4 C 31/2022 - 186

Rubrum

Okresní soud v Chrudimi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Profousovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupená advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků ke stavbě č.ev. [Anonymizováno], stavbě pro rodinnou rekreaci, zapsané na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim pro obec [adresa], katastrální území [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], se zrušuje.

II. Nemovitost, tj. stavba č.ev. [Anonymizováno] , stavba pro rodinnou rekreaci, zapsaná na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim pro obec [adresa], katastrální území [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] , se přikazuje do vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání podílu 490 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Chrudimi na nákladech řízení 2 720 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Chrudimi na nákladech řízení 2 720 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou k soudu dne 25.1.2022 domáhala se žalobkyně proti žalovanému zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem specifikovaným pod bodem I. výroku tohoto rozsudku, přikázání nemovitosti do svého vlastnictví s tím, že žalovanému vyplatí vypořádací podíl. K odůvodnění uvedla, že účastníky jsou podílovými spoluvlastníky uvedených nemovitostí, a to žalobkyně v rozsahu ideální a žalovaný . Jedná se o chatu, kterou postavil otec žalobkyně za pomocí strýce a kamaráda, žalobkyně na chatu jezdila od dětství, pomáhala na stavbě, sázela stromky. Na chatu jezdí pravidelně i s rodinou, tj. i její dvě dcery, vnučka, vnuk. Žalobkyně chatu udržuje za pomocí své rodiny, pravidelně seká trávu , udržuje živý plot. Otec žalovaného, tj. bratr žalobkyně jezdil na chatu minimálně. V r. 2006 zemřel otec žalobkyně, v rámci dědického řízení připadla žalobkyni , její matce , bratrovi žalobkyně . Od r. 2006 bratr žalobkyně ani nikdo z jeho rodiny na chatu nejezdil. Žalovaný od r.200 do r.2018 strávil na chatě celkem 4 dny , a to se svými kamarády. V r. 2012 zemřel bratr žalobkyně a jeho spoluvlastnický podíl přešel na žalovaného, v témže roce převedla svůj spoluvlastnický podíl matka na žalobkyni. Žalovaný začal na chatu jezdil od r. 2018, v letech 2018-2019 maximálně 2 víkendy o prázdninách, termín sděloval žalobkyni předem sms zprávou. Od r. 2020 žalovaný začal chatu užívat častěji, termíny pouze oznamoval žalobkyni sms zprávami bez ohledu na to, zda se jí hodily. Od května do října stanovil každý měsíc jeden termín v trvání 1 týdne až 10 dnů. V červenci 2020 došlo ke konfliktní situaci, kdy v době, kdy měl v užívání chatu žalovaný, kontaktovali žalobkyni sousedé a žádali o zajištění klidu s tím, že na chatě se pohybují cizí lidé, v pozdních nočních hodinách jsou hluční. Žalobkyně kontaktovala žalovaného, ten jí ale tvrdil, že na chatě nebyl, tak se obrátila na policii, kdy byli identifikováni majitelé vozidel, ale věc byla odložena. V loňském roce poslal žalovaný žalobkyni termíny, jeden jí nevyhovoval, požádala ho změnu, ale nevyhověl jí, jeho jednání považuje žalobkyně za naschvály. Žalovaný bez souhlasu žalobkyně odkoupil a nechal pokácet smrk, který rostl u chaty, žalobkyně pravidelně zajišťovala jeho údržbu, kontrolu, nebylo doporučováno pokácení. Žalobkyně v r. 2019 zajistila opravu přívodu vody, pravidelně udržuje krytinu střechy, každoročně zajišťuje vyvážení septiku, opravu terasy, skalku nad terasou, nechala opravit vrata do garáže, položit novou dlažbu na terase, kompletně vyměnit dřevěné zábradlí na terase, pravidelné nátěry okapů, oken, tapetování, opravu kuchyňské linky vnitřní nátěry. Každoročně žalobkyně hradí vyvážení septiku, náklady na elektřinu, komunální odpad, pojištění, nájemné za pozemek. Žalovaný v současné době hradí jen náklady na vodu. Za dobu, kdy žalovaný začal užívat chatu pravidelně, tj. 2020-202, natřel v r. 2020 okenní rámy, vyměnil varnou konvici a lednici, ačkoliv spotřebiče byly funkční, jiní náklady neměl zájem hradit. Nemovitost nelze rozdělit, vztahy mezi spolumajiteli jsou komplikované.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 23.3.2022 tak, že nemovitost postavil v r. 1962 otec žalobkyně ( a dědeček žalovaného) spolu s otcem žalovaného. Po smrti dědečka připadl spoluvlastnický podíl žalobkyni, žalovanému a matce žalobkyně, která před svým úmrtím svůj podíl převedla na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k odprodeji jeho podílu, s čímž žalovaný nesouhlasil. Žalovaný v minulosti v nemovitosti natřel okna, seká trávu, vyměnil lednici a varnou konvici. Chtěl zavést vodu a zřídit sprchu, žalobkyně s tím nesouhlasila, proto zřídil venkovní mobilní sprchu, kterou při svém odchodu odváží. Žalovaný na chatu jezdil od dětství s rodiči a prarodiči, má k chatě citový vztah, má zde vzpomínky. Po dobu studií chatu neužíval. Žalobkyně zajišťuje nejnutnější údržbu. Žalovaný popřel, že by žalobkyně upravila přívod vody, ošetřovala střechu, nechala opravit vrata garáže, pravidelně natírala okapy. Žalobkyně zajistila venkovní osvětlení, dle žalovaného nevhodně. Dle dohody sděloval žalovaný žalobkyni, kdy bude užívat chatu, žalobkyně žalovanému zakazovala, aby s ním chatu kdokoli užíval. Dle dohody účastníků každý při odjezdu zapisuje spotřebu el. energie, ale žalobkyně žalovanému nikdy nepředala vyúčtování, aby se mohl na platbách podílet. Spotřebu vody hradí žalovaný. Žalobkyně nedala souhlas s odkupem pozemku, na kterém je chata, a je ve vlastnictví Lesů ČR. Žalovaný souhlasil se zrušením podílového spoluvlastnictví, ale požadoval, aby nemovitost byla přikázána do jeho vlastnictví s tím, že žalobkyni by bylo zřízeno věcné břemeno služebnost bezplatného užívání.

3. K vyjádření žalovaného se vyjádřila žalobkyně podáním ze dne 4.5.2022 tak, že není pravdou, že by chatu stavěl otec žalobkyně s otcem žalovaného, když tomu bylo v r. 1962 , kdy byla chata postavena, 8 let. Žalobkyně byla výlučnou vlastnicí st.p. č.[hodnota], jejíž součástí je stavba čp. [Anonymizováno] rodinný dům a zahrady p.č.[hodnota] v [Anonymizováno], v r. 1982 to byl její jediný nemovitý majetek, tyto nemovitost v tomto roce darovala své matce a otci žalovaného , každému jednou polovinou, v současné době nemovitost vlastní žalovaný a jeho bratr. Mimo toho se v dědickém řízení po svém otci vzdala ve prospěch otce žalovaného v r. 2006 podílu na garáži. Z darování nemovitostí své matce a bratrovi nedostala žalobkyně žádné protiplnění, jednalo se o její dobrou vůli. Matka darovala žalobkyni svůj podíl v r.2012, neboť chatu užívala pouze žalobkyně s rodinou. Vnuci chatu neužívali, nestarali se o ni, nejezdili tam. Žalobkyně popsala podrobně komplikované vztahy mezi rodinou jejího bratra a její matkou. Žalobkyně dále uvedla, že má k chatě silnou citovou vazbu, strávila zde prakticky celý život, trávila zde každou volnou chvíli a stále bez přestávky sem jezdí. Žalovaný nemovitost prakticky do r. 2018 neužíval. Dle žalobkyně nebyla chata původně stavěna pro rodinnou rekreaci, otec žalobkyně měl zálibu v myslivosti, jezdil [Anonymizováno] na lov, chata proto měla zpočátku charakter srubu. Žalovaný na chatu nejezdil ani po úmrtí svého otce, kdy zdědil spoluvlastnický podíl, i jako vysokoškolský student ji mohl v době prázdnin užívat, chata není celoročně obyvatelná. Do opravy chaty nechtěl investovat. Žalobkyně užívá chatu několik desítek let, nejprve se o ni starala společně s otcem, později sama za pomoci rodiny, jednalo se o kompletní nátěry, údržbu, předělání vnitřku chaty, údržba jejího okolí, pravidelné oprava a kompletní výměny ( dlaždice, zábradlí). Žalovaný jezdí na chatu poslední 3 roky, za 10 let, co je spoluvlastníkem, natřel jednou okna a několikrát posekal trávu. Varná konvice a lednice byly funkční, žalobkyně neví, proč je žalovaný odstranil. Žalovaný žalobkyni oznámil, že bude chatu užívat, jak se mu bude hodit, a je jeho dobrá vůle, že to žalobkyni oznámí. O odkup pozemku pod chatou se žalobkyně snaží dlouhodobě, i přes tuto skutečnost informoval žalovaný minulý měsíc prostřednictvím svého právního zástupce [Anonymizováno] [Anonymizováno], že žalobkyně nemá o odkup pozemku zájem a požaloval , aby pozemky byly prodány jen do jeho vlastnictví.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 23.5.2022 bylo zjištěno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky , a to žalobkyně třemi ideálními čtvrtinami a žalovaný jednou ideální čtvrtinou stavby rodinné rekreace č.e. [Anonymizováno] zapsané na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] u katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim , stojící na parcele č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] zapsané na LV č. [hodnota] pro tutéž obec a k.ú. ve vlastnictví [právnická osoba]. [adresa].

5. Z výpovědi žalobkyně při jednání ve věci dne 7.9.2022 bylo zjištěno, že se účastníci stali spoluvlastníky v 2006 každý v podílu . V r. 2013 žalobkyně nabyla další podíl, takže se stala vlastnicí podílu . Od r. 2013 žalovaný jezdil na chatu tak na 2-3 dny na ryby a pak 2-3 dny, když měl narozeniny, jinak tam nejezdil. Pak tam začal jezdit v r.2017, pobýval tam týden, byli s ním i jiní lidé, pak byl covid a v té době si napsal více termínů, začal jezdit častěji i 10 dnů. Žalobkyně ho prosila, aby v době covidu tam nejezdili cizí lidé kvůli hygieně. Od r. 2021 žalovaný žalobkyni vždy napíše termíny, kdy bude na chatě. V r.2012 napsal termín, kdy se to žalobkyni nehodilo, chtěla tam být ona, když tam přijela, byl žalovaný v chatě, řekla, že ho nezajímá, že se to žalobkyni nehodí, že jí nebude žádné termíny sdělovat. Žalobkyně jezdí na chatu od svého dětství, nyní s vnoučaty, žádnou jinou možnost rekreace nemá. Žalobkyně se podílela na údržbě chaty, sázela stromky, tapetovala, dával dělat dlažbu, nové zábradlí, opravila taras, dávala vyměnit trubky pro přívod vody, zařizovala nátěry oken, okapy, asi 5krát nechala opravovat střechu, dával ji stříkat proti mechu, nechala zhotovit kuchyňskou linku, skříňku pod umyvadlo , regály. Smrk před chatou byl v pořádku, žalobkyně neví, proč ho dal žalovaný pokácet. Od sousedů se žalobkyně dověděla, že chatu užívají cizí lidé.

6. Z výpovědi žalovaného při jednání ve věci dne 7.9.2022 bylo zjištěno, že v dětství jezdili na chatu asi týden v roce, žalovaný se stal vlastníkem v r. 2012, na chatu jezdil po dohodě se žalobkyní 2 víkendy + 1 týden v roce. Od r. 2017 jezdil na chatu od jara do podzimu 1 týden v měsíci. Minulý rok žalobkyně nesouhlasila s některými termíny, které si žalovaný stanovil, ale nezdůvodnila proč. Proto tam žalovaný přesto jel. Před dvěma lety žalovaný natřel okna. Vyměnil lednici, nebyla jeho, vyhodil ji, žalobkyni to nedal na vědomí, protože lednice nefungovala. Smrk nechal skácet, protože ohrožoval chatu, žalobkyni to nedal na vědomí. Nedával klíče cizím osobám. Ve svých 17 letech žalovaný v chatě lepil parkety. V době, kdy byla žalobkyně vdaná ( do r.1989), jezdila na chatu svého manžela do [Anonymizováno], dle informace rodičů žalovaného v té době chatu v [Anonymizováno] neužívala. Žalovaný líčil podrobnosti v souvislosti s dědickým řízením po jeho bavičce tak, jak je vnímal on.

7. Z výpovědi svědka [jméno FO], vnuka žalobkyně, při jednání ve věci dne 14.2.2024 bylo zjištěno, že svědek jezdil se žalobkyní na chatu od raného dětství, vozili tam i prababičku, svědek tam jezdí i v současné době, ale jen když je tam žalobkyně, svědek nemá od chaty klíče. Žalobkyně chatu udržovala, svědek jí pomáhal, brousili schody, natírali okna, to vícekrát, sekají trávu. Žalobkyně jezdí na chatu dost často , tráví tam přes polovinu roku. Svědek parkuje před chatou skoro každý víkend, když jezdí rybařit.

8. Z výpovědi svědka [jméno FO], spoluzaměstnance žalobkyně, při jednání ve věci dne 14.2.2024 bylo zjištěno, že svědek má chatu na [Anonymizováno], žalobkyni na chatě vídá, někdy se u ní staví. Zaměstnanci firmy se podíleli na opravách chaty ( včetně svědka), vysazovali a upravovali smrky dělali dlažbu, zábradlí terasu, opravovali střechu, vše v rámci přátelské výpomoci.

9. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], dcery žalobkyně, při jednání ve věci dne 14.2.2024 bylo zjištěno, že svědkyně jezdila se žalobkyní i se svojí sestrou na chatu odmalička, trávili tam veškeré letní prázdniny a dovolené, víkendy. Nějakou dobu tam bydlela sestra svědkyně se svým přítelem, žalobkyně za nimi dojížděla, to bylo kolem r. 2002-2003. Syn svědkyně [jméno FO] tam prakticky od 3-4 let rybařil, jezdil se žalobkyní na chatu, trávil tam s ní hodně času, jezdí tam do současnosti. Jezdí tam i svědkyně, ale ne tak často jako její syn. Žalobkyně nechala opravit střechu, prakticky každý rok brousí zábradlí, natírá ho, káceli stromky, vysazovali nové. Dělají pravidelnou údržbu. V červenci 2021 byla žalobkyně na chatě na dovolené, jeden den jela domů, když se vrátila, byla chata zamčená zevnitř, byl tam žalovaný, řekl, že přijel a že tam prostě bude, žalobkyně měla věci, které v chatě nechala shrnuté na hromadě, žalovaný měl své věci rozprostřené po celé chatě, v kuchyni plno nádobí, nepořádek, žalovaný byl na žalobkyni sprostý, ráno proto žalobkyně se svědkyní odjely. Babička darovala svůj podíl žalobkyni, protože vztahy s rodinou žalovaného nebyly ideální, babička s nimi bydlela v jednom domě, chovali se, jako by ji chtěli vystrnadit, byli na ni zlí, nenakupovali jí, nevšímali si jí, pokud nebyli v domě, vypínali jí topení, zalévali jen svou část zahrady, stalo se, že když si něco zasázela, zaorali jí to. Když zemřel otec žalovaného v r. 2012, ještě se to zhoršilo, nejevili o babičku zájem, nechodili tam, byla nemocná, svědkyně jí dvakrát denně jezdila dávat injekce, nakupovala jí, vozila ji k lékaři, babička byla nešťastná, že své vnuky neviděla. Pak žalovaný po čase přijel domů a řekl babičce, že se s ní nebude bavit, že má vystudovanou vysokou školu. Pokud mohla, žalobkyně babičku vozila na chatu. V [Anonymizováno] měl chatu otec svědkyně, tam přestali jezdil, když bylo svědkyni 10-11 let, kdy se rodiče rozvedli. Žalovaný si termíny, kdy na chatě bude, určuje sám, se žalobkyní se nedomlouvá, prostě jí to oznamuje jako hotovou věc.

10. Z výpovědi svědka [jméno FO], bývalého přítele dcery žalobkyně, při jednání ve věci dne 14.2.2024 bylo zjištěno, že svědek v letech 2001-2008 jezdil se dcerou žalobkyně Veronikou na chatu, byli tam prakticky celé léto, resp. od doby co roztál sníh do podzimu, byli tam celou dobu, přespávali tam, jezdili odtud do práce. Svědek tam opravoval kuchyňskou linku, natíral okapy a okna, opravovali terasu, seškrabávali mech ze střechy, káceli nějaké stromy, sekali trávu, dělali běžnou údržbu. V těchto letech tam žalovaného viděl svědek asi dvakrát, jezdil tam s kamarády něco slavit. V té době tam jezdila žalobkyně každý víkend, financovala opravy.

11. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], družka žalovaného, při jednání ve věci dne 14.2.2024 bylo zjištěno, že svědkyně nikdy neviděla žalobkyni, na chatě byla několikrát poprví v r. 2015-2016, mohla tam být tak 25krát, pak uvedla , že 50 krát, jezdili tam se žalovaným a s dítětem, měli tam pár návštěv, spolu s nimi tam byli manželé Pavlíčkovi a jednou rodiče svědkyně. V r.2020 tam žalovaný natíral okna a tok poté vrata od garáže, vyměnili matraci v posteli v r.2015 a koupili novou lednici, rychlovarnou konvici, žalovaný tam koupil 2-3 židle na verandu, asi i stůl, nechal skácet smrk, na chatu jezdil i sám.

12. Z výpovědi svědka [jméno FO], souseda z vedlejší chaty , při jednání ve věci dne 14.2.2024 bylo zjištěno, že svědek vlastní sousední chatu od r. 1993, od r. 2019 tam bydlí trvale. Žalobkyně tam jezdí s vnukem, ten tam chodí na ryby, v létě jsou tam tak 4 týdny, ne v kuse. Žalovaný tam jezdí, co mají mimino, jeden týden v měsíci. Žalobkyně tam měla muže, který opravoval kolem komínu hřebenáče, žalobkyně sekala trávu, svědek viděl žalovaného šmirglovat okna a garáž. Svědek s manželkou koupili pozemek pod chatou před 8 lety.

13. Z výpovědi svědka [jméno FO], kamaráda žalovaného, při jednání ve věci dne 14.2.2024 bylo zjištěno, že svědek byl na chatě se žalovaným ve svých 23 letech ( 2005) týden o prázdninách, od té doby tam byl tak jednou za rok, někdy vůbec, vždy se žalovaným, viděl žalovaného natírat vrata a okna.

14. Z výpovědi svědka [jméno FO], bratra žalovaného , při jednání ve věci dne 14.2.2024 bylo zjištěno, že svědek jezdí na chatu celý život i nyní, jako dítě tam jezdil s rodiči, nyní tam jezdí , když je tam žalovaný. Viděl žalovaného natírat vrata, žalovaný nechal skácet smrk u chaty.

15. Ze znaleckého posudku č. [hodnota][Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne 30.5.2023 znalce [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že tržní cena rekreační chaty č.ev. [Anonymizováno] v části obce [adresa] je k datu 30.5.2023 částka 1 960 000 Kč. Výslech znalce nebyl proveden, účastníci se vyjádřili, že jej nepožadují.

16. Žalobkyně v závěrečném návrhu požadovala vyhovění žalobě, tj. zrušení podílového spoluvlastnictví a přikázání chaty do jejího vlastnictví. K odůvodnění uvedla, že podíl ve výši získal v r. 2006, další podíl v r. 2012, je tedy většinovým spoluvlastníkem . Žalovaný vlastní podíl od r. 2012. Uvedla, že žalovaný chatu užíval sporadicky, pravidelně ji začal užívat od r. 2019-2020, od r. 2020 začalo mezi účastníky při užívání chaty docházet ke konfliktním situacím, žalobkyně chtěla věc vyřešit smírně a vyplatit žalovanému jeho podíl, to odmítl. Žalobkyně přes důchodový věk je v zaměstnaneckém poměru, chatu užívá odmalička, má k ní citové pouto a ráda by ji i se svou rodinou užívala nadále, do budoucna předpokládá odkup pozemku. Je připravena vyplatit žalovanému vypořádací podíl, předložila potvrzení [právnická osoba]. o tom, že na účtu má ke dni 15.2.2024 částku 680 000 Kč.

17. Žalovaný v závěrečném návrhu žádal, aby bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví, chata přikázána do jeho výlučného vlastnictví a ve prospěch žalobkyně zřízeno věcné břemeno užívání chaty, a to výlučně jen pro její osobu 10 dní v měsíci. K odůvodnění uvedl chronologii vlastnických vztahů od stavby chaty do současné doby s tím, že při získání spoluvlastnického podílu obvinil žalobkyni z chamtivosti, z toho že uměle vyvolává spory, křivě obviňuje žalovaného, nadhodnocuje svoji péči o chatu, že úmyslně jezdí sekat trávu před termínem, kdy má chatu užívat žalovaný, že chatu užívá v menší míře, než uvádí, že brání žalovanému v rekonstrukci chaty, že uškodila chatě tím, že odmítla zakoupit pozemek. Žalovaný zdůraznil, že on jezdí na chatu od dětství, má na ni krásné vzpomínky, na dědečka, na otce. Zdůraznil, že dle judikatury neplatí, že by společná věc musela být přikázána spoluvlastníku, který má většinový podíl, že je třeba přihlížet k tomu, který ze spoluvlastníků v nemovitosti bydlel či podnikal, udržoval ji a opravoval, případně do ní investoval a je schopen se o nemovitost dále starat. Vyjádřil přesvědčení, že kritériem může být i návrh na zaplacení vyšší finanční částky dalším spoluvlastníkům, lepší solventnost, dlouhodobá péče o společnou věc či historická rodinná vazba na společnou věc.

18. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázány tyto skutečnosti: Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti specifikované pod bodem I. výroku tohoto rozsudku, a to žalobkyně podílu a žalovaný , když žalobkyně nabyla podílu dědictvím v r. 2006 a podíl další v r. 2012 darováním, žalovaný nabyl spoluvlastnického podílu v r. 2012 děděním. Soud má za to, že bylo prokázáno, že žalobkyně nemovitosti užívá delší dobu a ve větší míře než žalovaný, užívá ji prakticky od výstavby chaty do současné doby. Žalovaný na chatu jezdil v dětství se svými rodiči, po dobu studií, jak sám připustil, ji užíval jen sporadicky, ve větší míře ji užívá od r.2017. Bylo prokázáno, že do chaty nebyly provedeny nějaké výrazné investice, žalobkyně po celou dobu, kdy chatu užívá, prování udržovací investice, popř. výměnu některých prvků ( zábradlí, dlaždice, oprava střechy), žalovaný jednou natřel okna a vrata do garáže a nechal skácet jeden smrk.

19. Prokázané skutečnosti soud po právní stránce posoudil takto:

20. Dle § 1140 , odst.1,2 občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

21. Dle § 1142 , odst. 1 občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

22. Dle § 1143 občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

23. Dle § 1147 občanského zákoníku z.č. 89/2012 Sb. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

24. Rozdělení rekreační chaty, která je předmětem tohoto sporu, není možné, jedná se o jeden funkční celek, podle znaleckého posudku je to samostatně stojící dřevěná rekreační chata na zděné podezdívce umístěná v zastavěném území- chatové oblasti, je částečně podsklepená ( garáž), s jedním nadzemním podlažím, kde je 1 místnost s kuchyňským koutem, suchý WC, spíž, koupelna. V podkroví je ložnice a zakrytá veranda nad terasou. Žalovaný při prvním jednání ve věci zvažoval zamítnutí žaloby, ale od tohoto záměru ustoupil, oba účastníci tedy žádali zrušení podílového spoluvlastnictví a oba požadovali, aby chata byla přikázána do jejich výlučného spoluvlastnictví. Při zvažování toho, komu chatu přikázat do výlučného vlastnictví, soud přihlédl k většinovému podílu žalobkyně, k tomu, že chatu užívá výrazně delší dobu než žalovaný, opravy a udržovací investice provádí po celou dobu průběžně, je schopna je provádět i za pomocí své rodiny i nadále. Prokázala, že je schopna vyplatit žalovanému vypořádací podíl bez jakéhokoli odkladu, neboť disponuje volnými finančními prostředky. Soud proto zrušil podílové spoluvlastnictví a nemovitost přikázal do vlastnictví žalobkyně s tím, že jí stanovil povinnost vyplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 490 000 Kč, což odpovídá výši jeho podílu z tržní ceny zjištěné znaleckým posudkem.

25. K námitkám žalovaného: Žalovaný požadoval, aby nemovitost byla přikázána do jeho vlastnictví a argumentoval svým citovým vztahem k nemovitosti, vzpomínkami z dětství na svého otce a dědečka. Požadoval, aby soud zřídil pro žalobkyni věcné břemeno a nabízel ( v závěrečném návrhu ) částku pro žalobkyni převyšující částku odpovídající jejímu vypořádacímu podílu zvýšenou o 169 000 Kč s tím, že pokud by žalobkyně v závěrečném návrhu navrhla navýšení podílu pro žalovaného vyšší než 10% oproti ceně dle znaleckého posudku, pak byl ochoten vyplatit žalobkyni vypořádací podíl dle znaleckého posudku navýšeno o 10% nad rámec procentuálního navýšení nabízeného žalobkyní. K tomu soud uvádí, že rozhodnutím soudu by neměla být vytvořena situace, kdy vzniká předpoklad dalších případných sporů mezi účastníky. Je zřejmé, že k podání žaloby vedla skutečnost, že účastníci nejsou schopni se uspokojivě pro obě strany dohodnout na společném užívání chaty, tak jak by se měli dohodnout na užívání vyplývajícím z práva věcného břemene, které navíc je ze strany žalovaného koncipováno tak, že by bylo určeno výhradně pro osobu žalobkyně s dalšími omezeními. K argumentaci žalovaného s judikaturou NS ČR 22 Cdo 1114/2016 a 22 Cdo 2024/2016, tj. že věc nemusí být přikázána většinovému spoluvlastníku a přihlédnutí k nabídce navýšeného podílu : Rozhodnutí NS ČR 22 Cdo 2024/2016 stanoví, že spoluvlastníkovi lze přikázat společnou věc za náhradu, pokud o přikázání společné věci do jeho výlučného vlastnictví projeví zájem a pokud je solventní. Soud se má vždy zabývat výší podílů spoluvlastníků a účelným využitím věci, jeho rozhodnutí ale může vycházet i z jiných kritérií. Pokud se týká likvidity, lze za zohlednitelné kritérium považovat, že spoluvlastník navrhne zaplacení vyšší finanční náhrady dalším spoluvlastníkům, neboť i to vyjadřuje jeho vztah k věci. Lze přihlédnout i k historické vazbě na společnou věc. Předně z uvedeného judikátu nevyplývá, že by soud neměl přihlížet k výši podílu jednotlivých spoluvlastníků, tedy že by nemovitost nemohla být přikázána většinovému spoluvlastníku, naopak. Pokud by měl soud přihlížet k historické vazbě na společnou věc, tak tak je zjevně na straně žalobkyně silnější, neboť chatu užívá výrazně delší dobu. Argumentace nabídkou zvýšeného finančního podílu, projevenou navíc až v závěrečném návrhu, nemůže být rozhodující. Z druhého judikátu 22 Cdo 1114/2016 navíc vyplývá, že výše navržené náhrady přesahující obvyklou cenu spoluvlastnického podílu je jen jedním z kritérií, a soud v zásadě není povinen přikázat společnou věc tomu ze spoluvlastníků, který navrhne vyšší částku, při rozhodování, komu připadne společná věc, se nejedná o dražbu mezi spoluvlastníky. Soud nemá důvodu pochybovat, že by žalovaný nebyl solventní, ale na rozdíl od žalobkyně, která doložila výpis ze svého účtu, svoji schopnost výplaty podílu nedoložil. Argumentace citovými pouty k nemovitosti v tomto případě nelze použít, protože z hlediska obou účastníků se jedná o rodový majetek, pro oba představuje vzpomínky na dětství, na rodiče, prarodiče.

26. Ohledně náhrady nákladů řízení, soud vychází z toho, že každému ze spoluvlastníků se dostalo hodnoty odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu, oba jsou v podstatě stejně úspěšní, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

27. Ze stejných důvodů náklady řízení placené ze státních prostředků, tedy jejich náhradu dle § 148, odst.1 občanského soudního řádu rozdělil soud mezi účastníky, každému jednou polovinou ( jedná se o znalečné).

Poučení