4 C 89/2023 - 147

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Veronikou Čechovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 539 517,43 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá zaplacení částky 539 517,43 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 539 517,43 Kč ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladu řízení ve výši 78 117,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 539 517,43 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnil tím, že soudní exekutor JUDr. [jméno] [jméno], Exekutorský úřad Praha 10, vedl proti žalobci pod sp. zn. 167 EX 26073/10 exekuci ve prospěch oprávněného – žalované. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2022 č. j. 14 Co 365/2022-84 byla exekuce zastavena podle § 268 odst. 1 písm. b) o. s. ř. V rámci vedené exekuce žalovaná obdržela celkem částku 539 517,43 Kč. Vzhledem k tomu, že byla exekuce vedena nezákonně, jedná se o bezdůvodné obohacení na straně žalované, které je povinna vrátit žalobci.

2. V doplnění žaloby z [datum] žalobce zejména namítal, že žalovaná není oprávněnou z pohledávky, která byla předmětem exekuce, neboť oznámení o postoupení pohledávky [právnická osoba] na žalovanou nebylo žalobci platně oznámeno ani prokázáno. Až do [datum], kdy byly žalobci předloženy kopie dokumentů prokazující postoupení pohledávky, neměla žalovaná právo po žalobci požadovat plnění, pohledávka je tak ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou promlčená.

3. Při jednání soudu dne [datum] pak žalobce namítal, že v rámci exekuce došlo k nesprávnému zápočtu vymožené částky, když tato měla být započtena nejprve na jistinu a poté na příslušenství, jak vyplývá z Exekutorského zápisu sp. zn. 054 EZ 1538/10 z 29. 1. 2010. Po výzvě učiněné soudem dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. žalobce podáním z [datum] doplnil skutková tvrzení ohledně výše dluhu a správného zápočtu plnění vymoženého v rámci exekuce tak, že kdyby plnění bylo započítáváno nejdříve na dlužnou jistinu, skládala by se dlužná částka z těchto dílčích položek: a) jistina k [datum] ve výši 274 564,45 Kč b) dlužný úrok z prodlení k [datum] ve výši 53 365,42 Kč c) dlužný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] (počítaný z postupně se snižující jistiny ve výši 17,72 % ročně), kdy došlo k celkovému splacení jistiny, ve výši 234 753,86 Kč Celková dlužná částky by tak činila 562 683,73 Kč. [příjmení], která byla poskytnuta žalované po [datum], kdy byla v exekuci vymožena celková dlužná částka, tak byla žalovanou obdržena zcela neoprávněně (jedná se o částku 61 272,63 Kč).

4. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že pohledávka [právnická osoba], která byla předmětem exekučního řízení vedeného soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 10, pod sp. zn. 167 EX 26073/10, byla platně postoupena na žalovanou, postoupení pohledávky bylo řádně oznámeno žalobci a vymožené plnění nepřevyšuje dluh odpovídající postoupené pohledávce. K zápočtu dlužné částky uvedla, že tento byl proveden správně, dohoda obsažená v Exekutorském zápisu sp. zn. 054 EZ 1538/10 z 29. 1. 2010 není závazná pro exekuční řízení.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav:

6. Z usnesení Městského soudu v Praze, č. j. 14 Co 365/2022-84 z 25. 11. 2022, pravomocného dne [datum], soud zjistil, že exekuce vedená soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 10, pod sp. zn. 167 EX 26073/10 na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 2. 2. 2011, č. j. 73 EXE 327/2011-27, se zastavuje. Z odůvodnění soud zjistil, že exekučním titulem byl exekutorský zápis s názvem Dohoda o splnění závazku z [datum], která byla uzavřena mezi [právnická osoba] (právní předchůdkyní oprávněné [právnická osoba]) a povinným (žalobcem). Předmětná pohledávka měla přejít na oprávněnou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek z [datum]. Vzhledem k tomu, že potvrzení o zaplacení kupní ceny ani smlouva o postoupení pohledávky nebyly předloženy s úředně ověřenými podpisy jednajících osob, nebyl řádně prokázán převod pohledávky na oprávněného a nebyly tedy splněny formální předpoklady pro zahájení a vedení exekuce již na jejím počátku, proto byla exekuce zastavena dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.. V bodě 27. odůvodnění je pak vyjádřen právní názor, dle kterého se dohoda účastníků o započítávání plnění obsažená v exekučním titulu uplatní i v exekučním řízení.

7. Z exekutorského zápisu 054 EZ 1538/10 ze dne 29. 1. 2010 a z jeho pokračování ze dne [datum] sepsaného soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha, včetně jednatelských pověření, soud zjistil, že účastníky zápisu jsou [právnická osoba] jako osoba oprávněná a [celé jméno žalobce] jako osoba povinná. Předmětem zápisu je dohoda účastníků o závazku povinné osoby splnit pohledávku osoby oprávněné se svolením k nařízení a provedení exekuce dle § 78 písm. a) exekučního řádu. V části první daného zápisu osoba povinná uznává svůj závazek vůči osobě oprávněné co do důvodu a výše a prohlašuje, že prodlužuje promlčecí dobu k uplatnění práv z této dohody pro osobu oprávněnou na 10 let. Předmětem uznání je dluh z úvěrové smlouvy [číslo] ke dni [datum] je tvořen dlužnou jistinou ve výši 280 164,45 Kč a dlužnými úroky ve výši 10 791,53 Kč. Dále byl sjednán úrok z prodlení ve výši 22,72 % ročně od [datum] do splatnosti první splátky dne [datum] a následně ve výši 17,72 % ročně do zaplacení. Veškeré splátky povinné osoby měly být oprávněnou osobou zaúčtovány v tomto pořadí:

1. úhrada nákladu na sepis zápisu, 2. úhrada dlužné jistiny, 3. úhrada úroků a poplatků, 4. úhrada úroků z prodlení.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] a z jejích příloh ([číslo] seznam postupovaných pohledávek) soud zjistil, že pohledávka [právnická osoba] (postupitel) vůči žalobci z úvěrové smlouvy [číslo] ve výši 327 929,87 Kč byla postoupena za úplatu na žalovanou (postupníka) k [datum] Smlouva je podepsána postupitelem i postupníkem, podpisy jsou úředně ověřeny Městskou částí [obec a číslo] dne [datum] a Městskou částí [obec a číslo] dne [datum]. V čl. II. bodu 9. smlouvy se strany dohodly, že oznámení o postoupení pohledávky, které je přílohou 6. smlouvy, odešle dlužníkům postupník jménem postupitele.

9. Z podepsaného potvrzení o zaplacení kupní ceny za postoupené pohledávky z [datum] soud zjistil, že tímto [právnická osoba] potvrzuje, že jí byla uhrazena od žalované kupní cena za pohledávky postoupené na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum].

10. Z oznámení o postoupení pohledávky z [datum] a z poštovního podacího archu z [datum] soud zjistil, že Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalobci odesláno jménem [právnická osoba] žalovanou jako podavatelem a [právnická osoba] jako odesílatelem dne [datum]. Listina ve spise není podepsána.

11. Ze sdělení soudního exekutora z [datum], z návrhu na nařízení exekuce a pověření soudního exekutora z [datum], z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 z 2. 2. 2011 č. j. 73 EX 327/2011-27, soud zjistil, že dne [datum] byl soudnímu exekutorovi doručen exekuční návrh žalované jako oprávněné vůči žalobci jako povinnému. Exekučním titulem byl exekutorský zápis č. j. 054 EZ 1538/10 ze dne 29. 1. 2010 sepsaný soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha, celková dlužná částka byla k [datum] 327 929,87 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 274 564,45 Kč, z dlužného úroku z prodlení k [datum] ve výši 53 365,42 Kč a dále z úroků z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení ve výši 17,72 % ročně. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 z 2. 2. 2011 č. j. 73 EX 327/2011-27, pravomocným dne 22. 4. 2011, byla exekuce nařízena a jejím provedením byl pověřen soudní exekutor JUDr. [jméno] [jméno], Exekutorský úřad Praha 10.

12. Ze sdělení soudního exekutora z [datum], z doručenky a z průběžného rozúčtování provedeného Exekutorským úřadem Praha 10 ve věci 167 EX 26073/10 soud zjistil, že v rámci exekuce byla vymožena celková částka 649 939,33 Kč, z toho částka 539 517,43 Kč byla poukázána oprávněnému. Vymožená částka byla poměrově započítávána na náklady exekuce, příslušenství a jistinu.

13. Z předžalobní výzvy z [datum] včetně doručenky do DS soud zjistil, že touto byla žalovaná vyzývána k úhradě částky 649 939,33 Kč z titulu bezdůvodného obohacení získaného v rámci nezákonně vedené exekuce.

14. Z doplnění předžalobní výzvy z [datum] včetně doručenky soud zjistil, že tímto dopisem žalobce vyzývá žalovanou k úhradě částky 539 517,43 Kč jako částky poskytnuté oprávněné, nikoli celkové vymožené částky.

15. Z tabulky zápočtu plnění předložené žalovanou soud zjistil, že žalovaná obdržela na pohledávku plnění ve výši 539 517,43 Kč.

16. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne [datum] byl soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha sepsán exekutorský zápis sp. zn. 054 EZ 1538/10. Jeho předmětem bylo uznání dluhu z úvěrové smlouvy [číslo] žalobcem jako povinným vůči [právnická osoba] jako oprávněné. Pohledávka z úvěrové smlouvy, která byla předmětem exekutorského zápisu, byla smlouvou z [datum] postoupena na žalovanou. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalobci odesláno [datum] na adresu uvedenou v Exekutorském zápise. Dne [datum] podala žalovaná návrh na nařízení exekuce. Exekuce byla nařízena usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 z 2. 2. 2011 č. j. 73 EX 327/2011-27, pravomocným dne 22. 4. 2011. V rámci exekuce bylo exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] vymoženo plnění v celkové výši 649 939,33 Kč, z toho částka 539 517,43 Kč byla poukázána oprávněnému (žalované). Usnesením Městského soudu v Praze, č. j. 14 Co 365/2022-84 z 25. 11. 2022, pravomocným dne [datum], byla exekuce zastavena dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. z důvodu neprokázání postoupení pohledávky na žalovanou listinami s úředně ověřenými podpisy. Dopisy z [datum] a z [datum] žalobce vyzval žalovanou k vrácení vymoženého plnění jako bezdůvodného obohacení.

17. Po právní stránce soud věc posoudil dle právní úpravy účinné ke dni uznání dluhu, postoupení pohledávky a ke dni zápočtu jednotlivých dílčích plnění následovně (§ [číslo], § 3036 zákona č. 89/2012 Sb.):

18. Dle § 558 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.

19. Dle § 524 odst. 1, 2 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

20. Dle § 526 odst. 1, 2 obč. zák. postoupení pohledávky je povinen postupitel bez zbytečného odkladu oznámit dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení.

21. Dle § 110 odst. 1 věta druhá obč. zák. bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty.

22. Dle § 111 obč. zák. změna v osobě věřitele nebo dlužníka nemá na běh promlčecí doby vliv.

23. Dle § 112 obč. zák. uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje nebo je-li ohledně jeho práva zahájena mediace podle zákona o mediaci, promlčecí doba neběží od tohoto uplatnění po dobu řízení nebo od tohoto zahájení po dobu mediace. To platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo u jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí.

24. Dle § 451 odst. 1, 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

25. Dle § 2991 odst. 1, 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Dle § 265a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2022, výtěžek dosažený výkonem rozhodnutí k uspokojení pohledávky, pro kterou byl výkon rozhodnutí nařízen, se započte nejprve na náklady soudu na výkon rozhodnutí, pak na jistinu, pak na úroky, pak na úroky z prodlení, a nakonec na náklady oprávněného.

27. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce se domáhal po žalované vrácení plnění vymoženého v rámci exekuce vedené exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Praha 10 ve věci 167 EX 26073/10, která byla zastavena jako nezákonná dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Důvodem zastavení byla skutečnost, že oprávněná osoba – žalovaná, při podání návrhu na nařízení exekuce řádně neprokázala, že na ni přešla předmětná pohledávka, když nepředložila smlouvu o postoupení pohledávky ze dne [datum] s úředně ověřenými podpisy (§ 256 o. s. ř.). V průběhu exekučního řízení již tento formální nedostatek nelze zhojit. Ačkoli žalobce prokázal zastavení nezákonné exekuce, tato skutečnost sama o sobě automaticky nezpůsobuje, že vymožené plnění má povahu bezdůvodného obohacení. Podstatné je, z jakého důvodu byla exekuce zastavena, tedy zda se důvod týká samotného exekučního titulu. O bezdůvodné obohacení by se jednalo tehdy, pokud by důvodem zastavení exekuce bylo prokázání skutečnosti, že exekuční titul zde nikdy nebyl, nenabyl vykonatelnosti, pozbyl vykonatelnosti nebo byl zrušen. V daném případě však byly důvodem zastavení exekuce formální nedostatky exekučního řízení (neprokázání aktivní věcné legitimace oprávněného nedoložením smlouvy o postoupení pohledávky s úředně ověřenými podpisy), nikoli vady exekučního titulu. Exekuční titul, tj. Exekutorský zápis sp. zn. 054 EZ 1538/10 ze dne 29. 1. 2010 je stále platný a vykonatelný (což ani nebylo žalobcem namítáno), co tedy bylo podle něho plněno, bylo plněno po právu na existující dluh a nejedná se o bezdůvodné obohacení ve smyslu shora uvedeného zákonného ustanovení. (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1503/2016)

28. Žalovaná smlouvou o postoupení pohledávky z [datum] v rámci své obrany prokázala, že na ni přešla pohledávka [právnická osoba] vůči žalobci z úvěrové smlouvy [číslo] odpovídající Exekutorskému zápisu sp. zn. 054 EZ 1538/10 ze dne 29. 1. 2010. Oznámením o postoupení pohledávky z [datum] a podacím listem z [datum] žalovaná prokázala, že jménem [právnická osoba] jako postupitele oznámila žalobci postoupení pohledávky, a to v souladu se smlouvou o postoupení pohledávky (čl. II. bodu 9., Příloha 6 smlouvy). Jaký subjekt oznámení o postoupení pohledávky odeslal, není pro jeho platnost podstatné. Úředně ověřené podpisy jednajících osob se k platnosti daných listin nevyžadují. Jakmile tedy bylo postoupení pohledávky oznámeno dlužníkovi, vznikla mu povinnost plnit novému věřiteli. Dlužník v takovém případě nemá obranu založenou na námitce neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky. (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, 32 Cdo 1656/2012, 20 Cdo 3474/2020). Postoupení pohledávky bylo žalobci prokázáno postupníkem rovněž předložením smlouvy o postoupení pohledávky a potvrzením o uhrazení kupní ceny v rámci exekučního řízení, neboť k platnosti a účinnosti těchto úkonů se nevyžadují úředně ověřené podpisy (tento požadavek platí pouze pro exekuční řízení s ohledem na posouzení aktivní věcné legitimace oprávněného). Dle skutkových tvrzení žalobce z [datum] k tomuto došlo nejpozději [datum]. K tomu soud dále konstatuje, že není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal. Postupník se tedy stává dlužníkovým věřitelem (není-li dohodnuto jinak) již uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky, bez zřetele na to, zda došlo k notifikaci postoupení či k jeho prokázání; nedostatek oznámení, popř. prokázání postoupení pohledávky má pouze ten důsledek, že dlužník může přivodit zánik svého závazku vůči dosavadnímu věřiteli (ať již splněním či jiným způsobem) a že postupníkovi povinen plnit není. Nic však nebrání dlužníkovi, aby postupníkovi - s účinky zániku závazku - plnění poskytl, neboť plní věřiteli (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1606/2016).

29. Co se týče námitky promlčení, tak tuto soud rovněž shledal nedůvodnou, neboť uznáním dluhu v Exekutorském zápisu sp. zn. 054 EZ 1538/10 ze dne 29. 1. 2010 dochází v souladu s § 110 odst. 1 obč. zák. k započetí nové desetileté promlčecí doby. Běh promlčecí doby se pak staví podáním návrhu na nařízení exekuce, tj. dnem [datum], až do pravomocného zastavení exekuce, tj. do [datum], a to bez ohledu na důvody zastavení exekuce (§ 112 obč. zák.). Tzn., že desetiletá promlčecí doba dosud neskončila, neboť v době před zahájením exekuce uplynul necelý rok z promlčecí doby a její zbytek v délce cca 9 let pokračuje od [datum]. Pokud tedy žalobce namítá, že postoupení pohledávky mu bylo žalovanou prokázáno až předložením smlouvy o postoupení pohledávky dne [datum] a v té době již byla pohledávka promlčena, není tento právní závěr správný. K promlčení pohledávky dosud nedošlo a změna v osobě věřitele nemá na běh promlčecí doby vliv (§ 111 obč. zák.) (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3976/2015) I kdyby tedy bylo postoupení pohledávky žalobci řádně oznámeno, resp. prokázáno až [datum], zprostil by se žalobce povinnosti plnit novému věřiteli – žalované jako postupníkovi pouze tím, že by prokázal, že již plnil postupiteli, což žalobce netvrdil (§ 526 obč. zák., § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.).

30. Poté, co soud dospěl k závěru, že pohledávka [právnická osoba] vůči žalobci odpovídající Exekutorskému zápisu sp. zn. 054 EZ 1538/10 ze dne 29. 1. 2010 byla postoupena na žalovanou jako na nového věřitele, že postoupení pohledávky bylo řádně oznámeno a prokázáno žalobci, pohledávka není promlčená a plnění získané v rámci exekuce bylo plněním na existující dluh věřiteli a není bez dalšího bezdůvodným obohacením, zabýval se soud námitkou žalobce spočívající v nesprávném zápočtu plnění a tedy tím, zda v exekuci nebylo vymoženo a žalované poukázáno více, než činil dluh žalobce. Soud při tom vycházel ze skutkového tvrzení žalobce (č. l. 125-126 spisu), dle kterého kdyby se částečným plněním umořovala nejdříve jistina a teprve poté úrok z prodlení, jak bylo smluveno v čl. 2 bodu 4) Exekutorského zápisu, činil by celkový dluh 562 683,73 Kč a skládal by se z jistiny ve výši 274 564,45 Kč, z úroku z prodlení ke dni [datum] ve výši 53 365,42 Kč (obojí odpovídá návrhu na zahájení exekuce) a dále z úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 234 753,86 Kč (17,72 % ročně počítáno z postupně se snižující jistiny až do jejího úplného uhrazení). Dle skutkových tvrzení žalobce tedy při správném zápočtu plnění byla jistina zcela uhrazena ke dni [datum], kdy se splátkou ve výši 8 554,92 Kč doplatila zbývající část jistiny a začal se umořovat úrok z prodlení. Proti výpočtu uvedeným žalobcem žalovaná nic nenamítala, měla však za to, že zápočet plnění byl v rámci exekuce proveden správně.

31. Soud se zabýval způsobem zápočtu plnění na dluh a dospěl k závěru, že do [datum], kdy byl do o. s. ř. vložen nově § 265a, nebyl způsob zápočtu plnění nikde výslovně upraven. Judikatura se však přikláněla k tomu, že plnění by mělo být v případě shodně stanovené splatnosti jistiny a příslušenství započítáváno dle zásady poměrnosti jak na jistinu, tak na příslušenství (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 4770/2008-I). Zároveň však judikatura připouštěla, že dohoda o způsobu zápočtu plnění v obchodněprávních vztazích uzavřená dle § 330 zákona č. 513/1991 Sb. je zřejmě použitelná i pro vykonávací řízení (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1527/2009). S účinností od [datum] je pak způsob zápočtu plnění získaného v exekuci upraven přímo v § 265a o. s. ř. tak, že plnění se započte nejdříve na náklady výkonu rozhodnutí, poté na jistinu a následně na příslušenství. Protože dohoda o zápočtu plnění byla mezi věřitelem a dlužníkem obsažena v exekučním titulu - Exekutorském zápisu sp. zn. 054 EZ 1538/10 ze dne 29. 1. 2010, zabýval se tedy soud i skutkovým tvrzením žalobce ohledně výše dluhu v případě správného zápočtu plnění na jistinu a teprve po jejím splacení na úroky z prodlení.

32. Soud dospěl k závěru, že i v případě zápočtu plnění žalobce nejdříve na jistinu a teprve po jejím splacení na úroky z prodlení, je žaloba nedůvodná, neboť žalované nebylo poskytnuto více, než činil dluh žalobce. V rámci exekuce bylo žalované soudním exekutorem poukázáno plnění ve výši 539 517,43 Kč (prokázáno sdělením soudního exekutora; žalobce nesporoval). Toto plnění ale nepřevyšuje dluh žalobce, když tento i dle jeho vlastního skutkové tvrzení činil celkově 562 683,73 Kč (viz. bod 3. a 27. odůvodnění rozsudku). Žalovaná se tedy na úkor žalobce bezdůvodně neobohatila, přijala pouze plnění odpovídající výši dluhu (naopak poskytnuté plnění je nižší). Datum, kdy bylo plnění exekutorem poukázáno žalované není podstatné, podstatné je to, že celková poskytnutá částka nepřevyšuje existující dluh. Pokud bylo v rámci exekuce vymoženo více, než činil dluh, avšak tato částka nebyla poukázána oprávněné, ale byla zadržena exekutorem, je třeba se jejího vydání z titulu bezdůvodného obohacení domáhat po soudním exekutorovi.

33. Na základě shora uvedeného tedy soud žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť v rámci exekuce plnil žalobce jako dlužník žalované jako věřiteli existující dluh, žalovaná se tedy na úkor žalobce bezdůvodně neobohatila.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 78 117,60 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 539 517,43 Kč sestávající z částky 10 460 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, vyjádření z [datum] a z [datum] a z [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a dne [datum]) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 64 560 Kč ve výši 13 557,60 Kč.