlouvě budoucí byl navázán ujednáním účastníků na kolaudaci, resp. povolení užívání, 1. nadzemního podlaží přístavby, nikoliv na okamžik dokončení bytu v 1. nadzemním podlaží přístavby. Žádnou povinnost žalované vyrozumět žalobce o vydání takového rozhodnutí si účastníci nedohodli. Pro započetí běhu této doby není vědomost žalobce o kolaudaci rozhodující, ačkoliv má soud za prokázané, že se žalobce kontrolní prohlídky dne 3. 1. 2018 alespoň částečně účastnil a o kolaudaci věděl nebo získal informaci o tom, že je pravděpodobné, že stavební úřad bude o přístavbě rozhodovat, a mohl se následně na stav řízení dotázat. Promlčecí doba, která začala běžet po uplynutí 30denní doby, má objektivní povahu a není vázána na vědomost žalobce o možnosti své právo uplatnit. Jejím uplynutím se právo promlčí i v případě, jestliže uplyne dříve, než se věřitel o svém právu dozví (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2013 sp. zn. 28 Cdo 2570/2012). Žalobcem odkazované rozhodnutí Ústavního soudu v restituční věci sp. zn. II. ÚS 3845/2019 ze dne 1. 7. 2020 na projednávanou věc nedopadá, jelikož se zabývá restituční lhůtou, pouze pro účely běhu lhůty poukazuje na promlčecí lhůtu podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který však klade při úpravě lhůt k uplatnění práva značný důraz, vedle prostého vzniku objektivních okolností, na subjektivní vědomost o nich, zatímco projednávaná věc se v souladu s § 3036 o. z. řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem. Krom toho zde Ústavní soud řešil otázku, kdy došlo ke změně kvalifikace rozhodné okolnosti pro běh lhůty soudem, což stěžovatel nemohl předjímat v době, kdy lhůta začala běžet. Postavení účastníků ve věci projednávané Ústavním soudem a v tomto řízení je tak zcela odlišné. S ohledem na promlčení nároku žalobce, jak je uvedeno shora, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalovaná právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalované po zaokrouhlení v celkové výši 111 774 Kč spočívají v odměně advokáta, která je tvořena: -) částkou 82 300 Kč, tj. odměnou za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 10. 5. 2022, písemné podání ve věci samé z 31. 5. 2022 a účast na ústním jednání dne 5. 10. 2022) při sazbě mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby ve výši 16 460 Kč (vypočteno z tarifní hodnoty 2 040 000 Kč dle § 8 odst. 1 AT představované obvyklou cenou budoucího věcného břemene stanovenou znalkyní pro účely řízení vedeného mezi účastníky Okresního soudu v Chebu, přičemž cena byla zjištěna ze znaleckého posudku zadaného žalobcem, tudíž obsah posudku je znám oběma účastníkům), -) částkou 1 500 Kč za 5 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT), -) náhradou promeškaného času podle § 14 odst. 1 písm. a) AT ve výši celkem 2 400 Kč, tj. 2 x 12 x sazba 100 Kč za každou započatou půlhodinu za cesty na jednání a zpět, -) cestovným ve výši 2 968,62 Kč na trase [obec] – [obec] a zpět na jednání dne 10. 5. 2022 (378 km) vozem Subaru Legacy při kombinované spotřebě 8,5 litrů /100 km a ceně paliva 37,10 Kč l a amortizaci 4,70 Kč/km dle vyhl. č. 47/2022 Sb., -) cestovným ve výši 3 206,38 Kč na trase [obec] – [obec] a zpět na jednání dne 5. 10. 2022 (378 km) vozem Subaru Legacy při kombinované spotřebě 8,5 litrů /100 km a ceně paliva 44,50 Kč l a amortizaci 4,70 Kč/km dle vyhl. č. 116/2022 Sb., -) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 19 398,75 Kč. O povinnosti žalobce zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalované bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Výrokem III. soud v souladu s § 148 o. s. ř. uložil procesně neúspěšnému žalobci povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení spočívající ve svědečném, které bude teprve svědkyni přiznáno a po jeho vyplacení rozhodne soud samostatným usnesením žalobci o výši nákladů státu.