40 A 38/2018 - 51
Citované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 odst. 1 písm. a § 120
- o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, 247/1995 Sb. — § 60 odst. 1 § 60 odst. 3
- o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, 491/2001 Sb. — § 60 odst. 2 § 60 odst. 3
- soudní řád správní, 150/2002 Sb. — § 52 odst. 1 § 90 odst. 1 § 90 odst. 2 § 90 odst. 3 § 93 odst. 5 § 104 odst. 1
Rubrum
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D., a Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse ve věci navrhovatele: Ing. Z. N., narozený „X“, bytem „X“, a účastníků řízení: 1) Úřad městského obvodu Ústí nad Labem – město, sídlem Velká Hradební 2336/8A, 401 18 Ústí nad Labem, 2) ÚSTECKÉ FÓRUM OBČANŮ, IČO: 02790840, sídlem Rembrandtova 382/6, 400 01 Ústí nad Labem, zastoupen JUDr. Tomášem Kapounem, advokátem, sídlem Kopečná 241/20, 602 00 Brno, o návrhu na neplatnost hlasování či neplatnost voleb do Zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem – město konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018, takto:
Výrok
I. Návrh na vyslovení neplatnosti voleb do Zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem – město konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018 se zamítá.
II. Návrh na vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách do Zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem – město konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018 se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Navrhovatel se návrhem doručeným soudu dne 19. 10. 2018, tj. v zákonem stanovené lhůtě, podle § 60 odst. 2 a 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“), domáhal vyslovení neplatnosti voleb či neplatnosti hlasování ve volbách do Zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem – město (dále jen „zastupitelstvo“) konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018. Návrh 2. V návrhu nejprve navrhovatel popsal výsledky voleb do zastupitelstva včetně procentních zisků a mandátů jednotlivých volebních stran. Upozornil na skutečnost, že rozdíl v počtu hlasů mezi třetím a čtvrtým subjektem činí 1 866 hlasů, mezi pátým a šestým 1 648 hlasů a mezi sedmým a osmým (první bez zisku mandátu) pouhých 25 hlasů. Konstatoval, že ve volebním okrsku č. 1014 obdržela volební strana (politické hnutí, pozn. soudu) ÚSTECKÉ FÓRUM OBČANŮ (dále jen „ÚFO“) 1 745 hlasů, tj. 64,92 %, ačkoli v dalších volebních okrscích daného městského obvodu dosahovala volebního zisku mezi 3 a 16 % a v roce 2014 v tomto okrsku dosáhla průměrného výsledku 114 hlasů, tj. 14,29 %. Navrhovatel zdůraznil, že údajné výsledky voleb v tomto okrsku se zásadně liší od výsledků voleb ve všech ostatních okrscích, pokud jde o počet odevzdaných hlasů pro ÚFO.
3. Navrhovatel uvedl, že volební okrsek č. 1014 leží v tzv. vyloučené lokalitě Předlice, kde žijí sociálně slabí občané. Pro volby v těchto lokalitách je podle protikorupčních organizací typická nízká účast a náchylnost k porušování rovné demokratické soutěže, např. kupčení s hlasy. K tomu navrhovatel odkázal na výroční zprávu Oživení, o. s., z roku 2014 a dodal, že podle dostupných informací šetří Policie České republiky ve volebním okrsku č. 1014 možné kupčení s hlasy. Upozornil rovněž na článek „Policie řeší nával u urny a 200 Kč za hlas“ publikovaný dne 8. 10. 2018 v MF DNES, podle kterého byl voličům ve vyloučené lokalitě Předlice v průběhu voleb nabízen finanční obnos či sleva na nájemném za odevzdání hlasu konkrétním kandidátům. Navrhovatel podotkl, že autor článku A. J. vyslechl svědkyni, která uvedla, že „tady dostali všichni“, a potvrdila, že bude volit č. 6 na kandidátce T. G., který v daném místě bydlí a zároveň pronajímá byty. Navrhovatel proto vyjádřil podezření, že volby do zastupitelstva byly ovlivněny tzv. kupováním hlasů, tedy protiprávním jednáním, které mohlo mít vliv na výsledek voleb, tj. složení zastupitelstva.
4. Podle navrhovatele je návrh na neplatnost hlasování ve volbách důvodný při splnění třech předpokladů, kterými jsou protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty, jakož i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb (jiné složení zastupitelstva), pokud by k takovému jednání nedošlo (tzv. „zatemnění“ volebního výsledku). Navrhovatel konstatoval, že Ústavní soud v nálezu ze dne 18. 1. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 57/10, označil podplácení voličů za protizákonné, a dodal, že neexistuje logické vysvětlení pro tak výraznou statistickou odchylku ve výsledcích voleb, a proto skutečnosti uvedené v tomto návrhu představují přípustnou a zvlášť významnou indicii, které by měla vést soud k závěru o porušení volebního zákona. K tomu odkázal na usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2010, č. j. 44 A 105/2010-58, a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2006, sp. zn. Vol 82/2006.
5. Navrhovatel zdůraznil, že rozdíly v počtu obdržených hlasů jednotlivých volebních stran jsou natolik malé, že tak výrazný výkyv, ke kterému došlo v předmětném volebním okrsku, představuje zkreslení celého volebního výsledku a může ovlivnit výsledky voleb na úrovni počtu mandátů pro jednotlivé volební strany. Podle navrhovatele přitom existuje objektivní příčinná souvislost mezi volební vadou a složením zastupitelstva. K tomu odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04. Vyjádřil přesvědčení, že došlo k nezákonnosti, která byla tak intenzivního charakteru, že pokud by nenastala, byl by výsledek voleb jiný. Podle navrhovatele je přitom v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 18. 1. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 57/10, důvodné rozhodnout o opakování voleb v celém obvodu, neboť opakované hlasování pouze v jednom volebním okrsku by zakládalo evidentní porušení principu rovnosti hlasů. Voliči, kteří by znovu hlasovali, by totiž znali volební výsledky ve zbývajících volebních okrscích a tato skutečnost by mohla jejich hlasování významně ovlivnit. Vyjádření dalších účastníků řízení 6. Úřad městského obvodu Ústí nad Labem – město (dále jen „volební orgán“) uvedl, že k návrhu, který se opírá o údaje z Českého statistického úřadu a informace z místního tisku, mu nepřísluší se vyjadřovat.
7. ÚFO ve svém vyjádření k návrhu zrekapitulovalo výsledky voleb do zastupitelstva a striktně odmítlo jakoukoli účast na tzv. kupčení s hlasy během komunálních voleb a takovéto protiprávní jednání odsoudilo. Konstatovalo, že celou předvolební kampaň dělalo ve stylu fair play, neboť volební kampaň vnímá jakou střet programů a vizí jednotlivých volebních stran a hnutí. Podotklo, že někteří jeho kandidáti i samo hnutí byli po dobu kampaně vystavováni velmi agresivní negativní, lživé a denunciační kampani, a to i v rovině kybernetické. Napadení regulérnosti voleb považovalo ÚFO za pokračování této negativní kampaně, jež měla za cíl hnutí poškodit v očích voličů a budoucích koaličních partnerů. Poznamenalo, že tento účel již podaný návrh splnil bez ohledu na to, jak celé prošetření ze strany soudu dopadne. Tendenčnost spojení ÚFO s tzv. kupčení s hlasy spatřovalo ÚFO i v tom, že navrhovatelem je kandidát volební strany TOP 09, KDU-ČSL A STAN, která ve volbách naprosto propadla a jejíž kandidáti se do zastupitelstev vůbec nedostali.
8. Podle ÚFO zisk 64,92 % hlasů ve volebním okrsku č. 1014 představuje v případě volby hnutí jako celku bez „křížkování“ jednotlivých kandidátů cca 64 oprávněných voličů z celkového počtu 953 registrovaných voličů. Nešlo tedy o masový jev či nebývalý úkaz, nýbrž o projev podpory ze strany několika málo desítek voličů. Tento výsledek je podle ÚFO dán zejména tím, že v dané lokalitě působí kandidát ÚFO T. G., který v Předlicích vedl intenzivní kampaň. ÚFO poznamenalo, že vyjma L. K., který kandidoval v obvodě Ústí nad Labem – město na sedmnáctém místě kandidátky PRO! Ústí, je T. G. jediný Rom z Předlic, který v těchto komunálních volbách kandidoval, a proto jej tato komunita přirozeně chtěla podpořit. ÚFO k tomu dodalo, že na facebookových stránkách Ústecký Bizár a Panoptikum Ústí byly vedeny lživé, agresivní a dehonestující kampaně proti T. G., některé za hranou dobrého vkusu a se silně rasovým podtextem, které vygradovaly až k podání trestního oznámení ze strany T. G. Podle ÚFO předmětné intenzivní lživé napadání tohoto kandidáta vyvolalo zájem jeho okolí (voličů z Předlic) o jeho kandidaturu. ÚFO dodalo, že po negativních zkušenostech romské komunity v Předlicích s neziskovými organizacemi začali Romové (zejména prostřednictvím T. G.) komunikovat s vedením města složeným převážně ze zástupců ÚFO a podařilo se hned několik věcí, které místní občané velmi uvítali (úklid skládky ve Sklářské ulici, členství Roma J. C. v komisi města pro prevenci kriminality aj.).
9. Navrhovatelovo porovnání volebního výsledku s rokem 2014, kdy šlo ÚFO do voleb jako úplně nové a neznámé uskupení, označilo toto hnutí za zcestné. Zdůraznilo, že naproti tomu v roce 2018 se jedná o hnutí reprezentující současnou „vládní koalici“ ve městě Ústí nad Labem. Konstatovalo, že v rámci některých volebních okrsků mohlo dojít k určitému „odskočení“ některých volebních uskupení oproti jiným a pro ilustraci poukázalo na to, že v různých okrscích bylo pro dosažení podobného procentuálního zisku nutné získat naprosto odlišný počet hlasů (např. ve volebním okrsku č. 1023 odpovídalo 36,46 % hlasů v absolutních číslech 2 689 hlasům, zatímco ve volebním okrsku č. 1015 odpovídalo 41,28 % hlasů pro hnutí ANO 2011 v absolutních číslech pouhým 135 hlasům). ÚFO akcentovalo, že z volebního úspěchu v rámci jednotlivého volebního okrsku nelze dělat paušální závěr o kupčení s hlasy, jinak by bylo možné prohlásit celé volby za neplatné, neboť podobných „odskoků“ bylo jistě více, jak ilustruje např. výsledek hnutí ANO 2011 ve volebním okrsku č. 1015 (41,28 %) ve srovnání s okrsky č. 1009 a 1023, kde hnutí ANO 2011 získalo kolem 10 % hlasů. ÚFO zmínilo také zvýšenou dohledovou činnost Městské policie Ústí nad Labem v době konání voleb a upozorňování na údajné kupčení s hlasy u komunálních voleb označilo za jakýsi folklor.
10. ÚFO poznamenalo, že nemůže posoudit věrohodnost navrženého svědka A. J., který nebyl sám svědkem údajného kupčení, nýbrž pouze hovořil s dalšími osobami, jež údajně svědky býti měly. Podle ÚFO nelze zcela vyloučit jakousi míru nadsázky v článcích tohoto autora, která mohla být vedena snahou po senzaci, což nebývá u novinářů zcela neobvyklé. Pokud se snad měl svědek prostřednictvím třetí osoby dozvědět, že k volbám dorazili lidé, kteří nikdy volit nechodili, podivilo se ÚFO nad výrazně nadprůměrnou pamětí onoho člena volební komise.
11. Z právního hlediska se podle ÚFO v případě eventuálně zjištěného kupčení s hlasy jeví jako smysluplné napadnout toliko hlasování, nikoli nutně celé volby. ÚFO připomnělo rovněž algoritmus posuzování volebních stížností vyplývající z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004-12, který je univerzálním postupem používaným v rámci soudního přezkumu výsledků všech typů voleb. Konstatovalo, že i kdyby byla u volebního okrsku č. 1014 prokázána protizákonnost spočívající v kupčení s hlasy, nedošlo by k naplnění druhé a třetí podmínky algoritmu, neboť případné zkreslení výsledků by nemělo takovou intenzitu, která by mohla reálně ovlivnit výsledek voleb. ÚFO poukázalo na to, že celkově získalo 26 864 hlasů, tedy 11,74 % hlasů. Uvedlo, že odstup od druhého ANO 2011 činí cca 10 % a náskok před čtvrtou ODS činí cca 1 %. Podle ÚFO se jedná o takové měřítko, kde by případné kupčení s hlasy ve volebním okrsku č. 1014 (jistě nešlo o 100% kupčení a minimálně část voličů jistě byla legitimní) nemohlo způsobit diametrálně odlišný výsledek voleb jako celku. Závěrem ÚFO kupčení s hlasy odsoudilo a navrhlo, aby soud podaný návrh v celém rozsahu zamítl. Ústní jednání soudu 12. Při jednání soudu konaném dne 31. 10. 2018 navrhovatel přednesl návrh shodně jako v jeho písemném vyhotovení a doplnil, že k podání návrhu jej vedly informace dostupné z veřejných informačních zdrojů, z nichž zřetelně vyplývalo, že v předmětných volbách ve volebním okrsku Předlice docházelo k nepřípustnému uplácení voličů ze skupiny sociálně slabých, zejména romského původu. Podle navrhovatele za tímto uplácením stály romské rodiny tzv. Moraváků, mezi nimiž se značně angažoval T. G.; řada z nich se objevila na kandidátce ÚFO. Navrhovatel spatřoval nepřípustné ovlivňování voleb i v navýšení počtu obyvatel v dané lokalitě a na to navazujícím razantním zvýšení počtu voličů a volebním úspěchu volební strany ÚFO. Uplácení voličů přitom zaznamenal i redaktor A. J., který se danou záležitostí detailně zabýval, obyvatele daného volebního okrsku vyslýchal, přičemž v rámci toho mu bylo sděleno: „tady dostali všichni“. Podle navrhovatele opodstatněnost návrhu umocňuje skutečnost, že v předmětných volbách bylo dosaženo velmi těsného volebního výsledku volební strany TOP 09, KDU-ČSL a STAN pro získání mandátu (4,82 % hlasů). Trval na tom, aby soud ve věci provedl dokazování výslechem svědka A. J. a jeho článkem s názvem „Policie řeší nával u urny a 200 Kč za hlas“. Počínání kandidáta T. G. označil navrhovatel za amorální, obzvlášť pokud jde o napadání volební strany PRO! Ústí. Závěrem navrhovatel zdůraznil, že je pro něj nepřijatelné, aby bylo akceptováno uplácení voličů, které sám považuje za amorální.
13. Zástupce volebního orgánu při tomtéž jednání navrhl, aby soud návrh pro nedůvodnost zamítl. Doplnil, že nemá potřebu se k věci více vyjadřovat, neboť návrh se netýká jeho činnosti.
14. Právní zástupce ÚFO při ústním jednání odkázal na písemné vyjádření k návrhu. Doplnil, že pokud navrhovatel porovnává volební výsledky z roku 2014 a 2018, tak tyto jeho úvahy jsou zcela zcestné, když volební strana ÚFO vznikla těsně před volbami v květnu 2014. Dále podotkl, že účast voličů, kteří volili volební stranu ÚFO, nebyla nijak závratná; v předmětném volebním okrsku se jednalo o 60 z 953 voličů. Výsledné procento volebního zisku v dané lokalitě pro volební stranu ÚFO je zřetelně ovlivněno nízkou volební účastí. Konstatoval, že informace z veřejných informačních zdrojů, na které poukázal navrhovatel, nejsou průkazné a nemají žádnou vypovídací hodnotu. Volební strana ÚFO dokonce očekávala lepší volební výsledek, a to vzhledem k velké aktivitě kandidáta T. G. Vzhledem k výsledkům dokazování v předmětné věci právní zástupce volební strany ÚFO navrhl zamítnutí podaného návrhu pro nedůvodnost.
15. Soud při jednání v souladu s § 52 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), z vlastní iniciativy provedl důkaz sdělením Českého statistického úřadu ze dne 24. 10. 2018, č. j. CSU-03145/2018-03, ze kterého vyplynulo, že pokud by nebyly započítány výsledky hlasování z volebního okrsku č. 1014 (Předlice), tj. jako by zde nebyl odevzdán žádný platný hlas, nedošlo by ke změně rozdělení mandátů – zůstalo by zachováno původní rozdělení mandátů jednotlivým volebním stranám, pořadí zvolených členů zastupitelstva a pořadí jejich náhradníků. Volební dokumentace 16. Soud si vyžádal u volebního orgánu příslušnou volební dokumentaci. Ze zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 1014, týkajícího se hlasování ve volbách do Zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem – město, soud zjistil, že při hlasování a zjišťování výsledků hlasování nebyly okrskové volební komisi podány stížnosti ani oznámení; tento zápis je podepsán všemi osmi členy okrskové volební komise. Posouzení věci soudem 17. Podle § 90 odst. 1 s. ř. s. se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je výše citovaný volební zákon (zákon č. 491/2001 Sb.), podle jehož § 60 odst. 1 se podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, přičemž návrh je třeba podat nejpozději deset dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí.
18. Před vlastním meritorním projednáním podaného návrhu se soud nejprve zabýval tím, zda nejsou dány nějaké překážky, které by mu bránily o předmětném návrhu věcně rozhodnout. Dospěl přitom k závěru, že žádné takové překážky nejsou dány, neboť návrh byl podán u věcně a místně příslušného soudu v zákonem stanovené desetidenní lhůtě po vyhlášení výsledků voleb a navrhovatel byl k podání návrhu aktivně legitimován, neboť byl ke dni konání voleb zapsán ve stálém seznamu voličů pro volby do Zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem – město.
19. Navrhovatel se domáhal alternativně vyslovení neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování ve volbách do zastupitelstva. V souladu s § 90 odst. 2 větou první s. ř. s. ve spojení s § 60 odst. 1 volebního zákona jsou v řízení o návrhu na neplatnost voleb a neplatnost hlasování účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena. Volebním orgánem v daném případě je v souladu s úpravou obsaženou v hlavě II volebního zákona Úřad městského obvodu Ústí nad Labem – město. Navrhovatel ve svém návrhu napadal volbu kandidátů za volební stranu ÚFO, a proto je v souladu s § 90 odst. 2 větou první s. ř. s. dalším účastníkem řízení i tato volební strana.
20. Soudnictví ve věcech volebních je upraveno v části třetí hlavě II dílu 4 s. ř. s. a v hlavě VII volebního zákona. V těchto předpisech sice není pro soudní přezkum voleb výslovně stanovena zásada koncentrace řízení, ovšem podle názoru soudu tento princip implicitně vyplývá z obsahu jednotlivých ustanovení uvedených předpisů. V § 60 odst. 1 volebního zákona je výslovně předepsána desetidenní lhůta, ve které je možné podat návrh na neplatnost voleb, hlasování či volby kandidáta. Je nepochybné, že podání učiněné po uplynutí desetidenní lhůty je podání opožděné, které je třeba z tohoto důvodu odmítnout. V § 90 odst. 3 s. ř. s. je pak stanoveno, že soud rozhodne usnesením do dvaceti dnů poté, kdy návrh došel soudu. Dále je v citovaném ustanovení výslovně uvedeno, že jednání není třeba nařizovat. Z této poměrně krátké lhůty pro rozhodnutí a ze skutečnosti, že není nutno nařizovat jednání ve věci, vyplývá jednoznačně zákonodárcův záměr, aby ve věcech platnosti voleb, platnosti hlasování a platnosti volby kandidáta bylo meritorně rozhodnuto rychle a otázka platnosti výsledků voleb byla v krátké době postavena na jisto. Podmínkou rychlého rozhodnutí bez nařízení jednání je však to, že navrhovatel uplatní veškeré své námitky včetně navrhovaných důkazů již ve svém podání, jímž seřízení zahajuje. Z uvedených skutečností tedy podle názoru soudu vyplývá, že soudní přezkum voleb je ovládán zásadou koncentrační, a proto není možno k námitkám uplatněným po lhůtě pro podání návrhu přihlížet (obdobně viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2004, č. j. Vol 13/2004-91, publ. pod č. 472/2005 Sb. NSS, dostupné na www.nssoud.cz, nebo nález Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 6/11, odst. 23, dostupný na nalus.usoud.cz). Z těchto důvodů se soud nemohl zabývat tvrzeními navrhovatele vznesenými nově až při jednání, že ve volebním okrsku Předlice došlo k razantnímu navyšování počtu voličů a že T. G. se jednal amorálně, obzvlášť pokud napadal volební stranu PRO! Ústí. V obou případech se jedná o nepřípustné nové námitky.
21. Podle § 60 odst. 3 volebního zákona „[n]ávrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, pokud má za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb.“ Podle odstavce 2 téhož ustanovení „[n]ávrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky hlasování.“ Z citovaných ustanovení vyplývá, že návrh na neplatnost voleb, resp. hlasování, je důvodný při splnění třech předpokladů, kterými jsou protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty, jakož i to, že tato protizákonnost ovlivnila (nikoli pouze mohla ovlivnit) výsledek voleb jako celek, resp. výsledek hlasování, a to hrubým způsobem. Protizákonnost musí dosahovat takové intenzity, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo (tzv. „zatemnění“ volebního výsledku).
22. Tyto jednotlivé předpoklady pro vyslovení neplatnosti voleb či hlasování ve volbách, které formuloval Nejvyšší správní soud ve svém usnesení ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004-12, publ. pod č. 354/2004 Sb. NSS, dostupném na www.nssoud.cz, musí být splněny kumulativně. To znamená, že pokud kterýkoli z těchto předpokladů nenastal či nebyl prokázán, není možné návrhu vyhovět.
23. Navrhovatel se ve svém návrhu omezil toliko na zpochybnění výsledků voleb ve volebním okrsku č. 1014 (Předlice) z důvodu možného kupčení s hlasy a žádné jiné důvody tvrzené neplatnosti voleb a hlasování neoznačil. Soud si proto od Českého statistického úřadu vyžádal sdělení o tom, jak by se na celkovém výsledku voleb do Zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem – město projevilo, pokud by navrhovatelem zpochybněné výsledky z uvedeného okrsku nebyly zohledněny. Jak vyplývá z výše citovaného sdělení Českého statistického úřadu ze dne 24. 10. 2018, jímž soud při jednání provedl důkaz, vyloučení navrhovatelem zpochybňovaných výsledků hlasování ve volebním okrsku č. 1014 (Předlice), tj. stav, jako by zde nebyl odevzdán žádný platný hlas, by nevedlo ke změně rozdělení mandátů jednotlivým volebním stranám, ani ke změně pořadí zvolených členů zastupitelstva a pořadí jejich náhradníků.
24. Z toho lze podle názoru soudu učinit jednoznačný závěr, že i kdyby se prokázalo navrhovatelem tvrzené protiprávní kupčení s hlasy ve volebním okrsku č. 1014, nemohlo by to ovlivnit celkový výsledek voleb do Zastupitelstva městského obvodu Ústí nad Labem – město. Soud proto konstatuje, že v daném případě nemohla být naplněna zákonná podmínka pro vyslovení neplatnosti voleb či hlasování vyžadující porušení ustanovení volebního zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb či hlasování, když k žádnému (natožpak hrubému) ovlivnění těchto výsledků zjevně nedošlo. Skutečnost, že možné kupčení s hlasy nebylo v daném případě způsobilé ovlivnit výsledky voleb či hlasování, pochopitelně nic nemění na tom, že takové jednání je protiprávní a jeho případným aktérům hrozí trestní postih. Posouzení konkrétního jednání jednotlivých osob, které se na tvrzeném kupčení s hlasy měly podílet, však nepřísluší volebnímu soudu, nýbrž orgánům činným v trestním řízení.
25. Za dané procesní situace shledal soud nadbytečným posuzovat naplnění prvních dvou předpokladů důvodnosti návrhu, jak byly nastíněny shora (existence protizákonnosti a její souvislost s celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stanu), a rovněž tak provádět navrhovatelem požadované dokazování, neboť žádný z jím navržených důkazů (včetně výslechu svědka A. J.) není způsobilý jakkoli zvrátit zjištění, že k hrubému ovlivnění výsledků voleb či hlasování reálně nedošlo.
26. Na tomto místě soud připomíná, že podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, dostupného na nalus.usoud.cz., platí, že „… je lid zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá.“ Ve shodě s názorem Krajského soudu v Plzni vyjádřeným v jeho usnesení ze dne 16. 11. 2006, č. j. 57 Ca 148/2006-40, k tomu zdejší soud dodává, že řízení o návrhu na neplatnost hlasování a voleb do zastupitelstev obcí je řízením sporným, pro které platí povinnost navrhovatele tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti [§ 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] a označit důkazy k prokázání svých tvrzení [§ 101 odst. 1 písm. b) a § 120 o. s. ř.]. Soud v takovém řízení nemůže doplňovat či domýšlet chybějící tvrzení navrhovatele, jakož i z vlastní iniciativy dohledávat důkazy; v opačném případě by narušil rovnost účastníků řízení podle čl. 1 Listiny základních práv a svobod vyjádřenou v § 36 odst. 1 s. ř. s.
27. Za situace, kdy navrhovatel nad rámec výše uvedeného ve svém návrhu netvrdil (ani neprokazoval) žádné jiné porušení volebního zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb či výsledky hlasování, soud uzavírá, že jeho návrh na vyslovení neplatnosti voleb ani jeho návrh na vyslovení neplatnosti hlasování neshledal důvodnými, a proto oba tyto návrhy zamítl. V souladu s § 90 odst. 3 s. ř. s. soud o těchto návrzích rozhodl usnesením ve dvacetidenní lhůtě od jejich doručení.
28. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 93 odst. 4 s. ř. s, podle kterého v řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo.
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.