4 C 44/2022- 146

Rubrum

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] zastoupenému advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vrácení daru takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], bytový dům, stojící na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, včetně spoluvlastnického podílu vel. [číslo] na společných částech domu a pozemku, zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] (pozn. [anonymizováno] bytového domu a pozemku [číslo]), u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na nákladech řízení 17 000 Kč, k rukám zástupce žalovaného, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá určení, že je vlastníkem nemovité věci dle výroku I. (dále také„ byt“), s odůvodněním, že tento byt darovala svému synovi, žalovanému, a to darovací smlouvou a smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne [datum], avšak od tohoto darování odstoupila pro nevděk žalovaného vůči její osobě dopisem ze dne [datum]. Žalovaný vůči žalobkyni úmyslně zjevně porušil dobré mravy tím, že s žalobkyní dlouhodobě slušně nekomunikuje, nenavštěvuje ji, nepopřál jí k narozeninám, chová se k ní hrubě a neurvale, používá sprosté výrazy a osočování, dále před Vánoci 2021 do uvedeného bytu, kde žalobkyně žije, nainstaloval odposlouchávací zařízení a odposlouchával ji, v prosinci 2021 do bytu vtrhl a odposlouchávací zařízení odstranil, žalovaný žalobkyni napsal dopis, ve kterém uvedl, že slyší a nahrává vše, co si žalobkyně o něm povídá se třetími osobami, a dále, žalovaný nehradil dlouhodobě platby spojené se správou bytového domu, konkrétně zálohu na opravy 1 775 Kč měsíčně a platbu na rekonstrukci výtahu 129 Kč měsíčně, proto je musela platit žalobkyně, žalovaný jí neposkytl náhradu, byť jej o to žalobkyně upomenula, to vše mu žalobkyně neprominula. Od února 2022, kdy žalobkyně žalovaného upozornila, že bude požadovat vrácení darovaného bytu, žalovaný účelově změnil své chování, začal hradit uvedené platby, žalobkyni navštěvuje, avšak komunikace s ním je žalobkyni nepříjemná. Žalovaný odmítl důvody odstoupení od darování dopisem ze dne [datum], a odmítl žalobkyni poskytnout součinnost, aby byl uvedený byt opět převeden na žalobkyni.

2. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby, tvrzení žalobkyně neodpovídají skutečnosti. Žalobkyně podstatně změnila přístup ke svým potomkům, má za to, že žalobkyně takto jedná pod tlakem dalších dvou synů. S bratrem [jméno] má špatný vztah, ten jej několikrát vulgárně napadl. Domnívá se, že kroky žalobkyně jsou reakcí na jeho vztah s bratrem [jméno], kterému zaslal dne [datum] dopis. Žalovaný se vždy o žalobkyni staral. Pravděpodobně v souvislosti vážného zdravotního stavu jeho otce, který v roce 2002 onemocněl, a o kterého se žalovaný společně se svojí manželkou staral, žalobkyně onemocněla taktéž. Tehdy poskytoval žalovaný společně se svojí manželkou péči jak jeho otci, tak žalobkyni. Žalobkyni po propuštění do domácí léčby žalovaný vzal na svoji chalupu, byla potřeba bezbariérového bydlení, neboť žalobkyně byla na vozíku. V té době se další dva bratři o rodiče nestarali. Žalovaný pro svého otce (za jeho života) a i pro matku (žalobkyni) zařizoval a platil dovolené, například v Chorvatsku ([číslo], 1996), v Itálii ([číslo]), ve Španělsku, [obec], [země] a [anonymizováno] ([číslo]), v roce 2000 strávili [jméno] na Kanárských ostrovech, v Egyptě ([číslo], 2011, 2014, 2015), v [příjmení] (2013), v Turecku (2016, 2017). Například v Turecku v roce 2016 měla žalobkyně potíže po bodnutí hmyzem, žalovaný zavolal taxislužbu a jeho manželka s ní jela do nemocnice, léky platil žalovaný. Žalovaný žalobkyni mnohokrát vzal na rekreaci do termálních koupališť na Slovensku, do Maďarska, či rekreaci do Rakouska nebo i různě v České republice. Placení útraty během rekreace pro žalobkyni bylo pro žalovaného samozřejmé. Žalovaný investoval do uvedeného bytu, kupoval zařízení a vybavení dle přání žalobkyně, dělal drobné opravy. V roce 2011 (kdy byt nebyl jeho) žalovaný zrekonstruoval bytové jádro uvedeného bytu, v hodnotě cca 130 000 Kč (materiál 79 745 Kč a práce 46 495 Kč). Žalovaný navštěvoval žalobkyni při obědech, navštěvoval ji i v době lockdownů, do roku 2018 či 2019 nevnímal problémy v jejich vztahu, průběžně se vídali, když byla potřeba oprav v bytě, toto žalovaný zařídil. To vše žalovaný dělal až do doby, kdy žalobkyně začala toto sama odmítat. Žalovaný má za to, že žalobkyně pod vlivem jeho bratrů změnila přístup k žalovanému, telefonní hovory se omezily na výzvy k opravám v bytě, nebo nakoupení věcí do bytu s tím, že byt je přece žalovaného. Ještě v roce 2019 pořizoval žalovaný do bytu žalobkyně plynový sporák. Žalobkyně mu sdělila, že nefunguje vypínač a nejdou zavírat dveře, a byt je jeho, tak ať se stará. Žalovaný závady odstranil. Pokud je žalovanému známo, v bytě je stále více bratr [jméno], dokonce od něj má asi klíče. Když žalovaný šel za žalobkyní do bytu a [jméno] tam byl, vulgárně jej napadl. Odposlouchávací zařízení do uvedeného bytu nedal. Odkazuje na dopis z [datum], kterým žalobkyni odpověděl na dopis ze dne [datum].

3. V daném případě se jedná o tzv. určovací žalobu ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále „o. s. ř.“), kdy je dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví.

4. Žalobkyně během jednání a k dotazování soudu žalobní tvrzení doplnila následujícím způsobem (s ohledem na uvedené soud nepovažoval za nutné provést účastnický výslech žalobkyně). Žalobkyně má tři syny, [jméno] (žalovaný), [jméno] a [jméno]. Po smrti manžela, od [datum] do té doby, než si našla přítele [anonymizováno] v roce 2013 žila sama. Přítel [anonymizováno] ji navštěvuje denně, ale nebydlí s ní. [příjmení] [jméno] žije v [obec]. [jméno] žije v [obec]. Celý život žalovanému a jeho manželce pomáhala. Po smrti manžela pomáhala žalovanému a jeho manželce každý víkend, trávila u nich čas. Poté, co si našla přítele [anonymizováno], se rozhodla, že u žalovaného již spát nebude, a že za nimi bude jezdit pouze na sobotu. Když přijela a přivezla něco, žalovaný ji odbyl, že to neměla vozit a ona tehdy tam byla naposledy. Vztah ke snaše popsala jako hezký, byly si vždy blízké. Vztah s [jméno] má dobrý, dříve byl mezi nimi tak 2 roky problém (vydědila jej, protože měl nějaké problémy v podnikání a žalobkyně se do toho začala angažovat, což sama zpětně hodnotí, že neměla dělat, dnes už jeho vydědění vzala zpět). Dnes si s [jméno] ob den volá, on jí vozí z Německa potraviny. Tak 5 nebo 6 let je jejich vztah hezký. [příjmení] [jméno] za ní chodí každý týden, většinou pondělí a čtvrtek kvůli jeho zaměstnání, dříve i denně. Žalobkyně neví, čím se živí. Zajde s ní na hřbitov atd. Žalobkyně ví, že žalovaný nemá dobrý vztah se svými bratry [jméno] a [jméno]. [příjmení] [jméno] nebyl dlouho v kontaktu, ten mu teď jen domlouval, aby se k žalobkyni choval slušně. Žalobkyně bydlela dříve (nedokázala zařadit roky) v bytě 4+1 na adrese [ulice] v [obec], s žalovaným tehdy udělali výměnu bytů, když on měl tento byt 2+1 (který je předmětem řízení). Dohodli se, že žalobkyně bude s manželem žít v bytě 2+1 a žalovaný se svojí rodinou v bytě 4+1. Předmětný byt 2+1 vlastní žalobkyně od roku 2008. Žalovaný v uvedeném bytě dělal rekonstrukci koupelny (jádra), žalobkyně nedokázala uvést rok rekonstrukce, ale na rekonstrukci platila 23 000 Kč a uvedla, že ví, že stála okolo 120 000 Kč, nebo 130 000 Kč, zbytek platil žalovaný. Jiná větší oprava se v bytě nedělala. Když se v bytě něco pokazí, řekla si o opravu vždy žalovanému. Naposledy to byla klika od dveří, to mělo být v době, kdy byl i ten odposlech v bytě (tj. podzim a Vánoce 2021). Žalobkyně žalovanému oznámila, že je špatná klika. Žalovaný ji začal opravovat, ale musel to dokončit druhý syn, a žalovaný pak nebyl spokojený s tím, jak je to dokončené. Žalovaný žalobkyni za celou dobu, co v bytě žije, nepřišel pomoc umýt okna, uklidit, apod. To dělá syn [jméno]. A přitom je to byt žalovaného. Když se v bytě pokazil v roce 2019 plynový sporák, tak žalovaného požádala o koupi nového sporáku, což žalovaný také udělal. Dle názoru žalobkyně je to povinnost žalovaného, když se jedná o jeho byt. Za to, že v bytě žalobkyně bydlí, žalovanému nic neplatí (viz věcné břemeno užívání). Žalobkyně dále uvedla, že si platí energie sama, a že platila i příspěvek na správu domu (výtah, opravy a zbytek úvěru). K okolnostem darování předmětného bytu žalobkyně uvedla, že žalovaný chtěl, aby mu byl byt darován už v době, kdy zemřel manžel v roce 2003. Když se tak nestalo, s žalobkyní 2 roky nemluvil ([číslo], 2006). Poté žalobkyni oslovila snacha a začali se spolu zase bavit. Jejich vztah s žalovaným a snachou byl dlouhou dobu velmi pěkný. Jezdili spolu na dovolené, které převážně platil zcela, tedy i pro žalobkyni (a v době kdy žil ještě její manžel), žalovaný. Na dovolenou jezdila poslední roky jen se snachou, žalovaný chtěl být doma (měl chalupu a psa). Žalobkyně se k dotazu soudu vyjádřila ke všem žalovaným tvrzeným dovoleným tak, že se uskutečnily, a že je platil žalovaný, protože ona a její manžel měli malý důchod. Stejně tak uvedla, že souhlasí tvrzení žalovaného, že v Turecku bylo nutné vyhledat [anonymizováno] pomoc. Poslední taková dovolená byla v roce 2017. Žalobkyně uvedla, že to byla ochota žalovaného, že jí platil dovolené. Žalobkyně výslovně sama uvedla, že se„ nikam necpala“. Žalovaný byl na tom finančně dobře, a proto si to mohl dovolit. Žalobkyně k dotazu soudu uvedla, že s žalovaným jezdila i různě každoročně po výletech v Česku a bližším zahraničí, ale to nepovažuje za nějakou dovolenou. Žalovaný ji tam vzal, když to měl třeba nějak při cestě pracovně. Žalobkyně sdělila, že toto vše pro ni žalovaný dělal za to, jak mu žalobkyně pomáhala a jak se k němu chovala. Žalobkyně jezdila pravidelně k žalovanému do [obec], uklízela v jeho domácnosti, vařila, pomáhala na zahradě, hlídala psa, nebo když byli u nich řemeslníci atd. Jezdila k nim na celý víkend cca 10 let po smrti manžela. Jak si však našla přítele [anonymizováno], už tam nespávala. A vztah s žalovaným se postupně začal zhoršovat, nicméně i tak tam jezdila žalobkyně co týden, jen u žalovaného nespávala. K dotazu soudu výslovně uvedla, že dříve, když bylo vše v pořádku, byla to žalobkyně, která jezdila za žalovaným do jeho domácnosti, žalovaný byl pracovně vytížený a vracel se většinou na víkendy domů. Vztah se začal zhoršovat, když se žalovaný také dozvěděl, že je žalobkyně více v kontaktu se synem [jméno]. Žalobkyně dále uvedla, že žalovanému a jeho manželce na Vánoce dávala nějaké peníze (např. přeplatek z energií), a žalovaný na to vždy říkal, že je to příplatek na dovolenou. K dotazu soudu, kolik mu třeba přispěla, žalobkyně řekla, třeba 5 000 Kč, 4 000 Kč. Když mu chtěla dát jedny Vánoce 1 000 Kč, žalovaný manželce řekl, ať si nic nebere, že to nepotřebují. Žalovaný měl problém se svojí manželkou, asi před rokem přišla snacha k žalobkyni do bytu, že od žalovaného odešla. Tehdy syn [jméno] manželce žalovaného říkal, že v bytě nesmí být a snacha tehdy odešla. Když měla žalobkyně snaše zmínit, že si udělá hrob, měl žalovaný prohlásit, že jí nepůjde ani na pohřeb (toto ví od snachy). Nicméně nerozumí, jak to může se synem (žalovaným) snacha vydržet. Nepopřáli jí ani k narozeninám (to měla mít žalobkyně asi 76 let, tzn. je to 4 roky nazpět, tedy asi v roce 2019), tehdy to žalobkyně telefonovala své snaše, a večer jí přijel žalovaný vynadat, jak si mohla dovolit jim toto vyčíst. Žalovaný s ní dva roky nemluvil, po tom, co volala jeho manželce, že jí nepopřáli ani k narozeninám. Žalobkyně se léčí na neuropatii, má prášky na tlak, cholesterol a prokrvení. Závažnější [anonymizováno] problém měla jen, když umíral manžel. Byla v nemocnici a poté si ji žalovaný se snachou vzal domů a staral se o ni. Žalovaný se k ní chová zle posledních tak 5 let, slyšela, co o ní říká například v hospodě. Od roku 2017 s žalovaným není moc v kontaktu. Žalovaný žalobkyni nekontaktuje. K dotazu soudu žalobkyně sdělila, že žalovaného sama nekontaktuje, když se s ní nebavil. V roce 2017 byla naposledy v tom Turecku, pak byl problém s těmi narozeninami (to je leden 2019), kdy jí nepřišel žalovaný ani popřát. Konfliktní situace vznikla v lednu 2022, když byla žalobkyně u přítele [anonymizováno] i se synem [jméno], ona byla ještě u [anonymizováno], ale [jméno] šel do předmětného bytu, měl mít na stole sepsaný nákup, s tím, že žalobkyně přijde za chvíli. Jenže než stihla přijít do bytu, přišel mezitím žalovaný a dobýval se do bytu, když zjistil, že je tam [jméno] bez žalobkyně, volal policii. To, že si našla přítele [anonymizováno], se žalovanému nelíbilo. Žalovaný jejího přítele oslovuje„ pane“, a chová se k němu zle. Vraťa měl žalovanému říct, že je blbý, že takto se k matce nechová. Od té doby pro [anonymizováno] nemá žalovaný dobré slovo. Žalobkyně několikrát zmínila, že s žalovaným probírala finance, co bude kdo platit. [jméno] uvedla, že jí nepřispěl„ na nájem“ za posledních 8 let, a to žalovaný ví, jaký má žalobkyně důchod. Žalobkyně k výslovnému dotazu soudu sdělila, že žalovaný vůči ní nepoužívá sprostá slova. Jeho sourozenci nedostali nic, žili pryč a nikdy pro ně ona ani manžel neudělali tolik, co pro žalovaného, a on se k ní chová zle. Žalobkyně by chtěla, aby byl byt v dědění pro všechny její tři syny. Žalobkyně nerozumí, proč žalovaný nevyplatil své dva bratry. Ví, že synovi [jméno] dal 250 000 Kč jako vypořádání toho bytu, žalobkyně do toho nijak nezasahovala.

5. Žalovaný během jednání a k dotazování soudu doplnil tvrzení následujícím způsobem (s ohledem na uvedené soud nepovažoval za nutné provést účastnický výslech žalovaného). Dle žalovaného to byl vždy on, kterého matka (žalobkyně) prosila o pomoc s řešením čehokoli, ať už se jednalo o drobné záležitosti nebo i problémy v rodině. Když zemřel otec, uvítal, že za ním začala matka jezdit do [obec], aby nebyla sama. Matka má ale takovou povahu, že nevydrží jen tak odpočívat, proto vždy s něčím pomáhala, buď navařila, umyla nádobí apod. Sám žalovaný po ní žádnou pomoc, ať už fyzickou nebo finanční nepožadoval. Žalovaný uvedl, že rodiče získali byt 4+1 na ulici [ulice] v [obec], žalovaný měl tehdy byt 2+1 od zaměstnavatele cukrovaru ve [obec], ale protože jeho pracovní poměr skončil, musel pak byt zaplatit. Ještě když žil otec, oba i s žalobkyní byli důchodci, občas šli žalovanému pomoc např. třídit trička, a on jim za to dal nějaké peníze. Byla to forma takové pomoci, aby rodiče neměli pocit, že jim dává peníze za nic, a zároveň se jim zkrátil čas. Byt 4+1 žalovaný prodal, protože chalupu v [obec] zrekonstruovali tak, že se z toho stalo trvalé bydlení (potřebovali peníze na rekonstrukci) a měli tam psa a celý jejich život se začal soustředit tam. Ale byt, který je předmětem tohoto sporu, by rád zachoval pro svoji vnučku. Pokud byla potřeba v bytě něco opravit, zařídit, udělal to. Nad rámec již uvedeného sdělil, že například pořídil markýzu. Svůj vztah s bratry označil žalovaný za normální, nicméně s [jméno] nebyl 13 let v kontaktu, nebýt tohoto sporu. [jméno] žije v [obec], ale po dobu, kdy podnikal, se různě stěhoval, měl problémy v podnikání. Jeden čas bydlel [jméno] i v [obec], nechal se zaměstnat u bratrance [příjmení] [příjmení], kterému udělal škodu za 80 000 Kč. Tehdy to byla pro matku (žalobkyni) hanba a přišla za žalovaným, aby to nějak vyřešil. Tehdy si situace vyvinula tak, že byl žalovaný dokonce podmíněně odsouzený, stížnost nepodával pro klid v rodině. [příjmení] [jméno] označil za podivína, popsal jeho vztah s bývalou manželkou, a souvislost s únosy jejich dcery, současně uvedl, že pokud to bylo možné, bratrovi pomáhal. Žalovaný dále uvedl, že sama žalobkyně [jméno] několikrát označila„ blbem“. Dle žalovaného postavili jeho bratři mezi něj a matku„ zeď“, řekli jí, kolik měl žalovaný platit do fondu oprav a neplatil atd., matka žalovanému tehdy poslala jen SMS zprávu, aby si to spočítal a doplatil to. [příjmení] [jméno] ho v souvislosti s tímto sporem kontaktoval a pokoušel se o vyplacení bytu. S bratrem [jméno] se dříve u matky třeba potkal i na obědě, ale jinak s ním má špatný vztah, k incidentu u matky v bytě uvedl, že si myslel, že je matka doma, protože se v bytě svítilo, ale když na ni zaklepal, ozval se jen [jméno] a matka v bytě nebyla. To žalovaného popudilo a zavolal policii, protože jej nechtěl pustit do bytu. [jméno] na něj poté z okna řval urážky a vulgarity. [příjmení] [jméno] řekl, že ho přece vyplatil, da mu 250 000 Kč, na to [jméno] řekl, že mu tehdy matka řekla, ať to bere. Zda a kde je [jméno] zaměstnán, neví. O příteli [anonymizováno] uvedl, že s ním měl normální vztah, nicméně je pravdou, že si pro matku představoval někoho, kdo jí zajistí možnost cestovat, nebo takto trávit čas. A toto zmínil také v hospodě. Byl to spíš projev nějakého přání, co by přál matce. Žalovaný shodně s žalobkyní uvedl, že jejich vztah se zhoršil za posledních cca 4 až 5 let. Žalobkyně vůči němu používá vulgární výrazy, i přesto se žalovaný snaží s ní„ nějak udržet vztah“. Vyčetla žalovanému, že jí [jméno] dovezl olej na smažení, že jí dal 80 růží k narozeninám. Po tom všem, co pro matku žalovaný udělal, všechny ty dovolené apod., se jej takové chování žalobkyně dotýká. K placení plateb spojených se správou domu žalovaný uvedl, že se s žalobkyní dohodli, že vše bude tak, jak to bylo do darování. Tedy, že matka si bude uvedené platit. O tom, co si o něm matka povídá ví, protože ji zaslechl u výtahu a také ji slyšel na chodbě. K odposlouchávacímu zařízení a formulaci dopisů, které poslal matce a paní [jméno] [příjmení] uvedl, že to napsal záměrně, protože tušil, co si o něm vše mohou povídat a jaké„ porady“ mohou u matky probíhat, a chtěl, aby se nad sebou zamysleli. U matky si zapomněl nabíječku na mobil, pro kterou se na druhý den vrátil, nejednalo se o žádné odposlouchávací zařízení. Kdyby jej chtěl použít, mohl by to udělat tak, aby o tom matka vůbec nevěděla, od bytu má klíče. Ke komunikaci s žalobkyní uvedl, že ta je na něj hrubá, pomoc odmítá. Žalovaný jí řekl, že když bude něco potřebovat, ať mu zavolá. Na to ona, že volat mu nebude. Posledních 5 let jsou v častém sporu, žalobkyně mu něco neustále předhazuje, vytýká. Ke vztahu se svojí manželkou uvedl, že je to vztah po 40 letech, je běžné, že se občas pohádají, jednou se manželka i sbalila a odjela, spoustu věcí překonali, a věří, že ještě překonají.

6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující:

7. Z notářského zápisu sepsaného dne [datum] JUDr. [jméno] [příjmení], N 310/2013, NZ 235/ 2013, kterým došlo k uzavření darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene mezi žalobkyní a žalovaný, soud zjistil, že žalobkyně, jakožto dárkyně a oprávněná z věcného břemene, darovala žalovanému, jakožto obdarovanému a povinnému z věcného břemene, předmětný byt, bez jakékoli úplaty, s tím, že současně bylo zřízeno věcné břemeno doživotního a samostatného užívání celé této bytové jednotky sestávající z dvou pokojů, kuchyně, jídelního koutu, koupelny, toalety, předsíně a šatny, v rozsahu, jak ji žalobkyně do sepisu notářského zápisu užívala. Žalobkyně bude mít právo užívat veškerých energií s tím, že náklady s tímto spojené a běžnou údržbu bytové jednotky bude hradit ze svých finančních prostředků. Žalobkyně bude mít zachováno právo volného příchodu do bytové jednotky a volného odchodu z ní a právo přijímat v ní návštěv osob příbuzných a známých v kteroukoliv denní a noční dobu. Toto věcné břemeno se pro žalobkyni zřizuje bezúplatně. Žalovaný předmět daru do svého vlastnictví přijal, zřízené věcné břemeno se zavázal trpět. Z listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec] soud zjistil, že na základě této smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] byl ke dni [datum] proveden zápis v katastru nemovitostí, který potvrdil, že k předmětným nemovitým věcem, tedy bytové jednotce [číslo] v budově [adresa], bytový dům, stojící na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, včetně spoluvlastnického podílu vel. [číslo] na společných částech domu a pozemku, zapsané na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] (pozn. LV bytového domu a pozemku [číslo]), u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov, má výlučné vlastnické právo žalovaný, a že na nich vázne věcné břemeno užívání zřízené ve prospěch žalobkyně. Dopisem ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím jejího tehdejšího právního zástupce, Mgr. [jméno] [příjmení], zaslala žalovanému odvolání daru pro nevděk. V tomto dopise popisuje důvody odvolání daru, a to úmyslné ublížení žalovaného žalobkyni, spočívající ve zjevném porušení dobrých mravů, které žalobkyně žalovanému neprominula. Jednání je konkretizováno ostatně obdobně tak, jak je uvedeno v žalobě samotné, navíc je zde uvedeno, že měl vůči žalobkyni použít výrazy jako„ seru na tvoje narozeniny“,„ nepůjdu ti ani na pohřeb“. Žalobkyně odeslala tento dopis žalovanému dne [datum] (podací lístek dokládající odeslání). Dopisem ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný sděluje prostřednictvím svého právního zástupce žalobkyni, že odvolání daru neuznává, neboť nebyly naplněny zákonné důvody pro odvolání daru, a uvádí své stanovisko, proč pravděpodobně došlo k ochlazení jejich vzájemných vztahů, a to zejména pod vlivem ostatních sourozenců na žalobkyni. Uvedl, že bratru [jméno] dal peněžní vypořádání za uvedený byt, [jméno] vypořádán nebyl, ale situace byla řešena dle vůle matky (žalobkyně). Naopak on má pocit, že mu žalobkyně dává najevo, že jeho návštěvy nejsou vítány, a to zejména tehdy, pokud je u ní bratr [jméno]. Žalobkyně ví, jak jej bratr [jméno] nebo [jméno] uráží. V době, kdy byl v bytě [jméno], byl žalovanému umožněn vstup do bytu až za přítomnosti policie. Vůči žalobkyni nepoužívá hrubé výrazy, a pokud žalobkyni na poslední narozeniny nenavštívil tak proto, že si to nepřála. Instalování odposlouchávacího zařízení považuje za absurdní, do bytu nikdy nevtrhl, soukromí žalobkyně respektuje. Pokud v dopise žalobkyni napsal, že„ slyší, co o ně říká“ (myšleno žalobkyně o žalovaném), chtěl tím žalobkyni upozornit na to, že ví, jak se žalobkyně změnila ve svém přístupu k němu a uvědomil si, co může být důvodem této změny, snaha získat byt zpět do svého vlastnictví. Proto si ukládá zprávy od sourozenců a to, co o něm, kdo z příbuzných, kdy řekl. K platbám spojeným s bydlením odkázal na ujednání s žalobkyní, že si tyto bude platit ona. Současně vyjádřil lítost nad změnou postoje žalobkyně v této fázi jejího života.

8. Z policejního spisu sp. zn. KRPM [číslo] 2022, soud zjistil, že žalobkyně podala dne [datum] trestní oznámení na žalovaného, a to pro sledování, či odposlech žalobkyně žalovaným, a to údajně nainstalovaným odposlouchávacím zařízením, které měl žalovaný nainstalovat do jejího bytu před Vánoci 2021. Před Vánoci 2021 do bytu žalovaný vtrhl, a v její přítomnosti odstranil toto odposlouchávací zařízení, následně jí dal do schránky dopis, dle kterého slyší a nahrává vše, co si o něm s třetími lidmi povídá. Dne [datum] podala žalobkyně jako oznamovatelka vysvětlení, ve kterém mimo jiné uvedla skutečnost k darování předmětného bytu a zřízení věcného břemene doživotního užívání, dále uvedla, že syn (žalovaný) byl majitelem v katastru, ale veškeré poplatky platila ona, kdy to byla jejich domluva. Tehdy byl na ni velmi slušný. Do bytu za ní chodí dále co dva dny syn [jméno] [příjmení]. Asi v září nebo říjnu 2021 se její vztah s [jméno] (žalovaným) zhoršil, žalobkyně měla pocit, že ji odposlouchává. Dával jí najevo, že ví o všem, co doma říká. Například že pije levné pivo a on si kupuje pivo drahé, či že pojede někam taxislužbou, na což měl žalovaný následně žalobkyni říct, že ji někam zaveze, pokud bude potřebovat. V prosinci 2021 jí žalovaný volal, že si v bytě něco zapomněl, že si pro to přijde. Následně na ni zazvonil, poté, co jej žalobkyně pustila dovnitř, šel do kuchyně ke stojanu, kde je televize a rádio, a vypojil nějaký elektrický kabel černé barvy, to mohlo být to odposlouchávací zařízení. Do bytu nevtrhl, pustila jej tam. Pak jí vhodil do schránky ten dopis. Dále poslal dopis paní [jméno] [příjmení] (švagrová žalobkyně). Vše se děje proto, že žalobkyně sdělila žalovanému, že bude chtít zrušit darovací smlouvu, když se zhoršil její vztah s žalovaným. Dne [datum] podal vysvětlení žalovaný, do bytového domu chodí pravidelně, vyzvedává si tam poštu. Do bytu jde jen po zazvonění na matku (žalobkyni). V posledních 5 letech se k němu chová žalobkyně zvláštně, začala mu předhazovat výčitky, začala upřednostňovat její švagrovou [jméno], se kterou měla dlouhé roky horší vztah, přestala k němu jezdit na chatu, přitom před tím tam byla každý víkend. K dopisu, který dal v prosinci do schránky žalobkyni vypověděl, že v předchozí době, když šel navštívit matku, slyšel, jak s někým telefonuje, a pomlouvá jej. V souvislostech toho, jaké zprávy mu píše bratr [jméno], si uvědomil, že se mění vztah žalobkyně k němu a chtěl ji na to upozornit, že to vnímá. Proto dopis takto napsal. K tvrzenému odposlouchávacímu zařízení uvedl, že matce něco opravoval v bytě, a vzal si tam nabíječku na telefon, kterou dal do zásuvky pod stojanem na televizi, pro kterou se pak vrátil, když si ji tam zapomněl. Navíc, kdyby chtěl něco takového z bytu odstranit, tak by to přece mohl udělat v době, kdy tam matka není, když má od bytu klíče. Takové tvrzení považuje za účelové, vidí v něm snahu bratrů připravit jej o byt, a takto ovlivňují matku. Úředním záznamem ze dne [datum] bylo konstatováno, že nebylo zjištěno žádné protiprávní jednání.

9. Z dopisu, jak je založen na č. l. 109 až 116 spisu (části dopisu stejně na č. l. 11, 11v, 32, 33), soud zjistil, že se jedná o předmětný dopis, který měl v prosinci 2021 vložit žalovaný žalobkyni do schránky. Dopis je uvozen„ Milá maminko“ a obsahuje řadu dílčích sdělení, které žalovaný žalobkyni napsal. Jedná se o připomínky určitých životních situací, jak je viděl žalovaný a jak je vnímá. Je zde uvedeno, že žalovaný slyší, jak se k ní špatně chováme, po tom, co vše ona pro ně udělala. Žalovaný činí souhrn od roku 2000, vypočítává destinace dovolených a rekreačních pobytů, kdy ve dvou případech měla žalobkyně sama na dovolenou něčeho přispět. Žalovaný žalobkyni připomíná péči poskytnutou v době, kdy byl její manžel nemocný a následně i ona, a kdy o ni pečoval. Žalovaný připomíná záležitost ohledně bratra [jméno], kdy žalovaného kontaktovali„ Bělorusové“ a vyžadovali kontaktní údaje na bratra [jméno], připomíná problémy, které bratr [jméno] udělal, když bydlel v [jméno] a žalobkyně se za to styděla, a požadovala po žalovaném, aby to pomohl vyřešit. Uvádí, že pokud by se žalobkyně do všeho nepletla, nemusely se některé věci v rodině vůbec řešit. Ve vztahu k bratru [jméno] připomíná kroky policie ohledně jeho dcery, přičemž sám uvádí, co měl tehdy [jméno] ve vztahu k dceři říci. V tom ohledu uvádí skutečnost o tom, že by šel„ něco“ oznámit na policii a [jméno] by hrozila vazba. Žalovaný zde uvádí, že slyšel telefonní hovor s [jméno] a to, jak se spolu o něm baví, dále že [jméno] tehdy vypořádání za byt vyhovovalo, když mu předával peníze, a že se nikdo nezajímal, když platil rekonstrukci bytu v roce 2011. Uvádí, že ví, co si o něm žalobkyně s jeho bratry povídá a jak vulgárně označují jeho manželku. K trvalému pobytu v uvedeném bytě, jak jej má žalovaný hlášen, uvádí, že se tak stalo kvůli prodeji jiného bytu, kde měli před tím trvalý pobyt, a [obec] jsou správně zařazeny jinak (okres [okres]), a musel by v souvislosti toho řešit žalovaný další komplikace na úřadech, bylo to pro něj jednodušší. Proto má přece trvalý pobyt na adrese předmětného bytu, kde bydlí žalobkyně. Žalovaný připomíná, co vše žalobkyni koupil (boty, potraviny, apod.). Se zohledněním toho vše sděluje, že nerozumí, proč o něm žalobkyně prohlašuje, že„ je na peníze“. Uvádí, jak si jej žalobkyně dovoluje hodnotit a kritizovat, když si k němu [jméno] chodil půjčovat peníze, požaduje, aby mu žalobkyně vzkázala, ať jej netituluje„ idiotem“. Dále uvedl, že již tři měsíce poslouchá, co si o něm žalobkyně povídá, a má vše archivované. Proto k ní přestal chodit a když přišel, měl špatný výraz. Sděluje, že nerozumí, proč se tak změnil její postoj k němu. Dále je zde uvedeno, aby přestala pomlouvat„ Anču z hospody, … nebo jí to přehraje“,„ Další chuťovka je, jak pomlouváš sousedku a [anonymizováno], možná by to měli vědět. A nechte na pokoji [jméno] a jeho břicho. A tomu pánovi, co s tebou bydlí, řekni, ať mi nenadává do volů.“ Dále je zde uvedeno sdělení k otci žalovaného, a že ten pán, kterého má žalobkyně nyní doma, mu nesahá ani po kotníky. Dále je zde uvedena skutečnost, kdy a jak se měla žalobkyně vyjadřovat ke vnučce žalovaného, když se měla narodit. Dále je zde uvedena skutečnost k taxi na hřbitov, kdy se žalovaný nabízí, že tam přece žalobkyni zaveze, a stejně tak je ochoten plnit i její další potřeby. Stačí mu zavolat. Na č. l. 116 je založena část dopisu, ve které se žalovaný vyjadřuje k hrobu, k platbě fondu oprav, že jej doposud platila žalobkyně, když taková byla dohoda, od února to tedy bude platit žalovaný, když si to přeje. Dále je zde uvedeno něco k částce 23 000 Kč, kterou měla chtít žalobkyně po žalovaném. A k opravě bytu, kdy se mimo jiné žalovaný vyjadřuje, že byt chce pro vnučku. Pokud žalobkyně chce, aby žalovaný pořád platil, tak proč jej vyhazuje z bytu.

10. Z dopisu, jak je založen na č. l. 34 a je uvozen„ Dobrý den paní [jméno]“ soud zjistil, že tento zaslal žalovaný paní [jméno] (švagrové žalobkyně) a vyjadřuje v něm svůj pohled na věc, kdy se dozvěděl, kde a jak jej matka (žalobkyně) pomlouvá, případně„ oni jej očerňují“. Je zde uvedena věta,„ Kdybyste měla zájem, mohu Vám to přehrát ze záznamu, mám to natočeno.“ Žalobkyně po něm vždy chtěla, aby řešil problémy v rodině. Pravnučku viděla asi 5krát v životě, a to má 7 let. Ale peníze a holubář, to je její modla. Byt chce mít žalovaný pro svoji vnučku.

11. Z dopisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný vyzývá prostřednictvím svého právního zástupce svého bratra, [jméno] [příjmení], aby se do budoucna zdržel obdobného jednání, k jakému došlo dne [datum] v předmětném bytě, kterým žalovaného verbálně napadl nevybíravými invektivami a vulgárními urážkami, dále mu zamezil ve vstupu do uvedeného bytu, kdy trestní oznámení nebude žalovaným podáno toliko a pouze z důvodu příbuzenského vztahu s braním ohledu na jejich matku (tj. žalobkyni).

12. Výzva k zaplacení nákladů léčby potvrzuje, že žalovaný platil za léčbu [jméno] [příjmení], kdy ji měl žalovaný napadnout a zranit, a to s odkazem na trestní příkaz Okresního soudu v Prostějově ze dne 17. 1. 2013, č. j. 2 T 216/2012.

13. Fotografie, které doložil žalovaný potvrzují, že žalovaný pro žalobkyni dlouhodobě zařizoval dovolené (fotografie dokládající dovolenou u moře v roce 2013, 2014, 2015), které trávila společně s manželkou žalovaného, či všichni společně. Žalovaným doložená smlouva o zájezdu ze dne [datum] potvrzuje, že žalovaný platil zájezd žalobkyně a jeho manželky do Turecka v termínu 24. 6. – [datum], typ zájezdu co do služeb All Inclusive, cena zájezdu 34 560 Kč (cena na osobu 16 690 Kč a pojištění), žalobkyně byla tehdy ošetřena [datum] v lékařské péči. Fotografie, které doložil žalovaný potvrzují, že vztah žalobkyně a žalovaného byl ještě v roce 2016 velmi blízký, vzájemně se navštěvovali a vídali (fotografie v roce 2014, 2015 při obědu, 2016). Žalovaným doložená faktura č. 2011 a stvrzenka o zaplacení ze dne [datum] potvrzuje, že žalovaný platil za provedené práce a materiál na bytovém jádře uvedeného bytu [příjmení] [jméno], v roce 2011, celkem 46 495 Kč. Dle přehledu materiálu, se jednalo o materiál dále v ceně 79 744,80 Kč.

14. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že s bratrem [jméno] (tj. žalovaným) nebyl deset let v kontaktu, a kdyby nebylo tohoto sporu, nadále není. Vztah se zhoršil poté, co zbil jeho manželku [jméno] a ta byla v nemocnici. Svědek pracuje jako autoklempíř v zahraničí, v Německu. Před tím podnikal s dovozem aut a jejich opravami, dříve měl dluhy z podnikání a byl odsouzen„ za spoluúčast za daně“. S matkou je svědek v kontaktu telefonicky téměř denně, jednou za dva měsíce ji navštíví. Svědek nejprve uvedl, že žije skoro celý život v [obec], a to od roku 1985, poté k dotazu soudu uvedl, že 2 roky bydlel v [obec], nějakou dobu bydlel v [obec] a ve [obec]. Od matky ví, že je z [jméno] špatná, brečí a je psychicky na tom zle. To ví z vyprávění matky, nebyl nikdy přítomen situacím, o kterých mluví matka. Dle něj chce žalovaný majetek, o přepsání bytu se měl snažit již po smrti otce, tehdy s matkou 2 nebo 3 roky nemluvili. K odposlouchávacímu zařízení uvedl, že tam bylo, byť ho neviděl fyzicky. Svědek si myslí, že o skutečnostech, jak jsou uvedeny v dopise, který poslal žalovaný matce a paní [jméno] [příjmení], musel vědět jedině z toho odposlechu, navíc mu to odposlouchávací zařízení žalovaný přiznal v telefonním hovoru. [jméno] kontaktoval sám, po tom prosincovém dopisu, napsal mu vulgární SMS, za kterou se mu omluvil. Nejprve uvedl, že [jméno] žádné peníze za vyrovnání nenabízel, ale poté uvedl, že [jméno] nabízel finanční vyrovnání, když byt nechá„ nám“. Svědek také uvedl, že do teď jej [jméno] nijak nevyplatil, ale nic po něm nechce.

15. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že souhlasí s tím, co je v žalobě. Svědek žije v [obec], 6 let žil v [obec]. S matkou se vídá pravidelně, většinou v úterý a ve čtvrtek. V mezích poučení dle § 126 o. s. ř., uvedl, že s bratrem [jméno] nemá dobrý vztah, v dopise, který poslal matce, vyhrožuje, že pokud on (svědek) udělá jeden chybný krok, půjde do vazby. Za posledních 10 let se fyzicky potkali, a to u matky. Jinak se nestýkali. Svědek nevěděl o tom, že je byt převedený, ani o tom, že je [jméno] vyděděný. Byl přítomen situaci, kdy [jméno] přinesl matce flašky a řekl, tady máš co chlastat. Vztah s matkou má svědek dobrý, umyje jí okna, nakoupí jí. Pracuje jako skladník poslední rok, před tím byl řidič (odmítá sdělit čeho). K dotazu soudu sdělil, že [jméno] matce sprostě nenadává, u ničeho takového nebyl. Od matky ví, že jí [jméno] poslal na Vánoce dopis, tehdy šel svědek za matkou, byla z dopisu špatná. Svědek po žalovaném ničeho nechce, žádné peníze. Ale vyjádřil se, že je běžné, že když je nějaký majetek, jde do pozůstalosti. K odposlouchávacímu zařízení ví jen to, co mu sdělila matka. Bylo zvláštní, že [jméno] ví věci, které by věděl neměl, pokud se odehrají v bytě bez jeho přítomnosti. V roce 2013 dostal od [jméno] 250 000 Kč jako finanční vyrovnání, přičemž výslovně uvedl, že o převodu bytu nevěděl, ale až byl byt převedený, tak mu matka řekla, aby si vzal těch 250 000 Kč, jinak že nic nedostane. S bratrem [jméno] měl konflikt v lednu 2022, protože mu začal vyhrožovat ohledně té vazby. Pokud ví, [jméno] nebo jeho manželka posílají různé SMS, to mu říká matka. Viděl například SMS, kdy měl [jméno] matce psát, že se rozčiluje tak, aby jí nekleplo.

16. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že její vztah s tchýní (žalobkyní) byl dlouhé roky velmi pěkný, a to již od roku 1985, kdy je s manželem. Tchýně je pravidelně navštěvovala, trávila s nimi čas v [obec]. S tchýní jezdili na dovolené, někdy i dvakrát do roka. Kupovali tchýni spoustu věcí, často, co měla svědkyně, to se koupilo i babičce (žalobkyni). Ale pak to začala tchýně přehánět, svědkyně ji označila velitelským typem (začala říkat, co si má její vnuk koupit atd.). Svědkyně toto datuje k roku 2000, ale manžel (žalovaný) to nechtěl slyšet, matku miloval. V rodinné situaci, kdy se měla narodit vnučka svědkyně, se žalobkyně dle slov svědkyně vyjádřila velmi nevhodně, navíc v situaci, kdy měla po smrti již své dva vnuky. I kdyby se jí snacha neměla líbit, neměla co, se k tomu tak vyjadřovat. Tehdy svědkyně práskal s naběračkou v kuchyni, už to bylo na ni moc. Dnes má vnučka 9 let. Současný vztah je takový, že se s tchýní nenavštěvují asi jeden rok. Před tím za ní jezdila asi jednou do měsíce, manžel k ní jezdil častěji. Po tom, co podala trestní oznámení na manžela, ten se jde ze slušnosti zeptat, zda něco tchýně nepotřebuje. Vztah s žalovaným (manželem) popsala tak, že je to 40 ti letý vztah. Někdy se pohádají, stalo se, že spolu týden nemluvili, někdy je protivný, manžel má sebestřednou povahu, ale když má dobrou náladu, udělal by pro své blízké cokoli.

17. Protože darovací smlouva byla uzavřena [datum], účinky vkladu [datum], tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (platný a účinný do 31. 12. 2013, dále také obč. z.), poměřuje se dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2339/2019, nárok na vrácení daru vždy zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem, ve znění účinném do 31. 12. 2013, i když k „ nemravnému“ (či nevděčnému) chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po [datum].

18. Dle § 630 obč. z., dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

19. Uvedené reflektuje zásadu ochrany nabytých práv. Za situace, kdy ke vzniku právního poměru účastníků z darovací smlouvy došlo před [datum], bylo založeno legitimní očekávání, že dárce může žádat dar nazpět jen, zachová-li se (v budoucnu) obdarovaný k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě poruší dobré mravy (§ 630 obč. z.). Dárce může právo vzešlé z darovací smlouvy úspěšně uplatnit pouze tehdy, jestliže došlo k naplnění skutkové podstaty citovaného ustanovení. V § 630 obč. z. je upraven zvláštní způsob zániku darovacího vztahu jednostranným právním úkonem dárce. Okamžikem jednání obdarovaného, které naplňuje znaky uvedené v tomto ustanovení, vzniká dárci právo domáhat se vrácení daru, tedy požadovat po obdarovaném vrácení toho, co bylo předmětem darování. Využije-li dárce tohoto práva, zaniká darovací vztah okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému. Byla-li darována věc, projevem vůle dárce o odvolání daru došlým obdarovanému se ruší darovací smlouva a obnovuje se původní právní vztah, tj. obnoví se vlastnictví dárce k věci ex nunc a obdarovaný, který se stal neoprávněným držitelem, je povinen mu věc vydat. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3001/2009.

20. Aplikace § 630 obč. z. je na místě v případě takového závadného chování obdarovaného, které z hlediska svého rozsahu a intenzity nevzbuzuje žádné pochybnosti o jeho kolizi s dobrými mravy. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného, nýbrž pouze takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 obč. z.; předpokladem aplikace ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce. Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1302/2007.

21. Naplnění předpokladu pro vrácení daru dle § 630 obč. z. spočívajícího v chování žalovaného vůči žalobci, které je hrubým porušením dobrých mravů, musí nastat nejpozději do doručení výzvy žalovanému k vrácení daru. K dalšímu negativnímu chování žalovaného po doručení výzvy nelze přihlédnout, nebyla-li znovu učiněna výzva k vrácení daru. Srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 3. 2003, sp. zn. 57 Co 25/2003.

22. Dobrými mravy se rozumí souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 263/2001.

23. S ohledem na shora uvedené, a to mezi žalobkyní a žalovaným ani nebylo sporné, žalobkyně žalovanému darovala předmětný byt v listopadu 2013 s tím, že bylo zřízeno zároveň věcné břemeno užívání bytu ve prospěch žalobkyně. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] odvolala darování pro chování žalovaného (k tomu dále), na což žalovaný reagoval tak, že neshledává naplnění zákonných podmínek pro odvolání daru a s tímto nesouhlasí.

24. Na základě provedeného dokazování, a to ve vztahu k tomu, zda byly splněny zákonné podmínky pro odvolání daru a zda odvolání daru vyvolalo žalobkyní zamýšlené účinky, po zvážení důkazů v jejich vzájemných souvislostech soud dospěl k závěru, že návrh žalobkyně není důvodný. Byť jisté amorální jednání ze strany žalovaného bylo zjištěno, dle názoru soudu nedosáhlo ani v jednom z tvrzených důvodů pro odvolání daru (ani v jejich vzájemné kumulaci), intenzity předpokládané shora citovaným zákonným ustanovením a vyplývající z konstantní judikatury. Soud hodnotí, že žalobkyně měla s žalovaným dlouhé roky velmi blízký vztah a žalovaný pro ni zajišťoval, zařizoval a platil mnohé, dle názoru soudu nad běžný přístup v lidském životě. Není obvyklé, aby syn (pokud má navíc svoji„ vlastní rodinu“, myšleno manželku, děti, případně vnuky) své matce platil pravidelně dovolené v řádech desetitisíců korun a více, není obvyklé, aby spolu takto matka se synem často trávili čas, pokud žalobkyně jezdila pravidelně na celý víkend k žalovanému a jeho rodině do [obec], a pokud žalobkyně shodně s žalovaným uvedla, že ona mu tam pomáhala, z celodenního po několik let pravidelného pobytu u žalovaného v jeho domácnosti imanentně plyne, že se žalobkyně, pokud bude chtít, zapojí do činností probíhajících v dané domácnosti. Ostatně jak sama žalobkyně uvedla, to vše dělala ráda. Nicméně není ani obvyklé, aby syn své matce zařídil a z většinové části zaplatil rekonstrukci bydlení v částce téměř 130 000 Kč (to bylo ještě v době, kdy byt nebyl ve výlučném vlastnictví žalovaného), a stejně tak není obvyklé, aby syn své matce platil jakékoli i menší běžné, v rámci údržby bytu, opravy (pozn. toto je i v případě nájemního vztahu povinností osoby užívající byt, vlastník bytu platí opravy, které neodpovídají běžné údržbě bytu). Ale v tomto případě ze shodných tvrzení žalobkyně a žalovaného, podpořeno také svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že tomu tak bylo. Pokud žalovaný koupil v roce 2019 plynový sporák do předmětného bytu, který užívá výlučně žalobkyně, pokud jí žalovaný opravil (bez ohledu na to, jak který z účastníků vnímá, jak byla oprava provedena) kliku na dveřích, či dělal další běžné opravy v bytě, toto nebylo povinností žalovaného (uvedené zařídit a zaplatit), ale pro žalobkyni to udělal. Soud toto uvádí pro zhodnocení vzájemného vztahu žalobkyně a žalovaného, kdy na základě shora uvedeného má za to, že jejich vztah byl velmi blízký a dalo by se říct nadstandardní. Žalobkyně si navykla na to, že pro ni žalovaný zařizuje mnohé, dle hodnocení soudu až nad rámec obvyklé požadavky, a tento přístup od žalovaného očekávala pravděpodobně po celý zbytek svého života. Pokud toto vše žalobkyně vnímala tak, že činí proto, jak mu pomáhá, žalovaný uvedl, že žalobkyně jako důchodkyně nebyla zvyklá jen„ sedět a odpočívat“ a byla to ona sama, která potřebovala u něj doma stále něco dělat. Žalobkyně netvrdila ani neprokázala, co více (nad rámec těchto běžných úsluh) pro žalovaného dělala. Tolik ke zhodnocení vzájemného vztahu žalobkyně a žalovaného, když uvedené je rozhodné pro posouzení, nakolik se jejich vztah změnil a zda došlo k naplnění kvalifikovaného porušení morálních pravidel konkrétním chováním žalovaného, a to posuzováno dle objektivních kritérií, nikoli jen dle subjektivního názoru dárkyně (žalobkyně), jak to může ona vnímat. Pokud za posledních 5 let (cca od roku 2017 či 2018) došlo ke změně jejich vzájemného vztahu, která vedla žalobkyni k tomu, aby změnila svůj postoj k žalovanému, a dokonce se rozhodla odvolat darování předmětného bytu, pak dospěl soud pro provedeném dokazování k tomu, že ve vztahu k tvrzenému chování žalovaného k žalobkyni, nebylo dle objektivních kritérií shledáno kvalifikované porušení morálních pravidel, byť subjektivně mohla žalobkyně uvedené změny takto vnímat, a to právě pro nadstandardní vztah, který s žalovaným měla. Co do tvrzení, že žalobkyni žalovaný nenavštěvuje, nekomunikuje s ní, chová se k ní hrubě a neurvale, používá sprostá slova, toto nebylo v řízení prokázáno v intenzitě nemající pochybnost o kolizi s dobrými mravy. [jméno] žalobkyně uvedla, že vůči ní sprosté slovo nepoužil, a toto bylo zjištěno i ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], a [jméno] [příjmení], kteří nebyli přítomni nikdy tomu, že by se žalovaný choval k žalobkyni hrubě, pokud něco o takovém chování ví, pak pouze ze sdělení žalobkyně. Žalobkyně a žalovaný shodně uvedli, že cca posledních 5 let se jejich vztah změnil, uvedené období koresponduje s dobou, kdy žalobkyně byla na poslední dovolené v zahraničí, kterou jí platil žalovaný v roce 2017, uvedené také koresponduje s dobou, kdy se podstatně zlepšil vztah žalobkyně s jejím synem [jméno], se kterým před tím po určitou dobu nekomunikovala a dokonce jej, jak sama uvedla, v minulosti jej vydědila, kdy tento krok již vzala zpět. Dle zjištění soudu je nepochybné, že žalovaný nemá dobrý vztah se svými dvěma bratry, [jméno] a [jméno], a to pod vlivem okolností, které se odehrály v minulosti v rámci této rodiny. Povaha jeho vztahu s bratry byla potvrzena svědeckou výpovědí obou jeho bratrů, jak [jméno], tak [jméno] [příjmení]. K tomu sama žalobkyně uvedla, že žalovaného v minulosti žádala, aby pomohl řešit situaci s [jméno], když vznikly problémy po dobu, kdy žil v [obec], a je tedy zjevné, že žalobkyně je osobou, která se angažuje do osobních záležitostí jiných, byť svých synů, aniž by bylo potřeba, a v dané době žádala o pomoc s řešením vzniklé situace i žalovaného, který jejímu požadavku vyhověl. I to ukazuje na to, že dříve spolu žalobkyně s žalovaným měli velmi blízký vztah. Pokud by žalovaný s žalobkyní posledních 5 let nekomunikoval, nenavštěvoval ji, pak je uvedené tvrzení v rozporu se zjištěním, že v roce 2019 žalobkyni pořídil plynový sporák, že v roce 2021 jí přišel opravit kliku, či pokud šel v lednu 2022 do uvedeného bytu za žalobkyní, když zjistil, že přítomen v bytě je jenom bratr [jméno]. [jméno] žalobkyně uvedla, že intenzita kontaktů s žalovaným byla dříve založena zejména na tom, že ona jezdila za žalovaným do [obec], pokud se sama rozhodla a už tam nejezdí, není to žalovaný, který podstatně změnil toto chování, či zvyklosti v setkávání se s žalobkyní, ale právě ona. Pokud se pod vlivem změny názoru žalobkyně změnilo její chování k žalovanému, lze očekávat, že se také změní chování žalovaného k žalobkyni, jejich vztah vzájemně ochladl a vztah, který byl v podstatě velmi nadstandardní, se oproti původnímu rozsahu značně omezil. Pokud jí žalovaný s ohledem na uvedené řekl, ať mu zavolá, až bude něco potřebovat, a ona sama k tomu uvedla, že ona nikam volat nebude, je to sama žalobkyně, která přispívá k tomu, v jaké podobě jejich vztah nyní je a že již neodpovídá tomu, jaký byl dříve. A pokud se chování žalovaného změnilo právě proto, že se změnil vztah žalobkyně k jeho bratrům, se kterými nemá dobré vztahy, soud takové jednání žalovaného hodnotí jako přirozenou reakci na vzniklou situaci (když vztahy s bratry přerůstají ve vyhrocené situace). Pokud se žalobkyně domáhá touto žalobou odvolání darování proto, že se k její osobě žalovaný chová v rozporu s dobrými mravy, a na toto poukazuje jeho chováním k jejímu příteli [anonymizováno], nebo bratrům, pak tím rozšiřuje důvod odvolání (než jak je vymezen v žalobě a samotné listině, kterou došlo k odvolání daru). Nad rámec uvedeného soud dodává, že po provedeném dokazování má za to, že však nebyla prokázána intenzita dobré mravy porušujícího chování ani k jejímu příteli [anonymizováno], a chování k bratrům plyne ze vzájemného vztahu všech třech sourozenců a v takovém přístupu žalovaného nelze spatřovat naplnění § 630 obč. z. Ve vztahu k nainstalování odposlouchávacího zařízení do předmětného bytu nebylo prokázáno, že by se žalovaný takového jednání vůči žalobkyni dopustil (k prokázání uvedeného nevedl žádný z provedených důkazů). Při jeho údajném odinstalování měl dle tvrzení žalobkyně v žalobě (datované [datum]) vtrhnout do bytu, ale žalobkyně sama při jednání uvedla (a také při podání vysvětlení na policii dne [datum], tedy dne předcházejícího podané žalobě), že do bytu nevtrhl, že jej do bytu sama pustila. Je evidentní, že žalobkyně pravděpodobně v afektu hodnotí a sděluje některé události a skutečnosti jinak, než jak se odehrály. K tomu žalovaný věrohodně uvedl, že pokud by vůbec něco takové chtěl uskutečnit, vzhledem k tomu, že má klíče od uvedeného bytu, mohl to udělat v době, kdy by tam žalobkyně nebyla. Ostatně, ani policie k žalobkyní podanému trestnímu oznámení na žalovaného k tomuto tvrzenému jednání k ničemu nedospěla. V této souvislosti, kdy sama žalobkyně podává na žalovaného trestní oznámení, ani není možné, aby vztah žalobkyně a žalovaného setrvával v původní podobě, a proto se změnil. Pokud žalovaný uvedl, proč a z jakého důvodu formuloval dopisy v prosinci 2021 či následně dopis zaslaný paní [jméno] [příjmení] tak, že v podstatě„ slyší, co o něm žalobkyně říká“, uvedené listinné důkazy nejsou schopny prokázat žalobkyní tvrzenou instalaci odposlouchávacího zařízení žalovaným do bytu žalobkyně. Ve vztahu k platbám za správu domu bylo dokazováním zjištěno, že domluva mezi žalobkyní a žalovaným byla taková, že tyto platby si bude platit žalobkyně, kdy sama žalobkyně při podání vysvětlení dne [datum] na policii uvedla, že taková byla dohoda s žalovaným. Pokud toto žalobkyně platila dále od roku 2013 až do ledna 2022, nepochybně to platila dobrovolně po tak dlouhou dobu. Pokud po tolika letech užívání uvedeného bytu dospěla k závěru, že by uvedené platby měl platit žalovaný, a ten je od února 2022 platit dle jejího požadavku začal, nelze v takovém jednání žalovaného spatřovat důvod pro odvolání daru dle § 630 obč. z. Bylo dále zjištěno, že představa žalobkyně je taková, že by jí žalovaný měl přispívat na její živobytí, pokud uvedla že jí za celou dobu nepřispěl„ na nájem“ a„ žalovaný ví, jak malý má žalobkyně důchod“. Ale darování bytu nebylo podmíněno takovým jednáním žalovaného, ničeho takového v notářském zápise není, a pokud žalovaný ničeho takového nečinil (kdy ale bylo zjištěno, že žalobkyni platil mnohé jiné věci), pak nelze shledat jeho jednání amorální. Žalobkyně nemůže očekávat, že za ni jiná osoba bude platit její náklady na život. Závěrem soud dodává, že z vyjádření žalobkyně samotné během jednání a stejně tak podpořeno svědeckými výpověďmi [jméno] a [jméno] [příjmení] bylo soudem zjištěno, že žalobkyně pod vlivem vývoje rodinných vztahů změnila názor na to, jak chce naložit s majetkem, který jí dle jejího přesvědčení náleží, tedy s předmětným bytem, jak sama uvedla, jedná se o to, že chce uvedený byt do pozůstalosti a chce, aby byl rozdělen na 3 díly spravedlivě. Žalovaný dostal od žalobkyně a jejího muže za života mnohé, ostatní dva bratři nikoli. Žalobkyně v současné době nedokáže akceptovat, že v roce 2013 se rozhodla byt darovat svému synu [jméno], žalovanému, a že toto právní jednání může změnit jedině buď za součinnosti žalovaného (pokud by s takovým jednáním souhlasil), anebo ze zákonných důvodů, které jsou dány § 630 obč. z., jejichž naplnění však nebylo v tvrzeném chování žalovaného zjištěno a prokázáno. Svědecká výpověď [jméno] [příjmení] potvrdila, že žalobkyně je osobou, která je ráda, pokud se věci dějí dle ní, a tak je nepochybné, že odmítá akceptovat, že byt žalovanému darovala a nyní, kdy změnila na věc názor, jej chce zpět. Protože nebyly splněny podmínky § 630 obč. z. a nebylo po provedeném dokazování zjištěno kvalifikované porušení morálních pravidel žalovaným vůči žalobkyni, soud žalobu zamítl.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byl žalovaný zcela úspěšný, protože žalovaný nedoložil výši požadovaných nákladů řízení, soud vycházel toliko z obsahu spisu a požadavku na 5 úkonů právní služby, jak byly právním zástupcem sděleny závěrečném vyjádření. Náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalovaného spočívají v nákladech právního zastoupení, odměně za zastoupení advokátem 5× 3 100 Kč dle § 7 bodem 5, § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, vyjádření se k věci samé podáním ze dne [datum] včetně doplnění dne [datum], jednání u soudu dne [datum] a to za každé započaté dvě hodiny (jednání trvalo v době od 8.30 hod. do 12.55 hod., tedy hodnota 3 úkonů), paušální náhradě hotových výdajů 5× 300 Kč dle § 13 odst. 4 této vyhlášky, celkem 17 000 Kč. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

26. K jednání žalobkyně před soudem soud toliko dodává, že žaloba byla podána prostřednictvím právního zástupce, tehdy Mgr. [jméno] [příjmení], který oznámil ukončení zastupování žalobkyně dopisem ze dne [datum] (z toho důvodu došlo k odročení původně nařízeného jednání a byl žalobkyni poskytnut prostor pro sdělení, kdo ji bude zastupovat dále, či zda bude jednat před soudem sama). Dne [datum] předložil do spisu plnou moc Mgr. [jméno] [příjmení], udělenou žalobkyní dne [datum]. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalobkyně sdělila, že vzhledem k tomu, že ji Mgr. T. [příjmení] nemůže zastupovat a Mgr. M. [příjmení] má vysoké finanční požadavky (pozn. žalobkyni bylo v řízení přiznáno 70% osvobození od soudních poplatků), které není schopna platit, a jiného advokáta nesehnala, rozhodla se, že se jednání zúčastní bez právního zástupce, současně požádala o stanovení nového termínu jednání. Následně byla žalobkyně soudem poučena dopisem ze dne [datum], který si osobně převzala [datum], dle § 30 o. s. ř., a to právě z důvodu, aby nedošlo ke zamření nařízeného jednání ve věci samé. Protože se žalobkyně nevyjádřila, soud nařídil na [datum] jednání. Uvedený postup byl soudem rekapitulován během nařízeného jednání, a žalobkyně během jednání nevznesla dotaz, z jakého důvodu není přítomen právní zástupce (jakýkoliv), pokud by jej měla k řízení zmocněného. Je nepochybné, že odvolání daru řeší žalobkyně se svými dvěma dalšími syny, [jméno] a [jméno], věc přerostla v tzv.„ rodinnou záležitost“, a pokud sama žalobkyně zapříčinila, že měl soud za to, že jedná před soudem sama, není právně zastoupena, a navíc neprojevila nesouhlas s konáním jednání dne [datum], pak jednání probíhalo při zachování a šetření všech jejích procesních práv a povinností.

Poučení