4 C 372/2021 - 189

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Spáčilovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] proti žalovaným: 1. [Anonymizováno] [Anonymizováno] 2. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že žalovaná č. 1 je vlastnicí pozemku [Anonymizováno] par.č. [hodnota] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa] s příslušností hospodařit pro [Anonymizováno], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované č. 1 na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému č. 2 na náhradě nákladů řízení částku ve výši 36 459 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného č. 2.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] ve znění jejích doplnění domáhala jako oprávněná osoba podle § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jako „ZMV“), na žalovaných určení vlastnického práva k pozemkům parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]v katastrálním území [adresa] (dále také jako „Pozemky“) dle § 18 odst. 1 ZMV. Žalovaný č. 2 je v katastru nemovitostí veden jako vlastník Pozemků. Ovšem podle přesvědčení žalobkyně není skutečným vlastníkem Pozemků žalovaný č. 2, nýbrž [Anonymizováno] a příslušnost k hospodaření s nimi náleží žalované č.

1. Příslušnost žalované č. 1 k hospodaření s Pozemky žalobkyně vyvozuje z toho, že Pozemky jsou v katastru nemovitostí evidovány jako součást zemědělského půdního fondu. Jedná se tak o zemědělské nemovitosti dle § 1 odst. 2 zákona České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a takové nemovitosti ve vlastnictví státu spravoval podle § 17 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, [právnická osoba], jehož právní nástupkyní je žalovaná č.

1. Pozemky katastru nemovitostí odpovídají alespoň z části původním pozemkům pozemkového katastru (PK) vedeným na knihovní vložce č. [hodnota] desk zemských, katastrální území [adresa] ([Anonymizováno]). Jejich vlastníkem byl subjekt [Anonymizováno], právní předchůdce žalobkyně. Tyto pozemky tvořily původní církevní majetek ve smyslu § 2 písm. a) ZMV alespoň po část rozhodného období. V případě předmětných pozemků došlo v rozhodném období k majetkové křivdě v důsledku skutečností uvedených v § 5 písm. a) ZMV, tedy odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě). Pozemek parc. č. [hodnota] má původ v pozemku [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], oprávněné osobě byl odňat na základě výměru [Anonymizováno] [adresa] západ ze dne [datum]. [Anonymizováno] má původ v pozemku [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a v malé části též v dalším pozemku PK, který není historickým vlastnictvím oprávněné osoby, pozemek byl oprávněné osobě odňat na základě výměru [Anonymizováno] [adresa] západ ze dne [datum]. V roce [Anonymizováno] a [Anonymizováno] se na ploše bývalé parcely PK č. [hodnota] v k.ú. [adresa] vyskytovaly parcely parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] a tedy předtím došlo k posunu hranice mezi těmito katastrálními územími. Pokud žalovaný č. 2 ohlašoval v roce [Anonymizováno] údajný přechod svého vlastnictví k Pozemkům stále dle evidence PK, pouze to dokazuje skutečnost, že s Pozemky nehospodařil a nezajímal se o ně. V roce [Anonymizováno] došlo k vydělení pozemku parc. č. [Anonymizováno] z pozemku parc. č. [Anonymizováno]. Žalovaný č. 2 měl vlastnické právo k Pozemkům nabýt ex lege na základě § 1 odst. 1 zákona České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí (dále jako „ZPO“). Ke vkladu vlastnického práva žalovaného č. 2 do katastru nemovitostí došlo na základě žádosti ohlášení o přechodu vlastnického práva k nemovitostem ze dne [datum], jehož přílohou byl notářský zápis ze dne [datum], [Anonymizováno], sepsaný [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou. Žalobkyně je přesvědčena, že žalovaný č. 2 podmínky předvídané v § 1 odst. 1 ZPO nenaplnil. Nárok žalobkyně pak není limitován promlčecí dobou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Žalovanému č. 2 nemohlo nikdy svědčit právo hospodaření [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa]-[Anonymizováno], neboť se nejednalo o národní výbor, z něhož by práva a závazky mohly přejít na jakoukoliv obec. Žalovanému č. 2 nemohlo svědčit ani právo hospodaření [právnická osoba] [adresa], taková práva mohla přejít jedině na obec [adresa]. Na žalovaného č. 2 mohlo přejít právo hospodaření pouze k [Anonymizováno] části z parcely [Anonymizováno] o výměře 1 m2. Právo hospodaření nikdy nebylo institutem správního práva a údajné změny správních obvodů na právo hospodaření nemohly mít žádný přímý vliv, neboť právo hospodaření podléhalo hospodářskému zákoníku. Je pak vyloučeno, aby žalovaný č. 2 na Pozemcích vykonával faktické hospodaření, když k nim nikdy neměl právo hospodaření. I kdybychom připustili hospodaření na Pozemcích v roce [Anonymizováno], pak není zřejmé, kdo na Pozemcích hospodařil a na základě jakého titulu. Stávalo se, že zemědělci nebo [Anonymizováno] živelně hospodařili na pozemcích.

2. Žalovaná č. 1 navrhla zamítnutí žaloby a uvedla, že žalobkyně zcela obecně zpochybňuje splnění podmínek přechodu vlastnického práva k Pozemkům na žalovaného č. 2, aniž by sama osvědčila splnění podmínek stanovených v § 18 odst. 1 ZMV. Žalobkyně rezignovala na prokázání toho, že Pozemky jsou jejím původním majetkem a omezuje se na tvrzení, že Pozemky odpovídají alespoň zčásti původním pozemkům pozemkového katastru vedeným v knihovní vložce č. [hodnota] desk zemských pro katastrální území [adresa]. Žalobkyně neprokázala, že byla historickým vlastníkem Pozemků.

3. Žalovaný č. 2 nárok žalobkyně neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalobkyně opomíjí, že k přechodu Pozemků dochází ze zákona, tudíž nelze na přechody aplikovat ustanovení o neplatnosti právního jednání. Žalobkyně nijak nekonkretizuje, jaké podmínky přechodu Pozemků na žalovaného zpochybňuje. Žalovaný č. 2 z procesní opatrnosti namítá vydržení Pozemků, přičemž uplynula již i mimořádná vydržecí doba vzhledem k tomu, že žalobkyně déle než 30 let vlastnické právo žalovaného č. 2 nijak nesporovala a žalovaný č. 2 byl po celou tuto dobu v dobré víře ve své vlastnické právo. Žalovaný č. 2 rovněž namítá promlčení nároku žalobkyně, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR v této otázce považuje za nesprávné. Je třeba rovněž přihlédnout k tomu, jaké jsou nyní s ohledem na běh času možnosti žalovaného č.

2. Pozemky byly ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. ve vlastnictví České republiky, právo hospodařit s nimi měl národní výbor hlavního města [adresa], neboť okresní národní výbor, který vydal v roce [Anonymizováno] výměr, Pozemky vykoupil a k [datum] byly Pozemky připojeny k [Anonymizováno]. Na rozdíl od žalobkyní uváděného případu zde nebyli navrženi ani slyšeni žádní svědci, kteří by vyvrátili prokázaná tvrzení žalovaného č.

2. Žalobkyně zneužívá skutečnosti, že po 30 letech už je pro žalovaného extrémně složité prokázat faktické hospodaření s Pozemky. Soud by to měl zohlednit a přistoupit k posouzení této otázky citlivě, jelikož žalovaný může prokazovat splnění této podmínky pouze prostřednictvím důkazů, které lze reálně opatřit.

4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 5. [Anonymizováno] uváděná též jako [Anonymizováno] byla sloučena s církevní právnickou osobou s názvem [Anonymizováno], která se stala právním nástupcem slučovaných církevních právnických osob (rozhodnutí o sloučení církevních právnických osob dle kán. 121 CIC ze dne 1. 5. 2001 ve znění doplnění ze dne [datum]). Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v rejstříku evidovaných právnických osob Ministerstva kultury, jejím zřizovatelem je [Anonymizováno] (výpis z rejstříku evidovaných právnických osob ke dni [datum]).

6. Zapsaným vlastníkem Pozemků je žalovaný č. 2, pozemek č. [hodnota] je veden jako ostatní plocha, způsob využití zeleň, a pozemek parc. č. [Anonymizováno] je veden jako orná půda v zemědělském půdním fondu (výpis z katastru nemovitostí LV č. 347).

7. Pozemek parc. č. [hodnota] a pozemek parc. č. [Anonymizováno] se nacházejí v místě původního pozemku PK č. [hodnota] k. ú. [adresa] (kopie katastrální mapy mapový list [adresa]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] včetně ortofotomapy).

8. Jako vlastník pozemků, mj. PK č. [hodnota], zapsaných na knihovní vložce č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] ([Anonymizováno]) byl zapsán [Anonymizováno], parcela byla vedena jako pozemková (nikoliv stavební). Podle § 10 odst. 2 zákona čís. 46/1948 Sb. a výměru [Anonymizováno] [adresa] [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo poznamenáno provedení výkupu ohledně mj. poz. parcely č. [hodnota] v kat. území [adresa] (knihovní vložka č. [hodnota] pro katastrální obec [adresa]).

9. Výměrem [Anonymizováno] [adresa] [Anonymizováno] ze dne [datum] zn. [Anonymizováno] stát vykoupil podle § 1 odst. 3 zákona č. 46/1948 Sb. z vlastnictví právního předchůdce žalobkyně – [Anonymizováno] - parcelu č. [hodnota], knihovní vložka č. [hodnota], katastr obce [adresa], sloužící zemědělské výrobě (výměr). Výměrem [Anonymizováno] [adresa] západ ze dne [datum] zn. [Anonymizováno]-[datum]-[Anonymizováno]- došlo ke změně ve vykupovaných pozemcích, nicméně i nadále stát vykoupil podle § 1 odst. 3 zákona č. 46/1948 Sb. z vlastnictví právního předchůdce žalobce – [Anonymizováno] - parcelu č. [hodnota], knihovní vložka č. [hodnota], katastr obce [adresa], sloužící zemědělské výrobě. Tímto výměrem byl zrušen a nahrazen původní výměr [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] západ ze dne [datum] zn. [Anonymizováno]. Výměr nabyl právní moci dne [datum] (výměry). Dne [datum] požádal [Anonymizováno] [adresa]-[Anonymizováno] o poznamenání výkupu podle zák. č. 46/48 Sb. (knihovní žádost).

10. Na základě hospodářské smlouvy č. [Anonymizováno]/[tituly za jménem][Anonymizováno] o převodu národního majetku získaného čsl. státem podle zák. č. 46/48 Sb. předal [Anonymizováno] [adresa]-[Anonymizováno] organizaci [Anonymizováno]-[Anonymizováno] v k.ú. [adresa] [Anonymizováno] pův. parc. č. [hodnota] (sloučené do [Anonymizováno] dle geometrického plánu č. zak [Anonymizováno], správa majetku byla převedena ke dni [datum] pro účely stavby [Anonymizováno] (hospodářská smlouva včetně výkazu výměr). Pozemek parc. č. [Anonymizováno] se však nachází na opačné straně vystavěné pozemní komunikace [právnická osoba] než Pozemky (ortofotomapa).

11. Žalovaný č. 2 ohlásil dne [datum] dopisem zn. [Anonymizováno] přechod práva k pozemkům v původním k.ú. [adresa] parc. č. [hodnota] a požádal o převedení vlastnického práva záznamem ve svůj prospěch na základě přiloženého notářského zápisu. V notářském zápisu sepsaném [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou se sídlem v Praze, dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], bylo zachyceno prohlášení žalovaného č. 2 o vzniku nesporné právní skutečnosti, že mj. pozemky ve zjednodušené evidenci – parcely původ pozemkový katastr (PK) parc. č. [hodnota] v původním k.ú. [adresa], přešly do vlastnictví žalovaného č. 2 v souladu s § 1 odst. 1 zákona č. 172/1991 Sb., neboť [Anonymizováno] měl ke dni [datum] právo hospodaření k uvedeným pozemkům a hospodařil s nimi až do účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. vzhledem k tomu, že území obcí, v nichž se uvedené pozemky nacházejí, byla na základě obecně závazných předpisů přičleněna k území hlavního města [adresa]. Předmětné pozemky jsou ve vlastnictví České republiky. V katastru nemovitostí je u všech pozemků uvedeno právo hospodaření s majetkem státu ve prospěch [adresa], neboť pozdější změny území hlavního města Prahy vyplývající z obecně závazných předpisů nebyly do těchto zápisů promítnuty. Nejedná se o pozemky dle § 4 citovaného zákona (ohlášení včetně notářského zápisu a plné moci).

12. Na pozemku parc. č. [hodnota] se v roce [Anonymizováno] nacházelo obdělávané pole, na obslužné cestě při jeho jižním okraji se pohybuje těžká technika, na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se kromě okraje pole na severu a několika stromů nacházela obslužná cesta. V roce [Anonymizováno] po výstavbě [právnická osoba] na východ od pozemků se i nadále na pozemku parc. č. [hodnota] nacházelo obdělávané pole, na satelitním snímku jsou vidět vyježděné pásy od pohybu zemědělské techniky po sklízení úrody, na pozemku parc. č. [Anonymizováno] a okolních pozemcích se nacházela rovněž jednolitá plocha pole. V roce [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] stále nacházela plocha pole zřejmě již po sklizni podle prosvítající hnědé barvy a na pozemku parc. č. [Anonymizováno] se nacházela jednolitá světle zelená plocha pole (ortofotografický snímek z roku [Anonymizováno], [Anonymizováno] a z roku [Anonymizováno]).

13. K datu [datum] a [datum] byly pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] vedeny jako majetkoprávně nevypořádané, tedy bez LV. Jako majetkoprávně nevypořádané byly mimo jiné vedeny na LV [Anonymizováno] ([adresa]) na základě položek výkazu změn [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. Položkou výkazu změn [Anonymizováno] (doplněno položkou výkazu změn [Anonymizováno]) byl zapsán geometrický plán č. [Anonymizováno] na změnu krajské hranice mezi katastrálním územím [adresa]. Geometrickým plánem č. [Anonymizováno] vzniká pozemek parc. č. [hodnota] a pozemek parc. č. [Anonymizováno], z geometrického plánu vyplývá, že kromě dvou dílů o celkové výměře 3 m2 vznikl pozemek parc. č. [hodnota] právě z pozemku [Anonymizováno] původně katastrální území [adresa]. Část pozemku parc. č. [Anonymizováno] vznikla též z pozemku [Anonymizováno] původně katastrální území [adresa]. [Anonymizováno] byl oddělen z pozemku parc. č. [Anonymizováno] vznikl rovněž z pozemku [Anonymizováno] [Anonymizováno] původně katastrální území [adresa] (sdělení [Anonymizováno] ze dne [datum] včetně kopie katastrální mapy s orientačním zákresem).

14. Parcela KN [Anonymizováno] k. ú. [adresa] byla k [datum] zapsána částí na LV [Anonymizováno] pro [Anonymizováno] [adresa]-[Anonymizováno] (původní parcela [Anonymizováno]), částí na [Anonymizováno] pro [adresa] (původní parcela [Anonymizováno] [Anonymizováno]) a částí na LV [Anonymizováno] pro [adresa] (původní parcela [Anonymizováno] části parcel [Anonymizováno] byly do parcely [Anonymizováno] sloučeny podle geometrického plánu zapsaném pod položkou výkazu změn [Anonymizováno]. Parcela KN [Anonymizováno] k. ú. [adresa] byla k [datum] zapsána částí jako [Anonymizováno] na LV [Anonymizováno] pro [adresa] (původní parcela [Anonymizováno]) a částí jako [Anonymizováno] na LV [Anonymizováno] pro [adresa] (původní parcela [Anonymizováno]), části parcel [Anonymizováno] byly do parcely [Anonymizováno] sloučeny podle geometrického plánu zapsaném pod položkou výkazu změn [Anonymizováno] (sdělení [Anonymizováno] ze dne [datum] včetně geometrického plánu č. [Anonymizováno]). 15. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] rozhodl dne [datum] rozsudkem č. j. [spisová značka] o obdobném návrhu na určení vlastnictví [Anonymizováno] vedené církevní právnickou osobou proti žalovaným a [Anonymizováno] [adresa] tak, že se žaloba zamítá. Soud zde při zjišťování skutkového stavu poukázal na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR a Městského soudu v Praze, dle které je s ohledem na procesní situaci žalovaných možné prokazovat faktické hospodaření prostřednictvím ortofotografických map (rozsudek včetně protokolu z jednání). Předmětem řízení byl pozemek tvořený zelenou zatravněnou plochou se stromy (satelitní snímek včetně informace o pozemku). Krajský soud v [adresa] potvrdil svým rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka], rozsudek [adresa], předmětem řízení zde byly zemědělské pozemky, nicméně žalující církevní právnické osobě se podařilo v řízení vyvrátit obranu žalovaných a prokázat, že pozemky byly v rozhodném období užívány nekontrolovaně fyzickými osobami bez vědomí státu (rozsudek [Anonymizováno] v [adresa]).

16. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

17. Žalobkyně je právní nástupkyní [Anonymizováno] ([Anonymizováno]). Právní předchůdce žalobkyně byl vlastníkem původní PK parcely č. [hodnota], z níž následně vznikly Pozemky. Původní PK parcela byla v období od [datum] do [datum] právnímu předchůdci žalobkyně odebrána bez náhrady a stala se vlastnictvím státu na základě výměru [Anonymizováno] [adresa] západ ze dne [datum] zn. [Anonymizováno].

18. Soud předesílá, že při hodnocení důkazů postupoval s vědomím závěrů Nejvyššího soudu ČR v jeho rozhodnutí ze dne 15. 3. 2022, sp. zn. 28 Cdo 291/2022, dle kterého nelze spatřovat porušení zásady dělení důkazního břemene jen v tom, že bylo soudem poukázáno na to, že dokazování se vede k okolnostem časově již značně vzdáleným, kdy uplynuvší doba (a zejména i uplynutí skartačních lhůt) důkazní pozici žalované ztěžuje a prokázaní rozhodných okolností je možné prostřednictvím jen těch důkazů, které je nyní možné reálně opatřit. Nejvyšší soud zde potvrzuje postup v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2017, č. j. 13 Co 389/2020-204, dle kterého již jen ortofotografické mapy prokazují splnění podmínky faktického hospodaření.

19. Žalovaný č. 2 ohlásil dne [datum] dopisem zn. [Anonymizováno] přechod práva k pozemkům v původním k.ú. [adresa] parc. č. [hodnota] s tím, že [Anonymizováno] měl ke dni [datum] právo hospodaření k uvedeným pozemkům a hospodařil s nimi až do účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. vzhledem k tomu, že území obcí, v nichž se uvedené pozemky nacházejí, byla na základě obecně závazných předpisů přičleněna k území hlavního města [adresa], přičemž změnu krajské hranice mezi katastrálním územím [adresa] zmiňuje i sdělení katastrálního úřadu s odkazem na položku výkazu změn [Anonymizováno]. Na pozemku parc. č. [hodnota] se v roce [Anonymizováno], stejně jako v roce [Anonymizováno], nacházelo obdělávané pole, na pozemku parc. č. [Anonymizováno] a okolních pozemcích se nacházela rovněž jednolitá plocha pole.

20. Soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci podstatné skutkové zjištění z důkazu provedeného výřezem územního plánu. Soud neprovedl žalobkyní k důkazu navržený návrh na zápis vlastnického práva historického majetku obce [adresa] a žádost o zápis pozemku obce [adresa], neboť se netýkají Pozemků.

21. Po právní stránce soud hodnotil věc takto:

22. Podle § 1 ZMV tento zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi podle jiného právního předpisu (dále jen „registrované církve a náboženské společnosti“), v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 (dále jen „rozhodné období“) a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi.

23. Podle § 2 písm. a) ZMV původním majetkem registrovaných církví a náboženských společností věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty, včetně spoluvlastnických podílů a součástí a příslušenství věcí, které byly alespoň část rozhodného období ve vlastnictví nebo které příslušely registrovaným církvím a náboženským společnostem, právnickým osobám zřízeným nebo založeným jako součásti registrovaných církví a náboženských společností, Náboženské matici nebo dalším právnickým osobám zřízeným nebo založeným za účelem podpory činnosti registrovaných církví a náboženských společností k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům, nebo jejich právním předchůdcům.

24. Podle § 3 písm. b) ZMV je oprávněnou osobou právnická osoba zřízená nebo založená jako součást registrované církve a náboženské společnosti.

25. Podle § 5 ZMV písm. a) skutečnostmi, v jejichž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám, jsou odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě).

26. Žalobkyně je osobou oprávněnou ve smyslu ustanovení § 3 písm. b) ZMV a Pozemky jsou původním historickým majetkem registrované církve (§ 2 ZMV), neboť právní předchůdce žalobkyně byl zapsaným vlastníkem pozemku PK č. [hodnota] vedeném na knihovní vložce č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], z nějž následně vznikly Pozemky. Pozemky ve své původní podobě přešly do vlastnictví státu v rozhodném období (§ 1 ZMV) na základě skutečností uvedených v ustanovení § 5 ZMV. Žalobkyně je proto aktivně legitimována k podání určovací žaloby ve smyslu § 18 odst. 1 zákona ZMV bez nutnosti zkoumat, zda má na navrhovaném určení naléhavý právní zájem (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4146/2017, ze dne 7. 5. 2018 a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 28 Cdo 4119/2018) na základě teleologicky opodstatněné analogie motivované snahou poskytnout církevním právnickým osobám efektivní prostředek pro odklizení překážek bránících uplatnění nároku na vydání majetku, který z právního hlediska nadále náleží státu, i tam, kde protiprávnost nespočívá v porušení zákonné blokace historického majetku církví, ale v jeho chybné evidenci coby vlastnictví veřejnoprávních korporací na základě tvrzeného, avšak dle zákona neproběhnuvšího přechodu. Pasivní legitimace žalovaného č. 2 se odvíjí od stavu zápisu v katastru nemovitostí, v němž je žalovaný č. 2 zapsán jako vlastník Pozemků a legitimace žalované 1) se odvíjí od skutečnosti vyplývající z hmotného práva, tj. že k předmětným pozemkům má být určeno její vlastnické právo.

27. Soud má dále za to, že Pozemky označené žalobkyní pomocí údajů z dřívější pozemkové evidence splňují podmínku vymezení předmětu řízení dostatečně určitě bez pochyb o tom, jakých pozemků a případně jakých jejich částí se žaloba týká. Oddělovací geometrický plán může být až součástí rozhodnutí, kterým je žalobnímu požadavku vyhověno, lze jej proto předložit až dodatečně, v průběhu řízení.

28. Žalovaní namítali promlčení nároku žalobkyně, ovšem právo podat žalobu o určení vlastnického práva státu podle § 18 odst. 1 ZMV promlčení nepodléhá, námitka promlčení vznesená žalovanými je tak nedůvodná, neboť žaloba podle § 18 odst. 1 ZMV není obecnou určovací žalobou v režimu ustanovení § 80 o. s. ř., nýbrž se jedná o žalobu speciální. Zahájení řízení podle § 18 odst. 1 ZMV tak nelze časově limitovat, a to ani na základě obecné úpravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2021 sp. zn. 28 Cdo 390/2021).

29. K přechodu vlastnického práva na obce dle § 1 odst. 1 ZPO bylo třeba splnění tří podmínek – 1) existence vlastnického práva státu, 2) formální existence práva hospodaření svědčícího národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce a 3) moment faktický, totiž aby obce s danými věcmi ke dni účinnosti zákona, tj. ke dni [datum], také reálně hospodařily.

30. Každá procesní strana přitom nese důkazní břemeno ohledně skutkových předpokladů jí příznivé právní normy, jejíchž účinků se dovolává. V kontextu přechodu majetku na obce dle ZPO pak z této generálně platné zásady vyplývá, že ve sporu o určení trvajícího vlastnického práva státu k věci, jako jejíž vlastník je v katastru nemovitostí zapsána obec, je to právě řečený knihovní vlastník (žalovaný č. 2), koho tíží důkazní břemeno ohledně skutečností předvídaných v hypotéze právní normy obsažené v posledně citovaném předpisu, od níž odvíjí svůj vlastnický status. Jinými slovy, nezdaří-li se obci podat důkaz o tom, že na ni předmětný majetek přešel, je v pochybnostech nutno uzavřít, že k přechodu nedošlo. Naproti tomu oprávněná osoba ve smyslu ZMV, jež se určení vlastnického práva státu domáhá coby procesně legitimovaný subjekt v režimu řízení dle § 18 odst. 1 tohoto předpisu, musí prokazovat jednak fakta vedoucí k nabytí vlastnictví sporných objektů státem, jednak okolnosti, jež zakládají její oprávnění návrh ve smyslu daného ustanovení vznést, tj. zejména skutečnost, že věc, ohledně níž se domáhá požadovaného určení, byla alespoň po část rozhodného období ve vlastnictví jejím nebo jejího právního předchůdce, naplňujícího taktéž definiční znaky oprávněné osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3197/2018).

31. V projednávané věci bylo prokázáno, že první podmínka (vlastnické právo státu k Pozemkům ke dni [datum]) byla splněna.

32. Podle § 37 odst. 1 zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, práva a závazky Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních a místních národních výborů na území hlavního města Prahy přecházejí na hlavní město Prahu a příslušné městské části.

33. Podle § 65 odst. 1 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku, vykonává právo hospodaření s národním majetkem zásadně organizace, která je pověřena úkoly, k jejichž plnění majetek zcela nebo převážně slouží. Podle § 68 téhož zákoníku se převody práva hospodaření mohly při obvyklém hospodaření dít i mimo hospodářské smlouvy.

34. Sporným bylo splnění druhé a třetí podmínky. Žalobkyně namítala, že na žalovaného č. 2 nemohlo nikdy přejít právo hospodaření k Pozemkům, neboť až na zanedbatelnou část pozemku č. [hodnota] vzešlou z parcely [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo právo hospodaření k nim svěřeno [adresa] a [Anonymizováno] [adresa].

35. Soud má za zjištěné, že Pozemky ve své původní podobě byly odňaty právní předchůdkyni žalobkyně a následně k nim měl právo hospodaření [adresa], který i požádal o poznamenání výkupu podle zák. č. 46/48 Sb. Soud dospěl k závěru, že, ačkoliv to nebylo zohledněno v katastru nemovitostí, došlo na základě § 1 písm. b) zákona č. 31/1974 Sb., o změně území hlavního města ČSR Prahy, k připojení území obce [adresa] k území hlavního města Prahy a území obce bylo začleněno do přilehlých městských obvodů. V souladu s § 20 odst. 1 ve spojení s § 22 zákona č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze, v částech městských obvodů vzniklých začleněním obcí působí místní národní výbory řízené obvodními národními výbory. Tomuto závěru odpovídá i obsah prohlášení žalovaného č. 2 zachyceného v notářském zápise ze dne [datum], kde je uvedeno, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] měl ke dni [datum] právo hospodaření k uvedeným pozemkům a hospodařil s nimi až do účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. vzhledem k tomu, že území obcí, v nichž se uvedené pozemky nacházejí, byla na základě obecně závazných předpisů přičleněna k území hlavního města [adresa], a že v katastru nemovitostí je u všech pozemků uvedeno právo hospodaření s majetkem státu ve prospěch [Anonymizováno] [adresa]-[Anonymizováno], neboť pozdější změny území hlavního města Prahy vyplývající z obecně závazných předpisů nebyly do těchto zápisů promítnuty.

36. To, že ve vztahu k původnímu pozemku PK č. [hodnota] byla uzavřena hospodářská smlouva pouze ve vztahu k jeho části využité následně při výstavbě [právnická osoba], odpovídá povinnosti převést majetek do správy oprávněné organizace zakotvené v § 3 odst. 4 zákona č. 156/1975 Sb., o správě národního majetku.

37. Soud má proto na základě shora uvedeného za to, že se žalovaným podařilo prokázat, že místním národním výborům řízeným obvodními národními výbory na území hlavního města Prahy reálně náleželo právo hospodaření k Pozemkům a rovněž druhá podmínka (formální existence práva hospodaření národních výborů ke dni [datum]) byla splněna.

38. Následně se soud zabýval třetí podmínkou, tedy faktickým hospodařením s Pozemky žalovaným č. 2 ke dni [datum]. Požadavek faktického hospodaření obcí je třeba chápat tak, že obec realizuje práva a povinnosti, které na ni přešly z národního výboru, a nakládá tedy s věcmi, k nimž dříve náleželo právo hospodaření národnímu výboru, způsobem naplňujícím toto právo hospodaření. Zajisté přitom nemusí jít vždy jen o hospodaření ve smyslu užívání věci, ale i v ostatním právním smyslu, zahrnujícím držbu věci a nakládání s věcí v souladu s právními předpisy upravujícími právo hospodaření (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2022, sp. zn. 28 Cdo 3122/2022).

39. Z provedeného dokazování ortofotografickými snímky přitom vyplynulo, že žalovaný č. 2 s Pozemky zemědělské povahy fakticky hospodařil, neboť se jednalo o udržovanou půdu, na níž se nacházela zemědělská technika, případně z leteckého snímku plynulo, že je půda obdělávána. Žalovaný č. 2 nemusel nutně na Pozemcích hospodařit sám prostřednictvím vlastní techniky, za faktické hospodaření obce se považuje i přenechání Pozemku do nájmu zemědělskému družstvu. V řízení nebylo prokázáno, že by se jednalo o živelné hospodaření, jako tomu bylo v žalobkyní předloženém rozsudku [adresa], nebo že by se jednalo o bezplatné trvalé užívání Pozemků třetí osobou.

40. Na základě uvedeného soud proto výrokem I. tohoto rozsudku žalobu zamítl, neboť žalovaný č. 2 splnil podmínky dle ZPO, aby Pozemky přešly ze státu do jeho vlastnictví.

41. Výrokem II. a III. o nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zcela procesně úspěšným žalovaným přiznal náhradu nákladů řízení.

42. Ve vztahu k advokátem nezastoupené žalované č. 1 uložil soud žalobkyni nahradit náklady řízení ve výši 1 500 Kč sestávající z paušální náhrady hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za těchto 5 úkonů (§ 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.): 1. vyjádření k žalobě, 2. účast na jednání soudu dne [datum], 3. účast na jednání soudu dne [datum], 4. účast na jednání soudu dne [datum] a 5. účast na jednání soudu dne [datum], přičemž sazba podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. činí 300 Kč za každý z těchto úkonů.

43. Ve vztahu k žalovanému č. 2 uložil soud žalobkyni nahradit náklady řízení ve výši 36 459 Kč spočívající v odměně advokáta, která je tvořena: - částkou 27 900 Kč, tj. odměnou za 9 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 AT za úkony právní služby: 1. převzetí a příprava zastoupení, 2. vyjádření k žalobě, 3. replika na vyjádření žalobce, 4. účast na jednání soudu dne [datum], 5. písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], 6. účast na jednání soudu dne [datum], 7. písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum] včetně doplnění ze dne [datum], 8. účast na jednání soudu dne [datum] a 9. účast na jednání soudu dne [datum]), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí dle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s § 7 odst. 5 AT částku 3 100 Kč, - částkou 2 700 Kč za 9 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT), - a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 5 859 Kč.

44. O povinnosti žalobkyně zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalovaného č. 2 bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

45. Třídenní lhůta ke splnění uložených povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení