40 C 30/2024 - 65

Rubrum

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Lucií Koupilovou ve věci žalobců:a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená dne [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený dne [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] oba zastoupeni advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované osoby 1/1] proti žalované:[Jméno zainteresované osoby 2/0], narozená dne [Anonymizováno] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] o určení vlastnického práva k nemovitostem in eventum o určení, že nemovitosti jsou zatíženy věcným břemenem takto:

Výrok

I. Řízení o určení vlastnického práva k pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, a pozemku parc. č. [hodnota], zahrada, obojí zapsané na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] se ve vztahu k žalobci b) zastavuje.

II. Žaloba na určení, že žalobkyně a) je vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, a pozemku parc. č. [hodnota], zahrada, obojí zapsané na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], se zamítá.

III. Žaloba na určení, že pozemek parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, a pozemek parc. č. [hodnota], zahrada, obojí zapsané na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], jsou zatíženy věcným břemenem – služebností práva doživotního, bezplatného užívání ve prospěch žalobkyně a) a žalobce b), se zamítá.

IV. Žalobkyně a) a žalobce b) jsou povinni zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení ve výši 63 363 Kč, a to tak, že každý z nich uhradí polovinu přiznané náhrady, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované, [tituly před jménem] [jméno FO].

Odůvodnění

1. Žalobci se primárně domáhali určení, že žalobkyně a) je vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, a pozemku parc. č. [hodnota], zahrada, obojí zapsané na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] (dále jen „nemovitosti“) in eventum, že nemovitosti jsou zatíženy věcným břemenem – služebností práva doživotního, bezplatného užívání ve prospěch žalobců. U jednání pak žalobce b) vzal žalobu ve vztahu k žalobě na určení vlastnictví k nemovitostem zpět, setrval na svém návrhu na určení, že nemovitosti jsou zatíženy věcným břemenem. Soud tedy ve výroku I. řízení o určení vlastnictví k nemovitostem ve vztahu k žalobci b) dle § 96 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) zastavil.

2. Žalobkyně a) tvrdila, že od r. [Anonymizováno] byla vlastníkem nemovitostí, v nichž žila se svým manželem, žalobcem b). V roce [Anonymizováno] se do nemovitostí nastěhovala i se svým synem její dcera – žalovaná, protože neměla finanční prostředky, aby si zajistila bydlení jinde. V roce [Anonymizováno] si žalobci vzali úvěry ze stavebního spoření v částce [částka] a nechali provést úpravy podkrovního bydlení, žalovaná se nastěhovala do přízemního bytu po babičce. V roce [Anonymizováno] žalovaná požádala žalobkyni a), aby jí dům fiktivně prodala, neboť potřebuje uhradit své dluhy s tím, že kupní cena domu nebude použita na zaplacení převáděné nemovitosti, ale bude sloužit k úhradě dluhů žalované. Žalovaná uvedla, že poté, co dojde k převodu nemovitostí, dodělá úpravy rodinného domu, postará se o žalobce a nechá je v domě dožít. Žalobkyně a) s tím nesouhlasila, protože měla obavy, zda žalovaná dodrží slovo, navíc na nemovitostech vázla zástava ve prospěch stavební spořitelny pro úvěr [částka]. Nakonec dne [datum] došlo k podpisu kupní smlouvy, k samotnému ověření podpisů smluvních stran a podání na katastrální úřad došlo až [datum]. Žalobkyně a) tvrdí, že podepsaná smlouva je absolutně neplatná, neboť byla uzavřena v rozporu s § 37 a § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v tehdy platném znění. Na straně žalobkyně a) nebyla vůle nemovitosti prodat, její motivací bylo pomoci dceři vyvázat se z dluhů. Skutečnosti byly jiné, než jak je uváděno v kupní smlouvě; není pravdou, že se smluvní strany dohodly na kupní ceně ve výši 900 000 Kč; tato kupní cena je podhodnocená. Strany se nedohodly ani na termínech výplaty, jak jsou uvedeny ve smlouvě (ve smlouvě je uveden termín úhrady do [datum], ale smlouva nabyla platnosti a účinků až dne [datum]). V uvedených skutečnostech spatřuje žalobkyně a) rozpor s dobrými mravy. Naléhavý právní zájem na určení vidí žalobkyně a) v tom, že bez požadovaného určení je její právo ohroženo a její postavení nejisté s ohledem na žalovanou zamýšlený prodej nemovitostí třetí osobě.

3. Pro případ, že by měl soud žalobu na určení vlastnického práva k nemovitostem za nedůvodnou (dospěl k závěru, že kupní smlouva není absolutně neplatná), požadovali oba žalobci, aby soud rozhodl tak, že vydrželi právo věcného břemene bydlení a užívání předmětných nemovitostí. Uvedli, že poté, co žalobkyně a) fiktivně převedla nemovitosti na žalovanou, žalobci užívali I. NP domu a žalovaná jeho přízemí. Po celou dobu žalobci platili svůj podíl na plynu, elektřině i vodě, provedli z vlastních nákladů i úpravy domu. Takto žili v relativním klidu 10 let, poté začala žalovaná vyhledávat konflikty. Asi před dvěma lety vše vyvrcholilo tím, že jim žalovaná oznámila, že jí, s ohledem na inflaci, musí dávat měsíčně 10 000 Kč na plyn a elektřinu, ačkoliv jim nepředložila skutečné náklady na provoz domu v předchozích letech. V září [Anonymizováno] pak žalovaná oznámila žalobcům, že se vnuk stěhuje do nájmu a že se mají také vystěhovat, protože dům se bude prodávat. To vše za situace, kdy žalobce b) je velmi nemocen. Žalovaná začala být vůči žalobcům vulgární a agresivní, od té doby žalobci psychicky strádají. Ač žalobkyně a) účelově převedla nemovitosti na žalovanou z důvodu zajištění úvěru na pokrytí jejích dluhů, užívali žalobci nemovitost jako vlastníci a bylo by v rozporu s dobrými mravy, kdyby v předmětných nemovitostech nemohli dožít.

4. Žalovaná vznesený nárok neuznala a uvedla, že vlastnické právo k nemovitostem nabyla na základě řádného a platného titulu, v dobré víře a s vážným úmyslem; nešlo o žádný simulovaný právní úkon. Z čl. IV. kupní smlouvy vyplývá, že žalobkyně a) kupní smlouvu uzavřela podle své pravé a svobodné vůle, určitě a vážně. Skutečnost, že žalobkyně a) při podpisu kupní smlouvy obdržela částku [částka] byla smluvními stranami potvrzena při podpisu smlouvy. Dne [datum] pak bylo ve prospěch úvěrového účtu žalobkyně a) č. ú. [Anonymizováno] (úvěr) vyplaceno z hypotečního úvěru žalované [částka] a současně ve prospěch úvěrového účtu žalobkyně a) č. ú. [hodnota] (meziúvěr) vyplaceno z hypotečního úvěru žalované [částka]. Zůstatek kupní ceny ve výši [částka] si dle dohody smluvních stran ponechala žalovaná za účelem investice této částky do rekonstrukce nemovitostí, která řádně proběhla. Případná skutečnost, že nedošlo k úplnému zaplacení kupní ceny, není důvodem pro absolutní neplatnost kupní smlouvy. Žalovaná odmítá, že by realizovala fiktivní prodej nemovitostí za účelem splacení svých dluhů, když není zřejmé, z jakého důvodu by měla přistoupit k úhradě svých údajných dluhů takovým způsobem, že by sjednala další významný závazek v podobě úvěru a současně z tohoto úvěru hradila v rozsahu nadpoloviční části kupní ceny závazky žalobkyně a). Absolutní neplatnost kupní smlouvy nelze dovodit ani z datace úředně ověřených podpisů na smlouvě, tím spíše, že již před připojením podpisů došlo z kupní ceny k úhradě závazků žalobkyně a) váznoucích na nemovitostech. Žalovaná rozporuje, že žalobci vydrželi právo odpovídající věcnému břemeni doživotního bezúplatného užívání. Jakoukoli dohodu o vzniku věcného břemene žalovaná vylučuje, ostatně i samotná kupní smlouva takové ujednání neobsahuje. Žalobci nemovitosti užívají toliko na základě společenské úsluhy. Nadto žalovaná rozporuje dobrou víru žalobců nezbytnou k vydržení práva věcného břemene. Sami žalobci uvádí, že byt užívali jako vlastníci, tedy nemohli současně byt užívat jako osoby oprávněné z věcného břemene. Závěrem žalovaná poukazuje na to, že k převodu došlo v r. 2007 a pokud žalobci měli za to, že se jednalo o fiktivní prodej, měli a mohli toto namítnout mnohem dříve než 15 let po uzavření smlouvy.

5. Z výpisu listu vlastnictví č. [hodnota] k [datum] soud zjistil, že vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, a pozemku parc. č. [hodnota], zahrada, obojí zapsané na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] byla k [datum] žalovaná, nabývacím titulem kupní smlouva z [datum], právní účinky vkladu k [datum]. Na nemovitostech k [datum] vázlo zástavní právo smluvní pro dluhy ve výši [částka] a veškeré dluhy do celkové výše [částka] ve prospěch [právnická osoba], a.s. na základě smlouvy o zřízení zástavního práva z [datum] č. [Anonymizováno], právní účinky vkladu k [datum]. Z výpisu listu vlastnictví č. [hodnota] k [datum] soud zjistil, že současným vlastníkem předmětných nemovitostí je [právnická osoba]., nabývacím titulem je kupní smlouva z [datum], právní účinky vkladu k [datum]. Na nemovitostech dosud vázne zástavní právo [právnická osoba], a. s.

6. Z kupní smlouvy ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobkyně a) jako prodávající a žalovaná jako kupující uzavřely dne [datum] kupní smlouvu na převod vlastnictví k předmětným nemovitostem, přičemž podpisy smluvních stran byly ověřeny dne [datum]. Dohodnutá kupní cena činila [částka] a bylo ujednáno, že bude uhrazena do [datum] tak, že při podpisu smlouvy bylo zaplaceno [částka] a [částka] bude zaplaceno z hypotečního úvěru u [právnická osoba], a. s., přičemž částka [částka] bude poukázána přímo na účet zástavního věřitele prodávající, tj. [právnická osoba]., č. účtu [č. účtu] ([částka]) a č. účtu [č. účtu] ([částka]) a zbytek na účet prodávající, který bude upřesněn před čerpáním úvěru. Nebude-li v tomto termínu kupní cena uhrazena v plné výši, má prodávající právo od smlouvy odstoupit, nedohodnou-li se strany jinak. Obě smluvní strany potvrdily správnost a autentičnost projevu vůle svými vlastnoručními podpisy a potvrdily, že si smlouvu před podpisem řádně přečetly, že byla uzavřena po vzájemném projednání, podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni či za nápadně nevýhodných podmínek.

7. Z účastnického výslechu žalobkyně a) bylo zjištěno, že ji žalovaná požádala, aby jí dům prodala. Řekla jí, že na ten dům dostane úvěr, zaplatí svůj dluh a za zbytek udělá [Anonymizováno]. Žalobkyně a) jí řekla, že na domě už jeden úvěr je, dům prodat nechce, má v úmyslu jej později žalované darovat. Žalovaná jí na to sdělila, že když dům na ni převede, už se nebude muset o nic starat, že žalovaná dodělá [Anonymizováno]. Ohledně kupní ceny bylo domluveno, že žalovaná doplatí úvěr od [Anonymizováno] ve výši [částka] tis. Kč, zajištěný zástavním právem na nemovitostech. Před podpisem smlouvy žalobkyně a) prodej diskutovala s žalobcem b) a tento se vyjádřil tak, že je mu to jedno, hlavně ať žalovaná nechá žalobkyni a) v domě dožít, což jim žalovaná slíbila. [anonymizováno] Poprvé smlouvu žalobkyně a) viděla asi týden nebo dva dny předtím, než ji šly na úřad podepsat. Žalobkyně a) smlouvu podepsala, v té době ještě s žalovanou vycházela dobře. Neví, jak velký úvěr si nakonec žalovaná brala. Pokud jde o část kupní ceny [částka], tuto částku od žalované neobdržela, žalovaná po ní nikdy nechtěla číslo jejího účtu a žádné finance od ní neobdržela. Žalovaná po podpisu kupní smlouvy z té získané hypotéky opravila bytovou jednotku v přízemí (vybudovala [Anonymizováno]), žalobci v r. [Anonymizováno] dělali [Anonymizováno]. Vzájemné vztahy se zhoršily, když po nich žalovaná začala požadovat pravidelnou měsíční platbu 10 000 Kč za elektřinu a plyn, s čímž zejména žalobce b) nesouhlasil, částka mu připadala neúměrně vysoká. Když podali žalobu, začala jí žalovaná psát vulgární sms zprávy.

8. Z listiny [právnická osoba], a.s. nazvané Návrh na povolení čerpání č. [hodnota] adresované žalované, označené klientským číslem [Anonymizováno], z výpisu z běžného čerpacího účtu žalované, z výpisu úvěrového účtu žalované (oba z [datum] a oba označené klientským číslem [hodnota]) a z přípisu [Anonymizováno] adresovaného žalobkyni a) z [datum] soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr v celkové výši [částka], přičemž částka [částka] byla vyplacena na účet č. [č. účtu] a částka [částka] na účet č. [č. účtu], tj. na úvěrové účty žalobkyně a) vedené u [Anonymizováno] pod č. [hodnota].

9. Z listin ze dne [datum] a [datum] opatřených podpisem všech účastníků soud zjistil, že žalobci žalované několikrát finančně vypomáhali a svými podpisy opakovaně stvrdili, že zapůjčené peníze, jakož i příspěvek na opravu [Anonymizováno], jim žalovaná vrátila.

10. Soud neprovedl žalobkyní a) navržený důkaz účastnickou výpovědí žalobce b) a výslechem svědka [jméno FO], když rozhodné skutečnosti již byly v řízení zjištěny jinak. Důkazní návrh žalobkyně a) hypotečním spisem [Anonymizováno], a.s., který měl sloužit ke zjištění, na základě čeho žalovaná o úvěr žádala, na základě čeho ho získala a v jaké konkrétní výši soud zamítl proto, že tyto skutečnosti nejsou pro řízení relevantní (na základě čeho žalovaná o úvěr žádala a úvěr získala), případně již byly dostatečně zjištěny z provedeného dokazování (výše poskytnutého úvěru).

11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně a) jako prodávající a žalovaná jako kupující uzavřely dne [datum] kupní smlouvu na převod vlastnictví k pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 394, rodinný dům, a k pozemku parc. č. [hodnota], zahrada, obojí zapsané na listu vlastnictví číslo [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], přičemž podpisy smluvních stran na smlouvě byly ověřeny dne [datum]. Smluvní strany si sjednaly kupní cenu ve výši [částka] s tím, že tato bude uhrazena nejpozději do [datum] tak, že při podpisu smlouvy již bylo zaplaceno [částka] a [částka] bude zaplaceno z hypotečního úvěru u [Anonymizováno], a. s., přičemž částka [částka] bude poukázána přímo na účet zástavního věřitele prodávající, tj. [Anonymizováno] a.s. č. účtu [č. účtu] ([částka]) a č. účtu [č. účtu] ([částka]) a zbytek na účet prodávající, který bude upřesněn před čerpáním úvěru. Současně si sjednaly, že nebude-li v tomto termínu kupní cena uhrazena v plné výši, má prodávající právo od smlouvy odstoupit, nedohodnou-li se strany jinak. Uzavření kupní smlouvy předcházela „rodinná diskuze“. Dne [datum] žalovaná čerpala úvěr u [Anonymizováno], a.s. v celkové výši [částka], přičemž z toho byla částka [částka] vyplacena na účet č. [č. účtu] a částka [částka] byla vyplacena na účet č. [č. účtu], tedy na úvěrové účty žalobkyně a) vedené u [Anonymizováno] pod č. [hodnota], kde žalobkyně a) dříve čerpala úvěr ze stavebního spoření ve výši [částka]. Žalovaná po podpisu kupní smlouvy ze získané hypotéky opravila bytovou jednotku v přízemí, žalobci v r. [Anonymizováno] dělali [Anonymizováno] (na který jim žalovaná finančně přispěla) a [Anonymizováno]. Žalobci i po prodeji nemovitostí v rodinném domě v bytě v I. NP bydleli, platili svůj podíl na plynu, elektřině i vodě, provedli z vlastních nákladů i úpravy domu. Mezi žalobkyní a) a žalovanou bylo ještě v letech [Anonymizováno] a [Anonymizováno] běžné, že žalobkyně a) žalované finančně vypomáhala (potvrzení z r. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), a zapůjčené finance jí žalovaná vrátila. Vzájemné vztahy mezi žalobci a žalovanou se vyhrotily poté, co žalovaná asi před dvěma lety po žalobcích požadovala vyšší platby za energie, a nakonec v září [Anonymizováno] žalobcům řekla, že se budou muset vystěhovat, že hodlá předmětné nemovitosti prodat. Žalovaná prodej nemovitostí uskutečnila kupní smlouvou ze dne [datum], kdy nemovitosti prodala společnosti [právnická osoba].

12. Co se týče právního posouzení věci, soud předně konstatuje, že v projednávané věci je ve smyslu § 80 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) dán naléhavý právní zájem žalobkyně a) na určení jejího vlastnického práva k předmětným nemovitostem, neboť bez rozhodnutí je právní postavení žalobkyně a) ve vztahu k nemovitostem nejisté, resp. je ohroženo s ohledem na v době podání žaloby zamýšlený (nyní již zrealizovaný) prodej nemovitostí. Jako předběžnou otázkou se soud v řízení zabýval žalobkyní a) tvrzenou absolutní neplatností kupní smlouvy. Vzhledem k tomu, že kupní smlouva byla uzavřena před 1. 1. 2014, vycházel soud z právní úpravy tehdy platného občanského zákoníku, tedy zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum] (dále jen „obč. zák.“). Žalobkyně a) namítala, že kupní smlouva je v rozporu s § 37 a § 39 obč. zák., neboť neměla vůli nemovitosti žalované prodat a její motivací bylo pomoci žalované vyvázat se z dluhů. Ve smlouvě uvedená kupní cena je podhodnocená, termín výplaty kupní ceny měl být jiný, než jak je uveden ve smlouvě, a žalobkyně a) ani neobdržela kupní cenu v plné výši tak, jak byla její výplata sjednána. Žalovaná jim měla slíbit, že oba žalobce v nemovitosti nechá dožít, což nedodržela, neboť nemovitosti prodala. V uvedených skutečnostech spatřuje žalobkyně a) rozpor s dobrými mravy. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Podle § 35 odst. 2 obč. zák. právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Žalobkyně a) tvrdila, že kupní smlouvu uzavřít nechtěla. Přitom ze samotného jazykového vyjádření smlouvy vyplývá opak, tedy jasný a určitý projev vůle směřující k převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem na žalovanou. Žalobkyně a) navíc ve smlouvě potvrdila správnost a autentičnost smluvních ujednání svým vlastnoručním podpisem a potvrdila také, že si smlouvu před podpisem řádně přečetla, že smlouva byla uzavřena po vzájemném projednání, podle její pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni či za nápadně nevýhodných podmínek. Co si ve skutečnosti žalobkyně a) myslela, ale navenek neprojevila, není rozhodné. Projev vůle jak žalobkyně a), tak žalované, je z kupní smlouvy jednoznačný a jako takový je při výkladu právního jednání smluvních stran předchozí právní úpravou upřednostněn. Pokud jde o námitky do sjednané splatnosti a samotné úhrady kupní ceny, z provedeného dokazování vyplynulo, že smluvní strany se dohodly především na tom, že z kupní ceny bude vyplacen úvěr žalobkyně a) u [Anonymizováno], a.s. a k tomu dne [datum], tedy ve lhůtě sjednané ve smlouvě ([datum]), skutečně došlo. I pokud by zbývající část kupní ceny uhrazena nebyla, nejde o důvod zakládající neplatnost smlouvy. Nadto, smluvní strany si pro takový případ výslovně ujednaly právo prodávající od smlouvy odstoupit.

13. Soud neshledal uzavřenou smlouvu ani rozpornou s dobrými mravy. Žalobkyně a) v tomto ohledu (zřejmě) dovozovala rozpor s dobrými mravy z toho, že s žalobcem b) do nemovitostí investovali nemalé peníze a žalovaná jim před podpisem měla slíbit, že je v domě nechá dožít. Uvedla, že soužití všech zúčastněných v domě fungovalo po dlouhou dobu od prodeje nemovitostí, vzájemné vztahy se rozklížily až cca před dvěma lety. Žalovaná nakonec v březnu tohoto roku nemovitosti prodala. Jestliže žalobkyně a) chtěla uzavření smlouvy podmínit zřízením věcného břemene, jistě mohla takové ujednání do smlouvy prosadit, případně smlouvu bez takového ujednání nemusela vůbec uzavřít. Ačkoliv je prodej nemovitostí třetí osobě pro oba žalobce nežádoucí a bolestný, zvláště za situace, kdy v nich dosud žijí, soudu nezbývá než konstatovat, že žalovaná nemovitosti nabyla na základě řádného právního titulu (platné smlouvy) a jako řádný vlastník s nemovitostmi může disponovat dle svého uvážení. Ani porušení případného předchozího slibu (byl-li by prokázán) nezakládá neplatnost smlouvy pro rozpor s dobrými mravy. Závěrem soud podotýká, že neplatnost právního jednání má býti spíše výjimkou, nikoli pravidlem. „V soukromoprávní sféře platí zásada, že co není zakázáno, je dovoleno. Proto každý zákonný zásah do této sféry je třeba vnímat jako omezení lidské svobody, a proto je nutno vykládat ustanovení o neplatnosti právních úkonů pro rozpor se zákonem (pozn. soudu: analogicky též pro rozpor s dobrými mravy) restriktivně a nikoli extenzivně. Opačný výklad by byl v rozporu s čl. 4 odst. 4 Listiny, podle kterého při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod (v tomto případě smluvní volnosti stran) musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu a taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.“ nález Ústavního soudu ze dne 6. 4.2005, sp. zn. II. ÚS 87/04 [ASPI ID: JUD33370CZ]. Vzhledem k uvedenému soud žalobu na určení vlastnického práva žalobkyně a) k nemovitostem zamítl.

14. Po shledání primárního petitu nedůvodným se soud zabýval důvodností eventuálního petitu (ve vztahu k žalobkyni a), ve vztahu k žalobci b) důvodností žaloby) na určení, že žalobci vydrželi právo věcného břemene bydlení a užívání předmětných nemovitostí. Poté, co žalobci prokázali naléhavý právní zájem na takovém určení (viz odůvodnění pod bodem 12 věta první s tím, že u žalobce b) je právní zájem dán tím, že s žalobkyní a) sdílí jako její manžel společnou domácnost v předmětných nemovitostech a prodej nemovitostí ohrožuje i jeho právní postavení), soud rozhodl o nedůvodnosti této žaloby již ze samotných tvrzení žalobců, aniž by prováděl dokazování. Jelikož podle tvrzení žalobců k nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni mělo dojít po [datum], prostupovat soud při posouzení této otázky podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (viz § 3028 odst. 1, 2 o. z.). Podle § 1260 odst. 1 věta první o. z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Podle § 1089 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Podle § 1090 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Podle § 992 odst. 1 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží. Ustanovení § 993 o. z. uvádí, neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu. Pro řádné vydržení se tedy vyžaduje, aby držba byla řádná, poctivá a pravá a trvala po zákonem stanovenou dobu. Už ze samotných tvrzení žalobců vyplývá, že zákonné důvody vydržení minimálně co do poctivosti držby zde dány nejsou. Oba žalobci uvedli, že předmětné nemovitosti užívali jako vlastníci. Poté, co žalobkyně a) převedla nemovitosti na žalovanou, užívali I. NP domu a po celou dobu platili svůj podíl na plynu, elektřině i vodě, přičemž tento stav trval, bez zásahu žalované, minimálně 10 let. Nadto žalobci provedli z vlastních zdrojů i úpravy nemovitostí. „Skutečnost, že se někdo chová způsobem, který naplňuje možný obsah práva odpovídajícího věcnému břemeni, ještě neznamená, že je držitelem věcného práva. Předpokladem držby a vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni je oprávněná držba tohoto práva; držitel musí být tedy se zřetelem ke všem okolnostem v dobé víře, že vykonává právě právo odpovídající věcnému břemeni. Musí být proto přesvědčen, že jemu, případně jeho právním předchůdcům, toto právo platně vzniklo, tedy že mu náleží právo, které vzniká na základě písemné smlouvy, k níž je třeba rozhodnutí příslušného orgánu a které je časově neomezené a přechází na nového nabyvatele s přechodem či převodem vlastnictví nemovitosti, k níž se toto právo váže“ usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 3. 2020, sp. zn. 22 Cdo 473/2020 [ASPI ID: JUD447838CZ]. Byla-li žalobkyně a) přesvědčena, že jí, pro neplatnost kupní smlouvy, i nadále náleží vlastnické právo, nemohla být současně v dobré víře, že jí platně vzniklo právo odpovídající věcnému břemeni – služebnosti užívání, tj. právo užívat věc cizí. Oba žalobci pak nemohli být v dobré víře, že jim náleží právo věcného břemene, když zde není žádný přesvědčivý důvod (žádná smlouva), na němž by své přesvědčení stavěli. Proto soud žalobu zamítl.

15. O nákladech řízení rozhodoval soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalované, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení v částce 63 363 Kč. Tyto náklady sestávají z účelně vynaložených nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží: - odměna za 4 úkony právní služby dle § 8 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), přičemž soud vycházel z tarifní hodnoty 900 000 Kč, odpovídající sjednané kupní ceně předmětných nemovitostí. Odměnu pak přiznal za převzetí věci, písemné vyjádření k žalobě z [datum] a účast na jednání dne [datum] v čase 10:00 do 12:50 Kč (2 úkony) v částce 11 900 Kč na každý úkon, celkem 47 600 Kč, - náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. celkem 1 200 Kč, - náhrada cestovních výdajů advokáta za cestu [adresa] a zpět (340 km) osobním automobilem [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ [SPZ] při kombinované spotřebě benzínu 5,1 l/100 km, ceně benzinu Natural 95 dle vyhlášky 398/2023 Sb. ve výši 38,20 Kč/l, náhrady za použití vozidla ve výši 5,60 Kč/km, celkem jízdné 2 566 Kč, - náhrada za promeškaný čas v délce x 10půlhodin po 100 Kč za cestu k jednání soudu z [adresa] a zpět (s přihlédnutím k opravám úseku D1 [adresa]) dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu (1 000 Kč), a - náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částek odměn a náhrad ve výši 10 997 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu, když advokát osvědčil, že je plátcem DPH. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalobce zaplatit náklady řízení (každého z nich polovinou) k rukám advokáta žalované.

Poučení