40 C 166/2020

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kozákovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou žalobce požaduje na žalované zaplacení částky ve výši 100 000 Kč, se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhá po žalované z titulu ochrany osobnosti náhrady nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč. Žaloba vychází z tvrzení, že žalovaná na žalobci neoprávněně vymáhá částky, které neodpovídají výši dluhu, který má žalobce vůči společnostem [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] a tím obtěžuje žalobce i jeho rodinu, neboť žalobce bydlí s rodiči na stejné adrese. Žalovaná neustále zasílá žalobci dopisy, jejichž obsah žalobce vnímá jako vydírání, psychický nátlak na žalobce pak stupňuje i neustálými sms a emailovými zprávami. Neoprávněnost vymáhání částek dluhu žalobce spatřuje v tom, že dluh nevymáhá jeho vlastník, ale právě žalovaná na základě plné moci. Dle názoru žalobce je přitom k vymáhání dluhu povolán pouze vlastník pohledávky nebo exekutor. Popsané jednání žalované žalobci způsobuje újmu, když pociťuje strach a obtěžování sebe i své rodiny.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že žalobcem zmíněné dluhy vymáhala na základě zmocnění a ve výši požadované tím kterým věřitelem. Pokud jde o společnost [právnická osoba], [IČO], tato předala žalované dne [datum] k vymáhání pohledávku za žalobcem ve výši 4 761 Kč z titulu neuhrazeného úvěru na zákaznickém účtu [číslo]. Ve dnech [datum], [datum] a [datum] došlo k úhradě části pohledávky ve výši 100 Kč, k datu [datum] tedy činila výše pohledávky 4 661 Kč, tedy částku, kterou na žalobci žalovaná požadovala zaplatit. Pokud jde o společnost [právnická osoba], [IČO], tato předala žalované dne [datum] k vymáhání pohledávku za žalobcem ve výši 18 815,27 Kč z titulu neuhrazené čerpané částky na kreditní kartě, evidované pod zákaznickým [číslo]. Za dobu, kdy byla pohledávka ve správě žalované, byly na úhradu dluhu provedeny na účet věřitele dvě platby, a to dne [datum] a [datum], každá ve výši 100 Kč. Z uvedeného plyne, že ke dni [datum] měla žalovaná ve správě pohledávku ve výši 18 815 Kč, ke dni [datum] pak ve výši 18 715 Kč. Pokud jde o [právnická osoba] s.r.o., [IČO] tato předala žalované dne [datum] k vymáhání pohledávku za žalobcem ve výši 23 735,39 Kč z titulu zesplatnění smlouvy o revolvingovém úvěru v důsledku prodlení v placení splátek žalobcem. Za dobu, kdy byla pohledávka ve správě žalované, byly na úhradu dluhu provedeny na účet věřitele tři platby, a to dne [datum] ve výši 200 Kč, dne [datum] ve výši 100 Kč a dne [datum] ve výši 200 Kč. Ke dni [datum] tak měla žalovaná ve správě pohledávku ve výši 23 535,39 Kč. Žalovaná tak poukazuje na to, že uvedené pohledávky vymáhala na základě řádného právního titulu i výši. Navrhuje tedy žalobu v plném rozsahu zamítnout.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

4. Výpisem z webové stránky živé [webová adresa] soud zjistil, že předmětem podnikání žalované je pronájem nemovitostí.

5. Dle prohlášení [právnická osoba] s.r.o. vydaného dne [datum] činila výše pohledávky [právnická osoba] s.r.o. vůči žalobci, evidované na smlouvě [číslo] která byla dne [datum] předána k vymáhání žalované, a která vznikla z důvodu neuhrazení plnění dle zesplatněné smlouvy o revolvingovém úvěru, částku 23 735,39 Kč s tím, jistina nesplacená do rozhodného dne činila 17 583,39 Kč a dlužné splátky splatné do rozhodného dne 2 263,51 Kč a náklady a poplatky dle smlouvy o úvěrovém rámci 3 933,58 Kč (prohlášení [právnická osoba] s.r.o. z [datum]). Prohlášením ze dne [datum] [právnická osoba] s.r.o. potvrdila příjem plateb na tuto smlouvu ve výši 200 Kč z [datum], 100 Kč z [datum] a 200 Kč z [datum], přičemž tyto platby byl na smlouvu připsány během správy smlouvy žalovanou (prohlášení [právnická osoba] s.r.o. z [datum], výpis plateb). Žalovaná pak při vymáhání pohledávky jednala na základě plné moci udělené jí [právnická osoba] s.r.o. dne [datum], která ji rovněž opravňovala i k inkasu dlužných částek (plná moc z [datum]). Dopisem ze dne [datum] nazvaným„ Osobní návštěva z inkasního oddělení“, hozeným do poštovní schránky žalobce, pracovník žalované žalobci sdělil, že byl zmocněn žalovanou ve věci vyřízení blíže nespecifikovaného dluhu žalobce vůči [právnická osoba] s.r.o. Jelikož dluh nebyl uhrazen, citovaného dne provedl osobní návštěvu žalobce, kterého však nezastihl, a proto ho má žalobce ve vlastním zájmu neprodleně kontaktovat na zanechaném telefonním čísle. V listině je zároveň uvedeno, že jde o poslední možnost žalobce domluvit se na zaplacení. V případě, že tak žalobce neučiní, bude k jeho dluhu přihlíženo tak, že nemá v úmyslu jej zaplatit a následně budou využity všechny možné formy postupů k uspokojení pohledávky. V textu dopisu jsou použity různé fonty, velikosti a ztučnění písma tak, aby bylo zdůrazněno, že žalobce má poslední možnost dluh uhradit.

6. Výše pohledávky společnosti [právnická osoba] vůči žalobci, která byla dne [datum] předána k vymáhání žalované, činila 4 761 Kč a sestávala z jistiny ve výši 3 210 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 401 Kč a poplatků za upomínky ve výši 150 Kč (prohlášení společnosti [právnická osoba] – nedatované / nepodepsané ovšem vytištěné na hlavičkovém papíře této společnosti). Ačkoli toto prohlášení není datováno ani podepsáno, koresponduje s výší pohledávky, jež byla žalovanou vůči žalobci vymáhána dopisy ze dne [datum] a [datum]. Žalovaná pak při vymáhání pohledávky jednala na základě plné moci udělené jí společností [právnická osoba] dne [datum], která ji rovněž opravňovala i inkasu dlužných částek (plná moc z [datum]). Ve dnech [datum], [datum] a [datum] žalobce zaplatil na dlužnou částku po 100 Kč (výpisy z účtu společnosti [právnická osoba] za období září až listopadu 2020). Dopisem ze dne [datum] nazvaným„ Mimosoudní výzva k úhradě“ pracovnice žalované, paní [jméno] [příjmení], sdělila žalobci, že dnem [datum] končí lhůta k úhradě dluhu, který má žalobce u společnosti [právnická osoba], [IČO], na zákaznickém účtu [číslo]. Výše tohoto dluhu pak k datu [datum] činí 8 082 Kč. V případě předání dluhu k soudnímu vymáhání pak může dojít ke zvýšeným nákladům až do výše 7 018 Kč. Dopisem ze dne [datum] nazvaným„ Oznámení o osobní návštěvě našeho inspektora“, byl žalobce pracovnicí žalované, paní [jméno] [příjmení], vyzván k úhradě dluhu vůči společnosti [právnická osoba], [IČO] ve výši 4 661 Kč. Dále byl upozorněn, že v případě, že v uvedeném termínu částku neuhradí nebo se telefonicky neozve, bude dán pokyn k osobní návštěvě jejich inspektora, který může žalobce v brzkém termínu navštívit osobně a bude požadovat zaplacení celé dlužné částky. Dopisem ze dne [datum] nazvaným„ Mimosoudní výzva k úhradě“ pracovnice žalované, paní [jméno] [příjmení], sdělila žalobci, že dnem [datum] končí lhůta k úhradě dluhu, který má žalobce u společnosti [právnická osoba], [IČO]. Výše tohoto dluhu pak k datu [datum] činí 4 661 Kč. V případě předání dluhu k soudnímu vymáhání pak může dojít ke zvýšeným nákladům až do výše 5 203 Kč. Dopisem ze dne [datum] [právnická osoba] [ulice] a [právnická osoba] informovala žalobce, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky se stala majitelkou pohledávky vůči žalobci plynoucí ze smlouvy se společností [právnická osoba] [číslo] (dopis [právnická osoba] [ulice] a [právnická osoba] z [datum]). Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne [datum] (č. j. nečitelné) bylo zjištěno, že dosud nesplacená pohledávka [právnická osoba] [ulice] a [právnická osoba] proti žalobci vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobcem a společností [právnická osoba] dne [datum] činí toliko zákonný úrok z prodlení, když samotná úvěrová smlouva je pro nedostatečné posouzení úvěryschopnosti žadatele neplatná a nárok [právnická osoba] [ulice] a [právnická osoba] tak bylo možné posuzovat pouze z hledisek bezdůvodného obohacení. Postupnými splátkami provedenými v mezidobí však byla celá částka bezdůvodného obohacení žalobcem zaplacena, ujednání o smluvních úrocích, poplatcích a pokutách je pak neplatné (rozsudek Okresního soudu v Trutnově ze dne [datum]). Před zahájením soudního jednání [právnická osoba] [ulice] a [právnická osoba] vyzvala žalobce k zaplacení dlužné částky (předžalobní výzva).

7. Výše pohledávky společnosti [právnická osoba] vůči žalobci, evidované pod zákaznickým [číslo] která byla dne [datum] předána k vymáhání žalované, a která vznikla z důvodu neuhrazení čerpané částky na kreditní kartě, činila 18 815,27 Kč (prohlášení společnosti [právnická osoba] – nedatované / nepodepsané, ovšem vytištěné na hlavičkovém papíře banky). Žalovaná pak při vymáhání pohledávky jednala na základě plné moci udělené jí společností [právnická osoba] dne [datum], která ji rovněž opravňovala i k inkasu dlužných částek (plná moc z [datum]). Ve dnech [datum] a [datum] žalobce na uvedenou pohledávku zaplatil vždy částku 100 Kč (email od externi agentury FBCZ pro žalovanou ze dne [datum], 10:43). Dopisem ze dne [datum] nazvaným„ Zahájení inkasního řízení“ pracovnice žalované, paní [jméno] [příjmení], informovala žalobce o tom, že na základě plné moci udělené společností [právnická osoba], [IČO], žalovaná převzala vymáhání dluhu žalobce vůči jmenované společnosti, evidovaného pod zákaznickým [číslo] který je tvořen dlužnou částkou včetně sankcí a úroků ve výši 18 815 Kč. V případě, že nebude dlužná částka uhrazena v termínu, který byl žalovanou stanoven, a pracovnice žalované nebude žalobcem kontaktována, bude přistoupeno k dalším inkasním akcím. Dopisem ze dne [datum] nazvaným„ Informace o osobní návštěvě našeho inspektora“, byl žalobce požádán o vysvětlení, z jakého důvodu nereaguje na upomínky a neplatí dluh evidovaný pod zákaznickým [číslo] vůči společnosti [právnická osoba] Tento dluh je tvořen dlužnou částkou ve výši 18 815 Kč a prozatím žádnými dalšími zvýšenými náklady na vymáhání. Tučným a zvětšeným fontem písma je pak uvedeno, že v případě, že dluh nebude uhrazen v uvedeném termínu, má žalobce očekávat návštěvu inspektora žalované. Opět standardním fontem i velikostí je pak uvedeno, že žalobce má ještě poslední možnost zabránit zmíněným inkasním postupům a osobní návštěvě inspektora, pokud paní [příjmení] ihned zavolá a domluví se s ní, jak dluh uhradit. Dopisem ze dne [datum] nazvaným„ Osobní návštěva inspektora - nezastižení“ inspektor žalované, pan [jméno] [příjmení], žalobci sdělil, že z důvodu neuhrazení dlužné částky vůči [právnická osoba], evidované pod zákaznickým [číslo] osobně žalobce navštívil, leč jej nezastihl. Opětovně jej proto navštíví dne [datum] v době od 8:00 hod. do 10:00 hod. V případě, že jej opětovně nezastihne a žalobce mu ani nezavolá, bude nucen podniknout další kroky k zajištění úhrady předmětného dluhu. V případě, že obratem dojde k úhradě, nebude nutné další osobní návštěvy realizovat – výše dluhu činí 18 715 Kč.

8. Při jednání, které se ve věci konalo dne [datum], zástupce žalobce uvedl, že pracovníka žalované – inspektora – nikdy nepotkal a pouze četl na internetu, že se s nimi údajně nedá mluvit, vyhrožují a jsou agresivní.

9. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Důkazy listinami, které žalobce navrhl k provedení ke svým podáním ze dne [datum] (exekuční příkaz soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], č.j. [číslo jednací], vyrozumění o zahájení exekuce Mgr. [jméno] [příjmení], č.j. [číslo jednací], usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 47 Co 127/2021-97, předžalobní upomínka ze dne [datum], vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum], ukončení smlouvy o zřízení a vedení účtu ze dne [datum], emailová zpráva z [datum]) a [datum] (odkup pohledávky [číslo] ze dne [datum], oznámení před zahájením soudního řízení ze dne [datum], předsoudní výzva z [datum], oznámení před zahájením soudního řízení ze dne [datum] výzva z [datum]), soud neprovedl z důvodu, že byly dodány opožděně, po uplynutí lhůty poskytnuté ve smyslu ust. §118a odst. 1, 3 o.s.ř. při jednání dne [datum]. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

10. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

11. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

12. Podle ust. §81 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

13. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

14. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle odstavce 2 téhož ustanovení nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

15. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

16. Ke vzniku občanskoprávní povinnosti odčinit nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti člověka musí být splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívajícího buď v porušení, nebo ohrožení osobnosti člověka v jeho fyzické či morální integritě. Zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry člověka (obdobně viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 25 Cdo 8/2020 či ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 30 Cdo 439/2018).

17. Osoba dotčená ve svých osobnostních právech se může ochrany domáhat cestou požadavku, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek, jak zaručuje § 81 odst. 2 o. z. Nejsou-li tyto prostředky postačující, může nastoupit též požadavek na poskytnutí zadostiučinění (§ 2951 odst. 2 o. z.), a to i v peněžité formě. Nemajetková újma se projevuje v těžce definovatelné sféře vnímání obtíží, nepohodlí, stresu, obav a jiných nežádoucích účinků spojených se zásahem zejména do základních lidských hodnot. Dílčí definicí (§ 2956 část věty za středníkem o. z.) bez konkrétnějšího obsahového vymezení je poukaz na duševní útrapy, které se mohou rovněž projevit jako nepříznivý následek zásahu do přirozených práv člověka. Jde o stav, kdy vnímání účinků zásahu přesáhne běžnou úroveň diskomfortu a projeví se v silnější intenzitě pociťovaných nesnází již jako bolestně prožívaná záležitost.

18. Nemajetková újma se odčiňuje jen tehdy, bylo-li to mezi účastníky dohodnuto nebo stanoví-li tak zákon. Zákon tak stanoví například v případě obecné normy ust. § 2956 o. z., podle níž se náhrada poskytuje, jestliže se škodlivý zásah dotkl přirozených práv upravených v první části zákona. Demonstrativním výčtem jsou v § 81 odst. 2 o. z. k těmto základním hodnotám řazeny život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy, jakož i situace spojené se zásahem do osobnostní integrity a zvláštní ustanovení § 2971 o. z., podle nějž odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

19. Účastník tak musí v žalobě skutkově vymezit povahu zásahu, od nějž odvozuje uplatněné právo na peněžitou náhradu, aby soud mohl právně posoudit, zda mu vznikla taková újma, s níž zákon možnost peněžité náhrady spojuje. Žalobce není povinen svůj nárok právně kvalifikovat, je však povinen popsat jím pociťovanou újmu natolik přesně, aby soud mohl posoudit z hlediska právního, zda jde o typovou újmu, s níž zákon výslovně počítá, či o újmu obecnějšího charakteru, jejíž závažnost se odvíjí od zásahu do základních hodnot chráněných první částí občanského zákoníku. V posuzované věci tak soud vedl poučením daným mu při jednání dne [datum] žalobce k tomu, aby uvedl a navrhl důkazy k prokázání všech úkonů, kterými jej žalovaného dle jeho subjektivního vnímání neoprávněně obtěžovala, a to ve vztahu dluhu žalobce vůči společnostem [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba], jak byly popsány výše.

20. K danému poučení žalobce uvedl, že neoprávněné jednání žalované spatřuje v tom, že žalovaná po něm vymáhala zaplacení pohledávek, ačkoli nebyla jejich vlastníkem ani osobou k vymáhání řádně zmocněnou (např. exekutorem). Nadto žalovanou vymáhané pohledávky [právnická osoba] s.r.o., [právnická osoba] a [právnická osoba] ani neodpovídaly realitě. Pokud jde o intenzitu tvrzeného obtěžování, žalobce uvedl, že u dluhu vůči [právnická osoba] mu byla poslána výzva k úhradě ze dne [datum], dále dopis z [datum] nazvaný„ Oznámení o osobní návštěvě našeho inspektora“ a dopis ze dne [datum] nazvaný„ Mimosoudní výzva k úhradě“, v červenci 2021 mu pak nový vlastník pohledávky, [právnická osoba] [ulice] a [právnická osoba] sdělila, že pohledávku odkoupila, tato poté zahájila soudní řízení, v rámci něhož bylo zjištěno, že úvěrová smlouva je neplatná a již poskytnuté splátky žalobce převyšují čerpanou jistinu, z čehož žalobce dovozuje, že„ inkasní“ výzvy žalované v průběhu roku 2020 byly vedeny na neoprávněně vysokou částku.

21. Ohledně svého dluhu u [právnická osoba] s.r.o. žalobce v koncentrační lhůtě uvedl, že dne [datum] obdržel informaci o návštěvě z inkasního oddělení z [datum], v níž nebyla pohledávka nijak specifikována ani nebyla uvedena výše dluhu. K tvrzením a důkazním návrhům uskutečněným po uplynutí koncentrační lhůta pak soud nepřihlížel, soud tak nemohl ověřit, zda se jedná o pohledávku, ohledně které bylo vydáno pravomocné rozhodnutí a zahájeno exekuční řízení či nikoli. V rámci tohoto řízení tak soud posuzoval, zda dopisem ze dne [datum] a v kontextu s důkazy doloženými žalovanou došlo k nepřiměřenému narušení soukromí žalobci či nikoli.

22. Ohledně dluhu vůči [právnická osoba] žalobce v koncentrační lhůtě uvedl, že obdržel informaci o zahájení inkasního řízení z [datum], informaci o osobní návštěvě inspektora ze dne [datum] a informaci o osobní návštěvě inspektora – nezastižení ze dne [datum].

23. Při jednání, která se ve věci konala, pak zástupce žalobce uvedl, že se s inspektorem nikdy nesetkal, na zasílané výzvy žalobce ani on nijak nereagoval a výši případného dluhu si ani neověřili u svých věřitelů. K tvrzení o telefonickém a emailovém obtěžování nijak nedoložil.

24. V rámci skutkového dokazování žalovaná prokázala, že byla k vymáhání dluhů zmocněna jejich věřiteli a že výše jí vymáhaných dluhů odpovídá výši dluhu tak, jak jí byla předána zmocniteli. Pokud v následném soudním řízení (konkrétně ohledně dluhu vůči společnosti [právnická osoba]) soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o úvěru je neplatná, nelze z této skutečnosti, která vzešla až z proběhlého soudního řízení, dovozovat zlý úmysl žalované, pokud jde o výši vymáhané částky. Žalobce má zajisté pravdu v tom, že právem aprobovanou exekuci může vést jen osoba k tomu určená právními předpisy, tj. soudní vykonavatel či exekutor. V posuzované věci tak nešlo o exekuci v pravém smyslu slova, ale o mimosoudní vymáhání dlužné částky, ve fázi před zahájením soudního jednání. Bylo čistě na žalobci, zda pracovníkům žalované vyhoví či nikoli, jen on sám byl oprávněn posoudit, zda se mu vyplatí požadovanou částku, vzešlou z uzavřených smluv, dobrovolně zaplatit či počkat na případný výsledek soudního řízení. [příjmení] úkon„ vymáhání“ tak soud ve světle shora uvedeného, a na rozdíl od žalobce, nepovažuje za neoprávněný úkon, když k vymáhání pohledávek byla žalovaná prokazatelně od jejich vlastníků zmocněna. Za neoprávněnou nepovažuje ani výši vymáhaných částek, když tato vycházela z žalobcem podepsaných úvěrových smluv.

25. Případné porušení práva na soukromí však soud shledává ve stylu, jakým byly některé z dopisů napsány. Pokud žalovaná profilující se jako agentura na vymáhání dluhu ve svém dopisem střídá fonty a velikosti písma, některé pasáže ztučňuje, a používá silně zvětšené a ztučněné věty obsahující následující formulace:„ Do dnešního dne nebyl uhrazen Váš dluh, proto jsem Vás dnes navštívil osobně.“ nebo„ V případě, že tak neučiníte, bude k Vašemu dluhu přihlíženo tak, že nemáte v úmyslu zaplatit. Následně budou využity všechny možné formy postupů k uspokojení pohledávky.“ Nebo„ Pokud v uvedeném termínu částku neuhradíte, či nás nebudete kontaktovat na telefonním čísle [tel. číslo] nebo [tel. číslo], dáme pokyn k osobní návštěvě našemu inspektorovi. Ten Vás může v brzkém termínu navštívit osobně a bude po Vás vyžadovat ok.. (nečitelné) zaplacení celé dlužné částky“ (citace z dopisu o osobní návštěvě z inkasního oddělení ohledně pohledávky [právnická osoba] s.r.o., ze dne [datum] a z dopisu – oznámení o osobní návštěvě našeho inspektora z [datum]), jde dle názoru soudu o jednání způsobilé navodit strach adresáta. Stejně tak v dalších předložených dopisech žalovaná vědomě vzbuzuje u adresáta obavu z osobní návštěvy svého inspektora, což soud hodnotí jako skutečnost objektivně způsobilou újmu způsobit, bez ohledu na to, že je žalovaná k „ vymáhání“ či„ inkasu“ dluhu oprávněna.

26. Jelikož však soud v soudním řízení neposuzuje objektivní způsobilost újmu způsobit, ale skutečnost, zda újma byla v konkrétním případě žalobci způsobena, dospěl soud na základě provedeného dokazování (prokázána nebyla ani nadměrná intenzita zasílání dopisů, sms zpráv či telefonátů) a vymezených skutkových tvrzení žalobce (žalobci spíše než zvolená forma a obsah dopisů vadila skutečnost, že dluh„ vymáhala“ soukromá osoba, která není exekutorem ani vlastníkem pohledávky a že výše vymáhaného dluhu neodpovídala skutečnosti) k závěru, že v této konkrétní věci nedosáhla intenzita jednání žalované takové úrovně, aby žalobci jím tvrzenou újmu způsobila, natož aby tato újma dosáhla intenzity, jíž by bylo možné odčinit jen poskytnutím peněžité náhrady nemajetkové újmy. V řízení naopak bylo prokázáno, že částky byly„ vymáhány“ osobou k tomu řádně zmocněnou a ve výši vyplývající ze sdělení zmocnitele, který je vypočetl na základě uzavřených úvěrových smluv. Základní námitky žalobce tak v řízení prokázány nebyly.

27. Vzhledem k uvedenému pak soud uzavřel, že požadavek na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu v penězích není důvodný, a žalobu proto zamítl.

28. V rámci rozhodování o náhradě nákladů řízení soud nicméně přihlédl k částečné relevanci důvodů, pro které žalobce spor zahájil, především však k nemajetnosti žalobce a dospěl k závěru, že výsledkem soudního jednání nemá být další navyšování dluhů u již tak zadlužených osob, které navíc splňují předpoklady pro osvobození od soudních poplatků pro nemajetnost, a ve věci, po předchozím seznámení účastníků, aplikoval ust. § 150 o. s. ř., podle kterého náhradu nákladů řízení ve věci jinak úspěšné žalované nepřiznal.

Poučení