4 C 291/2023

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci žalobce: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno]s.r.o., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem Mgr. Markem Lošanem sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0]. [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o zaplacení částky 32.056,66 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba zčásti co do nároku žalobce na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokáta.

Odůvodnění

1) Žalobce se návrhem na zahájení řízení podaným u zdejšího soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], IČO: [IČO], smlouvu č. [tel. číslo] s produktovým názvem [Anonymizováno] týdenní [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (dále jen „smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky, přičemž souhlas s jejich zněním žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované bezhotovostní zápůjčku ve výši [částka]. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, odměnu za zpracování, doručení a flexibilní splácení a odměnu za administrativní činnost a komfortní splácení. Celkovou částku ve výši [částka] se žalovaná zavázala uhradit v 52 týdenních splátkách po [částka], přičemž první splátku byla povinna zaplatit v den, kdy uplyne týden od týdenního období. Poslední splátka činila [částka]. Žalovaná následně na pohledávku uhradila celkem částku [částka], když dne [datum] uhradila [částka], dne [datum] částku [právnická osoba] Kč a dne [datum] částku [částka]. Uhrazené platby byly započteny ve výši [částka] na jistinu zápůjčky, která tím byla ponížena na částku [částka]. [adresa].888,65 Kč byla započtena na poplatky spojené s poskytnutím a správou zápůjčky, které tímto žalobce požaduje pouze ve výši [částka]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas a s úhradou splátek zápůjčky se dostala do prodlení. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobci, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobce po žalované požaduje zaplacení celkové částky [částka] sestávající z dlužné jistiny zápůjčky ve výši [částka], poplatků za poskytnutí a správu zápůjčky ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka] vyčíslené sazbou 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky ohledně nichž je žalovaná v prodlení, kterou žalobce kapitalizoval ke dni [datum], přičemž po žalované požaduje zaplacení smluvní pokuty pouze ve výši [částka]. Žalovaná následně uhradila částku [částka]. Celkem žalovaná na předmětnou smlouvu uhradila [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobce také zákonný úrok z prodlení a úrok ve výši 11,75 % ročně oba od prvního dne prodlení [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši [částka]. 2) Co se týká zkoumání úvěruschopnosti žalované splácet poskytnutou zápůjčku pak žalobce uvedl, že tato povinnost byla splněna, přičemž byly jeho právním předchůdcem zkoumány a zhodnoceny informace získané od žalované, která byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti vyžádaným dokladům. Tyto informace jsou pak zachyceny do zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr. 3) Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Namítala, že předmětná smlouva je uzavřena v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru, neboť ze strany poskytovatele zápůjčky nebyla řádně posouzena její úvěruschopnost. Žalovaná v žádosti o spotřebitelský úvěr uvedla, že zdrojem jejího příjmu je pouze mateřská, chybí údaj o zaměstnavateli. Žalovaná sice uvedla jako další příjmy domácnosti částku [částka], nicméně žádost podepsala pouze žalovaná, podpis další osoby chybí. Žalovaná má proto za to, že žalobce na základě získaných informací nedostatečně posoudil úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele. Podle žalované je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná a uplatňuje námitku neplatnosti smlouvy. 4) Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se předem omluvil žalobce i jeho právní zástupce. Žalovaná i její právní zástupce se z nařízeného jednání omluvili. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. 5) Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 6) Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] ze dne [datum] a Standardních informací o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobcem a žalovanou bylo soudem zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr v částce [částka] s tím, že část tohoto úvěru ve výši [částka] byla použita na refinancování zůstatku celkové dlužné částky z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] a žalované tak byla vyplacena částka snížená o zůstatek celkové dlužné částky, tj. [částka]. Žalovaná se zavázala částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka], poplatku za doplňkovou službu komfortního splácení a flexibilního splácení ve výši [částka] a pojistného za doplňkové pojištění ve výši [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v 52týdenních splátkách po [částka] splatných vždy ke konci splátkového období a poslední splátku ve výši [částka]. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. 7) Z listiny označené jako zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná právnímu předchůdci žalobce o svých poměrech sdělila, že je na mateřské/rodičovské dovolené a její čistý měsíční příjem činí [částka], přičemž počet zdrojů příjmu žadatele je uveden jeden. Dále má žalovaná další čisté příjmy domácnosti ve výši [částka]. U měsíčních výdajů žadatele je pak uvedena částka [částka] za interní splátky zápůjček a částka ve výši [částka] jako její odhadované měsíční výdaje. Ze zákaznické karty soud dále zjistil, že nejvyšší dosažené vzdělání žadatele je středoškolské, je vdaná, bez vyživovací povinnosti, je majitelkou motorového vozidla a bydlí ve vlastním domě. Výše uvedené údaje byly poskytovatelem zápůjčky ověřeny ze dvou bankovních výpasů za měsíc únor a březen a rozhodnutí o přiznání peněžité pomoci v mateřství. 8) Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k okamžitému zaplacení dlužné částky ve výši [částka], a to ve lhůtě do [datum] s tím, že pokud dlužná částka v uvedeném termínu nebude zaplacena stane se tímto datem celý dluh z předmětné smlouvy splatný. 9) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], přílohy č. [hodnota] smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s příslušným dokladem o jeho odeslání ze dne [datum], má soud za prokázané, že pohledávky původního věřitele za žalovanou byly postoupeny na žalobce. 10) Výzvou k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne [datum] spolu s příslušným dokladem o jejím odeslání ze dne [datum] bylo dále prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. 11) Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 12) Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 13) Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinném od [datum]), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14) Dle odstavce druhého téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15) Podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3). 16) Podle důvodové zprávy k § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat (např. předpokládaný příjem z projednávaného dědického řízení, prodeje nemovitosti, auta, pojistného plnění atp.). Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem a další informace získává při respektování principu přiměřenosti nejvýše v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování spotřebitelových práv na ochranu jeho osobních údajů. Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Při posuzování budoucí schopnosti spotřebitele splácet úvěr se vychází ze stávajícího stavu a presumpce jeho zachování do budoucnosti. Budoucí změny, které jsou již věřiteli známy, je však nutno vzít při posouzení v úvahu (např. když se spotřebitel již nachází ve výpovědní lhůtě z pracovního poměru). Nejde však přitom o získání stoprocentní jistoty, že úvěr bude v budoucnu splacen, neboť není např. možno s jistotou vyloučit, že spotřebitel obdrží výpověď z pracovního poměru či dlouhodobě onemocní. 17) Podle důvodové zprávy k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, sankcí za nedodržení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí je neplatnost smlouvy. Smlouva je neplatná, pokud byl spotřebiteli poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Spotřebitel je tak chráněn v situaci, kdy dostal úvěr, ačkoli tento úvěr mu neměl být poskytnut. Nejde zde tedy o naplnění formálního znaku (např. nesplnění některého z prvků procesu ověření úvěruschopnosti stanoveného v interních procesech poskytovatele podle § 15 odst. 2 písm. c/), pokud by i při splnění tohoto prvku byl spotřebitelský úvěr poskytnut, ale o naplnění znaku materiálního – při řádném dodržení postupů a odborné péče spotřebiteli neměl spotřebitelský úvěr vůbec být poskytnut. 18) Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 19) Podle § 586 odst. 1 o. z., je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. 20) Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 21) Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 22) Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 23) Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 24) Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl[Anonymizováno]být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr. 25) Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. 26) Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli pod sankcí neplatnosti smlouvy, a to dle dikce zákona ve znění platném ke dni uzavření smlouvy neplatností relativní. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 3/20, však konstatoval, že takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, když uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. 27) S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalované při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání předmětné smlouvy řádně ověřoval úvěruschopnost žalované, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento dle názoru soudu potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil. Ohledně příjmů žalované soud ze zákaznické karty žalované zjistil, že výše žalobcem ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované měla činit [částka], přičemž žalobce uvedl, že tento ověřil ze dvou předložených výpisů z bankovního účtu žalované a rozhodnutí o přiznání peněžité pomoci v mateřství, žádné listiny k tomu však nepředložil. Tento údaj je tak naprosto nepřezkoumatelný a z hlediska výpovědní hodnoty ohledně příjmové stránky žalované bezcenný. Navíc samotnou žalovanou uvedená výše jejího čistého měsíčního příjmu činila podstatně nižší částku, a to [částka]. Tento rozpor nebyl ze strany žalobce nijak reflektován. Ohledně výdajů žalované žalobce vycházel výhradně z údajů uvedených v zákaznické kartě. Dle nich výše jejich pravidelných měsíčních výdajů činila [částka] na interní splátky zápůjčky/úvěru, [částka] na odhadované měsíční výdaje, bez jakéhokoli bližšího upřesnění a konkretizace co do výše a charakteru jednotlivých druhů těchto výdajů, a bez uvedení zdrojů či způsobu verifikace těchto údajů, což nevzbuzuje důvěru ve validitu těchto údajů. Dále údaj o dalších čistých příjmech domácnosti ve výši [částka], uvedený v zákaznické kartě, se pak soudu jeví jako zmatečný a o finanční situaci žalované nic nevypovídající, a to za situace, kdy existuje rozpor mezi údaji o osobním stavu žalované uvedené v zákaznické kartě a v centrální evidenci obyvatel. Rovněž skutečnost, že dle údajů uvedených v zákaznické kartě shora žalovaná měsíčně vydávala částku [částka] na zápůjčky, žalobcem nijak nekomentovaná ani nereflektovaná, je dle názoru soudu skutečností, která též (vedle výše uvedeného rozdílu mezi žalovaným tvrzenými příjmy a výdaji, a výši celkové částky k úhradě z poskytované zápůjčky) nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalované další poskytnutou zápůjčku řádně a včas splácet. 28) Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalované zejména po stránce příjmové a výdajové řádně neověřil. V tomto ohledu se poskytovatel úvěru spokojil pouze se zcela neurčitým a nepřezkoumatelným sdělením žalované, že její odhadované měsíční výdaje činí [částka]. Částka v této výši se přitom soudu jeví jako očividně podhodnocená a nereálná, když není zřejmé, co tato částka konkrétně představuje. Na výdajové stránce není vůbec uvedena měsíční částka spojená s bydlením žalované, když v zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaná má zajištěno vlastní bydlení a musí tak mít náklady s bydlením spojené. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně. 29) Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy žalobce poskytl ve prospěch žalované částku [částka]. Žalovaná na poskytnutou částku uhradila částku [částka], proto je povinna nesplacenou jistinu ve výši [částka] žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, neboť žalované odeslal výzvu k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum], ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do [datum], v prodlení je tak žalovaná od [datum]. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku. 30) Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (včetně smluvní pokuty). 31) O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. O náhradě nákladů řízení tedy soud rozhodl tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení po zaokrouhlení na celé koruny nahoru v částce [částka], přičemž tato částka představuje 51,08 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobce v řízení v rozsahu 24,46 % a úspěchu žalované v rozsahu 75,54 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení žalované advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. (převzetí a příprava zastoupení ze dne [datum] včetně studia spisu dne [datum] a podání ze dne [datum]) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], tj. částka [částka]. S ohledem na částečný úspěch žalobce, proto soud přiznal žalované k tíži žalobce částku [částka]. Náklady řízení je žalobce povinen zaplatit k rukám zástupce žalované tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozhodnutí.

Poučení