40 A 30/2018 - 51

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci navrhovatele: Ing. Z. N., narozen „X“, bytem „X“, a účastníků řízení: 1) Magistrát města Ústí nad Labem, sídlem Velká Hradební 2336/8, 401 00 Ústí nad Labem, 2) ÚSTECKÉ FÓRUM OBČANŮ, sídlem Rembrandtova 382/6, 400 01 Ústí nad Labem, zastoupené advokátem JUDr. Tomášem Kapounem, sídlem Kopečná 20, 602 00 Brno, o návrhu na neplatnost hlasování a neplatnost voleb do Zastupitelstva města Ústí nad Labem konaných ve dnech 5. a 6. října 2018, takto:

Výrok

I. Návrh na vyslovení neplatnosti voleb do Zastupitelstva města Ústí nad Labem konaných ve dnech 5. a 6. října 2018 se zamítá.

II. Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách do Zastupitelstva města Ústí nad Labem konaných ve dnech 5. a 6. října 2018 se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Navrhovatel se návrhem, který soud obdržel dne 19. 10. 2018, domáhal podle § 60 odst. 2, odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí (dále jen „zákon o volbách“) vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách a vyslovení neplatnosti voleb do Zastupitelstva města Ústí nad Labem (dále jen „zastupitelstvo“) konaných ve dnech 5. a 6. října 2018. Návrh 2. V návrhu nejprve navrhovatel popsal výsledky voleb do zastupitelstva včetně procentních zisků a mandátů jednotlivých volebních stran. Upozornil na skutečnost, že rozdíl v počtu hlasů mezi šestým a sedmým subjektem činí pouze 144 hlasů. Konstatoval, že ve volebním okrsku č. 1014 (Předlice) obdržela volební strana ÚSTECKÉ FÓRUM OBČANŮ (dále i jen „ÚFO“) 2 246 hlasů, tj. 76,45 %, ačkoliv v roce 2014 v tomto okrsku dosáhla průměrného výsledku 16,12 % hlasů. Dále poukázal na to, že ve volebním okrsku č. 2001 (Krásné Březno) obdržela volební strana ÚFO 1 210 hlasů, tj. 21,39 %, ačkoliv v roce 2014 v tomto okrsku obdržela 5,47 % hlasů. Navrhovatel zdůraznil, že údajné výsledky voleb v těchto okrscích se zásadně liší od výsledků voleb ve všech ostatních okrscích, pokud jde o počet odevzdaných hlasů pro ÚFO.

3. Navrhovatel uvedl, že volební okrsky č. 1014 a 2001 leží v tzv. vyloučených lokalitách, kde žijí sociálně slabí občané. Pro volby v těchto lokalitách je podle protikorupčních organizací typická nízká účast a náchylnost k porušování rovné demokratické soutěže, např. kupčení s hlasy. K tomu navrhovatel odkázal na výroční zprávu Oživení, o. s., z roku 2014 a dodal, že podle dostupných informací šetří Policie České republiky v uvedených okrscích možné kupčení s hlasy. Upozornil rovněž na článek „Policie řeší nával u urny a 200 Kč za hlas“ publikovaný dne 8. 10. 2018 v MF DNES, podle kterého byl voličům ve vyloučené lokalitě Předlice v průběhu voleb nabízen finanční obnos či sleva na nájemném za odevzdání hlasu konkrétním kandidátům. Navrhovatel podotkl, že autor článku A. J. vyslechl svědkyni, která uvedla, že „tady dostali všichni“, a potvrdila, že bude volit č. 6 na kandidátce T. G., který v daném místě bydlí a zároveň pronajímá byty. Navrhovatel proto vyjádřil podezření, že volby do zastupitelstva byly ovlivněny tzv. kupováním hlasů, tedy protiprávním jednáním, které mohlo mít vliv na výsledek voleb, tj. složení zastupitelstva.

4. Podle navrhovatele je návrh na neplatnost hlasování ve volbách důvodný při splnění třech předpokladů, kterými jsou protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty, jakož i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb (jiné složení zastupitelstva), pokud by k takovému jednání nedošlo (tzv. „zatemnění“ volebního výsledku). Navrhovatel konstatoval, že Ústavní soud v nálezu ze dne 18. 1. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 57/10, označil podplácení voličů za protizákonné, a dodal, že neexistuje logické vysvětlení pro tak výraznou statistickou odchylku ve výsledcích voleb, a proto skutečnosti uvedené v tomto návrhu představují přípustnou a zvlášť významnou indicii, která by měla vést soud k závěru o porušení volebního zákona. K tomu odkázal na usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2010, č. j. 44 A 105/2010-58, a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, sp. zn. Vol 82/2006.

5. Navrhovatel zdůraznil, že rozdíly v počtu obdržených hlasů jednotlivých volebních stran jsou natolik malé, že tak výrazný výkyv, ke kterému došlo v předmětných volebních okrscích, představuje zkreslení celého volebního výsledku a může ovlivnit výsledky voleb na úrovni počtu mandátů pro jednotlivé volební strany. Podle navrhovatele přitom existuje objektivní příčinná souvislost mezi volební vadou a složením zastupitelstva. K tomu odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04. Vyjádřil přesvědčení, že došlo k nezákonnosti, která byla tak intenzivního charakteru, že pokud by nenastala, byl by výsledek voleb jiný. Podle navrhovatele je přitom v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 18. 1. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 57/10, důvodné rozhodnout o opakování voleb v celém obvodu, neboť opakované hlasování pouze v jednom volebním okrsku by zakládalo evidentní porušení principu rovnosti hlasů. Voliči, kteří by znovu hlasovali, by totiž znali volební výsledky ve zbývajících volebních okrscích a tato skutečnost by mohla jejich hlasování významně ovlivnit. Vyjádření dalších účastníků řízení 6. Účastník 1) k návrhu uvedl, že si není vědom okolností nasvědčujících jednání popisovanému v návrhu. Poukázal na to, že volební strana Vaše Ústí dosáhla ve volebním okrsku č. 2020 38,86 %. Dále například hnutí ANO 2011 získalo ve volebním okrsku č. 1015 41,28 %. Účastník 1) tedy nepovažuje výsledek účastníka 2), zejména v okrsku č. 2001, za nějaký exces, který by sám o sobě nasvědčoval nakupování hlasů. K údajnému kupčení s hlasy účastník 1) uvedl, že ve dnech konání voleb byla v ulicích města zvýšená dohledová činnost Městské policie Ústí nad Labem. Účastník 1) ověřoval v této souvislosti u ředitele Městské policie Ústí nad Labem, zda došlo k nějakým případům, které by se daly označit jako nakupování hlasů, a odpověď byla negativní. I kdyby však byla v rámci voleb prokázána protizákonnost spočívající v kupčení s hlasy v uvedených okrscích č. 1014 a 2001, nedošlo by ke zkreslení výsledků voleb do zastupitelstva, a to vzhledem k velikosti obou okrsků. Tvrzené kupčení s hlasy tak nemohlo dosáhnout takové intenzity, aby mohlo dojít ke zkreslení celkového výsledku, a tím i k prohlášení neplatnosti hlasování či voleb.

7. Účastník 2), volební strana ÚFO, ve svém vyjádření k návrhu uvedla, že striktně odmítá jakoukoliv účast na tzv. kupčení s hlasy. Celou předvolební kampaň vedlo ÚFO ve stylu fair play. ÚFO a jmenovitě někteří kandidáti byli po dobu kampaně vystavováni velmi agresivní negativní, lživé a denunciační kampani i ze strany účelově založených facebookových stránek, jako je „Ústecký bizár“ či „Panoptikum Ústí“. Napadení regulérnosti voleb pak vnímá jako pokračování této negativní kampaně. Navrhovatel byl v pořadí druhým kandidátem sdružení politických stran TOP 09, KDU-ČSL a STAN ve volbách do zastupitelstva, které ovšem ve volbách naprosto propadlo.

8. K výsledkům ve volebním okrsku č. 1014 uvedl, že vzhledem k tomu, že bylo odevzdáno celkem 142 obálek, volilo ÚFO několik desítek voličů, což je dáno zařazením T. G. mezi kandidáty ÚFO. Pan T. G. v této lokalitě žije a vedl v místní romské komunitě intenzivní volební kampaň. K výsledkům ve volebním okrsku č. 2001 účastník 2) uvedl, že výsledek 21,39 % pro ÚFO nepovažuje za mimořádný exces, když dle celkových výsledků dostalo ÚFO 11,78 %. Vzhledem k tomu, že i tento okrsek se nachází v místě, kde žije značná část romského obyvatelstva, nelze vyloučit, že k této výraznější podpoře došlo přítomností T. G. na kandidátce ÚFO.

9. K údajnému kupčení s hlasy účastník 2) uvedl, že ve dnech konání voleb byla v ulicích města zvýšená dohledová činnost Městské policie Ústí nad Labem. I kdyby byla v rámci voleb prokázána protizákonnost spočívající v kupčení s hlasy v uvedených okrscích č. 1014 a 2001, nedošlo by ke zkreslení výsledků voleb do zastupitelstva, a to vzhledem k velikosti obou okrsků. Tvrzené kupčení s hlasy tak nemohlo dosáhnout takové intenzity, aby mohlo dojít ke zkreslení celkového výsledku, a tím i k prohlášení neplatnosti hlasování či voleb. Ústní jednání soudu 10. Při jednání soudu konaném dne 31. 10. 2018 navrhovatel odkázal na písemné vyhotovení návrhu a doplnil, že k podání návrhu jej vedly informace dostupné z veřejných informačních zdrojů. Z těchto zdrojů zřetelně vyplývalo, že v předmětných volbách, a to pokud se jedná o volební okrsky Předlice a Krásné Březno, docházelo k nepřípustnému uplácení voličů, a to ze skupiny sociálně slabých a zejména romského původu. Za tímto uplácením stály romské rodiny tzv. Moraváků, mezi nimiž se značně angažoval T. G. Řada z těchto osob tzv. Moraváků se pak objevila na kandidátce ÚFO. Navrhovatel spatřoval nepřípustné ovlivňování voleb i v navýšení počtu obyvatel v daných lokalitách a na to navazujícím razantním zvýšením počtu voličů v daných lokalitách a volebním úspěchem volební strany ÚFO. Uplácení voličů přitom zaznamenal i redaktor A. J., který se danou záležitostí detailně zabýval, obyvatele daných volebních okrsků vyslýchal, přičemž v rámci toho mu bylo sděleno: „tady dostali všichni“.

11. Pověřený pracovník účastníka řízení 1) při jednání soudu odkázal na písemné vyjádření a k věci podotkl, že ze strany navrhovatele zazněla jen tvrzení, aniž by byla podložena relevantními důkazy. Z předmětného návrhu zřetelně vyplývá, že navrhovatel vychází ze dvou či tří novinových článků. Z judikatury správních soudů přitom vyplývá, že aby byla volební stížnost úspěšná, musí být podložena relevantními důkazy. Navíc musí být prokázána protizákonnost, dále příčinná souvislost mezi zjištěnou protizákonností a ovlivněnými volebními výsledky, přičemž volební výsledky musí být ovlivněny v zásadní intenzitě. To se v předmětné věci nestalo. Volební výsledek volební strany ÚFO v předmětných volbách není nijak neobvyklý vzhledem ke skutkovým okolnostem případu, respektive ke stavu, který panuje v dotyčných dvou volebních okrscích. Má za to, že zvýšená volební účast byla dána aktivitou romského kandidáta T. G.

12. Právní zástupce účastníka 2) navrhl, aby soud návrh pro nedůvodnost zamítl a odkázal na své vyjádření k návrhu. Doplnil, že pokud navrhovatel porovnává volební výsledky z roku 2014 a 2018, tak tyto jeho úvahy jsou zcela zcestné, když volební strana ÚFO vznikla těsně před volbami v květnu 2014. Dále uvedl, že účast voličů, kteří volili v předmětných volbách volební stranu ÚFO, nebyla nijak závratná, když v jednom volebním okrsku se jednalo o 60 voličů z 953 voličů a v druhém volebním okrsku se jednalo o 32 voličů z 873 voličů. Výsledné procento volebního zisku v daných lokalitách pro volební stranu ÚFO je zřetelně ovlivněno nízkou volební účastí. Závěrem podotkl, že informace z veřejných informačních zdrojů, na které poukazuje navrhovatel, nejsou průkazné a nemají žádnou vypovídací hodnotu.

13. Soud provedl z vlastní iniciativy důkaz sdělením Českého statistického úřadu ze dne 23. 10. 2018, č. j. CSU-03127/2018-03. Soud neprovedl jako důkazy navrhovatelem požadovaný výslech A. J. ani čtením výtisku internetového článku redaktora A. J. s názvem „Policie řeší nával u urny a 200 Kč za hlas“ pro nadbytečnost. Posouzení věci soudem 14. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je zákon o volbách, podle jehož § 60 odst. 1 se podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, přičemž návrh je třeba podat nejpozději deset dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.

15. Před přistoupením k vlastnímu meritornímu projednání podaného návrhu ve věci voleb do zastupitelstva se soud nejprve zabýval tím, zda nejsou dány nějaké překážky, které by soudu bránily o předmětném návrhu věcně rozhodnout. Dospěl přitom k závěru, že žádné takové překážky nejsou dány, neboť návrh byl podán v zákonné desetidenní lhůtě a navrhovatel byl k podání předmětného návrhu ve věci voleb aktivně legitimován, neboť byl zapsán ve volebním seznamu voličů oprávněných volit do Zastupitelstva města Ústí nad Labem.

16. Na tomto místě soud konstatuje, ostatně jak již správní soudy vyslovily ve svých předchozích rozhodnutích (srov. např. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 11. 2011, sp. zn. 15 A 72/2011, ze dne 11. 11. 2014, sp. zn. 40 A 21/2014, nebo usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 11. 2006, sp. zn. 57 Ca 148/2006, www.nssoud.cz), že soudní řízení vedené dle s. ř. s. ve věcech volebních není založeno na principu inkvizičním, ve kterém by sám soud vyhledával veškeré relevantní důkazy k tvrzení účastníků, ale je založeno na zásadě, že každý musí svá tvrzení doložit dostatečnými důkazy. V tomto směru tedy navrhovatele tíží důkazní břemeno, jehož neunesení má obecně za následek neúspěch v soudním řízení. S tím koresponduje i závěr, ke kterému dospěl Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, www.usoud.cz.: „lid je zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá.“ 17. Soudnictví ve věcech volebních je upraveno v hlavě II., dílu 4 s. ř. s. a v hlavě VII. volebního zákona. V těchto předpisech sice není výslovně zakotvena pro soudní přezkum voleb zásada koncentrace řízení, ovšem dle názoru soudu tento princip vyplývá implicitně z obsahu jednotlivých ustanovení obsažených v uvedených předpisech. V ustanovení § 60 odst. 1 zákona o volbách je výslovně uvedena desetidenní lhůta, ve které je možné podat návrh na neplatnost voleb, hlasování či volby kandidáta. Je nepochybné, že podání učiněné po uplynutí desetidenní lhůty je podání opožděné, které je třeba odmítnout pro opožděnost. V ustanovení § 90 odst. 3 s. ř. s. je pak dále uvedeno, že soud rozhodne usnesením, a to do dvaceti dnů poté, kdy návrh došel soudu. Dále je v citovaném ustanovení výslovně uvedeno, že jednání není třeba nařizovat. Ze stanovené poměrně krátké lhůty pro rozhodnutí a skutečnosti, že není nutno nařizovat jednání ve věci, vyplývá jednoznačně zákonodárcův záměr, aby ve věcech platnosti voleb, platnosti hlasování a platnosti volby kandidáta bylo meritorně rozhodnuto rychle a otázka platnosti výsledků voleb byla v krátké době postavena na jisto. Podmínkou rychlého rozhodnutí bez nařízení jednání je však to, že navrhovatel uplatní veškeré své námitky včetně navrhovaných důkazů již ve svém podání. Z uvedených skutečností tedy dle soudu vyplývá, jak již uvedl výše, že soudní přezkum voleb je ovládán zásadou koncentrační, a proto není možno k námitkám uplatněným po lhůtě pro podání návrhu přihlížet (obdobně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2004, sp. zn. Vol 13/2004, www.nssoud.cz; nález Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 6/11, odst. 23, www.usoud.cz).

18. Z těchto důvodů se soud nemohl zabývat tvrzením navrhovatele vzneseným nově až při jednání, že v uvedených volebních okrscích došlo k záměrnému protiprávnímu navyšování počtu voličů, neboť se jedná o nepřípustnou novotu.

19. Navrhovatel se domáhal alternativně vyslovení neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování. Podle § 60 odst. 3 zákona o volbách návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. Z této právě citované zákonné dikce vyplývá, že návrh na neplatnost voleb je důvodný při splnění třech předpokladů, kterými jsou protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení zákona o volbách, souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty, jakož i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo (tzv. „zatemnění“ volebního výsledku), bez možnosti vztažení předmětného zatemnění volebního výsledku ke konkrétnímu kandidátovi. Musí se jednat o takovou protizákonnost, která by mohla hrubě ovlivnit volby jako celek (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2018, č. j. Vol 16/2018-33, www.nssoud.cz).

20. Podle § 60 odst. 2 zákona o volbách návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování. Z této právě předestřené zákonné úpravy obsažené v zákoně o volbách vyplývá, že návrh na neplatnost hlasování ve volbách je důvodný při splnění třech předpokladů, kterými jsou protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení zákona o volbách, souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty, jakož i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo (tzv. „zatemnění“ volebního výsledku). Zákon spojuje neplatnost hlasování s protizákonným jednáním nebo opomenutím, k němuž dojde ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí během přesně zákonem vymezeného časového úseku končícího uzavřením volebních místností, a to za situace, kdy porušení zákona dosáhne takové intenzity a rozsahu, že je způsobilé hrubě ovlivnit výsledek hlasování. Výsledkem hlasování je projev vůle voličů, který je vyjádřen konkrétní úpravou hlasovacích lístků a jejich odevzdáním zákonem stanovenými způsoby.

21. Uvedené odpovídá i nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 1. 2007, sp. zn. IV. ÚS 787/06, www.usoud.cz, ve kterém dospěl k závěru, že: „Volební soudnictví je založeno na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti. Tuto možnou příčinnou souvislost je však třeba vykládat nikoli jako pouhou abstraktní možnost, nýbrž je třeba ji v řízení řádně prokázat.“ 22. K tomu soud dále poznamenává, že úkolem volebního soudnictví je přezkum volebního procesu z pohledu, zda nedošlo k hrubému ovlivnění výsledků voleb či hlasování voličů. V případě, že jsou zjištěna protiprávní jednání, např. tzv. kupčení s hlasy, neznamená to bez dalšího automatickou neplatnost voleb či hlasování, neboť je podstatné, zda došlo tímto protiprávním jednáním k výraznému ovlivnění volebního procesu. Pokud soud shledá, že nedošlo k protiprávnímu ovlivnění volebního procesu jako celku, ale pouze k protiprávnímu jednání v malé míře, návrh zamítne. To však neznamená, že proti konkrétním osobám nemůže být vedeno trestní řízení, které je v působnosti orgánů činných v trestním řízení.

23. Soud konstatuje, že za zásadní důkaz v projednávané věci považuje sdělení Českého statistického úřadu ze dne 23. 10. 2018, které si soud vyžádal, aby zjistil, jak by mohlo případné nezákonné získávání hlasů v okrscích č. 1014 a 2001 ovlivnit celkové výsledky voleb do zastupitelstva. Z uvedeného sdělení vyplývá, že pokud by nebyly započítány výsledky hlasování v každém jednotlivém okrsku samostatně do celkového hlasování, a i kdyby nebyly započítány výsledky hlasování v obou volebních okrscích do celkového výsledku dohromady, nedošlo by ke změně rozdělení mandátů do zastupitelstva. Dle tohoto sdělení by bylo zachováno původní rozdělení mandátů jednotlivým volebním stranám, pořadí zvolených členů zastupitelstva i pořadí jejich náhradníků.

24. Dle soudu je zřejmé, že i v případě zjištění, že by docházelo k tzv. kupčení s hlasy ve volebních okrscích č. 1014 a 2001, nemohla by tato volební vada vést ke změně složení zastupitelstva, a nejednalo by se tedy o hrubé ovlivnění výsledků hlasování či voleb. Za tohoto skutkového a právního stavu považoval soud jakékoliv další dokazování za nadbytečné, neboť by nemohlo nic změnit na nedůvodnosti návrhu.

25. Vzhledem ke shora uvedenému dospěl soud k závěru, že oba návrhy jsou nedůvodné, a proto je výrokem I. a II. usnesení zamítl.

26. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 93 odst. 4 s. ř. s, podle kterého v řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení