4 C 254/2023 - 326
Citované zákony (19)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 96 odst. 2 § 96 odst. 3 § 120 odst. 3 § 137 § 146 odst. 2
- Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, 182/1988 Sb. — § 14 odst. 1
- o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, 229/1991 Sb. — § 11 § 11a § 16 odst. 1 § 16 odst. 1 písm. a § 4 § 4 odst. 1 § 4 odst. 4 § 28a
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 12 odst. 4 § 7 § 8 § 13 odst. 1 § 13 odst. 4
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Veronikou Čechovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] c) [Jméno žalobce C], narozený [Datum narození žalobce C] bytem [Adresa žalobce C] všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Sídlo žalovaného] za nějž jedná [údaje o zástupci] o 12 393 695,22 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Řízení mezi žalobkyní [Jméno žalobce A] a žalovaným se částečně zastavuje co do zaplacení částky 9 808,92 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 2 308 855,08 Kč ode dne 29. 12. 2025 do zaplacení.
II. Řízení mezi žalobcem [Jméno žalobce B] a žalovaným se částečně zastavuje co do zaplacení částky 9 808,92 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 2 308 859,88 Kč ode dne 29. 12. 2025 do zaplacení.
III. Řízení mezi žalobcem [Jméno žalobce C] a žalovaným se částečně zastavuje co do zaplacení částky 19 617,78 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 3 963 107,46 Kč ode dne 29. 12. 2025 do zaplacení.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [Jméno žalobce A] částku 2 299 046,16 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [Jméno žalobce B] částku 2 299 050,96 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [Jméno žalobce C] částku 3 943 489,68 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
VII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [Jméno žalobce A] náhradu nákladů řízení ve výši 83 460 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.
VIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [Jméno žalobce B] náhradu nákladů řízení ve výši 77 228 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce.
IX. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci [Jméno žalobce C] náhradu nákladů řízení ve výši 92 761 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho právního zástupce.
Odůvodnění
1. Žalobci se domáhali po žalovaném peněžité náhrady dle § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), za tyto pozemky nevydané na základě těchto rozhodnutí: a) Rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 25. 4. 2007, č.j. [Anonymizováno], dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 12 776 m2, v k. ú. [adresa] b) Rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 25. 4. 2007, č.j. [Anonymizováno], dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 1 316 m2, k. ú. [adresa] c) Rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 22. 4. 2008, č.j. [Anonymizováno], dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 57 295 m2, v k. ú. [adresa] d) Rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 23. 4. 2008, č.j. [Anonymizováno], dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 3 029 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 14 389 m2, vše v k. ú. [adresa] e) Rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 30. 4. 2008, č.j. [Anonymizováno], dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 79 704 m2, v k. ú. [adresa] f) Rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 28. 5. 2007, č.j. [Anonymizováno], dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 5 531 m2, v k. ú. [adresa] g) Rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 12. 6. 2007, č.j. [Anonymizováno], dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 210 m2, v k. ú. [adresa] h) Rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 14. 6. 2007, č.j. [Anonymizováno], dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 354 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 35 m2, vše v k. ú. [adresa] i) Rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 26. 9. 2007, č.j. [Anonymizováno], dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 1 035 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 628 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 6 278 m2, vše v k. ú. [adresa] j) Rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 30. 10. 2007, č.j. [Anonymizováno], dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 6 368 m2, v k. ú. [adresa] k) Rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 7. 11. 2007, č.j. [Anonymizováno], dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 12 536 m2, v k. ú. [adresa] l) Rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 7. 11. 2007, č.j. [Anonymizováno], dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 6 262 m2, v k. ú. [adresa] m) Rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 14. 11. 2007, č.j. [Anonymizováno], dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 505 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 103 m2, vše v k. ú. [adresa] n) Rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 15. 11. 2007, č.j. [Anonymizováno], dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 1 535 m2, v k. ú. [adresa] o) Rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 14. 12. 2006, č.j. [Anonymizováno], dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 19 619 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 10 791 m2, vše v k. ú. [adresa] p) Rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 7. 1. 2019, č. j. [Anonymizováno], dle PK parc. č. [hodnota], o výměře 888 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 733 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 2 151 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 3 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 27 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 9 527 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 478 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 29 668 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 57 856 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 6 626 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 4 457 m2, vše v kat. úz. [adresa] a část parc. č. [hodnota], o výměře 198 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 3 882 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 157 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 1 095 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 153 m2, vše v kat. úz. [adresa]. Žalobci jsou oprávněnými osobami dle § 4 zákona o půdě buď přímo nebo jako právní nástupci [jméno FO], roč. [Anonymizováno] (žalobci a) a b)) nebo [jméno FO] (žalobce c)) nebo [jméno FO] (všichni žalobci). Při stanovení výše restitučního nároku žalobci vycházeli ze znaleckých posudků, na základě kterých dospěli k závěru, že shora uvedené restituční nároky byly žalovaným částečně nesprávně oceněny, neboť některé, na základě nich nevydané pozemky, měly být oceněny jako stavební a nikoli jako zemědělské. Ačkoli tedy bylo žalobcům, případně jejich právním předchůdcům, na restituční nároky žalovaným plněno, plnění bylo nedostatečné a v rozsahu jejich přecenění po odečtení poskytnutého plnění trvají i nadále. V souladu s dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu pak žalobci požadují peněžité plnění ve výši šestinásobku nevypořádaného restitučního nároku.
2. Žalovaný nesporoval postavení žalobců jako oprávněných osob (s výjimkou nároku po paní [jméno FO]), pouze nesouhlasil s přeceněním pozemků jako stavebních.
3. Po poučení ze strany soudu vzali žalobci podáním ze dne 23. 12. 2024 žalobu částečně zpět v rozsahu peněžité náhrady za restituční nároky oprávněné osoby [jméno FO], neboť dědické řízení nebylo dosud skončeno. Soud tedy řízení usnesením ze dne 3. 1. 2025 č. j. 4 C 254/2023-176 částečně zastavil, a to ve vztahu k žalobkyni a) co do částky 982 157,04 Kč s příslušenstvím, ve vztahu k žalobci b) co do částky 982 157,04 Kč s příslušenstvím a ve vztahu k žalobci c) co do částky 1 848 558,72 Kč s příslušenstvím.
4. Podáním ze dne 14. 3. 2025 vzali žalobci žalobu částečně zpět, a to v rozsahu odpovídajícím početní chybě znalce ohledně ocenění pozemků nevydaných na základě rozhodnutí [Anonymizováno], a ohledně původně požadovaného příslušenství. Žalovaná proti částečnému zpětvzetí žaloby nic nenamítala, soud tedy řízení v rozsahu zpětvzetí v souladu s § 96 odst. 2, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) zastavil (výroky I. až III. tohoto rozsudku).
5. Žalobci se tak domáhají peněžitého plnění odpovídajícího níže uvedeným podílům na celkovém restitučním nároku vyplývajícím ze shora uvedených rozhodnutí (po odečtení poskytnutého plnění formou náhradních pozemků nebo peněžitou formou): Žalobkyně [Jméno žalobce A], jako přímá oprávněná osoba a oprávněná osoba po [jméno FO] co do 1/135, peněžité náhrady ve výši 2 299 046,16 Kč. Žalobce [Jméno žalobce B], jako přímá oprávněná osoba a oprávněná osoba po [jméno FO] co do 1/135, peněžité náhrady ve výši 2 299 050,96 Kč. Žalobce [Jméno žalobce C], jako přímá oprávněná osoba a oprávněná osoba po Věře [jméno FO] co do 2/135, peněžité náhrady ve výši 3 943 489,68 Kč.
6. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav (důkazy jsou uvedeny v textu kurzívou).
7. Z rozhodnutí [Anonymizováno] soud zjistil, že právní předchůdce žalobců a) a b) [jméno FO], roč. [Anonymizováno] co do id. 2/135, a právní předchůdkyně žalobce c) [jméno FO] co do id. 2/135 nejsou vlastníky těchto pozemků: a) dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 12 776 m2, v k. ú. [adresa] (rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 25. 4. 2007, č.j. [Anonymizováno]), b) dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 1 316 m2, k. ú. [adresa] (rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 25. 4. 2007, č.j. [Anonymizováno]), c) dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 57 295 m2, v k. ú. [adresa] (rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 22. 4. 2008, č.j. [Anonymizováno]), d) dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 3 029 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 14 389 m2, vše v k. ú. [adresa] (rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 23. 4. 2008, č.j. [Anonymizováno]), e) dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 79 704 m2, v k. ú. [adresa] (rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 30. 4. 2008, č.j. [Anonymizováno]), f) dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 5 531 m2, v k. ú. [adresa] (rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 28. 5. 2007, č.j. [Anonymizováno]), g) dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 210 m2, v k. ú. [adresa] (rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 12. 6. 2007, č.j. [Anonymizováno]), h) dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 354 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 35 m2, vše v k. ú. [adresa] (rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 14. 6. 2007, č.j. [Anonymizováno]), i) dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 1 035 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 628 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 6 278 m2, vše v k. ú. [adresa] (rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 26. 9. 2007, č.j. [Anonymizováno]), j) dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 6 368 m2, v k. ú. [adresa] (rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 30. 10. 2007, č.j. [Anonymizováno]), k) dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 12 536 m2, v k. ú. [adresa] (rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 7. 11. 2007, č.j. [Anonymizováno]), l) dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 6 262 m2, v k. ú. [adresa] (rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 7. 11. 2007, č.j. [Anonymizováno]), m) dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 505 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 103 m2, vše v k. ú. [adresa] (rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 14. 11. 2007, č.j. [Anonymizováno]). n) dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 1 535 m2, v k. ú. [adresa] (rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 15. 11. 2007, č.j. [Anonymizováno]), o) dle PK část parc. č. [hodnota], o výměře 19 619 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 10 791 m2, vše v k. ú. [adresa] (rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 14. 12. 2006, č.j. [Anonymizováno]).
8. Z rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 7. 1. 2019, č. j. [Anonymizováno], soud zjistil, že žalobci a) a b) co do id. 3/270 a žalobce c) co do id. 2/270 nejsou vlastníky pozemků dle PK parc. č. [hodnota], o výměře 888 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 733 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 2 151 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 3 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 27 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 9 527 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 478 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 29 668 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 57 856 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 6 626 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 4 457 m2, vše v kat. úz. [adresa] a část parc. č. [hodnota], o výměře 198 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 3 882 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 157 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 1 095 m2, parc. č. [hodnota], o výměře 153 m2, vše v kat. úz. [adresa].
9. Pozemky nevydané na základě shora specifikovaných rozhodnutí přešly na stát na základě výměru vydaného [Anonymizováno] ze dne 5. 11. 1949 zn. [Anonymizováno] dle zák. č. 46/48 Sb., o nové pozemkové reformě.
10. Dopisem ze dne 22. 12. 2022, doručeným žalovanému dne 28. 12. 2022, žalobci požádali žalovaného o přecenění restitučních nároků a poskytnutí peněžité náhrady ve výši šestinásobku, vycházeje z ocenění provedeného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Dopisem ze dne 10. 3. 2023 na to žalovaný odpověděl tak, že se závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO] nesouhlasí a peněžité plnění v požadované výši neposkytne.
11. Z usnesení [název soudu] ze dne 25. 7. 2024 č. j. [spisová značka] soud zjistil, že restituční nároky po [jméno FO], roč. [Anonymizováno] (specifikované v bodu 7. odůvodnění rozsudku) nabyli [Jméno žalobce A] a [Jméno žalobce B], každý co do 1/2 (1/135 k celku).
12. Z usnesení [název soudu] ze dne 8. 2. 2016 č. j. [spisová značka] soud zjistil, že jediným dědicem po [jméno FO] je pozůstalý syn [Jméno žalobce C]. Jako jediný dědit tedy nabývá i restituční nároky specifikované v bodu 7. odůvodnění rozsudku.
13. Ze sdělení [Anonymizováno] soud zjistil, že k roku 1949 byl pro kat. území [adresa] doložen Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno] ([adresa]) s přilehlými částmi území [Anonymizováno] ([adresa] pod označením [Anonymizováno], který byl schválen [Anonymizováno] 14. 9. 1933 a dále Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno] ([adresa]) s přilehlými částmi území [Anonymizováno] ([adresa]) pod označením [Anonymizováno], který byl schválen [Anonymizováno] 29. 7. 1933 a znovu 4. 12. 1936. Na základě dobové dokumentace má [Anonymizováno] za to, že pozemky parc. č. PK [Anonymizováno] v k. úz. [adresa] byly k 5. 11. 1949 součástí tzv. intravilánu, tedy plochy z větší části zastavěné nebo vyznačené jako souvislý celek k zástavbě. Pozemky parc. č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] byly k 5. 11. 1949 určeny k částečnému zastavění komunikacemi. Pozemek parc. č. PK [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] byl určen k zastavění.
14. Z písemných znaleckých posudků č. [hodnota], č. [hodnota] a jeho dodatku č. [hodnota], č. [hodnota] a jeho dodatku č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] a jeho dodatku č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] a jeho dodatku č. [hodnota], č. [hodnota], vypracovaných znalcem z oboru ekonomika, oceňování nemovitostí [tituly před jménem] [jméno FO], a z jejich ústního podání soud zjistil následující skutečnosti. Předmětem ocenění byly pozemky specifikované pod bodem 1. odůvodnění tohoto rozsudku, které nebyly žalobcům vydány na základě restitučních rozhodnutí rovněž specifikovaných pod bodem 1. odůvodnění tohoto rozsudku. Všechny oceňované pozemky byly oceňovány v souladu s § 28a zákona o půdě ve stavu ke dni přechodu na stát v cenách platných k 24. 6. 1991. Všechny pozemky přešly na stát dle zákona č. 46/48 Sb., o nové pozemkové reformě, a to na základě výměrů [Anonymizováno] buď ke dni 5. 11. 1949. K tomuto datu byl pro kat. území [adresa], ve kterých se všechny oceňované pozemky nachází, doložen Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno] ([adresa]) s přilehlými částmi území [Anonymizováno] ([adresa] pod označením [Anonymizováno], který byl schválen [Anonymizováno] 14. 9. 1933 a dále Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno] ([adresa]) s přilehlými částmi území [Anonymizováno] ([adresa]) pod označením [Anonymizováno], který byl schválen [Anonymizováno] 29. 7. 1933 a znovu 4. 12. 1936. Pozemky nevydané na základě rozhodnutí [Anonymizováno] znalec ocenil jako zemědělské. Pozemky nevydané na základě rozhodnutí [Anonymizováno] znalec ocenil téměř všechny jako stavební. U každého oceňovaného pozemku jako stavebního vycházel částky 250 Kč/m2, přičemž ji upravoval ve smyslu přílohy 7. vyhlášky č. 316/1990 Sb., pokud dospěl k závěru, že oceňovaný pozemek nemá přístup po zpevněné komunikaci (10 %) nebo není-li v místě možnost napojení na veřejný vodovod (5 %), na veřejnou kanalizaci (7 %) nebo na rozvod elektřiny, resp. vzdálenost ke zdroji je více než 200 m (8 %). Použití jiných srážek u žádného z oceňovaných pozemků neshledal. Při své výpovědi pak podrobně uvedl, jaké srážky u jednotlivých oceňovaných pozemků použil či nepoužil a z jakých důvodů. K možnosti napojení na vodovod a kanalizaci a na to, zda jsou pozemky stavebně srostlé s obcí uvedl, že vycházel ze vzdálenosti od poslední zástavby 300 m, přičemž tento svůj názor doložil stanoviskem [Anonymizováno]. Při posuzování vzdálenosti a povahy přístupové cesty vycházel rovněž z ortofotomap. K možnosti napojení na vodovod a kanalizaci uvedl, že dobové materiály a podklady nebylo možné opatřit, neboť nejsou archivovány z důvodu povodní v roce 2002, nemají je [právnická osoba] ani [právnická osoba]. Protože pozemky navazovaly na zastavěnou část obce, dovodil i možnost napojení na infrastrukturu, přičemž vycházel ze svých zkušeností s tím, že již v 50. letech [Anonymizováno] měla dostatečnou síť vodovodů a kanalizací a ostatním obcím, jako třeba [Anonymizováno], nabízela napojení na ně. U některých pozemků znalec shledal důvody pro použití shora uvedených srážek, u některých nikoli. Ohledně celkového ocenění pozemků dle oceňovací vyhlášky č. 316/1990 Sb. dospěl soud k těmto závěrům: [Anonymizováno]: 3 194 000 Kč (ZP č. [hodnota]) [Anonymizováno]: 329 000 Kč (ZP č. [hodnota]) [Anonymizováno]: 12 604 900 Kč (ZP č. [hodnota]) [Anonymizováno]: 13 948 200 Kč (ZP č. [hodnota]) [Anonymizováno]: 1 382 750 Kč (ZP č. [hodnota]) [Anonymizováno]: 47 250 Kč (ZP č. [hodnota]) [Anonymizováno]: 87 525 Kč (ZP č. [hodnota]) [Anonymizováno]: 3 134 000 Kč (ZP č. [hodnota]) [Anonymizováno]: 1 400 960 Kč (ZP č. [hodnota]) [Anonymizováno]: 152 000 Kč (ZP č. [hodnota]) [Anonymizováno]: 383 750 Kč (ZP č. [hodnota]) [Anonymizováno]: 5 591 525 Kč ([hodnota] ve znění dodatku č. [hodnota], kterým byla odstraněna chyba ve výpočtu způsobená záměnou oceňovaných pozemků a tedy užití srážek) [Anonymizováno]: 32 561,75 Kč (ZP č. [hodnota]) [Anonymizováno]: 85 365,75 Kč (ZP č. [hodnota]) [Anonymizováno]: 67 316,50 Kč (ZP č. [hodnota]) [Anonymizováno]: 18 331 866,60 Kč (ZP č. [hodnota])
15. Z písemných znaleckých posudků č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], č. [Anonymizováno], vypracovaných znalcem z oboru ekonomika, oceňování nemovitostí [tituly před jménem] [jméno FO], soud zjistil následující skutečnosti. Rovněž tento znalec vycházel jako ze základní územní dokumentace z Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno] ([adresa]) s přilehlými částmi území [Anonymizováno] ([adresa] - plánu [Anonymizováno] a Návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [Anonymizováno] ([adresa]) s přilehlými částmi území [Anonymizováno] ([adresa]) - plánu [Anonymizováno]. Na rozdíl od znalce [tituly před jménem] [jméno FO] oceňuje většinu pozemků jako zemědělské, neboť vychází striktně z vyhlášky č. 23/1964 Sb., stanovující, jaké druhy pozemků jsou považovány za zemědělské a jaké za stavební, aniž by přihlédnul k ustálené judikatuře Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, která rozšiřuje definici toho, jaké pozemky mají být v restitučních sporech oceněny jako stavební (např. pozemky určené pro zástavbu komunikací nebo jako veřejná zeleň oceňuje jako zemědělské a nikoli jako stavební). Přestože se u zemědělský pozemků srážky dle Přílohy 7 oceňovací vyhlášky nepoužijí, znalec se u většiny pozemků vyjádřil i k těmto srážkám, stavební nesrostlost neshledal, u některých pozemků uvedl i možnost napojení na infrastrukturu. U pozemků, které oceňuje jako stavební, se v podstatě shodl s [tituly před jménem] [jméno FO], a to často i ohledně použití srážek.
16. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 15. 7. 2019 soud zjistil, že veškeré archivní stavební dokumentace o veřejné kanalizaci v oblasti [adresa] byly zničeny při povodních v roce 2002.
17. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 16. 1. 2025 soud zjistil, že spotřebitelské ceny vzrostly od roku 1991 k 31. 12. 2024 4,677x, ceny stavebních pozemků vzrostly od roku 1998 do roku 2019 2,902x a od roku 2019 do roku 2023 1,901x. Ceny zemědělských pozemků vzrostly o roku 2012 do roku 2023 4,293x. Za jiná období nejsou údaje k dispozici.
18. Z Přehledu nároků plnění oprávněných osob soud zjistil rozsah, v jakém bylo žalovaným na restituční nárok žalobců plněno formou peněžitou nebo formou bezúplatného převodu náhradních pozemků. K tomuto žalovaná založila rovněž předmětné smlouvy o převodu náhradních pozemků a potvrzení o poskytnutí peněžitého plnění. Účastníci však v průběhu řízení učinili rozsah poskytnutého plnění jednotlivým žalobcům na jednotlivé restituční nároky nesporným, soud tedy k tomuto podrobnější dokazování neprováděl a tato shodná tvrzení účastníků vzal za svá skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř. a při svém rozhodnutí z nich vycházel. Konkrétně účastníci učinili nesporným, že žalobcům (včetně plnění jejich právním předchůdcům) bylo na jednotlivé nároky celkově plněno v tomto rozsahu: [Jméno žalobce A] 136 037,39 Kč [Jméno žalobce B] 136 036,59 Kč [Jméno žalobce C] 109 592 Kč 19. Z ostatních provedených důkazů soud pro rozhodnutí ve věci neučinil žádná podstatná skutková zjištění. Po zhodnocení shora uvedených důkazů jednotlivě a vzájemné souvislosti, o jejichž pravosti a pravdivosti (s výjimkou uvedenou níže) neměl soud pochybnosti, dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu věci. Žalobci jsou oprávněnými osobami dle § 4 odst. 1, 4 zákona o půdě a dle § 11, § 11a a § 16 odst. 1 zákona o půdě jim náleží náhrada za nevydané pozemky ve smyslu restitučních rozhodnutí [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno], a rozhodnutí [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] (příslušná restituční rozhodnutí specifikovaná v bodu 1. odůvodnění tohoto rozsudku). Na tyto restituční nároky bylo žalobcům ze strany žalovaného plněno v rozsahu uvedeném pod bodem 18. odůvodnění tohoto rozsudku. Protože se však žalobci domnívali, že nevydané pozemky mají být oceněny jako stavební a nikoli jako zemědělské, vyzvali žalovaného k jejich přecenění a poskytnutí adekvátní peněžité náhrady, a to ve výši šestinásobku přeceněného a nevypořádaného restitučního nároku (dopis z 22. 12. 2022). Žalovaný s tímto nesouhlasil s tím, že většina jejich nároků byla oceněna správně a zanikla poskytnutým plněním.
20. V rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 3689/2015, 28 Cdo 2956/2014 a 28 Cdo 444/2014 Nejvyšší soud uvedl, že pro výši náhrady za nevydaný pozemek podle zákona o půdě je rozhodný charakter pozemku v době přechodu na stát. Pokud byly dané pozemky ke dni odnětí vlastnického práva oprávněným osobám pozemky stavebními, ačkoli byly evidovány jako zemědělské, je za ně třeba poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. Při hodnocení povahy odňatých pozemků je třeba vycházet z toho, zda byly určeny k zastavění schválenou územně plánovací dokumentací (a to i komunikacemi, dočasnými stavbami, hřištěm, infrastrukturou a zelení ve funkční souvislosti s výstavbou) a následně byly v souladu s ní zastavěny, že nebyly odňaty za účelem jejich zemědělského využití ale naopak za účelem výstavby či došlo k bezprostřední realizaci výstavby. Pokud tedy nevydané pozemky byly nesprávně oceněny z důvodu nesprávně stanoveného charakteru, mohly se oprávněné osoby domáhat jejich přecenění. Do nálezu Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2024 sp. zn. I. ÚS 2763/23 se vycházelo z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 78/2024 a 28 Cdo 1776/2023 dle kterých u restitučních nároků, které byly uspokojeny peněžitou náhradou se oprávněné osoby nemohly domáhat jejich přecenění, neboť nároky zanikly uspokojením. Tam, kdy bylo plněno formou náhradních pozemků pak judikatura přecenění restitučních nároků připouštěla. Nález Ústavního soudu toto sjednotil tak, že stanovil, že přecenění restitučního nároku je možné domáhat se v obou případech. Pokud byl tedy restituční nárok nesprávně oceněn, protože se vycházelo z charakteru pozemku jako zemědělského a nikoli jako stavebního, poskytnutým plněním restituční nárok nezanikl a trvá v rozsahu, v jakém nebyl uspokojen po jeho správném ocenění.
21. Žalobci prokázali znaleckými posudky vypracovanými [tituly před jménem] [jméno FO], že pozemky nevydané na základě rozhodnutí [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno], a rozhodnutí [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno], byly žalovaným od samého počátku oceněny nesprávně, neboť měly být oceněny jako stavební a nikoli jako zemědělské a proto tedy poskytnutým plněním došlo pouze k jejich částečnému uspokojení. Při stanovení výše restitučního nároku soud vycházel ze znaleckých posudků vypracovaných [tituly před jménem] [jméno FO], neboť i přes námitky žalovaného je shledal věcně správnými a nezaujatými vůči žalovanému. Znalec při posouzení charakteru oceňovaných pozemků vycházel zcela správně z dobové územně plánovací dokumentace, z vyhlášky č. 23/1964 Sb. ale i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, dle které se jako stavební (28 Cdo 914/2024, 28 Cdo 2231/2022, 28 Cdo 3183/2021). Znalec se zabýval i použitím jednotlivých srážek dle přílohy 7 oceňovací vyhlášky č. 316/1990 Sb. a podrobně zdůvodnil, z jakých důvodů konkrétní srážky u jednotlivých pozemků použil či nepoužil. Pokud žalovaná namítá nesprávnost použití vzdálenosti 300 m od poslední zástavby ohledně určení stavební srostlosti a možnosti napojení na infrastrukturu (s výjimkou elektřiny), tak soudu je z jeho činnosti známo, že i jiní znalci používají tuto vzdálenost jako hraniční. Existenci vodovodu a kanalizace v podstatě připustil i znalec [tituly před jménem] [jméno FO], když i v jeho posudcích u některých pozemků z tohoto závěru vychází. S ohledem na nemožnost zajištění dobové dokumentace soud vychází ze odborných závěrů znalce. Co se týče námitky o nepřesném vymezení části nevydaných pozemků v původním mnohem větším pozemku, tak i v tomto ohledu se znalci v zásadě shodli. Ze závěrů znalce [tituly před jménem] [jméno FO] soud nevycházel, neboť tento nerespektoval při posouzení charakteru pozemků jako stavebních shora uvedenou judikaturu, která je v restitučních věcech podstatná a značně rozšiřuje vymezení pozemků, které mají být oceněny jako stavební.
22. Nevydané pozemky na základě rozhodnutí [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] ocenil jako zemědělské i [tituly před jménem] [jméno FO] a v plném rozsahu se tak shodl s původním oceněním provedeným žalovaným. U těchto restitučních nároků tedy žalobci nemají právo na jejich přecenění, neboť poskytnutým plněním v souladu s jejich oceněním byly v celém rozsahu vypořádány a zanikly (v samotném výpočtu se tedy nepromítnou, neboť mají nulový zůstatek).
23. Podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) zákona o půdě platí, že za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8). Náhradu poskytne pozemkový úřad do tří let po převzetí písemné výzvy oprávněné osobě nebo jejímu dědici. Ustanovení § 28a zákona o půdě pak stanoví, že náhrady poskytují se v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.. Ústavní soud ČR v nálezu ve věci Pl. ÚS 21/19 uvedl, že ústavně souladným je jen takový výklad § 16 odst. 1 a § 28a zákona o půdě, jímž je upřednostněn jasný a nepochybný účel zákona nad jeho doslovným zněním. Skutečnost, že znění napadeného ustanovení je jednoznačné, avšak vedoucí k absurdním důsledkům, neústavnost nezpůsobuje. V souladu se svou konstantní judikaturou proto Ústavní soud napadené ustanovení nezrušil, nýbrž upřednostnil jeho ústavně souladný výklad zcela podle smyslu a účelu zákona – zmírnění alespoň některých majetkových křivd oprávněných osob. Odkázal na své předešlé rozhodnutí II. ÚS 4139/16, ve kterém uvedl, že stanovení § 16 odst. 1 a § 28a zákona o půdě mají zajistit, aby oprávněná osoba v případě, že není možné uspokojit její nárok vydáním věci, případně vydáním jiné věci, obdržela přiměřenou finanční náhradu. Tato finanční náhrada nemusí být nezbytně ekvivalentem aktuální tržní ceny předmětné nemovitosti, má však umožnit, aby jejím poskytnutím došlo k odstranění či zmírnění křivd způsobených komunistickým režimem srovnatelným způsobem, jako by tomu bylo při vydání věci. Konkrétní způsob, jakým má být za tímto účelem určena výše finanční náhrady, stanovil zákonodárce v § 28a zákona o půdě. Za situace, kdy se rozdíl mezi cenou platnou k 24. červnu 1991 a aktuální tržní cenou postupem času zvětšil natolik, že poskytnutí náhrady ve výši první z nich dnes již pro oprávněnou osobu nemá jiný než symbolický význam, ale nelze dále trvat na doslovném výkladu tohoto ustanovení. Ustanovení § 28a zákona o půdě je třeba vykládat tak, že stanoví základ finanční náhrady, která může být v závislosti na konkrétních okolnostech zvýšena. Poskytnuta totiž musí být v takové výši, aby byla s ohledem na účel restitučních zákonů přiměřená a rozumná.
24. V návaznosti na shora uvedenou judikaturu Ústavního soudu rozhodl Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 16. 2. 2021 č. j. 28 Cdo 3772/2018-161 tak, že za přiměřenou a rozumnou finanční náhradu podle § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. lze v současné době pokládat peněžité plnění ve výši šestinásobku cen odňatých nemovitostí stanovených v souladu s vyhláškou č. 182/1988 Sb. (ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.). Toto navýšení základní hodnoty náhrad vyplývajících z § 28a zákona č. 229/1991 Sb. a vyhlášky č. 182/1988 Sb. je namístě provést ve všech případech, v nichž jsou aktuálně splněny předpoklady poskytnutí peněžité náhrady ve smyslu § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., tedy zejména existence dosud neuspokojeného restitučního nároku. Tato náhrada má být navyšována či naopak snižována toliko ve výjimečných případech (str. 5). Tímto je tedy koeficient navýšení pevně dán. Tuto praxi pak potvrdil Nejvyšší soud opětovně v rozhodnutí ze dne 22. 3. 2023 sp. zn. 28 Cdo 2353/2023 nebo v rozhodnutí ze dne 9. 8. 2023 sp. zn. 28 Cdo 2031/2023. Z obsahu těchto rozhodnutí pak vyplývá, že mimořádnou okolností pro navýšení nebo ponížení nároku není aktivita restituenta, liknavost SPÚ a dlouhou dobu trvající restituční řízení ani inflace od roku 2021. Nálezem Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2023 sp. zn. IV. ÚS 2827/22 pak byl vysloven právní závěr, že stanovený koeficient dostatečně nereflektuje specifický vývoj cen nemovitostí a je tedy na Nejvyšším soudu, aby jej přehodnotil a stanovil nově. Ústavní soud zároveň uvedl, že není vhodné přenechat určování spravedlivé a přiměřené náhrady soudům bez stanovení konkrétního vodítka nebo koeficientu a ponechat tak tuto otázku k řešení na ad hoc posouzení jednotlivých případů. Tyto své závěry pak Ústavní soud potvrdil i v dalších rozhodnutích, např. sp. zn. III. ÚS 3111/23, IV. ÚS 2827/22, II. ÚS 2853/23, III. ÚS 63/24.
25. Konkrétní vodítko, jakým má být přiměřená peněžitá náhrada stanovena Ústavní soud ani Nejvyšší soud neposkytli, ani ze shora uvedeného sdělení [právnická osoba] koeficient není možné jednoznačně určit z důvodu nedostatku relevantních dat. Stanovení této přiměřené náhrady by vyžadovalo další dokazování a záviselo by na uvážení soudu, proto žalobci z důvodu hospodárnosti řízení výslovně uvedli, že požadují šestinásobek nevypořádaného restitučního nároku a žalobu ani po poučení ze strany soudu nerozšířili. Soud proto postupoval podle dosavadní judikatury Nejvyššího soudu a v souladu s citovaným nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2763/23 přiznal žalobcům jako oprávněným osobám dle § 4 odst. 1, 4 zákona o půdě šestinásobek jejich nevypořádaného restitučního nároku (§ 16 odst. 1, § 28a zákona o půdě): [Jméno žalobce A] Soudem zjištěná výše restitučního nároku (1/135 z celku) Plněno formou náhradního pozemku nebo peněžitou formou Nevypořádaný zbytek restitučního nároku [Anonymizováno] 23.659,26 491,085 [Anonymizováno] 2.437,035 50,20 [Anonymizováno] 93.369,63 4.558,63 [Anonymizováno] 1.386,995 1.386,995 0 (zeměď.) [Anonymizováno] 103.320 3.812,745 [Anonymizováno] 10.242,595 325,715 [Anonymizováno] 350 16,74 [Anonymizováno] 648,335 22,39 [Anonymizováno] 632 632 0 (zeměď.) [Anonymizováno] 10.377,48 219,34 [Anonymizováno] 23.214,815 347,195 [Anonymizováno] 498,635 498,16 0 (zeměď.) [Anonymizováno] 1.125,925 21,555 [Anonymizováno] 2.842,595 43,87 [Anonymizováno] 41.418,71 1.752,63 [Anonymizováno] (přímý nárok 3/270) 203.687,41 121.858,14 celkem 519.211,42 136.037,39 383.174,03 *6 2.299.044,18 [Jméno žalobce B] Soudem zjištěná výše restitučního nároku (1/135 z celku) Plněno formou náhradního pozemku nebo peněžitou formou Nevypořádaný zbytek restitučního nároku [Anonymizováno] 23.659,26 491,085 [Anonymizováno] 2.437,035 50,20 [Anonymizováno] 93.369,63 4.558,63 [Anonymizováno] 1.386,995 1.386,995 0 (zeměď.) [Anonymizováno] 103.320 3.812,745 [Anonymizováno] 10.242,595 325,715 [Anonymizováno] 350 16,74 [Anonymizováno] 648,335 22,39 [Anonymizováno] 632 632 0 (zeměď.) [Anonymizováno] 10.377,48 219,34 [Anonymizováno] 23.214,815 347,195 [Anonymizováno] 498,635 498,16 0 (zeměď.) [Anonymizováno] 1.125,925 21,555 [Anonymizováno] 2.842,595 43,87 [Anonymizováno] 41.418,71 1.752,63 [Anonymizováno] (přímý nárok 3/270) 203.687,41 121.857,34 celkem 519.211,42 136.036,59 383.174,83 *6 2.299.048,98 [Jméno žalobce C] Soudem zjištěná výše restitučního nároku (1/135 z celku) Plněno formou náhradního pozemku nebo peněžitou formou Nevypořádaný zbytek restitučního nároku [Anonymizováno] 47.318,52 982,09 [Anonymizováno] 4.874,07 100,40 [Anonymizováno] 186.739,26 9.124,76 [Anonymizováno] 2.773,99 2.773,99 0 (zeměď.) [Anonymizováno] 206.640 7.625,49 [Anonymizováno] 20.485,19 651,43 [Anonymizováno] 700 33,48 [Anonymizováno] 1.296,67 44,78 [Anonymizováno] 1.264 1.264 0 (zeměď.) [Anonymizováno] 20.754,96 438,68 [Anonymizováno] 46.429,63 694,39 [Anonymizováno] 997,28 997,28 0 (zeměď.) [Anonymizováno] 2.251,85 43,11 [Anonymizováno] 5.685,19 73,05 [Anonymizováno] 82.837,41 3.506,07 [Anonymizováno] (přímý nárok 2/270) 135.791,60 81.239 celkem 766.839,62 109.592 657.247,62 *6 3.943.485,72 29. Ačkoli soud do shora uvedených tabulek pro přehlednost zahrnul i restituční nároky, které byly žalovaným od samého počátku řádně oceněny jako zemědělské a v plném rozsahu již byly uspokojeny a žalobci tak za ně nemají nárok na peněžitou náhrady ([Anonymizováno]), toto se na končeném výpočtu neuspokojeného nároku a výše peněžité náhrady neprojevilo (soud zaokrouhlil na desetinná místa s nulovým zůstatkem). Případné početní odchylky jsou způsobeny zaokrouhlováním velkého množství dílčích částek a jejich následného násobení šesti, ačkoli tedy soudu výpočty vycházejí mírně odlišně od žalobců, soud přiznal žalobcům peněžitou náhradu v požadované výši.
30. Právní mocí tohoto rozhodnutí budou uplatněné restituční nároky žalobců zcela vypořádány a poskytnutím plnění ze strany žalovaného zaniknou uspokojením.
31. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. tak, že žalobcům přiznal náhradu účelně vynaložených nákladů řízení pouze částečně, neboť všichni žalobci byli neúspěšní v rozsahu zpětvzetí žaloby učiněné podáním ze dne 23. 12. 2024 ohledně peněžité náhrady za restituční nároky [jméno FO]. Zbývající rozsah, v němž byla žaloba vzata zpět, pak vychází z početní chyby znalce, kterou nelze klást k tíži žalobců. Žalobkyně [Jméno žalobce A] tak byla úspěšná co do 70 % (2 299 046,16 Kč) a neúspěšná co do 30 % (982 157,04 Kč) – má tak právo na náhradu 40 % jejích účelně vynaložených nákladů. Žalobce [Jméno žalobce B] byl úspěšný co do 70 % (2 299 050,96 Kč) a neúspěšný co do 30 % (982 157,04 Kč) – má tak právo na náhradu 40 % jeho účelně vynaložených nákladů. Žalobce [Jméno žalobce C] byl úspěšný co do 68 % (3 943 489,68 Kč) a neúspěšný co do 32 % (1 848 558,72 Kč) – má tak právo na náhradu 36 % jeho účelně vynaložených nákladů.
32. Odměna advokáta byla určena dle § 7, § 8 a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., a to ve znění platném a účinném ke dni provedení úkonu právní služby (dále jen „advokátní tarif“). Odměna stanovaná základní sazbou z tarifu se za úkony do 31. 12. 2024 snižuje u každého žalobce o 20 %, za úkony provedené po 1. 1. 2025 se u prvního žalobce nesnižuje, o druhé se snižuje o 20 %, u třetího o 40 %. Advokát žalobců účtoval odměnu u každého z žalobců za 6 úkonů právní služby provedených do konce roku 2024 (příprava a převzetí, výzva k plnění, žaloba, vyjádření z 5. 1. 2024 a 9. 12. 2024, účast na jednání soudu 21. 10. 2024) a za 3 úkony právní služby provedené po 1. 1. 2025 (vyjádření z 27. 2. 2025, účast na jednání soudu 22. 1. 2025 a 21. 3. 2025). U žalobkyně [Jméno žalobce A] činí odměna z tarifní hodnoty 3 281 203,20 Kč za jeden úkon provedený do 31. 12. 2024 částku 17 168 Kč a za jeden úkon provedený po 1. 1. 2025 částku 21 460 Kč. Celkem tak soud přiznal odměnu ve výši 167 388 Kč (6 x 17 168 + 3 x 21 460). U žalobce [Jméno žalobce B] činí odměna z tarifní hodnoty 3 281 208 Kč za jeden úkon provedený do 31. 12. 2024 částku 17 168 Kč a za jeden úkon provedený po 1. 1. 2025 částku 17 168 Kč. Celkem tak soud přiznal odměnu ve výši 154 512 Kč (9 x 17 168). U žalobce [Jméno žalobce C] činí odměna z tarifní hodnoty 5 792 158,40 Kč za jeden úkon provedený do 31. 12. 2024 částku 25 200 Kč a za jeden úkon provedený po 1. 1. 2025 částku 18 900 Kč. Celkem tak soud přiznal odměnu ve výši 207 900 Kč (6 x 25 200 + 3 x 18 900). Ke každému z 9 úkonů právní služby je třeba přiznat i režijní paušál dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, a to pouze jednou, protože úkony byly činěny společně pro všechny žalobce. Advokátu tak náleží režijní paušál za 6 úkonů po 300 Kč a 3 úkony po 450 Kč, celkem 3 150 Kč, každému ze žalobců tak náleží částka 1 050 Kč (1/3 z 3 150 Kč). K takto stanovené odměně a režijním paušálům pak soud u každého z žalobců přiznal i náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (§ 137 o. s. ř.). Dále soud přiznal žalobcům náhradu hotových výdajů (§ 137 o. s. ř.) spočívající v nákladech na vypracování znaleckého posudku č. [hodnota] znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] v částce 14 520 Kč (náklady na ostatní znalecké posudky byly přiznány v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]). Každému z žalobců tak náleží částka 4 840 Kč. Výše náhrady nákladů řízení pro jednotlivé žalobce tak činí: [Jméno žalobce A]: 208 649,98 Kč (167 388 + 1 050 + DPH 35 371,98 + 4 840), z toho 40 % je 83 460 Kč [Jméno žalobce B]: 193 070 Kč (154 512 + 1 050 + DPH 32 668 + 4 840), z toho 40 % je 77 228 Kč [Jméno žalobce C]: 257 669,50 Kč (207 900 + 1 050 + DPH 43 879,50 + 4 840), z toho 36 % je 92 761 Kč
Poučení
Citovaná rozhodnutí (8)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.