4 C 247/2018-1177

Rubrum

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Cejpkem ve věci žalobkyní: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa] c) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] všechny zastoupeny advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M. Ph.D. sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít se žalobkyněmi tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“): 1) Žalovaná, [země] – [anonymizována tři slova], sídlem [adresa] (dále jen„ [anonymizována tři slova]“), spravuje pozemky ve vlastnictví státu, a to pozemky: a) parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]; b) parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]; c) parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek]; d) parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek]; e) parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek]; f) parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek]; g) parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]; h) parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]. 2) Žalobkyně, [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem [adresa], [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem [adresa], [rodné číslo], bytem [adresa], jsou oprávněnými osobami ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě. 3) Žalobkyně mají na základě rozhodnutí [stát. instituce], [anonymizováno] úřadu [číslo jednací] ze dne 18. 5. 1994, [anonymizováno] [číslo] ze dne 24. 11. 1998, [anonymizováno] [číslo] ze dne 29. 11. 1999, [anonymizováno] [číslo] ze dne 1. 3. 2000, [anonymizováno] [číslo] ze dne 10. 5. 2000, [anonymizováno] [číslo] ze dne 14. 12. 2000, [anonymizováno] [číslo] ze dne 30. 1. 2001 a [anonymizováno] [číslo] ze dne 6. 3. 2002 nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobkyním v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané. 4) Žalovaná k uspokojení nároku žalobkyň na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí žalobkyni pozemky: a) parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]; b) parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]; c) parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek]; d) parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek]; e) parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek]; f) parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek]; oddělený od pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek] na základě geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení] a potvrzeného Katastrálním úřadem pro [anonymizováno], [stát. instituce] dne 9. 4. 2019; g) parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]; h) parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]. a žalobkyně tyto pozemky přijímají do svého spoluvlastnictví, a to [celé jméno žalobkyně] spoluvlastnický podíl ve výši [číslo], [celé jméno žalobkyně] spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] a [celé jméno žalobkyně] podíl ve výši [číslo]. Součástí tohoto rozsudku je geometrický plán [číslo] vyhotovený Ing. [jméno] [příjmení] a potvrzený Katastrálním úřadem pro [anonymizováno], [stát. instituce] dne 9. 4. 2019.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) náhradu nákladů řízení ve výši 57 964,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyň advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) náhradu nákladů řízení ve výši 32 675,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyň advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) náhradu nákladů řízení ve výši 32 675,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyň advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice Okresnímu soudu Jihlavě náhradu nákladů řízení v plné výši, která bude určena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení na účet Okresního soudu v Jihlavě [číslo] s uvedením variabilního symbolu [číslo].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhaly nahrazení souhlasu žalované s převodem pozemků uvedených ve výroku I tohoto rozsudku. Uvedly, že zdědily po [jméno] [příjmení], [datum narození], restituční nároky. Žalovaná dosud uspokojila tyto nároky pouze částečně, a to především z toho důvodu, že evidovala restituční nárok žalobkyň v nesprávné výši a odmítala přes výzvy žalobkyň doložené např. znaleckým posudkem přistoupit k přecenění jejich nároku. Tato překážka bránila žalobkyním účastnit se veřejných nabídek náhradních pozemků. Předchůdce žalobkyň byl podle řady rozhodnutí [anonymizováno] úřadu oprávněnou osobou podle zákona o půdě (rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [stát. instituce] sp. zn. PÚ [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]). Podle těchto rozhodnutí nebyly předchůdci žalobkyň vydány některé odňaté pozemky nacházející se v katastrálních územích [část obce], [část obce] a [obec] v [obec] Tyto pozemky stát předchůdci žalobkyň odňal bez náhrady v letech 1952 až 1965, část pozemků přešla na stát na základě odúmrti po odmítnutí dědictví. Pozemky byly podle zjištění žalobkyň určeny k zastavění územně plánovací dokumentací přijatou před II. světovou válkou, a to návrhy na změnu přehledného regulačního a zastavovacího plánu z roku 1939 a návrhy přehledného regulačního a zastavovacího plánu z let 1932 a 1938. V době přechodu pozemků na stát nebyla přijata jiná aktuální územně plánovací dokumentace, která by určila využití, tj. charakter pozemků. Značná část odňatých pozemků byla skutečně zastavěna, např. [anonymizováno] přehradou. Přehledně je charakter odňatých pozemků či jejich částí patrný z příloh znaleckého posudku prof. Ing. [příjmení] [příjmení], Ph.D. Žalobkyně na základě tohoto znaleckého posudku měly za to, že správná výše restitučního nároku činila 2 644 020,12 Kč pro žalobkyni a), tj. polovina restitučního nároku po [jméno] [příjmení], resp. 1 322 010 Kčs pro každou ze žalobkyň b) a c), tj. čtvrtina restitučního nároku po [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně v době rozhodnutí nedosáhly plného uspokojení restitučních nároků, a proto se domáhaly vydání konkrétních náhradních pozemků ve vlastnictví žalované. Vydání těchto pozemků nebránily podle názoru žalobkyň žádné překážky a jejich hodnota nepřevyšovala zbývající výši restitučního nároku žalobkyň. Hodnotu náhradních pozemků žalobkyně vyčíslily mj. v příloze [číslo] kde např. uvedly hodnotu pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] ve výši 108 800 Kč, dále se u většiny náhradních pozemků ztotožnily s oceněním žalované s výjimkou pozemků v [anonymizována dvě slova], [obec], [obec] u [obec] a v [obec].

2. Žalovaná namítala, že nárok na přecenění restitučního nároku je promlčen, neboť předchůdce žalobkyň se o ocenění dozvěděl v letech 1999 až 2002, avšak teprve v roce 2018 žalobkyně začala správnost ocenění zpochybňovat. Žalobkyně a) se o ocenění dozvěděla dne 20. 4. 2006 a od tohoto data začala běžet promlčecí lhůta. Bylo by proti dobrým mravům po 15 až 20 letech se znovu zabývat oceněním nároku. Drtivá většina obdobných nároků již byla uspokojena a nelze klást žalované za vinu, že se tak nestalo i v případě žalobkyň, když veřejné nabídky náhradních pozemků jsou dostatečně rozsáhlé. Žalovaná se tedy liknavosti, svévole či diskriminace vůči žalobkyním nedopustila. Dále žalovaná namítala, že ocenění restitučního nároku bylo provedeno správně, neboť v době přechodu stát nešlo o stavební pozemky, nýbrž o louky a pole. Kromě toho nebylo možné ocenit odňaté pozemky jako stavební podle předválečné územně plánovací dokumentace, neboť tato dokumentace ještě před přechodem některých z pozemků na stát pozbyla účinnosti. V průběhu řízení žalovaná připustila, že je možné některé pozemky, např. dotčené výstavbou [anonymizováno] přehrady, ocenit jako stavební pozemky, konkrétně tedy pozemky uvedené: 1) v rozhodnutí [anonymizováno] úřadu sp. zn. PÚ [číslo], a to pozemek PK [číslo] v [katastrální uzemí] v rozsahu 1/7, dále 2) v rozhodnutích [anonymizováno] úřadu sp.zn. PÚ [číslo], a to pozemky PK [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v [katastrální uzemí], dále 3) lze jako stavební ocenit část pozemků uvedených v rozhodnutí [anonymizováno] úřadu sp. zn. PÚ [číslo], a to PK 817 až 825 v rozsahu 1/7, které na stát přešly v roce 1955, a dále 4) pozemky v rozhodnutí [anonymizováno] úřadu PÚ [číslo], a to s výjimkou pozemku PK [číslo] v [katastrální uzemí] v rozsahu 3/7. Žalovaná tedy uznala, že restituční nárok žalobkyně a) činil 2 020 159,69 Kč oproti původní výši 130 143 Kč (Podání žalované na č.l. 213-214) Žalovaná i nadále považovala za sporný restituční nárok žalobkyně a) ve výši 640 285,69 Kč. Obdobně žalovaná postupovala v případě žalobkyň b) a c). Žalovaná namítala, že vydání většiny náhradních pozemků vybraných žalobkyněmi brání zákonné překážky, a to především funkční provázanost s okolními nemovitostmi a stavbami (pozemky v [katastrální uzemí], dále pozemky p. [číslo] v [obec] u [obec]), věcná břemena či nájmy třetích osob. Uvedené pozemky není možné ani zemědělsky využít, neboť se nacházejí v průmyslové zóně v [obec], nachází se na nich vodovod a elektrické vedení. Cyklostezka a drobné stavby dalších osob nacházející se na části pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] rovněž bránily jeho vydání. Dále žalovaná nesouhlasila s nízkým oceněním náhradního pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] a [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] podle posudku předloženého žalobkyněmi.

3. Mezi účastnicemi řízení bylo nesporné: a) žalobkyně zdědily po [jméno] [příjmení] restituční nárok a jsou oprávněnými osobami podle § 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, b) náhradní pozemky uvedené ve výroku I. rozsudku jsou ve vlastnictví žalované, c) hodnota náhradních pozemků činila v případě: Žalobkyně se ztotožnily s hodnotu náhradních pozemků vyčíslenou žalovanou následovně (příloha [číslo] žaloby, podání na č.l. 491 a n., podání na č.l. 766): -pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] částku 108 800 Kč, -pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] částku 49 603 Kč, -pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] částku 76 924,40 Kč, -pozemku p. u [číslo] v k. ú. [obec] částku 86 865 Kč, -pozemku p. [číslo] tamtéž částku 375 698,79 Kč, -pozemku p. [číslo] tamtéž částku 466 644,88 Kč, -pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] částku 19 928,91 Kč, -pozemku p. [číslo] tamtéž částku 2 679,59 Kč, -pozemku p. [číslo] tamtéž částku 13 812,75 Kč, -pozemku [parcelní číslo], tamtéž částku 4 027,70 Kč, -pozemku p. [číslo] tamtéž částku 8 590,50 Kč, -pozemku p. [číslo] tamtéž částku 1 744 Kč, -pozemku p. [číslo] tamtéž částku 2 181 Kč, -pozemku p. [číslo] tamtéž částku 6 081,54 Kč, -pozemku p. [číslo] tamtéž částku 3 486 Kč, -pozemku p. [číslo] tamtéž částku 1 179 Kč, -pozemku p. [číslo] tamtéž částku 4 938,50 Kč, -pozemku p. [číslo] tamtéž částku 522,90 Kč, -pozemku p. [číslo] tamtéž částku 198 Kč, -pozemku p. [číslo] tamtéž částku 31,90 Kč, -pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] částku 56 532 Kč (na základě ocenění znalcem [příjmení] [celé jméno znalce]), d) restituční nárok žalobkyně a) byl postupně uspokojen ve veřejné nabídce vydáním pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] v hodnotě 39 370 Kč, dále vydáním pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] v hodnotě 90 716 Kč, dále nahrazením projevu vůle v řízeních zahájených u: Okresního soudu v Benešově, sp. zn. 11 C 222/2018 (náhradní pozemky v hodnotě 70 934,60 Kč), u Okresního soudu v Plzni, sp. zn. 8 C 198/2018 (náhradní pozemky v hodnotě 5 843,60 Kč), u xanon [číslo], sp. zn. 14 C 119/2018 (náhradní pozemky v hodnotě 462 213,40 Kč), u Okresního soudu v Kroměříži, sp. zn. 16 C 91/2018 (náhradní pozemky v hodnotě 52 151 Kč), u Okresního soudu v Písku, sp. zn. 9 C 176/2018 (náhradní pozemky v hodnotě 20 978,53 Kč), u Okresního soudu v Litoměřicích, sp. zn. 10 C 174/2018, (náhradní pozemky v hodnotě 81 764,57 Kč, u Okresního soudu v České Lípě, sp. zn. 15 C 232/2018 (náhradní pozemky v hodnotě 505 103 Kč), u Okresního soudu ve [obec], sp.zn. 5 C 172/2018 (náhradní pozemky v hodnotě 640 196,92 Kč), u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, sp. zn. 7 C 197/ 2018 (náhradní pozemky v hodnotě 24 647,60 Kč), u Okresního soudu v Rakovníku, sp. zn. 3 C 149/2018 (náhradní pozemky v hodnotě 24 740,50 Kč), u Okresního soudu v Berouně, ve věci sp. zn. 3 C 149/2018 (náhdradní pozemky v hodnotě 18 014,76 Kč) Přičemž pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] v hodnotě 278 785 Kč žalobkyně a) převedla na třetí osobu, ovšem následně došlo ke změně původně vyhovujícího rozsudku. Žalovaná nedosáhla určení svého vlastnického práva k pozemku v řízení, které skončilo rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem [obec]. Ostatní pozemky vydané na základě rozhodnutí v řízení, které bylo zahájeno u Okresního soudu v České Lípě ve věci sp. zn. 15 C 232/2018, měly hodnotu 226 318 Kč. Dále došlo v důsledku změny rozhodnutí Okresního soudu v Rakovníku rozhodnutím Krajského soudu v Praze k vydání dalšího náhradního pozemku v hodnotě 166 720 Kč, přičemž [číslo] nabyla žalobkyně a) a [číslo] každá ze žalobkyň b) a c). e) Restituční nárok žalobkyně b) byl postupně uspokojen vyplacením finanční náhrady ve výši 65 071,32 Kč, dále nahrazením projevu vůle v řízeních zahájených u: Okresního soudu v Písku, sp. zn. 9 C 176/2018 (vydán podíl na pozemcích v hodnotě 10 489,27 Kč), dále u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, sp. zn. 7 C 197/2018 (vydán podíl na pozemcích v hodnotě 110 914,19 Kč), u Okresního soudu v Rakovníku, sp. zn. 3 C 149/2018 (podíl na pozemcích v hodnotě 111 332,25 Kč) a u Okresního soudu v Berouně (podíl na pozemcích v hodnotě 81 066,42 Kč). Dále došlo v důsledku změny rozhodnutí Okresního soudu v Rakovníku rozhodnutím Krajského soudu v Praze k vydání dalšího náhradního pozemku v hodnotě 166 720 Kč, přičemž [číslo] nabyla žalobkyně a) a [číslo] každá ze žalobkyň b) a c). f) Restituční nárok žalobkyně c) byl postupně uspokojen vyplacením finanční náhrady ve výši 65 071,29 Kč, dále nahrazením projevu vůle v řízeních zahájených u Okresního soudu v Písku, sp. zn. 9 C 176/2018 (vydán podíl na pozemcích v hodnotě 10 489,26 Kč), dále u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou, sp. zn. 7 C 197/2018 (vydán podíl na pozemcích v hodnotě 110 914,19 Kč), u Okresního soudu v Rakovníku, sp. zn. 3 C 149/2018 (podíl na pozemcích v hodnotě 111 332,25 Kč) a u Okresního soudu v Berouně (podíl na pozemcích v hodnotě 81 066,42 Kč). Dále došlo v důsledku změny rozhodnutí Okresního soudu v Rakovníku rozhodnutím Krajského soudu v Praze k vydání dalšího náhradního pozemku v hodnotě 166 720 Kč, přičemž [číslo] nabyla žalobkyně a) a [číslo] každá ze žalobkyň b) a c). Soud vyšel při rozhodnutí z těchto nesporných skutečností podle § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

4. Sporné naopak bylo: a) zda činí restituční nárok žalobkyně a) částku 2 644 020,12 Kč, oproti uznané výši 2 003 735,30 Kč a od toho se odvíjející zbývající výše restitučního nároku, b) zda činí restituční nárok žalobkyně b) částku 1 322 010,50 Kč, oproti uznané výši nároku ve výši 1 001 867,60 Kč a od toho se odvíjející zbývající výše restitučního nároku, c) zda činí nárok žalobkyně c) částku 1 322 010,50 Kč, oproti uznané výši nároku ve výši 1 001 867,63 Kč a od toho se odvíjející zbývající výše restitučního nároku, d) hodnota náhradních pozemků především [parcelní číslo] v k. ú. [obec], [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], a dále p. [číslo] v k. ú. [část obce], p. [číslo] v k. ú. [obec] e) hodnota náhradního pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] (později na základě posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] se účastnice ztotožnily s cenou 56 532 Kč), f) existence překážek bránících převoditelnosti jednotlivých náhradních pozemků.

5. Z rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [stát. instituce] ve věcech sp. zn. PÚ [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] bylo zjištěno, že [obec] [anonymizováno], [datum narození] není vlastníkem pozemků v [katastrální uzemí], [obec] a [část obce]. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ve věci sp. zn. 27 D 1263/2005 bylo zjištěno, že restituční nárok zdědila žalobkyně a) v rozsahu a žalobkyně b) a c) každá v rozsahu . Z přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby bylo zjištěno, že žalovaná evidovala k 18. 4. 2018 restituční nárok žalobkyně a) ve výši 56,61 Kč z původních 130 142,61 Kč. Z přehledu účasti žalobkyně a) ve veřejných nabídkách náhradních pozemků bylo zjištěno, že žalobkyně se zúčastnila 9 veřejných nabídek. Nabyla dva pozemky, dne 7. 11. 2012 v [obec] u [obec] v hodnotě 39 370 Kč a dne 13. 1. 2016 v [obec] v hodnotě 90 716 Kč. Ze žádosti datované 5. 12. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně a) žádala o převod náhradních pozemků v obci [obec] v hodnotě 1 544 339 Kč. Z vyjádření [anonymizováno] pro [anonymizováno] a [anonymizováno] [obec] ze dne 3. 7. 2018 bylo zjištěno, že [anonymizována dvě slova] od roku 2008 učinil 22 žádostí týkající se územně plánovací dokumentace z let 1935 [číslo]. Z vyjádření žalované ze dne 28. 11. 2018 bylo zjištěno, že se žalovaná obracela na [anonymizováno] pro plánování a rozvoj [obec] mj. za účelem správních řízení podle zákona o půdě. Výzvami ze dne 9. 5. 2018 a 20. 6. 2018 žalobkyně a) požadovala přecenění restitučního nároku, poukázala na znalecký posudek a stavební charakter nevydaných pozemků. Žalovaná dopisem ze dne 16. 10. 2018 předžalobní výzvu odmítla a trvala na správném vyčíslení restitučního nároku. Z výzvy datované dne 29. 11. 2018 a opakované výzvy datované dne 23. 5. 2019 bylo zjištěno, že tentýž návrh na přecenění nároku učinily také žalobkyně b) a c). Žalovaná dopisem ze dne 14. 12. 2018 a ze dne 22. 1. 2019 předžalobní výzvu odmítla a trvala na správném vyčíslení restitučního nároku. Ze sdělení žalované datovaného dne 1. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná přistoupila k přecenění restitučního nároku s výjimkou částí pozemků, které na stát přešly v období 1963 až 1966, neboť v tomto období již nelze postupovat podle dosavadní předválečné územně plánovací dokumentace. Dne 20. 6. 2018 žalobkyně žádala o převod pozemků v hodnotě 2 338 594 Kč. Podle sdělení žalované ze dne 30. 6. 2018 byla žádost vyřazena, neboť nebyla doplněna písemným podáním. Proti tomuto se žalovaná ohradila, neboť šlo konvertované elektronické podání. Žalovaná uznala pochybení dne 17. 7. 2018 a trvala na vyřazení žádosti z důvodu nedostatečné výše restitučního nároku žalobkyně. Dne 5. 12. 2018 žádala žalobkyně b) o převod náhradního pozemku v hodnotě 118 160 Kč. Téhož dne žádala žalobkyně c) o převod jiných náhradních pozemků v hodnotě 180 623,90 Kč Tyto žádosti byly žalovanou dne 11. 1. 2019, resp. dne 17. 1. 2019 zamítnuty z důvodu nedostatečné výše restitučních nároků žalobkyň b) a c). Dále dne 21. 3. 2019 žalobkyně b) žádala o náhradní pozemky v hodnotě 1 055 383,31 Kč, téhož dne žádala žalobkyně c) o vydání náhradního pozemku v hodnotě 1 062 999 Kč. Rovněž tyto žádosti žalovaná odmítla, a to sdělením ze dne 25. 3. 2019 a ze dne 12. 4. 2019. Žalobkyně b) a c) adresovaly dne 26. 8. 2019 předžalobní výzvu k převodu náhradních pozemků v hodnotě 2 011 585,58 Kč. Žalovaná dopisem ze dne 13. 9. 2019 přecenění nároku podle předválečné územně plánovací dokumentace pro přechod pozemků po 1. 8. 1959 odmítla. Z vyjádření [anonymizováno] pro [anonymizováno] a [anonymizováno] [územní celek] ze dne 19. 6. 2018 bylo zjištěno, že k předmětným pozemkům existuje k datům přechodu na stát Návrh na změnu přehledného regulačního a zastavovacího plánu z roku 1938, dále Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu z roku 1932, 1936 a 1938. Ze zápisu 22. schůze rady ústředního národního výboru [územní celek] ze dne 30. 9. 1958 bylo zjištěno, že došlo ke schválení výstavby přehrady v [část obce], a to v letech xanon [číslo] až 1965. Na uvedené dodatečně navazuje jednání o vyvlastnění pozemků [jméno] a [jméno] [příjmení] z října xanon [číslo] a ledna 1965. Stavba byla podle zveřejněných informací o přehradě zahájena v roce [číslo], nádrž byla napuštěna v roce 1963. Podle výpisu z katastru nemovitostí jsou pozemky p. [číslo] v k. ú. [část obce] představují vodní nádrž, resp. ochranné pásmo vodního díla. Ze znaleckého posudku prof. Ing. [jméno] [příjmení] [příjmení], Ph.D. [číslo] 2018, doplnění tohoto posudku a výslechu znalkyně bylo zjištěno, že znalkyně oceňovala pozemky v katastrálních územích [obec], [část obce] a [část obce] na území [územní celek], které původně vlastnili [jméno] a [obec] [anonymizováno] a které přešly na základě rozhodnutí či v důsledku odúmrti na stát. Znalkyně pracovala s mapou pozemkového katastru, dále mapou přehledného regulační a zastavovacího plánu [územní celek]. Podle legendy k zastavovacímu plánu znalkyně určila povahu pozemku, tj. stavební nebo zemědělský pozemek, což je zásadní pro ocenění restitučního nároku. Toto je patrné z příloh 1 až 65 posudku. Znalkyně vycházela dále z rozhodnutí, na základě kterých k odnětí pozemků došlo, kdy k vyvlastnění došlo a za jakým účelem (viz přílohy [číslo]). Znalkyně rozlišovala, které pozemky byly vydány a které nikoliv, podle rozhodnutí [pozemkový úřad] [anonymizováno] [obec]. Kalkulace znalkyně v cenách podle § 14 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. je patrná v tabulce na straně 11 a 12 posudku, stavební pozemky znalkyně ocenila sazbou 250 Kčs za 1m2, aniž provedla srážky. Nestavební pozemky znalkyně ocenila částkou 3 Kčs za 1m2, což odpovídá průměrné ceně podle hodnoty BPEJ. Tímto způsobem znalkyně dospěla k hodnotě nevydaných pozemků 20 930 672 Kčs. Dodatkem [číslo] znalkyně určila hodnotu podílu [jméno] [příjmení] na nevydaných pozemcích, tj. výši restitučního nároku na 5 288 040,24 Kčs a dále určila výši nároku, který zdědila žalobkyně a), na 2 644 020,12 Kč, resp. žalobkyně b) a c) ve výši 1 322 010,06 Kčs. Při této kalkulaci došlo u pozemků uvedených pod čísly 49 až 65 k evidentní administrativní chybě a promíchání hodnot mezi pozemky. Uvedené však nemělo vliv na konečnou výši restitučního nároku žalobkyň. Znalkyně během svého výslechu doplnila, že údaj o BPEJ byl stanoven u pozemků v roce xanon [číslo], tedy následně po přechodu těchto pozemků na stát, znalkyně proto použila průměrnou hodnotu. Srážky znalkyně neprovedla, neboť šlo o území, které bylo součástí [obec], a dnes nelze s jistotou zjistit, zda se na pozemcích nacházely přípojky k infrastruktuře. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného ústavem [právnická osoba] a výslechu Ing. [příjmení], bylo zjištěno, že hodnota nevydaných pozemků rodiny žalobkyň v [část obce], [obec] a [část obce] činila 7 391 065,65 Kčs, nárok žalobkyně a) tak činil 947 342,71 Kčs, žalobkyně b) a c) měly nárok každá ve výši 473 671,63 Kčs. Úkolem ústavu bylo ocenit nevydané pozemky podle stavu ke dni přechodu na stát a cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Ústav odkázal na rozhodnutí soudů, mj. nález ve věci IV. ÚS 1088/12, dále konstatoval, že nevydané pozemky se nacházely na území hl. m. [obec]. Pro určení stavebního či jiného charakteru pozemku odkázal ústav na § 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky [číslo] Ú.l. (Není-li uvedených plánů, je stavebním pozemkem plocha zastavěná se souhlasem příslušného stavebního úřadu.) a dále na § 2 odst. 1 vyhlášky [číslo] Ú.l., která nabyla účinnosti 1. 8. 1959 (Stavením pozemkem se rozumí místo vymezené územním rozhodnutím v zastavění.) Předmětné území bylo od roku xanon [číslo] regulováno Směrným plánem [územní celek], do té doby nebyla přijata novější územně plánovací dokumentace než předválečné regulační a zastavovací plány. Ústav jako stavební ocenil ty pozemky, které: 1) Byly jako stavební vedeny v pozemkovém katastru (v tomto případě 16 pozemků především v [část obce], dále 2) pozemky, na kterých se nacházela stavba nebo byly odňaty pro zastavění (především pozemky v [část obce] pod vodním dílem, dále 3) ty, které byly rodině žalobkyň odňaty před 1. 8. 1959 pokud byly určeny regulačním plánem pro zastavění. Při aplikaci srážky 60 % z důvodu stavební nesroslosti území vycházel ústav z leteckých snímků, toto se týkalo pozemků v [část obce]. Při ocenění ostatních zemědělských pozemků vyšel ústav z údajů o BPEJ. Ostatní plocha, neplodná půda byla oceněna sazbou 3 Kčs. K území [část obce] ústav zdůraznil, že stavebně se propojilo s ostatními částmi [obec] na přelomu 60. a 70 let. Většina nevydaných pozemků byly zemědělské plochy, jen 16 pozemků mělo stavební charakter a zahrady dle evidence PK. Ústav vycházel z platných regulačních a územních plánů, dále z leteckých snímků. Ústav se především vymezil proti znaleckému posudku prof. Ing. [příjmení] [příjmení] z toho důvodu, že při určení druhu pozemku znalkyně nepoužila definici stavebního pozemku podle úpravy účinné v době přechodu pozemku na stát, tzn. regulační plány nebyly po 1. 8. 1959 použitelné a nová definice vyžadovala vydání územního rozhodnutí, což v daném případě nebylo doloženo. Dále se ústav vymezil proti tomu, že znalkyně neaplikovala srážku z důvodu stavební nesrostlosti území [část obce]. Za třetí znalkyně nepoužila pro zemědělské pozemky jako východisko pro ocenění údaj o BPEJ a vyšla z ceny 3 Kčs, byť údaj o BPEJ lze (sice zpětně ke dni přechodu pozemku na stát) přiřadit k jednotlivým pozemkům, v poslední řadě došlo v dodatku k posudku k nesrovnalostem u hodnot pozemků pod čísly [číslo]. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] dále doplňku posudku ze dne 16. 11. 2021 bylo zjištěno, že znalkyně ocenila pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] podle jeho stavu, využití podle územního plánu jako stavebního pozemku a ceny 15 Kčs / 1m2 stanovené v § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., na částku 49 603 Kč. Proti tomuto ocenění neměly žalobkyně výhrady. Dále z posudku a z výslechu znalkyně bylo zjištěno, že ocenila pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] s ohledem na stávající územní plán sazbou podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., neboť 25 m2 pozemku je v ploše pro bydlení a většina pozemku v ploše zahrady a záhumenky a takto je skutečně pozemek využit majitelem sousedního pozemku. Uvedené odpovídá klasifikaci pozemku podle § 14 odst. 1 vyhlášky. Podle textové části územního plánu je možné pozemek podmíněně zastavět stavbami, které souvisejí se zahrádkařením a rekreací. Znalkyně provedla srážku z ceny z důvodu absence napojení na veřejnou kanalizaci, dále z důvodu ochranného pásma plynovodu. Znalkyně ocenila rovněž porosty, které při prohlídce místa nepovažovala za nemocné či neošetřené. Celková cena pozemku byla stanovena znalkyní na 54 184 Kč. Znalkyně dále ocenila pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Opět vyšla z územního plánu, podle kterého jde o plochu s využitím pro více účelů – mj. pro zahrady, nezbytné stavby veřejné dopravní a technické infrastruktury, komunikace pro pěší a cyklisty a podmíněně využitelné pro zemědělské stavby. Znalkyně tedy dospěla k závěru, že takový pozemek lze ocenit podle § 14 odst. 1 vyhlášky, neboť může být využit jak pro stavbu (byť podmíněně a s omezením), tak mj. pro zahradu a stanovila hodnotu náhradního pozemku na částku 64 638 Kč. Z revizního znaleckého posudku prof. Ing. [příjmení] [příjmení], Ph.D. ze dne 20. 6. 2019 a výslechu znalkyně bylo zjištěno, že znalkyně oproti posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] při ocenění náhradních pozemků [parcelní číslo] v k. ú. [obec] vycházela z toho, že převážná část pozemku (2797m2) je využita k zemědělským účelům a podle územního plánu je určena pro zahrady a záhumenky. Znalkyně proto tuto část pozemku ocenila sazbou podle § 14 odst. 4 vyhlášky č. 182/1988 Sb., tedy jako louku a pastvinu. Dále se vymezila proti kvalitě stromů, které považovala za poškozené a neošetřené a snížila cenu o 60%. Dospěla tak k hodnotě uvedeného náhradního pozemku celkem 3 507,68 Kčs. V případě pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] znalkyně oproti posudku Ing. [příjmení] zdůraznila, že pozemek je využit pro zemědělské účely, nachází se podle územního plánu v ploše smíšeného a nezastavěného území, a proto i tento pozemek ocenila podle sazeb uvedených v § 14 odst. 4 vyhlášky, neboť pozemek není určen pro zástavbu a jde podle katastru nemovitostí o trvalý travní porost. Cenu tohoto pozemku tedy znalkyně stanovila na 2 811,34 Kčs. Posudek je doložen výpisy z katastru nemovitostí, dále územními plány. Znaleckým posudkem [číslo] zpracovaným [celé jméno znalce] byla stanovena cena náhradního pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] u [obec] na částku 56 532 Kč. Účastnice řízení proti posudku neměly námitky, ostatně svůj závěr znalec podrobně a logicky odůvodnil. Podle výpisu z veřejné nabídky pozemků (č.l. 442 a násl.) nabízí žalovaná k převodu i ty, které jsou ve svahu či na skále (např. pozemky v [obec]), dále ty, které jsou mj. zatíženy věcnými břemeny (např. pozemek v [obec], v [obec]), nebo ty, na kterých se nachází odvodňovací zařízení, a dále ty, které jsou dotčeny nájmem či pachtem. Z dalšího přehledu pozemků nabízených ve veřejných nabídkách žalovanou (č.l. 977 až [číslo]) bylo zjištěno, že žalovaná zařazuje do nabídek mj. i pozemky určené podle územně plánovací dokumentace pro průmysl, výstavbu bydlení, smíšenou výrobu atd. Podle snímku z ortofoto mapy katastru nemovitostí se na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] nachází pole, totéž využití je uvedeno na listu vlastnictví [číslo] v územním plánu [obec]. Podle snímku z ortofo mapy katastru nemovitostí jsou na pozemcích sousedících s pozemky p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] průmyslové haly. Na pozemku p. [číslo] je v blízkosti sousedních hal vodní plocha. Na pozemek p. [číslo] vede evidentně cesta přes pozemky [parcelní číslo] (parkoviště u haly prodejce [anonymizována dvě slova] [právnická osoba]) a [parcelní číslo]. Na pozemcích není patrné nadzemní vedení VN, evidentně se tedy jedná o kabelové vedení elektřiny v zemi. V katastru nemovitostí není poznámka o pozemkových úpravách, stejně tak v databázi e-agri. Na snímku z ortofoto mapy katastru nemovitostí je na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] louka, v katastru nemovitostí je evidovaný jako druh tohoto pozemku trvalý travní porost. Podle územního plánu je pozemek určen k zástavbě pro bydlení v rodinných domech. Na snímku z ortofoto mapy katastru nemovitostí je na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] zahrada, totéž využití je uvedeno v územním plánu, tj. zahrady a záhumenky. Podle geometrického plánu, který je součástí tohoto rozsudku, došlo k oddělení části tohoto pozemku-nově pozemek p. [číslo] na kterém se nachází silnice. Z vyjádření městyse [obec] ze dne 16. 12. 2020, dále žádosti z téhož dne, dále žádosti ze dne 25. 5. 2020, čestného prohlášení ze dne 18. 5. 2020, usnesení zastupitelstva ze dne 5. 11. 2018, protokolu o vytýčení hranice ze dne 11. 3. 2019, vyjádření stavebního úřadu [obec] ze dne 20. 5. 2020, pasportu místních komunikací [obec] bylo zjištěno, že městys žádal o převod části pozemku, na kterém je silnice, tj. pozemku nově [parcelní číslo]. Na snímku z ortofoto mapy katastru nemovitostí je na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] je louka, podle územního plánu jde o smíšenou plochu nezastavěného území. Pozemek může být využit jako zahrada, pastvina, louka, sad, lze na něj umístit nezbytné stavby dopravní a technické infrastruktury či zřídit účelovou komunikaci. Podmíněně je možné na pozemku umístit zemědělské stavby jako včelíny, seníky, stáje pokud jde o zábor menšího rozsahu a není narušena celistvost zemědělského půdního fondu. Na snímku z ortofoto mapy katastru nemovitostí se na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] nachází travnatá plocha s drobnými stavbami nebo zaparkovanými stroji, v katastru nemovitostí je způsob využití evidován jako manipulační plocha. Podle územního plánu jde o pozemek určený pro zemědělskou výrobu. Podle výpisu z katastru nemovitostí jsou pozemky p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] evidovány jako trvalé travní porosty ve vlastnictví státu. Pozemky p. [číslo] v tomtéž katastrálním území mají jako způsob využití evidován: Neplodná půda, manipulační plocha, ostatní komunikace, pozemek [parcelní číslo] trvalý travní porost. U pozemků p. [číslo] není zapsána poznámka o pozemkových úpravách, stejně tak v databázi e-agri. Podle územního plánu je většina pozemků v ploše pro bydlení. Pozemky p. [číslo] [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] jsou zemědělské plochy. [příjmení] na pozemcích p. [číslo] jsou účelové komunikace. Ze snímku z ortofo mapy katastru nemovitostí pro pozemky v [katastrální uzemí] je patrné, že se náhradní pozemky nacházejí v blízkosti zahrad u rodinných dvou rodinných domů, nejsou však v bezprostřední blízkosti těchto domů. Dále je patrné, že po pozemku vede uježděná cesta směřující do polí směrem k řece [obec]. Je ovšem vidět, že cesta přes pozemek [parcelní číslo] není jedinou, druhá vede stejným směrem [číslo] a [číslo]. Podle vyjádření [anonymizována dvě slova] úřadu ze dne 18. 12. 2020, tento úřad-tedy žalovaná doporučila blokovat jako územní rezervu pozemky p.č [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v [obec] u [obec]. Podle smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene [číslo] ze dne 31. 8. 2018 došlo mezi [územní celek] a žalovanou k tomu, že žalovaná v budoucnu uzavře smlouvu o zřízení věcného břemene za účelem zřízení splaškové kanalizace vedoucí přes pozemky p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Podle výpisu z katastru nemovitostí je u pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] evidovaná jako druh pozemku ostatní plocha se způsobem využití neplodná půdy, u pozemku p. [číslo] je evidován druh pozemku orná půda. Tento pozemek je zatížen věcným břemenem ve prospěch [právnická osoba] [právnická osoba] a to za účelem umístění kabelového vedení VN. Podle územního plánu se oba pozemky nachází v ploše BE-VL [číslo] (průmyslová výroba, sklady). Stav pozemků je zřejmý z fotografií na č.l.522, na pozemcích se nachází mladé stromky. Podle smlouvy o zřízení věcného břemene a především podle geometrického výkresu vede po pozemku p. [číslo] kabel elektrického vedení, jde o linii poblíž hranice s pozemkem p. [číslo]. Podle výpisu z katastru nemovitostí je u pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] evidován druh pozemku-trvalý travní porost. Z rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 3. 10. 2019, č.j. 15 C 232/2018-376 bylo zjištěno, že žalobkyni a) byl vydán mj. pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec], který byl oceněn na částku 278 785 Kč Celkem byly žalobkyni a) vydány pozemky v hodnotě 505 103 Kč. Z listin zaslaných žalovanou týkajících se ocenění nároku bylo zjištěno dne 6. 9. 2018, že se týkají [anonymizováno]. [jméno], nikoliv předchůdce žalobkyň [jméno] [příjmení]. Návrh žalované, aby bylo provedeno ohledání náhradních pozemků, protože nejsou převoditelné z důvodu překážek tvrzených žalovanou, byl nadbytečný, neboť informace o stavu pozemku bylo možné dostatečně kvalitně získat z ortofoto snímků katastru nemovitostí či ze snímků z mapových serverů.

6. Žalovaná, resp. pozemkový úřad byl povinen správně vyčíslit restituční nárok [jméno] [příjmení] a později žalobkyň správně tak, aby byla napravena majetková křivda státu vůči rodině žalobkyň z druhé poloviny 20. století. Pokud ke správnému vyčíslení nároku nedošlo již při rozhodování o vydání, či nevydání pozemků, měl se [anonymizována dvě slova] úřad důsledně ohodnocením nevydaných pozemků zabývat na výzvy žalobkyň v roce 2018 doložené mj. znaleckým posudkem. Vyjádřením [anonymizováno] pro [anonymizováno] a [anonymizováno] [obec] bylo prokázáno, že se [anonymizována dvě slova] úřad opakovaně se žádostí o historickou územně plánovací dokumentaci na [anonymizováno] obrátil. Bylo tedy na místě, aby tak žalovaná učinil také v případě restituce po [jméno] [příjmení]. Určitá změna v postoji žalované nastala teprve v průběhu tohoto řízení, kdy 27. 5. 2019 žalovaná restituční nárok přehodnotila na mnohonásobně vyšší částku. Nicméně i nadále rozporovala poměrně značnou část. Správné vyčíslení restitučního nároku je předpokladem pro to, aby se žalobkyně mohly účastnit veřejných nabídek pozemků a z této nabídky vůbec odpovídající pozemky vybírat. Jiným způsobem, než podáním této žaloby, se oprávněné osoby proti ocenění restitučního nároku nemohou. Žalobkyně se v minulosti snažily postupovat způsobem předepsaným zákonem o půdě a účastnit se veřejných nabídek. Žalobkyně a) nabyla prostřednictvím veřejné nabídky pozemek např. v [obec]. Odmítavý postup žalované a opakované vyřazení žádostí žalobkyň o převod náhradních pozemků z důvodu nedostatečně vysokého restitučního nároku, aniž by žalovaná náležitě zdůvodnila, proč nedošlo k přecenění tohoto nároku, lze považovat za svévolný a liknavý přístup žalované. Žalobkyně proto byly oprávněny domáhat se uspokojení svého restitučního nároku výběrem konkrétních pozemků ve vlastnictví státu a nahrazení jeho vůle s převodem takových pozemků. K obdobnému závěru dospěly také jiné soudy v řízeních o nahrazení projevu vůle a vydání náhradních pozemků napříč Českou republikou. Oprávněnost nároku žalobkyň byla jednoznačně potvrzena mj. v rozhodnutích Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 28 Cdo 3005/2019, 28 Cdo 282/2020, 28 Cdo 1944/2020, 28 Cdo 2429/2020.

7. Námitka promlčení směřující proti přecenění restitučního nároku nebyla žalovanou vznesena důvodně. Ocenění restitučního nároku není samostatným majetkovým nárokem, který by podléhal promlčení. (K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2020, č.j. 28 Cdo 3005/2019-716, ze dne 24. 1. 2018, ve věci sp. zn. 28 Cdo 4173/2017 a další)

8. Pro další dokazování a průběh řízení ohledně náhradních pozemků bylo zásadní, zda žalobkyně své restituční nároky vyčíslily správně. S ohledem na to, že žalovaná přecenila restituční nárok žalobkyň a fakticky uznala, že většina odňatých pozemků měla stavební charakter včetně těch, které se nachází pod [anonymizováno] přehradnou, bylo nutné nejprve vyřešit námitku žalované, že při ocenění zbývajících odňatých pozemků nelze vyjít z územně plánovací dokumentace přijaté ve 30. letech 20. stolení, neboť tato plánovací dokumentace pozbyla po 1. 8. 1959 účinnost vzhledem k přijetí vyhlášky [číslo] Ú. l., kterou se provádí zákon o stavebním řádu. [příjmení] názorem se řídil při ocenění restitučního nároku také znalecký ústav [právnická osoba] Vyjádřením [anonymizováno] pro [anonymizováno] a [anonymizováno] [územní celek] ze dne 19. 6. 2018 bylo prokázáno, že v době přechodu pozemků na stát nebyla přijata jiná novější územně plánovací dokumentace než návrhy přehledného regulačního a zastavovacího plánu z let 1932, 1936, 1938 a návrh na změny těchto plánů z roku 1938. Za této situace by bylo značně formální a současně nespravedlivé k této jediné dokumentaci nepřihlédnout a to tím spíše, že podle této předválečné dokumentace postupovaly státní úřady dokonce i po 1. 8. 1959. Žalobkyně například předložily územní rozhodnutí ze dne 24. 8. 1959, které se týkalo umístění stavby bytových domů v [část obce], přičemž odbor výstavby výslovně odkázal ve svém rozhodnutí na přehledný upravovací plán z roku 1938. Ostatně v obdobných případech soudy k takové dostupné dokumentaci přihlížely, např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 1. 9. 2015 ve věci sp. zn. 28 Cdo 1227/2015 či ve věci sp. zn. 28 Cdo 4120/2016. Závěr o výši restitučního nároku v posudku prof. Ing. [příjmení] [příjmení], Ph.D. je logicky zdůvodněn, znalkyně podrobně v přílohách znázornila polohu odňatých pozemků a jejich určení podle územně plánovací dokumentace, v případě pozemku PK [číslo] v k. ú. [část obce] správně zdůvodnila, že pozemek byl podle rozhodnutí z 21. 10. 1964 a 23. 1. 1965 odňat rodině [příjmení] právě za účelem rekreační výstavby u nádrže [část obce], a proto ho částečně ocenila jako stavební. Tento postup odpovídá názoru Nejvyššího soudu ve shora uvedeném rozhodnutí:„ Dovolací soud však, maje na zřeteli účel restitučních předpisů, jimiž demokratická společnost usiluje o alespoň částečné odčinění bezpráví napáchaných nedemokratickým režimem, již dříve v řadě kauz aproboval flexibilnější přístup k posuzování původní povahy odňatých pozemků, v rámci něhož soudy podle kontextu každého jednotlivého případu zohledňují různé relevantní okolnosti a neulpívají rigidně jen na vydání územního rozhodnutí jako na podmínce uznání pozemků za stavební.“ Pokud jde druhou námitku, že znalkyně prof. Ing. [příjmení] [příjmení] nepoužila srážku 60 % z toho důvodu, že pozemky v [část obce] nebyly stavebně srostlé, lze souhlasit s argumentací žalobkyň, že srážky v příloze [číslo] vyhlášky č. 182/1988 Sb. se vztahují podle své povahy na pozemky určené pro výstavbu bydlení a neodpovídají nárokům na pozemek pro stavbu přehrady. Fakt, že území nenavazuje na okolní zástavbu je v případě stavby přehrady naopak výhoda a uplatnění srážky by bylo nelogické. Totéž platí pro srážky z důvodu absence přípojek k inženýrským sítím a dalších srážek v příloze. V případě ocenění nestavebních pozemků v závislosti na hodnotě BPEJ, je třeba zdůraznit, že nevydané pozemky se oceňují podle svého stavu v době jejich odnětí, v tomto případě v padesátých a na počátku šedesátých let. Hodnota BPEJ byla i podle vyjádření zástupkyně znaleckého ústavu k pozemkům přiřazena teprve dodatečně v sedmdesátých letech, tedy v době, kdy již na pozemcích vznikla výstavba, proto správně znalkyně prof. Ing. [příjmení] [příjmení] použila náhradní metodu a oceňovala průměrnou sazbou 3 Kčs za 1m2. Správná výše restitučního nároku žalobkyně a) proto činila 2 644 020,12 Kč, pro každou ze žalobkyň b) a c) částku 1 322 010,50 Kč.

9. Žalovaná namítala, že náhradní pozemky [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [parcelní číslo] v k. ú. [obec] jsou dotčeny převodem na obec jako historický majetek těchto obcí. Podle stavu zápisu v katastru nemovitostí žádný vklad u těchto pozemků neprobíhal, nebylo ani zjištěno, že by probíhalo řízení o určení vlastnictví a především obec měla převod svého historického majetku řešit do 1. 4. 2013, což je datum stanovené v § 8 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb.

10. Dále žalovaná namítala, že vydání pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] brání souběh s řízením u Okresního soudu v Jihlavě vedeným pod sp. zn. 4 C 141/2018. Uvedené řízení bylo zastaveno usnesením ze dne 3. 5. 2019 v důsledku zpětvzetí žaloby, toto rozhodnutí potvrdil Krajský soud v Brně-pobočka v Jihlavě usnesením ze dne 27. 6. 2019, č.j. 72 Co 253/19-415. Skutečnost, že územní plán umožnil zastavět pozemek stavbami rodinného bydlení, není překážkou podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb. Vydání tohoto poměru nebrání ani princip ekvivalence, neboť také nevydané rodině žalobkyň měly sloužit pro bytovou výstavbu, jak bylo prokázáno přílohami ke znaleckému posudku prof. Ing. [příjmení] [příjmení]. Tento náhradní pozemek byl oceněn jako stavební posudkem Ing. [příjmení] a nedošlo tedy k nepoměru hodnoty nevydaných (v tomto případě rovněž stavebních pozemků) a náhradních pozemků.

11. Vydání pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] stavba cyklostezky vedoucí podél [anonymizováno] potoka nebrání, neboť při podrobnějším pohledu na mapu územního plánu je jasné, že cyklostezka vede po pozemku [parcelní číslo], který je ve vlastnictví [územní celek] a i v nejužším místě je stále dostatečně široký 2,8m pro cyklostezku (měřeno v katastrální mapě). Pokud jde o existenci drobných staveb na pozemku, nejde zcela jistě o veřejně prospěšné stavby nebo stavby dopravní infrastruktury. Podle tvrzení žalované jde o drobné stavby majitele sousedního pozemku a tato skutečnost nebrání vydání náhradního pozemku žalobkyním, neboť tato dispozice s majetkem státu má jistě přednost před převody pozemků na osoby bez restitučního nároku. Vydání náhradního pozemku nebrání existence drobných staveb umístěných na tomto pozemku.

12. Vydání pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] bránila žádost obce o převod podle § 7 zákona č. 503/2012 Sb. Městys [obec] ovšem požádal pouze o převod části uvedeného pozemku, na které se nachází silnice (tzn. nově pozemek [parcelní číslo]) Pokud jde o možnost převést oddělenou část náhradního pozemku, je tento postup v souladu s právním řádem podle stanoviska Ústavního soudu ze dne 12. 10. 2021, sp. zn. Pl ÚS-st. [číslo].

13. Vydání pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] bránila podle žalované zemědělská neobhospodařovatelnost z toho důvodu, že je v průmyslové zóně, nemá přístup z veřejné komunikace, nachází se na něm vodní plocha, do které stéká voda ze sousedních střech a podle územní dokumentace jde o plochu pro sklady a průmysl, navíc je pronajat třetí osobě. Je nutné podotknout, že judikatura Nejvyššího soudu při vydávání náhradních pozemků jako vůdčí kritérium zdůraznila princip ekvivalence, tj. za nevydaný pozemek by měl být jako náhradní vydán ten, který je hodnotou a charakterem obdobný. V daném případě byly rodině žalobkyň odňaty pozemky, které byly určeny dobovou územně plánovací dokumentací pro zástavbu průmyslovými budovami (např. PK [číslo] a [číslo] v k. ú. [část obce]), a proto vydání pozemku, který se fakticky nachází v průmyslové zóně [obec] a je stěží zemědělsky využitelný, odpovídá uvedenému principu. Nájem třetí osoby není na překážku vydání tohoto náhradního pozemku, neboť změnou vlastníka pozemku přechází podle § 2221 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku nájem na nového vlastníka. Překážku vydání nepředstavuje ani vodní plocha, která se na pozemku nachází. [příjmení] budovy má primárně srážkovou vodu zasakovat na svém pozemku. Nabízí se otázka, jaký titul opravňuje v tomto případě vlastníka sousedních budov vypouštět vodu ze své střechy na cizí pozemek a fakticky tím vytvořit vodní plochu. Nicméně žalobkyně s tímto vědomím o stavu pozemku a komplikovaném přístupu na něj pozemek požadovaly a bude na nich, jak tento pozemek využijí nebo jak upraví poměry s vlastníky sousedních pozemků. I kdyby se výkon vlastnického práva k náhradnímu pozemku měl omezit na holé vlastnictví, nebrání to vydání pozemku.

14. Vydání pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] bránilo podle žalované kromě překážek uvedených v přechozím odstavci také to, že se na něm nachází vodovod a vedení vysokého napětí na základě věcného břemena pro [právnická osoba], a. s. (dříve [příjmení] [právnická osoba]). Zatížení pozemku věcný břemenem nebrání vydání tohoto náhradního pozemku, ostatně žalovaná i takové pozemky uvádí do svých veřejných nabídek. Pokud jde o vodovod na tomto pozemku, jedná se o zařízení technické infrastruktury a tedy výjimku ze zákazu převodu podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb.

15. Vydání pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] podle názoru žalované bránily plánované pozemkové úpravy. Vydání pozemku tato překážka nebránila, neboť v katastru nemovitostí není zapsána poznámka o pozemkových úpravách v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 503/2012 Sb.

16. Vydání pozemků v [katastrální uzemí] podle žalované bránily špatné morfologické podmínky-svah (pozemek [parcelní číslo]). Toto není překážka pro vydání pozemku podle zákona č. 503/2012 Sb. a dalších předpisů, ostatně žalovaná takové pozemky do veřejných nabídek náhradních pozemků také zařazuje (např. skála apod.). Vydání dalších pozemků (p. [číslo]) měl bránit nájem ve prospěch majitelů sousedních domů či Zemědělského družstva [obec]. Toto není překážka s ohledem na přechod nájmu při změně vlastníka pronajaté věci. Dále podle žalované měly být tyto pozemky nezbytné pro užívání domů stojících na sousedních pozemcích (pozemek p. [číslo]). Podle toho, co žalovaná uvedla, že se na pozemku [parcelní číslo] nachází bazén, kůlna, gril apod. (A stejné zjištění lze učinit z fotodokumentace předložené Mgr. [příjmení] a Ing. [příjmení]) nejsou tyto pozemky nezbytně nutné pro využití domu na pozemku p. [číslo] zahrady, která se po celém obvodu domu nachází, na pozemku [parcelní číslo]. Totéž platí pro pozemek p. [číslo] stejně tak pro pozemek [číslo]. Znamená to, že náhradní pozemky nejsou nezbytně nutné pro využití sousedních nemovitostí, především rodinných domů. Pokud nájemci těchto pozemků vybudovali na pozemcích, které nebyly jejich, zahrady a další úpravy, šlo o jejich riziko, neboť si museli být vědomi, že nejsou vlastníky a nájem je pouze dočasný titul k užívání. Přes pozemek [parcelní číslo] vede místní komunikace, a proto má být z převodu vyloučen. K této námitce lze uvést, že podle mapy a ortofoto snímku se na pozemku nenachází silnice, jsou zde vyjeté koleje od automobilů, maximálně se tak může jednat o účelovou komunikaci, nikoliv stavbu dopravní infrastruktury podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb. Pozemky p. [číslo] navíc leží mimo trasu vyjeté cesty podle ortofoto snímku katastru nemovitostí. Přes pozemky p. [osobní údaje žalované] [číslo] má podle žalované vést splašková kanalizace. Smlouva uzavřená žalovanou a [územní celek] o smlouvě budoucí o zřízení budoucího věcného břemena se týká pozemků p. č. st. 91, p. [číslo] tzn. byl by dotčen pouze pozemek p. [číslo] ovšem jde teprve o budoucí záměr města zřídit kanalizaci. Kanalizace je stavbou technické infrastruktury a jde tedy o výjimkou ze zákazu převoditelnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona č. 503/2012 Sb. Zahájení pozemkových úprav není v katastru nemovitostí u pozemků p. [číslo] zaznamenáno, a proto jsou pozemky převoditelné, neboť tomu nebrání překážka podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 503/2012 Sb. Náhradní pozemky, na jejichž vydání žalobkyně ke dni vyhlášení rozsudku trvaly, tedy byly převoditelné.

17. Hodnota náhradních pozemků byla mezi účastnicemi řízení převážně nesporná a činila částku 1 290 470,36 Kč. Při stanovení hodnoty náhradního pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] vyšel soud z posudku Ing. [příjmení], neboť znalkyně správně ocenila pozemek podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. Podle tohoto ustanovení se totiž oceňují nejen pozemky pro stavbu, ale také ke zřízení zahrady, což odpovídá určení daného pozemku podle územního plánu pro [příjmení] [příjmení]. Pokud jde o ocenění porostů, revizní znalkyně nijak nedoložila, že by jabloně na pozemku byly nemocné apod., naopak znalkyně [příjmení] [příjmení] na místě prokazatelně byla a doložila i fotografie pozemku a porostů. Hodnota náhradního pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] proto činila 54 184 Kč. Při stanovení hodnoty náhradního pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] vyšel soud rovněž z posudku Ing. [příjmení]. Podle územního plánu a především jeho textové části může mít pozemek různé využití včetně zřízení zahrady a může být při splnění podmínek použit ke stavbě, byť v omezeném rozsahu. Uvedené potom odpovídá ocenění podle § 14 odst. 1 citované vyhlášky. Hodnota náhradního pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] tedy činila 64 638 Kč. Tímto rozhodnutím tedy žalobkyně získaly náhradní pozemky v hodnotě 1 409 292,36 Kč. Žalobkyně a) tak dosáhla uspokojení restitučního nároku ve výši 140 929,236 (odpovídá podílu [číslo] na náhradních pozemcích), žalobkyně b) a c) každá dosáhla uspokojení nároku v rozsahu 634 181, 562 Kč (odpovídá podílu [číslo] na náhradních pozemcích).

18. Podle shodných tvrzení účastnic řízení došlo ve veřejných nabídkách a v obdobných řízeních k vydání náhradních pozemků žalobkyni a) v celkové hodnotě 1 757 889,48 Kč, dále žalobkyně získala pozemek v [katastrální uzemí] v hodnotě 226 318 Kč (žalovaná se určení vlastnictví k tomuto pozemku nedomohla a částku odpovídající bezdůvodnému obohacení žalobkyně a) dosud žalované nezaplatila). Dále žalobkyně a) získala rozhodnutím Krajského soudu v Praze podíl na pozemcích v hodnotě 16 672 Kč. Žalobkyně tedy zatím dosáhla uspokojení restitučního nároku v rozsahu 2 000 879,48 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně a) disponovala restitučním nárokem ve výši 2 644 020,12 Kč, bylo možné žalobkyni a) podíl [číslo] na náhradních pozemcích v tomto řízení vydat a na straně žalobkyně a) tím nedošlo k bezdůvodnému obohacení, neboť i po vydání podílu na náhradních pozemcích jí bude zbývat restituční nárok ve výši 502 211,40 Kč.

19. Každá ze žalobkyň b) a c) dosáhly jednak vyplacení finanční náhrady a v obdobných soudních řízeních vydání podílů na náhradních pozemcích v hodnotě celkem 378 873,45 Kč. Dále rozhodnutím Krajského soudu v Praze dosáhly vydání podílu na náhradních pozemcích každá ve výši 75 024 Kč Celkem tak každá ze žalobkyně b) a c) dosáhly zatím uspokojení svého restitučního nároku v celkové výši 453 897,45 Kč. Vzhledem k tomu, že každá ze žalobkyň b) a c) disponovala restitučním nárokem ve výši 1 322 010,50 Kč, nedojde vydáním podílů na náhradních pozemcích v tomto řízení k jejich bezdůvodnému obohacení, neboť i po vydání podílů na náhradních pozemcích v tomto řízení bude každé ze žalobkyň b) a c) zbývat restituční nárok ve výši 233 931,50 Kč.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyním, jež byly v řízení zcela úspěšné, právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně v průběhu řízení měnily, kterých náhradních pozemků se domáhají. Tyto změny a částečné zpětvzetí návrhu nelze z procesního hlediska považovat za neúspěch žalobkyň, neboť žalobkyně tak činily podle vývoje řízení, např. v případě pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] byl přijat nový územní plán obce krátce před vyhlášením rozsudku a do té doby byl návrh žalobkyň na vydání tohoto pozemku naprosto důvodný. Zásadní pro rozhodnutí o přiznání náhrady nákladů řízení bylo, že žalobkyně dosáhly vydáním většiny náhradních pozemků, o které usilovaly, uspokojení části svých zbývajících restitučních nároků.

21. Žalobkyně v tomto řízení vystupovaly v samostatném postavení, nejednalo se o nerozlučné společenství, a proto soud přiznal každé ze žalobkyň právo na náhradu nákladů řízení samostatným výrokem. V daném řízení nelze při vyčíslení odměny zástupce žalobkyň postupovat podle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) a jako tarifní hodnotu použít cenu náhradních pozemků a postupovat tedy stejně jako ve věci řešené Nejvyšším soudem pod sp. zn. 28 Cdo 6064/2017. Faktem sice je, že hodnota většiny náhradních pozemků byla mezi účastnicemi řízení nesporná a u pozemků [parcelní číslo] v k. ú. [obec], [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] soud hodnotu zjistil a měl za prokázanou posudkem Ing. [příjmení]. Zásadní bylo, že se rozsah náhradních pozemků v průběhu řízení měnil a ne všechny byly oceněny, neboť žalobkyně ke konci řízení vzaly svou žalobu částečně zpět. Smyslem jednotlivých procesních úkonů zástupce žalobkyň bylo vydání konkrétních náhradních pozemků, jejichž cena určovala tarifní hodnotu sporu. V tomto případě však nelze k datu učinění jednotlivých úkonů zjistit přesně hodnotu náhradních pozemků a tarifní hodnotu. Žalobkyně požadovaly mj. i náhradní pozemky p. [číslo] v k. ú. [část obce], dále pozemek p. [číslo] v k. ú. [obec] a část pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Následně vzaly žalobu ohledně těchto pozemků zpět a dokazování ke sporné hodnotě těchto náhradních pozemků již provedeno nebylo. Za prvé v případě pozemků v [anonymizována dvě slova] vycházely žalobkyně z hodnoty 125 994,61 Kč a 57 Kč podle posudku prof. Ing. [příjmení] [příjmení], žalovaná naopak vycházela z hodnoty těchto pozemků 285 413 Kč a 7 220 Kč podle posudku Ing. [příjmení]. Za druhé v případě pozemku v [obec] žalobkyně jeho hodnotu vyčíslily na 15 340,85 Kč, oproti hodnotě, kterou vyčíslila žalovaná, na 214 501,20 Kč. A za třetí žalobkyně sice souhlasily s jednotkovou cenou 95 Kč za 1m2 pozemku v [část obce], nicméně již nebylo jasné, v jakém rozsahu se tohoto pozemku domáhaly, když avizovaly zpracování geometrického plánu na oddělení části tohoto pozemku. Není teda jasné, kolik činila hodnota části tohoto náhradního pozemku v [část obce]. Pro účely náhrady nákladů řízení tak soud nemohl vzít ani nespornou (minimální) hodnotu uvedených pozemků v [anonymizována dvě slova] a [obec] (125 994,61 Kč, 57 Kč, 15 340,85 Kč). Zbývalo pro vyčíslit sazbu odměny zástupce žalobkyň z tarifní hodnoty 35 000 Kč podle § 9 odst. 3 písm. b) a. t., tzn. ve výši 2 500 Kč za 1 úkon právní služby.

22. Zástupce jménem žalobkyně a) učinil následující úkony právní služby podle § 11 odst. 1 a. t.: 1) Příprava a převzetí zastoupení, 2) předžalobní výzva, 3) sepsání žaloby, 4) replika z 19. 9. 2018, 5 a 6) účast na jednání před soudem dne 29. 10. 2018 od 12:30 do 15:30 hodin, 7) vyjádření ze dne 21. 12. 2018, 8-9) účast na jednání před soudem dne 9. 1. 2019 od 12:30 do 15:00 hodin. Za uvedené úkony náleží žalobkyni a) náhrada odměny zástupce v celkové výši 22 500 Kč (9 x 2 500 Kč) Za každý z uvedených úkonů má žalobkyně a) právo na náhradu hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky, tzn. částku 2 700 Kč (9 x 300).

23. Počínaje podáním ze dne 14. 5. 2020 činil zástupce následující společné úkony za žalobkyně a) až c) a podle § 12 odst. 4 a. t. náleží advokátovi odměna za každou zastoupenou osobu snížená o 20%, tzn. ve výši 2 000 Kč za každou žalobkyni. Zástupce učinil za žalobkyni b) a c) následující společné úkony podle § 11 odst. 1 a. t.: 1) příprava a převzetí zastoupení, 2) předžalobní výzva. Každá ze žalobkyň má právo na náhradu těchto dvou společných úkonů ve výši 4 000 Kč. Každá ze žalobkyň b) a c) má právo na náhradu hotových výdajů za úkon zástupce ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů v rozsahu jedné poloviny, tj. 300 Kč.

24. Každá ze žalobkyň a), b), c) má právo na náhradu odměny zástupce ve výši 20 000 Kč za následující společné úkony podle § 11 odst. 1 a. t.: 1) vyjádření, návrh na přistoupení a rozšíření žaloby ze dne 14. 5. 2020, 2) vyjádření ze dne 29. 3. 2021, 3 a 4) účast na jednání dne 31. 3. 2021 od 12:30 do 15:00 hodin, 5) účast na jednání dne 26. 5. 2021 od 09:35 do 10:55 hodin, 6) vyjádření ze dne 30. 6. 2021, 7) vyjádření ze dne 18. 10. 2021, 8) účast na jednání dne 3. 11. 2021 od 12:35 do 14:00 hodin, 9) vyjádření ze dne 26. 11. 2021, 10) účast na jednání dne 2. 2. 2022 od [číslo] do 13:35 hodin. Každá ze žalobkyň a), b) a c) má právo na náhradu hotových výdajů za úkon zástupce ve výši 300 Kč za úkon v rozsahu jedné třetiny, tj. 1 000 Kč (10 x 300 / 3).

25. Zástupce žalobkyň předložil vyúčtování tří cest k jednáním z [obec] do [obec] a zpět při ujeté vzdálenosti pokaždé 260km, a to: 1) Dne 7. 2. 2022 automobilem reg. zn. 8 AY [číslo], jehož průměrná kombinovaná spotřeba činila podle velkého technického průkazu 6,7l benzinu, při sazbě 37,10 Kč za 1l benzinu 95 ve výši 646,30 Kč (6,7x260/100x37,10) a náhradě za opotřebení vozidla 4,70 Kč za 1km jízdy ve výši 1 222 Kč (4,7x260) podle vyhlášky č. 511/2021 Sb. Celkem tedy náhrada cestovného činila 1 868,30 Kč. Dále 2) jízda dne 3. 11. 2021 tímtéž automobilem, přičemž náhrada paliva činila 33,8 Kč za 1l benzinu 95 (tzn. náhrada za palivo činila 588,80 Kč) a náhrada za opotřebení automobilu činila 4,40 Kč za 1 km jízdy (tzn. náhrada za amortizaci činila 1 144 Kč) podle vyhlášky č. 375/2021 Sb. Celkem náhrada cestovného za tuto jízdu činila 1 732,80 Kč. Dále 3) cesta k jednání dne 26. 5. 2021 automobilem [registrační značka], jehož kombinovaná průměrná spotřeba činila 5,1l benzinu na 100 km. Při sazbě 27,80 Kč za 1l benzinu 95 podle vyhlášky č. 589/2020 Sb., činila náhrada za palivo 368,60 Kč. Při sazbě 4,40 Kč za 1 km jízdy podle téže vyhlášky činila náhrada za amortizaci 1 144 Kč Celkem náhrada za cestovné činila 1 512,60 Kč Celkem náhrada cestovného činila 5 113,70 Kč. Každá ze žalobkyň má právo na náhradu třetiny uvedené částky, tzn. 1 704,60 Kč.

26. Žalobkyni a) tedy náleží náhrada nákladů řízení ve výši 47 904,60 Kč (42 500 + 3 700 + [osobní údaje žalované] [číslo]). K uvedené částce je nutné podle § 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř. připočíst náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tzn. částku 10 060 Kč Celkem tak má žalobkyně a) právo na náhradu nákladů řízení ve výši 57 964,60 Kč.

27. Každé ze žalobkyň b) a c) náleží náhrada nákladů řízení ve výši 27 004,60 Kč (24 000 + 1 300 + [osobní údaje žalované] [číslo]). K uvedené částce je nutné podle § 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř. připočíst náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tzn. částku 5 671 Kč Celkem tak má každá ze žalobkyň b) a c) právo na náhradu nákladů řízení ve výši 32 675,60 Kč.

28. Podle výsledku řízení má stát- Okresní soud v Jihlavě právo na náhradu nákladů řízení-dokazování, které platil (§ 148 odst. 1 občanského soudního řádu). V tomto případě došlo k vyplacení částky 5 225 Kč znaleckému ústavu [jméno] [příjmení], dále částky 6 864 Kč znalci [příjmení] [celé jméno znalce]. Dosud nebylo vyplaceno znalečné Ing. [příjmení] ve výši 4 298 Kč, a proto bude podle § 155 odst. 1 o. s. ř. celková výše nákladů stanovena v samostatném usnesení po vyplacení znalečného. V tomto řízení dosáhly žalobkyně plného úspěchu, byť v řízení postupně svůj nárok omezovaly. Toto nelze považovat za jejich procesní neúspěch, neboť tak žalobkyně reagovaly na vývoj situace u převoditelnosti náhradních pozemků (např. pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec]). Žalobkyně byly při výběru náhradních pozemků dostatečně obezřetné, nicméně veškeré překážky bránící vydání některých pozemků jim nemohly být známy. Zásadní bylo, že žalobkyně dosáhly vydáním náhradních pozemků podstatného uspokojení části svých restitučních nároků. Žalovaná je proto povinna zaplatit náhradu nákladů Okresnímu soudu v Jihlavě.

Poučení