40 C 192/2019-91
Citované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1 § 267 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 13 odst. 3
- o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, 49/1997 Sb. — § 4 odst. 1 § 4 odst. 3 § 4 odst. 6 § 5b odst. 1 § 6 odst. 1
- o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, 120/2001 Sb. — § 44a odst. 1 § 47 odst. 6
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr Ivou Jablonskou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa], [anonymizováno] [číslo], [anonymizována dvě slova] zastoupený advokátem [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa] zastoupený advokátkou [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vyloučení věci z exekuce takto:
Výrok
I. Žaloba s návrhem, aby z exekučního řízení nařízeného [anonymizováno] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a vedeného [exekutorský úřad], soudním exekutorem [titul]. [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka], byla vyloučena movitá věc uvedená v Protokolu o soupise věcí známých z rejstříku, případně seznamu zřízeného ze zákona nebo jiné evidence vedené v souladu se zákonem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], pod položkou [číslo]: [anonymizována dvě slova], poznávací značka: [anonymizováno], výrobce: [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], typ: [anonymizována dvě slova], model: [anonymizováno], výrobní číslo: [číslo], rok výroby: [rok], barva: bílá, modrá, letadlová adresa: [číslo], se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení 8 712 Kč, k rukám zástupce žalovaného, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou domáhá, aby z výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, vedeného oprávněným [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalované] (dále jen„ oprávněný“), proti povinnému [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova], reg. č. [anonymizováno], sídlem [adresa] (dále jen„ povinný“), pod sp. zn. [spisová značka] u Obvodního soudu pro Prahu 9 a u soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení], se sídlem [adresa], pod sp. zn. [spisová značka] byla vyloučena movitá věc sepsaná pod položkou 1: [anonymizována dvě slova], poznávací značka: [anonymizováno], výrobce: [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], typ: [anonymizována dvě slova], model: [anonymizováno], výrobní číslo: [číslo], rok výroby: [rok], barva: bílá, modrá, letadlová adresa: [číslo] v soupisu movitých věcí povinného z [datum] (dále jen předmětná movitá věc) s odůvodněním, že žalobkyni svědčí právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí a to vlastnické právo.
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalobcem je tvrzeno, že exekuční titul byl vydán po uzavření kupní smlouvy ze dne [datum] o koupi předmětu movité věci (dále jen„ kupní smlouva“) s tím, že účastníci kupní smlouvy si jako rozhodné právo k uzavření smlouvy vybrali právo [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země] ([anonymizováno] právo). Kupní smlouva mezi povinným a žalobcem sice byla podepsána [datum], avšak k převodu vlastnického práva předmětu movité věci dochází až zápisem do leteckého rejstříku ČR, což žalobcem bezprostředně učiněno nebylo. Proto se žalobce stal vlastníkem předmětné movité věci až okamžikem zápisu do leteckého rejstříku ČR a z tohoto důvodu nemůže požadovat vyloučení věci z exekuce.
3. Účastníci učinili nesporným, že překlady navržených listin účastníky řízení do českého jazyka jsou odpovídající textu originálů. Že [anonymizováno] právem se rozumí právo [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země]. A že dlužník nesložil částku odpovídající vymáhané pohledávce a exekučním nákladům v řízení vedeném u soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka].
4. Důkazy v řízení provedenými soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Na majetek povinného byla nařízena exekuce prodejem movitých věcí a movité věci byly exekutorem sepsány do soupisu movitých věcí povinného (spis zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], zejména usnesení o pověření soudního exekutora č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí]; spis soudního exekutora [titul]. [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka], zejména vyrozumění o zahájení exekuce č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], exekuční příkaz č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], protokol o soupisu movitých věcí povinného č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí]). Žalobce podal soudnímu exekutorovi dne [datum] návrh na vyškrtnutí předmětné movité věci ze soupisu; tento návrh soudní exekutor svým usnesením z [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] zamítl (návrh na vyloučení věcí ze soupisu movitých věcí z [datum rozhodnutí], usnesení č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí]). Dne [datum] žalobce jako kupující spolu s povinným jako prodávajícím (dále jen„ smluvní strany“) uzavřeli smlouvu o koupi najaté věci, tedy předmětné movité věci, s tím že povinný se zavázal pronajmout a posléze prodat předmětnou movitou věc žalobci a žalobce se zavázal, že předmětnou movitou věc převezme a koupí na základě podmínek kupní smlouvy. Kupní cena měla být zaplacena na účet uvedený dle čl. 1 kupní smlouvy účet vedený u [anonymizována tři slova] [číslo] IBAN: [anonymizováno] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [anonymizováno], BIC: [anonymizováno] Smluvní strany se dohodli dle čl. 4 věta první kupní smlouvy, že s účinností od data dodání do data převodu vlastnického práva bude vrtulník pronajímán kupujícím prodávajícímu a prodávající bude mít výhradní právo na držbu vrtulníku. Dle čl. 5 kupní smlouvy prodávající informoval kupujícího, že úřad pro civilní letectví České republiky (dále jen„ [příjmení]“) nedovolí prodávajícímu převést vlastnictví letounu na kupujícího, dokud [příjmení] neprovede validaci zařízení, které mají být zřízena v České republice pro účely údržby [anonymizována dvě slova]. Dle čl. 5 kupní smlouvy se prodávající a kupující zavazují v souladu se samostatně sjednanou dohodou o spolupráci podepsanou mezi [právnická osoba] [příjmení], prodávajícím a kupujícím spolupracovat za účelem vytvoření servisního střediska pro údržbu [anonymizována dvě slova] na letišti [obec] [část obce] (dále jen„ [anonymizováno]) a zajistit, aby [příjmení] vydala bezpodmínečnou validaci tohoto servisního střediska v plném rozsahu. Dle čl. 5 kupní smlouvy se prodávající zavazuje neprodleně oznámit prodávajícímu, kdy bylo takové servisní středisko zřízeno, a kdy [anonymizováno] vydala takovou validaci (nebo kdy [příjmení] udělí prodávajícímu souhlas s převodem vlastnictví letounu na kupujícího jiným způsobem). Při podání takového oznámení musí prodávající uvést datum, které musí být pracovním dnem, který nastane nejpozději do 30 dnů ode dne zaslání oznámení, ke kterému je prodávající povinen převést vlastnické právo k vrtulníku na kupujícího v souladu s článkem 4.. Dle čl. 5. kupní smlouvy v den převodu vlastnického práva prodávající vyhotoví a doručí kupujícímu potvrzení o převodu vlastnictví a při jeho doručení prodávajícím přejdou na kupujícího veškerá práva prodávajícího a vlastnické právo k vrtulníku prosta veškerých zástavních práv (jiných než povolených zástavních práv). Prodávající je povinen zajistit, aby se v době vyhotovení potvrzení o převodu vlastnictví práv letoun nacházel v České republice nebo v jiné jurisdikci schválené pronajímatelem. Dle čl. 8 věta druhá kupní smlouvy ke dni převodu vlastnického práva a poté je prodávající povinen spolupracovat s kupujícím a podniknout kroky, které kupující může přiměřeně požadovat, aby kupující mohl být registrován jako vlastník vrtulníku a financující strana jako hypotéční věřitel ve věci vrtulníku ve všech příslušných rejstřících nebo u všech příslušných orgánů. Dle čl. 9 písm. d/ kupní smlouvy kupní cena bude kupujícím uhrazena k datu dodání následujícím způsobem: zůstatek ve výši 898 400 EUR platbou na účet prodávajícího. Dle čl. 13 kupní smlouvy se smlouva, jakož i její výklad a jakékoli mimosmluvní závazky vyplývající z kupní smlouvy nebo s ní související, řídí [anonymizována dvě slova] (smlouva o koupi najaté věci ze dne [datum] s přílohami a s překladem do českého jazyka). Žalobce dne [datum] zaslal ze svého účtu [anonymizováno] finanční prostředky ve výši 898 400 EUR ve prospěch povinného na účet vedený u [anonymizována tři slova] č. [bankovní účet] jehož majitelem je pan [jméno] [příjmení], [datum narození] s údajem platby: doplatek kupní ceny za helikoptéru dle smlouvy o nákupu [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [číslo] (oznámení o provedení platby ze dne [datum] s překladem do českého jazyka, sdělení [anonymizována tři slova] z [datum] včetně příloh, výpis z účtu za období [datum] do [datum]). V písemnosti adresované [anonymizováno] soudu v [anonymizováno] (exekuční soud) ke sp.zn. [anonymizováno] [příjmení] [číslo] zástupce povinné uvádí, že povinná žádný účet u [anonymizována tři slova] nemá (námitka ze dne [datum] ke sp.zn. [anonymizováno] [příjmení] [číslo] s překladem do českého jazyka). [anonymizována tři slova] ve svém vyjádření ze dne [datum] uvádí, že ve prospěch povinné nevede žádné konto (prohlášení [anonymizována tři slova] ze dne [datum] s překladem do českého jazyka). Předmětná movitá věc byla zapsána do leteckého rejstříku dne [datum], kdy zapsaným vlastníkem je povinný a provozovatelem [právnická osoba], [IČO] (záznam z leteckého rejstříku). Rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], na jehož základě bylo rozhodnuto o změně vlastník movité věci a to tak, že vlastnictví přechází z povinného na žalobce, s tím že [anonymizováno] vydal žalobci osvědčení o zápisu do leteckého rejstříku, jemuž byl dne [datum] změněn záznam o provozovateli/vlastníka v palubním deníku předmětné movité věci, bylo zrušeno rozhodnutím ministerstva dopravy – odboru civilního letectví [číslo jednací] ve zkráceném přezkumném řízení. Rozhodnutí ministerstva dopravy – odboru civilního letectví [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] byl zrušeno rozhodnutím ministerstva dopravy – odboru legislativy z [datum rozhodnutí] [číslo jednací] a věc byla vrácena k novému projednání (rozhodnutí Úřadu pro civilní letectví [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], osvědčení o zápisu do leteckého rejstříku ze dne [datum], palubní deník [číslo] z [datum], vyrozumění Ministerstva dopravy z [datum] zn. [číslo], rozhodnutí ministerstva dopravy – odboru legislativy z [datum rozhodnutí] [číslo jednací]). Z dalších v řízení provedených důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.
5. Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce není vlastníkem předmětné movité věci a proto není důvod, aby předmětná movitá věc byla vyloučena z exekučního řízení nařízeného [anonymizováno] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a vedeného [exekutorský úřad], soudním exekutorem [titul]. [jméno] [příjmení], pod sp. zn. [spisová značka]. Posouzení vlastnictví předmětné movité věci je soukromoprávní záležitostí a proto patří do výlučné rozhodovací pravomoci zdejšího soudu. Žalobce jako kupující spolu s povinným jako prodávajícím dne [datum] uzavřeli smlouvu o koupi předmětné movité věci, s tím že povinný se zavázal pronajmout a posléze prodat předmětnou movitou věc a žalobce se zavázal, že předmětnou movitou věc bude užívat a následně převezme v souladu s podmínkami kupní smlouvy a zaplatí kupní cenu. Žalobce dle podmínek kupní smlouvy zaslal dne [datum] ze svého účtu finanční prostředky ve výši 898 400 EUR ve prospěch povinného na účet uvedený v čl. 1 kupní smlouvy, proto má soud za právně bezvýznamné, zda se jednalo o účet povinného nebo zda si povinný pro zaslání kupní ceny zvolil účet třetí osoby, podstatné je to, že žalobce splnil podmínky stanovené v kupní smlouvě. K samotnému převodu předmětné movité věci na žalobce však nedošlo a to z důvodu, že zákonné a smluvní podmínky kupní smlouvy pro převod vlastnického práva byly splněny až po zahájení exekučního řízení. Na tom nemůže změnit nic ani tvrzená dobrá víra žalobce. Rozhodným právem kupní smlouvy dle dohody mezi smluvními stranami je obecně [anonymizováno] právo, avšak teleologickým a jazykovým výkladem dospěl soud k závěru, že pro možnost dalšího užívání předmětné movité věci je v částech kupní smlouvy odkázáno na české právo, jež je pro tyto části přímo použitelné. Tento závěr soud odůvodňuje tím, že ačkoliv je rozhodným právem kupní smlouvy právo [anonymizováno], některé články kupní smlouvy přímo odkazují na úpravu českého práva, na české úřady ([anonymizováno]) a na české podmínky převodu vlastnictví. Konkrétně v čl. 5 kupní smlouvy prodávající informoval kupujícího, že [příjmení] nedovolí prodávajícímu převést vlastnictví letounu na kupujícího, dokud [příjmení] neprovede validaci zařízení, která mají být zřízena v České republice pro účely údržby vrtulníků [anonymizováno], dále dle čl. 5 kupní smlouvy prodávající je povinen neprodleně oznámit kupujícímu, kdy bylo takové servisní středisko zřízeno, a kdy [anonymizováno] vydala takovou validaci (nebo kdy [příjmení] udělí prodávajícímu souhlas s převodem vlastnictví letounu na kupujícího jiným způsobem). Z těchto výše zmíněných článků kupní smlouvy lze nepochybně dovodit, že úmyslem smluvních stran, bylo aplikovat české právo na udělení souhlasu CCA s převodem vlastnictví, načež tento souhlas CCA je upraven kogentní normou českého právního řádu, a dle čl. 5 kupní smlouvy i smluvní podmínkou pro převod vlastnictví na žalobce. Žalobce podal soudnímu exekutorovi dne [datum] návrh na vyškrtnutí předmětné movité věci ze soupisu; tento návrh soudní exekutor svým usnesením z [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] zamítl s odůvodněním, že dle zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví (dále jen„ ZoCL“), musí mít smlouva o převodu vlastnického práva k letadlu písemnou formu, že převod vlastnictví a zástavního práva k letadlu zapsaném do leteckého rejstříku nabývá účinnosti dnem zápisu do leteckého rejstříku a že takovýto zápis do leteckého rejstříku ke dni rozhodnutí soudního exekutora učiněn nebyl a nemohla být tedy splněna ani podmínka platného převodu vlastnictví na žalobce. Nelze převádět majetek vlastníka, na kterého je nařízena exekuce prodejem movitých věcí, kdy předmětná movitá věc je v soupisu movitých věcí tohoto daného vlastníka (povinného). Na majetek povinného byla totiž nařízena exekuce prodejem movitých věc, kdy předmětná movitá věc byla exekutorem zapsána do soupisu movitých věcí povinného dne [datum], přičemž tato skutečnost nastala dříve než naplnění podmínek kupní smlouvy. Dochází tak za prvé k tzv. generálnímu inhibitoriu, tedy zákaz nakládání s majetkem. Toto inhibitorium je generální v tom smyslu, že postihuje všechen majetek dlužníka, tedy i ten, o kterém exekutor či soud v době nařízení exekuce neví. [příjmení] inhibitoria je však vyvážena povolením jistých výjimek. Jedná se o nakládání s majetkem v mezích běžné obchodní činnosti, při uspokojování základních životních potřeb a o správu a údržbu majetku. Této výjimky zde však použít nelze. Generální inhibitorium nastává ze zákona v okamžiku doručení usnesení o nařízení exekuce dlužníkovi, který poté nesmí se svým majetkem, včetně majetku spadajícího do společného jmění manželů, jakkoli nakládat. Právní jednání, kterým by dlužník tento zákaz porušil, je neplatné. Nicméně neplatné pouze relativně, protože soudní exekutor nebo věřitel se jeho neplatnosti nemusejí dovolat a v takovém případě jeho platnosti nic nebrání. Zároveň je však třeba upozornit na provázanost exekučního řádu s trestním zákonem, kdy jednání dlužníka, které by bylo v rozporu s generálním inhibitoriem, může být stíháno jako jednání poškozující nebo upřednostňující věřitele. Námitku relativní neplatnosti lze uplatnit tím, že je povinnému a dalším účastníkům úkonu doručen exekuční příkaz, který postihuje majetek, který byl předmětem jednání. [příjmení] nastoupily účinky relativní neplatnosti, může být exekuční příkaz doručen uvedeným osobám nejenom přímo exekutorem, ale mohou jej doručit i oprávněný nebo přihlášený věřitel. Není rozhodné, zda takový exekuční příkaz byl vydán před uzavřením právního jednání anebo až poté. Není ani rozhodné, zda byl exekuční příkaz vydán již před doručením vyrozumění o zahájení exekuce povinnému. Námitku relativní neplatnosti však může vznést jen v obecné tříleté promlčecí lhůtě, která běží ode dne, kdy bylo jednání ukončeno. Zde je patrno, že soudní exekutor námitku na neplatnost jednání podal řádně a včas, ať již samotným exekučním příkazem č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí], protokolem o soupisu movitých věcí povinného č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] nebo již samotném zamítajícím usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Za druhé zde dochází tzv. speciálnímu inhibitoriu a to tak, že pokud povinný jednání, kterým naloží s majetkem uvedeným v exekučním příkazu, učiní až po jeho doručení, jedná se o jednání v rozporu s § 47 odst. 6 zák. č. 120/2001 Sb. a takové jednání je stíháno neplatností absolutní. Tento institut spočívá v zákazu povinnému nakládat po dobu trvání exekuce s jednotlivými konkrétně určenými věcmi a právy postiženými exekučními příkazy. Porušení speciálního inhibitoria je svázáno s absolutní neplatností úkonu, kterým bylo speciální inhibitorium porušeno, tj. zápisem do leteckého rejstříku dne [datum], kdy bylo završeno právní jednání, tedy kdy se uskutečnil faktický převod vlastnických práv na žalobce (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4582/2014, rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 1118/2015, rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 20 Cdo 833/2007). Zákaz nakládání s majetkem platí od doručení usnesení o nařízení exekuce do ukončení exekuce. Soudní exekutor ho ale může zrušit i dříve, pokud u něj dlužník složí částku odpovídající vymáhané pohledávce a exekučním nákladům. Tím totiž dlužník zajistí splnění účelu celé exekuce, a není proto důvod mu v dalším nakládání s majetkem bránit. V tomto případě je však prokázáno, že povinný nesložil částku odpovídající vymáhané pohledávce soudnímu exekutorovi. Soud konstatuje, že při posouzení otázky převodu vlastnického práva k vrtulníku nevycházel z úmluvy o mezinárodních nárocích na mobilní zařízení (dále jen„ Kapská úmluva“) a protokolu k této úmluvě ve věcech příslušejících vybavení letadel (dále jen„ protokol“). Kapská úmluva a protokol byly přijaty na diplomatické konferenci v Kapském Městě dne [datum], kdy EU se stala smluvní stranou s účinností dne [datum], nicméně Česká republika k úmluvě nepřistoupila. Na tom nemůže změnit nic ani výlučná kompetence Evropského společenství při přistoupení k těmto mezinárodním smlouvám. Proto soud aplikoval články nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] jež se použijí na kolizní situace v oblasti smluvních závazkových vztahů podle občanského či obchodního práva. Jak již bylo výše zjištěno, smluvní strany se dohodli, že rozhodným právem kupní smlouvy je právo anglické, přičemž se v některých článcích kupní smlouvy užije i úprava českého práva. Protože soud prvního stupně posoudil otázku aplikace Kapská úmluvy a protokolu na převod vlastnického práva k vrtulníku sám, nepoložil předběžnou otázku podle čl. 267 Smlouvy o fungování Evropské unie, jejímž předmětem by bylo posouzení, zda lze Kapskou úmluvu v souvislosti s Protokolem použít jako rozhodné právo i v závazkových právních vztazích mezi subjekty států, které nepřistoupily k těmto mezinárodním smlouvám, a to s ohledem na výlučnou kompetenci Evropského společenství při přistoupení k těmto mezinárodním smlouvám.
6. Soud na daný případ aplikoval zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“), zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen„ e.ř.“), zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví (dále jen„ ZoCL“), nařízení Evropského parlamentu a Rady ([příjmení]) [číslo] (dále jen„ Řím I“). Dle § 267 odst. 1 o. s. ř., podle něhož právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. Podle § 7 odst. 1) o.s.ř. soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Dle čl. 3 odst. 1 Řím I smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Dle § 4 odst. 1 ZoCL letecký rejstřík České republiky (dále jen "letecký rejstřík") je evidencí letadel, s výjimkou sportovních létajících zařízení, jejichž provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice. Letecký rejstřík je veden Úřadem. Dle § 4 odst. 3 ZoCL do leteckého rejstříku může být zapsáno pouze letadlo, které není zapsáno v leteckém rejstříku jiného státu. Dle § 4 odst. 6 ZoCL úřad přidělí letadlu při zápisu do leteckého rejstříku poznávací značku a vydá osvědčení o zápisu letadla. Osvědčení o zápisu letadla osvědčuje vlastnictví k letadlu. Dle § 5b odst. 1 ZoCL smlouvy o převodu vlastnického práva k letadlu musí mít písemnou formu. Převod vlastnictví a zástavního práva k letadlu zapsanému do leteckého rejstříku nabývá účinnosti dnem zápisu do leteckého rejstříku. Dle § 6 odst. 1 ZoCL provozovatel letadla zapsaného v leteckém rejstříku, vlastník letadla, zástavní věřitel a osoby, jichž se zápis v leteckém rejstříku týká, jsou povinni neprodleně ohlásit a doložit Úřadu veškeré změny údajů zapisovaných do leteckého rejstříku, a jedná-li se o právnickou osobu, přidělené identifikační číslo osoby, pokud nebylo obsaženo v žádosti o zapsání letadla do leteckého rejstříku. Dle § 44a odst. 1 e.ř. nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti. Dle §47 odst. 6 e.ř. majetek, který je postižen exekučním příkazem, nesmí povinný převést na jiného, zatížit ho nebo s ním jinak nakládat. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Dle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.
7. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., ve sporu úspěšnému žalovanému přiznal soud náhradu nákladů řízení tvořených náklady zastoupení žalovaného advokátem 8 712 Kč včetně DPH (odměna advokáta za 4 úkony právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 6 000 Kč a 4 paušální částky po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb.).