40 A 11/2016 - 51

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci navrhovatele: M. Č., nar. „X“, trvale bytem „X“, a dalších účastníků řízení: 1) Krajského úřadu Ústeckého kraje, se sídlem v Ústí nad Labem, ul. Velká Hradební č. p. 3118/48, PSČ 402 02, 2) volební strany Ano 2 0 1 1, se sídlem v Praze 4, ul. Babická č. p. 2329/2, PSČ 149 00, jednající volební zmocněnkyní K. L., doručovací adresa: Hnutí ANO 2011, ul. Babická č. p. 2329/2, Praha 4, PSČ 149 00, 3) volební strany Komunistické strany Čech a Moravy, se sídlem v Praze, ul. Politických vězňů č. p. 1531/9, PSČ 110 00, jednající volební zmocněnkyní Ing. J. Š., bytem „X“, 4) volební strany České strany sociálně demokratické, se sídlem v Praze 1, ul. Hybernská č. p. 1033/7, PSČ 110 00, jednající volební zmocněnkyní L. S., bytem „X“, 5) volební strany Občanské demokratické strany, se sídlem v Praze 1, ul. Truhlářská č. p. 1106/9, PSČ 110 00, jednající volebním zmocněncem Mgr. J. K., doručovací adresa: Občanská demokratická strana, ul. Truhlářská č. p. 1106/9, Praha 1, PSČ 110 00, 6) volební strany Koalice Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů, se sídlem v Praze, ul. Rytířská č. p. 410/6, PSČ 110 00, a se sídlem v Praze, ul. Loretánská č. p. 179/13, PSČ 118 00, jednající volební zmocněnkyní J. B., bytem „X“, v řízení o návrhu na neplatnost voleb do Zastupitelstva Ústeckého kraje konaných ve dnech 7. a 8. října 2016, takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemáprávo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Návrhem doručeným Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 21.10.2016 se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti voleb do Zastupitelstva Ústeckého kraje konaných ve dnech 7. a 8. října 2016 a dále požadoval opakování těchto voleb. Navrhovatel v návrhu uvedl, že se těchto voleb účastnil jako volič. V průběhu období po registraci kandidátních listin volebních stran došlo v Ústeckém kraji k odvolání celé kandidátní listiny politického hnutí Severočeši.cz. Po vyhodnocení tohoto postupu ze strany Krajského úřadu Ústeckého kraje bylo přijato opatření vedoucí k vyloučení hnutí z krajských voleb. Navrhovatel má za to, že při tak zásadním úkonu jednotlivce jako je odvolání všech kandidátů z kandidátní listiny údajnou zmocněnkyní hnutí JUDr. J., nemůže úřad jen tak bez prověření oprávněnosti této osoby přijmout touto osobou učiněné právní úkony za bezvadné a zákonné, a to bez prověření skutečnosti, zda je tato osoba osobou skutečně oprávněnou k úkonům zmocněnce. Vzhledem k tomu, že toto úřad neučinil, považuje jeho postup za nedostatečný a ve svém důsledku i za nezákonný. Zákon nestanovuje, že by zmocněnec byl oprávněn odvolat všechny kandidáty zapsané na kandidátce. Připuštění možnosti, že jediný člověk může odvolat celou kandidátní listinu, bez řádného projednání takového rozhodnutí a právního úkonu v orgánech příslušné právnické osoby, bez řádného prověření oprávněnosti takto jednat, má dopad na podstatu demokracie a ústavní pořádek České republiky. V souladu s ustanovením § 21 odst. 5 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů (dále jen „volební zákon“), je politické hnutí úkony svého zmocněnce vázáno. Navrhovatel má však za to, že se tím mají na mysli úkony spočívající v tom, že zmocněnec odvolá určitého kandidáta, nikoliv však všechny. K takovému úkonu jistě žádný zmocněnec není tím, koho zastupuje nikdy zmocněn. Samotný zákon takovou možnost zmocněnci výslovně nepřiznává, a to ani ustanovení § 23 odst. 1 volebního zákona. Ze skutečnosti, že zmocněnec jednal na poslední chvíli, vyplývá jednoznačný závěr, že jednal úmyslně s cílem zabránit úřadu z časového hlediska voleb provést nezbytné úkony k prověření a nápravě. Vyloučením hnutí z krajských voleb bylo porušeno ústavní právo dle čl. 5, čl. 6 a čl. 102 Ústavy a čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dosavadní volební výsledky od roku 2008 dostatečně prokazují, že občané Ústeckého kraje si přejí mít také své zástupce z politického hnutí Severočeši.cz. Všichni tito občané, včetně žalobce, byli zkráceni na svém ústavně zaručeném právu podílet se na správě věcí veřejných přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Krajský úřad Ústeckého kraje, jakožto další účastník řízení 1), k předmětnému návrhu odkázal na rozsudek zdejšího soudu č.j. 15 A 165/2016-81, kterým byla zamítnuta zásahová žaloba hnutí Severočeši.cz proti odvolání kandidátů z kandidátní listiny pro volby do zastupitelstva Ústeckého kraje. Dále uvedl, že přistoupil k návrhům JUDr. J. s náležitou opatrností, nikoliv jak tvrdí navrhovatel. Další účastník řízení 1) ověřoval oprávnění JUDr. J. z Rejstříku politických stran a politických hnutí vedeného Ministerstvem vnitra a pravomocného rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 3.9.2015, č.j. 15 C 261/2014 – 150, a z rozsudku Krajského soudu Ústí nad Labem ze dne 2.7.2016, č.j. 14 Co 911/2015 – 192. Dle stanov politického hnutí Severočeši.cz je statutárním orgánem předsednictvo, jehož jménem jedná a podepisuje předseda nebo 1. místopředseda nebo jiný pověřený člen hnutí. JUDr. J. je první místopředsedkyní hnutí. Důsledky rozporů v politickém hnutí Severočeši.cz, které vyvrcholily odvoláním kandidátů, není další účastník 1) oprávněn řešit, zvláště když tak již učinily pravomocně soudy. Z ustanovení § 23 odst. 1 volebního zákona je jednoznačně odvoditelné, že volební zmocněnec může odvolat kteréhokoliv kandidáta, což nevylučuje, aby to byli všichni kandidáti. Další účastník řízení 4) k návrhu uvedl, že s návrhem nesouhlasí. Návrh postrádá relevantní skutková tvrzení a tomu odpovídající důkazní návrhy, které by soudu umožňovaly spravedlivě rozhodnout. Další účastník řízení 4) má za to, že volební zmocněnec je oprávněn odvolat všechny kandidáty zapsané na kandidátce, volební zákon nezakazuje zmocněnci odvolat kandidaturu jednoho nebo více nebo dokonce všech kandidátů do příslušného krajského zastupitelstva. Politickému hnutí Severočeši.cz nebyla odepřena účast ve volbách do Zastupitelstva Ústeckého kraje, neboť pro něj bylo odevzdáno 2,13% hlasů. Dále uvedl, že již samotný proces sestavení a podání kandidátní listiny politického hnutí Severočeši.cz je zatížen vadami, neboť zmocněnec politického hnutí Severočeši.cz, jeho náhradník, a osoba oprávněná jednat jménem politického hnutí Severočeši.cz totiž nebyli platně ustanoveni podle stanov politického hnutí Severočeši.cz, což vyplývá z rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 3.9.2015, č.j. 15 C 261/2014-150, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22.7.2016, sp. zn. 14 Co 911/2015. K registraci kandidátní listiny došlo až 9 dní po právní moci rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 14 Co 911/2015, kterým bylo potvrzeno, že usnesení přijatá valnou hromadou konanou dne 10.2.2014 týkající se statutárního orgánu politického hnutí Severočeši.cz a změny stanov, včetně změny sídla, jsou v rozporu se stanovami hnutí a zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále jen „zákon o politických stranách“). Politické hnutí Severočeši.cz podalo kandidátní listinu až 5 dní po vyhlášení uvedeného rozsudku krajského soudu. Dále navrhovatel zcela přehlíží rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6.10.2016, č.j. 15 A 165/2016-81, o zamítnutí žaloby politického hnutí Severočeši.cz proti dalšímu účastníkovi 1) ve věci ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu, který se zabýval právě zrušením předmětné kandidátní listiny. Na podporu svých argumentů citoval z rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě č.j. 22 Ca 391/2006-11, Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 10 A 81/2010-23, Krajského soudu v Plzni č.j. 57 Ca 148/2006-40 a nálezů Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 73/04, I. ÚS 768/06, III. ÚS 885/06. Další účastník řízení 6) uvedl, že do volebního klání investoval nemalé finanční prostředky i značné časové zaneprázdnění. Politické hnutí Severočeši.cz se utápí ve sporech již delší dobu a nemá jasno ve vlastní struktuře a ani v případě úspěšného napadení voleb by nedošlo k projasnění situace. Z pohledu dalšího účastníka řízení 6) je nutné, aby došlo v co možná nejkratším termínu ke stabilizování situace, aby začala co nejdříve fungovat krajská reprezentace. Podle ust. § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“), se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je již výše citovaný volební zákon, podle jehož ust. § 53 odst. 1 se může podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta domáhat ochrany u soudu každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, přičemž návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. Před přistoupením k vlastnímu meritornímu projednání podaného návrhu na neplatnost voleb do Zastupitelstva Ústeckého kraje se soud zabýval tím, zda nejsou dány nějaké překážky bránící o předmětných návrzích věcně rozhodnout. Dospěl přitom k závěru, že žádné takové překážky nejsou dány, neboť navrhovatel byl jako volič k podání předmětného návrhu na neplatnost voleb aktivně legitimován a tento návrh byl podán i v zákonné 10 denní lhůtě. Soud dále konstatuje, že se Krajský soud v Ústí nad Labem již opakovaně zabýval zákonností odvolání všech kandidátů z kandidátní listiny politického hnutí Severočeši.cz pro volby do Zastupitelstva Ústeckého kraje konané ve dnech 7. a 8. října 2016, a to v usnesení ze dne 3.11.2016, č.j. 40 A 6/2016 – 102, a v rozsudku ze dne 6.10.2016, č. j. 15 A 165/2016 – 82, od nichž nemá důvod se ani v této věci odchylovat. Při posouzení podaného návrhu soud vycházel z ust. § 53 odst. 3 volebního zákona. To zakotvuje, že návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. Z této právě citované zákonné dikce vyplývá, že návrh na neplatnost voleb je důvodný při splnění tří předpokladů, a to: musí být dána protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, dále musí být dána příčinná souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, nebo její jednotlivé kandidáty a konečně musí být dána i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovémuto jednání nedošlo. Z obsahu spisového materiálu, který k výzvě soudu předložil další účastník řízení 1) v tomto řízení a v rámci řízení vedeného u soudu pod sp. zn. 15 A 165/2016 o zásahové žalobě volební strany Severočeši.cz, v níž bylo brojeno proti identickým úkonům volebního orgánu jako v předmětné věci, soud zjistil, že dne 29.9.2016 se dostavila JUDr. H. J. k dalšímu účastníkovi řízení 1), jakožto příslušnému volebnímu orgánu, a jako 1. místopředsedkyně volební strany Severočeši.cz písemně odvolala volební zmocněnkyni M. P. a náhradnici zmocněnkyně Z. Š. Následně se sama určila jako volební zmocněnkyně a poté písemně odvolala jmenovitě kandidaturu všech 56 kandidátů volební strany Severočeši.cz pro volby do Zastupitelstva Ústeckého kraje konané ve dnech 7. a 8. října 2016. Předně se soud zabýval otázkou, zda další účastník řízení 1) pochybil, pokud respektoval bez dalšího úkony činěné JUDr. H. J. jménem volební strany Severočeši.cz dne 29.9.2016. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 3.9.2015, č.j. 15 C 261/2014 -150, potvrzeným rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22.7.2016, č.j. 14 Co 911/2015 - 192, byla všechna usnesení přijatá na valné hromadě politického hnutí Severočeši.cz konané dne 10.2.2014, včetně usnesení o odvolání JUDr. H. J. z funkce 1. místopředsedkyně hnutí, kromě zvolení Ing. J. Z., 1. místopředsedou hnutí (o tomto usnesení nebylo prvostupňovým soudem rozhodnuto a krajský soud uložil prvostupňovému soudu doplnit rozsudek ohledně tohoto usnesení), shledána jako nesouladná se stanovami hnutí a se zákonem o politických stranách, a bylo rovněž zrušeno rozhodnutí předsednictva dané volební strany o ukončení členství JUDr. H. J. ze dne 11.3.2014. Ke dni 29.9.2016 tedy byla na základě uvedených pravomocných rozsudků JUDr. H. J. v Rejstříku politických stran a politických hnutí vedena jako 1. místopředsedkyně dané volební strany s platností od 23.2.2009. Současně byl jako 1. místopředseda dané volební strany v Rejstříku politických stran a politických hnutí veden i Ing. J. Z., s platností od 10.2.2014 s poznámkou, že ohledně volby Ing. J. Z. je vedeno soudní řízení a doposud nebylo ve věci rozhodnuto. Ke dni 29.9.2016 neměla volební strana Severočeši.cz v Rejstříku politických stran a hnutí zapsaného žádného předsedu. Pro úplnost soud v tomto směru podotýká, že valné hromady konané po 10.2.2014 s přihlédnutím k pravomocnému soudnímu zrušení rozhodnutí o ukončení členství JUDr. H. J. a vyslovení nesouladnosti odvolání JUDr. H. J z funkce 1. místopředsedkyně se stanovami dané volební strany a zákonem o politických stranách nemohly řádně proběhnout, a proto k rozhodnutím na nich přijatým soud nepřihlížel. Pro daný případ má význam to, že při jednání Okresního soudu v Mostě konaném dne 6.10.2016 byl veřejně vyhlášen nepravomocný doplňující rozsudek, sp. zn. 15 C 261/2014, dle něhož i usnesení, jímž byl Ing. Z. zvolen do funkce 1. místopředsedy hnutí za odvolanou JUDr. H. J., bylo shledáno jako nesouladné se stanovami volební strany Severočeši.cz a se zákonem o politických stranách. Pro daný případ má význam i to, že v Rejstříku politických stran a politických hnutí s platností od 5.11.2009 je u volební strany Severočeši.cz uveden následující statutární orgán a způsob jednání: „Předsednictvo, jehož jménem jedná a podepisuje předseda nebo první místopředseda nebo jiný pověřený člen Předsednictva hnutí.“ Ve stanovách předložených volební stranou Severočeši.cz k zásahové žalobě vedené u Krajského v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 A 165/2016, které byly rovněž součástí správního spisu, jež předložil další účastník řízení 1) v daném řízení, je pak uvedeno v čl. VIII, že předseda hnutí je mimo jiné statutárním zástupcem hnutí a jeho reprezentantem. Dále je v tomtéž článku uvedeno, že první místopředseda zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti a v případě vážných a nepředvídatelných okolností (kdy předseda nemůže pověřit zastupováním) vykonává první místopředseda činnost předsedy v celém rozsahu. Dle soudu, jak z výše citovaných stanov volební strany Severočeši.cz, tak i ze zápisu v Rejstříku politických stran a politických hnutí jednoznačně vyplývá, že při jednání se 1. místopředseda vůči třetím osobám nemusí prokazovat žádným dalším zmocněním, pověřením či schválením úkonů činěných jménem politického hnutí. Z výše uvedeného rovněž vyplývá, že 1. místopředseda jedná samostatně. Za dané konstelace, kdy současně vystupovaly v pozici 1. místopředsedy hnutí dvě různé osoby, nelze vyložit způsob jednání za volební stranu Severočeši.cz jinak, než že každý z 1. místopředsedů jednal samostatně a úkony každého z 1. místopředsedů byla volební strana Severočeši.cz vázána. Vzhledem ke skutečnosti, že 1. místopředseda může jednat za určitých podmínek (nepřítomnost a vážné nepředvídatelné okolnosti) za volební stranu v plném rozsahu bez dalšího, není na třetích osobách, aby zkoumaly v případě, kdy 1. místopředseda jedná jménem volební strany, zda nastaly okolnosti, za kterých tak může činit. Ve vztahu k třetím stranám je tedy dle názoru soudu 1. místopředseda volební strany Severočeši.cz osobou oprávněnou jednat, jejíž oprávnění nepřísluší třetím osobám jakkoli přezkoumávat. Je věcí každé volební strany, aby v rámci vnitrostranické demokracie si v souladu se zákonem upravila vnitřní poměry a obsazení postů, se kterými je spojeno oprávnění jednat jménem volební strany, tak, aby osoby vykonávající funkci předsedy resp. 1. místopředsedy volební strany činily úkony jménem volební strany v souladu s vůlí většiny členů volební strany. Pokud tak neučiní, nemůže se následně vůči třetím osobám dovolávat toho, že osoba vykovávající příslušnou funkci jednala v rozporu s vůlí členů dané volební strany. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že další účastník řízení 1) nepochybil, pokud dne 29.9.2016 akceptoval jednání JUDr. H. J. činěné jménem volební strany Severočeši.cz a posuzoval je jako jednání osoby oprávněné jednat jménem této volební strany. Navíc již výše bylo uvedeno, že doplňujícím rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 6.10.2016 bylo rozhodnuto, že i usnesení, jímž byl Ing. J. Z. zvolen do funkce 1. místopředsedy volební strany Severočeši.cz za odvolanou JUDr. H. J., bylo shledáno jako nesouladné se stanovami této volební strany a se zákonem o politických stranách. Následně se soud zabýval otázkou, zda volební strana Severočeši.cz byla oprávněna 8 dní před konáním voleb odvolat volebního zmocněnce a jeho zástupce. V ust. § 21 odst. 5 větě třetí volebního zákona je výslovně uvedeno, že svého volebního zmocněnce může politické hnutí písemně odvolat. Možnost odvolání volebního zmocněnce není v zákoně omezena žádnou lhůtou, proto dle soudu může politické hnutí volebního zmocněnce odvolat kdykoli. Uvedenou možnost odvolání je nutno vztáhnout i na náhradníka volebního zmocněnce, i když to není v citovaném ustanovení výslovně uvedeno. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že samotná právní úprava výslovně pamatuje na možnost odvolání volebního zmocněnce. Dále se soud zabýval otázkou, zda po odvolání volebního zmocněnce a jeho náhradníka je možné určit nového zmocněnce. Volební zákon sice neupravuje výslovně postup při určení nového volebního zmocněnce po odvolání původního, ale vzhledem ke skutečnosti, že určení osoby volebního zmocněnce je obligatorní náležitostí kandidátní listiny, bez níž nelze kandidátní listinu registrovat, považuje soud za nutné připustit po odvolání volebního zmocněnce určení nového. Takový výklad je i v zájmu zachování funkčnosti celého volebního procesu, kdy volební strana může být tvořena celou řadou samostatných subjektů a v rámci volebního procesu je nutná existence jednoho zmocněnce, jehož úkony bude volební strana vázána. Obsahovými náležitostmi musí nové určení volebního zmocněnce odpovídat určení volebního zmocněnce na původní kandidátní listině. Odvolání volebního zmocněnce jeho náhradníka a stanovení nového volebního zmocněnce se již z důvodu časové posloupnosti neprojeví na samotné kandidátní listině. To však nemá žádný vliv na skutečnost, že i úkony nově řádně určeného volebního zmocněnce je volební strana vázána. Uvedeného postupu využila i samotná volební strana Severočeši.cz, když ta po podání kandidátní listiny odvolala původní zmocněnkyni Bc. Z. J. a jejího náhradníka Bc. L. J. a určila zmocněním ze dne 27.7.2016 jako novou zmocněnkyni M. P. a jako její náhradnici Z. Š. Soud tedy dospěl k závěru, že po odvolání volebního zmocněnce a jeho náhradníka je možné určit nového volebního zmocněnce. K obdobnému závěru dospěl i Krajský soud v Ostravě ve svém usnesení ze dne 11.11.2010, č.j. 22 A 137/2010 - 30, ve vztahu k volbám do zastupitelstev obcí, jejichž zákonná úprava je obdobná jako v případě voleb do zastupitelstev krajů. Poslední otázkou, kterou musel soud v daném případě postavit na jisto, byla otázka, zda je možnost určení nového volebního zmocněnce omezena nějako lhůtou. Při posouzení této otázky bylo nutno vycházet z úlohy, kterou volební zmocněnec zastává. Prostřednictvím volebního zmocněnce činí volební strana úkony ve volebních věcech a jeho úkony je volební strana vázána. Mezi tyto úkony patří mimo jiné odvolání kandidatury kandidáta, které lze učinit do 48 hodin před zahájením voleb, či podání návrhu ve správním soudnictví na neplatnost voleb, neplatnost hlasování nebo neplatnost volby kandidátů. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že úloha volebního zmocněnce není zkonzumována pravomocným rozhodnutím o registraci kandidátní listiny. Úloha volebního zmocněnce tedy končí dle soudu až ukončením celého volebního procesu, ke kterému může dojít marným uplynutím lhůty pro podání volebních stížností, pravomocným rozhodnutím o poslední volební stížnosti či v případě opakování hlasování ukončením volebního procesu po opakovaném hlasování. Po celou tuto dobu je dle soudu možné nejen volebního zmocněnce odvolat, ale i určit nového volebního zmocněnce volební strany. K závěru, že určit nového volebního zmocněnce ve lhůtě kratší šedesáti dnů před dnem konání voleb je možné, dospěl i Krajský soud v Ostravě ve svém usnesení ze dne 7.2.2011, č. j. 22 A 4/2011 - 58, ve vztahu k volbám do zastupitelstev obcí, jejichž zákonná úprava je obdobná jako v případě voleb do zastupitelstev krajů. Na základě výše uvedených závěrů soud rekapituluje, že dospěl k závěru, že JUDr. H. J. byla oprávněna dne 29.9.2016 jednat jménem volební strany Severočeši.cz, jako 1. místopředsedkyně této volební strany, mohla odvolat dosavadní volební zmocněnkyni této volební strany a její náhradnici a určit nového volebního zmocněnce, a to i krátce před dnem konání voleb. Pokud JUDr. H. J. jako nově určená volební zmocněnkyně volební strany Severočeši.cz dne 29.9.2016 odvolala jmenovitě kandidaturu všech kandidátů včetně kandidátů označených na kandidátní listině předmětné volební strany jako náhradníci, byl tento postup v souladu s ust. § 23 odst. 1 volebního zákona. V návaznosti na právě uvedené soud uvádí, že následně další účastník řízení 1) v pozici příslušného volebního orgánu postupoval v souladu s ust. § 23 odst. 4 volebního zákona, kde je uvedeno, že bylo- li prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání učiněno po registraci kandidátní listiny, údaje o kandidátovi na kandidátní listině zůstávají, avšak při zjišťování výsledku voleb do zastupitelstva kraje se nepřihlíží k přednostním hlasům pro něj odevzdaným; krajský úřad zajistí zveřejnění prohlášení ve všech volebních místnostech na území kraje, pokud je obdrží alespoň 48 hodin před zahájením voleb do zastupitelstva kraje. Další účastník řízení 1) tak v předmětné věci legitimně činil kroky směřující k zajištění toho, aby informace o odvolání všech kandidátů na kandidátní listině volební strany Severočeši.cz byla zveřejněna ve všech volebních místnostech na území kraje. K tvrzení dalšího účastníka řízení 4), že již samotný proces sestavení a podání kandidátní listiny volební strany Severočeši.cz je zatížen vadami, soud poukazuje na to, že soudní přezkum volebního procesu je rozdělen do několika fází. Každé z těchto fází přitom odpovídá zvláštní typ řízení zakotvený v s. ř. s., přičemž fáze řízení ve věcech registrace kandidátních listin (§ 89 s. ř. s.) a řízení ve věcech neplatnosti voleb a hlasování (§ 90 s. ř. s.) jsou od sebe odděleny a soud nemůže v rámci řízení o neplatnosti voleb přezkoumávat registraci kandidátních listin (srov. usnesení NSS ze dne 9.12.2004, sp. zn. Vol 11/2004, publ. pod č. 471/2005 Sb. NSS; ze dne 29.6.2010, sp. zn. Vol 36/2010, publ. pod č. 2120/2010 Sb. NSS). S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že nebyly splněny předpoklady pro vyslovení neplatnosti voleb do Zastupitelstva Ústeckého kraje, a proto návrh výrokem I. tohoto usnesení zamítl. Současně soud nepřiznal výrokem II. tohoto usnesení žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť podle ust. § 93 odst. 4 s.ř.s. v soudnictví ve věcech volebních takové právo účastníkům nepřísluší. O návrhu pak v souladu s ust. § 90 odst. 3 s. ř. s. rozhodl usnesením ve dvacetidenní lhůtě od jeho doručení bez nařízení jednání, neboť všechny potřebné skutečnosti bylo možné zjistit z předložené volební dokumentace, takže již nebylo zapotřebí provádět další dokazování.

Poučení