4 C 49/2021 - 240

Rubrum

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Svačinovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] bytem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 200 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 200 000 Kč od 6. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 180 804,34 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náklady řízení ve výši 56 760 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento [adresa], v němž vyzvala žalovaného k jednání o výši přiměřenosti slevy.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal, neboť výše slevy požadovaná žalobkyní je neadekvátní ve vztahu k celkové ceně díla, která činila 297 000 Kč, z toho žalobkyně částku 47 000 Kč nezaplatila, čímž si již sama poskytla slevu 20 %. K uplatnění práva z odpovědnosti za vady díla došlo dopisem, v něm však nebyla uvedena konkrétní výše požadované slevy, a proto je tento projev vůle neurčitý a nemá zamýšlené právní následky. Naopak konkludentně žalobkyně dala najevo, že nedoplacením ceny díla ve výši 47 000 Kč projevila svou vůli určit výši slevy z ceny díla. Dále žalovaný uvedl, že vady díla se projevily až poté, co si žalovaný dovolil upozornit žalobkyni na doplacení zbytku ceny díla. Rozsah vad spočívajících v drobných centimetrech čtverečních v porovnání s 380 m celkové zateplené plochy je plochou zanedbatelnou, s možností zapravení a opakování nátěru, pocákané okno a dveře lze napravit omytím, zapravení parapetu nebylo předmětem smlouvy o dílo. Na stavbu žalobkyně byl instalován materiál v hodnotě 159 775 Kč, dále byly vynaloženy náklady na cestovné a na montáže a demontáže lešení. Materiál tak plní svoji funkci a zatepluje stavbu žalobkyně. Žalovaný dále namítl, že žaloba je v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobkyně využila dotaci od Ministerstva pro místní rozvoj. Část tvrzeného díla neprováděl ani žalovaný, například podhledy. Žalovaný dále doplnil, že to byla polovina července 2018, kdy ho žalobkyně oslovila, v srpnu zaměřil dům a 20. srpna žalovaný zaslal e-mailem cenovou nabídku, která byla do týdne akceptována. Žalovaná přitom odkázala žalovaného při další komunikaci na pana [jméno FO], přítele žalobkyně. Tento pak denně na stavbu jezdil a také požádal o zazdění parapetů, které nebylo předmětem původní smlouvy. K dokončení omítek došlo 20. 11. 2020, ale nebyla dodělána přístavba domu, proto byly práce přerušeny a na jaře v nich pokračováno. Po návratu se musel nakoupit chybějící materiál, který se ztratil. Žalobkyně dílo převzala osobně a byla spokojená.

3. Mezi stranami bylo nesporné, že byla uzavřena smlouva o dílo (rozsah díla co do okenních parapetů zůstal sporný), a že za toto dílo byla fakturována částka 289 950 Kč.

4. Dále soud provedl dokazování, z něhož učinil následující skutková zjištění. Mezi účastníky řízení byla ústně uzavřena smlouva o dílo, dle které měl žalovaný pro žalobkyni provést dílo spočívající v zateplení a fasádě rodinného domu v [Anonymizováno], kdy měl být proveden kompletní zateplovací systém 12 mm polystyrenem šedým v rozsahu 285 m, a to za dohodnutou cenu díla včetně práce spolu s lešením, montáží a demontáží, odvozem odpadu a úklidem ve výši celkem 289 850 Kč (cenová nabídka ze dne 27. 8. 2018, faktura č. [hodnota]). Přestože v cenové nabídce je uveden jako odběratel pan [jméno FO], soud má za to, že smlouva o dílo byla jednoznačně uzavřena se žalobkyní, což žalovaný sám potvrdil ve svém podání ze dne 2. 7. 2021, když uvedl, že ho oslovila žalobkyně ohledně prací na domě v jejím vlastnictví s tím, že ho odkázala ohledně další komunikace na jejího přítele. Vyplývá to taktéž z e-mailu ze dne 23. 9. 2018, který byl zaslán z e-mailové adresy žalobkyně [e-mail] a potvrzuje domluvu o zateplení domu. Žalovaný obdržel stavební dokumentaci a průvodní zprávu včetně projektových listů k úpravám rodinného domu zpracovanou [tituly před jménem] [jméno FO] (průvodní zprávy – tech. dokumentace čl. spisu 43-53) a zaslání e-mailem potvrdil svědek [tituly před jménem] [jméno FO]. Nasvědčuje tomu i fakt, že žalovanému musel být znám rozsah prací, přesné vymezení metrů čtverečních fasády rodinného domu, neboť bez těchto informací by nemohl být schopen stanovit přesnou cenovou nabídku, v níž je rozsah uveden jako 285 m. Přesné stanovení rozsahu díla zaslal žalovaný i svému zástupci (emailová komunikace ze dne 23. 3. 2021). V průběhu provádění díla došlo k provedení víceprací, a to osazením okenních parapetů, o což sice osobně požádal pan [jméno FO] žalovaného, ale soud má za to, že při tom jednal za žalobkyni a žalovanému tato okolnost byla známa. Lze to dovodit z vyjádření žalovaného v podání ze dne 2. 7. 2021, v němž jak shora uvedeno, potvrzuje, že v další komunikaci se měl podle dohody žalobkyně a žalovaného obracet na pana [jméno FO]. Žalovaný také potvrdil, že pan [jméno FO] se na stavbě nacházel každý den, kdy práce kontroloval. Není tak pochyb o tom, že pan [jméno FO] jednal za žalobkyni.

5. V březnu 2019 bylo dílo dokončeno, předávací protokol nebyl vyhotoven, dokončení díla bylo žalobkyni oznámeno emailem (email ze dne 27. 3. 2019, v němž žalovaný píše žalobkyně, že fasáda je dodělána a vyzývá k doplacení částky 46 650 Kč). Na to žalobkyně reagovala e-mailem ze dne 30. 3. 2019, v němž přislíbila doplatek, pokud bude vše v pořádku s tím, že nechá stavební práce, kvalitu a technologické postupy posoudit stavebním dozorem (e-mailem ze dne 30. 3. 2019). V tomto e-mailu již vytkla žalovanému pocákané vstupní dveře na verandu a okna od penetrace. Žalobkyně doplatek ceny díla neuhradila a informovala žalovaného o řadě závažných nedostatků díla, které však blíže nespecifikovala s tím, že oficiální reklamaci pošle o týden později (e-mail ze dne 14. 4. 2019 zaslaný žalovaným žalobkyni a z téhož dne zaslaný žalobkyní žalovanému). Existenci vad díla potvrdil i svědek [jméno FO], který nadto uvedl, že část vad v důsledku havarijního stavu musela být již odstraněna a opravy stály 73 000 Kč. Svědek potvrdil i skutečnost, že byly čerpány dotace na cenu díla.

6. Přípisem ze dne 14. 5. 2019 žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně zaslala žalovanému uplatnění vad díla, které spočívaly v tom, že fasáda jen na mnoha místech křivá a prohnutá, byly zde odchylky mimo zákonnou normu, nedokončení spodního lemu fasády s odkrytými prvky, ztížení montáže balkónového zábradlí kvůli nerovnosti fasády, nažloutlé skvrny na bílé fasádě, technologicky nezvládnuté napojení prvků okapnice, dlažby a apu lišt, nepřípustné otvory u oken v rozích parapetu a nerovné napojení dvou barev na fasádě. Z důvodu těchto vad uplatnila právo na slevu z ceny díla, jejíž přesnou výši nespecifikovala, ale odkázala na znalecký posudek, který za tímto účelem nechá vyhotovit (přípis ze dne [datum]). Následně strany vstoupili do jednání o vadách a slevě, které však nebylo úspěšné (přípis ze dne 10. 2. 2020). Znalecký posudek byl vyhotoven v listopadu 2019 (znalecký posudek, faktura na vyčíslení ceny za znalecký posudek ze dne [datum] a výpis z účtu, z něhož je zřejmé, že žalobkyně částku 18 150 Kč za znalecký posudek zaplatila dne 22. 11. 2019). Přesnou výši slevy pak žalobkyně uplatnila přípisem ze dne 10. 2. 2020, když žádala o zaplacení částky 200 000 Kč do tří týdnů od doručení dopisu. Současně zaslala žalovanému znalecký posudek č. [hodnota]-[Anonymizováno]-2019 (přípis ze dne 10. 2. 2020 s dodejkou ze dne 1. 2. 2020).

7. Znalecký ústav [právnická osoba]. vyhotovil znalecký posudek č. [hodnota]-[Anonymizováno]-2019 ze dne 18. 11. 2019 na základě místního šetření dne 4. 9. 2019 a dospěl k závěru, že na předmětném díle byly zjištěny vady, a to nedodržení rovinnosti finálního povrchu, neprovedené zapravení ukončení fasády, vadně provedené osazení parapetů, vadné provedení ukončení VKZS a okapničky, vadné napojení dvou odlišných barev fasády, lokálně vadně provedená aplikace fasády – zrnitost, lokálně nedostatečná vrstva fasády, nedodržení vazby desek při kladení zateplovacího systému, vadně provedené ukončení hydroizolace, trhlina v místě styku ostění balkonu a hydroizolace, lokální poškození fasády, poškození vstupních dveří a trhliny v omítce a dále aplikace pastovité omítky při nízkých teplotách. Znalec dále uvedl, že se jedná o zjevné vady zjištěné při místním šetření, skryté vady není možné při vizuální prohlídce zjistit, by bylo možné zjistit po provedení sond a zkoušek pro zjištění skrytých vad. Zhotovitel dle znalce provedl dílo nekvalitně, nedodržel technologický postup a výsledkem jsou vady díla. Znalec navrhl odstranit dílo a provést dílo nové, alternativně slevu z díla, kterou se stanovil od 145 000 Kč do 350 000 Kč a doporučil uplatnit slevu ve výši 200 000 Kč (znalecký posudek č. [hodnota]-[Anonymizováno]-2019 ze dne 18. 11. 2019). Vzhledem k tomu, že se závěry tohoto znaleckého posudku jevily nedostatečně určité, zejména ve vztahu k celkové hodnotě díla ve výši 289 850 Kč, což zpochybňovala strana žalovaná, a dále co do rozsahu vad a jejich závažnosti, kdy ze znaleckého posudku nevyplynulo, zda je dílo nadále možné užívat či jak vysoké náklady by bylo nutno vynaložit na odstranění vad díla, a nejasnosti se nepodařilo soudu odstranit ani prostřednictvím výpovědi znalce, který potvrdil, že místní šetření bylo provedeno bez žalované strany, a dále že jeho úkolem v zadání nebylo stanovení rozsahu vad, ale pouze zjištění vad. Ani soudu se nejevil znalecký posudek jako dostatečně vypovídající, když měl za to, že uvedené závady by z části bylo možné odstranit jednoduchou úpravou pomocí tmelu apod., případně vady byly estetického charakteru bez vlivu na užitkovost díla, proto nechal v souladu s návrhy stran zhotovit revizní znalecký posudek.

8. Z revizního znaleckého posudku č. [č. účtu] ze dne 27. 4. 2023 Doc. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem], [tituly za jménem], bylo zjištěno že se všemi vadami znalec souhlasil, mimo vadu spočívající v aplikaci pastovité omítky za nízkých teplot, která je nepřezkoumatelná bez dodatečných informací ohledně konkrétních teplot v jednotlivých dnech. K jednotlivým vadám se vyjádřil i co do skutečnosti, zda brání nebo nebrání v dalším užívání díla a zda je vada odstranitelná či nikoliv a dospěl k závěru, že 9 z popisovaných vad brání v užívání díla a 5 vad nebrání, že všechny vady jsou odstranitelné, až na neodstranitelné poškození vstupních dveří, dále že fasáda s hlediska lokální nerovnosti povrchové úpravy nevyhovuje na žádné straně domu, že vodorovný pruh na jihozápadní fasádě vznikl vlivem technologické nekázně a nesprávného napojení pruhů. Dále vysvětlil, že odstranění špatného osazení okenních parapetů nelze odstranit použitím pružného tmelu, neboť je to nedostatečné řešení a muselo by dojít k cenově nákladnému odstranění napojením oplechování na ostění. Ohledně okapniček uvedl, že tyto nebyly provedeny vůbec, nebyl tak dodržen technologický předpis Baumit, a mohlo by tak docházet ke stékání srážkové vody ze svislých povrchů, kterému právě má v kritických místech v blízkosti rámů oken a dveří zabránit osazení ukončovacích profilů s okapničkou. Ohledně odlišných linií dvou barev uvedl, že došlo k nedodržení základních technických pravidel. Vady v zrnitosti charakterizoval jako četné a na mnoha místech fasády. Ohledně nedostatečné krycí vrstvy korigoval závěr předchozího znalce tak, že s ohledem na použitou frakci měla být minimální tloušťka povrchové úpravy 1,5 mm a znalec zjistil složku základní vrstvy 1,94 mm; požadavek normy je 2-6 mm. Ohledně vadné vazby desek, tuto potvrdil s tím, že nebyl dodržen technologický předpis Baumit a v důsledku vadného osazení desek vznikají na zateplovacím systému trhliny, které umožňují vnikání vody do souvrství a dále do nosných konstrukcí. Souhlasné stanovisko znalec zaujal i k dalším vadám, a to trhlině a vadnému provedení hydroizolace v místě dlažby balkonu, k nedostatečné vrstvě krycí vrstvy perlinky, což také může způsobit zatékání a vlhkost, k trhlinám na zateplovacím systému, kterých je větší množství. Znalec také zvážil, zda je vhodnější odstranit stávající zateplovací systém a znovu realizovat nový nebo provést nezbytnou opravu části systému, a dospěl k závěru, že ekonomický výhodnější je provedení výměny. Znalec se také vyjádřil, zda dochází v případě snížení funkčních vlastností nemovitosti v důsledku vad díla ke snížení obvyklé ceny nemovitosti a dospěl k závěru, že v devíti případech ze 14 vad jsou tyto natolik závažné, že brání v užívání díla a snižují obvyklou cenu nemovitosti. Při použití srovnávací metody dospěl k závěru, že obvyklá cena nemovitosti se v důsledku vad snížila o 594 658 Kč. Dále provedl ocenění odstranění vad jejich opravou, což vyčíslil částkou 675 238 Kč a výměnou zateplovacího systému, což vyčíslil částkou 589 303 Kč. Znalec tak doporučil výměnu kontaktního zateplovacího systému za částku 589 303 Kč a spolu se slevou za neodstranitelnou vadu poškození vstupních dveří ve výši 5 355,10 Kč činí celková hodnota nutných oprav 594 658 Kč.

9. Soud hodnotil znalecký posudek předložený žalobkyní jako nedostatečně vypovídající a nevěrohodný, když měl za to, že zde uvedené vady nejsou natolik závažné, aby si vyžádaly celkovou slevu z ceny díla ve výši žalované částky, a proto nechal v souladu s návrhy stran vypracovat revizní znalecký posudek, který hodnotí jako perfektní, důvěryhodný a pečlivě objasňující veškeré nesrovnalosti. Ke zjištění rozhodných skutečností tak bylo zapotřebí odborných znalostí, a nikoliv pouze nedostatečně odborný pohled soudu na zjištěné specifické vady. Proto je nutno vyjít z revizního znaleckého posudku, a na základě toho má soud za zjištěno, že na předmětném díle se vyskytly vady takového charakteru, které brání v užívání díla a mohou způsobit velkou škodu spočívající v zatékání vody; jsou sice odstranitelné, ale za cenu převyšující cenu díla a dosahující skoro dvojnásobku ceny díla.

10. Strana žalovaná dále navrhovala k důkazu výslech pracovníků, kteří pracovali na konkrétní zakázce, a to [jméno FO] a [jméno FO], z nichž však soud neučinil žádná relevantní skutková a nebylo těmito důkazy prokázáno tvrzení žalovaného, že část tvrzeného díla, a to podhledů, neprováděl žalovaný. Svědek [jméno FO] sice potvrdil, že když odjížděl ze stavby, žalobkyně byla s pracemi spokojená a neuplatňovala žádné námitky, a dále že se na stavbě ztratil materiál žalovaného. Žalovaný v průběhu řízení na svoji obranu tuto skutečnost pouze uvedl, ale nevyvodil z ní žádné důsledky v podobě námitky započtení ani konkrétně nespecifikoval, co se mělo ztratit, v jaké hodnotě apod. Svědek [jméno FO] neuvedl nic podstatného, na stavbě se nacházel pouze krátce.

11. Další dokazování soud neprovedl a důkazní návrhy, které nebyly provedeny, zamítl, a to výslech [jméno FO] jednatele společnosti [Anonymizováno], výslech [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba]., výslechy [jméno FO] a [jméno FO], stavebních dělníků [Anonymizováno] [Anonymizováno], neboť měly sloužit k prokázání tvrzení žalobkyně ohledně vad díla; to však bylo prokázáno znaleckými posudky a dále byl zamítnut návrh žalovaného na provedení dotazu na Ministerstvo pro místní rozvoj ohledně výše čerpané dotace, když tuto skutečnost soud nepovažuje za právně relevantní pro rozhodnutí věci.

12. Na základě zjištění učiněných z provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Strany mezi sebou uzavřely smlouvu o dílo v srpnu 2018, na základě které žalovaný pro žalobkyni provedl zateplovací a fasádní práce na jejím domě včetně osazení okenních parapetů za dohodnutou cenu díla ve výši 289 850 Kč. Dílo bylo dokončeno v březnu 2019. Na díle se však objevily vady, které nezjistila žalobkyně sama jako laik, ale až za pomoci odborníků. Již 14. 4. 2019 zaslala žalobkyně první e-mail oznamující vady díla žalovanému, přípisem ze dne 14. 5. 2019 konkrétní vady specifikovala a přípisem ze dne 10. 2. 2020 uplatnila slevu z ceny díla ve výši 200 000 Kč. Vady byly zjištěny dvěma znaleckými posudky, jedná se o vady odstranitelné, které brání v užívání díla a odstranit by je bylo možno výměnou zateplovacího systému za částku 589 303 Kč, samotné odstranění jednotlivých vad by vyšlo dráž.

13. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.). Podle § 2586 odst. 1 Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2587 Dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Podle § 2604 Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2605 Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. (2) Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas. Podle § 2095 v návaznosti na § 2099 je vadou díla skutečnost, že dílo není předáno objednateli v ujednaném množství, ve sjednané jakosti a v určeném provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní zhotovitel v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy, jinak pro účel obvyklý. Podle § 2615 Dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. (2) O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. Podle § 2617 Má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti. Podle § 2618 Soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a namítne-li zhotovitel, že právo bylo uplatněno opožděně. Podle § 2629 Soud nepřizná právo ze skryté vady, kterou objednatel nevytkl bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že vada nebyla vytknuta[Anonymizováno]včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních. (2) Prováděcí právní předpis může v odůvodněných případech stanovit zkrácení lhůty uvedené v odstavci 1 pro některé části stavby až na dva roky. Ujednají-li strany zkrácení této lhůty, nepřihlíží se k tomu, je-li objednatel slabší stranou. (3) Je-li objednatelem spotřebitel a projeví-li se vada v průběhu dvou let od převzetí, má se za to, že stavba byla vadná již při převzetí, ledaže to povaha vady vylučuje. Tato doba neběží po dobu, po kterou objednatel nemůže stavbu užívat, v případě, že vadu vytkl oprávněně. Podle § 2104 Kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství. Podle § 2106 (1) Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. (2) Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. (3) Nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107. Podle § 2107 (1) Je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. (2) Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. (3) Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího. Podle § 1968 Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1756 Není-li smlouva uzavřena slovy, musí být z okolností zřejmá vůle stran ujednat její náležitosti; přitom se přihlédne nejen k chování stran, ale i k vydaným ceníkům, veřejným nabídkám a jiným dokladům. Podle § 436 o. z. Kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem. Podle § 2900 vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Strany mezi sebou uzavřely v srpnu 2018 ústně smlouvu o dílo dle § 2586 odst. 1 o. z. ve spojení s § 1756. Ze smlouvy není patrné, v jaké jakosti a provedení mělo být dílo zhotoveno, proto platí, že mělo být provedeno pro účel obvyklý (§ 2095). V souladu s touto smlouvou žalovaný pro žalobkyni provedl dílo dle § 2587 o. z. spočívající v instalaci zateplovacího systému a zhotovení fasády na domě žalobkyně včetně osazení okenních parapetů, které dodatečně objednal pan [jméno FO] jednajíce za žalobkyni dle § 436 o. z. za dohodnutou cenu díla ve výši 289 850 Kč. Dílo bylo v souladu s § 2604 o. z. dokončeno v březnu 2019, protokol o předání díla sepsán nebyl a nebylo zjištěno kdy a jakým konkrétním způsobem bylo dílo předáno. Na díle se však objevily vady dle § 2615 a 2617, které nezjistila žalobkyně sama jako laik při prohlídce dle § 2104, ale až za pomoci odborníků. Jednalo se o vady spočívající v 1) lokální nerovnosti povrchové úpravy fasády, která nevyhovuje na žádné straně domu, 2) při nasvícení viditelný vodorovný pruh na jihozápadní fasádě, který vznikl vlivem technologické nekázně a nesprávného napojení pruhů, 3) špatné osazení okenních parapetů, kterými může zatékat, 4) neprovedení okapniček, kvůli čemuž může docházet ke stékání srážkové vody ze svislých povrchů, 5) odlišné linie dvou barev, 6) četné vady v zrnitosti, 7) nedostatečná krycí vrstvy fasády v rozporu s požadavkem normy (2-6 mm, zjištěno bylo pouze 1,94 mm), 8) vadná vazba desek, kvůli které vznikají na zateplovacím systému trhliny, které umožňují vnikání vody do souvrství a dále do nosných konstrukcí, 9) vadné provedení hydroizolace v místě dlažby balkonu, 10) nedostatečná vrstva krycí vrstvy perlinky, což také může způsobit zatékání a vlhkost, 11) větší množství trhlin na zateplovacím systému.

15. Krátce po dokončení díla, a to v dubnu 2019 avizovala žalobkyně žalovanému vady díla dle § 2618 a § 2629 o. z., které však specifikovala až poté, co na posouzení vad pozvala odborníky, a to 14. 5. 2019, kdy uplatnila to, že fasáda je na mnoha místech křivá a prohnutá, odchylky mimo zákonnou normu, nedokončení spodního lemu fasády s odkrytými prvky, ztížení montáže balkónového zábradlí kvůli nerovnosti fasády, nažloutlé skvrny na bílé fasádě, technologicky nezvládnuté napojení prvků okapnice, dlažby a apu lišt, nepřípustné otvory u oken v rozích parapetu a nerovné napojení dvou barev na fasádě a odkázala na další vady, které zjistí znalecký posudek, který za tím účelem nechá vyhotovit, a který zjistil tyto vady: nedodržení rovinnosti finálního povrchu, neprovedené zapravení ukončení fasády, vadně provedené osazení parapetů, vadné provedení ukončení VKZS a okapniček, vadné napojení dvou odlišných barev fasády, lokálně vadně provedená aplikace fasády – zrnitost, lokálně nedostatečná vrstva fasády, nedodržení vazby desek při kladení zateplovacího systému, vadně provedené ukončení hydroizolace, trhlina v místě styku ostění balkonu a hydroizolace, lokální poškození fasády, poškození vstupních dveří a trhliny v omítce a dále aplikace pastovité omítky při nízkých teplotách. Poté žalobkyně přípisem ze dne 10. 2. 2020 uplatnila slevu z ceny díla podle § 2106 a 2107 o. z. ve výši 200 000 Kč. Vady byly zjištěny dvěma znaleckými posudky, jedná se o vady odstranitelné, které brání v užívání díla a odstranit by je bylo možno výměnou zateplovacího systému za částku 589 303 Kč, samotné odstranění jednotlivých vad by vyšlo dráž.

16. Soud se zabýval tím, zda vady žalobkyně uplatnila včas. Tyto vady žalobkyně nepozorovala hned, neboť je laikem (až na vadu spočívající v lokálním poškození fasády, kterou mohla pozorovat ihned), a proto si k posouzení volala odborníky. Soud má za to, že pokud žalobkyně není odborníkem, nemůže sama okem pozorovat křivost fasády, která byla až odborníky změřena, nemůže vědět, co stanoví norma a zda je dílo v rozporu s takovou normou, že má být fasáda zakončena okapničky, aby se zabránilo stékání vody, že je nutné dodržet vazbu desek při kladení zateplovacího systému a jakým způsobem, že fasáda má mít stanovenou zrnitost všude stejnou, způsob osazení parapetů, aby nedocházelo k zatékání vody apod. Pokud tyto vady uplatnila po měsíci od předání díla a doplnila je konkrétně po dvou měsících, jednala dle názoru soudu včas a bez zbytečného odkladu, neboť jistě není snadné zajistit odborné posouzení ihned a odklad tak nebyl zbytečný; tedy jednala dle § 2618 a § 2629 o. z.

17. Soud nesdílí názor žalovaného, že pokud již v prvním dopise žalobkyně neuvedla konkrétní požadovanou částku slevy z ceny díla, je tento projev vůle neurčitý a nemá zamýšlené právní následky, či že došlo ke konkludentnímu projevu vůle žalobkyně v tom, že nedoplacením ceny díla ve výši 47 000 Kč projevila žalobkyně svou vůli určit výši slevy z ceny díla právě v této výši. Soud má za to, že zákonná úprava požaduje včasné uplatnění vad v § 2618 o. z. a u staveb v § 2629 o. z. Přitom odkazuje na úpravu v kupní smlouvě. Kupující musí dle § 2106 sdělit právo, jaké si zvolil z titulu vad, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu poté. To žalobkyně učinila, zvolila slevu z ceny díla. Konkrétní výši však nemohla v daném okamžiku znát, když to bylo předmětem znaleckého posouzení, navíc žalovaného vyzvala k jednání a dohodě o případné výši slevy. Že projev vůle vytýkající vady a uplatňující konkrétní výši slevy nemusí být současný, lze dovodit i z úpravy § 2106 odst. 3 o. z., kdy ani pokud si kupující nezvolí své právo včas, nezaniká zcela, ale má práva podle § 2107, tj. má právo na přiměřenou slevu z ceny.

18. Podle § 2106 a § 2107 požadovala žalobkyně právo na slevu z ceny díla. Vzhledem k tomu, že toto právo měla žalobkyně jak v případě, kdy byla smlouva porušena podstatným způsobem, tak v případě, kdy byla porušena nepodstatným způsobem, není rozlišení těchto vad relevantní. Naopak pokud by požadovala například odstoupení od smlouvy, bylo by velmi důležité posoudit podstatné a nepodstatné porušení smlouvy. Přesto soud podotýká, že má za to, že většina vad je porušením smlouvy podstatným způsobem, neboť se jedná o vady, v důsledku kterých může docházet k zatékání vody pod fasádu a zateplovací systém a do nosných konstrukcí. Některé vady, jako například vadné napojení dvou odlišných barev fasády, je porušením smlouvy pouze nepodstatným způsobem. Na výsledné právní posouzení věci to však nemá vliv s ohledem na požadované právo z odpovědnosti za vady. Soud podotýká, že uplatněné tvrzení ohledně vady spočívající v pocákaných dveřích, není nárokem z titulu odpovědnosti za vady, ale nárokem z titulu náhrady škody dle § 2900 o. z., který žalobkyně taktéž prokázala.

19. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 32 Odo 230/2003, ze dne 17. 12. 2003) platí: Podle ustanovení § 439 odst. 1 obchodního zákoníku ve spojení s ustanovením § 564 větou první obchodního zákoníku nárok na slevu z ceny díla odpovídá rozdílu mezi hodnotou, kterou by mělo dílo bez vad, a hodnotou, kterou by mělo dílo dodané s vadami, přičemž pro určení hodnot je rozhodující doba, v níž se mělo uskutečnit řádné plnění. Z rozhodnutí NS sp. zn. 23 Cdo 1991/2008 ze dne 23. 6. 2010 zase vyplývá: „Výchozími skutečnostmi pro posouzení výše slevy bude zejména rozsah vadnosti díla, závažnost vad, jak vady omezují či komplikují užívání, popřípadě snižují životaschopnost věci, a dále lze vzít v úvahu další okolnosti vyplývající z posuzování konkrétního případu. Základním požadavkem, který je při určení výše slevy nutné mít na paměti, je, že by objednateli měla být prostřednictvím tohoto práva (nároku) z odpovědnosti za vady vytvořena situace blížící se stavu, kdy by mu bylo plněno bez vad.“. A podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 69/2013 „Výše slevy pak závisí především na povaze a rozsahu vad vzhledem k ceně, dále na snížení funkčních vlastností věci a její estetické hodnoty, na další upotřebitelnosti, ceně nutných oprav apod. Řečeno jinak, výše slevy by neměla vyjadřovat jen snížení směnné hodnoty věci a při jejím určení je třeba přihlédnout k tomu, jak se vytčená vada projevila při užívání věci, zda a jak toto užívání komplikuje či omezuje a zda snižuje její životnost“.

20. S ohledem na shora uvedené se soud zabýval i výší požadované slevy, kdy za účelem ocenění nechal vypracovat znalecký posudek. Z něho pak bylo zjištěno, že rozsah vad je velký, že se snížily funkční vlastnosti díla, neboť základní funkcí fasády je dle názoru soudu chránit stavbu před nepříznivým vlivem počasí, zejména před deštěm, povětrnostními vlivy, nečistotami, apod. V daném případě bylo zjištěno, že v důsledku vad může pod fasádu až do nosných konstrukcí zatékat voda a jedná se tak o podstatné snížení funkčnosti díla. Není totiž jedinou funkcí fasády estetičnost, jak se domnívá žalovaný, který na svoji obranu uvedl, že fasáda nadále slouží svému účelu, když dům žalobkyně je nejhezčí z celého okolí. Dále soud přihlédl k ceně nutných oprav, která byla stanovena znalcem ve výši 589 303 Kč i k rozdílu mezi hodnotou, kterou by mělo dílo bez vad, a hodnotou, kterou by mělo dílo dodané s vadami a který činí 594 658 Kč a dospěl k závěru, že požadovaná sleva ve výši 200 000 Kč je adekvátní. K tvrzení žalovaného, že žalobkyně mu nedoplatila část ceny díla, přitom soud nepřihlédl, když žalovaný námitku započtení neuplatnil.

21. Žalovaný mimo jiné uplatnil i námitku, že nárok žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy z toho důvodu, že žalobkyně čerpala na dílo dotaci. Ústavní soud ustáleně považuje korektiv dobrých mravů za souhrn etických, obecně uznávaných a zachovávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti (nález Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2001, sp. zn. II. ÚS 544/2000 či bod 32. nálezu Ústavního soudu ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. I. ÚS 3391/15). Soud na jednání žalobkyně, která požaduje po žalovaném v souladu se zákonem slevu z ceny díla, které vykazuje vady, přestože na cenu díla čerpala dotaci, neshledává nic v rozporu s dobrými mravy. Poskytování dotací má veřejnoprávní povahu, definuje je zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a lze tím rozumět peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel. Poskytování dotací podléhá pravidlům zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Poskytnutí dotace je dobrodiním státu, který stanovuje podmínky poskytování této podpory dle svého uvážení a dodržení zákonných mantinelů. Mohou nastat i důvody pro odnětí dotace, a pak musí být poskytnutá dotace vrácena. Skutečnost, zda a v jaké výši žalobkyně čerpala dotaci, nemá žádný vztah k soukromoprávnímu vztahu mezi žalobkyní a žalovaným, ani k výši sjednané ceny díla či k nárokům z titulu odpovědnosti za vady díla. Již čerpaná dotace žalobkyni nemůže pokrývat prostředky na nápravu vad díla, na jejich odstranění a další dotaci na nápravu vad stejného díla by žalobkyně nezískala. Žalobkyni nelze nutit, aby se spokojila s nekvalitně provedeným dílem. Odpovědnost za vady díla je jen a pouze na žalovaném. Navíc není vyloučeno, že mohou nastat skutečnosti, v důsledku kterých by mohla být žalobkyně povinna poskytnutou dotaci vrátit.

22. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku včas, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1968 a 1970 o. z., s přihlédnutím k výši úroků stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení žalovaného se odvíjí od lhůty pro zaplacení, která byla žalobkyní stanovena ve výzvě k zaplacení ze dne 10. 2. 2020, doručené žalovanému 13. 2. 2020, do tří týdnů, tj. 21 dnů, tj. do 5. 3. 2020; ode dne následujícího je žalovaný v prodlení. V daném okamžiku činila výše úroků z prodlení 10 % ročně.

23. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 180 804,34 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 10 000 Kč (když zaplaceno bylo na základě nesprávné výzvy 10 908 Kč, mělo však být zaplaceno pouze 10 000 Kč, proto soud na soudním poplatku vrátil 908 Kč žalobkyni) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 200 000 Kč sestávající z částky 9 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 100 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 100 Kč za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 12. 2020, z částky 9 100 Kč za písemné podání dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 26. 4. 2021, z částky 9 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne z částky 9 100 Kč za jednání s protistranou dle § 11 odst. 1 písm. i) a. t. ze dne 13. 10. 2021, z částky 18 200 Kč (2 x 9 100 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 10. 2022 trvající od 9:05 hod do 11:50 hod a z částky 9 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 9. 2023 včetně deseti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 7 263,92 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 6. 2021 náhrada 2 502,69 Kč za 260 ujetých km z [Anonymizováno] do [adresa] a zpět v částce 1 702,69 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,9 l/100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., dále v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 10. 2022 náhrada 2 989,43 Kč za 260 ujetých km v částce 2 189,43 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,9 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 9. 2023 náhrada 1 771,80 Kč za 148 ujetých km z [adresa] a zpět v částce 1 171,80 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,9 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 101 263,92 Kč ve výši 21 265,42 Kč a dále náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku a zaplacené žalobkyní dle výpisu z účtu za období od 1. 11. 2019 do 30. 11. 2019 ve spojení s fakturou č. [hodnota] dle § 137 odst. 1 OSŘ v částce 18 150 Kč, zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku dle § 141 odst. 1 OSŘ v částce 15 000 Kč zaplacené soudu dne 20. 1. 2023 dle výzvy v usnesení ze dne 5. 1. 2023 č. j. 4 C 49/2021-104 a zálohy na náklady spojené mediací dle § 137 odst. 1 OSŘ v částce 15 125 Kč dle potvrzení o platbě kartou ze dne 14. 10. 2021.

25. V průběhu řízení vznikly náklady státu, které je dle § 148 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit neúspěšný žalovaný. Takto stát platil 3 097 Kč dne 15. 11. 2022 dle usnesení ze dne 26. 10. 2022 č. j. 4 C 49/2021-93 za účast znalce [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] u jednání soudu dne 7. 6. 2022 a dále náklady na znalecký posudek ve výši 53 663 Kč podaný Doc. [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem], [tituly za jménem] dle usnesení č. j. 4 C 49/2021-213 ze dne 10. 5. 2023, když z přiznané odměny ve výši 68 663 za znalecký posudek byla částka 15 000 Kč hrazena ze složené zálohy žalobkyní a zbytek z rozpočtových prostředků soudu dle platebního poukazu ze dne 13. 6. 2023. Celkem náklady státu činí 56 760 Kč.