4 C 307/2020 - 297

Rubrum

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zřízení práva cesty takto:

Výrok

I. Řízení se v části, týkající se zřízení služebnosti nezbytné cesty přes služebný pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], zastavuje.

II. Zřizuje se služebnost nezbytné cesty ve prospěch vlastníka [Anonymizováno] stavby bez č. p./č. e. na pozemku p. č. [hodnota], [Anonymizováno] stavby bez č. p./č. e. na pozemku p. č. [hodnota], [Anonymizováno] stavby bez č. p./č. e. na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] stavby bez č. p./č. e. na pozemcích p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaných na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], jako osoby oprávněné ze služebnosti a všech právních nástupců osoby oprávněné ze služebnosti, přes služebný pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsaný na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], spočívající v právu průchodu a v právu jízdy přes služebný pozemek, a to pro nemotorová vozidla a motorová vozidla celoročně a celodenně, včetně oprávnění užívat již existující cestu na dotčeném pozemku, a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] vypracovaném zeměměřičskou kanceláří [jméno FO] a úředně ověřeném oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] dne 13. 7. 2023 pod číslem [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a se souhlasem Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] dne 18. 7. 2023 pod č. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], jehož stejnopis tvoří nedílnou součást výroku tohoto rozsudku.

III. Žalovaný a každý další vlastník služebných pozemků jako právní nástupce žalovaného je povinen právo odpovídající služebnosti ve prospěch žalobkyně a jejích právních nástupců strpět.

IV. Za zřízení služebnosti uvedené ve výroku II. je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému každoročně částku ve výši 12 500 Kč splatnou vždy do každého 31. 12. kalendářního roku, počínaje rokem, v němž tento rozsudek nabude právní moci, a to po celou dobu trvání služebnosti, a dále jednorázovou částku ve výši 125 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náklady řízení ve výši 15 741,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náklady řízení ve výši 15 741,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zřízení služebnosti nezbytné cesty ve prospěch vlastníka [Anonymizováno] stavby bez č. p./č. e. na pozemku p. č. [hodnota], [Anonymizováno] stavby bez č. p./č. e. na pozemku p. č. [hodnota], [Anonymizováno] stavby bez č. p./č. e. na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] stavby bez č. p./č. e. na pozemcích p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaných na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], jako osoby oprávněné ze služebnosti a všech právních nástupců osoby oprávněné ze služebnosti, přes služebný pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zapsaný na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], spočívající v právu průchodu a v právu jízdy přes služebný pozemek, a to pro nemotorová vozidla a motorová vozidla celoročně a celodenně, včetně oprávnění užívat již existující cestu na dotčeném pozemku, a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem. Svoji žalobu odůvodnila tím, Je vlastníkem [Anonymizováno] budov na pozemcích ve vlastnictví žalovaného. Tyto jsou situovány v oploceném areálu bývalého [právnická osoba] [adresa]. Od nabytí vlastnictví dne 4. 10. 2013 až do listopadu 2014 žalobkyně užívala budovy bez omezení; dne 24. 11. 2014 žalovaný zamezil žalobkyni přístup do areálu a zabránil jí v užívání nemovitostí a vykazoval pracovníky žalobkyně z areálu. Budovy jsou veřejně přístupné z komunikace ve vlastnictví obce vedoucí k areálu, a poté přes pozemek ve vlastnictví žalovaného. Jedná se o zpevněnou komunikaci. Žalovaný je dlouhodobým vlastníkem pozemků v areálu [Anonymizováno] [Anonymizováno] a původně spolupracoval s manželem žalobkyně [jméno FO], který byl jeho bratrem. Oba bratři postupovali ve shodě, provozovali podnikání v areálu a každý užíval své budovy. Existovala dohoda o tom, že budovy v areálu budou rozděleny mezi [jméno FO] a žalovaného oproti převodu pozemků ve vlastnictví žalovaného pod budovami. V září 2013 mělo dojít k podpisu smluv zpracovaných zástupcem žalovaného [Jméno advokáta], ale dne 30. 9. 2013 byl [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Následně dne 3. 10. 2013 zástupce žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] připravil smlouvy o převodu části budov na žalobkyni a části budov na žalovaného, v důsledku naléhání otce žalovaného. Rozdělení pozemku mělo být řešeno až následně kvůli nedostatku času. K převodu pozemků pod budovami však již nedošlo. Žalobkyně při nabývání budov, tj. 2 dny po smrti manžela [jméno FO], nebyla schopna řešit přístupové cesty a spoléhala na soudržnost rodiny a na právního zástupce rodiny [tituly před jménem] [jméno FO]. Mezi účastníky následně došlo k výraznému narušení vzájemných vztahů a od té doby žalovaný je znemožňuje žalobkyni užívat budovy.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal a namítl, že nedostatek přístupu k nemovitým věcem si způsobila žalobkyně sama. Žalovaný měl pozemky vlastnictví nejméně od roku 2006. Nesouhlasí s neomezeným přístupem, protože budovy mají vícero vjezdů. Žalobkyně již nepodniká, pozemky propachtovala a budovy neužívá, chce jenom dosáhnout vyšší prodejní ceny svých budov. Žalobkyni nabídl dohodu o zřízení práva cesty oproti uzavření pachtovní smlouvy na pozemky ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně navíc neplatí žalovanému za užívání pozemků pod budovami.

3. V průběhu řízení došlo k rozšíření žaloby o služebný pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], změna byla připuštěna usnesením ze dne 17. 1. 2023 č. j. 4 C 307/2020-117. Následně došlo ke sloučení tohoto pozemku do pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a proto žalobkyně vzala žalobu ohledně služebného pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] zpět. Řízení bylo podle § 96 o. s. ř. v této části zastaveno ve výroku I. tohoto rozsudku.

4. Soud ve věci provedl důkazy, na základě kterých zjistil následující skutkový stav. Žalovaný je vlastníkem pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] k. ú. [adresa] (dále jen služebný pozemek) zapsaného na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (zjištěno z LV [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa], informace o řízení z KN), a to již po velmi dlouhou dobu cca od 2006 (vyjádření žalovaného). Žalobkyně je vlastníkem [Anonymizováno] stavby bez č. p./č. e. na pozemku p. č. [hodnota], [Anonymizováno] stavby bez č. p./č. e. na pozemku p. č. [hodnota], [Anonymizováno] stavby bez č. p./č. e. na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] stavby bez č. p./č. e. na pozemcích p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (dále jen panující nemovitosti nebo panující budovy), zapsaných na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (zjištěno z LV [Anonymizováno] pro k. p. [adresa]). Žalobkyně je tedy vlastníkem staveb stojících na cizích pozemcích, zejména na pozemcích žalovaného, ale i třetích vlastníků (LV [Anonymizováno] a [Anonymizováno] pro k. p. [adresa]).

5. Panující nemovitosti i služebný pozemek jsou součástí oploceného areálu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], k němuž je přístup z veřejné cesty až k bráně u vchodu do areálu. Cesta uvnitř areálu vedoucí ke všem panujícím nemovitostem je zpevněná betonovými starými panely. K samotným panujícím nemovitostem je přístup pouze po služebném pozemku, jiný přístup neexistuje, byť je do areálu možnost dostat se i z druhé strany, kde však není žádná komunikace a přes pozemky jiných vlastníků. Všechny panující nemovitosti jsou ve špatném technickém stavu, dlouhodobě neužívané, vyžadující rekonstrukci. Až na budovu označenou jako „váha“ mají panující nemovitosti vícero vstupů, tj. „[Anonymizováno]“, „[Anonymizováno] – [Anonymizováno]“ a „[Anonymizováno] – [Anonymizováno]“ (zjištěno při ohledání na místě samém, z fotografií z ohledání, katastrální mapy se zaznačením čl. [Anonymizováno]). V areálu jsou i další budovy, které slouží k podnikání žalovaného (ohledání místa, prohlášení žalovaného).

6. U panujících nemovitostí se jedná o stavby pro nebytové účely, a to o [Anonymizováno], kde jsou průchozí [Anonymizováno] prostory, [Anonymizováno], bývalá [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a bývalá [Anonymizováno] sloužící jako [Anonymizováno], dále [Anonymizováno], kde je místnost pro obsluhu [Anonymizováno] a menší [Anonymizováno], dále [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] („[Anonymizováno] – [Anonymizováno]“) s hlavním prostorem [Anonymizováno] haly a dvěma bočními křídly se [Anonymizováno] a bývalý [Anonymizováno] („[Anonymizováno] – [Anonymizováno]“) s jedním [Anonymizováno] prostorem, prostorem bývalé [Anonymizováno] a bývalé [Anonymizováno] [Anonymizováno] (zjištěno ze spisu [spisová značka], a to znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne 26. 10. 2018).

7. Znaleckým posudkem č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vypracovaným [jméno FO], znalkyní z oboru geodezie a kartografie, byly zpracovány 2 varianty zřízení práva průchodu průjezdu v závislosti na počtu vstupů do jednotlivých budov; dodatkem k tomuto znaleckému posudku pak byla vypracována třetí varianta, která se soudu jevila nejvhodnější, a to z důvodu, aby bylo dostatečně šetřeno vlastnické právo žalovaného. Varianta číslo 3 (znalecký [Anonymizováno]/[Anonymizováno] - dodatek společně s geometrickým plánem ze dne 24. 7. 2023) vznikla kombinací variant 1 a 2, když šlo o to, že k budově označené jako „[Anonymizováno] – [Anonymizováno]“, nejvzdálenější od vchodu do areálu, nebylo zapotřebí 3 vstupů, byť má budova troje vrata, ale pouze jednoho vstupu, neboť v předmětné budově není žádná příčka, která by cokoliv oddělovala. To narozdíl od budovy označené jako „[Anonymizováno] – [Anonymizováno]“, která má taktéž troje vrata, ale k řádnému využívání budovy s ohledem na její dispozici je zapotřebí užívat všechny vrata, a to z toho důvodu, že každými vraty se vjíždělo do samostatné části, které jsou od sebe vzájemně oddělené, nejsou propojené a zdi oddělující jednotlivé bloky nelze zbourat, neboť se jedná o zdi pravděpodobně nosné (dispozice jednotlivých budov zjištěna z výslechu svědka [právnická osoba] a z ohledání místa samého). Soudu se tak jevila varianta číslo 3 jako nejvhodnější, a proto byl nakonec geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] vypracovaný zeměměřičskou kanceláří [jméno FO] a úředně ověřený oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] dne 13. 7. 2023 pod číslem [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]a se souhlasem Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] dne 18. 7. 2023 pod č. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], který je součástí tohoto rozsudku, zaměřující přesně část služebného pozemku, zpracován v této nejméně zatěžující variantě, která však zajišťuje nezbytný přístup do všech panujících nemovitostí (geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]).

8. Obvyklá cena za zřízení časově neomezeného věcného břemene – služebnosti nezbytné cesty ve prospěch vlastníka panujících nemovitostí, spočívající v právu průchodu a průjezdu jak motorovými tak nemotorovými vozidly veškeré kubatury, včetně strojů [Anonymizováno], přes služebný pozemek v rozsahu od vstupu do arény jednotlivým panujícím nemovitostem vyměřenému předmětným geometrickým plánem č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla stanovena ve výši 125 000 Kč, přičemž v této částce je zohledněna skutečnost, že komunikace je zpevněná betonovými panely ve vlastnictví žalovaného a vychází z nájemného jednotkového ročního ve výši 18,95 Kč/ m2/ rok, výměry služebnosti, koeficientu užitku a roční užitek oprávněného byl určen částkou 12 484 Kč (znalecký posudek č. [č. účtu] ze dne 31. 10. 2023). Původně sporné tvrzení, že betonové panely jsou ve vlastnictví žalovaného, a nikoliv žalobkyně, bylo v závěru řízení učiněno shodným tvrzením účastníků. Znalci zohlednili i poměrnou míru užitku přístupové cesty ve prospěch žalobkyně, která činí 60 %, když žalobkyně vlastní 60 % budov nacházejících se v předmětném areálu; zbývajících 40 % budov v předmětném areálu vlastní žalovaný a ostatní subjekty. Dále zohlednili míru kapitalizace 10 %, jako míru obvyklou u pozemků tohoto charakteru. Součástí stanovené obvyklé ceny není riziko vzniku škody na komunikaci nebo její znehodnocení z důvodu poškození vyšším zatížením, ani riziko zvýšených nákladů na údržbu, ani omezení vlastnického práva zatížením právní vadou. Hodnota pozemku zatíženého právní vadou by se však snížila právě o hodnotu tohoto věcného břemene, tedy stejnou částkou (zjištěno ze znaleckého posudku č. [č. účtu] a z výpovědí znalců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]). Znalecký posudek soud hodnotí jako zcela věrohodný, obsahující veškeré náležitosti znaleckého posudku, zcela dostatečně odůvodněný a splňující zadaný úkol. Uplatněné námitky žalovaného byly zodpovězeny znalci a žalovaná strana měla možnost klást znalcům otázky a žádat vysvětlení, kdyby se dostavila k jednání soudu; všechny písemné otázky žalované strany byly znalcům položeny a znalci zodpovězeny. Soud považuje použití srovnávaných pozemků za vhodné a porovnatelné s ohledem na jejich umístění v blízké lokalitě a jejich obdobný charakter, grafickou část nepovažuje za nečitelnou, a znalci dostatečně vysvětlili využití koeficientů, způsob určení obvyklé ceny a co vše zahrnuje. K námitce žalovaného, že je neaktuální, soud uvádí, že běžně je akceptováno stáří znaleckého posudku v délce 1,5 roku, neboť je nemožné limitovat stáří posudku žalovaným uváděnou délkou 3-6 měsíců, protože by jinak řízení byla neskončitelná. To s ohledem na vytíženost znalců, kteří běžně, jak je soudu z úřední činnosti známo, požadují lhůtu pro vypracování posudků v délce 90 dní; k tomu připočíst délku řízení před soudem prvního a případně druhého stupně, a je zřejmá nereálnost námitky žalovaného.

9. Soud provedl dokazování také ke způsobu nabytí nemovitostí žalobkyní a zjistil, že žalobkyně měla na realizaci, respektive zvážení všech následků převodu velmi málo času. To souviselo s [Anonymizováno] [jméno FO], manžela žalobkyně a bratra žalovaného, dne 30. 9. 2013, kterou spáchal [jméno FO]. Policie ČR zahájila dne 20. 8. 2014 [podezřelý výraz] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO] a [jméno FO] pro [Anonymizováno] [jméno FO] dne 30. 9. 2013 z důvodu osobních a finančních neshod jmenovaných. V usnesení bylo uvedeno, že podle smlouvy, kterou připravoval [jméno FO] a které se našly u něho v počítači, měly být na [jméno FO] přepsány veškeré budovy v areálu ve [Anonymizováno]. K převodu mělo dojít 26. 9. 2013, což se neuskutečnilo a následně dne 1. 10. 2013, a důvodem byly neshody mezi [Anonymizováno] [jméno FO] a [jméno FO], kdy šlo o peníze. Podnikatelské aktivity [jméno FO] přes firmu [právnická osoba]. totiž zajišťoval p. [jméno FO], který byl jednatelem, ale vše řídil [jméno FO] (zjištěno z usnesení Policie ČR z 20. 8. 2014 č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]). Zainteresované osoby se třetí den po [podezřelý výraz] sešli a dojednali převod budov z [Anonymizováno] [jméno FO] na žalobkyni za účasti zástupce žalovaného, který dle jejich požadavku smlouvy zpracoval. To proto, že [jméno FO] byl pouze „nastrčeným“ vlastníkem, když budovy financoval [jméno FO] a účelem bylo, aby vlastnické právo nezůstalo [Anonymizováno] [jméno FO], kterému hrozily [Anonymizováno]. Na naléhání pana [jméno FO] st. - otce žalovaného a jeho bratra [jméno FO] – žalobkyně souhlasila, aby se část budov, které v reálu užíval žalovaný, převedla na žalovaného a část budov, které užíval [jméno FO], převedla na žalobkyni. Otec žalovaného také naléhal, aby se neřešil převod pozemků, ale přislíbil, že pozemky se budou řešit následně. Jak žalobkyně, tak žalovaný, i jejich otcové a bratr žalobkyně [jméno FO] podnikali v oboru [Anonymizováno] a budovy využívali. Užívání jednotlivých nemovitostí zpočátku fungovalo bez problémů; k těmto došlo až následně poté, co se žalobkyně začala dožadovat převodu pozemků (usnesení Policie ČR z 20. 8. 2014 č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], výslech svědka [adresa]).

10. O tom, že pravděpodobně existovala dohoda mezi [jméno FO] a žalovaným, že bude část pozemků převedena na [jméno FO] nebo jinak upraveny vlastnické a užívací vztahy nemovitostí v areálu svědčí i to, že byl vypracován geometrický plán dne v červnu 2013, dle kterého měly být rozděleny původní pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměrách 7 188 a 389 m2, na nové pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], přičemž nové pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byly situovány tak, aby sloužily jen žalovanému, a nenacházely se na nich budovy ve vlastnictví žalobkyně ani nesloužily jako přístup k těmto nemovitostem (geometrický plán ze dne 10. 6. 2013 č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]). Verzi žalovaného, že geometrický plán měl sloužit jen pro zakreslení oplocení a vybudování brány, soud neuvěřil, neboť brána oddělující pozemek p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vyznačená tučnou čarou, by neuzavřela pozemky žalovaného, k nimž patřil i pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]; spíše se jednalo o oddělení zadní části areálu, která byla výhradně ve vlastnictví žalovaného co do pozemků i co do budov, přičemž v přední části areálu byly výhradně budovy, které nyní vlastní žalobkyně a které původně užíval [jméno FO]. V té době byly vztahy mezi účastníky, když žalobkyně byla švagrová žalovaného, a mezi [jméno FO] a [Jméno žalovaného], dobré a rodiny spolu kooperovaly.

11. Žalovaný sice nabízel žalobkyni uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene na služebnost cesty a stezky, ale to oproti nájmu či pachtu pozemků ve vlastnictví žalobkyně na dobu nejméně 10 let a v rozsahu [Anonymizováno] ha (email zástupce žalovaného ze dne 4. 4. 2022 a 22. 4. 2022), s tím však žalobkyně nemohla souhlasit s odůvodněním, že všechny pozemky má propachtovány (vyjádření žalobkyně a shodné skutkové tvrzení účastníků ohledně toho, že žalobkyně má všechny pozemky propachtovány).

12. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala žalobou na zdržení se zásahů do vlastnického práva, aby odstranil [právnická osoba] bránící vjezdu do nemovitosti a umožnil žalobkyni vstup a vjezd do nemovitostí; řízení však bylo zastaveno usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 2. 3. 2015 č. j. [spisová značka] pro nezaplacení soudního poplatku (spis zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]). Žalovaný se zase domáhal po žalobkyni placení nájemného či bezdůvodného obohacení v řízení sp. zn. [spisová značka] (řízení není pravomocně skončeno).

13. Žalovaný k důkazu navrhoval výpovědi svědků v rámci řízení pod sp. zn. [spisová značka], a to zejména [jméno FO], dále přípisu ze dne 3. 12. 2014, ze dne 26. 11. 2014, ze dne 11. 5. 2017, a e-mailu ze dne 4. 11. 2014, fotografie založené ve spise [spisová značka]; soud tyto důkazy sice provedl, ale nehodnotil, neboť důkazy byly navrženy až po koncentraci řízení, aniž by splňovaly podmínky výjimek z koncentrace řízení. Stejně tak soud neprovedl důkaz [podezřelý výraz] spisem ze stejných důvodů, tedy byl navržen po koncentraci řízení. Důkazy navíc nejsou podstatné pro rozhodnutí této věci, neboť měly sloužit k prokázání tvrzení, zda žalovaný bránil žalobkyni v užívání jejích nemovitostí. Jen [podezřelý výraz] spis (týkající se [podezřelý výraz] manžela žalobkyně) měl sloužit k prokázání tvrzení ohledně dohody o převodu pozemků, což je tvrzení podstatné pro tuto věc, žalovaný však o existenci důkazu věděl již před zahájením řízení a nijak nezdůvodnil, proč ho navrhuje po koncentraci řízení. Navíc ze spisu navrhoval k důkazu pouze číst výpověď žalobkyně, aniž by navrhoval účastnickou výpověď žalobkyně v tomto řízení. Tvrzené skutečnosti tak byly prokázány jinak, tj. geometrickým plánem ze dne 10. 6. 2013 č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Soud také neprovedl důkaz kupní smlouvou mezi žalovaným a [Anonymizováno] úřadem z důvodu navržení po koncentraci řízení.

14. Ostatní provedené důkazy soud hodnotil jako věrohodné, ve vzájemném souladu, a proto z nich vycházel. Námitky proti nim uplatněny nebyly.

15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru o skutkovém stavu takto: rodiny účastníků spolu v minulosti spolupracovaly při podnikání v [Anonymizováno] v areálu bývalého [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve [Anonymizováno]. Žalovaný a předchůdce žalobkyně – tj. její bývalý manžel a současně bratr žalovaného – užívali jednotlivé budovy v areálu ke svému podnikání, vše fungovalo dobře; v areálu působil i otec žalovaného a současně tchán žalobkyně, bratr žalobkyně a další osoby. Manžel žalobkyně financoval koupi budov, byť byly oficiálně ve vlastnictví nastrčené osoby. Po smrti manžela v důsledku rychlého sledu událostí během tří dnů se účastníci společně s otcem žalovaného a současně tchánem žalobkyně dohodli na převodu panujících nemovitostí na žalobkyni z důvodu, aby nezůstaly ve vlastnictví nastrčené osoby a rodina tak o ně nepřišla. Žalovaný přitom byl již dlouho před tím vlastníkem pozemků v daném areálu. Právě v důsledku nutnosti rychlého řešení strany neřešily přístup k jednotlivým budovám s tím, že tento měl být řešen dodatečně v budoucnu, což také bylo žalobkyni přislíbeno tchánem, tedy otcem žalovaného. Smlouvu o převodu panujících budov připravil tehdy zástupce žalovaného. Vše fungovalo bez problémů do doby, kdy se žalobkyně začala domáhat převodu pozemků pod budovami, pak vzájemná spolupráce skončila a vztahy se pokazily. Žalobkyně tak má ve vlastnictví panující nemovitosti – budovy soužící k podnikání, zejména k [Anonymizováno] činnosti, [Anonymizováno] [Anonymizováno] – které jsou po letech neužívání ve [Anonymizováno] [Anonymizováno], ale přístupovou cestu k nim vlastní žalovaný. Žalovaný sice nabízel žalobkyni dohodu o zřízení práva průchodu a průjezdu, to však za podmínek, na které žalobkyně nemohla přistoupit. Navíc obligační právo není tak silným právním nástrojem jako právo věcné. Proto se žalobkyně domáhá zřízení služebnosti uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Konkrétní část služebného pozemku nezbytná pro řádné užívání panujících nemovitostí byla vymezena geometrickým plánem a taktéž byla znaleckým posudkem zjištěna náhrada za zřízení služebnosti 16. Při právním posouzení věci soud postupoval v souladu s příslušnými a níže uvedenými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen o. z.). Konkrétně pak soud postupoval dle těchto ustanovení.

17. Dle § 1029 odst. 1 občanského zákoníku: vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Dle odst. 2 téhož, nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty. Dle § 1030 odst. 1 občanského zákoníku, za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrnuje úplata i zvýšené náklady na jejich údržbu. Dle § 1031 bylo-li povoleno zřídit na dotčeném pozemku nezbytnou cestu jako umělou, zřídí a udržuje ji ten, v jehož prospěch byla povolena. Dle § 1032 odst. 1 občanského zákoníku soud nepovolí nezbytnou cestu: a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlného spojení. Dle § 1033 odst. 1 občanského zákoníku, obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § 1029 odst. 2.

18. Věcná břemena představují právní institut postihující společenské vztahy, které vznikají při částečném omezování vlastnických práv ve prospěch individualizovaných subjektů za účelem dokonalejšího využití věci. Nový občanský zákoník umožňuje vlastníkovi nemovitosti, který ji nemůže řádně užívat proto, že tato nemovitost není dostatečně spojena s veřejnou cestou, žádat o povolení nezbytné cesty přes cizí pozemek buď jeho vlastníka (vzniká právo nezbytné cesty dohodou), nebo soud (vzniká právo nezbytné cesty rozhodnutím soudu) – viz § 1029 o. z. V obou případech způsobu vzniku může mít právo nezbytné cesty povahu závazku nebo věcného práva (služebnosti). Právo nezbytné cesty se povoluje ex lege za úplatu – viz § 1030 odst. 1 o. z.

19. Služebnosti jsou příznačné tím, že postihují vlastníka věci a jeho nástupce tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Konkrétní rozsah práv a povinností je pak dán na základě právní skutečnosti, která vznik služebnosti zakládá. Povinným ze služebnosti je ten, kdo je vlastníkem služebné (zatížené) věci. Oprávněným subjektem, tj. tím komu služebnost svědčí, může být přitom buď vlastník pozemku, popř. vlastník budovy, je-li samostatnou věcí, nebo konkrétní osoba.

20. Služebnost může vzniknout na základě soudního rozhodnutí. Takové rozhodnutí soudu je konstitutivní, neboť teprve jím je založen právní poměr mezi osobou ze služebnosti zavázanou (vlastníkem pozemku) a osobou oprávněnou (vlastníkem nemovité věci). Platí proto, že i v řízeních zahájených před 1. 1. 2014, v nichž bylo žádáno zřízení věcného břemene odpovídajícího právu cesty (§ 151 o) odst. 3 zák. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013), se prosadí úprava obsažená v § 1029 a násl. o. z., neboť až na některé odlišnosti jsou zákonné podmínky pro povolení nezbytné cesty vymezeny zásadně totožně, což umožňuje přiměřeně použít judikaturu, jež se vytvořila za účinnosti dřívější právní úpravy (viz usnesení NS ČR ze dne 26. 1. 2016 sp. zn. 22 Cdo 4242/2015). V judikatuře NS ČR byla rovněž za účinnosti dřívější právní úpravy posuzovaná podmínka obsažená ve výše citovaném ust. § 1032 odst. 1 písm. b) o. z., kde se normují podmínky, za nichž nelze nezbytnou cestu povolit, a platí intertemporální pravidlo, tj. že právní úprava obsažená v § 1029 a násl. o. z. se uplatní i v případě řízení zahájených před 1. 1. 2014, a vztahuje se i na posouzení právně významných skutečností, vzniklých před uvedeným datem.

21. V souladu s výše citovanými ustanoveními občanského zákoníku a ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu ČR dospěl soud po zhodnocení všech důkazů ve věci provedených (§ 132 o. s. ř.) k závěru, že v daném případě jsou splněny zákonné podmínky pro zřízení nezbytné cesty ve prospěch žalobkyně, kdy budovy, jichž je vlastnicí ([Anonymizováno] stavby bez č. p./č. e. na pozemku p. č. [hodnota], [Anonymizováno] stavby bez č. p./č. e. na pozemku p. č. [hodnota], [Anonymizováno] stavby bez č. p./č. e. na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] stavby bez č. p./č. e. na pozemcích p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaných na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa]), nelze řádně užívat, neboť nejsou spojeny s veřejnou cestou, ale jsou obklopeny pozemky sousedních vlastníků, zejména pozemkem p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], jehož vlastníkem je žalovaný a na němž je již dlouhá leta zřízena přístupová cesta ke všem budovám v areálu a zpevněná betonovými panely.

22. Zřízením služebnosti v části vymezené bude žalovaný co nejméně obtěžován, a jeho pozemek co nejméně zasažen, jak vyplývá z geometrického plánu znalkyně z oboru geodézie a kartografie [jméno FO], jakož i z ohledání na místě samém provedeném soudem I. stupně, ale zároveň bude dostatečně zajištěn přístup ke všem budovám žalobkyně, přičemž u jedné z budov dokonce třemi vraty z důvodu stavební dispozice budovy. Jak z dokazování před soudem I. stupně vyplynulo, nemovitosti účastníků jsou vhodné k užívání v rámci podnikání, v minulosti budovy byly užívány pro [Anonymizováno] činnost, a tuto činnost zde provozuje žalovaný nadále ve svých budovách. Budovy žalobkyně jsou navíc ve špatném technickém stavu a bude nejspíš nezbytná rekonstrukce. Dle názoru soudu tedy je nutné zřízení práva průchodu a průjezdu k budovám žalobkyně přes pozemek žalovaného, a to v rozsahu stanoveném výše specifikovaným geometrickým plánem, kdy nutno zdůraznit, že z důvodu výše uvedených bude nutno k řádnému obhospodařování na pozemek vjíždět všemi nemotorovými i motorovými vozidly celoročně a celodenně, včetně oprávnění užívat již existující cestu na dotčeném pozemku zpevněnou betonovými panely, tedy jak [Anonymizováno] technikou nutnou k provozování [Anonymizováno] činnosti ([Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] apod.), tak další technikou nutnou pro rekonstrukci budov. Je známo, že [Anonymizováno] činnost je závislá na [Anonymizováno], proto je nutno tento přístup zřídit bez ohledu na [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] či na [Anonymizováno] [Anonymizováno], když do [Anonymizováno] činnosti patří i například [Anonymizováno] [Anonymizováno], který je nutno zajišťovat bez jakéhokoliv časového omezení. Že v minulosti budovy k tomuto účelu sloužily vypovídá jejich pracovní název – [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Při [Anonymizováno] je také zvyklostí pracovat [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] tak, aby v co nejkratším časovém období byly uchráněny [Anonymizováno] komodity [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Zde soud postupoval v souladu s judikaturou, např. dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 07. 2016 sp. zn. [spisová značka], dle kterého: Při zřizování nezbytné cesty rozhodnutím soudu je třeba dbát, aby právo vlastníka pozemku bylo omezeno, co možno nejméně. Má-li vlastník stavby možnost zřídit přístup ke stavbě jinak, bez omezení vlastníka přilehlého pozemku, nelze právo věcného břemene cesty zřídit. Pro rozhodnutí o zřízení nezbytné cesty je rozhodné, k jakému účelu stavba, ke které má být cesta zřízena, v době vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) v souladu se stavebními předpisy slouží. Tím bude určen i rozsah práva cesty, který je třeba v rozhodnutí uvést (např. jakými vozidly a ve kterou dobu lze cestu užívat). Zřízení nezbytné cesty představuje vážný zásah do práva vlastníka pozemku, a proto je třeba vždy poměřovat výhodu, kterou cesta poskytuje, s újmou, která by vznikla zřízením cesty pro vlastníka zatížené nemovitosti. Soud může zřídit cestu jen v rozsahu zajišťujícím objektivně řádné užívání, byť i nepůjde o užívání komfortní, či dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.06.2015 sp. zn. 22 Cdo 5235/2014, dle kterého: Zřízení nezbytné cesty představuje vážný zásah do práva vlastníka pozemku, a proto je třeba vždy poměřovat výhodu, kterou cesta poskytuje, s újmou, která by vznikla zřízením cesty pro vlastníka zatížené nemovitosti. Soud může zřídit cestu jen v rozsahu zajišťujícím objektivně řádné užívání, byť i nepůjde o užívání komfortní. Soud dbal na co nejmenší omezení žalovaného např. tím, že nepovolil vjezd do panujících nemovitostí všemi vraty, ale pouze v rozsahu nezbytně nutném, i když např. budova [Anonymizováno] či [Anonymizováno] má také vícero vstupů, ale ke všem místnostem se dá dostat vstupem jedním. Také je nutno přihlédnout, že i u služebné nemovitosti se jedná o pozemek uvnitř areálu sloužícího k podnikání; žalovaný tak nemůže být omezen např. co do soukromí ani přístup nenaruší nijak jeho podnikání; v tomto smyslu je nutno přihlédnout k tomu, že v minulosti přístup k budovám běžně fungoval na základě úzusu mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným.

23. Pokud jde o způsob nabytí panujících nemovitostí, nelze uzavřít, že by si žalobkyně počínala neobezřetně či hrubě nedbale. Budovy kupovala sice s vědomím, že nemá zajištěn přístup, ale s ujištěním, že se jí ho dostane v budoucnu, přičemž to bylo od osoby jí blízké, vlastního tchána. Jak již bylo řečeno, účastníci a jejich rodiny předtím v minulosti spolupracovali v daném areálu, vztahy měli velmi dobré. Žalobkyně kupovala nemovitosti ve velmi vypjaté době, pouhé 3 dny po [podezřelý výraz] svého manžela, takže tím byla poznamenána co do psychického stavu, stejně jako žalovaný i tchán. Smlouvy se musely ve velké rychlosti připravit, neboť se rodina obávala, že o nemovitosti přijde, proto spolu zainteresovaní členové rodiny kooperovali. Není ani bez významu okolnost, že smlouvy připravil zástupce žalovaného dle pokynů rodiny, zejména otce žalovaného, přičemž nyní je namítána hrubá nedbalost žalobkyně, která tehdy podlehla naléhání tchána a svolila nejenom k převodu budov bez pozemků, ale i k převodu zadní budovy sloužící k podnikání žalovanému na žalovaného, byť s tím původně převodce [jméno FO] neměl souhlasit.

24. Pokud jde o úplatu za zřízení služebnosti podle ust. § 1030 odst. 1 o. z., soud oddělil od sebe jednak částku jako samotnou náhradu za zřízení služebnosti a jednak částku k odčinění újmy. Soud vzal v potaz, že služebnost jako právo věcné přechází i na právní nástupce vlastníků dotčených nemovitostí, vázne na nemovitostech a nelze určit dobu, po kterou bude služebnost trvat. Proto stanovil roční plnění, které bude vlastník panujících nemovitostí poskytovat vlastníkovi služebného pozemku ve výši 12 500 Kč. Přitom soud vyšel ze znaleckého posudku, který při zpracování a stanovení celkové částky vyšel z ročního nájemného spolu se zohledněním výměry služebnosti a koeficientu míry užitku. Částka přitom zahrnuje i nezbytné náklady na běžnou údržbu cesty, která zahrnuje i panely, což znalecký posudek zohlednil ve variantě s panely, jakožto součástí cesty, když k jiné částce znalec dospěl ve variantě bez panelů. Vzhledem k povolení spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrnuje tak úplata i zvýšené náklady na její údržbu.

25. Dále soud stanovil jednorázovou částku ve výši 125 000 Kč jako náhradu za omezení vlastnického práva zatížením právní vadou, kdy se hodnota služebného pozemku v důsledku právní vady sníží. Dle znaleckého posudku se hodnota sníží o hodnotu tohoto věcného břemene, tj. o 125 000 Kč. Proto soud stanovil žalobkyni povinnost nahradit tímto způsobem žalovanému újmu, která v důsledku snížení hodnoty pozemku vznikne.

26. Soud při tom přihlédl k rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2017 sp. zn. 22 Cdo 2576/2016, dle kterého: Náhradu za zřízení práva nezbytné cesty lze poskytnout i ve splátkách nebo v opakujících se dávkách. Půjde-li o rozsáhlejší omezení vlastnického práva, při kterém bude náhrada určena vyšší částkou, bude – obecně – náhrada v opakujících se dávkách spravedlivější, protože v případě změny poměrů (např. i při vyšší inflaci) bude možné dávky upravit. Nicméně tam, kde jde o poměrně malé omezení vlastníka zatíženého pozemku, a jednorázová náhrada by se pohybovala okolo 10 000 Kč, jako v dané věci, nebo i o něco výše, není – nejsou-li tu mimořádné okolnosti, důvod pro stanovení opakujících se dávek. II. Účastník, který žádá o to, aby náhrada byla poskytnuta v určité formě, musí uvést důvody pro takový postup. Řízení o právu nezbytné cesty je řízením, ve kterém z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), soud rozhodne o úplatě za zřízení cesty i bez návrhu, a případným návrhem účastníků není vázán; musí se s ním však v odůvodnění rozhodnutí vypořádat. podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2576/2016, ze dne 28. 2. 2017.

27. Úplata přitom nezahrnuje riziko vzniku škody na komunikaci nebo její znehodnocení z důvodu poškození vyšším zatížením, jak namítal žalovaný, neboť to je otázka případné škody, která by v budoucnu mohla vzniknout a bude se řešit až po jejím vzniku. Zatímco náhradu za zřízení nezbytné cesty soud přizná i bez návrhu a zahrnuje v tomto případě i újmu, ke které dochází zřízením nezbytné cesty ve smyslu omezení práva žalovaného, za které je třeba poskytnout náhradu, k náhradě případné škody na dotčeném pozemku slouží institut jistoty dle § 1030 odst. 2 o. z., a tuto musí žalovaný navrhovat. To, že hrozí (může hrozit) škoda, není zjevné, záleželo by na tvrzení žalovaného, který by nesl důkazní břemeno. Proto soud může o poskytnutí jistoty rozhodnout jen na návrh žalovaného; ten však nic takového nenavrhoval. V tomto případě, pokud vznikne v budoucnu škoda, bude se jí moci žalovaný domáhat ve smyslu § 2894 a násl. o. z. upravující náhradu majetkové a nemajetkové újmy.

28. Splatnost soud stanovil u ročního plnění vždy do konce kalendářního roku počínaje rokem, v němž tento rozsudek nabude právní moci, a u jednorázové částky do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 o. s. ř., když neshledal důvody pro stanovení jiné délky splatnosti.

29. K námitce žalovaného, že žalobkyně sama nepodniká a chce nemovitosti prodat, dále soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 9. 2018 sp. zn. 22 Cdo 5305/2017, dle kterého: Osobou oprávněnou k užívání pozemku zatíženého právem cesty je vlastník stavby a osoby odvozující takové právo od oprávněné osoby. Vlastník pozemku má právo na povolení nezbytné cesty i v případě, že jej sám neužívá, ale přenechává jej k užívání nájemci nebo pachtýři. Soud má za to, že i v případě, pokud žalobkyně hodlá nemovitosti prodat, má právo na zajištění přístupu k nim, neboť bez tohoto přístupu by nemovitosti byly zřejmě neprodejné. Navíc by novému nabyvateli nemohlo být zřízeno právo přístupu, neboť by již pravděpodobně nesplňoval podmínky § 1032 odst. 1 písm. b) o. s. ř. na rozdíl od žalobkyně.

30. Žalovaný dále argumentuje rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2016 sp. zn. 22 Cdo 1499/2015, dle kterého: Naplnění negativní podmínky obsažené v § 1032 odst. 1 písm. b) o. z. lze v závislosti na konkrétních individuálně daných okolnostech případu přičítat žadateli o nezbytnou cestu i tehdy, byl-li nedostatek přístupu k nemovité věci způsoben hrubě nedbalým nebo úmyslným jednáním jeho právních předchůdců. Taková situace může nastat v případě, že se žadatel o nezbytnou cestu ještě předtím, než nabyl vlastnické právo k nemovité věci, podílel se svými právními předchůdci na zhotovení staveb, jejichž umístění přístupu k věci brání a dále Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3242/2015, dle kterého: Hrubě nedbalé či úmyslné jednání vlastníka nemovité věci žádajícího o povolení nezbytné cesty, které je důvodem zamítnutí žaloby podle § 1032 odst. 1 písm. b) o. z., může podle okolností případu spočívat nejen ve zbavení se existujícího spojení s veřejnou cestou, ale i v nabytí nemovité věci bez zajištěného spojení s veřejnou cestou. K tomu soud uvádí, že judikát není přiléhavý na toto řízení. Právní předchůdce žalobkyně se totiž nepodílel na zhotovení panujících budov, tyto byly v areálu po dlouhou dobu, ještě za trvání bývalého [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Na první pohled je zřejmé, že se jedná o velmi staré budovy, dost zchátralé, stejně tak, jako celý areál včetně příjezdové cesty. Soud se výše vyjádřil k tomu, proč nepovažuje přístup žalobkyně při nabývání nemovitostí za hrubě nedbalý, když žalobkyně byla k tomuto kroku dotlačena nastalými okolnostmi i nátlakem tchána s tím, že rodině důvěřovala.

31. K námitce žalovaného ohledně snížení ceny pozemku soud odkazuje na odst. 24 a 25 tohoto rozsudku, kdy s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020 sp. zn. 22 Cdo 1873/2020, dle kterého: Při se ke stanovení náhrady za zřízení věcného břemene podle § 151o odst. 3 obč. zák. je třeba zohlednit újmu spočívající například v tom, že v důsledku právní závady – práva cesty svědčícího vlastníku stavby – zpravidla klesne cena zatíženého pozemku), kterou je postižen vlastník pozemku, k němuž soud zřizuje právo nezbytné cesty, či dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30.05.2017 sp. zn. 22 Cdo 5409/2015, dle kterého: K újmě, kterou je postižen vlastník pozemku, ke kterému soud zřizuje právo nezbytné cesty, musí soud přihlédnout při stanovení náhrady (úplaty) za zřízení práva nezbytné cesty a tato újma se promítne ve výši této úplaty. Újma vlastníka pozemku, ke kterému zřizuje soud právo nezbytné cesty, může spočívat i ve snížení ceny tohoto pozemku v důsledku jeho zatížení právem nezbytné cesty, soud takto postupoval a snížení hodnoty pozemku při svém rozhodnutí vzal v úvahu.

32. K námitce žalovaného, že nabízel žalobkyni řešení dohodou lze odkázat na odůvodnění v odst. 11 tohoto rozsudku s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2016 sp. zn. 22 Cdo 4205/2014, dle kterého: Byť § 1029 odst. 2 věta [Anonymizováno] o. z. skutečně předpokládá, že lze nezbytnou cestu zřídit i jak než jako služebnost, judikatura dovolacího soudu [srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2014, sp. zn. [spisová značka] (dostupný na www.nsoud.cz)] i odborná literatura (k tomu srovnej [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. [Anonymizováno], 2013, str. 198, marg. č. [hodnota].) dovodily, že nezbytná cesta by měla být zpravidla povolována jako služebnost, a to s ohledem na právní jistotu žadatele o nezbytnou cestu, která by byla zpochybněna zejména v případě změny vlastníka pozemku, přes který by měla být nezbytná cesta povolena. V posuzovaném případě má soud za to, že je namístě zřídit nezbytnou cestu ve formě služebnosti, neboť je nevhodné, aby nezbytná cesta svědčila pouze vlastníku nemovitosti a nemohla přejít i na právního nástupce oprávněné osoby, když se jedná o podnikatelský objekt, umístění nemovitostí je trvalé a jiná vhodnější přístupová cesta k budovám není, navíc je možné, že žalobkyně budovy převede na jinou osobu vzhledem k tomu, že již nepodniká nebo nechce podnikat v daném areálu. Naopak je zcela nevhodné, aby každý další vlastník budov musel znovu žádat zřízení přístupu k budovám, to za situace, kdy by se prodejnost nemovitostí razantně snížila bez přístupu formou služebnosti.

33. K námitce žalovaného, že žalobkyně neplatí nájem resp. bezdůvodné obohacení za užívání jeho pozemků pod panujícími budovami má soud za to, že tato okolnost není relevantní pro toto řízení, neboť je předmětem řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a toto není dosud pravomocně skončeno.

34. Co se týče náhrady nákladů řízení, zde pak soud postupoval v souladu s ustanovením § 142 o. s. ř. Ve věci by se plně uplatnila zásada úspěchu ve věci, dle které by právo na náhradu nákladů řízení měla v plné výši zcela úspěšná žalobkyně proti neúspěšnému žalovanému. Žalobkyně se však svého práva na náhradu nákladů řízení vzdala, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

35. Co se týče vzniklých nákladů řízení státu, zde pak soud postupoval dle 148 odst. 1 o.s.ř. V průběhu řízení vznikly náklady na znalecké posudky a na zhotovení geometrického plánu. Žalobkyně zaplatila na záloze celkem 30 000 Kč. Na znalecký posudek bylo zaplaceno 13 515 Kč, na dodatek k posudku 7 070 Kč, na ústní výpověď znalců bylo zaplaceno 5 929 Kč a na znalecký posudek na ocenění služebnosti bylo zaplaceno 34 969 Kč. Celkem tak náklady státu činily 61 483 Kč, 30 000 Kč bylo uhrazeno ze zálohy a zbývá k úhradě částka 31 483 Kč. Tuto by měl podle zásady úspěchu a neúspěchu hradit zcela neúspěšný žalovaný. Žalobkyně však výslovně žádala, aby soud tuto povinnost stanovil oběma účastníkům rovným dílem, proto soud uložil každému z účastníků uhradit státu 15 741,50 Kč ve lhůtě dle § 160 o. s. ř.

Poučení