4 C 75/2016 - 645

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], [Anonymizováno] [Anonymizováno] s.r.o., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem Mgr. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], 669 02 [Anonymizováno] proti žalovanému: [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupený advokátem Mgr. Bc. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o náhradu škody ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno] Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná vyhlásila v roce [Anonymizováno] veřejnou zakázku - výběrové řízení na dodavatele stavby pro projekt „snížení energetické náročnosti objektu [právnická osoba] v obci [adresa] včetně výměny zdroje vytápění“ bez evidenčního čísla. Předpokládaná hodnota této veřejné zakázky byla ve výši [částka] bez DPH, jednalo se tedy o tzv. veřejnou zakázku malého rozsahu, která byla zadávána mimo režim zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Žalobkyně byla jedním z uchazečů uvedeného výběrového řízení. Písemnou výzvou ze dne [datum] byli uchazeči vyzváni k podání svých nabídek včetně zadávací dokumentace a pokynů pro zpracování nabídky. Žalobkyně svou nabídku předložila dne [datum]. Dne [datum] bylo žalobkyni doručeno oznámení rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky ze dne [datum] a následně dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k podpisu příslušené smlouvy. Žalobkyně měla za to, že dojde k podpisu smlouvy, neboť nic nenasvědčovalo o opaku. Žalobkyně výzvě vyhověla a dne [datum] smlouvu předložila k rukám starosty pana [jméno FO] na jednání v pobočce [právnická osoba] [adresa] a byla připravena smlouvu uzavřít, avšak ze strany zástupců žalované nebyla poskytnuta součinnost. Ještě dne [datum] byla žalobkyně ujišťována, že dojde k podpisu smlouvy, avšak dne [datum] žalovaná jako zadavatelka veřejné zakázky rozhodla o zrušení zadávacího řízení na dodavatele s odkazem na ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do [datum] (dále jen „ZVZ“). Podle žalobkyně žalovaná jako zadavatelka jednala v tomto případě v rozporu se zákonem, a svým jednáním zavdala příčinu pro uplatnění tzv. předsmluvní odpovědnosti podle ustanovení § 1729 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Pokud jde o žalovanou částku, tato představuje předpokládaný ušlý zisk ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % z nabídkové ceny stanovené dle ceníku RTS z takto neuzavřené smlouvy. Žalobkyně dále uvedla, že s ohledem na tento kontraktační proces, odmítla další zakázku ve výši cca [Anonymizováno],[Anonymizováno] milionu Kč, která by se termínově kryla se zakázkou pro žalovanou. Následně v průběhu řízení žalobkyně doplnila svá tvrzení ohledně výše ušlého zisku. S ohledem na předložený znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], znalce v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se zvláštní specializací pro odhady nemovitostí a pro obor stavebnictví, odvětví stavby obytné a průmyslové, který stanovil obvyklou cenu stavebních prací na předmětné stavbě na částku [částka] bez DPH a obvyklý zisk z takovéto zakázky na částku [částka], žalobkyně uvedla, že v případě této konkrétní zakázky je třeba k výši obvyklého zisku v obdobných případech ve výši 6,5 %, tj. [částka] (v případě zisku dle znalce [částka]) připočíst ještě ušlý zisk, který by žalobkyně prokazatelně získala v rámci svých subdodávek, jež si pro předmětné výběrové řízení zajistila. Konkrétní nabídky subdodavatelů [jméno FO] s.r.o. a [právnická osoba]. byla do výběrového řízení navýšeny o plánovaný zisk žalobkyně, který je vyšší, než znalcem určených 6,5 %. Tento rozdíl činí [částka] a žalobkyně jej také uplatňuje v tomto řízení. K zisku ve výši 6,5 %, tj. [částka], je třeba připočíst částku [částka], a ušlý zisk žalobkyně tak činí minimálně částku [částka], proto žalobkyně setrvala na své žalobě v plném rozsahu. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Argumentovala tím, že ve výzvě adresované uchazečům k podání nabídek do výběrového řízení ze dne [datum] (na první straně) uvedla, že pokud je ve výzvě odkazováno na zákon č. 137/2006 Sb., tak se jedná o podpůrný krok, čímž žalobkyně projevila vůli, aby výběrové řízení proběhlo v režimu, který odpovídá některým ustanovením tohoto zákona, na který je ve výzvě odkazováno. Žalovaná si ve výzvě k podání nabídek ze dne [datum] vyhradila právo zrušit zadávací řízení dle § 84 ZVZ. Podle § 84 odst. 4 ZVZ je zadavatel oprávněn zrušit jednací řízení bez uveřejnění nebo řízení na základě rámcové smlouvy do doby uzavření smlouvy. Žalovaná odkazuje na komentář k tomuto ustanovení, podle kterého je ve zmiňovaných případech zadavatel oprávněn řízení zrušit do okamžiku uzavření smlouvy zcela bez uvedení jakýchkoliv důvodů či zákonných předpokladů. Žalovaná tak nebyla povinna své rozhodnutí o zrušení výběrového řízení ze dne [datum] odůvodňovat, přesto jako důvod zrušení v tomto případě uvádí, že nabídka žalobkyně výrazně převyšuje žalovanou předpokládanou hodnotu díla. Skutečnost, že žalovaná neodkazuje na § 84 odst. 4 ZVZ není právně významná. Dále žalovaná odkázala na ustanovení § 84 odst. 2 písm. d) a e) ZVZ, a uvádí, že za důvod hodný zvláštního zřetele, pro který mohla zrušit výběrové řízení, považuje skutečnost, že nabídka žalobkyně převýšila předpokládanou hodnotu díla ([částka] bez DPH) o částku ve výši cca [částka] bez DPH, což odpovídá [Anonymizováno],[Anonymizováno] % předpokládané hodnoty díla. Za této situace se uzavření smlouvy nemohlo jevit pravděpodobným. Proto navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout. Následně žalovaná v průběhu řízení neměla vůči samotnému výše uvedenému posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] výhrady. Pokud jde o výši ušlého zisku, odkázala na tento posudek a uvedla, že s provizemi od subdodavatelů nelze jako se ziskem počítat. Zásadně však uvedla, že nesouhlasí s názorem obsaženým v níže uvedeném usnesení odvolacího soudu, že porušila předsmluvní povinnost a odpovídá za škodu. Podle přesvědčení žalované nelze věc posuzovat podle zákona o veřejných zakázkách, neboť šlo o zakázku malého rozsahu, na kterou tento zákon nedopadá. Žalovaná si v zadávacím řízení vymínila možnost zrušit zakázku bez uvedení důvodu. Za této situace tak mohla učinit až do skončení zadávacího řízení, kdy toto končí uzavřením smlouvy. K uzavření smlouvy však nedošlo, proto byla žalovaná oprávněna řízení zrušit. V této věci zdejší soud rozhodl již dvakrát, naposledy rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým žalobu co do částky [částka] a co do zákonného úroku z prodlení z této částky za období od [datum] do zaplacení zamítl (výrok I.), žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyní částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od [datum] do zaplacení (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky (výrok III.). Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání do výroku III. a žalovaná do výroků II. a III. Výrok I. nebyl odvoláním napaden a nabyl právní moci dne [datum]. Krajský soud v Brně svým rozsudkem ze dne [datum], čj. [spisová značka], výše uvedený rozsudek zdejšího soudu ve výroku II. potvrdil (výrok I.), ve výroku III. o nákladech řízení před soudem prvního stupně mezi účastníky změnil (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.). K dovolání žalované následně Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], posledně uvedený rozsudek Krajského soudu v Brně a výše uvedený rozsudek zdejšího soudu ve výrocích II. a III. zrušil. Dovolací soud odkázal na svoji dřívější judikaturu (rozsudek Nejvyššího sudu ze dne [datum], čj. [spisová značka]) a konstatoval, že vstoupí-li určitá osoba do kontraktačního procesu s obcí, musí si být vědoma zákonných požadavků na majetkoprávní jednání obce. Při posuzování, zda se spolukontrahentovi mohlo jevit uzavření smlouvy jako vysoce pravděpodobné a mohl mít důvodné očekávání v uzavření smlouvy, je tak možné přihlížet i k tomu, zda postup obce jako potenciálního smluvního partnera odpovídal zákonným požadavkům na nakládaní s majetkem obce, četně toho, byl-li v kontextu dané situace udělen či byl-li alespoň očekávatelný souhlas orgánů vyžadovaný k příslušné majetkové transakci (tedy zastupitelstva obce v případech podle § 85 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v rozhodném znění, tedy před novelou č. 24/2015 Sb., (dále též jen „OZř“), případně rady obce podle § 102 OZř). Probíhají-li smluvní jednání způsobem vyhovujícím zákonu o obcích a vyslovení souhlasu se smlouvou lze mít za očekávatelné i z pohledu příslušných orgánů obce, pan není důvod slevovat z ochrany druhé smluvní strany a upírat jí důvodné očekávaní uzavření smlouvy, a to ani s ohledem na obměnu osob v orgánech obce v návaznosti na komunální volby. Smlouva, která vyžaduje schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, je bez tohoto schválení neplatná. Nelze-li schválení očekávat, nemůže být osoba jednající s obcí v dobré víře v (platné) uzavření smlouvy. Podle dovolacího soudu soud prvního stupně i odvolací soud v souladu s těmito závěry nepostupovaly. Byť žalovaná v průběhu řízení namítala, že smlouva nebyla schválena orgány obce, soudy se tím, zda schválení bylo potřebné, zda k němu došlo, popř. zda je žalobkyně mohla alespoň očekávat a z jakých důvodů, dosud nezabývaly. Ze zjištění, že byla sjednána „finální verze smlouvy“ a žalobkyně byla vyzvána k podpisu smlouvy, soudy žádné závěry o tom, zda smlouva musela být schválena zastupitelstvem nebo radou žalované a zda k němu došlo či bylo očekávané, neučinily. Jelikož dovolací soud považoval právní posouzení soudy za neúplné pro absenci řádného zkoumání dobré víry žalobkyně v uzavření smlouvy, již se pro nadbytečnost nezabýval tím, zda žalovanou uváděný důvod k ukončení jednání lze považovat za spravedlivý, tj. zda je dána okolnost vylučující předsmluvní odpovědnost žalované. S ohledem na shora uvedené závěry tedy dovolací soud napadený rozsudek zrušil, a to i se závislými výroky o nákladech řízení. Z výzvy k podání nabídek včetně zadávací dokumentace a pokynů pro zpracování nabídky soud zjistil, že žalovaná jako zadavatel zastoupený starostou obce [jméno FO] prostřednictvím pověřené osoby zadavatele [Anonymizováno] s.r.o., IČO: [IČO], vyhlásila veřejnou zakázku – výběrové řízení pro projekt „Snížení energetické náročnosti objektu OÚ v obci [adresa] včetně výměny zdroje vytápění“, přičemž předpokládaná hodnota zakázky činila [částka] bez DPH, rezerva činila [částka] bez DPH, tj. celkem [částka], tj. cena celkem včetně DPH [částka]. Přepokládaný termín zahájení výstavby byl dne [datum], ukončení dne [datum]. Kritériem hodnocení nabídek byla výše nabídkové ceny v korunách bez DPH, bez rezervy, nabídky měly být podány do [datum] do 10:00 hodin u pověřené osoby, tj. [Anonymizováno], poté dojde k otevření obálek a rozhodnutí o přidělení zakázky, do [datum], přičemž [Anonymizováno] byla pověřena žalovaným, jako zadavatelem, výkonem zadavatelských činností. Na titulní straně dokumentu je uvedeno, že jde o veřejnou zakázku zadanou jako zakázka malého rozsahu dle ustanovení § 12 odst. 3 a 18 odst. 5 ZVZ v souladu se Závaznými pokyny pro žadatele a příjemce podpory – Operační program [právnická osoba]. Dále je zde uvedeno, že se nejedná o zadávací řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Pokud se v textu vyskytnou odkazy na zákon, jedná se pouze o podpůrný krok. V bodu 18. Další práva a podmínky vyhrazené zadavatelem je mimo jiné uvedeno, že zadavatel si vyhrazuje právo zrušit zadávací řízení dle § 84 ZVZ. Dále soud ze zadávací dokumentace zjistil, že přílohou nabídky má být návrh smlouvy podepsaný osobou oprávněnou za uchazeče jednat. Z rekapitulace objektů stavby a soupisu prací soud zjistil, že nabídková cena žalobkyně činila [částka] bez DPH, DPH činila [částka] a celková cena včetně DPH pak činila [částka]. Z potvrzení o osobním převzetí nabídky soud zjistil, že žalobkyně v rámci veřejné zakázky: výběrové řízení na dodavatele stavby pro projekt „snížení energetické náročnosti objektu [právnická osoba] v obci [adresa] včetně výměny zdroje vytápění“ doručila svoji nabídku pod pořadovým číslem [hodnota] dne [datum]. Z rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná jako zadavatel rozhodla o přidělení uvedené veřejné zakázky žalobci, přičemž předmětem hodnotících kritérií byla celková výše nabídkové ceny v celých korunách bez DPH, bez rezervy [částka]. Toto rozhodnutí bylo opatřeno razítkem a podpisem starosty žalované [jméno FO]. Z oznámení rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná s odkazem na § 81 odst. 2 ZVZ prostřednictvím společnosti [Anonymizováno] s.r.o. oznámila žalobkyni, že výše uvedená veřejná zakázka jí byla přidělena. Z výzvy k podpisu smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím společnosti [Anonymizováno] s.r.o. vyzvala žalobkyni podpisu smlouvy do [datum]. Z e-mailové komunikace soud zjistil, že výzva byla žalobkyni zaslána elektronicky. V průvodním dopise společnost [Anonymizováno] s.r.o. vyzývá žalobkyni, aby připravila 4 pare smluv včetně příloh a předložila je zadavateli k podpisu do [datum]. Z rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná s odkazem na § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ zrušila předmětné výběrové řízení s odůvodněním, že rozdíl mezi nabídkovou cenou žalobkyně a poskytnutou dotací je vysoký. Rozhodnutí o zrušení výběrového řízení je opatřeno razítkem žalované a podpisem starosty obce [jméno FO]. Z návrhu smlouvy o dílo, která byla součástí nabídky žalobkyně, soud zjistil, že cena díla bez rezervy a DPH činila [částka], celková cena (včetně rezervy a DPH) pak činila [částka]. Smlouva nebyla podepsána ani jednou ze stran. Z rozhodnutí ministra životního prostředí Mgr. [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. [hodnota]-[Anonymizováno], ze dne [datum], soud zjistil, že ministr rozhodl o poskytnutí dotace na akci „Snížení energetické náročnosti objektu OÚ v obci [adresa] včetně výměny zdroje vytápění“ v celkové výši [částka]. Ze zápisu č. [hodnota] ze schůze Rady obce [adresa], která se konala dne [datum], soud zjistil, že rada obce schválila přidělení veřejné zakázky na výše uvedenou akci žalobkyni, je zde výslovně uvedeno, že nabídková cena bez DPH a rezervy činí [částka] a [částka] včetně rezervy a DPH. Dále soud z tohoto zápisu zjistil, že rada projednala program II. veřejného zasedání zastupitelstva, které se mělo uskutečnit [datum]. Projednání a schválení veřejné zakázky na snížení energetické náročnosti objektu OÚ na program veřejného zasedání nebylo navrženo. Ze zápisu č. [hodnota] ze schůze Rady obce [adresa], která se konala dne [datum], soud zjistil, že rada navrhla zrušení projektu „Zateplení KD“ z důvodu vysoké spoluúčasti obce a dlouhodobé návratnosti. Ze zápisu č. [hodnota] ze schůze Rady obce [adresa], která se konala dne [datum], soud zjistil, že rada obce schválila usnesení, ve kterém nesouhlasí s podepsáním smlouvy s žalobkyní a navrhuje zastupitelstvu obce vzdání se práva na poskytnutí dotace, neboť spoluúčast obce by činila cca [částka] a návratnost obecní investice by byla cca 32 let. Z usnesení z III. veřejného zasedání Zastupitelstva obce [adresa] konaného dne [datum] soud zjistil, že zastupitelstvo obce schválilo vzdání se práva na poskytnutí dotace na akci „Snížení energetické náročnosti objektu [právnická osoba] v obci [adresa] včetně výměny zdroje vytápění“, toto usnesení bylo vyvěšeno na úřední desce dne [datum]. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne [datum] (pozn. soudu: z obsahu dopisu je zřejmé, že rok je uveden chybně, když správně má jít o rok [Anonymizováno]) soud zjistil, že žalobkyně vznesla námitky proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení v souladu s § 110 ZVZ, neboť výběrové řízení bylo zrušeno pro vysoký rozdíl v ceně, což není důvod hodný zvláštního zřetele. Žalobkyně dále uvedla, že žalované musela být známa předpokládaná cena včetně dotace a postup žalované se tedy jeví nestandardní, když žalobkyně byla vyzvána k podpisu smlouvy s tím, že stavební práce měly být zahájeny dne [datum]. Zároveň žalobkyně vyzvala žalovanou k podpisu smlouvy nebo k náhradě nákladů spojených s přípravou realizace zakázky a předpokládaných ušlých zisků. Ze zakázky zveřejněné dne [datum] soud zjistil, že žalovaná již v roce [Anonymizováno] zadala veřejnou zakázku na „Snížení energetické náročnosti objektu obecního úřadu v obci [adresa] včetně výměry zdroje vytápění“ s cenou zakázky [částka], což bylo dále zjištěno z výtisku z internetových stránek týkajících se žalované. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou před podáním žaloby k úhradě škody v podobě ušlého zisku ve výši [částka], případně k zahájení jednání za účelem mimosoudního vyřešení sporu, a to do 14 dnů od doručení této předžalobní výzvy. Z dodejky soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalované doručena dne [datum]. Z posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že obvyklá cena stavebních prací včetně subdodávek na stavbě „Snížení energetické náročnosti objektu OÚ [adresa]“ činí [částka] bez DPH a ušlý zisk z neuzavřené smlouvy o dílo stanovený podílem z obvyklé ceny stavebních prací podle rozpočtu RTS je odhadnut na 6,5 %, tedy [částka] bez DPH. Z doplnění kalkulace zisku, krycích listů soupisů jednotlivých objektů předmětné stavby a z nabídek subdodavatelů žalobkyně společností [jméno FO], s.r.o. a [právnická osoba]. soud zjistil, že díky rozdílu mezi cenou objektů [Anonymizováno]-[Anonymizováno] – Vytápění, [Anonymizováno]-[Anonymizováno] – Plynovod, [Anonymizováno]-[Anonymizováno][Anonymizováno]– Měření a regulace a [Anonymizováno]-[Anonymizováno] – Elektroinstalace uvedenou v nabídce žalobkyně a cenou uvedenou v nabídkách subdodavatelů, by zisk žalobkyně v případě realizace předmětné zakázky byl vyšší oproti zisku zjištěnému výše uvedeným znaleckým posudkem o dalších [částka]. Z usnesení z 27. mimořádného veřejného zasedání zastupitelstva žalované konaného dne [datum] soud zjistil, že zastupitelstvo si vyhradilo schvalování výběrových řízení včetně schválení znění a podpisu smluv s vybranou firmou na akce v nabídkové ceně nad [Anonymizováno] milion Kč bez DPH. Z výpovědi [jméno FO], starosty žalované, soud zjistil, že funkce starosty se ujal [datum]. O předmětném výběrovém řízení neměl podrobné informace, zadávalo ji předchozí zastupitelstvo. Rada přistoupila k rozhodnutí o přidělení zakázky dne [datum] na základě doporučení od společnosti [Anonymizováno], která pro žalovanou veřejnou zakázku administrovala. Do výběrového řízení se přihlásily dvě firmy, žalobkyně měla cenu asi o [částka] nižší, než ta druhá společnost, proto bylo rozhodnuto o přidělení zakázky žalobkyni. V té době si rada nebyla jistá, zda je zakázka pro žalovanou ekonomicky výhodná, to posuzovali až po předložení smluv žalobkyní, ke kterým byl připojen podrobný rozpočet. Podepsané smlouvy předal starostovi jednatel žalobkyně někdy v prosinci v [právnická osoba] v [adresa]. Předtím měli od společnosti [Anonymizováno] informaci pouze o celkové ceně. Až teprve po svátcích dospěli k závěru, že nabídka není pro žalovanou výhodná, a proto se rozhodli doporučit zastupitelstvu, aby smlouva nebyla uzavřena. Veřejná zakázka a smlouva se žalobkyní byla projednána na zastupitelstvu konaném dne [datum]. Přestože o uzavření smlouvy není v usnesení nic uvedeno, je to zahrnuto pod bodem 9 „vzdání se práva na poskytnutí dotace…“. Starosta si nedokáže vysvětlit, jak je možné, že v usnesení zastupitelstva není o zakázce ani smlouvě s žalobkyní nic uvedeno, podle starosty by to mohlo být uvedeno v přílohách usnesení. O tom, že si zastupitelstvo žalované dne [datum] vyhradilo schvalování výběrových řízení s nabídkovou cenou nad [Anonymizováno] milion Kč bez DPH, starosta na počátku výkonu funkce nevěděl. I přesto vycházel z toho, že smlouvu s žalovanou musí schválit zastupitelstvo, protože zastupitelstvo výběrové řízení vyhlásilo, a navíc šlo o velkou částku. Bylo mu tedy doporučeno záležitost předložit zastupitelstvu. Cena zakázky měla být někde kolem [částka], vítězná nabídka žalobkyně činila včetně DPH [Anonymizováno],[Anonymizováno] milionů Kč, dotace byla ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] milionů Kč, na spoluúčast obce tak zbývalo cca [Anonymizováno],[Anonymizováno] milionů Kč. V době, kdy starosta přebíral funkci, měla obec na účtech cca [Anonymizováno] – [Anonymizováno] tisíc Kč, nebyl ani předběžně dohodnut úvěr na pokrytí této investiční akce. Z výpovědi [Jméno zainteresované osoby 0/0], jednatele žalobkyně soud zjistil, že smlouva o dílo byla součástí zadávacích podmínek a do současnosti visí na webových stránkách žalované. Celou smlouvu koncipovala žalovaná, resp. její administrátor veřejné zakázky. Žalobkyně měla pouze doplnit cenu, datum a smlouvu podepsat. Kdyby to proběhlo, jak bylo obvyklé, že se otevřou obálky, zjistí se cena, která je považována za vysokou a zakázka se zruší, nic by proti tomu neměl. V tomto případě však žalovaná pokračovala dále v jednání, které jej utvrzovalo v tom, že smlouva bude uzavřena. Jestliže byl vyzván k podpisu smlouvy, bylo zřejmé, že již nic dalšího nemá následovat a smlouva bude uzavřena. K předání smlouvy podle diáře jednatele došlo dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. V lednu [Anonymizováno] se jednatel dotazoval starosty, kdy bude zastupitelstvo a kdy se bude smlouva podepisovat. Jednatel věděl o tom, že smlouvu má schvalovat zastupitelstvo, tak se to děje obvykle, na každé takové smlouvě je doložka, že byla schválena zastupitelstvem na zasedání toho konkrétního dne. Z jednání žalované nemohl mít dojem, že by smlouva schválena nebyla. Byl v dobré víře, že bude schválena. K ekonomické výhodnosti nabídky uvedl, že pokud si pamatuje, tak cena byla [Anonymizováno],[Anonymizováno] milionu Kč, možná to bylo bez DPH. Žalovaná však měla dotaci [Anonymizováno],[Anonymizováno] milionu Kč, podle jednatele na ni zbývalo tak [Anonymizováno],[Anonymizováno] milionu Kč. Podle jeho informací, žalovaná finanční prostředky na úhradu její spoluúčasti měla. Jak zjistil z webu žalované, žalovaná v následujících dvou letech do kulturního domu (obecního úřadu) investovala cca [Anonymizováno],[Anonymizováno] mil. Kč, provedla instalaci kondenzačního kotle místo tepelného čerpadla, což bylo v projektu žalobkyně, přičemž tepelné čerpadlo je úspornější. Pokud jde o návratnost [Anonymizováno] let, podle jednatele žalovaná vycházela z celkové nabídkové ceny, ale ona měla dostat [Anonymizováno],[Anonymizováno] milionu Kč, takže by ta návratnost byla zcela jistě kratší. Navíc ze znaleckého posudku, který je založen ve spise vyplývá, že cena žalobkyně byla nižší než cena obvyklá. Jednatel nerozumí tomu, jak žalovaná postupovala, když rada zakázku schválila a vyzvala jej k podpisu smlouvy a teprve následně mělo zastupitelstvo rozhodnout o zrušení veřejné zakázky. Jednatel za celou dobu od odevzdání nabídky až do zrušení zakázky neměl žádnou informaci o tom, že by smlouva neměla být zastupitelstvem schválena. Při předávání podepsané smlouvy starostovi spolu vůbec nemluvili o schvalování smlouvy. Když v lednu [Anonymizováno] jednatel telefonoval na obec, bavili se pouze o tom, kdy bude zasedání zastupitelstva, kde se rozhodne, jestli se smlouva podepíše. Jednateli nebylo řečeno nic o tom, že by smlouva byla nevýhodná, nebo, že by rada rozhodla o tom, že její schválení zastupitelstvu nedoporučí. Žalobkyni nikdy nebylo doručeno rozhodnutí zastupitelstva o tom, že smlouva nebude uzavřena nebo rozhodnutí zastupitelstva o zrušení veřejné zakázky. Žalobkyně v době podávání nabídky nevěděla o tom, že obec stejnou zakázku soutěžila již rok předtím. V roce [Anonymizováno] nebyla zakázka za žalovanou předpokládanou cenu realizovatelná. Za takovou cenu se v té době nestavělo. Z výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že byl starostou žalované v letech [Anonymizováno]-[Anonymizováno], následně až do roku [Anonymizováno] byl v zastupitelstvu žalované. [jméno FO] [Anonymizováno] v době svého starostování podal žádost o dotaci na zateplení a výměnu topného systému, kterou následně získal ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] mil. Kč. Vybrali společnost, která řídila veřejnou zakázku, bylo zadáno výběrové řízení. Výběr dodavatele a podpis smlouvy měl být už na novém vedení obce, [jméno FO] totiž skončil ve funkci [datum], kdy se konalo ustavující zasedání zastupitelstva po komunálních volbách. Ví o tom, že byla vybrána společnost žalobkyně, zakázka jí byla přidělena, ale realizovaná nebyla, protože nové vedení obce, tedy starosta a rada obce, měli na celou akci jiný názor, domnívali se, že návratnost je příliš dlouhá. [jméno FO] to přišlo naopak jako výhodná investice, podíl obce na akci měl být asi [Anonymizováno],[Anonymizováno] mil. Kč, tuto částku obec měla, tato částka byla na účtu ke konci roku [Anonymizováno], když končil ve funkci. Pokud jde o samotný projekt na zateplení kulturního domu, s tím přišel [jméno FO], určitě o tom mluvil na radě, pravděpodobně se to projednávalo i na zastupitelstvu, není si ale jistý, kdy a jakým způsobem. Mohlo jít pouze i o informaci. Poté, co získali dotaci, určitě informoval radu, jestli informoval i zastupitelstvo, si není schopen vybavit. Následně tedy provedli poptávkové řízení, vybrali jsme společnost [Anonymizováno], která měla vybrat zhotovitele. V té době řešili i rekonstrukci školy, museli na všechno provádět výběrová řízení, to byla podmínka dotace, proto zastupitelstvo rozhodlo, že o veřejných zakázkách do [Anonymizováno] mil. Kč bude rozhodovat rada a o zakázkách nad [Anonymizováno] mil. Kč zastupitelstvo. Probíhalo to tak, že pokud proběhlo výběrové řízení, byl výsledek předložen zastupitelstvu, které schválilo uzavření smlouvy s dodavatelem a starostu pověřilo podpisem smlouvy. Už v minulosti se stalo, že výběrové řízení nebylo dokončeno uzavřením smlouvy, stalo se to právě v případě zateplení kulturního domu. Žalovaná tu dotaci dostala už asi dva roky předtím, než došlo k výběrovému řízení, kterého se týká toto řízení, tehdy vycházeli z rozpočtu, který zpracovala firma, která zpracovávala žádost o dotaci. Poté, co vyhlásili výběrové řízení, se ozvala jedna firma s tím, že rozpočet není v pořádku, že by na akci prodělali, proto výběrové řízení zrušili, nebyl vybrán žádný dodavatel a dotace se musela vrátit. Následně nechali zpracovat řádný projekt, který byl součástí zadávací dokumentace u nového řízení, znovu také požádali o dotaci. Ve skutečnosti vlastně o dotaci žádali celkem třikrát. Zároveň také třikrát prováděli výběrové řízení. Poprvé to byl ten špatný projekt, jak o tom mluvil. Následně znovu už se správným projektem provedli výběrové řízení, ale bylo to v asi v období let [Anonymizováno]-[Anonymizováno], kdy byla krize a stavební firmy snižovaly ceny. Ta vysoutěžená cena byla vyšší, než jaká byla situace na trhu. Proto výběrové řízení zrušili, to měli vždy v zadávací dokumentaci, že mohou výběrové řízení zrušit až do podpisu smlouvy. V radě měli stavaře, který měl přehled o situaci na trhu. Dohodli se tedy s projektantem, že bude snížena cena projektu, tedy předpokládaná cena zakázky. Chtěli, aby dosáhli na lepší cenu. Jenže v době, kdy výběrové řízení proběhlo, již byla situace na trhu jiná, zakázek bylo dost a stavební firmy ceny navyšovaly. Proto i nabídnutá cena byla vyšší než ta, se kterou počítali. Bylo to tak, že předpokládanou hodnotu zakázky snížili cca o [Anonymizováno] % a vysoutěžená cena byla o těch [Anonymizováno] % vyšší, tedy plus minus, jak byla ta původní. Pokud jde o schvalování zakázky, která je předmětem tohoto řízení, v zastupitelstvu, o podpisu smlouvy nebo o odstoupení se nehlasovalo, on namítal, že by o tom mělo rozhodnout zastupitelstvo. Zastupitelstvo ale až následně rozhodovalo o vrácení dotace. [jméno FO] ví, že výsledky výběrového řízení byly určitě do [datum]. Dne [datum] se konalo zastupitelstvo, vedení obce mohlo celou záležitost předložit zastupitelstvu k rozhodnutí, to se ale nestalo. Proč tomu tak bylo, je otázka na nové vedení a nového starostu. To, že bylo zastupitelstvo [datum] si pamatuje přesně, řešila se tam taková záležitost, že měli zaplatit dodavateli ohledně opravy školy, kdy účetní zaslala částku cca [částka] na účet zhotovitele z běžného účtu, ale mělo jít o platbu ze zvláštního účtu. Bylo dohodnuto, že zajdou do [adresa] do [Anonymizováno], kde zhotovitel provede příkaz k převodu částky zpět na účet obce, a obec následně částku zaplatí z tohoto správného účtu. [jméno FO] u toho byl z toho důvodu, že se tato záležitost stala ještě za jeho funkčního období. Když předával úřad novému starostovi, předával mu šanon materiálů, kde byly věci týkající se dotací, těch projektů bylo více, vždy bylo červeně vyznačeno, co je potřeba v každém případě udělat, byla tam i informace o tom, že probíhá výběrové řízení na zateplení kulturního domu. Pak o tom mluvili až na zastupitelstvu někdy v lednu [Anonymizováno], kdy se dozvěděli, že výběrové řízení bylo zrušeno. [jméno FO] namítal, že o tom rada nemohla rozhodnout, protože o této záležitosti si vyhradilo rozhodování zastupitelstvo. Nový starosta tehdy tvrdil, že o rozhodnutí zastupitelstva, které si vyhradilo rozhodování o veřejných zakázkách na [Anonymizováno] mil. Kč, nevěděl. V jeho radě ale byla místostarostka, která byla v radě i v předchozím volebním období a o tomto rozhodnutí musela vědět. To rozhodnutí zastupitelstva mohlo být tak ze srpna [Anonymizováno]. Na jednání zastupitelstva bylo řečeno, že výběrové řízení bylo zrušeno, protože akce není ekonomicky výhodná, někdo tam říkal, že její návratnost byla [Anonymizováno] let, tomu se ale smáli. Ten projekt měl řešit celkové zateplení budovy, zateplení fasády, stropů, výměnu oken a také ekologický zdroj vytápění – tepelné čerpadlo. Ta budova byla ve špatném stavu, dosud není zateplená, muselo se tam měnit topení, kdy byly instalovány obyčejné plynové kotle. Energetický štítek budovy je ten nejhorší, takže se topí pánu bohu do oken. Nové vedení obce prezentovalo, že ušetřilo [částka] na novém topení, ale místo tepelného čerpadla dali obyčejné plynové kotle. Celkový způsob řešení topení není podle [jméno FO] ekonomicky výhodný. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že je od roku [Anonymizováno] zastupitelem a členem rady obce. V roce [Anonymizováno] jim byl předložen společností, která pro žalovanou zpracovávala veřejnou zakázku, výsledek hodnocení nabídek, kdy jako nejlevnější nabídka byla vyhodnocena nabídka žalobkyně. Oni odeslali žalobkyni vyhodnocení zakázky, že výběrové řízení vyhrála a vyzvali ji k zaslání smlouvy o dílo. To udělali proto, aby nepřišli o dotaci. Následně o celé záležitosti v radě jednali. Zjistili, že nabídka je vyšší, než bylo očekávání obce a že na realizaci nemají na účtu prostředky. Proto to pozastavili, tedy starostovi doporučili, aby nepodepisoval smlouvu o dílo s tím, že se to předloží zastupitelstvu. Následně o tom jednalo i zastupitelstvo, které realizaci zakázky také zamítlo. K rozhodnutí o výběru vítěze došlo někdy v prosinci a zakázka byla zrušena na únorovém zastupitelstvu. Jestli od té doby, co byla žalobkyně informována o tom, že vyhrála výběrové řízení, do zrušení zakázky, někdo žalobkyni informoval o nesouhlasném stanovisku rady, to neví. Oni nevěděli o tom, že rozhodovat o veřejných zakázkách nemůže rada, ale zastupitelstvo. Ono v minulosti o těchto věcech rada rozhodovala, ale zastupitelstvem jí byla tato pravomoc odebrána. O tom se dozvěděli, až na tom únorovém zastupitelstvu, kde jednali i o této zakázce. Tam celou záležitost zastupitelstvu předložili, protože nechtěli o tak velké zakázce rozhodovat sami. Z výpisů z účtu žalované u [právnická osoba]. soud zjistil, že ke dni [datum] činil zůstatek na tomto účtu částku [částka], ke dni [datum] částku [částka] a ke dni [datum] částku [částka]. Z výpisu z účtu žalované u [právnická osoba]. č. [č. účtu] soud zjistil, že ke dni [datum] činil zůstatek na tomto účtu částku [částka], ke dni [datum] částku [částka] a ke dni [datum] částku [částka]. Z výpisu z účtu žalované u [právnická osoba]. č. [č. účtu] soud zjistil, že jde o úvěrový účet, na které m žalovaná splácela bankou poskytnutý úvěr, jehož zůstatek činil ke dni [datum] částku -[částka]. Výše splátky úvěru činila v prosinci [Anonymizováno] částku [částka]. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí věci. Z provedeného dokazování vyplynulo, že dne [datum] bylo žalovanou vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele stavby pro projekt „Snížení energetické náročnosti objektu [právnická osoba] v obci [adresa] včetně výměny zdroje vytápění“ s tím, že se nejedná o zadávací řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Zadavatelskými činnostmi byla žalovanou pověřena společnost [Anonymizováno], s.r.o. se sídlem v [adresa], [adresa], která také zpracovala projektovou dokumentaci včetně soupisu požadovaných služeb, kdy těmito podklady byl uchazeč povinen se řídit při zpracování nabídky a předkládání informací o kvalifikaci. Dle bodu 8. výzvy předpokládaná hodnota zakázky činila celkem [částka] bez DPH a rezerva na pokrytí nepředvídatelných událostí částku [částka] bez DPH. Předpokládaný termín zahájení výstavby byl stanoven na den [datum] a předpokládaný termín ukončení výstavby na [datum]. V bodě 18. výzvy si zadavatel vyhradil právo zrušit zadávací řízení dle § 84 ZVZ. Dne [datum] vydalo Ministerstvo životního prostředí ČR rozhodnutí č. [hodnota]-[Anonymizováno] o poskytnutí podpory na spolufinancování projektu „Snížení energetické náročnosti objektu [právnická osoba] v obci [adresa] včetně výměny zdroje vytápění“ v celkové výši [částka]. Dne [datum] žalobkyně doručila žalované svoji nabídku do výběrového řízení na dodavatele stavby pro předmětný projekt. Žalovaná dne [datum] vydala rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky zadané jako zakázka malého rozsahu žalobkyni s uvedenou celkovou výší nabídkové ceny bez DPH a bez rezervy [částka]. Dne [datum] společnost [Anonymizováno], s.r.o. zaslala žalobkyni oznámení o přidělení veřejné zakázky a dne [datum] vyzvala žalobkyni písemnou výzvou k podpisu smlouvy, a to do [datum]. Dne [datum] rozhodla žalovaná - zadavatelka dle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ o zrušení výběrového řízení na dodavatele stavby pro projekt „Snížení energetické náročnosti objektu [právnická osoba] v obci [adresa] včetně výměny zdroje vytápění“. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že výběrové řízení se zrušuje rozhodnutím zadavatele o zrušení projektu z důvodu vysokého rozdílu v ceně mezi získanou dotací a cenou, za kterou by stavební firma vybraná ve výběrovém řízení tuto akci realizovala. Z výpovědi svědků vyplynulo, že v nová rada i zastupitelstvo zastávali názor, že výše uvedený projekt je ekonomicky nevýhodný, navíc jsou v obci důležitější věci, do kterých je třeba investovat (výpověď starosty [jméno FO] a svědka [jméno FO]). Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou předžalobní upomínkou k mimosoudnímu vyřízení věci a k úhradě ušlého zisku za porušení předsmluvní odpovědnosti žalovaným dle § 1729 o. z., na kterou žalovaná nereagovala a nedošlo ani ke smírnému vyřízení věci prostřednictvím setkání s mediátorem. Upomínka byla žalované doručena dne [datum]. Výše uvedeným znaleckým posudkem byla zjištěna obvyklá cena stavebních prací u předmětné zakázky na částku [částka] bez DPH, a výše obvyklého ušlého zisku na částku [částka]. Pokud jde o rozhodování orgánů žalované týkající se projednávané věci, nejprve dne [datum] zastupitelstvo na svém 27. mimořádném veřejném zasedání rozhodlo, že si vyhrazuje schvalování výběrových řízení včetně schválení znění a podpisu smluv s vybranou firmou v nabídkové ceně nad [Anonymizováno] milion Kč. Následně dne [datum] rada žalované na své 4. schůzi schválila přidělení předmětné veřejné zakázky žalované, přičemž na program nejbližšího veřejného zasedání zastupitelstva žalované konané dne [datum] projednání a rozhodnutí o této zakázce nezařadila. Na 2. veřejném zasedání zastupitelstva žalované konaném dne [datum] se o předmětné veřejné zakázce vůbec nejednalo. Na 5. schůzi konané dne [datum] rada žalované „navrhla zrušení projektu zateplení KS z důvodu vysoké spoluúčasti obce, dlouhodobé návratnosti“. Na 6. schůzi konané dne [datum] rada žalované nesouhlasila s podepsáním smlouvy se žalobkyní a navrhla zastupitelstvu žalované vzdání se práva na poskytnutí dotace. Následně zastupitelstvo žalované na svém 3. veřejném zasedání konaném dne [datum] rozhodlo o vzdání se práva na poskytnutí dotace na akci „Snížení energetické náročnosti objektu OÚ [adresa] včetně výměny zdroje vytápění“ o schválení či neschválení samotné smlouvy s žalobkyní zastupitelstvo vůbec nejednalo a nerozhodlo. Podle ustanovení § 6 odst. 1 ZVZ, je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Podle ustanovení § 12 odst. 3 ZVZ, veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby [právnická osoba].[Anonymizováno] Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce [částka] bez daně z přidané hodnoty. Podle ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ, zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu, veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6. Podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ, zadavatel může bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Podle ustanovení § 84 odst. 4 ZVZ je zadavatel oprávněn zrušit jednací řízení bez uveřejnění nebo řízení na základě rámcové smlouvy do doby uzavření smlouvy. Podle ustanovení § 1729 odst. 1 o. z. dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Podle odstavce 2 téhož ustanovení strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 84 odst. 4 OZř si zastupitelstvo obce může vyhradit další pravomoc v samostatné působnosti obce mimo pravomoce vyhrazené radě obce podle § 102 odst.

2. Podle ustanovení § 85 OZř je zastupitelstvu obce dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních: a) nabytí a převod nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce, b) poskytování věcných darů v hodnotě nad [částka] a peněžitých darů ve výši nad [částka] fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce, c) poskytování dotací nad [částka] v jednotlivých případech spolkům, humanitárním organizacím a jiným fyzickým nebo právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, podpory rodin, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí, d) uzavření smlouvy o společnosti44 a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o společnosti44 , jejíž je obec společníkem, e) peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob, f) vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než [částka], g) zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než [částka], h) dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců, i) postoupení pohledávky vyšší než [částka], j) uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o poskytnutí dotace, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti44, k) zastavení nemovitých věcí, l) vydání komunálních dluhopisů. Podle ustanovení § 102 odst. 1 OZř rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení je radě obce vyhrazeno a) zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce, b) plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2), c) rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, d) vydávat nařízení obce, e) projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce, f) stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2), g) na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem,32b, h) zřizovat a zrušovat podle potřeby, komise rady obce (dále jen „komise“), jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy, i) kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce, j) stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce, k) ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti obce (§ 58); tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti, l) přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi, m) rozhodovat o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce; tuto působnost může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu nebo příspěvkové organizaci obce zcela nebo zčásti, n) stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností, o) schvalovat organizační řád obecního úřadu, p) plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem, q) schvalovat účetní závěrku obcí zřízené příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni. Podle odstavce 3 téhož ustanovení rada obce zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo. Rada obce nemůže svěřit starostovi ani obecnímu úřadu rozhodování v záležitostech podle odstavce 2 s výjimkou záležitostí uvedených v odstavci 2 písm. k) a m). Podle § 103 odst. 1 OZř starosta zastupuje obec navenek. Zdejší soud vázán názorem odvolacího soudu vyjádřeným ve výše uvedeném zrušujícím usnesení po posouzení zjištěného skutkového stavu (který ani nebyl mezi stranami sporný) dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Zjištěný skutkový stav je třeba podřadit pod ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ, přičemž je třeba uzavřít, že žalovaná jako zadavatelka nebyla oprávněna zrušit dne [datum] zadávací řízení na předmětnou zakázku s odkazem na ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ, neboť toto ustanovení míří na důvody objektivního rázu, které stojí vně zadavatele, jsou na jeho vůli nezávislé, kdy došlo v průběhu řízení k takovým změnám okolností, které zadavatel nemohl předvídat ani je nezpůsobil (např. neobdržení přislíbené dotace, neobdržení očekávaných rozpočtových prostředků, živelná pohroma, prohlášení konkursu nebo vstup zadavatele do likvidace v průběhu zadávacího řízení). Žádná taková objektivní změna v průběhu řízení nenastala. V době rozhodnutí žalované o přidělení veřejné zakázky dne [datum] jí byla známa jak výše nabídkové ceny žalobkyně, tak i výše poskytnuté dotace na předmětnou akci. Od tohoto data až do rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení dne [datum] nedošlo k žádné změně vnějších okolností. Je tedy zřejmé, že žalovaná nemohla postupem podle ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ zrušit zadávací řízení. Pokud žalovaná brojí proti aplikaci tohoto ustanovení na zjištěný skutkový stav s argumentací, že šlo o zakázku malého rozsahu, a nemusela tedy zadávat veřejnou zakázku podle zákona č. 137/2006 Sb. a ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ, není možné na danou věc aplikovat, soud se s její argumentací neztotožnil. Předně shora citované ustanovení § 18 odst. 5 ZVZ ukládá i zadavateli zakázky malého rozsahu povinnost dodržovat zásady uvedené v § 6 ZVZ, tedy dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Podle přesvědčení soudu ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ je promítnutím zásady transparentnosti, kterou bylo třeba dodržet i v předmětném případě. Navíc je třeba konstatovat, že odkaz na postup podle § 84 ZVZ do podmínek řízení zakotvila sama žalovaná a také sama žalovaná zrušení zadávacího řízení opřela o ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ, vyjádřila tedy jednoznačně vůli těmito ustanoveními se při zadávacím řízení řídit. Nelze tedy přijmout její argumentaci, že by zmiňované ustanovení § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ nemělo být v dané věci aplikováno, neboť takový postup by bylo podle přesvědčení soudu v rozporu s výše zmiňovanou zásadou. Jestliže pak v průběhu řízení argumentovala ustanovením § 84 odst. 4 ZVZ, podle kterého je zadavatel oprávněn zrušit jednací řízení bez uveřejnění nebo řízení na základě rámcové smlouvy do doby uzavření smlouvy, kdy z komentáře k tomuto ustanovení dovozovala, že v těchto případech může zadavatel řízení zrušit do okamžiku uzavření smlouvy zcela bez uvedení jakýchkoliv důvodů či zákonných předpokladů, v tomto případě nešlo ani o jedno z vyjmenovaných typů řízení a sama žalovaná v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení uvedla, že postupovala podle § 84 odst. 2 písm. e) ZVZ. I pokud by byla žalovaná oprávněna zrušit předmětné zadávací řízení, stále je třeba zabývat se důvodem tohoto zrušení, neboť to vyžaduje ustanovení § 1729 odst. 1 o. z. Jinými slovy, i kdyby na průběh sjednávání smlouvy mezi stranami vůbec nedopadala ustanovení č. 137/2006 Sb. stále by bylo třeba zabývat se existencí spravedlivého důvodu pro ukončení jednání o uzavření smlouvy. Spravedlivými důvody ve smyslu ustanovení § 1729 odst. 1 o. z. mohou být důvody, které objektivně posuzováno s ohledem na předchozí jednání ospravedlňují ukončení takového jednání, kdy druhá strana nemohla očekávat uzavření smlouvy při jejich naplnění. Opět tedy musí jít o změnu poměrů v průběhu jednání o uzavření smlouvy. Spravedlivým důvodem nemůže být pouhá změna stanoviska strany k uzavření smlouvy bez podložení objektivními důvody. V poměrech projednávané věci žádné spravedlivé důvody pro ukončení jednání o uzavření smlouvy soud neshledal. Jak vyplynulo z výše uvedeného, bylo jediným důvodem pro ukončení jednání o uzavření smlouvy (zrušení zadávacího řízení) změna názoru žalované na ekonomickou výhodnost předmětné akce. Pokud jde o další podmínku aplikace ustanovení § 1729 o. z. tedy, aby jednání o smlouvě dospělo tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, tato podmínka byla podle přesvědčení soudu v této věci také naplněna. Za situace, kdy byla žalobkyně vyzvána k podpisu smlouvy, jejíž finální verze byla mezi stranami sjednána (smlouva byla součástí nabídky žalobkyně), muselo být z pohledu žalobkyně uzavření smlouvy vysoce pravděpodobné a žalobkyně je mohla důvodně očekávat. S ohledem na závěry obsažené ve výše uvedeném rozsudku Nejvyššího soudu, soud se soud zabýval také tím, jaký vliv na projednávanou věc má skutečnost, že žalovaná je obec. Zároveň se soud zabýval tím, zda postup obce odpovídal zákonným požadavkům na nakládání s majetkem obce, včetně toho, zda v dané situaci byl udělen či byl alespoň očekávatelný souhlas orgánů vyžadovaný k příslušné majetkové transakci (tedy zastupitelstva obce či rady obce). Předně je třeba uvést, že skutkový stav v projednávané věci je odlišný od toho, jaký byl ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. V posledně uvedené věci docházelo v rámci kontraktačního procesu mezi stranami k jednání o obsahu uzavírané smlouvy, přičemž poté, co bylo definitivní znění smlouvy dokončeno a ze strany obce schváleno příslušným orgánem (radou), byť jen pro účely požadovaných souhlasů centrálního orgánu státní správy, došlo po změně složení orgánů obce v důsledku výsledku voleb k ukončení kontraktačního procesu. Ve věci vedené u zdejšího soudu byl obsah smlouvy s ohledem na způsob jejího uzavírání (zákon o veřejných zakázkách) prakticky sjednán (vyjma ceny díla), když její text koncipovala v rámci zadávací dokumentace žalovaná. Žalobkyně znění smlouvy akceptovala předložením své nabídky, kdy doplnila pouze jednu podstatnou část, a to cenu díla. Poté, co žalovaná byla seznámena s žalobkyní navrženou cenou (nabídka žalobkyně doručena [datum]), a byl tedy znám celý podstatný obsah smlouvy, která měla být mezi stranami uzavřena, nedala žalovaná žalobkyni nijak najevo, že k uzavření smlouvy nemusí dojít, když naopak rada obce dne [datum] rozhodla o přidělení zakázky žalobkyni, a následně ji dopisem ze dne [datum], který byl žalobkyni téhož dne doručen prostřednictvím e-mailové korespondence, vyzvala prostřednictvím společnosti [Anonymizováno] s.r.o. k předložení 4 vyhotovení smlouvy včetně příloh k podpisu ze strany zadavatele (žalované), ke kterému musí dojít do [datum] (viz e-mailová korespondence ze dne [datum]). Jestliže až do [datum] (resp. do [datum], kdy bylo rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení doručeno žalobkyni) žalovaná nijak nedala žalobkyni najevo, že nová rada a zastupitelstvo považují nabídku žalobkyně za nevýhodnou, přestože předtím výzvou k podpisu dala najevo vůli smlouvu uzavřít, nemůže se žalovaná zbavit odpovědnosti, která jí v důsledku takového jednání podle § 1729 o. z. vznikla. Pokud jde o žalovanou okrajově zmiňované tvrzení, že důvodem ukončení jednání byla také skutečnost, že neměla zajištěné finanční krytí (dostatek vlastních finančních prostředků), v této souvislosti je třeba uvést, že sama skutečnost, že žalovaná v době rozhodnutí o zrušení výběrového řízení neměla na účtech dostatek finančních prostředků k úhradě ceny díla, neznamená, že by žalovaná nebyla schopna předmětný projekt financovat. V této souvislosti je třeba odkázat na návrh smlouvy, podle kterého mělo dojít k zahájení plnění [datum], ukončení [datum] a platby měly probíhat měsíčně dle skutečně provedených prací na základě faktur, splatných do 30 dnů od doručení. Aby tak byl důvodný závěr, že důvodem pro ukončení jednání o smlouvě byla neschopnost žalované projekt financovat, musela by žalovaná tvrdit a prokazovat, že by nebyla schopna cenu díla postupně hradit, jak je uvedeno výše. Pokud jde o samotné jednání orgánů žalované v rámci předmětného zadávacího řízení, za žalovanou jednala pověřená osoba společnost [Anonymizováno] s.r.o., která byla žalovanou vybrána v rámci výběrového řízení, kdy toto výběrové řízení schválila rada obce na své 99. schůzi dne [datum] (viz zápis z této schůze). K výběru pověřené osoby byla rada obce nepochybně oprávněna, neboť nejde o věc, která by byla podle § 85 OZř vyhrazena zastupitelstvu nebo kterou by si zastupitelstvo podle § 84 odst. 4 OZř vyhradilo. Jiná situace je však pokud jde průběh předmětné veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že zastupitelstvo žalované si na 27. mimořádném veřejném zasedání dne [datum] vyhradilo „schvalování výběrových řízení včetně schválení znění a podpisu smluv s vybranou firmou na akce v nabídkové ceně nad [Anonymizováno] milion Kč bez DPH“ vyplývá z logiky věci i způsobu uzavírání smluv v rámci režimu zákona o veřejných zakázkách, že zastupitelstvo mělo schválit návrh smlouvy žalované, který byl obsahem zadávací dokumentace, resp. celou zadávací dokumentaci. Jak však vyplynulo z výpovědi tehdejšího starosty zadávací dokumentaci (včetně návrhu smlouvy) zastupitelstvo neschvalovalo, mohlo o ní být pouze informováno. V řízení nebylo tvrzeno, natož pak prokázáno, že by zastupitelstvo obce na určitém konkrétním zasedání zadávací dokumentaci schvalovalo. To však podle přesvědčení soudu bylo nezbytné, neboť jestliže si zastupitelstvo vyhradilo rozhodování o veřejných zakázkách, jak uvedeno výše, nebylo by možné, aby text návrhu smlouvy obsažený v zadávací dokumentaci vytvářel jiný orgán obce, neboť tento není následně možné měnit. Zastupitelstvo by tak nemohlo za žalovanou obsah smlouvy ovlivnit. Mohlo by tak dojít k paradoxní situaci, kdy by zastupitelstvo smlouvu, kterou uchazeč akceptoval, neschválilo pro nesouhlas s ujednáním, které do ní zakomponovala sama obce (např. z vůle rady). S ohledem na výhradu zastupitelstva tak veškeré kroky v předmětném řízení mělo činit zastupitelstvo, tedy i rozhodnout o přidělení zakázky a o vyzvání žalobkyně k podpisu smlouvy. Rada obce tak podle přesvědčení soudu nebyla oprávněna tyto kroky učinit, stejně tak nebyla oprávněna rozhodnout o zrušení výběrového řízení. Žalovaná sama po celou dobu vycházela z mylného závěru, že o zakázce může rozhodovat rada. O tom svědčí výpověď „nového“ starosty [jméno FO] i zápis ze 6. schůze rady, kde rada nesouhlasí s podpisem smlouvy s žalobkyní a zastupitelstvu navrhuje vzdání se práva na dotaci. Následně je žalobkyni odesláno rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (aniž by o tom rozhodlo zastupitelstvo) a zastupitelstvu je předloženo pouze rozhodnutí o vrácení dotace, čemuž odpovídá i znění zápisu z 3. zasedání zastupitelstva, kde se hlasuje pouze o vzdání se práva na poskytnutí dotace. Uvedené listiny vyvracejí tvrzení starosty [jméno FO], že smlouvu chtěl předložit ke schválení zastupitelstvu, když již před konáním posledně uvedeného zasedání zastupitelstva rozhodl o zrušení zadávacího řízení. Lze tedy uzavřít, že v průběhu celého řízení o předmětné veřejné zakázce vytvářel vůli obce nezpůsobilý orgán, řízení o veřejné zakázce nebylo řádně zahájeno ani ukončeno. Za této situace nelze vycházet z judikatury zmiňované ve výše uvedeném zrušujícím rozhodnutí Nejvyššího soudu, neboť když ani sama žalovaná nepostupovala při vytváření své vůle v souladu se zákonem o obcích, když namísto zastupitelstva (s ohledem na usnesení ze dne [datum]) v rámci předmětné zakázky rozhodovala rada, nelze vůbec uvažovat o tom, zda žalobkyně mohla očekávat, že předmětná smlouva bude schválena oprávněným orgánem obce. Za shora popsané situace nelze po žalobkyni požadovat, aby zjišťovala, který orgán je oprávněn o zakázce rozhodnout. V této konkrétní věci je tak třeba očekávání žalobkyně posuzovat pouze z toho, jak žalovaná ve vztahu k žalobkyni jednala navenek. A v tomto směru je třeba uzavřít, že žalovaná žalobkyni nijak neinformovala o skutečnostech, které by žalobkyni mohly upozornit na to, že k očekávanému uzavření smlouvy nemusí dojít. Jestliže žalovaná uváděla, že touto skutečností z jejího pohledu byla výše nabídkové ceny a ekonomická nevýhodnost projetku, žalovaná ani netvrdila, že by na tuto skutečnost žalobkyni jakkoli upozornila. V této souvislosti soud odkazuje na závěr, ke kterému dospěl Ústavní soud ve svém usnesení ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2510/21, kde uzavřel, že: „…pokud však stěžovatel neinformoval vedlejší účastnici o skutečnostech, které by ji mohly upozornit na to, že k důvodně očekávanému uzavření smlouvy nemusí dojít, nemůže se nyní stěžovatel zbavit odpovědnosti, která mu v důsledku takového jednání vznikla podle § 1729 o. z.“. Jestliže tedy žalovaná v průběhu jednání nijak neinformovala žalobkyni o tom, že nabídková cena se jí zdá příliš vysoká a celý projekt ekonomicky nevýhodný, přestože předtím (když znala nabídkovou cenu i ostatní podstatná ujednání smlouvy, kterou sama koncipoval) vyzvala žalobkyni k předložení smluv k podpisu, nesplnila svoji informační povinnost zmiňovanou Ústavním soudem. Soud tedy uzavírá, že odpovědnost žalované za škodu ve smyslu ustanovení § 1729 odst. 2 o. z. je dána. Pokud jde o rozsah náhrady, soud vycházel z toho, že je třeba uhradit ztrátu z neuzavřené smlouvy v obdobných případech. Proto soud nepřistoupil na argumentaci žalobkyně, že je třeba zjišťovat ztrátu s ohledem konkrétní podmínky smlouvy, která měla být uzavřena, tedy zabývat se tím, jaký zisk mohla žalobkyně očekávat i s ohledem rozdíly mezi cenami jednotlivých stavebních objektů, uvedenými v nabídce žalobkyně a cenami nabídnutými subdodavateli žalobkyni. Pokud jde o výši náhrady, vycházel tedy soud ze shora zmiňovaného posudku, kterým byl zjištěn obvyklý zisk ze stavebních prací, které měly být předmětem smlouvy. To, že žalobkyně mohla v případě této konkrétní zakázky dosáhnout vyššího, než obvyklého zisku není pro rozhodnutí věci podstatné. Odkaz na „obdobné případy“ v ustanovení § 1729 odst. 2 o. z. chrání škůdce před tím, aby nehradil vyšší škodu, než mohl očekávat. Proto soud přiznal žalobkyni pouze částku [částka] a ve zbývající části žalobu zamítl. Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě ušlého zisku do 14 dnů od doručení upomínky. Vzhledem k tomu, že předžalobní upomínka byla žalované doručena dne [datum], měla žalovaná dobrovolně plnit nejpozději do pondělí [datum]. Od následujícího dne pak byla žalovaná v prodlení se splácením peněžitého dluhu ve smyslu ustanovení § 1790 o. z. Proto soud žalobkyni přiznal také zákonný úrok z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ, neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“). Zástupci žalobkyně náleží odměna před soudem prvního stupně za sedm úkonů právní služby po [částka] přiznaná z částky [částka], neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posouzení dle § 7 bod 6. a § 11 odst. 1 a.t. K ní přísluší sedm paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 3 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast na jednáních [datum], dne [datum], podání učiněná na výzvu soudu dne [datum], [datum]), což činí [částka], dále jízdné zástupce žalobkyně za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] ze [adresa] a zpět uskutečněná osobním vozidlem tovární značky [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], reg. značka [SPZ], ujeto tam i zpět celkem [hodnota] km při průměrné spotřebě 6,1 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky číslo 463/2017 Sb., účinné od [datum]), jízdné činí celkem částku [částka], dále jízdné zástupce žalobkyně za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] ze [adresa] a zpět, uskutečněnou osobním vozidlem tovární značky [Anonymizováno] [Anonymizováno], reg. značka [SPZ], ujeto tam i zpět celkem [hodnota] km při průměrné spotřebě 4,9 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky číslo 358/2019 Sb., účinné od [datum]), jízdné činí celkem částku [částka], náhrada za promeškaný čas žalobkyně strávený cestou na jednání soudu dne [datum] a dne [datum] ze [adresa] a zpět, celkem za dvanáct půlhodin, tj. ve výši [částka] (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t., t.j. ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že původní zástupce žalobkyně ([tituly před jménem] [jméno FO]) byl plátcem daně z přidané hodnoty je třeba odměnu a náhradu hotových výdajů navýšit o sazbu 21 % DPH, tedy ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 OSŘ), což činí [částka]. Dále je důvodným nákladem zaplacený soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši [částka], což vše celkem činí [částka]. V řízení před soudem odvolacím ve věci odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve znění opravného usnesení ze dne [datum], č.j. [spisová značka] (řízení u odvolacího soudu vedeno pod č. j. [spisová značka]) náleží zástupci žalobkyně odměna za tři úkony právní služby po [částka] dle § 7 bod 6. a § 11 odst. 1 a.t. K ní náleží tři paušální náhrady hotových výdajů učiněných v odvolacím řízení (převzetí a příprava zastoupení [tituly před jménem] [jméno FO], podání odvolání ze dne [datum] a účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum]) po [částka] dle § 13 odst. 3 a.t., což činí [částka], dále jízdné zástupce žalobkyně za cestu na jednání k odvolacímu soudu dne [datum] ze [adresa] a zpět uskutečněná osobním vozidlem tovární značky [Anonymizováno] [Anonymizováno], reg. značka [SPZ], ujeto tam i zpět celkem [hodnota] km při průměrné spotřebě 4,9 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky číslo 333/2018 Sb., účinné od [datum]), jízdné činí celkem částku [částka] a dále v náhradě za promeškaný čas žalobkyně strávený cestou na jednání k odvolacímu soudu dne [datum] ze [adresa] a zpět, celkem za čtyři půlhodiny, tj. ve výši [částka] (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t., což činí [částka]. Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem žalobkyně za odvolání ve výši [částka] dle položky 22 bodu 1 písm. a) ve spojení s položkou 1, bodem 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků) a dále ve výši [částka] za náklady znaleckého posudku, doložené příjmovým pokladním dokladem č. [hodnota] ze dne [datum], činí celkem částku [částka]. Náklady před soudem odvolacím ve věci odvolání žalované a žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (řízení u odvolacího soudu vedeno pod č.j. [spisová značka]), v němž byla žalobkyně úspěšná představují odměnu za tři úkony právní služby po [částka], přiznanou z předmětu odvolacího řízení částky [částka] dle § 7 bod 6. a § 11 odst. 1 a.t., tři paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby (podání odvolání žalobkyně, vyjádření k odvolání žalované, účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum]) po [částka] dle § 13 odst. 3 a.t., náhradu za promeškaný čas žalobkyně strávený cestou na jednání k odvolacímu soudu dne [datum] ze [adresa] a zpět celkem za čtyři půlhodiny po [částka], tj. ve výši [částka] dle § 14 odst. 3 a.t. a jízdné zástupce žalobkyně za cestu k odvolacímu soudu dne [datum] ze [adresa] a zpět uskutečněnou osobním vozidlem tovární značky [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ [SPZ], ujeto tam i zpět celkem [hodnota] km při průměrné spotřebě 4,9 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky číslo 589/2020 Sb., účinné od [datum]), jízdné činí celkem částku [částka], t. j. celkem [částka]. V řízení před soudem dovolacím a po zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a dále před soudem prvního stupně byla zástupci žalobkyně přiznána odměna v celkové výši [částka], která představuje odměnu za právní zastoupení žalobkyně, a to za osm úkonů právní služby po [částka] dle § 7 bodu 6 a.t. K ní přísluší paušální částka náhrad hotových výdajů za osm úkonů právní služby po [částka] § 13 odst. 3 a.t. (vyjádření k dovolání ze dne [datum], převzetí a příprava zastoupení novým zástupcem žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], studium spisu dne [datum], podání ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum], přičemž za účast u jednání dne [datum] a [datum], která přesáhla 2 hodiny náleží advokátovi odměna ve dvojnásobné výši (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t. Ve vztahu k dalším úkonům právní služby přísluší advokátu žalobkyně odměna v poloviční výši, tedy v částce [částka], což s paušální částkou náhrad hotových výdajů [částka] činí [částka] za účast u jednání soudu dne 29 .5 .[Anonymizováno], při kterém došlo k vyhlášení rozhodnutí ve smyslu § 11 odst. 2 f) a.t. Dále je účelným nákladem jízdné zástupce žalobkyně za cestu na nahlížení do spisu dne [datum] a na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum], [datum], [datum] ze [adresa] a zpět uskutečněná osobním vozidlem tovární značky [Anonymizováno] [Anonymizováno], reg. značka [SPZ], ujeto tam i zpět celkem za čtyři jízdy 600 km (jedna jízda ze [adresa] a zpět má 150 km) při průměrné spotřebě 4,66 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot motorové nafty ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky číslo 467/2022 Sb., účinné od [datum]), jízdné činí celkem částku [částka] a náhradě za promeškaný čas žalobkyně strávený cestou na nahlížení do spisu dne [datum] a na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum], [datum], [datum] ze [adresa] a zpět, celkem za dvanáct půlhodin, tj. ve výši [částka] (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t. Současný zástupce žalobkyně není plátcem daně z přidané hodnoty. Celkem náklady žalobkyně v tomto řízení činí [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka]). Vzhledem k tomu, že žalobkyně ve svém závěrečném návrhu požadovala náklady tohoto řízení ve výši [částka], soud ji výši těchto nákladů přiznal a zavázal neúspěšnou žalovanou k jejich úhradě.