4 C 42/2022- 164

Rubrum

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastupování státu ve věcech majetkových, [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] proti žalované: [osobní údaje žalované] o vydání bezdůvodného obohacení takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 29 097 Kč s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 29 097 Kč ode dne [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu pro částku 11 586 Kč s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 11 586 Kč ode dne [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 157,30 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově na soudním poplatku částku ve výši 1 455 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 40 683 Kč s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 40 683 Kč ode dne [datum] do zaplacení, bezdůvodného obohacení za užívání pozemků parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [příjmení] [jméno] (dále také„ předmětné pozemky“) za dobu od [datum] do [datum]. Žalobkyně, Česká republika, v uvedené době vlastnila, a [název žalobkyně], hospodařil, s pozemky parc. č. st. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], 74 a 75 a s předmětnými pozemky parc. [číslo] vše v obci [obec] a k. ú. [příjmení] [jméno]. Pozemky parc. č. st. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], 74 a 75 jsou zastavěny stavbami [jméno] [příjmení]. Na pozemcích parc. [číslo] se nachází 30 chatek, které byly v uvedené době ve vlastnictví žalované (k tomu také vyjádření žalované e-mailem ze dne [datum]), dále hřiště, chodníky, schodiště, apod., vše tvoří uzavřený areál dětského tábora (k tomu kupní smlouva č. j. 15/99 uzavřená dne 15. 2. 1999 s právními účinky vkladu [datum]). S ohledem na dispozice areálu dětského tábora užívala v dané době od [datum] do [datum] předmětné pozemky společně s žalovanou také [jméno] [příjmení]. Žalobkyně žalovanou vyzvala dopisem ze dne [datum] k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání pozemků parc. [číslo] když je žalovaná užívala bez právního důvodu, aniž by za to žalobkyni poskytovala nějaké plnění. Pozn. stejně tak byla vyzvána [jméno] [příjmení]. Výše bezdůvodného obohacení byla stanovena dle znaleckého posudku [číslo] 2020 zpracovaného [jméno] [příjmení] dne [datum] na částku 4,50 Kč 1 m2. Na podporu tvrzení výše bezdůvodného obohacení 4,50 Kč 1 m2 rok žalobkyně doložila i další znalecký posudek [číslo] zpracovaný Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum]. Oba znalecké posudky zohledňují, že se jedná o zdevastovaný areál, jehož využitelnost je s ohledem na charakter areálu a stávající výstavbu malá, areál je využitelný nejvýše 5 měsíců v roce. Žalobkyně při určení výše bezdůvodného obohacení zohlednila sezónnost, špatný stav areálu, souhlasí s tím, že výše bezdůvodného obohacení se odvíjí od spodní hranice rozmezí stanoveného znalcem, zohlednila i spoluužívání areálu s [jméno] [příjmení]. Pozemek parc. [číslo] vznikl z pozemku parc. č. st. [číslo] (v důsledku toho, že byl nesoulad skutečného stavu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí). [příjmení] bezdůvodného obohacení za rok 2019 (od [datum], tj. 211 dnů) činí 23 016 Kč, za rok 2020 činí 39 816 Kč, za rok 2021 činí 41 090 Kč (navýšení o zákonnou inflaci). Celková částka za dobu od [datum] do [datum] činí 103 922 Kč a byla rozdělena rovným dílem mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] (tedy po každém 51 961 Kč, když [jméno] [příjmení] tuto částku dne [datum] uhradila). Mezi žalobkyní a žalovanou proběhlo dne [datum] jednání, na kterém bylo domluveno, že žalovaná úhradu provede do [datum]. Žalovaná uhradila žalobkyni pouze 11 278 Kč (dne [datum]), částku 40 683 Kč neuhradila. Žalobkyně dodává, že dne [datum] [jméno] [příjmení] koupila od žalované předmětných 30 chatek, během podzimu došlo k odkupu ostatních pozemků v areálu od žalobkyně paní [jméno] [příjmení], současně vlastní žalobkyně jen pozemek parc. [číslo]. S ohledem na již dříve vedená řízení proti žalované žalobkyně sdělila, že z důvodu odkupu pozemků, budov, tj. včetně chat v areálu paní [jméno] [příjmení], jsou (budou) tímto sporem v požadavku bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků po žalované do [datum] spory mezi žalobkyní a žalovanou zcela ukončeny, když žalovaná nadále ničeho v daném areálu, ostatně ani žalobkyně (vyjma pozemku parc. [číslo]), nevlastní.

2. Žalovaná během jednání konaného dne [datum] souhlasila s tím, že za dobu od [datum] do [datum] je povinna zaplatit žalobkyni částku bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků, tedy parcel [číslo] avšak nesouhlasí s výší stanovenou znaleckým posudkem [číslo] zpracovaným [jméno] [příjmení] dne [datum], dle žalované se nejedná o cenu v místě a čase obvyklou, pak tedy nesouhlasí ani s výší dle druhého žalobkyní doloženého znaleckého posudku, stav areálu je špatný, zchátralý (sama žalovaná tam už čtyři roky nebyla), žalovaná požaduje, aby byla výše bezdůvodného obohacení stanovena dle znaleckého posudku zpracovaného JUDr. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum], jak byl tento zpracován v řízení vedeném u Okresního soudu v Prostějově sp. zn. 4 C 93/2015. V současnosti v areálu nevlastní již ničeho.

3. Žalobkyně a žalovaná se tak během jednání konaného dne [datum] shodly v tvrzení, za užívání kterých pozemků, a to pozemků parc. [číslo] (tj. celková plocha 8 847 m2; tak jak jsou zakresleny v kopii katastrální mapy na č. l. 146 spisu), je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku bezdůvodného obohacení, stejně tak se shodly v tvrzení tohoto užívání v době od [datum] do [datum], a stejně tak se shodly v tvrzení, že areál je starý, zanedbaný, zdevastovaný a jeho využitelnost je omezena na 4 až 5 měsíců v roce, od čehož se odvíjí i výše bezdůvodného obohacení, které je ve spodní hranici rozpětí obvyklé ceny daných pozemků. Tato shodná skutková tvrzení účastníků vzal soud za svá skutková zjištění (§ 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“).

4. K prokázání vlastnických vztahů k pozemkům a stavbám v daném areálu (jak je zakreslen na č. l. 146 spisu) soud provedl dokazování, kdy z listu vlastnictví [číslo] pro obec Městečko Trnávka, k. ú. [příjmení] [jméno] (dle stavu ke dni [datum]) soud zjistil, že předmětné pozemky parc. [číslo] jejichž výměra je 8 847 m2, jsou ve vlastnictví České republiky s příslušností hospodařit Úřadu pro zastupován státu ve věcech majetkových. Z totožného listu vlastnictví (dle stavu ke dni [datum] a dle stavu ke dni [datum]), soud zjistil, že parc. č. st. [číslo] je nově parc. [číslo] (došlo k přečíslování v důsledku revize údajů v katastru nemovitostí). Z listu vlastnictví [číslo] pro obec Městečko Trnávka, k. ú. [příjmení] [jméno] (dle stavu ke dni [datum]), soud zjistil, [jméno] [příjmení] je dle usnesení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 4. 6. 2019, č. j. 195 Ex 660/16-47, vlastníkem mimo jiné staveb na pozemcích parc. č. st. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], 74, 75. To potvrzuje také uvedené usnesení soudního exekutora, které žalobkyně doložila. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou ke sdělení vlastnictví 30 chatek a užívání areálu dětského tábora, a to se zohledněním usnesení soudního exekutora ze dne 4. 6. 2019, č. j. 195 Ex 660/16-47. Výzva byla žalované doručena dne [datum]. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně vyzvala [jméno] [příjmení] ke sdělení vlastnictví 30 chatek a užívání areálu dětského tábora, když žalovaná na předchozí výzvu žalobkyně nereagovala. Doručení výzvy [jméno] [příjmení] dne [datum]. Na to [jméno] [příjmení] sdělila dopisem doručovaným [datum], že uvedené neví. Žalobkyně následně žalovanou opětovně vyzvala e-mailem ze dne [datum] ke sdělení uvedeného vlastnictví 30 chatek a užívání areálu dětského tábora. Žalovaná následně dne [datum] e-mailem sdělila, že smlouva o nájmu pozemku (soudně upravená na cca 16,5 tis. Kč) je stále platná, vyjma staveb, které stojí na pozemcích prodaných v exekuci, upravený výměr nájmu nechť je jí zaslán. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná prodala [jméno] [příjmení] 30 ks dřevěných chatek nyní umístěných v areálu bývalého kempu v k. ú. [příjmení] [jméno].

5. Předmětem sporu mezi žalobkyní a žalovanou zůstala výše bezdůvodného obohacení a v tomto ohledu soud ve věci vedl dokazování.

6. U zdejšího soudu byla vedena totožnou žalobkyní proti totožné žalované řízení sp. zn. 6 C 14/2011, sp. zn. 5 C 232/2011, sp. zn. 9 C 164/2013, sp. zn. 5 C 9/2014, sp. zn. 4 C 93/2015, sp. zn. 5 C 335/2017, sp. zn. 5 C 15/2019, sp. zn. 5 C 211/2019. V těchto řízeních se žalobkyně vůči žalované domáhala nejprve dlužného nájemného, následně bezdůvodného obohacení (s ohledem na absenci smlouvy ve vztahu k daným nemovitým věcem mezi žalovanou a žalobkyní), za užívání pozemků v obci [obec], k. ú. [příjmení] [jméno]. V uvedených řízeních nebylo sporu o tom, že pozemky jsou ve vlastnictví státu a na těchto pozemcích stojí chatky ve vlastnictví žalované, a že tím žalovaná získává bezdůvodné obohacení spočívající v užívání pozemků státu. Nárok žalobkyně co do důvodu byl dán, sporná byla toliko výše bezdůvodného obohacení.

7. Konkrétně v řízení sp. zn. 6 C 14/2021 se jednalo o dluh na nájemném za pozemky parc. č. st. 67, [číslo], [číslo], [číslo], 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, parc. [číslo]; a to nájemné za 1. pololetí roku 2010. K tomu žaloba ze dne [datum], kupní smlouva na předmětné nemovité věci [číslo] ze dne [datum], smlouva o nájmu nemovitých věcí ze dne [datum], [číslo], uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou, oznámení o zvýšení nájemného ze dne [datum] pro dobu od [datum], následně zpětvzetí žaloby ze dne [datum], když žalovaná uhradila žalovanou částku po podání žaloby). Řízení bylo pravomocně zastaveno usnesením Okresního soudu v Prostějově ze dne 8. 2. 2011, č. j. 6 C 14/2011-37.

8. Konkrétně v řízení sp. zn. 5 C 232/2011, se jednalo o dluh na nájemném za pozemky parc. č. st. 67, [číslo], [číslo], [číslo], 73, 74, 75, 76, 77, 78, 79, parc. [číslo]; a to nájemné za dobu od [datum] do [datum]. K tomu žaloba ze dne [datum], oznámení o zvýšení nájemného ze dne [datum], návrh na změnu žaloby ze dne [datum], návrh na změnu žaloby a částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum], návrh na změnu žaloby ze dne [datum]. Řízení bylo pravomocně skončeno rozsudkem pro zmeškání Okresního soudu v Prostějově ze dne 18. 9. 2012, č. j. 5 C 232/2011-74.

9. Konkrétně v řízení sp. zn. 9 C 164/2013, se jednalo o dluh na nájemném za pozemky parc. č. st. [číslo], [číslo], [číslo], 74, 75, parc. [číslo] (dříve parc. č. st. 67), [číslo] (dříve parc. č. st. 73), [číslo] (dříve parc. č. st. 76), [číslo] (dříve parc. č. st. 77), [číslo] (dříve parc. č. st. 78), [číslo] (dříve parc. č. st. 79); a to nájemné za 2. pololetí roku 2012 a za dobu od [datum] do [datum], kdy došlo k výpovědi nájmu žalovanou. K tomu žaloba ze dne [datum], oznámení o zvýšení nájemného ze dne [datum]. Řízení bylo pravomocně skončeno rozsudkem pro uznání Okresního soudu v Prostějove ze dne 23. 12. 2013, č. j. 9 C 164/2013-24.

10. Konkrétně v řízení sp. zn. 5 C 9/2014, se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované za užívání pozemků parc. č. st. [číslo], [číslo], [číslo] za dobu od [datum] do [datum], a pozemků parc. č. st. [číslo], [číslo], [číslo], 74, 75, parc. [číslo]; za dobu od [datum] do [datum]. K tomu žaloba ze dne [datum], výpověď nájmu ze dne [datum], výzva k úhradě ze dne [datum], doplnění žaloby ze dne [datum]. Řízení bylo pravomocně skončeno rozsudkem pro uznání Okresního soudu v Prostějove ze dne 30. 9. 2014, č. j. 5 C 9/2014-57.

11. Konkrétně v řízení sp. zn. 4 C 93/2015, se jednalo o bezdůvodné obohacení za užívání pozemků parc. č. st. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], 74, 75, parc. [číslo] (celkem 11 094 m2), za dobu od [datum] do [datum]. K tomu žaloba ze dne [datum], výzva k úhradě ze dne [datum], protokol o jednání před soudem ze dne [datum], vyjádření žalobkyně ze dne [datum], vyjádření znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], protokol o jednání před soudem ze dne [datum]. V řízení bylo zadáno zpracování znaleckého posudku. Ze znaleckého posudku JUDr. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že znalkyně stanovila v místě a čase obvyklé nájemné za pozemky parc. č. st. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], 74, 75, parc. [číslo] (celkem 11 094 m2). Znalkyně uvedla, že pozemky jsou zanedbané, stavby na nich také, areál není používán, chátrá, mezi budovami jsou viditelné dřívější komunikace, které jsou nyní zarostlé trávou, stejně jako schody. Pozemek je ve svahu, obdělávání pro zemědělské účely je problematické, areál je částečně oplocen, částečně je přístupný. Obvyklá cena nájemného se pohybuje kolem 5 % ceny pozemku. V tomto případě jde o pozemky neatraktivní, na konci obce, svažité, omezené možností využití, bonusem je částečné oplocení, možnost připojení na sítě. Znalkyně se kloní k sazbě 4 % z ceny nemovitostí. Při posuzování areálu jako celku činí obvyklé nájemné 16 870 Kč za rok, proto 1,52 Kč za 1 m2 za rok. Znalkyně během výslechu v uvedeném řízení uvedla, že pro stanovení obvyklého nájemného je nejvhodnější metoda srovnávací, se zohledněním areálu jako celku i po připomínkách žalobkyně uvedla cenu za obvyklé nájemné 1,52 Kč za 1 m2 za rok (celý areál jako celek 16 870 Kč ročně). Řízení bylo pravomocně skončeno rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 21. 11. 2016, č. j. 4 C 93/2015-160. Soud přiznal bezdůvodné obohacení ve výši dle závěru znalkyně, tj. 16 870 Kč, tedy 1,52 Kč za 1 m2 za rok. Soud konstatuje, že závěry tohoto posudku jsou náležitě odůvodněny, jsou podloženy obsahem nálezu, a odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení.

12. Konkrétně v řízení sp. zn. 5 C 335/2017, se jednalo o bezdůvodné obohacení za užívání pozemků parc. č. st. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], 74, 75, parc. [číslo] (celkem 11 094 m2); za dobu od [datum] do [datum], žalobkyně při požadavku bezdůvodného obohacení vycházela ze znaleckého posudku JUDr. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum], tuto částku navýšila toliko o inflační růst 0,3 % pro rok 2015 a 0,7 % pro rok 2016. K tomu žaloba ze dne [datum], výzva ze dne [datum], listina stanovení částky bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum]. Řízení bylo pravomocně skončeno rozsudkem pro uznání Okresního soudu v Prostějově ze dne 24. 4. 2018, č. j. 5 C 335/2017-28.

13. Konkrétně v řízení sp. zn. 5 C 15/2019, se jednalo o bezdůvodné obohacení za užívání pozemků parc. č. st. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], 74, 75, parc. [číslo] (celkem 11 094 m2); za dobu od [datum] do [datum], žalobkyně při požadavku bezdůvodného obohacení vycházela ze znaleckého posudku JUDr. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum], tuto částku navýšila toliko o inflační růst 0,3 % pro rok 2015 a 0,7 % pro rok 2016, 2,5 % pro rok 2017. K tomu žaloba ze dne [datum], výzva k úhradě ze dne [datum]. Řízení bylo pravomocně skončeno platebním rozkazem Okresního soudu v Prostějově ze dne 28. 2. 2019, č. j. 5 C 15/2019-18.

14. Konkrétně v řízení sp. zn. 5 C 211/2019, se jednalo o bezdůvodné obohacení za užívání pozemků parc. č. st. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], 74, 75, parc. [číslo] (celkem 11 094 m2); za dobu od [datum] do [datum], žalobkyně při požadavku bezdůvodného obohacení vycházela ze znaleckého posudku JUDr. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum], tuto částku navýšila toliko o inflační růst 0,3 % pro rok 2015 a 0,7 % pro rok 2016, 2,5 % pro rok 2017, 2,1 % pro rok 2018. K tomu žaloba ze dne [datum], výzva k úhradě ze dne [datum], listina stanovení částky bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum]. Řízení bylo pravomocně skončeno platebním rozkazem Okresního soudu v Prostějově ze dne 5. 9. 2019, č. j. 5 C 211/2019-16.

15. Ze znaleckého posudku [číslo] 2020, zpracovaného [jméno] [příjmení] dne [datum], s datem ocenění ke dni [datum], jak byl doložen žalobkyní v tomto řízení, soud zjistil, že se jedná o posudek s doložkou dle § 127 o. s. ř. Tento posudek byl zpracován za účelem prodeje pozemků na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [příjmení] [jméno], zároveň stanovení ročního nájemného těchto pozemků, konkrétně se jednalo o pozemky parc. [číslo] (pozn. soudu, tj. později parcela [číslo]), [číslo], [číslo], [číslo], 74, 75, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] (celkem 11 094 m2). Obvyklé nájemné je stanoveno v rozmezí 4 až 8 % z obvyklé ceny pozemků, znalec konstatuje, že pro stanovení obvyklého nájemného není k dispozici dostatečná databáze nájmů srovnatelných pozemků. Vzhledem ke stávajícímu využití areálu a celkové výměře pozemků by se nájemné mělo pohybovat na spodní hranici uvedeného rozpětí. Je nutné zohlednit skutečnost, že areál je ke svému účelu prokazatelně využitelný maximálně 5 měsíců v roce, což je dáno charakterem areálu a stávající výstavbou v něm (nevytápěné a nezateplené objekty), omezení využití je na 50 %. Při předpokládané hodnotě pozemku 177 Kč za 1 m2 (ta je odůvodněna na straně 34 a 35 posudku) stanovuje obvyklé nájemné ve výši 4,50 Kč na 1 m2. Soud konstatuje, že závěry tohoto posudku jsou náležitě odůvodněny, jsou podloženy obsahem nálezu a odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení.

16. Z listiny zvané výpočet bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum], soud zjistil, že žalobkyně vycházela při určení výše bezdůvodného obohacení žalované z toho, že předmětné pozemky jsou spoluužívány [jméno] [příjmení] a žalovanou, jedná se o 8 847 m2, proto po žalované požaduje bezdůvodné obohacení pouze za poloviční užívání předmětných pozemků (4 424 m2) které násobí 4,50 Kč, tj. 19 908 Kč za rok. Za rok 2019 se jedná o 11 508 Kč, za rok 2020 o 19 908 Kč a za rok 2021 o 20 545 Kč (zohlednění inflace 3,2 % v roce 2021). Celkem 51 961 Kč.

17. Výzvou ze dne [datum] žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě částky za bezdůvodné obohacení ve výši 51 961 Kč do [datum]. Výzva byla žalované doručena do datové schránky [datum]. 18. [jméno] [příjmení] zaplatila žalobkyni 104 745 Kč dne [datum] (bankovní výpis na č. l. 34 spisu).

19. Ze zápisu z pracovního jednání ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou proběhlo dne [datum] jednání, na kterém bylo konstatováno, že žalovaná uhradila žalobkyni pohledávky do [datum], pro nové bezdůvodné obohacení od [datum] byl zpracován znalecký posudek (únor 2020), do [datum] žalovaná zaplatí bezdůvodné obohacení.

20. Žalovaná zaplatila žalobkyni 11 278 Kč dne [datum] (bankovní výpis na č. l. 34v spisu).

21. Dle [webová adresa] soud zjistil míru inflace, kdy pro roky 2019 se jedná o 2,8 %, 2020 o 3,2 % a pro rok 2021 o 3,8 %.

22. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum], dle stavu ke dni [datum], jak byl doložen žalobkyní v tomto řízení, soud zjistil, že se jedná o posudek s doložkou dle § 127 o. s. ř. Tento posudek byl zpracován za účelem prodeje pozemků na listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [příjmení] [jméno], zároveň stanovení ročního nájemného těchto pozemků, konkrétně se jednalo o pozemky parc. [číslo] (celkem 11 094 m2). Obvyklé nájemné je stanoveno v rozmezí 3 až 8 % z obvyklé ceny pozemků. Znalec konstatuje, že s ohledem na stávající využití a celkovou výměru pozemků, stanovuje nájemné blíže spodní hranici, ve výši 5 % z obvyklé ceny pozemků stanovené porovnávací metodou, při stanovení nájemného je nutné vzít v úvahu, že areál je využitelný nejvýše 5 měsíců v roce, což je dáno charakterem areálu (sezónní využití), objekty jsou nezateplené, nevytápěné. Proto je využitelnost areálu na 50 % 5 % z obvyklé ceny je 10 Kč za 1m2 na rok, po revizi využitelností na 50 % je to 5 Kč za 1m2 na rok. Soud konstatuje, že závěry tohoto posudku jsou náležitě odůvodněny, jsou podloženy obsahem nálezu, a odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení.

23. Soud neprováděl pro nadbytečnost dokazování výpisem z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] ke dni [datum], kopií katastrální mapy včetně přílohy protokolu o výsledku revize údajů v KN [číslo] neboť s ohledem na shodná skutková tvrzení žalobkyně a žalované, jak jsou uvedena v odst. 3 tohoto odůvodnění, soud v tomto ohledu vzal tato za svá skutková zjištění, stejně tak s ohledem na ostatní provedené důkazy.

24. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

25. Dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 1. 2008, sp. zn. 30 Cdo 68/2007, výše plnění za užívání cizí věci (nemovitosti) bez právního důvodu se odvozuje od prospěchu, jenž získal ten, kdo se tímto užíváním obohatil; za bezdůvodné obohacení je možno považovat pouze ten prospěch, o nějž obohacený na úkor druhého buď zvýšil svůj majetkový stav, anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci i s přihlédnutím k druhu právního důvodu (smluvního typu či věcného práva k věci cizí), kterým se zpravidla právo užívání věci vzhledem k jeho rozsahu a způsobu zakládá; nejčastěji jde o nájemní smlouvu, kdy se výše náhrady poměřuje s obvyklou hladinou nájemného, které by byl nájemce za obvyklých okolností povinen plnit, pokud by užíval věc na základě platné nájemní smlouvy.

26. Závěr rozsudku Nejvyššího soudu jsou použitelný i po [datum].

27. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V tomto případě se jedná o nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

28. Soud vzal za své skutkové zjištění shodné tvrzení účastníků řízení (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), a to že žalovaná užívala v době od [datum] do [datum] pozemky parc. [číslo] (celková plocha 8 847 m2), v k. ú. [příjmení] [jméno], obci [obec], které byly v uvedené době ve vlastnictví České republiky, s příslušností hospodařit Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (vlastnictví těchto pozemků včetně příslušnosti hospodaření v uvedené době bylo prokázáno, jak je uvedeno v odst. 4 tohoto odůvodnění). Jedná se o pozemky, které jsou součástí areálu starého dětského tábora, a na kterých vlastnila žalovaná v uvedené době 30 chatek, a s ohledem na povahu areálu užívala tedy nejen pozemky pod chatkami, ale také hřiště, chodníky, schodiště, atd. Soud vzal za své skutkové zjištění i shodné tvrzení co do stavu daného areálu, který je zanedbaný, zdevastovaný a jeho využitelnost je omezena na 4 až 5 měsíců v roce, od čehož se odvíjí i výše bezdůvodného obohacení, které je ve spodní hranici rozpětí obvyklé ceny daných pozemků. Žalovaná souhlasila s tím, že je povinna nahradit žalobkyni majetkový prospěch, který získala tímto plněním bez právního důvodu, tedy tím, že tyto předmětné pozemky s ohledem na vlastnictví 30 chatek v uvedené době užívala (měla možnost užívat), aniž by mezi žalobkyní a žalovanou byl dán právní důvod takového užívání. Sporná mezi žalobkyní a žalovanou byla toliko výše bezdůvodného obohacení, která se stanovuje dle v místě a čase obvyklého nájemného. Soud při stanovení výše bezdůvodného obohacení vycházel ze všech třech znaleckých posudků (jak je uvedeno dále) se zohledněním ostatních okolností, a to přístupu stran v již proběhlých soudních řízeních a situace na trhu s nemovitostmi, stejně tak inflace. Soud má za to, že pokud v roce 2014 bylo stanoveno bezdůvodné obohacení odpovídající ceně obvyklého nájemného v daném místě a čase ve výši 1,52 Kč na 1 m2 na rok, a to dle znaleckého posudku JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] v roce 2018 se jednalo o bezdůvodné obohacení 1,6 Kč na 1 m2 na rok (když se žalobkyně v řízení sp. zn. 5 C 211/2016 domáhala tohoto bezdůvodného obohacení, a přitom vycházela ze znaleckého posudku D. [příjmení] ze dne [datum], [číslo] navýšeného o inflaci za roky 2015, 2016, 2017 a 2018; 17 832 Kč děleno 11 094 m2), pak bezdůvodné obohacení 4,50 Kč na 1 m2 na rok požadované v tomto řízení v době od [datum] do [datum] (při zohlednění inflace 3,2 % v roce 2021) neodpovídá v místě a čase obvyklému nájemnému. To vše se zohledněním dané lokality a stavu pozemků, včetně jejich využitelnosti, na kterém se ostatně žalobkyně a žalovaná, ve shodě se závěry všech třech znalců, [jméno] [příjmení], JUDr. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], zásadně shodly. Znalecký posudek D. [příjmení] byl zpracován v roce 2016, znalecký posudek M. [příjmení] dle stavu v únoru 2020, znalecký posudek M. Koláčka dle stavu v dubnu 2022 (bezdůvodné obohacení je žalováno v době o [datum] do [datum]). Pokud všichni tři znalci uvedli, že se má obvyklé nájemné pohybovat na spodní hranici (dle znaleckého posudku M. [příjmení] je spodní hranice 4 %, dle znalkyně [příjmení]. [příjmení] se jedná o 4 % a dle znaleckého posudku M. Koláčka je spodní hranice 3 %), pak soud při zohlednění skutečnosti, že celý areál je starý, zanedbaný, chátrá, a je omezena využitelnost areálu, vycházel při stanovení výše bezdůvodného obohacení ze znalci deklarované spodní hranice - 4 %, 4 %, 3 %, průměr tohoto (3,66 %) je zaokrouhlen na 4 %. Soud má za to, že bezdůvodné obohacení ve výši v místě a čase obvyklého nájemného tak odpovídá 4 % z obvyklé ceny předmětných pozemků. Současně se všichni znalci shodli na tom, že pro sezónní 50% využitelnost areálu (charakter areálu se stávající výstavbou, nezateplené a nevytápěné objekty) je nutné ponížit o 1/2 takto stanovené nájemné, a i tento závěr znalců je patřičně odůvodněn a je zcela v souladu s ostatními zjištěními soudu. Současně žalobkyně ponižuje bezdůvodné obohacení o polovinu z důvodu, že dané pozemky byly spoluužívány s [jméno] [příjmení]. Znalkyně [příjmení]. [ulice] pro rok 2014 uvedla nájemné 1,52 Kč m2 na rok. Znalec [příjmení]. [příjmení] (jeho znalecký posudek stavěla žalobkyně jako základní, dle kterého odůvodňuje žalovanou částku) uvedl, že obvyklá cena daných pozemků je 177 Kč za 1m2 4 % z 177 Kč je 7,08 Kč. Ponížení o polovinu s ohledem na shora uvedené, tedy 50 % z 7,08 Kč je 3,54 Kč na 1 m2 na rok (a nikoli 4,50 Kč na 1 m2 na rok). Soud má za to, že částka 3,54 Kč na 1 m2 na rok odpovídá v daném místě a čase obvyklému nájemnému pro dobu od [datum] do [datum], a to i se zohledněním předchozích řízení, ve kterých žalobkyně vycházela ze znaleckého posudku znalkyně [příjmení]. [příjmení] a zohledňovala toliko inflaci (řízení sp. zn. 5 C 335/2017, sp. zn. 5 C 15/2019, sp. zn. 5 C 211/2019). [příjmení] 3,54 Kč na 1 m2 na rok tedy odpovídá spravedlivému stanovení výše bezdůvodného obohacení v této věci. A to i při zohlednění inflace pro roky 2019, 2020 a 2021 (2,8 %, 3,2 % a 3,8 %), i při rámcovém zohlednění navýšení cen na trhu s nemovitostmi, a situaci související s pandemií a válkou na Ukrajině. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zohlednění inflace pouze pro rok 2021. Protože soud vycházel ze znaleckých posudků doložených žalobkyní a posudku zpracovaného znalkyní [příjmení]. [příjmení], soud stanovil částku 3,54 Kč m2 na rok pro rok 2019, 2020 i 2021 (tedy nenavyšoval jednotlivé roky o inflaci), když pro rok 2019 a poměrně také pro rok 2020 částka 3,54 Kč (oproti roku 2018, kdy se jednalo o částku 1,60 Kč), je již nadsazena (žalovaná během jednání tuto částku zcela akceptovala), což ale pokrývá poté inflační navýšení v roce 2021. Navíc je nutno zohlednit skutečnost, že znalecký posudek znalce [příjmení]. [příjmení] (ostatně stejně jako znalecký posudek znalkyně [příjmení]. [příjmení]) pracuje i s jinými parcelami (k tomu shora), mimo jiné i parcelami, které zanikly (parc. [číslo] dnes neexistují, to může také zkreslovat výslednou částku za 1m2). Pokud znalecký posudek znalce [příjmení]. Koláčka vychází z nájemného 3 až 8 % z obvyklé ceny, která byla stanovena v dubnu 2022 (tedy později, než za jaké období je žalováno, a i toto je nutno v úvahách soudu zohlednit) na 200 Kč na 1 m2 na rok, pak 3 % jsou 6 Kč, 4 % 8 Kč, po ponížení o 50 % je to 3 Kč (3 %) a 4 Kč (4 %). I v tomto ohledu má soud za to, že částka 3,54 Kč logicky odpovídá závěrům i dle tohoto znaleckého posudku, a tedy spravedlivé výši bezdůvodného obohacení. V době od [datum] do [datum] se pak při částce 3,54 Kč jedná o bezdůvodné obohacení 15 661 Kč ročně (nikoli 19 908 Kč), tedy v roce 2019 (211 dnů) 9 053 Kč, v roce 2020 činí bezdůvodné obohacení 15 661 Kč a v roce 2021 činí bezdůvodné obohacení 15 661 Kč, tj. celkem 40 375 Kč. Žalovaná uhradila dne [datum] částku 11 278 Kč, žalovaná pak dluží při uvedené výši bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum] částku 29 097 Kč (3,54 Kč na 1 m2 na rok). Proto soud podané žalobě v rozsahu 29 097 Kč vyhověl, neboť v tomto rozsahu byla podána důvodně, včetně úroku z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení, když žalobkyně žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení a žalovaná se během jednání konaného dne [datum] zavázala k jeho úhradě do [datum]. Ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl, neboť ji neshledal důvodnou (výrok II.).

29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08). Žalobkyně byla úspěšná částečně v rozsahu 71,5 %, v rozsahu 28,5 % úspěšná nebyla. Náhrada žalobkyni přiznaných nákladů řízení pak spočívá v 43 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v paušální náhradě hotových výdajů 5× 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř., dle § 1 odst. 3 písm. a), c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za úkony písemné podání ve věci samé, výzva k plnění, doplnění k výzvě soudu ze dne [datum], účast na jednání před soudem za každé započaté dvě hodiny (tedy 2krát), cestovné k jednání u Okresního soudu v Prostějově ([obec] - [obec] a zpět) ve výši 1 191,50 Kč dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., kterou se stanoví průměrná cena pohonných hmot (cestovné je počítáno z průměrné spotřeby 4,8 l [číslo] km vozidla, ceny 41,20 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů pro rok 2023, sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 5,20 Kč/1km jízdy a vzdálenosti tam a zpět 166 km), celkem 1 500 Kč plus 1 191,50 Kč, tj. 2 691,50 Kč, z toho 43 % je 1 157,30 Kč. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III.

30. Protože žalobkyně byla ze zákona osvobozena od placení soudních poplatků (§ 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), v souladu s § 2 odst. 3 soud uložil žalované povinnost zaplatit na soudním poplatku částku 1 455 Kč (tj. 71,5 %) dle výsledku řízení.

31. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.

Poučení