40 C 248/2024 - 118

Rubrum

Okresní soud v Opavě rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Lucií Koupilovou ve věci žalobkyně:[Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému:[Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Zrušuje se spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [hodnota], rodinný dům, a pozemku parc. č. [hodnota], zahrada, oba v katastrálním území a obci [adresa], zapsané pro toto katastrální území a obec na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

II. Pozemek parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [hodnota], rodinný dům, a pozemek parc. č. [hodnota], zahrada, oba v katastrálním území a obci [adresa], zapsané pro toto katastrální území a obec na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání podílu z titulu vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví účastníků částku 2 650 000 Kč, do tří měsíců od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Opavě na náhradě nákladů řízení částku 10 850 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu v Opavě na náhradě nákladů řízení částku 10 850 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je budova č. p. [hodnota], a pozemku parc. č. [hodnota], obojí na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastrálním území a obci [adresa], zapsáno pro toto katastrální území a obec u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „nemovitosti“) a přikázání těchto nemovitých věcí do jejího výlučného vlastnictví za přiměřenou náhradu. Uvedla, že každý z účastníků vlastní podíl o velikosti na nemovitostech, přičemž žalobkyně ve spoluvlastnictví setrvat nechce a již od prosince roku 2021 se s žalovaným pokouší dohodnout se na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, avšak neúspěšně. Samotné rozdělení nemovitostí není dobře možné, zejména s ohledem na skutečnost, že předmětem vypořádání je rovněž rodinný dům č. p. [hodnota] a jeho rozdělení, ať již horizontální nebo vertikální, pokud by vůbec bylo technicky možné, by si vyžádalo významné stavební úpravy, které by byly zjevně neúčelné. Stejně tak není možné účelně rozdělit pozemek parc. č. [hodnota] pod rodinným domem. Pozemek parc. č. [hodnota] přitom tvoří s pozemkem parc. č. [hodnota] funkční celek; s oběma nemovitostmi bylo vždy v minulosti nakládáno společně. Žalobkyně poukázala na to, že obě nemovitosti představují dlouholetý majetek její rodiny (budovu č. p. [hodnota] rodina žalobkyně od základů vybudovala) a žalobkyně i její rodina k němu má zvláštní vztah, ona sama v nemovitostech vyrůstala, až později se s rodiči přestěhovala v [obec] jinam. Na základě darovací smlouvy z 3. 2. 2004 nabyla žalobkyně nemovitosti do vlastnictví od svého strýce [jméno FO] (nar. [datum]). V té době žil v domě ještě dědeček [jméno FO] (nar. [rok]), o kterého se žalobkyně (společně s jeho dcerou, [jméno FO]) až do jeho smrti v r. [rok] starala, vařila mu, koupala ho a převlékala ho. V době, kdy spolu účastníci žili jako druh a družka, žalovaná převedla spoluvlastnický podíl o velikosti id. na žalovaného darovací smlouvou ze dne [datum], neboť věřila, že nemovitosti zůstanou „v rodině“. Účastníci spolu nežijí od 2017, po rozchodu jejich společné soužití nebylo únosné. Žalovaný v předmětných nemovitostech dosud žije, mimo to má ve svém výlučném vlastnictví bytovou jednotku č. [hodnota], v katastrálním území [adresa] a dále budovu bez č. p./č. ev., která je součástí pozemku parc. č. st. [hodnota] v katastrálním území [adresa]. Žalobkyně žádné nemovitosti nevlastní a žije se svou rodinou v pronajatém bytě v [obec]. Znaleckým posudkem č. [hodnota] ze dne 11. 5. 2023 stanovila znalecká kancelář [právnická osoba]. obvyklou cenu nemovitostí ve výši 4 900 000 Kč; výše přiměřené náhrady tak činí 2 450 000 Kč. V případě, že by soud jejímu návrhu vyhověl, by žalobkyně využila nemovitosti k bydlení pro sebe a svou rodinu. K případnému vyplacení náhrady žalovanému by žalobkyně využila prostředky z úvěru předjednaného již na jaře 2024 ve výši 2 450 000 Kč, přičemž současně požádala na vypracování aktualizace nabídky na vyšší částku (až do výše 3 mil. Kč).

2. Žalovaný potvrdil, že dlouhodobě s žalobkyní jedná o mimosoudním řešení věci, přičemž k dohodě nedošlo, neboť před podáním žaloby vznesl požadavek na vypořádací podíl ve výši 3 mil. Kč s ohledem na reálnou cenu nemovitostí. Znalecký posudek, z něhož vychází žalobkyně, byl realizován už v květnu 2023. Uvedl, že se zrušením spoluvlastnictví k nemovitostem souhlasí a navrhuje nemovitosti přikázat do svého výlučného vlastnictví. Žalobkyně mu darovala spoluvlastnický podíl na nemovitostech z důvodu, že nemovitosti vyžadovaly zcela zásadní investice, aby nedošlo k jejich úplnému zničení. Byla provedena kompletní oprava střechy včetně izolací a nové krytiny, v domě byla vyměněna veškerá okna a dveře. Ve vnitřních prostorech byla provedena nová elektroinstalace, rozvody vody, vnitřní omítky, byly vybudovány nové koupelny, WC, byly osazeny veškeré nové vnitřní dveře. Rovněž byly provedeny nové podlahy v celém domě, vybudovány sádrokartonové příčky a nové kuchyně. Byla zrenovována zahrada, osazeno asi 100 tújí, upraven terén. On sám do nemovitostí investoval kolem 1 mil. Kč, nepočítaje vlastní práci a strávený čas. V rozhodné době na domě vázlo věcné břemeno užívání pro pana [jméno FO], o kterého se žalobkyně, s přispěním žalovaného, musela starat. Žalobkyně nemovitosti opustila z vlastního rozhodnutí. Žalovaný žalobkyni navrhoval, aby nemovitosti darovali společnému synovi, kterého mají ve střídavé péči, ale bez úspěchu. Pokud by spoluvlastnictví bylo vypořádáno tak, že se výlučným vlastníkem stane žalobkyně, pravděpodobně by si nedokázal zajistit jiné bydlení v [obec] a styk s nezletilým by byl komplikován dopravou do místa jeho bydliště. Žalobkyně má dlouhodobě zajištěno trvalé bydlení jinde, on sám již mnoho let v nemovitostech bydlí, stará se o ně a hradí veškeré náklady spojené s údržbou i opravami (v průměru částkou 2 000 Kč měsíčně). Pokud jde o byt, který vlastní, tento dlouhodobě pronajímal. Pokud soud přikáže nemovitosti do jeho vlastnictví, bude je i nadále využívat k trvalému bydlení, současně by svému [Anonymizováno] synovi umožnil užívání podkrovní bytové jednotky o vel. 2+kk. Žalovaný disponuje úsporami ve výši asi 1 500 000 Kč, na zbývající část případného vypořádacího podílu by čerpal úvěr, který má předjednán až do výše 2 000 000 Kč.

3. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že oba účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, přičemž každý z nich vlastní podíl o vel. id. (shodně LV č. [hodnota]). Aktuálně nemovitosti užívá k bydlení žalovaný, který hradí náklady na jejich údržbu a opravy. Žalobkyně je nájemkyní bytu na [adresa] (shodně nájemní smlouva z [datum] a Dodatek z [datum]). Žalobkyně předmětné nemovitosti nabyla darem [datum] od svého strýce [jméno FO] a současně se stala povinnou z věcného břemene ve prospěch dědečka [jméno FO], poté dne [datum] převedla spoluvlastnický podíl o velikosti id. na žalovaného (shodně LV č. [hodnota] a darovací smlouvy z [datum] a [datum]). V souvislosti s darováním podílu žalovanému žalovaný uhradil [jméno FO] [částka] a umožnil [jméno FO] užívat byt v [adresa], který měl pronajatý (shodně Dohoda o převodu členských práv k družstevnímu bytu na Budovatelské ulici č. p. 4 v [adresa] ze dne [datum], sv. [jméno FO]). Nemovitosti byly v r. 2004 a 2005 rekonstruovány, byla provedena zejména oprava střechy vč. zateplení a podbití a dále rekonstrukce obytných místností v podkroví vč. vybudování hygienického zařízení, rozvodů elektriky, vody a odpadů. V letech 2014 až 2016 byla provedena rekonstrukce interiérů v I. NP včetně hygienického zařízení, kuchyně, výměna oken, rozvody vytápění vč. vyvložkování komína a rozvody vody a elektriky, přičemž na rekonstrukcích se podílel svépomocí žalovaný a rodinní příslušníci žalobkyně (shodně sv. [jméno FO], sv. [jméno FO], sv. [jméno FO]). Účastníci žili v nemovitostech společně až do r. 2017, poté se žalobkyně v důsledku partnerských neshod odstěhovala k rodičům v Bolaticích a následně do nájmu. Žalovaný se od r. 2017 stará o nemovitosti výlučně sám a hradí veškeré opravy a udržovací práce. Společný syn byl dosud ve střídavé péči účastníků, dne [datum] účastníci uzavřeli dohodu o tom, že [Anonymizováno] syn bude nadále v péči otce s tím, že kdykoli může docházet a přespávat k matce. Žalovaný vlastní byt č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] (shodně informace o bytové jednotce č. [hodnota], k. ú. [adresa] z www.nahlizenidokatastru.cz).

4. Z dokladů předložených žalovaným, zejména smlouvy o dílo č. [hodnota][anonymizováno] z 30. 6. 2015 vč. cenové nabídky, podmínek a zálohové faktury č. [hodnota] (dveře [Anonymizováno]), smlouvy o dílo č. [hodnota] [jméno FO] a [jméno FO] z 12. 8. 2004, zálohové faktury č. [hodnota] a faktury č. [hodnota] a příjmových pokladních dokladů vystavených [jméno FO] (konstrukce střechy a okapů), faktury č. [hodnota] vystavené [jméno FO] na matku žalobkyně [jméno FO] (sádrokarton), dokladů o úhradách za nákup [právnická osoba] a vodoinstalatérského zboží z roku 2004 a dokladů o úhradách za nákup zboží v letech 2012 až 2018; jakož i z dokladů předložených žalobkyní, zejména z oznámení [Anonymizováno] o čerpání meziúvěru z 8. 12. 2003 ve výši 2 x 150 000 Kč matkou žalobkyně [jméno FO] na účet žalobkyně č. [č. účtu], vč. výpisu účtu žalobkyně č. [č. účtu] z 8. 12. 2003, dokladů o úhradách za nákup [právnická osoba] či zboží z roku 2004 předložených žalobkyní [Anonymizováno], výpisů z účtu žalobkyně č. [č. účtu] a výpisů z účtu žalobkyně č. [č. účtu] za 4-5/2004, faktury č. [hodnota] vystavené [právnická osoba] na žalobkyni (vchodové dveře) soud zjistil, že oba účastníci vynakládali na rekonstrukci rodinného domu vč. nákupu drobných zařizovacích předmětů, stavebního a vodoinstalatérského materiálu v letech 2004-2005 a 2014-2016, kdy sdíleli společnou domácnost, finanční prostředky v obdobné výši; žalovaný ze svého výlučného majetku, a žalobkyně také prostřednictvím úvěru získaného na jméno své matky [jméno FO] a vyplaceného na účet žalobkyně v celkové výši 300 tis. Kč.

5. Z výslechu [jméno FO] soud zjistil, že žalobkyně je její neteř. Nemovitosti byly ve vlastnictví jejího bratra [jméno FO], který se odstěhoval do [stát] a vzhledem k tomu, že jejich matka náhle zemřela, bylo potřeba se nějak postarat o otce [jméno FO], který zůstal sám. Otec trpěl demencí. Proto se bratr [jméno FO] s žalobkyní domluvil, že nemovitosti na ni přepíše a ona se o otce postará, že svědkyni s péčí o otce pomůže. Svědkyně pro otce zajišťovala nákupy a jakmile přijela žalobkyně z práce, převzala péči o něj ona, přebalovala ho, vykonávala hygienu, uklízela. Žalovaný se na péči o otce svědkyně žádným způsobem nepodílel. Tento režim trval rok a půl, v té době si účastníci upravovali horní patro. Svědkyni není známo, kdo opravy prováděl, domnívá se, že se na nich podílel bratr a otec žalobkyně, něco dělali svépomocí. To, co žalovaný udělal v okolí domu, je hrůza, jde o naprosto neudržovanou zahradu, i plot je na spadnutí. Všichni (pozn. soudu: rodina svědkyně) v tom domě vyrostli, žalobkyně tam žila už jako dítě, než si její rodiče vybudovali jiný dům, i poté tam často k babičce a dědovi jezdila.

6. Z výslechu [jméno FO] soud zjistil, že svědek je bratr žalobkyně. Uvedl, že se v rámci rodinné výpomoci na žádost obou účastníků podílel na opravách a rekonstrukci předmětného domu, obdobně pak žalovaný pomáhal jemu. Svědek rovněž pro účastníky řešil zárubně dveří v 2. podlaží, pracoval tehdy u spol. [právnická osoba], která dveře dodávala. Také zaměřoval okna, které se objednávaly u [právnická osoba] v [město], kde rovněž tehdy pracoval. Žalovaný nechtěl do domu investovat, pokud nedojde k převodu spoluvlastnictví. Svědek má za to, že do oprav investovali oba účastníci.

7. Z výslechu [jméno FO] soud zjistil, že je otcem žalobkyně. V domě se podílel na výměně elektrických rozvodů v přízemí a v patře, účastníci ho o to požádali. Žalovaný se rovněž na výměně rozvodů podílel a kupoval elektromateriál. Když svědek na svém domě něco potřeboval, žalovaný mu pomohl. Obdobně účastníkům pomáhal syn [jméno FO]. Dnes to kolem domu vypadá hrozně, myslí tím zanedbanou zahradu a neostříhané túje, ohledně stavu domu neví nic, dlouho tam nebyl.

8. Z výslechu [jméno FO] soud zjistil, že je kamarádem žalovaného. U domu kdysi sázel túje, o tyto práce jej požádal žalovaný. Tyto práce dělal svědek z kamarádství, ne za peníze. Za nákup tújí (asi 100 ks) žalovaný zaplatil.

9. Z výslechu [jméno FO] soud zjistil, že před 15 až 20 lety prováděl v domě zednické práce v patře domu, kde to bylo připravené na rekonstrukci, to bylo ještě za života dědy. Dělaly se nové štuky, omítky, nová koupelna, rozvody vody. Co se týče elektřiny, už přesně neví, je možné, že ještě před omítkami vyškubal dráty elektřiny z krabic. Účastníci tam chtěli bydlet, dům byl sice obyvatelný, ale žádal si rekonstrukci. Práce po něm poptal žalovaný, který je také hradil.

10. Z výslechu [jméno FO] bylo zjištěno, že svědek je kamarádem žalovaného. V domě účastníků prováděl v podkroví sádrokartonářské práce, může to být tak 15 až 20 let zpětně, v podkroví probíhala rekonstrukce, ta byla nutná, šlo o dům z 40. či 50. let, a 30 nebo 40 let na něj nebylo šáhnuto. Potvrdil, že fakturu vystavenou na jméno matky žalobkyně vystavil, na domě matky žalobkyně žádné práce neprováděl, faktura mu byla proplacena, všechno řešil s žalovaným.

11. Z výslechu [jméno FO] soud zjistil, že je sestřenicí žalobkyně. V rodinném domě účastníků, resp. v přízemí, bydlela od července 2005, nastěhovala se asi 2 měsíce po smrti dědečka. Potvrdila, že horní patro domu prošlo rekonstrukcí. Šlo o dvě oddělené bytové jednotky spojené chodbou, vchod do domu je jednotný. Přízemí bylo obyvatelné, sama svědkyně si pořídila pouze novou postel, nic dalšího nebylo třeba. Žalobkyně se o dům starala, sekala trávu. Nyní je okolí domu zarostlé, nepřehledné.

12. Z výslechu [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobkyně je sestřenice jeho manželky [jméno FO]. Potvrdil, že po smrti dědy manželky se manželka nastěhovala do domu účastníků, to mohlo být v r. 2005. Manželka žila ve spodním patře a přivezla si jen postel. Dům byl obyvatelný, přízemí v původním stavu. Momentálně okolí domu působí zanedbaně.

13. Z výslechu [jméno FO] soud zjistil, že žalovaný je svědkův kamarád. V domě účastníků prováděl topenářské a instalatérské práce v době před třemi nebo více lety, a to ve sklepě, v přízemí a něco i nahoře. Montoval bojler, radiátory a napojoval kuchyň; práci objednával a hradil žalovaný.

14. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] dne 25. 7. 2025 soud zjistil, že rodinný dům č. p. [hodnota] je podsklepený s jedním nadzemním podlažím a obytným podkrovím. V domě se nachází 1 bytová jednotka o dispoziční velikosti 4+1 s hygienickým zařízením v každém podlaží. V podkrovním pokoji se v minulosti nacházela kuchyňská linka, která je v současnosti demontována, příprava pro případné napojení nové linky byla ponechána. Obvyklá cena nemovitých věcí zapsaných na LV č. [hodnota] v katastrálním území a obci [adresa], činí 5 300 000 Kč.

15. Z nabídky úvěru vč. emailu adresované žalovanému jeho hypotečním specialistou soud zjistil, že při nezměněné bonitě žalovaného [právnická osoba]. žalovanému poskytne hypotéku ve výši 2 000 000 Kč.

16. Z nabídky hypotéky adresované žalobkyni ze dne 15. 4. 2025 soud zjistil, že [právnická osoba]. přislíbila žalobkyni úvěr až do výše 3 mil. Kč.

17. Z výzvy žalobkyně z 25. 11. 2021, emailové korespondence zástupce žalobkyně p. [jméno FO] a PZ žalovaného z února a března 2024, ZP č. [hodnota] z 11. 5. 2023 vč. doplnění z 24. 3. 2025, výzvy žalobkyně ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví z 10. 10. 2024 a odpovědi žalovaného z 20. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem s tím, že navrhla, že by se stala výlučným vlastníkem a žalovanému vyplatila 1 675 000 Kč (listopad 2021). V roce 2024 se účastníci dohodli na obsahu kupní a úschovní smlouvy a na zpracování znaleckého posudku ke stanovení tržní ceny nemovitostí. Znaleckým posudkem č. [hodnota] z 11. 5. 2023 byla obvyklá cena nemovitostí odhadnuta na 4 900 000 Kč. Žalobkyně v návaznosti na to nabídla žalovanému za jeho podíl částku 2 450 000 Kč (říjen 2024), avšak na to žalovaný reagoval tak, že požaduje cenu vyšší, přičemž současně navrhnul, že podíl žalobkyně od ní odkoupí za 3 mil. Kč.

18. Z WhatsApp komunikace účastníků z r. 2018 soud zjistil, že žalobkyně v roce 2018 nesouhlasila s provedením omítky komínů, přičemž dala najevo, že chce situaci řešit tak, že se účastníci ohledně spoluvlastnictví vypořádají a dům zůstane jí. Žalovaný v reakci na to žalobkyni nabídl, že v domě mohou žít odděleně všichni, což žalobkyně odmítla.

19. Z Informace o pozemku žalovaného z www.nahlizenidokatastru.cz, výpisu z účtu žalovaného z 10. 6. 2004 a z výslechu [jméno FO] soud nezjistil žádné, pro řízení podstatné informace.

20. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Oba účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, přičemž každý z nich vlastní podíl o vel. id. . Nemovitosti byly vybudovány rodinou žalobkyně (prarodiči), tato v nich po nějakou dobu vyrůstala. Žalobkyně v únoru 2004 předmětné nemovitosti nabyla darem od svého strýce [jméno FO], přičemž se stala povinnou z věcného břemene ve prospěch dědečka [jméno FO] a současně přislíbila, že se o dědečka spolu se svou tetou na dožití postará, což splnila. Dne 8. 4. 2004 žalobkyně převedla spoluvlastnický podíl o velikosti id. na žalovaného, neboť v té době žili jako druh a družka. Zjevně v souvislosti s darováním podílu žalovanému, v rámci širších rodinných vztahů, žalovaný uhradil strýci žalobkyně, [jméno FO], částku 150 000 Kč a převedl na něj členská práva k družstevnímu bytu v [adresa]. Vzhledem k tomu, že účastníci chtěli v rodinném domě bydlet a šlo o starší nemovitost (r. 1967), rozhodli se jej rekonstruovat tak, aby v něm spolu mohli bydlet. V letech 2004 a 2005 byla provedena zejména oprava střechy vč. zateplení a podbití a dále rekonstruovány obytné místnosti v podkroví vč. vybudování hygienického zařízení, rozvodů elektriky, vody a odpadů. V letech 2014 až 2016 byla provedena rekonstrukce interiérů v I. NP včetně hygienického zařízení, kuchyně, výměna oken, rozvody vytápění vč. vyvložkování komína a rozvody vody a elektriky. Na obou rekonstrukcích se podíleli oba účastníci, žalovaný svépomocí, žalobkyně prostřednictvím výpomoci svých rodinných příslušníků. Finančně se na rekonstrukcích podíleli oba účastníci, žalovaný ze svého výlučného majetku, a žalobkyně též prostřednictvím úvěru získaného na jméno její matky a vyplaceného na účet žalobkyně. Z provedených listinných důkazů je zřejmé, že některé z dokladů předložených žalovaným byly následně dokládány úvěrující bance pro účely čerpání úvěru, žalovaný tedy musel být srozuměn s tím, že pro financování rekonstrukce využili mj. úvěr matky žalobkyně. Účastníci žili v nemovitostech jako druh a družka (od roku 2008 se společným synem) až do r. 2017, kdy se žalobkyně v důsledku partnerských neshod odstěhovala k rodičům v [obec] a následně do nájmu. Od této doby nemovitosti užívá k bydlení výlučně žalovaný, který dům udržuje a hradí běžné náklady na opravy. Nebylo prokázáno, že by žalovaný hradil opravy domu vyžadující větší investice. Důvodem je, že se na jejich realizaci a financování účastníci neshodnou. Žalobkyně dala žalovanému najevo již v roce 2018, že by se s ním chtěla vypořádat tak, že od něj jeho podíl odkoupí, poté jej znovu s stejným požadavkem oslovila v r. 2021. V roce 2024 již byli účastníci předběžně domluveni, že žalovaný žalobkyni svůj podíl prodá, dohoda nakonec realizována nebyla, když žalovaný požadoval vyšší částku, než jaká byla znalcem odhadnuta. V domě č. p. [hodnota] se nachází 1 bytová jednotka o dispoziční velikosti 4+1 s hygienickým zařízením v každém podlaží. Odhadovaná cena nemovitých věcí zapsaných na LV č. [hodnota] v katastrálním území a obci [adresa], činí 5 300 000 Kč. Oba účastníci jsou dostatečně solventní, aby na vypořádání uhradili druhému částku až do výše 3 mil. Kč, oba by vypořádací podíl částečně hradili prostřednictvím úvěru či hypotéky. Téměř plnoletý syn účastníků pobývá střídavě u žalobkyně i žalovaného. Oba účastníci chtějí nemovitosti užívat pro sebe, resp. pro sebe a svou rodinu. Žalovaný vlastní byt č. [hodnota].

21. Podle § 1140 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

22. Co do právního posouzení věci, se soud nejprve zabýval tím, zda žalobkyně nežádá o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v nevhodnou dobu nebo k újmě žalovaného, a dospěl k tomu, že nikoli, když sám žalovaný navrhuje zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Dále soud řešil, zda je v případě dotčených nemovitostí dobře možné jejich rozdělení. Předmětem vypořádání je mj. rodinný dům č. p. [hodnota], jež je součástí pozemku parc. č. [hodnota], přičemž ze znaleckého posudku vyplynulo, že se jedná v domě nachází 1 bytová jednotka o dispozici 4+1 s hygienickým zařízením v každém podlaží, dělení takové jednotky s ohledem na rodinné poměry účastníků i jejich vzájemné vztahy by bylo zjevně neúčelné. Stejně tak není možné rozdělit pozemek parc. č. [hodnota], zahradu, který tvoří s pozemkem parc. č. [hodnota] funkční celek; s oběma nemovitostmi bylo vždy v minulosti nakládáno společně. Z výše uvedeného vyplývá, že nemovitosti není dobře možné (účelné) rozdělit. Vzhledem k tomu, že oba účastníci projevili zájem o nabytí nemovitostí do svého vlastnictví, soud při úvaze o tom, komu má nemovitost do vlastnictví přikázat, aplikoval judikaturou stanovená kritéria. Soud zvažoval zejména tato hlediska: zájem na nabytí nemovitosti do vlastnictví, výše podílů účastníků, jejich solventnost, účelné využití nemovitostí vč. toho, jak se kdo podílel na nabytí nemovitostí a jejich rekonstrukci s údržbě, nabídka vyšší náhrady a historická vazba. V projednávané věci bylo zjištěno, že oba účastníci mají na nemovitosti stejný zájem a oba ji chtějí využívat pro vlastní bydlení, resp. pro bydlení své rodiny. Podíly obou účastníků jsou stejné. V provedeném dokazování vyšlo najevo, že na nabytí nemovitostí do vlastnictví se zasloužili oba účastníci; žalobkyně se za převod nemovitostí do vlastnictví postarala o dědečka, zatímco žalovaný vyplatil strýce, coby původního vlastníka, a přenechal mu právo nájmu družstevní bytu. I co se týče provedení a financování rekonstrukce rodinného domu, podíleli se na ní oba účastníci, oba vynakládali finanční prostředky na účelem provedení oprav a zvelebení nemovitosti tak, aby tam společně mohli žít, což platilo jak pro roky 2004–2005, tak pro roky 2014–2016, kdy v nemovitosti se svým společným synem, narozeným v r. 2008, všichni žili. Různé stavební práce buď prováděli svépomocí (žalovaný) nebo zajistili pomoc příbuzných (žalobkyně). Z provedeného dokazování nelze učinit jednoznačný závěr, že by se na rekonstrukcích žalovaný podílel výrazně více než žalobkyně. Žalobkyně má k nemovitostem nespornou historickou a citovou vazbu, když nemovitosti od počátku patřily její rodině a žalobkyně v nich zčásti jako dítě vyrůstala. Nemovitost opustila až v důsledku partnerských neshod, kdy bylo zjevné, že oba účastníci po svém rozchodu společně žít nemohou. Žalobkyně si sjednala nájem ve stejné obci, v nemovitosti zůstal bydlet žalovaný. Společný syn, dnes 17letý, střídavě žil u obou účastníků, a je tomu tak dosud. Žalovaný přirozeně s ohledem na to, že v domě zůstal bydlet sám, nese náklady na běžnou údržbu domu, případně nezbytné opravy. Tuto skutečnost soud nepovažuje pro rozhodnutí za podstatnou, neboť jde o přirozený důsledek toho, že žalovaný ve společném domě žije, zatímco žalobkyně uspokojuje svou bytovou potřebu jinde a hradí nájemné. V řízení nebyly prokázány žádné větší výdaje týkající se nemovitostí, jež by žalovaný musel vynaložit. V tomto ohledu nelze žalovanému vyčítat, že nerealizoval dosud úpravu zahrady ve smyslu zastřižení vzrostlých tújí, stejně jako nelze vyčítat žalobkyni, že odmítla opravu v podobě omítnutí komína, neboť je pochopitelné, že ani jeden z účastníků nechce vynakládat finanční prostředky do majetku, jehož právní osud byl dosud nejistý. Argument žalovaného ohledně ztížené péče o téměř plnoletého syna v případě, že by byl žalovaný nucen se odstěhovat do [adresa], nepovažuje soud za relevantní; syn je téměř plnoletý a [obec] je z [obec] vzdálený cca 12 km. Žalobkyně žije se svým stávajícím partnerem a dalším nezletilým synem (zčásti i se společným synem) v nájmu, přičemž jinou nemovitost, v níž by mohla realizovat svou bytovou potřebu, nevlastní. Oproti tomu žalovaný vlastní byt v [adresa]. Oba účastníci jsou stejně solventní; námitku žalovaného, že on je ochoten žalobkyni vyplatit více než žalobkyně, soud vzal do úvahy, avšak podotýká, že se jedná pouze o jedno z kritérií, které musí soud zvážit při úvaze o tom, komu společnou věc přikáže; soud není v zásadě povinen přikázat společnou věc za náhradu tomu ze spoluvlastníků, který navrhne nejvyšší částku jako základ přiměřené náhrady, nejedná ve své podstatě o dražbu mezi spoluvlastníky (viz rozh. NS sp. zn. 22 Cdo 1114/2016). Žalobkyně dlouhodobě usilovala o vypořádání spoluvlastnictví tak, aby nemovitosti zůstaly jí. Jednání s žalovaným o vypořádání žalobkyně iniciovala už v r. 2018, v r. 2021, a v roce 2024, kdy účastníci nakonec připravenou dohodu o tom, že žalovaný svůj podíl žalobkyni prodá, neuzavřeli, přičemž to byl žalovaný, kdo od dohody ustoupil s odkazem na růst ceny nemovitostí. Proto žalobkyně podala žalobu. Ve svém postoji byla, na rozdíl od žalovaného, po celou dobu konzistentní.

23. Podle ustálené judikatury, v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví jsou často dány skutečnosti, umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit přikázání věci každé ze stran sporu. Rozhodnutí ve věci je tak v zásadě na úvaze soudu, která však musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená (rozh. NS sp. zn. 22 Cdo 972/2023). Po zvážení všech zjištěných skutečností se soud nakonec přiklonil na stranu žalobkyně a nemovitost přikázal do jejího vlastnictví. Při této úvaze vyšel jednak z toho, že žalobkyně na rozdíl od žalovaného nevlastní jinou nemovitost způsobilou k bydlení (zda má žalobkyně sjednán nájemní vztah na dobu určitou či neurčitou není rozhodné, neboť se nejedná o vlastnictví), má ve své péči ještě další nezletilé dítě, a její postoj k vypořádání byl po celou dobu neměnný. Jako doplňkové kritérium jí navíc svědčí i historická a citová vazba k nemovitosti, jež byla v řízení dostatečně prokázána (nadto je v daném regionu obecně známá snaha udržet nemovitosti v rodině, kdy nemovitosti nejsou vnímány čistě ekonomicky, ale jsou součástí rodinné historie a kontinuity rodu). Ačkoliv byl žalovaný ochoten žalobkyni vyplatit více, soud považuje toto kritérium za méně zásadní než právě historickou a citovou vazbu k nemovitostem. Mimo to, bylo prokázáno, že oba účastníci jsou stejně solventní ve smyslu, že jsou schopni jeden druhého vyplatit právě až do částky 3 mil. Kč, kterou žalovaný nabízel. S ohledem na v řízení zjištěnou cenu nemovitostí soud ve výroku III. žalobkyni uložil zaplatit žalovanému na vypořádání částku 2 650 000 Kč, odpovídající obvyklé (tržní) ceně jeho spoluvlastnického podílu, přičemž s ohledem na vyplacení náhrady prostřednictvím banky se soud odchýlil od běžné třídenní pariční lhůty a stanovil lhůtu tříměsíční (rozh. NS sp. zn. 22 Cdo 2370/2025).

24. S odkazem na stanovisko Pl. ÚS – st. 59/23-1, neboť se jedná o řízení judicium duplex (obě strany mají současně postavení žalobce i žalovaného), soud náhradu nákladů řízení ve výroku IV. žádnému z účastníků nepřiznal.

25. Oba účastníci jsou však povinni dle § 141 ve spojení s § 148 občanského soudního řádu podílet se na nákladech, jež vznikly státu za znalecký posudek a svědečné v celkové výši 21 700 Kč rovným dílem, tedy v částce 10 850 Kč každý (výrok V. a VI.). Oba účastníci již uhradili zálohy ve výši 10 tis. Kč, takže fakticky budou doplácet toliko 850 Kč každý.

Poučení