4 C 99/2021-182

Rubrum

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Radimem Kostíkem, Ph.D., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem pozemku p. [číslo] vzniklého oddělením od pozemků [parcelní číslo] a [parcelní číslo] dle Geometrického plánu [číslo] v k.ú. [obec], obec Rohy, Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Třebíč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 27 165 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, se sídlem [adresa].

III. Žalobce je povinen zaplatit náklady řízení vzniklé České republice – Okresnímu soudu v Třebíči ve výši 2 345 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zdejšího soudu.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou na zdejší soud dne 19. 7. 2021 se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem pozemku p. [číslo] nově vzniklého oddělením od pozemků [parcelní číslo] a [parcelní číslo] podle Geometrického plánu [číslo] v k.ú. [obec], obec Rohy, Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Třebíč. Určení vlastnictví se domáhá z titulu vydržení uvedeného pozemku jak právními předchůdci žalobce, event. žalobcem samotným. Žalobce tvrdí, že v roce 1952 zakoupili jeho právní předchůdci – rodiče žalobce [příjmení]. [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], od pana [jméno] [příjmení] pozemek [parcelní číslo] nacházející se v k.ú. [obec]. Kupní cena byla uhrazena v hotovosti dne 13. 9. 1952. Tento pozemek následně oplotili v roce 1954 ve spolupráci s prodávajícím, panem [příjmení], který zůstal majitelem sousedních pozemků, a to [parcelní číslo] a p. [číslo] nacházejících se v k.ú. [obec], přičemž oba tyto pozemky jsou ve vlastnictví žalovaného. Vystavěný plot byl dřevěný s částí kamenných sloupů a kopíroval známou hranici území, byl tedy tvarem do špičky. O cca 20 let později, vzhledem k náročnosti údržby dřevěného plotu nepravidelného tvaru a finanční úspoře, byl rodiči žalobce postaven na pozemku menší drátěný plot pravidelného obdélníkového tvaru. Na místě původní plotu zůstali v místě špičky pozemku kamenné sloupy. Pozůstatek těchto sloupů byl až do jara 2021 v místě přítomen. Na jaře 2021 byly tyto pozůstatky odstraněny žalovaným. Ač byl nový plot menší, pečovali rodiče žalobce a poději žalobce sám o celý jim známý pozemek [číslo]. Na pozemku postavili nejprve dřevěnou a později zděnou chatu, starali se o oplocení, stromy a udržovali pozemek v dobrém stavu. Po celou dobu byli oni a později žalobce přesvědčen, že celý pozemek, který užívají, je v jejich vlastnictví. Žalobu žalobce podává poté, co byl kontaktován v květnu 2013 žalovaným, že část pozemku, který užívá, je v jeho vlastnictví. Žalobce a jeho právní předchůdci byli v dobré víře po celou dobu, co pozemek užívají, tj. přes 61 let, že jim tento obhospodařovávaný pozemek patří. Žalovaný, ač je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] a [parcelní číslo] od roku 1982, do roku 2013 ničeho nenamítal, že by hranice pozemku [parcelní číslo] byla jinde a že žalobce užívá jeho pozemku. Žalobce i v souvislosti s terénní nerovností umocňoval pocit, že hranice vede právě v místě této nerovnosti. Žalobce nechal zpracovat Geometrický plán [číslo] to dne 27. 1. 2021 Ing. [jméno] [příjmení], v němž je vyznačen nově vzniklý pozemek p. [číslo] který odpovídá rozsahem pozemku, který žalobce a jeho právní předchůdci v dobé víře užívali v domnění, že se jedná o součást pozemku [parcelní číslo]. Vzhledem k tomu, že dohoda se žalobcem ohledně narovnání vztahů není možná, rozhodl se žalobce řešit věc soudní cestou.

2. Žalovaný nárok uplatňovaný žalobou zcela neuznal. Zpochybňuje tvrzení žalobce, že pozemek [parcelní číslo] v k.ú. [obec] nabyli jeho právní předchůdci (rodiče) od pana [jméno] [příjmení] v roce 1952. Navíc pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] v k.ú. [obec] dnes ve vlastnictví žalovaného, nikdy nebyly ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Za spornou též žalovaný uvádí počátek lhůty vydržení a skutečnost, že k vydržení této části pozemku skutečně došlo, kým a od kdy. Žalovaný nabyl uvedené pozemky v roce 1982, na základě notářského zápisu N 789/82, NZ [číslo] ze dne 19. 8. 1982 registrovaného u Státního notářství v Třebíči dne 19. 8. 1982 pod značkou RI [číslo] a následně dohodou o vypořádání BSM. Upozorňoval opakovaně manžele [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce], kteří část jeho pozemku užívali, že plot stojí na části jeho pozemků. Z tohoto důvodu zpochybňuje dobrou víru právních předchůdců žalobce. Ani samotný žalobce nemohl být podle žalovaného v dobré víře, jelikož pozemek [parcelní číslo] nebyl zaměřen, na což žalobce v darovací smlouvě, kterou právní předchůdci žalobce darovali svůj pozemek [parcelní číslo] v k.ú. [obec] upozornili. Žalovaný též zpochybňuje tvrzení žalobce, že jeho právní předchůdci nabyli pozemek [parcelní číslo] v k.ú. [obec] v roce 1952, když jej prokazatelně nabyli až výměnnou smlouvou registrovanou Státním notářství v [obec] dne 24. 4. 1990 pod RI [číslo] a žalobce jej nabyl rovně v roce 1990 na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, a to dle NZ [číslo], N 2939/90 ze dne 13. 8. 1990. Žalovaný zpochybňuje dobrou víru žalobce i v souvislosti s vyhotovením geometrického plánu [číslo] Geodézií sp. [obec], SG [obec], kdy následně dne 17. 12. 1990 žádal žalobce o zápis chaty nacházející se na pozemku p. č. st. 61 do katastru nemovitostí. Kromě zaměření chaty geometrický plán mapuje hranici pozemku žalobce [parcelní číslo] s pozemky okolními, tedy i s pozemkem [parcelní číslo], v té době již 8 let ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný také zpochybňuje naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení. Podle žalovaného také žalobcem předložený geometrický plán nekopíruje protiprávní stav současného oplocení, ale žalobce dle geometrického plánu je požaduje ve větším rozsahu, než v současné době pozemky protiprávně užívá. Žalovaný též odmítá, že by se nechtěl s žalobcem dohodnout ohledně směny části pozemků, např. dle výzvy ze dne 23. 5. 2013, na niž žalobce nakonec reagoval až předžalobní výzvou a podáním žaloby na určení vlastnictví ke sporné části pozemků.

3. Z provedených listinných důkazů a vyjádření účastníků vyplývají tato skutková zjištění: Z potvrzení předložené žalobcem vyplynulo, že [jméno] [příjmení] obdržel od [jméno] [příjmení] 2 000 Kč, a to za pozemek [číslo] v Rozích u [obec], zakoupený od JZD v Rozích, jehož členem [jméno] [příjmení] byl. Toto potvrzení je ze dne 13. 9. 1952 a z předloženého originálu vyplývá, že částka 2 000 Kč a podpisy na potvrzení jsou psány tužkou. V prohlášení Občanského výboru v Rozích tento prohlásil, že manželé [celé jméno žalobce] koupili v roce 1952 parcelu [číslo] v Rozích a se souhlasem NV a JZD v Rozích postavili v roce 1954 dřevěný zahradní domek a celou parcelu oplotili. Též potvrdil, že po celou dobu užívají parcelu jako zahradu pro potřeby svojí rodiny. Právní předchůdci žalobce [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] byli vlastníky parcely [číslo] zahrady výměře 640 m2 v k.ú. [obec], a to dle výpisu provedeného střediskem Geodézie Třebíč ze dne 4. 3. 1991. Z výpisu katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. a obec Rohy vyplývá, že žalobce je současným vlastníkem pozemku p. [číslo] pozemku p. č. st. 61, na němž se nachází stavba [adresa], bydlení. Z výpisu katastru nemovitostí listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. a obec Rohy vyplývá, že žalovaný je mimo jiné vlastníkem pozemků [parcelní číslo] o výměře 737 m2, trvalý travní porost a [parcelní číslo] o výměře 115 m2, ostatní plocha – silnice, a to dle smlouvy o převodu nemovitostí RI 677/ 1982 kupní a darovací ze dne 19. 7. 1982, a dle dohody vypořádání BSM ze dne 17. 3. 1988. Geodetickým plánem pro rozdělení pozemku [číslo] potvrzeného Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrálním pracovištěm Třebíč, pod [číslo] 2021 došlo k oddělení části pozemku [parcelní číslo] a pozemku p. [číslo] z nichž vznikl nový pozemek [parcelní číslo] nacházející se vedle pozemku žalobce [parcelní číslo]. Z dopisu PhDr. [příjmení] datovaného dne 30. 1. 1994, vyplynulo, že v tomto dopise se řešil spor o pozemek vedle cesty a plotu žalobce a škoda, která měla žalovanému vzniknout z důvodu kácení stromů. Z výzvy žalovaného datované dne 23. 5. 2013 bylo zjištěno, že žalovaný vyzval žalobce k řešení nesprávného oplocení vedoucího přes pozemky žalovaného p. [číslo] s návrhem řešení, a to buď odstraněním oplocení těchto pozemků či provedením směny mezi pozemky. Žalobce na tuto výzvu reagoval přípisem ze dne 27. 5. 2013, v němž má zájem o urovnání sporu o oplocení pozemků v zájmu dobrých sousedských vztahů, nicméně chystá se rozporovat změny, ke kterým došlo ve výměrách parcel z důvodu digitalizace, a to u Katastrálního úřadu v [obec]. Žalovaný též dopisem ze dne 9. 4. 2021 odpověděl na výzvu žalobce k řešení chyby zaměření pozemků s tím, že žalovaný odmítl prodat části svých pozemků a trval na jejich směně. Z částečné kopie knihovní vložky [číslo] pro obec Rohy vyplynulo, že původními vlastníky pozemku 426 pastva byli od roku 1928 [jméno] a [jméno] [příjmení], každý k jedné polovině a od roku 1961 výlučným vlastníkem byl [jméno] [příjmení] Darovací smlouvou ze dne 29. 3. 1979 [jméno] [příjmení] daroval své dceři [jméno] [příjmení] pozemky v užívání socialistické organizace, a to mimo jiné pozemek [parcelní číslo]. Tato smlouva byla registrována státním notářstvím v [obec] pod číslem RI [číslo]. Ze snímku katastrální mapy na č.l. 50 vyplývá, že v červnu 1962 byl pozemek p. č. st. [číslo] ve stejném stavu, co se týče polohy a tvaru, jako je tomu v současné době. Vedle tohoto pozemku až k silnici se nacházel pozemek 426. Obdobně též ze snímku pozemkového katastru z roku 1982 je pozemek [číslo] stejného tvaru, ale v části tohoto pozemku se nachází [parcelní číslo]. Z čestných prohlášení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] založených na č.l. 57 a 58 sepsaných [jméno] [příjmení], bytem [adresa], tito potvrdili, že mezi rodinou [příjmení] a Ing. [anonymizováno] stran hranice pozemků p. [číslo] docházelo k sousedským sporům. Z geometrického plánu [číslo] zpracovaného Ing. [jméno] dne 29. 11. 1990 byla zakreslena na části pozemku [parcelní číslo] chata [číslo] která se nachází na pozemku p. č. st.

61. Součástí byla též žádost o zápis novostavby do katastrálního operátu pro žalobce a žalobce též tuto žádost vlastnoručně podepsal. Z podrobného měření změn, jehož součástí je též zaměření pozemku [parcelní číslo] vyplývá, že vedle tohoto pozemku směrem k silnici je další pozemek, a to [parcelní číslo]. Z fotografií předložených žalovaným na č.l. 62-63 vyplývá, že žalobce má přístup ke svému pozemku přes pozemek p. [číslo] který je ovšem oplocen. V této části je možné vybudovat sjezd ze silnice na pozemky žalobce. Z notářského zápisu sepsaného dne 21. 3. 1990 výměnnou smlouvou mezi manželi [příjmení] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], manželé [celé jméno žalobce] nabyli od [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pozemek [parcelní číslo] o výměře 790 m2, oproti nabytí [parcelní číslo] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Tento notářský zápis byl registrován pod číslem RI [číslo]. Z kupní smlouvy ze dne 24. 11. 1969 sepsané pod číslem N 946/69 vyplývá, že [jméno] a [jméno] [příjmení] kupní smlouvou ze dne 17. 8. 1954 odprodali manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] do jejich rovnodílného vlastnictví pozemek [číslo], role, s tím, že originál smlouvy ze dne 17. 8. 1954 byl na ONV ve [obec] ztracen. Mezitím manželé [celé jméno žalobce] na koupeném pozemku vystavěli chatu, pozemek oplotili a vysázeli porosty, od této doby pozemek užívají. Jelikož v mezidobí došlo k převodu tohoto pozemku na manžele [jméno] a [jméno] [příjmení], tak tito společně s [jméno] [příjmení] uznali rovnodílné vlastnictví k pozemku [parcelní číslo] v k.ú. [obec] o výměře 748 m2 s tím, že tento pozemek byl nově zapsán na list vlastnictví manželům [příjmení] Darovací smlouvou ze dne 13. 8. 1990 sepsanou pod číslem NZ [číslo], N 1239/90, manželé [jméno] a [jméno] [celé jméno žalobce] darovali svému synu [celé jméno žalobce] (žalobci) pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] vč. chaty [adresa], která dosud nebyla geometricky zaměřena. Součástí této smlouvy bylo zřízení věcného břemene doživotního užívání rekreační chaty a pozemků pro manžele [celé jméno žalobce]. Tato smlouva byla registrována dne 13. 8. 1990, pod číslem RI [číslo] Kupní smlouvou ze dne 11. 2. 1969 [jméno] [celé jméno žalobce] (bratr žalobce) odkoupil od manželů [jméno] a [jméno] [příjmení] pozemek [parcelní číslo] o výměře 210 m2 za cenu 500 Kčs. Tato smlouva byla registrována Státním notářstvím v [obec] pod číslem RI [číslo]. Z knihovní vložky [číslo] pro obec a k.ú. [obec] vedené ve prospěch [jméno] a [jméno] [příjmení] vyplývá, že tito od dubna 1929 byli vlastníky pozemku p. [číslo] pozemku [parcelní číslo]. Z potvrzení JZD [obec] ze dne 8. 3. 1991 vyplývá, že pozemek [parcelní číslo] v k.ú. [obec] není veden v užívacím vztahu JZD. Z potvrzení ze dne 15. 8. 1954 podepsaného [jméno] [příjmení] vyplývá, že tento potvrzuje příjem 300 Kčs od PhMr. [celé jméno žalobce] za pozemek [parcelní číslo] v Rozích u Budišova. Usnesením Okresního soudu Brno-venkov ze dne 28. 2. 1961, č.j. 5 C 163/60-17, byl schválen smír účastníků žalobců [jméno] a [jméno] [příjmení] a žalovaných manželů [příjmení], jímž bylo určeno, že výhradními vlastníky chaty postavené na pozemcích [parcelní číslo] zapsaného ve vložce 22 pozemkové knihy pro k.ú. [obec] jsou žalovaní manželé [celé jméno žalobce]. Uvedeným smírem se též dohodli účastníci na užívání předmětné chaty v období od 1. července do 31. července žalobci. Kupní a darovací smlouvu sepsanou dne 15. 9. 1965 mezi [jméno] [příjmení] a manželi [jméno] a [jméno] [příjmení] byly mimo jiné darováno do rovnodílného spoluvlastnictví manželům [příjmení] pozemky užívané JZD, a to [parcelní číslo] – pastva. Tato smlouva byla registrována Státním notářstvím pod číslem RI [číslo]. Následně kupní smlouvu ze dne 23. 1. 1967 byla parcela [parcelní číslo] – pastva, sdružená do JZD, [anonymizováno] prodána manželům [jméno] a [jméno] [příjmení]. Tato smlouva byla registrována Státním notářstvím pod číslem RI [číslo]. Rozhodnutím Státního notářství v [obec] ze dne 19. 3. 1979 číslo D 1274/78 vyplývá, že po pozůstalé [jméno] [příjmení], bytem [obec] [číslo] zdědil pozemek [parcelní číslo] v užívání socialistické organizace pozůstalý vdovec [jméno] [příjmení]. Z notářského zápisu ze dne 29. 3. 1979, jímž byla sepsána darovací smlouva mezi [jméno] [příjmení], bytem [obec] [číslo] [jméno] [příjmení] byly darovány pozemky [jméno] [příjmení], jako obdarované v užívání socialistické organizace, mimo jiné pozemek [parcelní číslo]. Tato smlouva byla registrována Státním notářstvím pod číslem RI [číslo]. Mezi účastníky bylo sporné to, kde ve skutečnosti byla postavena chata, zda na pozemku [číslo] či na pozemku [číslo], a zda byl oplocen [parcelní číslo] nebo zda byla oplocena pouze malá zahrádka, nacházející se u dřevěné chatky, a to na pozemku [parcelní číslo]. Z vyjádření Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Třebíč ze dne 23. 12. 2021 vyplývá, že u pozemku [parcelní číslo] v k.ú. [obec] byl údaj o užívání tohoto pozemku socialistickou organizací uveden na LV pod pol. výkazu změn 70/ 1970 Touto položkou bylo založeno [list vlastnictví] a uzavřena knihovní vložka [číslo] pozemkové knihy, počátek užívání není doložen listinou či konkrétním datem. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], vnučky [jméno] [příjmení], vyplynulo, že [jméno] [příjmení], ročník narození [číslo], vstoupil do JZD, protože pozemky, které následně svědkyně zdědila po své matce, paní [jméno] [příjmení] jsou i nadále v pachtu zemědělského družstva. Z výslechu [jméno] [příjmení] vyplynulo, že tato svědkyně se do [obec] přistěhovala až v roce 1970, tedy o oplocení pozemku žalobce v padesátých a šedesátých letech nemá povědomí. Z fotografie nástěnky JZD [obec] vyplývá, že v prvním představenstvu JZD [obec], které vzniklo v září 1952 byli mimo jiné dva [příjmení] [příjmení]. Ze seznamu voličského pro obec Rohy z roku 1932 vyplývá, že v obci Rohy byli k uvedenému datu dva [příjmení] [příjmení], kteří v září 1952 žili.

4. Podle občanského zákoníku číslo 141/1950 Sb. (dále jen„ střední občanský zákoník“) § 40 odst. 1 a odst. 2 písemné formy je třeba u právních úkonů o právech k nemovitostem, ledaže jde o nájem rodinného domku nebo jiné podobné stavby anebo jeho jiné části budovy. Totéž platí o majetkových právních úkonů mezi manžely, pokud nejde jen o obvyklá darování, přiměřená jejich výdělečným a majetkovým poměrům. Písemné formy je dále třeba u právních úkonů, pro něž je zákonem písemná forma zvlášť předepsána. Z listiny o právním úkonu, kterým se zřizuje věcné právo k nemovitosti, má být také patrné, kdy právo vznikne; obdobně platí pro listiny o změně, převodu nebo zániku takového práva.

5. Podle § 115 středního občanského zákoníku vydržením lze nabýt vlastnického práva, nejde-li o nezcizitelné věci, které jsou v socialistickém vlastnictví.

6. Podle § 116 středního občanského zákoníku práva vlastnického k věci movité nabude, kdo ji drží oprávněně (§ 145) a nepřetržitě po tři léta; jde-li o věc nemovitou, je třeba vydržecí doby desetileté.

7. Podle § 145 odst. 1 a odst. 2 středního občanského zákoníku je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem k dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

8. Podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění novely [číslo] Sb., účinné od 1. 1. 1992 (dále jen„ obč. zák.“) § 134 odst. 1 a odst. 3 oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držba právní předchůdce.

9. Podle § 130 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

10. Podle § 80 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

11. Podle § 132 o. s. ř. důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

12. Soud se nejdříve zabýval tím, zda má žalobce na požadovaném určení vlastnického práva k nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí naléhavý právní zájem. Ze soudní judikatury vyplývá, že domáhá-li se žalobce určení, že je vlastníkem nemovitosti, u níž je v katastru nemovitostí veden jako vlastník někdo jiný, má nepochybně na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2003, sp. zn. 22 Cdo 2439/2002). V projednávané věci se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem části pozemků, a to z titulu jejich vydržení, které jsou zapsány v katastru nemovitostí ve vlastnictví žalovaného. Soud dospěl k závěru, že žalobce má na požadovaném určení naléhavý právní zájem, neboť určením vlastnictví se odstraní nejisté právní postavení žalobce týkající se užívání části pozemků [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k.ú. Rohy, ohledně nichž je se žalovaným ve sporu.

13. V projednávané věci tíží žalobce břemeno tvrzení a důkazní k prokázání dobré víry právních předchůdců žalobce a žalobce samotného ohledně užívání částí pozemků [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k.ú. [obec], blíže zaměřených Geometrickým plánem [číslo] ze dne 17. 1. 2021. Užívání částí těchto pozemků právními předchůdci žalobce manžely [příjmení] odvozuje žalobce z jejich vlastnictví pozemku p. [číslo] které měli dle tvrzení žalobce tito nabýt v roce 1952 od [jméno] [příjmení] a s jeho součinností též pozemek v rozsahu zasahujícím do pozemku [parcelní číslo] oplotit. V této souvislosti soud, na základě provedených důkazů, dospěl k závěru, že nebyly splněny zákonné předpoklady pro převod vlastnictví k pozemku [parcelní číslo] od [jméno] [příjmení] v roce 1952, neboť žalobcem nebyla soudu předložena žádná nabývací listina manželů [příjmení] k tomuto pozemku, přičemž střední občanský zákoník stanovil jednoznačně povinnost písemné formy právního úkonů, týkajících se převodu vlastnictví k nemovitosti. Předložené potvrzení o převzetí částky 2 000 Kč od [jméno] [příjmení] takové zákonné předpoklady nenaplňuje. V této souvislosti lze též odkázat na závěr učiněný Nejvyšším soudem v rozhodnutí vedeném pod sp. zn. Cz 287, podle něhož kupní smlouva o nemovitosti vzniká jen, pokud listina o ní obsahuje všechny smluvní projevy potřebné ve smyslu § 366 středního občanského zákoníku k jejímu vzniku. V řízení bylo stranou žalovanou prokázáno, že nabývací titul k uvedenému pozemku ve prospěch manželů [příjmení] je datován až dnem 21. 3. 1990, notářský zápis NZ [číslo] (č.l. 131). Argumentaci žalobce, že došlo ke ztrátě nabývací listiny k pozemku p. [číslo] přičemž následující soudní smír, mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] ohledně užívání chaty na pozemku p. [číslo] následné uzavření smlouvy z roku 1969 mezi [anonymizováno] a [anonymizováno], týkající se převodu pozemku p. [číslo] obsahují nesprávné uvedení parcelního čísla pozemku [parcelní číslo] namísto p. [číslo] považuje soud za nevěrohodnou, když pozemek [parcelní číslo] měl být právními předchůdci žalobce zakoupen v roce 1954, nikoli v roce 1952, jako tomu mělo být u pozemku [parcelní číslo]. Navíc pozemek [parcelní číslo] v k.ú. [obec] byl nejprve původními vlastníky [jméno] a [jméno] [příjmení] prodán [jméno] a [jméno] [příjmení], a to kupní smlouvou ze dne 23. 1. 1967 (č.l. 117), následně zděděn [jméno] [příjmení] (č.l. 120) a dle rozhodnutí Státního notářství v [obec] č.j. D 458/90 ze dne 21. 3. 1990 a kupní smlouvy RI [číslo] ze dne 1. 11. 1981 se podílovým spoluvlastníky tohoto pozemku – každý id. 1/2 stali [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

14. Mezi stranami bylo též sporné, v jakých hranicích byl pozemek [parcelní číslo] v padesátých letech oplocen, přičemž z provedených důkazů nebylo prokázáno, že oplocení vedlo v hranicích rozhodných pro vyhotovení geometrického plánu [číslo]. K prokázání této skutečnosti byly předvolány dvě svědkyně, a to [jméno] [příjmení], která nepotvrdila, že byl kolem chaty, kterou užívaly rodiny [příjmení] a [anonymizováno], nějaký plot. Též svědkyně [jméno] [příjmení] nepotvrdila, kudy původní plot vedl, neboť se do [obec] přistěhovala až v roce 1970.

15. K samotnému pozemku [parcelní číslo] v k.ú. [obec], jehož část měli právní předchůdci vydržet, bylo v řízení prokázáno, že tento pozemek svým umístěním byl v katastrálních mapách od 50. let do současnosti, resp. do oddělení p. [číslo] veden ve stejné podobě a tvaru. Původním vlastníkem pozemku [parcelní číslo] byl [jméno] [příjmení] (dříve společně s [jméno] [příjmení]), který vlastnictví tohoto pozemku převedl v roce 1979 na dceru [jméno] [příjmení], přičemž šlo o pozemek v užívání socialistické organizace. Soud též má za prokázané, že [jméno] [příjmení] vstoupil v padesátých letech 20. století do JZD, což vyplývá nejen ze žalovaným předložených důkazů (fotografie nástěnky z roku 1952 o založení JZD v Rozích, převodní smlouvy z roku 1979 a seznamu voličského z roku 1932), ale též z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], která potvrdila, že pozemky, které zdědila po své matce [jméno] [příjmení], jsou stále v užívání zemědělského družstva. V této souvislosti je třeba odkázat na ustanovení § 115 středního občanského zákoníku a též na závěr učiněný Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 29. 5. 2012, sp. zn. 22 Cdo 4173/2010, podle něhož, vydržení (pozemku) bylo vyloučeno pouhou existencí užívacího práva socialistické organizace, nikoli jeho skutečnou realizací. Jinými slovy řečeno, k vydržení části pozemku [parcelní číslo] v k.ú. Rohy nemohlo ze strany právních předchůdců žalobce dojít, neboť tomu bránila možnost socialistické organizace – JZD v Rozích, tento pozemek užívat.

16. Žalobce v řízení neprokázal existenci dobré víry svých právních předchůdců tedy, že tito se chopili držby části pozemku [parcelní číslo] v k.ú. [obec] v žalobcem tvrzeném rozsahu a též, že jej užívali na základě právního titulu, byť domnělého, když nebyla prokázána existence takového nabývacího titulu k části tohoto pozemku, přičemž právním předchůdcům žalobce nic nebránilo ověřit si rozsah užívání pozemku [parcelní číslo] nahlédnutím do katastrální mapy, a nespoléhat se výhradně na žalobcem tvrzené (nikoli však prokázané) ujištění původního vlastníka pozemku [jméno] [příjmení].

17. Soud také nemá za prokázanou dobrou víru žalobce, který nabyl pozemek [parcelní číslo] v k.ú [obec] na základě darovací smlouvy z roku 1990, přičemž následně došlo k zápisu stavby nacházející se na pozemku p. [číslo] nově na [parcelní číslo] v k.ú. [obec]. Součástí žádosti o provedení zápisu stavby byl geometrický plán [číslo] který zaměřuje uvedenou stavbu, ale současně zobrazuje hranici pozemku p. [číslo] v návaznosti na pozemek 426, přičemž žádost o zápis stavby byla žalobcem podepsána, tedy soud má za prokázané, že žalobce byl seznámen se stavem hranic pozemků, a nemůže tak tvrdit, že byl v dobré víře vedoucí k vydržení části pozemku [parcelní číslo]. V této souvislosti je třeba odkázat na závěr Nejvyššího soudu vyjádřený v rozsudku ze dne 7. 1. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1401/2001, podle něhož posouzení, je-li držitel věci v dobré víře či nikoli, je vždy třeba hodnotit objektivně, nikoli pouze ze subjektivního hlediska samotného účastníka a je vždy třeba brát v úvahu, zda držitel při normální opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, respektive nemohl mít po celou vydržecí dobou důvodné pochybnosti o tom, že mu věci nebo právo patří. [obec] víra zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnosti o tom, že mu věc po právu patří. Na tom nemění nic ani to, že držitel bude nadále subjektivně v dobré víře; ke ztrátě dobré víry postačí, jestliže držitel při obvyklé opatrnosti mohl a měl dojít k závěru, že mu věc nepatří.

18. Žalobce v řízení o určení vlastnického práva k části pozemků [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k.ú. [obec] neprokázal existenci zákonných předpokladů pro vydržení nemovitosti podle středního občanského zákoníku ze strany jeho právních předchůdců ani to, že žalobce byl sám v dobré víře vedoucí k vydržení nemovitosti podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., proto soud žalobu zamítl.

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému, který měl ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají z odměny za zastupování žalovaného advokátem spočívající v 7 úkonech právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 15. 9. 2021, účast na jednání soudu dne 4. 11. 2021, doplnění skutkových tvrzení ze dne 3. 12. 2021, účast na jednání soudu dne 10. 2. 2022 (přesahující dvě hodiny) a účast na jednání soudu dne 17. 3. 2022, ze základu 35 000 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, po 2 500 Kč za jeden úkon, tj. ve výši 17 500 Kč, 7 režijních paušálů podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve výši 2 100 Kč, náhrada za jízdné právní zástupkyně žalovaného osobním vozidlem z [obec] do [obec] a zpět za tři jízdy v celkové délce 456 km (3x152 km) a při průměrné spotřebě benzinu automobilového 10,6 l [číslo] km a ceně benzinu automobilového 27,80 Kč v roce 2021 a při ceně 37,10 Kč v roce 2022 a paušálním opotřebení vozidla ve výši 4,40 Kč km v roce 2021 a ve výši 4,70 Kč km v roce 2022, tj. celkem 6 365 Kč dle výpočtu 2x ( (10,6 x 3,04 x 37,10) + (4,7 x 304 km)) + (10,6x1,52x27,80) + (4,4x152), náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu ve výši 1 200 Kč (12 započatých půlhodin x 100 Kč), navýšeno o 21% DPH, v celkové výši 27 165 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou náklady řízení splatné k rukám zástupkyně žalovaného ve lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. Výrok o nákladech řízení státu III. se opírá o § 148 o. s. ř. Stát na svědečném vynaložil náklady řízení ve výši 2 345 Kč. S ohledem na výsledek řízení je povinný nahradit státu ve lhůtě podle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. náklady řízení ve věci neúspěšný žalobce, u kterého nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.