40 C 107/2025 - 51

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Zbyňkem Řezáčem, LL.M., ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] pro zaplacení 19 088 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 088 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 088 Kč ve výši 12,75 % od 5. 10. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 21 903,50 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podáním ze dne 12. 5. 2025 domáhala u Obvodního soudu pro Prahu 1 po žalované zaplacení částky 19 088 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 5. 10. 2024 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Svůj nárok žalobkyně dovozovala z uplatněného práva na odstoupení od smlouvy uzavřené distančním způsobem dne 2. 9. 2024, jejímž předmětem byla koupě [právnická osoba] (dále jen „Tablet“). Kupní cena byla sjednána ve výši 19 088 Kč a byla žalobkyní zaplacena na základě daňového dokladu vystaveného žalovanou dne 4. 9. 2024 se splatností do 11. 9. 2024. Tablet byl na základě kupní smlouvy žalovanou zasílán žalobkyni prostřednictvím doručovatele s tím, že tento byl žalobkyni doručen dne 6. 9. 2024 v čase cca 11:10 hod. Po rozbalení zásilky žalobkyně shledala, že Tablet vykazuje vady, a to ve formě prasklého displeje a vyboulené zadní strany přístroje. Žalobkyně e-mailem téhož dne v 11:45 hod. o této skutečnosti informovala žalovanou a k její žádosti zaslala ve 14:33 hod. žalované fotodokumentaci Tabletu i jeho balení. Dne 11. 9. 2024 učinila žalobkyně osobně na prodejně žalované odstoupení od kupní smlouvy, spojenou s žádostí o vrácení uhrazené kupní ceny. Žalobkyně následně dne 17. 9. 2024 učinila v rámci telefonického hovoru opětovné odstoupení od kupní smlouvy. Na toto reagoval žalovaný odmítnutím reklamace vadného plnění a odmítnutím vrácení zaplacené kupní ceny s tvrzením, že žalovaná předala doručovateli zásilku nepoškozenou a při přepravě rovněž dle sdělení přepravce nebyla tato poškozena, a tedy poškození Tabletu musela svou neodbornou manipulací způsobit žalobkyně. Žalobkyně e-mailem a dopisem ze dne 19. 9. 2024 opětovně odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovanou k vrácení kupní ceny. Žalobkyně neobdržela po výzvách kupní cenu zpět, a to přestože Tablet předala žalované již dne 11. 9. 2024. Žalobkyně se obrátila na Českou obchodní inspekci s žádostí o pomoc, přičemž tento alternativní způsob řešení sporu byl neúspěšný, když žalovaná setrvala na své argumentaci a nabídla žalobkyni toliko slevu na jiné zboží ve výši 3 000 Kč v případě, že bude věc okamžitě ukončena. Na toto žalobkyně nepřistoupila a uplatnila svůj nárok na vrácení kupní ceny po odstoupení od smlouvy u Obvodního soudu pro Prahu 1.

2. K žalovanou uplatněnému nároku za žalobkyní žalobkyně uvedla, že tento nárok neuznává ani co do základu, neboť není právně podložen. Ze strany žalobkyně došlo k poškození Tabletu, tento byl poškozen již k okamžiku jeho předání žalobkyni od dopravce, jak zjistila ihned po rozbalení. Dále odkázala na charakter započítávané pohledávky žalované za žalobkyní, kterou žalobkyně považuje za nezpůsobilou k započtení. Nadto žalobkyně poukázala, že žalovaná svou pohledávku poprvé uplatnila až v průběhu soudního řízení v rámci svého vyjádření a u žalobkyně jej nikdy neuplatnila. Žalobkyně dále sporovala, že by k poškození Tabletu mohlo dojít způsobem uváděným žalovanou, tedy neodbornou manipulací a pádem, což jí potvrdil i odborník v dané oblasti. V neposlední řadě žalobkyně odkázala na výsledky svého pátrání k samotné žalované, když má za to, že podle sdílených zkušeností zákazníků žalované není výjimečné, že ze strany žalované jsou zákazníkům zasílány poškozené věci stejně, jako tomu bylo u žalobkyně.

3. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala. Namítla, že Tablet předala k přepravě bez zjevných vad. Žalobkyně v rámci svého prvního e-mailu žalované sdělila, že Tablet přišel poškozený, když „se asi během odlomil kousek displeje, takže je na levé straně displej křuplý a zezadu na stejné místě je vypouklý zadní obal …Chtěla jsem se tedy zeptat, jak mohu tablet vrátit? Popřípadě, kdyby nebylo to poškození nějak extra závadné (což já amaterským okem nedokážu rozpoznat), tak bych si tablet klidně nechala, ale v tom případě bych ráda požádala o nějakou slevu.“ Dále žalovaná uvedla, že se žalobkyně osobně dne 11. 9. 2024 dostavila do kamenné prodejny žalobkyně za účelem Tablet vrátit. Žalovaná přijala Tablet do reklamačního řízení, které skončila sdělením žalobkyni ze dne 17. 9. 2024, ve kterém žalobkyni informovala o zamítnutí reklamace, neboť k mechanickému poškození muselo podle názoru žalované dojít až po převzetí Tabletu žalobkyní. Dále žalovaná uvedla, že na základě odstoupení žalobkyně od smlouvy ze dne 19. 9. 2024 došlo k zániku kupní smlouvy, přičemž žalobkyně Tablet žalované odevzdala, tato však odmítá žalované vydat kupní cenu, a to z důvodu uplatněného nároku na náhradu škody ve výši 21 990 Kč, jako nákladů nezbytných k uvedení Tabletu do původního stavu provedením autorizované opravy. Žalovaná proto žalobkyni vyzvala k náhradě škody a v řízení uplatnila kompenzační námitku v podobě tohoto svého nároku za žalobkyní vůči žalobou uplatněnému nároku na vydání bezdůvodného obohacení z titulu nevrácené kupní ceny po platném odstoupení od smlouvy. Částku ve výši 2 902 Kč, jakožto rozdíl mezi nárokem žalované a nárokem žalobkyně žalovaná v řízení nepožadovala a trvala toliko na kompenzační námitce v plném rozsahu žalobou uplatňovaného nároku s tím, že svou pohledávku za žalobkyní započetla na pohledávku žalobkyně vůči žalované.

4. Obvodní soud pro Prahu 1 vydal dne 20. 5. 2025 elektronický platební rozkaz č. j. EPR [č. účtu]-6, kterým žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 088 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Elektronický platební rozkaz byl odporem žalované ze dne 21. 5. 2025 zrušen.

5. Mezi stranami nebylo sporné samotné uzavření kupní smlouvy Tabletu, dále že žalovaná předala Tablet k přepravě společnosti PPL dne 5. 9. 2024 a že tato společnost předala žalobkyni dne 6. 9. 2024 zásilku obsahující tablet. Sporným nebylo ani řádné uplatnění práva žalobkyně na odstoupení od smlouvy dne 19. 9. 2024. Sporným nebylo ani zaplacení celé kupní ceny ze strany žalobkyně žalované. Rovněž nebylo sporné, že žalobkyně dne 11. 9. 2024 předala žalované Tablet a že žalovaná žalobkyni nevrátila kupní cenu ve výši 19 088 Kč, kterou žalobkyně na základě uzavřené kupní smlouvy po jejím uzavření žalované zaplatila. Sporným zůstala otázka, zda poškození Tabletu způsobila žalobkyně svou neodbornou manipulací, či k poškození došlo při přepravě po předání společnosti PPL, či byl Tablet poškozen již před odesláním. Dále zůstal sporným nárok žalované na započtení své pohledávky za žalobkyní ve výši 21 990 Kč z titulu náhrady škody, a současně samotný základ nároku žalované na úhradu předmětné částky.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

7. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo k uzavření kupní smlouvy k objednávce žalobkyně ze dne 2. 9. 2024, na jejímž základě žalobkyně zakoupila u žalované distanční formou Tablet za kupní cenu 19 490 Kč, hadřík z mikrovlákna za kupní cenu 0 Kč, žalobkyni byla poskytnuta žalovanou sleva ve výši 600 Kč a současně se žalobkyně na základě kupní smlouvy zavázala uhradit poplatek za platbu dobírkou ve výši 99 Kč a náklady na dopravné prostřednictvím kurýra PPL ve výši 99 Kč. Dne 6. 9. 2024 po obdržení zásilky žalobkyně e-mailovou formou komunikovala se žalovanou a v rámci této komunikace zaslala žalované fotografie poškozeného Tabletu spolu s uvedením, že tento stav Tablet vykazoval již při převzetí zásilky po jejím rozbalení. Žalobkyně dne 11. 9. 2024 předala Tablet žalované s uplatněním svého práva na odstoupení od smlouvy Žalovaná sdělila žalobkyni, že neuznává reklamaci, neboť Tablet v okamžiku předání k přepravě nevykazoval tvrzené vady. Žalobkyně odstoupila písemně od kupní smlouvy dne 19. 9. 2024. Žalobkyně žalovanou marně vyzvala před podáním žaloby k úhradě (Objednávka č. [hodnota] ze dne 2. 9. 2024, shodná tvrzení účastníků, e-mailová komunikace mezi účastníky spolu s přiloženými fotografiemi, reklamační protokol č. [hodnota] ze dne 11. 9. 2024, odstoupení od smlouvy vč. dodejky ze dne 19. 9. 2024, předžalobní výzva)

8. Soud provedl výše označené důkazy navržené účastníky. Důkazní návrhy žalobkyně výpisem ze seznamu hovorů, negativními recenzemi, vyrozuměním [právnická osoba] se stanoviskem, výzvou žalované ze dne 26. 6. 2025 a svědeckým výslechem [adresa] soud pro nadbytečnost zamítl a důkazy neprovedl. K tomuto soud přistoupil na základě závěru, že k rozhodnutí ve věci již provedené důkazy byly dostatečnými podklady. Soud současně nevyhověl důkazním návrhům žalované ve formě čestných prohlášení, svědeckých výslechů [jméno FO] a Filipa Gajniaka a sdělení společnosti PPL, neboť tyto důkazní prostředky měly sloužit k prokázání oprávněnost kompenzační námitky. Jelikož, jak je níže uvedeno, soud neshledal kompenzační námitku v daném případě přípustnou z důvodu nezpůsobilosti pohledávky žalované k započtení na pohledávku žalobkyně, shledal provádění dokazování ke kompenzační námitce nadbytečným. Současně pak důkazní návrh žalované ve formě sdělení PPL nepovažoval soud za dostatečně konkretizován a tento důkazní návrh tedy nebyl z pohledu soudu natolik konkrétní, aby soud mohl přistoupit k jeho provedení.

9. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují níže uvedený zjištěný skutkový stav souzené věci. V souladu s § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal soud za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků řízení. Svá skutková zjištění soud opřel dále o shora uvedené listinné důkazy. U veškerých provedených důkazů soud neshledal důvodu pro zpochybnění jejich pravosti. Důkazy současně nebyly z pohledu soudu vzájemně si odporující, a proto soud při učinění níže učiněného skutkového závěru vycházel ze všech provedených důkazů.

10. O skutkovém stavu věci byl s ohledem na výše uvedené učiněn tento závěr:

11. Žalobkyně jako spotřebitelka uzavřela distančním způsobem se žalovanou jako podnikatelkou kupní smlouvu. Žalovaná předala předmět koupě žalobkyni prostřednictvím doručující společnosti. Žalobkyně řádně uhradila kupní cenu a následně odstoupila od kupní smlouvy, a to za současného vrácení zakoupeného zboží. Žalovaná i přes výzvu žalobkyně kupní cenu žalobkyni nevrátila. Žalovaná uplatnila vůči žalobkyni nárok na náhradu škody, neboť žalobkyně měla po převzetí zboží toto neodbornou manipulací poškodit.

12. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně:

13. Projednávanou věc soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).

14. Podle § 1721 o. z. má věřitel ze závazku vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

15. Podle § 1724 odst. 1 o. z. projevují smlouvou strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

16. Podle § 1818 o. z. má-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle ustanovení tohoto dílu, nevyžaduje se, aby uvedl důvod, a s právem odstoupit od smlouvy nelze spojit postih. Využije-li spotřebitel právo odstoupit od smlouvy podle ustanovení tohoto dílu, považuje se lhůta pro odstoupení za zachovanou, pokud spotřebitel v jejím průběhu odešle podnikateli oznámení, že od smlouvy odstupuje.

17. Podle § 1829 odst. 1 o. z. může spotřebitel odstoupit od smlouvy uzavřené distančním způsobem nebo od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory ve lhůtě čtrnácti dnů. Není-li dále stanoveno jinak, končí lhůta uplynutím čtrnácti dnů ode dne uzavření smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení o. z. je-li předmětem závazku koupě zboží, končí lhůta uplynutím čtrnácti dnů ode dne, kdy spotřebitel nebo jím určená třetí osoba odlišná od dopravce převezeme zboží.

18. Podle § 1830 odst. 1 o. z. může spotřebitel odstoupit od smlouvy jakýmkoli jednoznačným prohlášením učiněným vůči podnikateli.

19. Podle § 1831 odst. 1 o. z. odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, zašle nebo předá podnikateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, zboží, které od něho obdržel, ledaže mu podnikatel nabídl, že si zboží sám vyzvedne. Lhůta je zachována, pokud spotřebitel odešle zboží před jejím uplynutím.

20. Podle § 1832 odst. 1 o. z. odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu podnikatel bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky včetně nákladů na dodání, které od něho na základě smlouvy přijal, stejným způsobem. Podnikatel vrátí spotřebiteli přijaté peněžení prostředky jiným způsobem jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasil a pokud mu tím nevzniknou další náklady.

21. Podle § 1833 o. z. odpovídá spotřebitel podnikateli pouze za snížení hodnoty zboží, které vzniklo v důsledku nakládání s tímto zbožím jinak, než je nutné k tomu, aby se seznámil s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží. To neplatí, pokud podnikatel nesdělil spotřebiteli údaje podle § 1820 odst. 1 písm. i).

22. Podle § 1909 o. z. splněním dluhu závazek zaniká.

23. Podle § 1911 o. z. mají-li si strany navzájem plnit zároveň, může splnění požadovat jen ta strana, která sama dluh již splnila, nebo je ochotna a schopna splnit dluh současně s druhou stranou.

24. Podle § 1913 o. z. jedna strana nemůže odepřít plnění ani odstoupit od smlouvy proto, že dluh druhé strany vzniklý z jiného právního důvodu nebyl splněn řádně a včas.

25. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

26. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Podle § 1982 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

28. Podle § 1987 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

29. Podle § Podle § 2079 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

30. Podle § 2082 odst. 1 o. z. přechází na kupujícího nebezpečí škody na věci současně s nabytím vlastnického práva. Nabude-li kupující vlastnické právo před odevzdáním věci, má prodávající až do odevzdání věci práva a povinnosti schovatele.

31. Podle § 2159 odst. 2 o. z. má-li prodávající kupujícímu věc odeslat, je kupujícímu odevzdána v okamžiku, kdy ji spotřebiteli nebo jím určené osobě předá dopravce. Určil-li však dopravce kupující, aniž mu byl prodávajícím nabídnut, je věc kupujícímu odevzdána v okamžiku, kdy ji prodávající předá tomuto dopravci; práva kupujícího vůči dopravci tím nejsou dotčena.

32. Podle § 2160 odst. 1 o. z. převzetím koupené věci nabývá kupující k věci vlastnické právo.

33. Soud výše uvedený závěr o skutkovém stavu podrobil právnímu posouzení optikou citované právní úpravy a uzavřel, že žalobou uplatněný nárok žalobkyně je v celém rozsahu důvodný. Současně dospěl k závěru, že kompenzační námitka žalované není přípustná.

34. Mezi účastníky nebylo sporu nejen o samotném vzniku smluvního vztahu na základě kupní smlouvy, ale současně i o řádně a včas uplatněném právu žalobkyně na odstoupení od smlouvy a o tom, že žalobkyně žalované vrátila Tablet, jakožto předmět koupě. Sporným v řízení toliko zůstalo, zda byla žalovaná povinna vrátit žalobkyni kupní cenu a zda žalované vznikl nárok na náhradu škody, jenž uplatnila v rámci kompenzační námitky a jenž započetla vůči nároku žalobkyně na vrácení kupní ceny.

35. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaná předala žalobkyni předmět koupě prostřednictvím doručovatele. Žalobkyně po převzetí věci provedla její obhlídku a informovala žalovanou o vadách, které zboží vykazovalo již k okamžiku převzetí, a tedy i přechodu nebezpečí škody. Z níže uvedených důvodů se soud v řízení nevěnoval zkoumání validity sporných tvrzení obou zúčastněných stran bez/vadnosti zboží v okamžiku jeho převzetí žalobkyní a validity tvrzení žalované, že bezvadné zboží žalobkyně svou neodbornou manipulací poškodila.

36. S ohledem na předmět řízení se soud prioritně věnoval zjištění, zda na straně žalobkyně vznikl nárok na vydání částky, jež je žalobou žádána. Zde dospěl k závěru, že žalobkyně předmětnou částku uhradila na vrub žalované sjednaným způsobem, a to jako kupní cenu za zboží, jež si žalobkyně objednala. Žalobkyně následně využila svého práva na odstoupení od smlouvy, plynoucí jednak ze samotného postavení žalobkyně jako spotřebitelky, jednak z charakteru smlouvy, která byla uzavřena distanční formou. Žalobkyně převzala zboží dne 6. 9. 2024 a dne 11. 9. 2024 osobně učinila v kamenné prodejně žalované odstoupení od smlouvy za současného předání zboží žalované. Následně žalobkyně písemně dne 19. 9. 2024 zopakovala uplatnění svého práva na odstoupení od smlouvy. Z tohoto soud uzavřel, že žalobkyně již dne 11. 9. 2024, tj. 5 dní po převzetí zboží, řádně uplatnila právo na odstoupení od smlouvy. Současně téhož dne žalobkyně předala žalované zboží. Žalovaná na základě této skutečnosti byla povinna bezodkladně, nejpozději do 25. 9. 2024 vrátit žalobkyni kupní cenu. Jelikož žalovaná takto nekonala, a nejen ke dni podání žaloby, ale ani ke dni vydání rozsudku nevrátila žalobkyni kupní cenu, shledal soud žalobu s nárokem na zaplacení částky 19 088 Kč důvodnou.

37. Soud současně shledal důvodnou i žalobní nárok úrok z prodlení. Žalovaná je od 26. 9. 2024 nepřípustně v prodlení s vrácením kupní ceny po řádném uplatnění práva žalobkyně jako spotřebitelky na odstoupení od smlouvy. Jelikož žalobkyně požadovala úrok z prodlení ode dne 5. 10. 2024, ve kterém již žalovaná byla objektivně v prodlení, vyhověl soud i tomuto žalobnímu žádání.

38. K obraně žalované a uplatněné kompenzační námitce soud uzavírá, že v případě nároku žalované na náhradu škody se objektivně jedná o spornou pohledávku, a tedy nezpůsobilou k započtení. Žalobkyně již v samotné žalobě fakticky popřela základ nároku žalované na náhradu škody, když tvrdila, že zboží bylo k okamžiku převzetí od dopravce, tedy k okamžiku přechodu nebezpečí škody již poškozeno. Na této své obraně žalobkyně setrvala i v průběhu řízení. Jakkoliv skutečnost, že dlužník pohledávku neuznává a odmítá ji uhradit, není bez dalšího důvodem pro závěr, že jde o pohledávku nejistou nebo neurčitou (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 684/2020, a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017) soud považuje žalovanou uplatněnou pohledávku za nezpůsobilou k započtení. Za pohledávku nejistou totiž může být považována například pohledávka na náhradu škody proti škůdci, který způsobil škodu, nicméně prozatím nelze zjistit nebo není zjištěno, v jaké výši. Nebo může jít o pohledávku, u níž není najisto postaveno, kdo je dlužníkem, například není doposud zjištěno, kdo byl skutečným škůdcem; případně probíhá spor o to, zda došlo k platnému postoupení pohledávky či jinému převodu. Žalovanou uplatněný nárok vychází z pohledávky na náhradu škody, u níž není dosud jednoznačně určen škůdce a současně i není dostatečně zjištěna škoda. K tomuto soud uvádí, že žalovanou označený důkazní prostředek k tvrzení o výši škody, který spočíval v ceníku oprav nepovažuje soud za dostatečný podklad pro jednoznačné určení výše škody. Samotné dokazování k nároku žalované uplatněném v kompenzační námitce by svým rozsahem daleko překročilo náročnost dokazování nezbytného pro posouzení žalobou uplatněného nároku. K tomuto soud doplňuje, že k nároku žalované uplatněnému v rámci kompenzační námitky by bylo nezbytné provést dokazování nejen k ověření validity tvrzení žalované o bezvadnosti Tabletu v době jeho zabalení žalovanou a předání k přepravci a o tom, že v průběhu přepravy nedošlo k poškození zásilky, ale současně by bylo nezbytné zkoumat příčinu poškození Tabletu. Soud by tedy k nároku žalované musel vést dokazování za účelem zjištění, zda žalovanou tvrzená neodborná manipulace (pravděpodobný pád zařízení na pevnou podložku) mohl být s největší pravděpodobností příčinou poškození, které Tablet vykazuje. V řízení by se tedy nezkoumalo toliko, zda žalovaná zboží tzv. vyskladnila v bezvadném stavu, ale i jaký děj mohl vést ke vzniku poškození, které Tablet vykazuje. Z daného je patrné, že dokazování nezbytné k posouzení důvodnosti nároku žalované by bylo výrazně složitější a fakticky by vedlo k nepřípustnému protahování řízení o nároku žalobkyně. Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru o nekompenzabilitě pohledávky žalované za žalobkyní. Soud proto výrokovou částí tohoto rozsudku vyhověl žalobě žalobkyně, aniž by jakkoliv ve výsledné částce přisouzené žalobkyni zohlednil žalovanou uplatňovaný nárok.

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 903,50 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 088 Kč, sestávající z částky 1 900 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, sepis a podání žaloby ze dne 12. 5. 2025, porada ze dne 23. 7. 2025, replika ze dne 30. 7. 2025, a účast na soudním jednání dne 13. 1. 2026), včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. tj. celkem 14 100 Kč. Dle § 13 odst. 5 a. t. pak právnímu zástupci žalobkyně náleží také náhrada cestovních výdajů za cestu z [adresa] a zpět k ústnímu jednání konanému dne 13. 1. 2025. Za cestu konanou osobním automobilem značky [Anonymizováno] RZ [SPZ] při kombinované spotřebě dle technického průkazu 6,3/100 km, při vzdálenosti [Anonymizováno] km na jedné cestě, ceně motorové nafty ve výši 34,10 Kč/litr (§ 4 písm. c) vyhlášky č. 573/2025 Sb). a sazbě základní náhrady 5,90 Kč/km (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 573/2025 Sb.) činí cestovné 2 140,85 Kč, neboť výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty činí za obě cesty částku 571,45 Kč a náhrada za amortizaci vozidla za obě cesty činí částku 1 569,40 Kč. S cestovným je pak spjato právo právního zástupce žalobkyně na náhradu ztraceného času ve smyslu § 14 odst. 3 a. t., a to za celkem 8 započatých půlhodin při délce jedné cesty převyšující 1,5 hodiny v celkové výši 1 200 Kč. Dále soud přiznal žalobkyni náhradu daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 440,85 Kč ve výši 3 662,60 Kč. Následně soud provedl halířové zaokrouhlení výsledné částky 21 903,45 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř.

40. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení delší pariční lhůty neshledal žádného důvodu a ze strany účastníků toto ani nebylo žádáno.

Poučení