4 C 280/2019-446

Rubrum

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o: vypořádání SJM takto:

Výrok

I. Z majetku ve společném jmění účastníků soud přikazuje do výlučného majetku žalobkyně: -) [značka automobilu] r.z. [anonymizováno] [číslo], rok výroby [rok], -) práva a povinnosti k účtu u [právnická osoba], č. [bankovní účet] a -) jednolůžková postel, pračka a komoda o 4 zásuvkách.

II. Z majetku ve společném jmění účastníků soud přikazuje do výlučného majetku žalovaného -) pozemky p. [číslo] ostatní plocha a p. [číslo] lesní pozemek vše zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] -) pozemky p. [číslo] orná půda, p. [číslo] orná půda, p. [číslo] ostatní plocha, vše zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], -) obývací stěna z masivu.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání podílu částku [částka] do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na vypořádání zaniklého společného jmění účastníků. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že manželství s žalovaným bylo uzavřeno dne [datum] a rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Za trvání manželství zakoupili nemovitosti zapsané na LV [číslo] to pozemek [parcelní číslo] a [parcelní číslo] (dříve p. [číslo] [parcelní číslo]) v k. ú. [obec], nemovitosti zapsané na [list vlastnictví], a to pozemky p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] v k.ú. [obec], a to pozemky p. [číslo] nemovitosti zapsané na [list vlastnictví], a to pozemky p. [číslo] v k. ú. [obec]. Žalovaný je OSVČ s předmětem podnikání výroba, obchod a služby a s IČ [číslo]. Dále je provozovatelem dvou výroben elektrické energie na pozemcích p. [číslo] v k. ú. [obec], které má pronajaty za [částka] ročně a za prodanou energii obdržel za trvání manželství částku [částka]. Žalovaný nabyl darem dle smlouvy ze dne [datum] id. nemovitostí v k. ú. [obec], zapsané na LV [číslo] to pozemku [parcelní číslo] a [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa]; zbylá zůstala v SJM rodičů žalovaného. Za trvání manželství došlo k výraznému zhodnocení, hodnota nemovitostí se zvýšila v důsledku investic o 1,5 milionu Kč, tj. žalobkyni proto náleží vnos [částka]. Dále nabyl darem od rodičů nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], a to pozemek [parcelní číslo], jehož součástí je stavba bez čp./č. e. (dále jen stodola), kterou manželé za trvání manželství zrekonstruovali, v důsledku čehož se zvýšila hodnota na částku [částka] a vybavili jako provozovnu pro výrobu medu tím, že pořídili nerezové nádrže na med 4 kusy- [částka], čerpadlo na ohřev medu [částka], 2 nerezové dřezy [částka], odlučovač vlhkosti z medu [částka], nádoba na při zahřátí medu [částka], plnička [částka], pec na ohřev [částka], odvíčkovávač [částka], nerezová vana [částka], medomet 16 rámkový [částka], 14 rámkový [částka], nerezové vany na odtok [částka], nerezové trubky [částka], nerezový kotel na tavení vosku + odstřeďovačka [částka], nerezové nádoby na vosk [částka], 300 kusů nerezových vík na úly [částka], dřevo na výrobu úlů [částka], elektro centrála [částka], a vyvíječ na léčení včelstev [částka], refraktometr na měření vody v medu [částka], pastovač medu [částka]; celkem v hodnotě [částka]. Do SJM náleží [značka automobilu] r. z. [anonymizováno] [číslo] z [rok], užitkové [značka automobilu] r. z. [anonymizováno] [číslo] v poř. ceně [částka] v [rok], přívěsný nákladní vozík r. z. [anonymizováno] [číslo] v hodnotě [částka], vybavení ložnice, 2 postele, skříně v pořizovací ceně [částka], pračka za [částka], myčka [částka], kuchyňská linka [částka], jídelní sestava, stůl a 4 židle [částka], sedací souprava [částka], TV [anonymizováno] [částka], obývací stěna [částka], zhotovena na zakázku za částku [částka]. Jedinou movitou věcí v držení žalobkyně je automobil zn. Opel, zbylé drží žalovaný, náleží žalobkyni částka [částka].

2. Žalobkyně požaduje do svého vlastnictví přikázat pouze [značka automobilu], zbylé věci nemovité i movité přikázat žalovanému, který by žalobkyni vyplatil vypořádací podíl po zohlednění vnosů a investic ve výši [částka].

3. Žalovaný uvedl, že nemovitosti v k. ú. [obec] byly pořízeny z jeho výhradních prostředků naspořených před uzavřením manželství, vybrány z účtu [datum] ve výši [částka], smlouvy se mu podařilo uzavřít až po několika letech, pozemek [číslo] koupil za částku [částka] dne [datum] a kupní cenu uhradil hotově, pozemek [číslo] za částku [částka] dne [datum]. Pozemky v k. ú. [obec] u [obec] byly placeny formou daru od matky žalovaného, cena [částka] a jednalo se o směnu pozemku, respektive započtení kupních cen, žalovaný nic neplatil, neboť jeho matka prodala pozemky [právnická osoba] a tato společnost prodala pozemky žalovanému, kupní ceny se potkali a nikdo nic neplatil, pozemky tak získal darem a nepatří do SJM. Pozemky v k. ú. [obec] byly financovány z výlučných prostředků žalovaného, kdy žalovaný dostal od rodičů částku [částka] na nákup nemovitostí, částka vybrána z účtu matky dne [datum] a z toho financovány pozemky [číslo] a [číslo] za kupní cenu [částka]. Ohledně pozemků zapsaných na [list vlastnictví], p [číslo] získaných příklepem dne [datum] v k. ú. [obec] shodně uvedl, že spadají do SJM a hodnota pozemků je cca [částka]. Ohledně příjmů z elektráren uvedl, že příjmy byly využity pro potřeby rodiny a elektrárny byly vybudovány před uzavřením manželství. Ohledně investic do domu v k. ú. [obec] ve spoluvlastnictví s rodiči uvedl, že tyto byly před uzavřením manželství nebo z úspor před uzavřením manželství a z darů rodičů, rekonstrukce proběhla před uzavřením manželství, předložené faktury ne vždy souvisí s věcí a není zřejmé, zda jsou na žalovaného nebo jeho otce, když jsou shodného jména a doklady doložené žalobkyní jsou i účtenkami pro osoby, pro které to dělal otec, který si přivydělával stavebními pracemi. Dále uvedl, že [značka automobilu] byl pořízen [rok] za [částka], hodnota k zániku [anonymizováno] [částka], vůz [značka automobilu] byl pořízen [rok] za [částka] pouze pro eho podnikání, je poškozené, hodnota max. [částka], nábytek a vybavení domu bylo pořízeno před uzavřením manželství, jsou i na svatebních fotografiích, jen obývací stěna byla pořízena za trvání manželství, její hodnota je však menší než pořizovací cena, nedosahuje ani 40 %. Ke zhodnocení stodoly uvedl, že proběhlo před uzavřením manželství, žalobkyně považuje za zhodnocení i běžnou údržbu, rekonstrukce stodoly započala již v roce 2003 a není dokončena, za trvání manželství zhotovena pouze dlažba a místnost na zpracování medu v řádech desítek tisíc Kč. Výrobna medu byla taktéž pořízena před uzavřením manželství. Účastníci spolu žili několik let před svatbou, první syn se jim narodil 2 roky před svatbou a žalovaný měl před uzavřením manželství uloženo [částka] v hotovosti.

4. Žalovaný dále požaduje vypořádat v rámci SJM i finanční prostředky, které si žalobkyně odnesla při odstěhování z domu ve výši [částka]; z toho [částka] bylo v SJM, finanční prostředky jsou na účtu babičky žalobkyně, k níž si peníze odklonila; zůstatky na účtu žalobkyně č. [bankovní účet] a vybavení domácnosti žalobkyně, které si pořídila po opuštění společné domácnosti: pračka, lednice, skříně. Žádá přikázat vozidlo [značka automobilu] do vlastnictví žalobkyně a vozidlo [značka automobilu] do vlastnictví žalovaného, ohledně vypořádacího podílu žalobu zamítnout, neboť vše bylo pořízeno a zhodnoceno před uzavřením manželství.

5. Soud vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků týkající se [značka automobilu] r. z. [anonymizováno] [číslo] z [rok], kdy strany se shodly na tom, že je v držení žalobkyně a jeho cena k vypořádání činí [částka]. Ohledně vozidla [značka automobilu] r. z. [anonymizováno] [číslo] se strany shodly na tom, že spadá do podnikání a je součástí podniku. Strany se dále shodly na ceně obývací stěny k vypořádání ve výši [částka]. Nesporným bylo i tvrzení o uzavření a ukončení manželství.

6. Soud ve věci provedl dokazování, z něhož zjistil následující skutkový stav: manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Hodoníně č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum rozhodnutí] (rozsudek [číslo jednací]).

7. Kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím došlo k převodu vlastnického práva k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] na žalovaného za dohodnutou kupní cenu [částka] Kupní smlouvou formou notářského zápisu ze dne [datum] uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím došlo k převodu vlastnického práva k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] na žalovaného za dohodnutou kupní cenu [částka] (kupní smlouvy). Pozemky jsou zapsány na žalovaného na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] ([list vlastnictví]). Žalovaný ohledně nich tvrdil, že byly pořízeny z výlučných prostředků získaných darem od rodičů. Tato skutečnost však prokázána nebyla, když svědkyně [jméno] [příjmení] sice uvedla, že žalovanému průběžně pomáhali s financemi, jednou mu dala matka [částka], potom [částka], nevěděla však, z jakých prostředků financoval koupi pozemků v [obec] (výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]). Protože pozemky byly zakoupeny za trvání manželství a nebylo prokázáno, že kupní cena byla hrazena z výlučných prostředků žalovaného, náleží tyto pozemky do SJM. Z výpisu z KN [list vlastnictví] ve znění ke dni [datum] však bylo zjištěno, že došlo k pozemkové úpravě na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv v pozemkové úpravě ze dne [datum]. Na tomto LV je pak vedeno vlastnictví žalovaného k pozemkům [parcelní číslo], lesní pozemek o výměře [výměra] a [parcelní číslo] lesní pozemek o výměře [výměra]. Výměra původních pozemků však činila [výměra] u pozemku p. [číslo] [výměra] u pozemku [parcelní číslo]. Je tak zřejmé, že se nejedná o zcela totožné pozemky. Proto má soud za to, že pozemky původního čísla [číslo] a [číslo] v k. ú. [obec] existovaly ke dni právní moci rozvodu manželství, nikoliv však ke dni rozhodnutí soudu, neboť ke dni rozhodnutí soudu již existovaly jiné pozemky, a to [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. Soud tak dospěl k závěru, že pozemky, které existovaly sice ke dni právní moci rozvodu manželství, nikoliv však ke dni rozhodnutí soudu, nelze vypořádat přikázáním některému z účastníků, nýbrž je možné pouze zahrnout hodnotu pozemků do hodnoty SJM (výpis z KN [list vlastnictví] ze dne [datum] a ze dne [datum]). Znaleckým posudkem [číslo] pak byla stanovena cena předmětných nových pozemků [parcelní číslo] a [parcelní číslo] ve výši [částka]; podstatné však je, že se strany ohledně ceny původních pozemků p. [číslo] shodly ve výši [částka]. Tato částka je tedy zahrnuta do vypořádání SJM.

8. Kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba] jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím došlo k převodu vlastnického práva k pozemkům p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] na žalovaného, a to za dohodnutou kupní cenu [částka] (kupní smlouva ze dne [datum]). Kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a [právnická osoba] jako kupujícím došlo k převodu zde specifikovaných pozemků z [jméno] [příjmení] do vlastnictví [anonymizováno] za dohodnutou kupní cenu ve výši [částka]. [příjmení] [jméno] [příjmení] matky žalovaného pak byla prokázána tvrzení žalovaného o tom, že došlo de facto ke směně předmětných pozemků, kdy [jméno] [příjmení] převedla své pozemky do vlastnictví [anonymizováno] a [právnická osoba] převedlo pozemky do vlastnictví žalovaného. Nasvědčuje tomu i stejná kupní cena definovaná v obou kupních smlouvách, byť se jedná o rozdílné pozemky. Soud tedy ohledně těchto pozemků v k.ú. [obec] u [obec] má za to, že tyto se dostaly do vlastnictví žalovaného formou směny za pozemky ve vlastnictví matky žalovaného, která uvedla, že to mínila jako dar žalovanému (výpověď [anonymizováno]. [příjmení]). Pozemky p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] jsou zapsány jako vlastnictví žalovaného na [list vlastnictví] v pro k. ú. [obec] u [obec] ([list vlastnictví]).

9. Kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalovaným jako kupujícím došlo k převodu vlastnického práva ohledně pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] na žalovaného za dohodnutou kupní cenu ve výši [částka] (kupní smlouva ze dne [datum]). Pozemky jsou zapsány jako vlastnictví žalovaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] ([list vlastnictví]). Žádným důkazem nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že by předmětnou kupní cenu hradil z výlučných prostředků žalovaného, když ani matka žalovaného ani otec žalovaného tuto skutečnost neuvedli. Předmětné pozemky tak s ohledem na jejich nabytí v průběhu trvání manželství náleží do SJM. Znaleckým posudkem [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] byla stanovena obvyklá cena předmětných posudků tak, že pozemky v k. ú. [obec] mají hodnotu ve výši [částka].

10. Pozemky p. [číslo] v k. ú. [obec] náleží do společného jmění manželů, o čemž se účastníci řízení shodli. Skutečnost byla prokázána i usnesením soudního exekutora [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], z něhož je zřejmé, že žalovaný jako vydražitel nabyl předmětné pozemky (tj. za trvání manželství). Tyto pozemky jsou pak zapsány na žalovaného v [list vlastnictví] v k. ú. [obec] ([list vlastnictví], usnesení exekutora). Znaleckým posudkem [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] byla stanovena obvyklá cena předmětných posudků a činí [částka].

11. Žalovaný je podnikatelem s předmětem podnikání výroba, obchod a služby a provozuje podnik pod obchodním názvem [celé jméno žalovaného]. Žalovaný dle jeho sdělení podniká v oboru včelařství a fotovoltaiky, a to pod [IČO] (osvědčení o zápisu do evidence zemědělského podnikatele jako součást znaleckého posudku). Žalovaný tak podniká v oboru včelařství a fotovoltaiky, a to na základě oprávnění, které mu vzniklo před uzavřením manželství, když vznik oprávnění je z roku [rok]. Znaleckým posudkem [číslo] znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] byla zjištěna aktuální majetková hodnota podniku [celé jméno žalovaného] ve výši [částka] k datu [datum], tj. ke dni právní moci rozvodu manželství, a aktuální majetková hodnota podniku žalovaného ke dni [datum] byla stanovena znalkyní ve výši [částka]. Rozdíl majetkových hodnot tak činí částku [částka] (znalecký posudek [číslo] ze dne [datum]). Předmětný znalecký posudek potom obsahuje jednak vymezení věcí potřebných pro provozování podniku, kdy se jedná o movité věci např. medomed, včelařské příslušenství apod. včetně fotovoltaiky. Znalkyně tak zjistila, že tyto věci jsou součástí podniku a v rámci podniku jsou vedeny v účetnictví. Stejně tak jako přívěsný přípojný vozík a automobil zn. Ford. Vzhledem k tomu předmětné movité věci potřebné pro včelařství, jejichž vypořádání se však žalobkyně domáhá svojí žalobou, nejsou součástí SJM, nýbrž jsou součástí podniku, jakožto věc hromadná, se soud jejich vypořádáním nezabýval a vypořádal pouze hodnotu podniku jako takového, respektive rozdíl hodnot, kterou podnik dosáhl ke dni právní moci rozvodu manželství oproti hodnotě podniku, kterou měl při vstupu do manželství.

12. Žalobkyně se dále domáhala vypořádání movitých věcí tvořících původní vybavení společné domácnosti, a to vybavení ložnice, dvě postele, skříně, pračka, myčka, kuchyňská linka, jídelní sestava – stůl a 4 židle, sedací souprava ve tvaru L, TV Samsung a obývací stěna vyrobena na míru z masivu. Výpovědí svědků, a to [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a dále fotografiemi ze svatby doloženými stranou žalovanou bylo prokázáno, že předmětné movité věci byly zakoupeny již před uzavřením manželství, neboť všichni svědci uváděli, že tyto věci měli účastníci k dispozici před uzavřením manželství. Dále bylo prokázáno, že účastníci řízení vedli společnou domácnost již dva a půl roku před uzavření manželství, kdy v té době již měli dvouletého syna. Soud tak má za to, že předmětné movité věci nepatří do SJM, neboť nebyly pořízeny v průběhu trvání manželství. Jedinou movitou věcí pořízenou za trvání manželství je obývací stěna, neboť u ní se účastníci shodli, že byla zakoupena v průběhu trvání manželství a její cena k vypořádání činí [částka] (shodné tvrzení účastníků).

13. Strany se dále shodly na tom, že do společného jmění manželů náleží [značka automobilu], [registrační značka], rok výroby [rok] a shodli se taktéž na jeho ceně ve výši [částka] k vypořádání.

14. Skutečnost, že fotovoltaická elektrárna byla pořízena žalovaným před uzavřením manželství, byla prokázána jednak nájemní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi žalovaným, jakožto nájemcem a rodiči žalovaného, jakožto pronajímateli, kdy za účelem umístění sestavy fotovoltaického systému byly žalovanému pronajaty pozemky [parcelní číslo] v k.ú. [část obce] za částku [částka] ročně (nájemní smlouva ze dne [datum], včetně dodatku ze dne [datum]). Kolaudačním rozhodnutím Městského úřadu odboru stavebního a dopravně správního řízení v [obec] ze dne [datum] bylo prokázáno povolení užívání výrobny elektrické energie – sestavy fotovoltaického systému, přičemž územní souhlas byl vydán [datum] (kolaudační rozhodnutí ze dne [datum], územní souhlas ze dne [datum], prohlášení o shodě). Elektrárna je vedena jako součást podniku a tato skutečnost byla zohledněna při určení hodnoty podniku (znalecký posudek Ing. [příjmení]).

15. Žalobkyně dále žádala k vypořádání částku [částka] představující částku, kterou měl žalovaný obdržet za trvání manželství od [právnická osoba] a.s. za prodej elektrické energie, kdy žalobkyně se domnívala podle výpisu z účtu, že průměrně tato společnost platila žalovanému částku [anonymizována dvě slova], [částka] měsíčně. Soud má za to, že byť bylo prokázáno výpisy z účtu vedeném [anonymizováno] bank na jméno žalovaného, že tento např. v období listopad 2017 nebo září 2014 pobíral od [právnická osoba] a.s. jednotlivé částky např. v listopadu 2017 to byla částka [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], (výpis z účtu 11/ 2017); případně v září 2014 to byla částka [částka] a [částka] (výpis z účtu ze dne [datum]); jedná se o příjmy žalovaného, které byly průběžně zasílány na účet žalovaného, a jak uvedl žalovaný, byly spotřebovány pro rodinu. Žalobkyně totiž nežádala k vypořádání stav finanční hotovosti na předmětném účtu či na jakémkoliv jiném účtu žalovaného ke dni rozvodu manželství, kdy jen a pouze tato částka by tak mohla být vypořádána v rámci SJM, případně částky, o nichž by žalobkyně tvrdila, že je žalovaný tzv. odklonil ze svého účtu. To však předmětem řízení nebylo. Žalobkyně tak neprokázala, že by ke dni právní moci rozvodu manželství na účtu žalovaného byla částka, kterou žádala k vypořádání tj. [částka], a to, že ji manžel mohl hypoteticky obdržet v průběhu trvání manželství na svůj účet, není relevantní pro vypořádání SJM účastníků.

16. K vypořádání dále žalobkyně žádala investice, které dle jejího tvrzení měly být provedeny z prostředků v SJM na výlučné vlastnictví žalovaného, který vlastnil ideální nemovitostí v k.ú. [obec]. Bylo prokázáno, že žalovaný společně s rodiči vlastní pozemky [parcelní číslo] zahrada a [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba v [adresa], bydlení v k.ú. [obec], [územní celek], přičemž žalovaný vlastní ideální a v SJM rodičů žalovaného je ideální ([list vlastnictví] pro k.ú. [obec]). Svůj podíl žalovaný nabyl na základě darovací smlouvy ze dne [datum], tedy před uzavřením manželství (LV). Žalobkyně pak tvrdila, že v průběhu trvání manželství došlo k významnému zhodnocení těchto nemovitostí, a to spoluvlastnického podílu žalovaného tím, že byl v roce 2010 vybudován podkrovní byt, podlahy, střešní okna, schodiště, v roce 2011 byl rekonstruován přístavek k domu svépomocí, byla vybudována koupelna sloužící rodičům žalovaného, byly provedeny rozsáhlé venkovní úpravy v roce 2010, odpady, osazení bazénu a filtrace, zámková dlažba, obrubníky, zásyp dlažby kolem domu, v roce 2016 pak venkovní úpravy před domem, přípojka kanalizace apod. Žalobkyně tvrdila, že došlo k proměně nemovitostí, jejichž hodnota se zvýšila nejméně o [anonymizována dvě slova] Kč; z toho polovina, jakožto částka vynaložená na spoluvlastnický podíl žalovaného je [částka], a proto žalobkyně požadovala částku [částka] k vypořádání.

17. Z výpovědi svědků však bylo zjištěno, že větší část předmětné rekonstrukce byla provedena před uzavřením manželství. Toto potvrdila svědkyně [jméno] [příjmení], která uvedla, že před uzavřením manželství se musel dům ve spoluvlastnictví připravit na žití dvou rodin, což bylo v roce 2006, dále uvedla, že manžel je zedník, zhotovil koupelnu, chodbičku, schodiště apod., dále kuchyň v jejich části, dále kuchyň v části žalovaného, což bylo v roce 2006 nebo 2007, také se dělala podkrovní výstavba pro děti, materiál byl předem nakoupen, stavěl to manžel. Svědkyně sice potvrdila, že po uzavření manželství se zrekonstruovaly chodníky, dělal se průjezd a bazén, uvedla však, že vždy mu dali polovinu nákladů, vždy mu přispívali a hradili společně náklady na rekonstrukce. I svědek [celé jméno žalovaného] potvrdil, že podkroví se dělalo v roce 2008, rekonstrukce se dělala před svatbou, přestavba byla za jejich peníze, a protože je zedník, dělal všechny zednické práce, jak na domě, tak v podkroví, pomáhala však i firma. Část financoval syn z jeho peněz, které měl před svatbou. Co potřeboval, financovali společně. V roce 2009 se dělaly venkovní úpravy, bazén, financovaly se tak, že 50 % rodiče a 50 % syn, vstupní venkovní vrata financovala manželka, která na ně vybrala peníze. Dva roky před rekonstrukcí byl již nachystán materiál, něco kupoval svědek, doklady jsou na jeho jméno, něco kupoval syn (výpověď svědka [celé jméno žalovaného], otce žalovaného). Také svědkyně [jméno] [příjmení] potvrdila, že v domě bydleli účastníci před uzavřením manželství, kdy dům se upravoval na soužití dvou rodin v roce 2006 a 2007. Po svatbě se dělalo podkroví, když předtím tam byla hrubá stavba. Pak se dodělával bazén, dvůr, pergola a jiné úpravy. Financoval to žalovaný, rodiče vždycky přispívali, financovali i vrata. Rodiče dali žalovanému darem nějaké peníze, ví o částce [částka] od matky, také o penězích od otce. Svědek [jméno] [příjmení] pak uvedl, že v době před svatbou byla část domu žalovaného již kompletně hotová a bylo tam i veškeré vybavení.

18. Žalobkyně sice doložila část dokladů o zakoupení různého materiálu, tyto doklady však nejsou dostatečně vypovídající, když jednak buď neobsahují jméno, na které byly doklady vystaveny, případně je toto jméno [jméno] [celé jméno žalovaného] a není zřejmé, zda jde o syna či otce, jiné doklady byly na odběratele [jméno] [příjmení]. Žalobkyně ani k výzvě soudu nebyla schopna specifikovat, jaké konkrétní finanční prostředky ze společného jmění manželů byly investovány na jaké konkrétní investice do výlučného majetku žalovaného. Naopak bylo prokázáno, že rekonstrukce probíhala z větší části před uzavřením manželství a z finančních prostředků, které jednak měl žalovaný ve výlučném vlastnictví před svatbou a jednak se na financování podíleli rodiče žalovaného, kteří v předmětném domě také bydleli (daňový doklad faktura [číslo] čl. spisu 19, předávací protokol ze dne [datum] čl. spisu 20, příjmové pokladní doklady ze dne [datum], [datum], faktura [číslo] čl. spisu 21, prodejky daňové doklady čl. spisu [číslo], daňový doklad pro [číslo] čl. spisu 27, daňové doklady čl. spisu [číslo]). Například z předávacího protokolu doloženého žalobkyní je zřejmé, že firma [právnická osoba] prováděla montáž garážových vrat na základě objednávky p. [celé jméno žalovaného] dne [datum], kdy [celé jméno žalovaného], jak vyplývá z příjmových pokladních dokladů, uhradil celkem částku [částka] (příjmový pokladní doklad ze dne [datum], [datum] a předávací protokol); výpovědí svědků však bylo zjištěno, že tyto vrata byly financovány z prostředků matky, respektive rodičů žalovaného, nikoliv žalovaným, případně z prostředků v SJM. Žalobkyni se tak nepodařilo ohledně konkrétních investic prokázat ničeho.

19. Dále žalobkyně tvrdila, že za trvání manželství provedli účastníci řízení rozsáhlou rekonstrukci stodoly umístěné na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec], kterou žalovaný nabyl od rodičů darovací smlouvou ze dne [datum] s tím, že rekonstrukce stavby probíhala v roce 2013 až 2014, kdy mělo dojít k vybetonování podlahy, zavedení elektřiny, vody i odpadu atd. Svědkyně [příjmení] však vypověděla, že stodolu darovali žalovanému v roce 2003, pak se tam prováděly práce, které byly nutné, a to bylo v roce 2006, spíš dříve. Byly to stavební zednické práce. O tom, že by měla probíhat rekonstrukce v roce 2013, 2014 neuvedla ničeho (výpověď svědkyně [příjmení]). Svědek [celé jméno žalovaného] pak vypověděl, že stodola se rekonstruovala poté, co ji darovali žalovanému v roce 2003. Dělalo se to po částech. Včelařství totiž budovali spolu, spolu ho provozovali. Po svatbě se tam dělaly podlahy, možná box na budování medu. Vybavení na stáčení medu apod. se dělalo po svatbě. Stodola se dělala průběžně, dělalo se něco každý rok, když na začátku to byla jenom ruina. V plánu bylo stodolu rozšiřovat i půdorysně; dělá se to doteď, není dosud ani stavební povolení (výpověď svědka [celé jméno žalovaného], otce žalovaného). Žalobkyně tak ani pokud jde o rekonstrukci stodoly, neprokázala, jaké konkrétní finanční prostředky ze SJM byly investovány na tento výlučný majetek žalovaného a kdy. Naopak bylo prokázáno, že z větší části rekonstrukce proběhla před svatbou za pomoci zednických prací prováděných otcem žalovaného a pokud se po svatbě vybavovala stodola zařízením pro výrobu medu, jedná se o movité věci, které byly součástí podniku včelařství žalovaného a jako takové byly zohledněny při ocenění podniku znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení].

20. Žalovaný součástí SJM učinil také prostředky na účtu žalobkyně. Bylo zjištěno, že žalobkyně vlastnila účet u [právnická osoba], když tato společnost v důsledku fúze zanikla sloučením se společností [právnická osoba]; č. ú. bylo [bankovní účet] a stav finančních prostředků ke dni [datum] tj. ke dni právní moci rozvodu manželství byl ve výši [částka] (přípis [anonymizováno] bank ze dne [datum]).

21. Žalovaný dále tvrdil, že žalobkyně poté, co opustila společnou domácnost, si pořídila věci do této společné domácnosti tj. pračku, ledničku, skříně, a k důkazu navrhl výslech svědka [jméno] [příjmení]. Z jeho výpovědi pak bylo zjištěno, že žalobkyně u tohoto svědka byla v nájemním vztahu po dobu cca tří let s tím, že pronajaté prostory byly plně vybaveny a žalobkyně si tam přinesla pouze jednolůžkovou postel, pračku a komodu (výslech svědka [jméno] [příjmení]). Strany se následně shodly na částce oceňující tyto tři movité věci v celkové výši [částka] k vypořádání.

22. Žalovaný dále předmětem vypořádání učinil částku [částka] s tvrzením, že žalobkyně si odnesla při odstěhování z domu finanční prostředky ve výši [částka]. Tato skutečnost pak byla potvrzena svědkyní [jméno] [příjmení], která uvedla, že žalobkyně si odnesla peníze, které měli dohromady, z toho rodiče měli [částka] na dokončení stodoly, peníze byly uložené ve sklepě v plechové krabičce, bylo tam kolem jednoho milionu korun. Svědek [celé jméno žalovaného] pak uvedl, že žalobkyně, když odešla od žalovaného, tak odvedla nejenom děti, ale odnesla si také jeden milion Kč, toho [částka] bylo rodičů. Částku měli doma, protože byla nachystána na rekonstrukci stodoly, byla ve sklepě, kde je pracovna, včetně kuchyňské linky a peníze měly být umístěny v kuchyňské lince v šupleti (výpovědi svědků – rodičů žalovaného). Byť by bylo lze pochybovat o věrohodnosti těchto svědků z důvodu blízkého příbuzenského poměru k žalovanému, soud o jejich věrohodnosti nemá pochybnosti, a to zejména z toho důvodu, že skutečnost ohledně odnesených peněz potvrdil i svědek [jméno] [příjmení], který k žalovanému nemá příbuzenský poměr, ale žalobkyně u něho bydlela po odchodu od žalovaného dva nebo tři měsíce, tj. svědek měl v tu dobu bližší vztah k žalobkyni. Tento svědek pak uvedl, že„ se ví o tom, že si žalobkyně vzala peníze, říkala to i žalobkyně a měla to být částka kolem milionu Kč“ (výpověď svědka [jméno] [příjmení]). Tento svědek tedy potvrdil také skutečnost, že si žalobkyně měla při odchodu z domácnosti vzít peníze a soud tuto skutečnost tak považuje za prokázanou, když se mělo jednat o částku ve výši [částka] s tím, že částka [částka] patřila do SJM a částka [částka] rodičům žalovaného.

23. Žalovaný předložil soudu k důkazu o této skutečnosti i audionahrávku, kterou měla pořídit třetí osoba, na ní má být slyšen svědek [jméno] [příjmení], žalobkyně a třetí osoba. Svědek [příjmení] však uvedl, že neví o tom, že by ho někdo nahrával a nedal k tomu souhlas. Soud tak tento důkaz nepřipustil, neboť ho považuje za nezákonný, když nebyl zhotoven se souhlasem nahrávaných osob, přičemž odkazuje na nález Ústavního soudu II. ÚS 1774/14 ze dne [datum], dle kterého:„ Za běžných okolností je svévolné nahrávání soukromých rozhovorů bez vědomí jejich účastníků hrubým zásahem do jejich soukromí. Takovýto postup s rysy záludnosti je ve velké většině případů morálně i právně zcela nepřijatelný, zejména, je-li veden záměrem nahrávanou osobu poškodit. Ústavní soud se rozhodně staví proti nekalým praktikám vzájemného elektronického sledování a skrytého nahrávání při soukromých i profesionálních jednáních, jež zpravidla jsou nejen v rozporu s právem, ale, hodnoceno po stránce sociálně etické, šíří ve společnosti atmosféru podezíravosti, strachu, nejistoty a nedůvěry. Zcela odlišně je však třeba posuzovat případy, kdy je tajné pořízení audiozáznamu rozhovoru součástí obrany oběti trestného činu proti pachateli nebo jde-li o způsob dosažení právní ochrany pro výrazně slabší stranu významného občanskoprávního a zejména pracovněprávního sporu. Zásah do práva na soukromí osoby, jejíž mluvený projev je zaznamenán, je zde plně ospravedlnitelný zájmem na ochraně slabší strany právního vztahu, jíž hrozí závažná újma (včetně např. ztráty zaměstnání). Opatření jediného nebo klíčového důkazu touto cestou je analogické k jednání za podmínek krajní nouze či dovolené svépomoci.“ nebo na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1267/2018 ze dne 14. 8. 2018, dle kterého:„ Zvukový nebo obrazový záznam, který se týká člověka nebo jeho projevů osobní povahy a který byl pořízen soukromou osobou bez vědomí nahrávané osoby, lze použít jako důkaz v občanském soudním řízení pouze tam, kde má vést k prokázání skutečnosti, kterou není možné prokázat jinak (pomocí důkazů, které nezasahují do absolutních osobnostních práv dotčené osoby), a kde i další okolnosti případu vedou k závěru, že nelze upřednostnit právo na ochranu osobnosti dotčené osoby před právem na spravedlivý proces toho, komu je použití důkazu zvukovým či obrazovým záznamem týkajícím se této osoby nebo jejích projevů osobní povahy na prospěch.“ Je tak zřejmé, že v tomto řízení se jedná o důkaz nezákonný, nesplňující parametry uváděné Ústavním soudem a Nejvyššího soudem a navíc měl důkaz prokázat skutečnost, která byla prokázána jinak, tj. svědeckými výpověďmi.

24. Další důkazy soud neprováděl a tyto zamítl, když se jednalo např. o návrh na znalecké posouzení provedených investic a zhodnocení domu žalovaného; a to s ohledem na shora uvedené, kdy investice nebyly prokázány, stejně tak soud neprovedl ani výslech žalovaného, na němž navrhující strana žalovaného netrvala, ani výslech jednatele společnosti [právnická osoba], když tvrzené skutečnosti, které měly být tímto svědkem prokázány, byly prokázány i jinak, tj. listinnými důkazy. Ostatní důkazy se tak soudu jevily jako nadbytečné a neprováděl je z důvodu hospodárnosti.

25. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a ukončeno dne [datum]. Po dobu trvání manželství účastníci nabyli do společného jmění manželů jednak pozemky v k. ú. [obec] p. [číslo] [parcelní číslo], které však ke dni rozhodnutí soudu neexistují, a to v hodnotě [částka], dále pozemky v k. ú. [obec] u [obec] nabyl žalovaný do svého výlučného vlastnictví formou směny za pozemky ve vlastnictví matky žalovaného, tedy nejsou součástí SJM, dále pozemky v k. ú. [obec], a to p. [číslo] jsou součástí SJM a jejich hodnota činila částku [částka] a dále nabyli pozemky v k. ú. [obec], a to p. [číslo] jejichž obvyklá cena činí částku [částka]. Součástí SJM pak jsou prostředky investované ze společného jmění manželů do podnikání žalovaného, když žalovaný byl podnikatelem jednak v oboru včelařství a jednak v oboru fotovoltaiky. Podnik je ve výlučném vlastnictví žalovaného, když podnikání bylo zahájeno před uzavřením manželství. Rozdíl hodnot podniku ke dni ukončení manželství a ke dni vzniku manželství činí částku [částka] k vypořádání v rámci SJM. Nebyly prokázány konkrétní investice prostředků ze společného jmění manželů na výlučný majetek žalovaného, případně na majetek rodičů žalovaného, když vůči nim by se jednalo spíše o pohledávku z titulu bezdůvodného obohacení. To však prokázáno nebylo. Předmětem vypořádání žalobkyně neučinila finanční prostředky na účtu žalovaného ke dni právní moci rozvodu manželství, které by měl soud vypořádat. Finanční prostředky, které měl žalovaný obdržet od [právnická osoba], a. s., činily příjem žalovaného v průběhu trvání manželství a nebylo prokázáno, že by tyto finanční prostředky existovaly ke dni právní moci rozvodu manželství. Předmětem společného jmění manželů se nestaly movité věci - vybavení domácnosti; to z toho důvodu, že byly pořízeny před uzavřením manželství, kromě obývací stěny, která je v SJM, když na částce k vypořádání se strany shodly ve výši [částka]. Předmětem SJM však jsou i tři movité věci pořízené žalobkyní do nové domácnosti, a to postel, pračka a komoda v celkové hodnotě [částka], na níž se strany shodly. Předmětem SJM je také [značka automobilu], na jehož hodnotě se strany shodly ve výši [částka]. Dále je součástí SJM částka na účtu žalobkyně ke dni právní moci rozvodu manželství ve výši [částka] a taktéž částka [částka], jakožto finanční hotovost odnesená před rozvodem manželství při opuštění domácnosti žalobkyní.

26. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve znění ke dni právní moci rozvodu manželství (dále jen o. z.) a dále ze zákona č. 40/1964 Sb. starého občanského zákoníku (dále jen obč. zák.). Podle § 736 o. z. Je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně. Podle § 740 o. z. Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Podle § 742 o. z. (1) Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. (2) Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. Podle § 3028 o. z. Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. (2) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. (3) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3039 Co přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyl bezúplatně jeden z manželů nebo co bezúplatně nabyli oba manželé, aniž se to stalo součástí společného jmění, není i nadále součástí společného jmění.

27. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018 sp. zn. 22 Cdo 6109/2017: Při vypořádání společného jmění manželů vzniklého za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., a zaniklého za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., soud postupuje podle zákona č. 89/2012 Sb. Je tak zřejmé, že shora uvedená ustanovení ohledně vypořádání SJM se použijí na toto řízení, neboť SJM účastníků zaniklo za účinnosti o. z. Pokud však jde o samotný rozsah SJM, je nutno vycházet z úpravy platné ke dni pořízení daného majetku, a to podle § 3028 odst. 2, 3 o. z. Podle § 143 obč. zák. (1) Společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Podle § 709 o. z. (1) Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. (2) Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. (3) Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

28. O způsobu vypořádání dle § 742 o. z. panovala mezi účastníky shoda, tj. žalobkyně žádala přikázat do jejího výlučného vlastnictví ze SJM pouze to, co je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že ohledně zůstatku na účtu žalobkyně se přikázání do jejího výlučného vlastnictví nabízí. Zbývající rozsah SJM obě strany žádaly přikázat do výlučného vlastnictví žalovaného, a navíc to je žalovaný, který uvedené věci užívá, resp. nemovitosti jsou v katastru nemovitostí i zapsány na jeho osobu, proto je soud přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného, jak je uvedeno ve výroku II.

29. Samotný podnik žalovaného je v jeho výlučném vlastnictví z doby před uzavřením manželství. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2017 sp. zn. 22 Cdo 1797/2015: Pokud začal jeden z manželů podnikat ještě před uzavřením manželství, je nutné odečíst od zjištěné ceny podniku ke dni zániku společného jmění vložené výlučné prostředky (resp. věci, práva a jiného majetkové hodnoty) podnikajícího manžela v podobě ceny jeho podniku před vznikem společného jmění manželů. Tento závěr je nutné vztáhnout rovněž na vložené výlučné prostředky podnikajícího manžela do jeho podniku v průběhu trvání SJM a od zjištěné ceny podniku ke dni zániku společného jmění je třeba odečíst tyto prostředky v ceně ke dni jejich vložení do podniku. I podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2016 sp. zn. 22 Cdo 3371/2015: Je-li předmětem SJM (s výjimkami uvedenými v zákoně) vše, co nabyl jeden z manželů za trvání manželství, patří do SJM i prostředky průběžně získané podnikajícím manželem z jeho podnikání. Tyto prostředky ovšem musí podnikající manžel alespoň zčásti vložit zpět do podnikání (nákup materiálu, výplata mezd apod.). Pokud podnik nebyl vytvářen i vynaložením vlastních prostředků podnikajícího manžela, je třeba vyjít z toho, že byl vytvořen ze společných prostředků a že podnikající manžel je povinen nahradit, co bylo na jeho podnik vynaloženo ze společných prostředků (byť získaných jeho podnikáním). Vzhledem k dynamické povaze podnikatelské činnosti lze tuto vynaloženou částku určit zpravidla podle ceny podniku ke dni zániku SJM. Soud proto postupoval dle shora uvedeného, kdy znaleckým posudkem zjistil cenu podniku ke dni zániku SJM a od této odečetl cenu podniku před vznikem SJM.

30. Pokud jde o prostředky, které měly být na účet žalovaného placeny [právnická osoba], a.s. soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2150/2011 a 22 Cdo 3128/2013, kdy tyto judikáty uvádí mimo jiné i to, že prostředky tvořící společné jmění manželů může každý z manželů vybírat z účtu a používat pro běžnou spotřebu, pro případ vypořádání SJM nelze přihlížet k částkám, které byly vybrány z účtu, na němž byly uloženy úspory manželů a spotřebovány za trvání manželství, pokud ovšem nešlo o prostředky vynaložené na výlučný majetek jednoho z manželů, nebo o prostředky s nimiž bylo nakládáno v rozporu s § 145 odst. 2 Občanského zákoníku. Skutečnosti, že by finanční prostředky měly být použity na výlučný majetek žalovaného nebo v rozporu s § 145 odst. 2 obč. zák., resp. § 713 a 714 o. z. žalobkyně netvrdila.

31. Při určení výše hodnoty majetku v SJM lze postupovat podle toho, co se uvádí v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019, Rc 103/2020:„ Při určení ceny věci tvořící součást vypořádávaného SJM je rozhodující cena obvyklá. Tento závěr vyplývá již z § 492 odst. 1 věty druhé o. z., podle kterého se cena věci určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem. Na základě uvedeného jsou tedy i nadále uplatnitelné závěry ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu řešící otázku stanovení věci tvořící součást vypořádávaného SJM, podle kterých podkladem pro vypořádání může být jen obvyklá cena věci, tj. cena, které by bylo dosaženo při prodeji obdobné věci ve stejné době a v obvyklém obchodním styku. Jinými slovy jde o cenu, za kterou by určitou věc bylo možno v určitém čase reálně prodat nebo koupit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4532/2010, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2433/99). Podle Usnesení NS ze dne 28. 07. 2021 sp. zn. 22 Cdo 1376/2021: Stanovení takové obvyklé ceny je úkolem k tomu povolaného soudního znalce. Znalec oceňující nemovitost musí ve znaleckém posudku stanovit obvyklou cenu nemovitostí, přitom musí zvážit všechny okolnosti, které mají na cenu vliv; do její výše se však nepromítají osobní poměry vlastníka ani vliv zvláštní obliby. Při zjištění obvyklé ceny se vychází z úrovně skutečně dosahovaných sjednaných cen na tuzemském trhu při standardním chování většiny subjektů na trhu při nákupu a prodeji. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019: Při vypořádání společného jmění manželů zaniklého podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se zásadně vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu. Uvedené závěry činí Nejvyšší soud s vědomím, že ve specifických případech a s přihlédnutím k individuálním okolnostem může požadavku spravedlivého řešení více odpovídat potřeba zohlednění stavu vypořádávané věci v době zániku SJM. Taktomu bude např. v situaci, kdy dojde ke zhoršení stavu věci, který je přičitatelný tomu z manželů, kterému bude věc přikázána. V daném případě se jedná o specifický případ, pro který soud zadal stanovení obvyklé ceny ke dni 30. 7. 2019 spočívající v tom, že žalobkyně se odstěhovala ze společné domácnosti ještě před zánikem SJM, účastníci následně poté v důsledku tohoto a v důsledku odnosu 1 milionu Kč žalobkyní měli vůči sobě špatné vztahy a je tak zřejmé, že žalobkyně se nijak nemohla přičinit o změnu stavu předmětných věcí po zániku SJM. Navíc po celou dobu se o ně staral žalovaný, kterému byly i přikázány do výlučného vlastnictví. Základním smyslem vypořádání společného jmění je spravedlivé a zásadně rovné rozdělení součástí tvořících společné jmění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1096/2011). Toto řešení se tak jeví jako spravedlivé, když navíc lze pochybovat o tom, že stav nemovitostí se od 30. 7. 2019 změnil vzhledem k tomu, že znalec ve svém znaleckém posudku nic takového neuvádí, přestože vychází z ohledání nemovitostí.

32. Námitky žalovaného proti znaleckému posudku Ing. [příjmení] ohledně stanovení ceny nemovitostí směřovaly prioritně do rozhodnutí o znalečném. Na výslechu znalce žádný z účastníků netrval. Pokud je namítáno, že znalec se nezabýval oceněním dle hodnoty ke dni právní moci rozvodu, ale fakticky ohodnotil nemovitosti v současných cenách, je nutno konstatovat, že by tak postupoval zcela v souladu se shora uvedeným rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1205/2019, které oceňovací pravidlo zásadním způsobem změnilo. Námitkám tedy nelze přisvědčit. Strana žalobkyně námitky neuplatnila žádné.

33. K tomu, že žalobkyně neprokázala investice ze SJM na výlučný majetek žalovaného, lze odkázat na rozhodnutí, dle kterého důkazní břemeno ohledně investic leží na manželovi, který tvrdí, že ze společného jmění na výhradní majetek manžela byla vynaložena investice. Ten musí podrobně prokazovat, na jaké konkrétní úkony či věci byly peníze využity (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 2013, sp. zn. 22 Cdo 367/2013). Bylo na žalobkyni, aby tvrdila, jaké vnosy byly provedeny, a kolik bylo na nemovitosti žalovaného vynaloženo. Procesní tvrzení nelze nahradit znaleckým posudkem. Byť podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1541/2021, ze dne 26. 10. 2021:„ Judikatura v zájmu spravedlivého vypořádání vztahů mezi účastníky řízení o vypořádání společného jmění manželů a při vědomí obtížnosti dokázat vynaložené investice a jejich výši doklady připouští, aby v případě, že je prokázáno, že investice ze společného majetku v SJM na výlučný majetek jednoho z manželů byly skutečně vynaloženy, a je v zásadě zřejmé, na co byly vynaloženy, připouští tam, kde je to vzhledem k individuálním okolnostem věci namístě, aby rozsah a výše investic vynaložených na rekonstrukci domu ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů byla za podmínek § 136 o. s. ř. stanovena úvahou soudu; tím spíše je třeba připustit její stanovení znaleckým posudkem, ve kterém znalec popíše jednotlivé práce a určí celkové náklady, které bylo v rozhodné době třeba na takovou rekonstrukci vynaložit (nikoliv tedy zhodnocení věci či„ hodnotu rekonstrukce“). Není žádný důvod vyloučit pro tyto případy to, co se uvádí v § 125 o. s. ř. Znalec přihlédne k dokladům, které jsou k dispozici a ke skutečnostem, které vyšly najevo, jejich posouzení je však již věcí jeho odborných znalostí“. V daném řízení se však žalobkyni nepodařilo dostatečně prokázat konkrétní investice, které měly být vynaloženy, když z větší části její tvrzení bylo vyvráceno svědeckými výpověďmi v tom směru, že investice byly vynaloženy před uzavřením manželství a nelze je pak zohledňovat při vypořádání SJM. Nepodařilo se jí ani tvrdit dostatečně konkrétně, které investice byly financovány ze SJM, když bylo svědeckými výpověďmi prokázáno, že minimálně z poloviny byly investovány finanční prostředky rodičů žalovaného, nikoliv prostředky ze SJM. Také bylo prokázáno, že práce prováděl otec žalovaného, protože byl zedník. Tedy v řízení nebylo zřejmé, zda byly prostředky v SJM skutečně vynaloženy a na jaké konkrétní investice, a tedy nebylo možno ani uplatnit závěry ze shora uvedeného judikátu 22 Cdo 1541/2021. V daném případě je však nutno přihlédnout i kde skutečnosti, že po celou dobu trvání manželství a dva roky před jeho vznikem žalobkyně bydlela v domě ve spoluvlastnictví žalovaného a jeho rodičů a kompenzovala tak svoji potřebu bydlení. Zde soud okazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 3194/2009 ze dne 19. 4. 2012, dle kterého:„ Z rozsudků obou nižších soudů vyplývá zjištění, že otec žalované umožnil účastníkům, aby bezúplatně bydleli v jeho domě. Pokud soudy nezjistí, že bydlení v domě a investice do něj se děly bez vůle některé ze stran, měly by učinit závěr, že zde byla konkludentně uzavřena smlouva. Žalovaná přitom tvrdila, že důvodem investic do domu bylo bydlení. Pokud nebude zjištěn jiný důvod, bude třeba uzavřít, že šlo o investice provedené z tohoto důvodu, tedy proto, že účastníci dům užívali, a tudíž investicemi zlepšovali i vlastní bydlení; nelze ani přehlédnout, že tak fakticky částečně kompenzovali výhodu bezplatného bydlení. V okamžiku, kdy skončila možnost účastníků v domě bydlet, by potom odpadl právní důvod investic. Až v tom okamžiku by tedy mohlo vzniknout bezdůvodné obohacení otce žalované, ovšem jen potud a v té míře, pokud investice účastníků nebyly kompenzovány hodnotou plnění (bydlení), které se jim dostalo. Při vypořádání tohoto bezdůvodného obohacení by proto bylo třeba s obohacením otce žalované porovnat užitek, kterého se účastníkům dostalo bezúplatným bydlením. Soudy by tak měly zjistit na jedné straně rozsah, v němž byla nemovitost investicemi zhodnocena oproti předchozímu stavu (nikoliv rozsah investic, jak se nesprávně domnívaly; srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 28. 3. 1975, sp. zn. Cpj 34, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/1975, oddíl A.III.), na druhé straně dobu bezúplatného bydlení účastníků v domě otce žalované (včetně doby, kdy hradili část tzv. inkasa) a hodnotu tohoto bydlení. Spravedlivé vypořádání vztahu totiž musí vycházet ze zásady ekvivalence“, případně na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2021, sp. zn. 22 Cdo 3428/2020, dle kterého:„ je-li v době trvání společného jmění manželů ze společných prostředků hrazen hypoteční úvěr na nemovitost ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, ve které bydlí (respektive ji užívá) rodina manželů, a jde-li tedy i o peníze vynaložené na potřeby života rodiny a rodinné domácnosti, je třeba zjistit, jakou částku by bylo nutno vynaložit na zajištění stejného či podobného bydlení na základě jiného právního důvodu (zejména nájmu). Kdyby částka vynaložená na splátky hypotečního úvěru byla stejná nebo nižší, neměl by ten, na jehož nemovitost byly prostředky takto vynaloženy, v zásadě povinnost tento vnos nahrazovat. Kdyby však měsíční splátky hypotečního úvěru byly vyšší než náklady na zajištění obdobného bydlení z jiného právního důvodu, bude třeba přistoupit k poměrné úhradě toho, co bylo vynaloženo na splátky hypotečního úvěru“. Ze shora uvedených důvodů nebylo možno k investicím přihlédnout, když nebylo možno ani stanovit jejich rozsah a následně výši.

34. Celková částka k vypořádání činí částku [částka] plus [částka] plus [částka] (hodnota pozemků) plus [částka] (hodnota auta [příjmení] [příjmení]), plus [částka] (hodnota obývací stěny), plus [částka] (hodnota financí odnesených ze SJM žalobkyní), plus [částka] (hodnota movitých věcí v domácnosti žalobkyně), plus [částka] (finanční prostředky na účtu žalobkyně). Celkem částka [částka]. Soud tak v souladu s platnou judikaturou (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2881/2008) zahrnul do vypořádání pouze ten majetek, který účastníci výslovně učinili předmětem vypořádání do tří let od zániku společného jmění manželů. Účastníci pak souhlasili s přikázáním pozemků do vlastnictví žalovaného stejně tak jako s přikázáním obytné stěny, která se nachází v domě ve spoluvlastnictví žalovaného, bylo pak na místě do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázat tři movité věci, které si pořídila do své domácnosti a taktéž zůstatek na jejím účtu včetně práv a povinností z tohoto účtu vyplývajících. Účastníci se taktéž shodli na vypořádání [značka automobilu] do vlastnictví žalobkyně. Soud tak přikázal věci účastníkům, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tj. žalovanému byly přikázány pozemky v [obec], v [obec], a obývací stěna v částce [částka] Celkem tak žalovanému byl přikázán majetek v hodnotě [částka]. Žalobkyni pak byl přikázán automobil za [částka], movité věci za [částka], prostředky na jejím účtu [částka], a nutno jí připočíst částku [částka], kterou odnesla ze společného jmění manželů při opuštění domácnosti. Celkem se jí tak dostalo plnění v částce [částka]. Každý z účastníků má polovinu hodnoty SJM podle § 741 odst. 1 písm. a) o. z., tedy částku [částka]. V průběhu řízení nebyly zjištěny skutečnosti, které by opodstatňovaly, aby se soud odchýlil od zásady rovnosti podílů, ostatně účastníci toto ani nežádali. Žalobkyni se tak dostalo více, než činí její vypořádací podíl a rozdíl pak má zaplatit žalovanému, který činí [částka]. Žalovaný obdržel hodnotu majetku ve výši [částka] a mělo by mu tak být doplaceno do jeho vypořádacího podílu částka [částka]. Žalobkyně by tak měla žalovanému doplatit rozdíl, je však nutno zohlednit investice, které byly provedeny ze společného jmění manželů do podniku ve výlučném vlastnictví žalovaného v částce [částka], polovina tak činí [částka], o kterou je potřeba snížit částku, kterou má žalobkyně zaplatit žalovanému. Zjištěna tak byla částka [částka], kterou má žalobkyně zaplatit žalovanému na vypořádací podíl.

35. Ohledně lhůty k plnění soud rozhodl podle § 160 o. s. ř. Za přiměřenou se mu jeví lhůta tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku jednak s ohledem na výši částky a jednak s ohledem na skutečnost, že žalobkyně pečuje o dvě děti a bylo by pro ni zatěžující tuto částku zaplatit v zákonem stanovené lhůtě tří dnů, když nelze říct, že by v průběhu řízení měla být připravena cokoliv zaplatit žalovanému, naopak ona očekávala, že žalovaný bude zavázán zaplatit jí vypořádací podíl.

36. Ohledně práva na náhradu nákladů řízení rozhodl soud tak, že žádný z účastníků na ně nemá právo, a to ve smyslu § 142 a § 150 o. s. ř. V souladu s rozhodnutím Ústavního soudu I. US 262/20 (posledního v řadě týkajícího se dané problematiky), dle kterého je potřeba § 142 o. s. ř v dané věci interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví. Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou jud. duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, je potřeba pohlížet jako na částečná (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř. V dané věci soud žádné konkrétní okolnosti odůvodňující takový postup neshledal, proto rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku IV.

37. Dále soud rozhodl o náhradě nákladů řízení státu, kdy v průběhu řízení vznikly náklady státu za zaplacené znalecké posudky a to tak, že za znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] byla vyplacena částka [částka], z toho na záloze, kterou složila žalobkyně, bylo vyplaceno [částka] a náklady státu tak činí státu [částka]. Za znalecký posudek Ing. [příjmení] soud zaplatil částku [částka], z toho však [částka] bylo placeno ze zálohy zaplacené žalobkyní a náklady státu tak činí částku [částka] Celkem částka na nákladech státu činí [částka] v souladu se shora uvedeným výrokem o nákladech řízení, kdy je potřeba poměřovat úspěch účastníků stejně, soud rozhodl tak, že každého z účastníků zavázal zaplatit jednu polovinu nákladů státu. Žalobkyně zaplatí [částka] stejně jako žalovaný, a to vše podle § 148 o. s. ř.

Poučení