4 C 320/2005 - 1374

Rubrum

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Štětinovou ve věci žalobkyní: a) [Jméno žalobkyně A], narozená [Datum narození žalobkyně A] bytem [Adresa žalobkyně A] b) [Jméno žalobkyně B], narozená [Datum narození žalobkyně B] bytem [Adresa žalobkyně B] c) [Jméno žalobkyně C], narozená [Datum narození žalobkyně C] bytem [Adresa žalobkyně C] d) [Jméno žalobkyně D], narozená [Datum narození žalobkyně D] bytem [Adresa žalobkyně D] všechny zastoupeny advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno účastníka A], narozeného [Datum narození účastníka A] bytem [Adresa účastníka A] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno účastníka B], narozeného [Datum narození účastníka B] bytem [Adresa účastníka B] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno účastníka C], narozené [Datum narození účastníka C] bytem [Adresa účastníka C] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno účastníka D], narozené [Datum narození účastníka D] bytem [Adresa účastníka D] za účasti vedlejšího účastníka Obce [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované, jímž souhlasí s uzavřením smlouvy o převodu pozemků se žalobkyněmi, v následujícím znění: [Jméno žalovaného], IČO: [IČO žalovaného], [adresa] jako převodce a 1. [Jméno žalobkyně A], r.č. [RČ], bytem [adresa] 2. [Jméno žalobkyně B], r.č. [RČ], bytem [adresa] 3. [Jméno žalobkyně D], r.č. [RČ], bytem [Adresa žalobkyně D] jako nabyvatelky uzavírají v režimu § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, ve znění pozdějších předpisů, tuto smlouvu o převodu pozemků: I. [Anonymizováno] je vlastníkem následujících pozemků, jejichž správu vykonává převodce: - p.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 - p.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 - p.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 - p.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, vzniklý oddělením od pozemku p.č. [Anonymizováno] na podkladě geometrického plánu [tituly před jménem] [adresa] ze dne [datum], který je nedílnou součástí smlouvy (rozsudku) - p.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, vzniklý oddělením od pozemku p.č. [Anonymizováno] na podkladě geometrického plánu [tituly před jménem] [adresa] ze dne [datum], který je nedílnou součástí smlouvy (rozsudku) - p.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, vzniklý oddělením od pozemku p.č. [Anonymizováno] na podkladě geometrického plánu [tituly před jménem] [adresa] ze dne [datum], který je nedílnou součástí smlouvy (rozsudku) všech zapsaných na LV č. [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa], vedeném [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa]. Pozemky včetně porostů byly pro účely převodu oceněny podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] č. [č. účtu] ve znění jeho dodatků a posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ve spolupráci s konzultantkou [tituly před jménem] [jméno FO] č. posudku [č. účtu] ve znění jeho dodatků, a to na celkovou částku 52 434,94 Kč.

II. Nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu vznikl: - na základě pravomocného rozhodnutí Pozemkového úřadu v [Anonymizováno] č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] - na základě pravomocného rozhodnutí Pozemkového úřadu v [Anonymizováno] č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] Nevydané pozemky byly oceněny podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., v souladu se zákonem o půdě celkovou částkou 49 569 Kč, z toho nárok: - [Jméno žalobkyně A] ve výši 1/2 podílu činí 24 784,50 Kč - [Jméno žalobkyně B] ve výši 1/6 podílu činí 8 261,50 Kč - [jméno FO] ve výši 1/3 podílu činí 16 523 Kč

III. Převodce touto smlouvou převádí nabyvatelkám pozemky uvedené v článku I. této smlouvy včetně trvalých porostů, ostatních součástí a příslušenství a se všemi právy a povinnostmi, a nabyvatelky je do svého spoluvlastnictví přijímají, a to [Jméno žalobkyně A] co do výše spoluvlastnického podílu na předmětných pozemcích vždy o velikosti 1/2 ve vztahu k celku, [Jméno žalobkyně B] co do výše spoluvlastnického podílu na předmětných pozemcích vždy o velikosti 1/6 ve vztahu k celku a [Jméno žalobkyně D] co do výše spoluvlastnického podílu na předmětných pozemcích vždy o velikosti 1/3 ve vztahu k celku. Restituční nárok nabyvatelek z rozhodnutí uvedených v článku II. ve výši 49 569 Kč je tímto vyčerpán.

IV. Nabyvatelky jsou povinny zaplatit převodci na vyrovnání bezdůvodného obohacení, které vzniká rozdílem mezi hodnotou převáděných pozemků a restitučním nárokem nabyvatelek za současného zohlednění inflace, částku 28 659,40 Kč, a to tak, že [Jméno žalobkyně A] zaplatí částku 14 329,70 Kč, [Jméno žalobkyně B] zaplatí částku 4 776,60 Kč a [Jméno žalobkyně D] zaplatí částku 9 553,10 Kč, to vše do tří dnů od vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí.

II. Zamítá se návrh žalobkyň, jímž by byly do jejich vlastnictví převedeny rovněž pozemky p.č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] v celém jeho rozsahu, [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] v celém jeho rozsahu, [Anonymizováno] v celém jeho rozsahu, [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], in eventum pak pozemky p.č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] po oddělení těch jejich částí, které jsou nezbytně nutné k provozu rodinných domků čp. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], vše v k.ú. a obci [adresa], případně jiné pozemky ve správě žalovaného zapsané na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] dle výpisu z katastru nemovitostí čj. [Anonymizováno] ze dne [datum].

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyním oprávněným společně a nerozdílně náklady řízení v částce 244 243 Kč na účet advokáta [Jméno advokáta A] do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně a vedlejší účastníci na straně žalované [Jméno účastníka A], [právnická osoba], [jméno FO], [Jméno účastníka D] a obec [adresa] nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení.

V. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Návrhem ze dne [datum] (ve znění jeho následných změn a připuštění těchto změn, ve znění částečných zpětvzetí a následných zastavení řízení) se původní žalobci a) [Jméno žalobkyně A], b) [Jméno žalobkyně B], c) [jméno FO] a d) [jméno FO], aktuálně pozohlednění procesních nástupnictví a) [Jméno žalobkyně A], b) [Jméno žalobkyně B] a c) [Jméno žalobkyně D] (dále již jen jako „žalobkyně“) domáhají uložení povinnosti žalované uzavřít s nimi smlouvu o převodu pozemků, které jsou aktuálně specifikovány v podání žalobkyň ze dne [datum] (čl. 670), ohledně eventuálního petitu pak v podání žalobkyň ze dne [datum] (čl. 1225). Žalobkyně uvedly, že na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu v [Anonymizováno] čj. [Anonymizováno] ze dne [datum] a čj. [Anonymizováno] ze dne [datum] mají nárok na bezúplatný převod pozemku či pozemků ve vlastnictví státu dle ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. (zákon o půdě) za nevydané pozemky v k.ú. [adresa]. Restituční nárok žalobkyň činí celkem 49 569 Kč, z toho žalobkyně [Jméno žalobkyně A] má nárok v rozsahu 3/6, žalobkyně [Jméno žalobkyně B] v rozsahu 1/6 a žalobkyně [Jméno žalobkyně D] v rozsahu 2/6 tohoto restitučního nároku. Žalobkyně žádaly u žalované o bezúplatný převod náhradních pozemků v k.ú. [adresa], žalovaná jim však žádné pozemky v tomto katastrálním území neposkytla a ani žádné takové nezařadila do veřejné nabídky podle zákona o půdě. Žalobkyně proto vyzvaly žalovanou k převodu konkrétních náhradních pozemků. Žalovaná uvedla, že není schopna žalobkyním vyhovět, proto přistoupily k žalobě.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Již v počátcích řízení uváděla, že žalobkyně v obecné rovině mají sice nárok na náhradní pozemky, nikoli však na jejich výběr, když takový postup by byl diskriminační vůči ostatním restituentům. Žalovaná pravidelně realizuje veřejné nabídky odpovídajících náhradních pozemků na základě platných předpisů, žalobkyně však nemají nárok na uspokojení svých nároků soudní žalobou.

3. Okresní soud v Klatovech již jednou o věci rozhodl rozsudkem čj. 4 C 320/2005-[Anonymizováno] ze dne [datum] tak, že žalobu zcela zamítl s odůvodněním, že tato nemůže obstát s ohledem na novelu zákona o půdě s účinností od 14. 4. 2006, která zavedla proceduru veřejné nabídky a obchodní veřejné soutěže oproti možnosti uzavření dvoustranné smlouvy mezi oprávněnou osobou a žalovanou. Krajský soud v Plzni rozhodnutí soudu 1. stupně potvrdil (byť z jiných důvodů) rozsudkem čj. [Anonymizováno] ze dne [datum]. K dovolání žalobců rozhodl dne [datum] Nejvyšší soud ČR rozsudkem čj. [Anonymizováno] tak, že rozsudek Krajského soudu v Plzni i rozsudek Okresního soudu v Klatovech zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Klatovech k dalšímu řízení. V rozsudku vyjádřil svůj závazný právní názor, že restituční nárok žalobců vzniklý již v r. 1995 je nesporný a řadu let neuspokojený, postup žalovaného ohledně uspokojení tohoto nároku lze označit za liknavý až svévolný a nároku žalobců je nutno poskytnout soudní ochranu.

4. Řízení bylo v jeho průběhu dvakrát dlouhodobě přerušeno (celkem po dobu 10-ti let), a to usnesením Okresního soudu v Klatovech čj. 4 C 320/2005-[Anonymizováno] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], poté návazně usnesením čj. 4 C 320/2005-[Anonymizováno] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], a to s ohledem na jiná probíhající řízení, v nichž byly řešeny otázky práv žalobkyň mj. k pozemkům, které jsou předmětem tohoto sporu. V řízení bylo definitivně pokračováno až usnesením čj. 4 C 320/2005-[Anonymizováno] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum].

5. Soud má v tomto řízení za prokázané a nebylo ani sporné, že žalobkyně či jejich právní předchůdci získali rozhodnutím Pozemkového úřadu v [Anonymizováno] čj. [Anonymizováno] ze dne [datum] a čj. [Anonymizováno] ze dne [datum] dle § 11 odst. 2 zákona o půdě v tehdejším znění vůči žalované nárok na vydání náhradních pozemků, přičemž v tomto řízení bylo výslovně učiněno nesporným (čl. 1050 p.v.), že výše restitučního nároku žalobkyň činí 49 569 Kč, z toho nárok žalobkyně [Jméno žalobkyně A] činí 24 784,50 Kč (tj. 3/6), nárok žalobkyně [Jméno žalobkyně B] činí 8 261,50 Kč (tj. 1/6) a nárok žalobkyně [jméno FO] činí 16 523 Kč (tj. 2/6).

6. Žalovaná v průběhu celého řízení především namítala, že žalobkyně nemají nárok na uspokojení svých nároků soudní cestou, tedy na přímý převod pozemků. Žalobkyně se nezúčastňují veřejných nabídek, přitom v jejich rámci mohou svůj nárok uspokojit výběrem vhodných pozemků po celé ČR. Žalovaná kritizovala rozsudek Nejvyššího soudu v předmětné věci, který pokládá za vadný, neodůvodněný a rozporný s další judikaturou Nejvyššího soudu ČR. Rozsudek sice konstatuje svévoli a liknavost žalované, tu však nelze dovozovat pouze z toho, že nárok nebyl po dlouhou dobu uspokojen. Lze ji shledat pouze tam, kde nabídky náhradních pozemků nebyly svou kvalitou a kvantitou dostatečné a restituent nemohl svůj nárok v těchto nabídkách ani přes svou aktivitu uspokojit. Tutéž argumentaci prezentoval v tomto řízení i vedlejší účastník obec [adresa].

7. Soud po zhodnocení shora uvedených argumentů žalované (a vedlejšího účastníka) dospěl k následujícím závěrům. Soud si je vědom skutečnosti, že plynutím času se postoje soudů (a to včetně Ústavního soudu) k otázce restitucí a postavení restituentů vyvíjely a měnily, docházelo k judikatorním posunům stran definování liknavosti a svévole státu, stran aktivity restituentů ve veřejných nabídkách, jakož i stran závěrů, co je dostatečná nabídka pozemků, kdy v současnosti postačuje, aby stát nabízel oprávněným osobám pozemky k uspokojení jejich nároků v rámci celé ČR (nikoli pouze ve zvoleném katastrálním území či jeho okolí). Přesto je soud přesvědčen o tom, že je nutno v tomto konkrétním případě argumentaci žalované (vedlejšího účastníka) odmítnout. Dle přesvědčení soudu je nemyslitelné, aby soud nerespektoval závazný právní názor Nejvyššího soudu v předmětné věci, který byl vysloven zcela jednoznačně. Liknavost a svévole státu byla shledána, nabídka pozemků v k.ú. [adresa] byla nedostatečná a žalobci mají nárok na přímé uspokojení svého restitučního nároku soudní cestou. Bylo by zcela v rozporu s principem právní jistoty v právním státě, pokud by restituentům spoléhajícím na závaznost rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR v jejich konkrétní věci bylo následně „slíbené“ právo soudní ochrany po dalších letech odepřeno s poukazem na vývoj judikatury. Uvedené by představovalo nepřípustný zásah do oprávněného očekávání restituentů, že názor nejvyšší soudní instance bude respektován. Nelze tak klást k tíži žalobkyň, že se v průběhu řízení nepřihlašovaly do veřejných nabídek a čekaly na rozhodnutí soudu o této žalobě. Soud I. stupně v tomto řízení není oprávněn podrobovat rozhodnutí Nejvyššího soudu kritice či s ním polemizovat, nýbrž je vázán právním názorem v něm vysloveným dle § 243g odst. 1 ve spojení s § 226 odst. 1 o.s.ř., což hodlá i přes nesouhlas žalovaných respektovat. Z těchto důvodů se proto soud v tomto řízení nezabýval skladbou pozemků nabízených žalovanou ve veřejných nabídkách a neprovedl k důkazu žalovanou předkládané sezamy těchto pozemků, stejně jako nezjišťoval míru aktivity žalobkyň či jejich právních předchůdců v době po vydání rozhodnutí Nejvyššího soudu.

8. Pokud jde o konkrétní náhradní pozemky, které žalobkyně učinily předmětem řízení, pak výpisy z katastru nemovitostí včetně katastrálních map, místním šetřením konaným dne [datum] a nájemními smlouvami včetně všech jejich dodatků (založeny na čl. 752–755, 761–812 a 1251–1262) bylo zjištěno následující:

9. Pozemek p.č. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalované má výměru [Anonymizováno] m2 a tvoří zahradu k rodinnému domku čp. [Anonymizováno] ve vlastnictví [jméno FO]. [jméno FO] je nájemcem pozemku na podkladě nájemní smlouvy č. [Anonymizováno] uzavřené se žalovanou dne [datum] ve znění dodatků č. 1 a 2 (čl. 794-799 a čl. 1253).

10. Pozemky p.č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] mají výměry [Anonymizováno] m2 a [Anonymizováno] m2 a tvoří zahradu k rodinnému domku čp. [Anonymizováno] v podílovém spoluvlastnictví [Jméno účastníka C], [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO]. Aktuálním nájemcem pozemků je na podkladě nájemní smlouvy č. [Anonymizováno] uzavřené se žalovanou dne [datum] ve znění dodatků č. 1 a 2 (čl. 801-805 a 1255-1256) [jméno FO].

11. Pozemky p.č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ve vlastnictví žalované mají výměru [Anonymizováno] m2 a [Anonymizováno] m2 a tvoří zahradu k rodinnému domku čp. [Anonymizováno] ve vlastnictví [jméno FO], který je dle sdělení žalované i nájemcem těchto pozemků.

12. Pozemek p.č. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalované má výměru [Anonymizováno] m2 a tvoří zahradu k rodinnému domku čp. [Anonymizováno] ve vlastnictví [Jméno účastníka A] a [jméno FO]. Manželé [jméno FO] jsou na podkladě nájemní smlouvy č. [Anonymizováno] ze dne [datum] a nájemní smlouvy č. [Anonymizováno] ze dne [datum], uzavřených se žalovanou, ve znění pozdějších dodatků (čl. 781-793 a 1251-1252, 1261-1262), nájemci předmětného pozemku.

13. Pozemek p.č. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalované má výměru [Anonymizováno] m2 a tvoří zahradu k rodinnému domku čp. [Anonymizováno] ve vlastnictví [jméno FO]. [jméno FO] je v současnosti nájemcem předmětného pozemku na podkladě nájemní smlouvy č. [Anonymizováno] uzavřené se žalovanou dne [datum] ve znění dodatku č. [hodnota] (čl. 769-774).

14. Pozemek p.č. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalované má výměru [Anonymizováno] m2 a tvoří zahradu k rodinnému domku čp. [Anonymizováno] ve vlastnictví [Jméno účastníka B] a [adresa]. [právnická osoba] je nájemcem předmětného pozemku na podkladě nájemní smlouvy č. [Anonymizováno] uzavřené se žalovanou dne [datum] ve znění dodatku č. 1 (čl. 806-812).

15. Pozemek p.č. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalované má výměru [Anonymizováno] m2 a stojí na něm část dřevěné kolny (garáže) v užívání manželů [jméno FO], nájemcem pozemku je dle nájemní smlouvy č. [Anonymizováno] uzavřené se žalovanou dne [datum] ve znění dodatku č. 1 (čl. 765-768 a 1259-1260) [jméno FO].

16. Pozemky p.č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ve vlastnictví žalované mají výměru [Anonymizováno] m2 a [Anonymizováno] m2 a tvoří zahradu k rodinnému domku čp. [Anonymizováno], v současnosti v podílovém spoluvlastnictví [jméno FO] a [jméno FO]. Dle sdělení žalované ze dne 12. 5. 2011 a ze žádosti o převod pozemků do vlastnictví byla v tomto období nájemcem pozemků [jméno FO], která dříve vlastnila i dům čp. [Anonymizováno]. Aktuální stav nájmu těchto pozemků žalovaná nedoložila.

17. Pozemek p.č. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalované má výměru [Anonymizováno] m2 a navazuje na pozemek p.č. [Anonymizováno] u domku p.č. [hodnota] ve společném jmění manželů [právnická osoba] a [právnická osoba]. Manželé [jméno FO] jsou nájemci pozemku na podkladě nájemní smlouvy č. [Anonymizováno] uzavřené se žalovanou dne [datum] ve znění dodatku č. 1 (čl. 765-768 a 1257-1258).

18. Pozemek p.č. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalované má výměru [Anonymizováno] m2, nachází se na něm sloup elektrického vedení a nikdo jej neužívá.

19. Pozemky p.č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ve vlastnictví žalované mají výměry [Anonymizováno] m2 a [Anonymizováno] m2, jsou zatravněny a nikdo je neužívá (s výjimkou malé připlocené části p.č. [Anonymizováno] k p.č. [Anonymizováno] - bez právního důvodu).

20. Do řízení v jeho průběhu vstoupili jako vedlejší účastníci pan [Jméno účastníka A], pan [právnická osoba], paní [jméno FO], paní [Jméno účastníka D] a obec [adresa]. 21. [Jméno účastníka A] poukázal na skutečnost, že celý pozemek p.č. [Anonymizováno] užívá jako zahradu, je nutný pro přístup do domu čp. [Anonymizováno], pozemek má od státu pronajatý a rád by jej odkoupil, s převodem na žalobkyně nesouhlasí. [právnická osoba] rovněž uvedl, že pozemek p.č. [Anonymizováno] využívá jako zahradu ke svému domu čp. [Anonymizováno], tento nevelký prostor potřebuje pro přístup k domu, uskladnění dřeva, parkování vozu, má zde dílnu, se žalobou a převodem pozemku na žalobkyně rozhodně nesouhlasí. [jméno FO] a [jméno FO] uvedly, že užívají pozemky p.č. [Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno] jako nezbytně nutné pro přístup k domu čp. [Anonymizováno], s jejich převodem na žalobkyně nesouhlasí, bez těchto pozemků by užívání domu bylo prakticky nemožné.

22. Soud dospěl k závěru, že ohledně pozemků p.č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] jejich převodu na žalobkyně nebrání žádná zákonná ani jiná překážka. Pozemky nikdo neužívá, nejsou funkčně spjaty se žádnými stavbami a navíc p.č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vhodně navazují na další pozemky, které již žalobkyně mají ve svém vlastnictví (p.č.[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]). Soud nechal tyto pozemky znalecky ocenit, a to v cenách dle vyhlášky č. 316/1990 Sb. a stavu současném. [tituly před jménem] [jméno FO], znalkyně z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí, stanovila cenu pozemku p.č. [Anonymizováno] na částku 1 744,86 Kč, cenu pozemku p.č. [Anonymizováno] na částku 31 736,68 Kč a cenu pozemku p.č. [Anonymizováno] na částku 813,40 Kč (ocenění provedeno včetně trvalých porostů a oplocení- čl. 998). Celkem tyto tři pozemky mají hodnotu 34 294,94 Kč a soud rozhodl o jejich vydání žalobkyním.

23. Z výpisů z katastru nemovitostí a především z místního šetření soud naopak shledal, že pro převod do vlastnictví žalobkyň jsou zcela nevhodné pozemky p.č. [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], a to i jejich případné části (o oddělení malého kusu p.č. [Anonymizováno] viz. níže). Všechny tyto pozemky tvoří zahrádky k rodinným domům, na nichž jejich obyvatelé hospodaří, ať již zde pěstují plodiny, uskladňují dřevo či další věci potřebné k životu na venkově, parkují vozidlo, případně chovají psa atd.. Všechny tyto pozemky s ohledem na svou nevelkou výměru (která se v maximálním případě pohybuje okolo 400 m2) jsou pro vlastníky rodinných domů v jejich bezprostředním sousedství nezbytně nutné a je namístě závěr, že tyto pozemky v celém svém rozsahu tvoří jeden funkční celek se stavbami těchto rodinných domů a jsou proto dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb. o půdě z převodu na oprávněné osoby vyloučeny (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 4447/2017).

24. K odlišným závěrům soud dospěl ohledně pozemků p.č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Tyto pozemky svou výměrou [Anonymizováno] m2 a [Anonymizováno] m2 přesahují dle názoru soudu plochu nezbytně nutnou k užívání společně se stavbou rodinného domu, za kterou lze z pohledu soudu pokládat pozemek o výměře cca 500 m2 (shodně viz. názor Krajského soudu v Plzni prezentovaný v rozhodnutí čj. [Anonymizováno] ze dne [datum], jímž byl změněn rozsudek Okresního soudu v Klatovech čj. [Anonymizováno] ze dne [datum]). U pozemku p.č. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že je vlastnicí domu čp. [Anonymizováno] paní [jméno FO] užíván pouze omezeně, v jeho cca dvou třetinách je předělen živým plotem ze smrčků, za nímž není užíván vůbec. [jméno FO] do řízení jako vedlejší účastnice nevstoupila, k věci se žádným způsobem nevyjádřila (ačkoli o probíhajícím řízení věděla), ani jednoho ze dvou místních šetření se nezúčastnila (ačkoli o nich byla vždy žalovanou informována), soud tedy její stanovisko ohledně užívání předmětného pozemku nezná. Soud s respektem k nutnosti zachovat pro paní [jméno FO] k funkčnímu užívání s jejím domem zahradu o výměře cca 500 m2 nechal znalcem z oboru geodézie [tituly před jménem] [jméno FO] vyhotovit geometrický plán na oddělení části pozemku, na jehož podkladě vznikl nový pozemek p.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, který zůstává jako funkční celek – zahrada k rodinnému domu č.p. [Anonymizováno], a nový pozemek p.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, který se vydává jako náhradní pozemek žalobkyním (k nesouhlasu žalované a vedlejšího účastníka obce [adresa] s dělením pozemků viz. níže). Tento pozemek opět funkčně navazuje na p.č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyň. Pro úplnost se uvádí, že na nově vzniklém pozemku p.č. [Anonymizováno] se sice nachází malá dřevěná kolna, tato však není spojena se zemí žádnými základy, jedná se tedy o věc movitou a evidentně schopnou celkem nenáročného přemístění. Soud nechal nově vzniklý pozemek p.č. [Anonymizováno] znalecky ocenit v cenách dle vyhlášky č. 316/1990 Sb. a stavu současném, a to znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalkyně stanovila cenu nově vzniklého pozemku p.č. [Anonymizováno] na částku 13 980,80 Kč, z čehož částka 5 710,20 Kč představovala cenu pozemku, částka 6 581 Kč cenu porostů a částka 1 689,60 cenu dřevěné kolny. Ohledně porostů znalkyně uvedla, že se zde nachází modřín v ceně 281 Kč a živý plot ze smrčků o celkové délce 42 m v ceně 150 Kč/m, tj. hodnota živého plotu činí celkem 6 300 Kč. Jak vyšlo následně najevo a bylo zjištěno z dodatku znalce [tituly před jménem] č. [Anonymizováno] po přesném zaměření živého plotu, tento leží na nově vzniklém pozemku p.č. [Anonymizováno] délkou [Anonymizováno] m2. Soud proto vycházel z ceny živého plotu 41m krát 150 Kč (6 150 Kč) a z ceny modřínu 281 Kč, celkem tedy za porosty 6 431 Kč. Hodnotu kolny soud do ocenění pozemku nezapočítal vůbec, neboť jak bylo řečeno výše, tato kolna není stavbou, nýbrž věcí movitou, není tedy součástí pozemku (není ve vlastnictví žalované) a nemůže být do jeho ceny započítána. S odkazem na shora uvedené soud vycházel z hodnoty pozemku p.č. [Anonymizováno] v částce 12 141,20 Kč (5 710,20 Kč pozemek + 6 431 Kč porosty).

25. Obdobná situace nastala i u pozemku p.č. [Anonymizováno] Pozemek užívají manželé [jméno FO] jako zahradu k domu čp. [Anonymizováno] v jejich vlastnictví. [jméno FO] jako vedlejší účastník a uvedl, že pozemek užívá jako zahradu (z místního šetření je uvedené evidentní – jsou zde záhonky a ovocné stromy), spodní část pozemku směrem k lesu je oddělena drátěným pletivem, p. [jméno FO] zde dle svých slov pouze seká trávu. Na pozemku má pan [jméno FO] umístěnou kolnu, v níž má uskladněné věci, tato kolna (dílna) je pro něj důležitá. Soud za respektu k této skutečnosti nechal znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] vyhotovit geometrický plán na oddělení části pozemku tak, aby předmětná kolna zůstala na pozemku funkčně spjatém s domem, na podkladě tohoto geometrického plánu tak vznikl nový pozemek p.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, který zůstává jako funkční celek – zahrada k rodinnému domu č.p. [Anonymizováno], a nový pozemek p.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, který se převádí jako náhradní pozemek žalobkyním. Tento pozemek p.č. [Anonymizováno] funkčně navazuje na p.č. [Anonymizováno], který je žalobkyním tímto rozsudkem rovněž vydáván. Ohledně nově vzniklého pozemku p.č. [Anonymizováno] stanovila znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] jeho cenu na částku 4 968,20 Kč, z čehož částka 1 910,20 Kč představuje cenu samotného pozemku, cena porostů činí 2 380 Kč a cena oplocení 678 Kč. Soud z částky 4 968,20 Kč jakožto z ceny pozemku se všemi jeho součástmi vycházel.

26. Soud rovněž vydal žalobkyním část pozemku p.č. [Anonymizováno], avšak pouze v rozsahu jeho malé části o výměře [Anonymizováno] m2 k zajištění přístupu žalobkyň ke stavbě garáže na jejich pozemku p.č. [Anonymizováno] z veřejné komunikace. Geometrickým plánem [tituly před jménem] [jméno FO] byl tedy z pozemku p.č. [Anonymizováno] oddělen nově vzniklý pozemek p.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 a ten byl vydán žalobkyním. Pro úplnost soud uvádí, že na místním šetření přítomný pan [jméno FO] (spoluvlastník domu čp. [Anonymizováno], s nímž je zahrada p.č. [Anonymizováno] užívána) s tímto postupem vyslovil souhlas. Tento vjezd do garáže, nezaplocený, vydlážděný zámkovou dlažbou beztak nemůže mít pro majitele domu čp. [Anonymizováno] žádný faktický význam. Ohledně nově vzniklého pozemku p.č. [Anonymizováno] znalkyně dospěla k ceně 1 030,60 Kč, sestávající z částky 111,60 Kč (cena samotného pozemku) a z částky 919 Kč (cena zámkové dlažby). Soud tímto vzal cenu pozemku p.č. [Anonymizováno] v částce 1 030,60 Kč za prokázanou.

27. Soud shrnuje, že žalobkyním byly převedeny pozemky p.č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], a dále pozemek p.č. [Anonymizováno] (oddělen GP z p.č. [Anonymizováno]), pozemek p.č. [Anonymizováno] (oddělen GP z p.č. [Anonymizováno]) a pozemek p.č. [Anonymizováno] (oddělen GP z p.č. [Anonymizováno]), vše v k.ú. [adresa], v celkové hodnotě 52 434,94 Kč. Restituční nárok žalobkyň tak byl nejenže plně uspokojen, ale co do výše 2 865,94 Kč přečerpán. Aktuální soudní judikatura možnost přečerpání restitučního nároku připouští (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 1623/2019, 28 Cdo 1543/2021, 28 Cdo 1775/2024) se současnou nutností vyslovit povinnost restituentů vykompenzovat bezdůvodné obohacení, kterého se jim přečerpáním jejich nároku dostalo. Žalobkyně s náhradou bezdůvodného obohacení v důsledku přečerpání jejich restitučního nároku vyslovily souhlas. Pokud jde o kritéria určení výše tohoto bezdůvodného obohacení, soudy bohužel doposud jasné vodítko k výpočtu neposkytly. Rozhodnutí NS 28 Cdo 1543/2021 hovoří o nutnosti zohlednění inflačního koeficientu, který odráží míru inflace a vyrovnává ztrátu hodnoty peněz, k níž došlo ode dne účinnosti zákona o půdě do současnosti s tím, že jeho hodnota činila v r. 2021 dosáhla č.

6. Ústavní soud ve svém rozhodnutí sp.zn. IV. ÚS 2827/22 (týkajícím se poskytnutí přiměřené náhrady za nevydaný pozemek) zdůrazňuje, že finanční náhrada má být přiměřená, přičemž tržní cena nemovitostí sice nemusí být ekvivalentem aktuální tržní ceny, ale není bez významu, přičemž „koeficient šestinásobku neodpovídá vývoji cen nemovitostí v třicetiletém období (1991-2021)“. V tomtéž duchu se nese argumentace Nejvyššího soudu v nejnovějším rozhodnutí 28 Cdo 1775/2024, který uvedl, že „je na soudu zjišťujícím výši bezdůvodného obohacení, aby v poměrech projednávané věci vymezil taková relevantní kritéria, na jejichž základě bude moci výši nároku určit. Soudu se otevírá prostor pro stanovení výše nároku úvahou dle § 136 o.s.ř., v jejímž rámci by měl být zohledněn cenový vývoj určitého druhu pozemku, jehož vydáním byl restituční nárok oprávněné osoby přečerpán, s přihlédnutím ke kritériím vážícím se ke kvalitativním aspektům pozemku… Ve světle judikatury Ústavního soudu se však již nejeví (inflační) koeficient šestinásobku dostatečným a bude na soudu, aby úvahou stanovil přiměřenou a rozumnou výši bezdůvodného obohacení odrážející rovněž míru inflace a vyrovnal tím snížení hodnoty peněz v období mezi účinností zákona o půdě a současností.“ Soud v daném případě pokládá za vhodné uvést, že přečerpání restitučního nároku žalobkyň v tomto řízení rozhodně nebylo jeho záměrem. Soud v průběhu řízení usiloval o to, aby žalobkyním byly převedeny takové pozemky či jejich části, které by jejich nárok ideálně zcela či ze značné části uspokojily a snažil se v rámci oddělování pozemků geometrickým plánem postupovat tak, aby vznikly pozemky, které svou výměrou budou nejenže respektovat nutnost zachování potřebné výměry zahrady k užívání s rodinnými domky, ale i svou cenou budou přiměřené restitučnímu nároku žalobkyň (soud se šetření znalce při oddělování pozemků osobně zúčastnil). Tento záměr se ne zcela zdařil v důsledku pro soud překvapivého vysoko oceněného porostu živého plotu na p.č. [Anonymizováno] (vzniklého z p.č. [Anonymizováno]), který svou cenou 6 150 Kč převyšuje hodnotu samotného pozemku p.č. [Anonymizováno] (5 710,20 Kč). Soud je názoru, že v daném případě je na místě do úvahy o výši bezdůvodného obohacení promítnout i toto kritérium. Živý plot se z převážné části nachází na hranici mezi pozemkem [Anonymizováno] a pozemkem ve vlastnictví žalobkyň p.č. [Anonymizováno] (byť leží ještě na p.č. [Anonymizováno]- viz. příloha č. 2 dodatku znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] – čl. 1311). Bezdůvodné obohacení žalobkyň, k němuž došlo v důsledku převedení pozemku i s tímto živým plotem, dle názoru soudu nelze stavět zcela na roveň bezdůvodnému obohacení, k němuž by došlo převodem pozemku o větší výměře, tedy bezdůvodnému obohacení o další čtvereční metry půdy. Soud za této situace nezjišťoval a nezohlednil aktuální tržní cenu pozemku p.č. [Anonymizováno] jako kritérium pro určení výše bezdůvodného obohacení a vycházeje z výše citované judikatury, dle které není inflační koeficient šestinásobku dostatečným, stanovil volnou úvahou bezdůvodné obohacení žalobkyň na desetinásobek částky, o kterou byl restituční nárok přečerpán, tj. 10 x 2 865,94 Kč, což činí 28 659,40 Kč. Tuto částku proto soud v rámci smlouvy, u níž nahradil projev vůle žalované s jejím uzavřením, uložil za povinnost žalobkyním zaplatit v částkách dle výše jejich podílů na restitučním nároku (bod IV. smlouvy).

28. K námitkám účastníků týkajících se vydávaných pozemků a jejich ocenění:

29. Žalovaná a vedlejší účastník obec [adresa] opakovaně poukazovali na to, že převodu žalobkyněmi zvolených náhradních pozemků brání jejich poloha v [Anonymizováno] (§ 6 písm. f) zákona č. 503/2012 Sb.). K tomu je nutno uvést, že tato překážka zde dána není, neboť uvedené pozemky nejsou pozemky zemědělskými. Pozemky jsou jednak vedené v katastru nemovitostí jako „ostatní plocha“ a jednak tyto pozemky nejsou a ani v budoucnu nemají být zemědělsky obhospodařovány (viz. např. rozhodnutí NS 28 Cdo 1081/2009), neboť se jedná o pozemky, které jsou územním plánem obce [adresa] určeny k zastavění (čl. 897-898). Ostatně sama žalovaná ve svém podání na čl. 692 o předmětných pozemcích uvádí, že je „nelze zemědělsky obhospodařovat a žádný z pozemků netvoří zemědělský půdní fond“. Soud uzavírá, že pozemky, o jejichž převodu na žalobkyně bylo rozhodnuto, nejsou z takového převodu vyloučeny dle § 6 písm. f) z.č. 503/2012 Sb.

30. Vedlejší účastník obec [adresa] v řízení uváděl, že převodu pozemků (jejich částí) p.č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] na žalobkyně brání překážka věci pravomocně rozhodnuté, kterou tvoří rozsudek Okresního soudu v Klatovech čj. [Anonymizováno] ze dne [datum], který byl potvrzen v rozsahu týkajících se těchto pozemků rozsudkem Krajského soudu v Plzni čj. [Anonymizováno] ze dne [datum]. K tomu je nutno uvést, že ačkoli se v řízení vedeném u Okresního soudu v Klatovech pod sp.zn. [Anonymizováno] jednalo mj. i o pozemcích p.č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], uvedené řízení bylo řízením o vydání nemovitostí dle § 9 zákona o půdě, tedy řízení dle části páté o.s.ř. ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem. Z uvedeného plyne, že zde není dána totožnost předmětu řízení, když žaloba dle části páté představuje požadavek na nahrazení rozhodnutí správního orgánu (zde Pozemkový úřad [adresa]), oproti tomu žaloba v projednávané věci řeší uspokojení restitučního nároku žalobkyň prostřednictvím náhradních pozemků. V řízení [Anonymizováno] Krajský soud v Plzni rozhodl rozsudkem č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] o vydání pozemků p.č. [Anonymizováno], p.č. [Anonymizováno], p.č. [Anonymizováno] a p.č. [Anonymizováno] žalobkyním s tím, že tyto pozemky netvoří funkční celek se stavbou č.p. [Anonymizováno] a nejsou nutné k jejímu užívání. Pozemek p.č. [Anonymizováno] pak žalobkyním nevydal, čímž potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně. Současně však konstatoval, že p.č. [Anonymizováno] bezprostředně obklopující pozemkovou parcelu, na níž je stavba rodinného domu čp. [Anonymizováno] „je zahradou k rodinnému domu o rozloze více než přiměřené, mnohonásobně převyšující, než jak je tomu u rodinných domů čp. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno].“ Soud je shodně přesvědčen o tom, že pozemek p.č. [Anonymizováno] v celé výměře žalobkyním převést nelze, tím by ostatně i porušil zásadu, dle které nemohl-li by být určitý pozemek vydán jako předmět naturální restituce, nelze jej poskytnout jako pozemek náhradní (NS 28 Cdo 4185/2019), nicméně v daném případě soud žalobkyním poskytuje pouze oddělenou část tohoto pozemku, nyní označenou jako p.č. [Anonymizováno] s tím, že k funkčnímu užívání se stavbou zůstává p.č. [Anonymizováno] s dostatečnou výměrou [Anonymizováno] m2. Je nutno vzít do úvahy, že v řízení dle části páté nelze přistupovat k oddělení části pozemku geometrickým plánem, jako tomu bylo učiněno v tomto řízení. Pokud jde o pozemek p.č. [Anonymizováno], v řízení [Anonymizováno] soud konstatoval, že se jedná o pozemek, který nelze žalobkyním vydat, neboť tvoří jeden funkční celek se stavbou rodinného domu čp. [Anonymizováno] a je k jeho užívání nezbytně nutný, dokonce tento pozemek zajišťuje jediný přístup do domu. S tímto hodnocením se soud zcela ztotožňuje s tím, že tento pozemek nelze žalobkyním převést ani jako pozemek náhradní, nicméně oddělil z tohoto pozemku jeho malou část o výměře [Anonymizováno][Anonymizováno]m2 (p.č. [Anonymizováno]), kdy jak již bylo řečeno výše, tato část pozemku je pro majitele domu čp. [Anonymizováno] zcela nevyužitelná, jde o vydlážděnou plochu tvořící vjezd z veřejné komunikace do garáže ve vlastnictví žalobkyň. Ze všech shora popsaných důvodů soud konstatuje, že ohledně pozemků p.č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] se o překážku věci pravomocně rozhodnuté ve vztahu k rozsudku Okresního soudu v Klatovech a rozsudku Krajského soudu v Plzni ve věci [Anonymizováno] nejedná.

31. Žalovanou a vedlejším účastníkem obcí [adresa] byl dále napadán postup soudu, jímž přistoupil k oddělení částí pozemků p.č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] s argumentací, že soud nemá k takovému dělení pravomoc, k tomu je oprávněn pouze správní orgán (stavební úřad). Pokud by si soud takovouto pravomoc osoboval, pak musí při dělení pozemku vycházet ze stejných hledisek, z jakých by vycházel stavební úřad. Za tímto účelem bylo k důkazu také navrhováno stanovisko stavebního úřadu k dělení pozemků. K uvedené problematice soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 509/2021 ze dne [datum], dle kterého „rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu ve smyslu § 82 odst. 3 zákona č.183/2006 Sb., k jehož vydání se nevyžaduje rozhodnutí stavebního úřadu o rozdělení pozemku, se rozumí i pravomocný rozsudek soudu o nahrazení projevu vůle povinné osoby uzavřít s oprávněnou osobou podle § 11a odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. smlouvu o bezúplatném převodu náhradního pozemku v situaci, kdy tento pozemek sice není vhodný k vydání oprávněné osobě v celé své výměře, ale jeho převoditelnost je dána k části oddělené geometrickým plánem, jenž se stává nedílnou součástí rozsudku.“ Ohledně této otázky je pak dále nutno odkázat na rozhodnutí pléna Ústavního soudu sp.zn. Pl.ÚS-st. 54/21 ze dne 12. 10. 2021, dle něhož „rozhodnou-li obecné soudy v řízení o nahrazení projevu vůle povinné osoby k bezúplatnému převodu náhradního pozemku na oprávněnou osobu dle § 11a zákona č. 229/1991 Sb. (zákon o půdě) na základě k rozsudku přiloženého geometrického plánu, nepostupují ultra vires (na hranici své pravomoci), nýbrž poskytují ochranu právu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Postup soudu, jímž realizoval oddělení částí pozemků, které shledal pro uspokojení restitučního nároku žalobkyň vhodnými, má oporu ve výše uvedené judikatuře. S ohledem na její citované znění soud také neprovedl v tomto řízení důkaz zjištěním stanoviska stavebního úřadu k dělení pozemků.

32. Žalobkyně v tomto řízení nesouhlasily s oceněním náhradních pozemků znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] jakožto pozemků stavebních, odkazovaly přitom na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] (čl. 1044), který pozemky (s výjimkou p.č. [Anonymizováno] ocenil částkou 3 Kč/ m2, neboť jsou evidovány v katastru nemovitostí jako „ostatní plocha“. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že nezohlednil aktuální územní plán obce [adresa], který pozemky určuje k zastavění, neboť předmětná oceňovací vyhláška s pojmem územní plán nepracuje, rozhodující pro něj byla jen bonita uvedená v katastru nemovitostí. S takovým postupem znalce soud nesouhlasí. Z územního plánu obce [adresa] (čl. 897-898) bylo zjištěno, že pozemky, které jsou předmětem žaloby, jsou (až na výjimky některých jejich malých částí) určeny k zastavění stavbami pro bydlení. Dle § 11a odst. 14 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě „Cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl.č. 316/1990 Sb, přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhl.č. 85/1976 Sb. se nepoužijí.“ Z uvedeného je zřejmé a odpovídá i soudní judikatuře (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 2857/2018), že náhradní pozemky je nutno oceňovat dle stavu, v jakém jsou v okamžiku jejich vydání oprávněné osobě. Jsou-li takové pozemky v době jejich vydání oprávněné osobě určeny územním plánem k zastavění, je nezbytné je ocenit jako pozemky stavební. Ze shora uvedeného je patrné, že tyto zásady a územní plán obce [adresa] znalec [tituly před jménem] [jméno FO] nerespektoval a jeho posudek proto nelze v tomto řízení použít. Naopak za správný pokládá soud znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], která se předmětnými pravidly řídila a pozemky ocenila jako stavební. Proto soud z jejího znaleckého posudku ve znění jeho dodatků vycházel.

33. Žalovaná a vedlejší účastník obec [adresa] vytkli soudu nesprávné zadání znaleckého posudku znalci [tituly před jménem] [jméno FO], když znalec měl použít k ocenění oddělených částí pozemků [tituly před jménem] [jméno FO] pouze jako konzultantku, což je v rozporu se zákonem. K tomu soud uvádí, že dle § 23 zákona č. 254/2019 Sb. o znalcích vyžaduje-li to povaha věci, je znalec oprávněn přibrat se souhlasem zadavatele konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek. Dle komentářové literatury je přizvání konzultanta možné, pakliže to vyžaduje povaha věci, jedná se o zvláštní dílčí otázku a se zapojením konzultanta vyslovil souhlas zadavatel posudku, přičemž zvláštní dílčí otázkou je úkol, který je možno samostatně vymezit a který spadá do jiné odbornosti, než jakou má znalec. Soud je přesvědčen, že se uvedenému nezpronevěřil, a to zvláště za situace, kdy [tituly před jménem] [jméno FO] v tomto řízení byla již dříve samostatně ustanovena znalkyní pro ocenění pozemků (byť ne těch oddělených), přičemž i v rámci znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] své ocenění zpracovala samostatně. Vůči osobě znalkyně nikdo nic v průběhu celého řízení nenamítal. Z pohledu soudu se námitka ohledně její pozice „konzultantky“ jeví jako zcela formalistická za situace, kdy práci znalkyně žalovaná ani vedlejší účastník nijak nezpochybňovali a vytýkaný „nedostatek“ nemá žádný vliv na výsledek tohoto řízení. Žalovaná a vedlejší účastník obec [adresa] dále kritizovali znalce [tituly před jménem] [jméno FO] za pochybení stran formálních náležitostí jeho znaleckého posudku. Znalec uvedl (čl. 1212 p.v.), že znalecký posudek má sice všechny náležitosti dle platných předpisů, nicméně připustil jisté pochybení ohledně jeho „designu“, na pokyn soudu posudek vytiskl v upravené podobě, jaká je v přílohové obálce na čl. 1266-1313. I tato opravená verze posudku byla ze strany žalované podrobena kritice (viz. čl. 1341 p.v.). Námitka, že titulní strana neobsahuje IČ znalce je neoprávněná, ve spodní části titulní strany se IČ znalce nachází, kompletní informace o znalci jsou pak uvedeny na straně č. 7 posudku. K nesouladu čísla položky znaleckého posudku s elektronickou evidencí znalců se soud není schopen vyjádřit. O institutu konzultanta bylo pojednáno výše a co se týče namítané absence „citace zadané otázky a odpovědi na ni“ v závěru posudku, pak se sluší připomenout, že výstupem tohoto znaleckého posudku byl geometrický plán, nikoli odpověď na jakékoli otázky. Geometrický plán byl dle názoru soudu řádně zpracován, ostatně vůči jeho odborné správnosti nikdo z účastníků žádné námitky nevznesl. Ve světle shora uvedeného se námitky žalované i vedlejšího účastníka stran nedodržení náležitostí posudku jeví soudu na hraně nežádoucího formalismu a s tím spojená kritika osoby znalce jakožto „nevhodně zvoleného“ jako zcela nepřiměřená. Soud shrnuje, že znalecký posudek z oboru geodézie byl zpracován řádně, znalec zadání soudu dodržel, geometrický plán, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, má všechny náležitosti a tvoří odborně nezpochybněný podklad pro oddělení částí pozemků. Ocenění oddělených pozemků znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] nebylo co do správnosti nikým relevantně zpochybněno, s námitkou zástupce žalobkyně ohledně ocenění pozemků jakožto stavebních se soud vypořádal výše.

34. Pro úplnost soud uvádí, že v tomto řízení nevyvodil žádné závěry ze znaleckého posudku [adresa] (čl. 268) a [tituly před jménem] [jméno FO] (čl. 264). Posudek znalce [adresa] byl zpracován v r. 2005 a posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] v r. 2011, tedy oba jsou pro rozhodování v r. 2025 neaktuální, neboť neodrážejí stav náhradních pozemků v době rozhodování soudu. Soud proto hodnotil pouze znalecké posudky aktuální znalců [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], jejich zhodnocení je uvedeno výše.

35. Pro úplnost soud uvádí, že v tomto řízení nevyvodil žádné podstatné závěry z listin na čl. 421-437. Skutečnost, že majitelé domů v sousedství dotčených pozemků (popř. obec [adresa]) žádali žalovanou o převod pozemků do svého vlastnictví nemá v tomto řízení žádný zásadní význam a netvoří sama o sobě zákonnou překážku pro převod pozemků na restituenty.

36. Soud se v tomto řízení nezabýval hodnocením vhodnosti převodu pozemku p.č. [Anonymizováno], který svou výměrou [Anonymizováno] m2 rovněž přesahuje plochu nutnou k užívání se stavbou rodinného domu, nicméně tento pozemek nenavazuje na žádný z pozemků, které již mají žalobkyně ve vlastnictví či jim jsou převáděny tímto rozhodnutím, soud proto dal přednost uspokojení nároku žalobkyň převodem části sousedního p.č. [Anonymizováno], který navazuje na p.č. [Anonymizováno].

37. Soud s ohledem na vše shora uvedené rozhodl výrokem I. o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobkyněmi smlouvu ve znění uvedeném v tomto výroku, výrokem II. pak soud žalobu zamítl v rozsahu, v němž by došlo k převodu pozemků pro tyto účely nevhodných za současné existence skutečnosti, že by tím beztak již byl překročen restituční nárok žalobkyň.

38. O nákladech řízení mezi žalobkyněmi a žalovanou rozhodl soud na podkladě § 142 odst. 3 o.s.ř., dle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch jen v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo úvaze soudu. V daném případě žalobkyně co do základu nároku uspěly, konkrétní množství a hodnota náhradních pozemků, které na ně jsou převáděny, závisely na znaleckém ocenění. Žalobkyním tak náleží následující náklady řízení: Za období od [datum] (podání žaloby) do 31.8.2006 náleží žalobkyním náklady jejich zástupce dle § 7 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve znění do 31.8.2006 za zastoupení [Jméno žalobkyně A] z tarifní hodnoty 8 261,50 Kč odměna 800 Kč/úkon, u [tituly před jménem] [jméno FO] z tarifní hodnoty 8 261,50 Kč odměna 800 Kč/úkon, u [jméno FO] z tarifní hodnoty 16 523 Kč odměna 940 Kč/úkon a u [jméno FO] z tarifní hodnoty 16 523 Kč odměna 940 Kč/úkon (celkem tedy 3 480 Kč za všechny zastupované), přičemž zástupce žalobců uskutečnil v tomto období 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, účast na jednání soudu dne [datum]), náleží mu proto za všechny zastupované osoby 3 x 3 480 Kč, tj. 10 440 Kč, k tomu 3 x režijní paušál po 75 Kč dle § 13 téže vyhlášky (225 Kč), celkem tedy 10 665 Kč. Za období od 1.9.2006 do 31.12.2010 náleží žalobkyním náklady jejich zástupce dle § 7 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve znění do 31.12.2010 za zastoupení [Jméno žalobkyně A] z tarifní hodnoty 8 261,50 Kč odměna 1 200 Kč/úkon, u [tituly před jménem] [jméno FO] z tarifní hodnoty 8 261,50 Kč odměna 1 200 Kč/úkon, u [jméno FO] z tarifní hodnoty 16 523 Kč odměna 1 424 Kč/úkon a u [jméno FO] z tarifní hodnoty 16 523 Kč odměna 1 424 Kč/úkon (celkem tedy 5 248 Kč za všechny zastupované), a to za 4 úkony právní služby (změna žaloby ze dne 25.10.2006 a účast na třech jednáních soudu dne [datum], [datum], [datum]), náleží mu proto za všechny zastupované osoby 4 x 5 248 Kč, tj. 20 992 Kč, k tomu 4 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 téže vyhlášky, celkem tedy 22 192 Kč. Dále náleží žalobkyním náklady jejich zástupce v důsledku úmrtí [jméno FO] dne [datum] za zastoupení [Jméno žalobkyně A] (s podílem) z tarifní hodnoty 24 784,50 Kč odměna 1 680 Kč/úkon, u [tituly před jménem] [jméno FO] z tarifní hodnoty 8 261,50 Kč odměna 1 200 Kč/úkon a u [jméno FO] z tarifní hodnoty 16 523 Kč odměna 1 424 Kč/úkon (celkem tedy 4 304 Kč za všechny zastupované), a to za 7 úkonů právní služby (účast na jednání soudu [datum], závěrečný návrh, účast na jednání soudu dne [datum], podání odvolání, účast na jednání odvolacího soudu, podání dovolání, vyjádření ze dne 17.3.2009), náleží mu proto za všechny zastupované osoby 7 x 4 304 Kč, tj. 30 128 Kč, k tomu 7 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 téže vyhlášky, celkem tedy 32 228 Kč. Za období od 1.1.2011 do 31.12.2024 náleží žalobkyním náklady jejich zástupce dle § 7 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve znění do 31.12.2024 za zastoupení [Jméno žalobkyně A] z tarifní hodnoty 24 784,50 Kč odměna 1 680 Kč/úkon, u [tituly před jménem] [jméno FO] z tarifní hodnoty 8 261,50 Kč odměna 1 200 Kč/úkon, u [jméno FO] (v důsledku úmrtí [jméno FO]) z tarifní hodnoty 16 523 Kč odměna 1 424 Kč/úkon (celkem tedy 4 304 Kč za všechny zastupované), a to za 30 úkonů právní služby, z toho 2 v poloviční sazbě (celkem 7 x účast na soudních jednáních ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], dále 11 x vyjádření ve věci, 1 x podání návrhu na předběžné opatření – odměny, 2 x návrh na přerušení řízení, 1 x odvolání proti usnesení o pokračování v řízení – odměny, 2 x účast na místním šetření soudu, 1 x účast na místním šetření znalce, 4 x změna či upřesnění žalobního petitu a 1 x závěrečný návrh), náleží mu proto za všechny zastupované osoby odměna za 28 úkonů po 4 304 Kč a 2 úkony po 2 152 Kč, tj. 124 816 Kč, k tomu 30 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 vyhlášky (9 000 Kč), celkem tedy 133 816 Kč. Dále žalobkyním náleží odměna za 1 úkon právní služby spočívající v účastni zástupce na jednání dne [datum], a to dle § 7 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.1.2025 (nové znění § 12 odst. 4 a § 13 odst. 4), a to za zastoupení [Jméno žalobkyně A] z tarifní hodnoty 24 784,50 Kč odměna 2 100 Kč/úkon (nesníženo), u [tituly před jménem] [jméno FO] z tarifní hodnoty 8 261,50 Kč odměna 1 200 Kč/úkon (sníženo o 20 %), u [jméno FO] z tarifní hodnoty 16 523 Kč odměna 1 068 Kč/úkon (sníženo o 40 %), celkem tedy 4 368 Kč za všechny zastupované, k tomu 1 režijní paušál v částce 450 Kč, celkem tak za zastoupení u jednání [datum] náleží žalobkyním 4 818 Kč. Dále mají žalobkyně nárok na následující hotové výdaje svého zástupce: cestovné k odvolacímu soudu dne [datum] v částce 540 Kč, cestovné na místní šetření soudu v [Anonymizováno] dne [datum] v částce 812 Kč, cestovné na místní šetření soudu v [Anonymizováno] dne [datum] v částce 920 Kč, cestovné na místní šetření znalce v [Anonymizováno] dne [datum] v částce 992 Kč, náklady důkazu – znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] v částce 7 260 Kč a žalobkyněmi složené zálohy na náklady důkazu – znaleckého posudku v částce 30 000 Kč. Celkem činí náklady žalobkyň 244 243 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit na účet právního zástupce žalobkyň v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

39. Soud nepřiznal žalobkyním odměnu za účtovaný úkon právní služby v podobě vyjádření nesouhlasu s rozhodnutí odvolacího soudu bez jednání – jedná se o jednoduché sdělení procesní povahy, nikoli podání ve věci samé. Dále soud žalobkyním nepřiznal odměnu za účtovaný úkon spočívající v podání znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], neboť předložení důkazu není úkonem právní služby. Dále žalobkyním jako náklady řízení nelze přiznat jistotu složenou s návrhem na vydání předběžného opatření v částce 10 000 Kč, neboť tuto jistotu soud žalobkyním vrátí za současného splnění podmínek § 75b odst. 4 o.s.ř..

40. O nákladech řízení mezi žalobkyněmi a vedlejšími účastníky na straně žalované soud rozhodl výrokem IV. na podkladě § 150 o.s.ř. tak, že žádný z nich nemá na náhradu nákladů řízení právo. Vedlejší účastníci v tomto řízení nezavdali příčinu k podání návrhu (nevztahuje se však na ně § 143 o.s.ř., do řízení vstoupili z vlastní vůle), v tomto řízení pouze hájili své více či méně oprávněné zájmy. Byla to žalovaná, kdo po dlouhou dobu neuspokojil nároky žalobkyň (jejich právních předchůdců) jakožto oprávněných osob a je proto povinna nést náklady s tím spojené.

41. Výrokem V. soud vyslovil, že Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady spočívají ve znalečném, které z části platil z rozpočtu stát, nicméně s ohledem na skutečnost, že Česká republika je v této věci žalovanou i oprávněnou současně, došlo by pouze k „přelití“ finančních prostředků z rozpočtu jedné organizační složky státu do druhé, což postrádá faktický význam.

Poučení