4 C 301/2022 - 120

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení částky 1 352 310 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Návrh, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalované na náhradu nákladů řízení částku [částka], k rukám právní zástupkyně žalované [tituly před jménem] [Anonymizováno] – advokátky, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u zdejšího soudu (dále již „soud“) dne [datum], domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím v podstatě s odůvodněním, že žalobkyně v pozici pojistitele uzavřela v průběhu let 2013 až 2014 s panem [jméno FO], narozeným dne [datum] jakožto pojistníkem celkem čtyři pojistné smlouvy, a to [datum] s názvem „Kapitálové životní pojištění pro případ dožití 15DR“ za jednorázové pojistné číslo [hodnota], dne [datum] pojistnou smlouvu „Kapitálové životní pojištění pro případ dožití RENTA PROFIT 17DR“ za jednorázové pojistné číslo [hodnota], dne [datum] pojistnou smlouvu s názvem „Kapitálové pojištění pro případ dožití RENTA PROFIT 17DR“ za jednorázové pojistné číslo [hodnota] a dne [datum] pojistnou smlouvu s názvem „Kapitálové pojištění pro případ dožití RENTA PROFIT 17DR za jednorázové pojistné číslo [hodnota] ( dále jen „pojistné smlouvy“). Obmyšlenou oprávněnou osobou pro případ smrti pojistníka byl ve všech pojistných smlouvách v okamžiku jejich uzavření syn [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], narozený [datum]. Dne [datum] mělo dojít na základě písemné žádosti pana [jméno FO] ke změně obmyšlené osoby, a to tak, že obmyšlenou osobou se nově měla stát žalovaná. Dne [datum] došlo k úmrtí [jméno FO] a žalovaná následně dne [datum] u žalobkyně uplatnila nárok na vyplacení pojistného plnění, jako osoba obmyšlená z uvedených pojistných smluv. Posléze jí bylo jako obmyšlené osobě ze strany žalobkyně vyplaceno celkové plnění ve výši [částka] z jednotlivých pojistných smluv v částkách tak, jak je v žalobě detailně popisuje. Ze strany původního obmyšleného pana [jméno FO] bylo zpochybňováno, zda uvedené změny pojistných smluv, v rámci kterých, se měla obmyšlenou osobou stát žalovaná byly učiněny platně. Tuto změnu měl totiž pan [jméno FO] učinit v době, kdy se potýkal s duševními problémy, pro které byl i hospitalizován, tedy v době, kdy nebyl v plné míře posoudit následky svého jednání. Ze stejných důvodů pak pan [jméno FO] sporoval také platnost závěti, kterou měl jeho otec sepsat dne [datum]. Spor o dědické právo po [jméno FO] byl mezi žalovanou a [jméno FO] projednáván u Městského soudu v Brně pod sp.zn. [spisová značka] a v rámci tohoto řízení byl vydán rozsudek, ve kterém bylo stanoveno, že žalovaná není dědičkou [jméno FO], neboť závěť ze dne [datum], ve které měla být určena dědičkou, byla neplatným právním jednáním. Žalovaná tedy tvrdí, že pokud již v dubnu 2016 pro svoji duševní poruchu pan [jméno FO] se nacházel ve stavu, kdy nebyl schopen chápat význam a obsah svého jednání, spočívajícího v pořízení o svém majetku pro případ své smrti, tím spíše nemohl být schopen chápat význam a obsah svého jednání spočívajícího ve změna obmyšlené osoby jeho životního pojištění, ke kterému mělo dojít dne [datum], měsíc před jeho smrtí. Nad to popisuje, jakým způsobem měla být změna obmyšlené osoby ze strany žalované realizována. Z toho žalobkyně dovozuje, že [jméno FO] nebyl při podpisu změn pojistných smluv schopen právně jednat, a proto je nutné hledět na učiněné změny obmyšlené osoby v pojistných smlouvách jako na neplatné. Z toho dovozuje, že se žalovaná na úrok žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila a musí ochuzenému vydat oč se obohatila. K vrácení částky byla žalovaná opakovaně vyzývána, bezvýsledně.

2. Žalovaná ve svém podání došlém soudu dne [datum] navrhla žalobu zcela zamítnout a prohlásila, že nárok žalobkyně neuznává, a to ani částečně. Původně navrhovala, aby byly vyslechnuty ošetřující lékařky zůstavitele [jméno FO] a vyhotoven nový znalecký posudek, neboť posudek vyhotovený v rámci řízení Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka] není pro užití v této věci relevantní, když navíc z jejího pohledu vycházel z dokumentace, která obsahovala četné chyby a rozpory. Dále namítla, že žalobkyně nemá nárok vymáhat předmětné bezdůvodné obohacení, neboť původně obmyšlený [tituly před jménem] [jméno FO] se nároku na pojistné plnění vůči žalobkyni vzdal s vědomím, že plnění připadne žalované a učinil tak prohlášením vůči žalobkyni již v roce 2018. Tato skutečnost dle názoru dokládá, že v jejím případě se nemůže jednat o bezdůvodné obohacení. Toto vyplývá i z trestního spisu ve vztahu k žalované a také z řízení, vedeného pro [adresa] ve sp.zn. [spisová značka]. Nad to žalovaná namítla promlčení nároku z důvodu marného uplynutí subjektivní promlčecí doby, neboť výše zmíněné prohlášení dokládá, že žalobkyně o možném bezdůvodném obohacení prokazatelně věděla již v roce 2018. V souvislosti s tím citovala vyjádření žalované, v němž zdůraznila, že jednání [jméno FO] bylo poněkud rozporuplné, kdy je sice upozorňoval na podvod, ale nechtěl to řešit právní cestou a plnění se vzdal.

3. Soud učinil následující skutková zjištění:

4. Z listin doložených žalobkyní se podává, že mezi žalobkyní a pojistníkem [jméno FO] byly uzavřeny v žalobě označené čtyři pojistné smlouvy, v nichž původně obmyšlenou oprávněnou osobou byl [tituly před jménem] [jméno FO]. Dle listin, označených jako „Dodatek o změně obmyšleného“, datovaný shodně v [Anonymizováno] dne [datum] bylo žalobkyni doloženo, že sdělila, že v případě smrti pojištěného [tituly před jménem] [jméno FO] se stává obmyšlenou osobou ve 100% [Jméno žalované]. Dle úmrtního listu zemřel [jméno FO] dne [datum]. Doloženým znaleckým posudkem z oboru psychiatrie, který byl zpracován ve věci sp.zn. [spisová značka], zpracovaným [tituly před jménem] [jméno FO], datovaným dne [datum] bylo odpovězeno na zadání soudu tak, že [tituly před jménem] [jméno FO] v době podpisu závěti (dne [datum]) trpěl závažnou duševní poruchou organickou psychickou poruchou s tranzitorními amentními stavy a nebyl schopen chápat obsah a význam smlouvy a nebyl schopen domyslet důsledky svého jednání. V návaznosti na to, rozsudkem Městského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne [datum] bylo určeno, že žalovaná [Jméno žalované] není dědičkou zůstavitele [tituly před jménem] [jméno FO]. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne [datum]. Usnesením Nejvyššího soudu ČR č.j. [spisová značka] ze dne [datum] bylo dovolání žalované [Jméno žalované] odmítnuto. K ústavní stížnosti stěžovatelky [Jméno žalované] proti usnesení Nejvyššího soudu rozsudku Krajského soudu a rozsudku Městského soudu tak, jak jsou shora konstatovány, byla ústavní stížnost odmítnuta jako zjevně neopodstatněná podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona O ústavním soudu s konstatováním, že napadenými rozhodnutími nebyla porušena ústavní práva stěžovatelky.

5. Výpisy z účtů žalobkyně bylo osvědčeno, že ve prospěch bankovního účtu, který žalovaná uvedla při žádosti o výplatu pojistného plnění z předmětných smluv bylo vyplaceno [datum] - [částka], dne [datum] - [částka], [datum] – [částka] a [datum] – [částka], celkem tedy [částka].

6. Ze spisu Policie ČR, Krajské ředitelství Jihomoravského kraje, Územní odbor Brno-venkov, oddělení obecné kriminality č.j. KRPB-117920-37/TČ-218-060371 bylo dle usnesení ze dne 18. 2. 2019 zjištěno, že postupem podle ustanovení § 159a) odst. 5 tr. řádu byla odložena trestní věc podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209/1, 4 c) trestního zákoníku, kterého se měla dopustit žalovaná v podstatě tím, že [datum] jako osoba pečující o [jméno FO] využila jeho špatného zdravotního stavu a přiměla jej k podpisu či padělala jeho podpis na žádosti o provedení změny k pojistným smlouvám, a to proto, že se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání. V odůvodnění tohoto rozhodnutí se zejména podává, že z dosavadního průběhu prověřování nebylo prokázáno, že by se žalovaná dopustila výše uvedeného jednání podvodu a nelze proti ní zahájit trestní stíhání. Jak vyplývá z žalovanou poukazovaného, a i žalobkyní doloženého (viz. č.l. 15 p.v.) vyjádření k pojistným smlouvám původně obmyšleného [jméno FO], datovaného [datum], tak poukazuje na to, že žalovaná jej kontaktovala dne [datum] a seznámila jej s existencí uvedených pojistek s tím, že se ve vztahu k jeho otci, zůstaviteli [jméno FO] prezentovala jako osoba, která o něj chce pečovat a současně jako pojišťovací agent a poradce a sdělila mu, že on má být obmyšlenou osobou pro případ úmrtí. Změna obmyšlené osoby byla provedena cca měsíc před smrtí otce, v době, kdy už byl hospitalizován. Poukazuje, že žádost je vyplněna na počítači, který zůstavitel nepoužíval, žalovaná byla v kontaktu s jeho otcem již minimálně od prosince 2016. Závěrem svého vyjádření [jméno FO] výslovně uvádí, že vzhledem k tomu, že si nepřeje účastnit se zdlouhavého soudního procesu a též po zvážení chování jeho otce k němu a jeho rodině v posledních 50ti letech nečiní si na případné plnění z výše uvedených pojistek nárok. Podepsán [jméno FO]. Výzvou PČR datovanou [datum] je po Kooperativě a.s. (žalobkyni v tomto řízení) požadována spolupráce s popisem skutku (viz čl. 89 spisu), z jehož spáchání byla podezřelá [Jméno žalované] (žalovaná v tomto řízení) a v souvislosti s tím žalobkyně dokládala požadované kopie smluv a jiné materiály, současně dne [datum] podává vysvětlení zaměstnanec žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] (viz čl. 85 spisu).

7. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 8 sp.zn. 16 C 249/2019 vyplývá, že podáním došlým tomuto soudu dne [datum] žaluje [tituly před jménem] [jméno FO] jako žalobce Kooperativu pojišťovnu a.s. jako žalovanou o zaplacení [částka] v podstatě s odůvodněním, že ve shodných smlouvách, které jsou konstatovány v rámci tohoto řízení byl původně obmyšlenou osobou on a na základě dvou elektronicky vyplněných formulářových žádostí z [datum] došlo ke změně pojistných smluv a obmyšlenou osobou se stala [Jméno žalované] (žalovaná v tomto řízení), přičemž on sporuje platnost žádostí o změnu pojistných smluv s odkazem na špatný duševní stav pojistníka [jméno FO] a poukazuje současně na vedený spor o dědické právo (zmiňovaný spor, vedený Městským soudem v Brně pod sp.zn. 104 C 203/2017). Jak vyplývá z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8, č.j. 16 C 249/2019-113 ze dne 22. 5. 2023, které nabylo právní moci 24. 5. 2023 byl schválen smír, podle něhož se žalovaná zavázala zaplatit žalobci částku [částka] do 10ti dnů od právní moci usnesení a náklady řízení ve výši [částka]. Součástí smíru je prohlášení, že veškeré nároky z označených čtyř pojistných smluv jsou úhradou plnění ve výroku I. vypořádány a zanikají. Součástí spisu je (uvedeno na čl. 8 a násl.) vyrozumění o podané žalobě z téhož data [datum].

8. Ze spisu Městského soudu v Brně sp.zn. 104 C 203/2017 vyplývá, že podáním došlým tomuto soudu dne 23. 11. 2017 domáhal se žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] proti žalované [Jméno žalované] (shodné žalované i v tomto řízení) určení, že žalobce je jediným dědicem po [jméno FO], zemřelém [datum]. Žalobce ve své žalobě zjednodušeně shrnuto tvrdí, že [jméno FO] jako zůstavitel nebyl vzhledem ke svému duševnímu zdravotnímu stavu schopen chápat význam a obsah závěti, kterou měl [datum] údajně podepsat. Odkazuje na závěr znalkyně, která považuje za nepravděpodobné, že by byl schopen vůbec závěť o obsahu, který se z předmětné závěti podává, sestavit.

9. Podle ustanovení § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

10. Podle ustanovení § 610 odst. 1 věta první o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

11. Podle ustanovení § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 cit. ust. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

12. Podle ustanovení § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

13. Podle ustanovení § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

14. Podle ustanovení § 638 odst. 1 o. z. právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 cit. ust. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. V této právní věci soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je promlčen a žalovaná úspěšně vznesla námitku promlčení. Proto se soud nezabýval v řízení hodnocením důkazů, které navazují na skutkové závěry učiněné ve věci řešené Městským soudem v [adresa] C 203/2017, kdy bylo v řízení o určení dědice rozhodnuto, že [Jméno žalované], tedy žalovaná i v tomto řízení, není dědičkou zůstavitele [tituly před jménem] [jméno FO]. Skutkový závěr učiněný v rámci tohoto řízení, že v době pořízení závěti, tedy k datu [datum] nebyl zůstavitel [tituly před jménem] [jméno FO] pro svůj zdravotní stav schopen posoudit následky svého jednání, což bylo v tomto řízení opřeno zejména o závěry dvou znaleckých posudků, a to [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum], který byl vypracován na žádost [tituly před jménem] [jméno FO] (žalobce v tomto řízení) a zejména o závěry znaleckého posudku znalkyně ustanovené Městským soudem v Brně [tituly před jménem] [jméno FO] ze [datum], neboť v kontextu toho, co bude zdůvodněno dále nejsou tato skutková zjištění pro závěry soudu o skutkovém stavu podstatná.

17. Soud se v prvé řadě musel zabývat procesní obranou žalované spočívající ve vznesení námitky promlčení. Z hlediska právního hodnocení zjištěných skutečností je třeba konstatovat, že ve vztahu k vydání bezdůvodného obohacení, tak jak je definováno ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. běží podle ustanovení § 638 odst. 1 o. z. desetiletá objektivní promlčecí doba a ve vztahu k ustanovení § 629 odst. 1 o. z. subjektivní tříletá promlčecí lhůta. Podle § 621 o. z. je pro počátek běhu promlčecí lhůty rozhodné, kdy se ochuzený dozví, že k bezdůvodnému obohacení došlo a která osoba je povinna k jeho vydání. V tomto ustanovení pak soud spatřuje jádro sporu mezi účastníky.

18. Žaloba byla podána [datum] přičemž v návaznosti na ustanovení § 629 odst. 1 o. z. pak by subjektivní promlčecí doba ve které by postupem podle ustanovení § 609 o. z. muselo být právo vykonáno spadala do období od [datum] do podání žaloby. Pokud by soud vzal za prokázané, že postupem podle ustanovení § 619 v návaznosti na specifické ustanovení § 621 nemohla žalobkyně uplatnit právo před tímto datem, pak by námitce promlčení vznesené podle ustanovení § 610 odst. 1 věta první o. z. nepřisvědčil. To však soud, jak bude dále popsáno, neshledal.

19. Lze přisvědčit procesní obraně žalované, že první povědomost o tom, že se na úkor žalobkyně žalovaná bezdůvodně obohatila mohla žalobkyně seznat již z prvotního podání [tituly před jménem] [Anonymizováno] [jméno FO], které jak vyplývá z prezentačního razítka převzala již [datum] a zde [tituly před jménem] [jméno FO] zpochybňuje platnost změny obmyšlené osoby z jeho osoby na žalovanou. Zde však současně prohlašuje, že se nároku na pojistné plnění vůči žalobkyni výslovně vzdal. Pokud by tedy tento dokument nebyl pro žalobkyni ve smyslu ustanovení § 619 odst. 1 a § 621 o. z. dokladem o tom, že se dozvěděla o bezdůvodném obohacení a o tom, kdo za něj odpovídá, pak nejméně vyrozuměním o podání žaloby ve věci Obvodního soudu pro Prahu 8 ve věci sp.zn. [spisová značka] z data [datum], musela být žalobkyně srozuměna o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalované. Obdobně jako to učinil ve vztahu k žalobkyni v tomto řízení v pozici žalované [tituly před jménem] [Anonymizováno] [jméno FO] měla a mohla žalobkyně v tomto řízení žalobu podat již v návaznosti na to, že je sama žalována o uvedené pojistné plnění a nevyčkávat až výsledku řízení ve věci vedeném Městským soudem v Brně pod sp.zn. 104 C 203/2017. Konec konců taktéž [tituly před jménem] [jméno FO], jak z jeho žaloby vyplývá uvádí, že nemohl dále otálet s podáním žaloby do doby vypracování znaleckého posudku soudem ustanovené znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Sám také v žalobě současně s podáním žaloby navrhuje přerušení řízení do doby, než bude tento posudek vypracován, což měla a mohla v rámci tohoto řízení učinit žalobkyně. Další zdroj, z něhož se mohla žalobkyně dozvědět o bezdůvodném obohacení ze strany žalované byla žádost o spolupráci a poskytnutí informací ze strany Městského ředitelství a Policie Brno, Obvodního oddělení Brno-Židenice ze 30. 5. 2018, z něhož se podává popis skutkového stavu v rámci něhož, je zpochybňována platnost provedení změn uvedených v pojistných smlouvách, a to s podezřelou [Jméno žalované], a to bez ohledu na to, že v trestním řízení byla věc odložena. Lze tedy přisvědčit procesní obraně žalované, že žalobkyně vládne dostatečným a kvalifikovaným aparátem k tomu, aby své nároky dokázala uplatnit včas a v návaznosti na narativ žalované, která popisuje, že původně mělo mezi ní a pozůstalým [tituly před jménem] [jméno FO] dojít k určitému koncensu o tom, že se nebude domáhat uvedených pojistných plnění s tím, že ona se nebude domáhat kompenzace toho, že se o zůstavitele [jméno FO] po dobu 5 let před jeho smrtí starala, pečovala o něj a zabezpečovala veškeré jeho potřeby, přičemž se svými nároky přišel [jméno FO] a následně i žalobkyně až v období, kdy ona sama tyto své nároky, právě s odkazem na běh promlčecích dob uplatit nemůže.

20. V návaznosti na shora uvedenou argumentaci je taktéž klíčová dikce výše uvedeného ustanovení § 619 odst. 2 o. z., jehož prostým jazykovým výkladem je seznatelné, že zákonodárce v otázce počátku běhu promlčecí lhůty postavil na roveň okamžik skutečného zjištění v zákoně vymezených skutečností a kvalifikované možnosti oprávněného se o takových okolnostech dozvědět. Tato úprava je bezesporu bezprostředním projevem zásady „vigilantibus iura scripta sunt“ a ukládá k tíži oprávněného jeho nezájem o ochranu svých práv. Oprávněný samozřejmě nemá povinnost řádně dbát ochrany svých práv, ale musí počítat s následky takového svého nedbalého chování. Výše uvedené potvrzuje i důvodová zpráva k § 619 o. z., dle které zákonodárce nezamýšlí poskytovat právní ochranu osobě, která se o svá práva z nedbalosti nestará. Z pohledu soudu neměla žalobkyně důvodu vyčkávat definitivního výsledku řízení ve věci sp.zn. 104 C 203/2017 Městského soudu v Brně, a to bez ohledu na to, že po výzvě žalované k navrácení žalované částky ze 4. 3. 2021 měla být žalovanou označena za předčasnou vzhledem k probíhajícímu řízení o určení dědice. Tento závěr je taktéž souladný s judikaturou, kdy lze zmínit zejména rozsudek Nejvyššího soudu ve věci 28 Cdo 2373/2016 ze dne 5. 4. 2017, byť se ještě týká běhu subjektivní promlčecí doby v návaznosti na ustanovení § 107 odst. 1 obč. zák. tedy zákona č. 40/1964 Sb., tedy předcházejícího občanského zákoníku, který kladl na běh promlčecí lhůty méně přísná kritéria, než aktuální právní úprava a i zde je konstatováno, že běh promlčecí doby se subjektivně určeným počátkem se odvíjí od okamžiku, kdy se ochuzený dozvěděl o skutečnostech, které neplatnost právního důvodu užívání věci zakládají, nikoliv od okamžiku, kdy je neplatnost sporného právního úkonu (dnešní terminologií právního jednání) soudem v odůvodnění pravomocného rozhodnutí výslovně konstatována. V návaznosti na toto rozhodnutí soud opakovaně zdůrazňuje, že žalobkyně neměla vyčkávat definitivního rozhodnutí ohledně právního jednání zůstavitele [tituly před jménem] [jméno FO] a svůj nárok měla uplatnit včas a za stávajícího skutkového stavu je nárok promlčen.

21. Další provedené důkazy, jak již bylo zmíněno výše, soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo zcela jasně prokázáno, že se jedná o nárok žalobkyně, který i v případě, že by byl materiálně dán, je promlčen a výsledky těchto skutkových zjištění a právních závěrů z toho dovozených tedy nejsou relevantní. Obdobně další případně navržené důkazy (žalovaná se v jednom z prvních podání ve věci kupříkladu domáhala zpracování revizních znaleckých posudků jenž měly zpochybnit nález ohledně určení jediného dědice, kde právní úkon s tímto spojený vznikl v jiném časovém období než právní jednání [tituly před jménem] [jméno FO] v souvislosti s pojistnými smlouvami) soud ze stejných důvodů neprováděl, neboť již z provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, že se jedná o promlčený nárok a další navržené důkazy nemohly již provedené důkazy, shora rozvedené, vyvrátit, respektive cokoli změnit na zjištěném skutkovém stavu a právních závěrech z toho vyvozených.

22. Z vyložených důvodů proto soud výrokem I. rozhodl tak, jak se podává z výroku I. tohoto rozsudku.

23. Žalovaná vůči žalobkyni měla v tomto řízení plný procesní úspěch, a proto jí náleží v plném rozsahu právo na náhradu nákladů řízení. Výše těchto nákladů řízení po haléřovém vyrovnání činí celkem [částka] a sestává z následujících položek: odměna advokáta za pět úkonů právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, písemné vyjádření k žalobě, prostudování spisu dne [datum] a účast na dvou soudních jednáních dne [datum] a [datum]), s tarifní hodnoty [částka] činí [částka], tedy celkem za pět úkonů [částka]. Podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále již „AT“)].

24. Náhrada cestovních výdajů za nahlédnutí do spisu a dvě soudní jednání ve dnech [datum], [datum] a [datum] na trase [adresa], celkem [hodnota] x 72 km, vozem SUBARU LEGACY CUTBACK s kombinovanou spotřebou 8,5 na 100/km, dle doložené ceny pohonných hmot a druhu pohonných hmot natural 95, kdy náklady řízení dle OTP činily 3 x [částka] za cestovní náklady a 3 x [částka] za opotřebení automobilu, celkem tedy náklady za cesty činily [částka].

25. Náhrada za promeškaný čas v souvislosti s cestami, a to za 9 půlhodin po [částka] dle § 14 odst. 3 AT, tj. celkem ve výši [částka].

26. Podle § 149 odst. 1) o.s.ř. zastupoval-li účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu, proto byla náhrada nákladů řízení určena k rukám právní zástupkyně žalované.

Poučení