40 C 44/2023 - 65

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Ivetou Cvingráfovou ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] oba zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 500 000 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce a) domáhá po žalované zaplacení částky [částka] a částky [částka], se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba, kterou se žalobkyně b) domáhá po žalované zaplacení částky [částka] a částky [částka], se zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou soudu dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum], domáhají po žalované zadostiučinění za nemajetkovou újmu v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího zejména v nepřiměřené délce řízení a v důsledku nezákonného rozhodnutí, každý co do částky [částka]. Žalobci uvedli, že každý nárokuje po žalované z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení nemajetkovou újmu ve výši [částka] a z titulu vydání nezákonných rozhodnutí nemajetkovou újmu ve výši [částka]. Uvedli, že správní řízení o nařízení odstranění stavby bylo zahájeno z podnětu žalobců ze dne [datum] [právnická osoba] [adresa], odbor stavebního úřadu, územního plánování a životního prostředí (dále jen „Stavební úřad“) dne [datum] pod sp. zn. [adresa]. Poté bylo řízení vedeno [Anonymizováno] (dále jen [Anonymizováno][Anonymizováno]) pod sp. zn. [adresa] a sp. zn. [adresa]. V rámci přezkumu rozhodnutí [Anonymizováno] bylo řízení vedeno u žalované pod sp. zn. [adresa]. Ke dni podání žaloby bylo řízení vedeno 56 měsíců a stále není skončeno. Žalobci uvedli, že svým jednáním se nijak nepodíleli na nepřiměřené délce řízení a s ohledem na skutečnost, že správní řízení dosud není skončeno, nárokují zadostiučinění v horní hranici základní částky, jež dle judikatury Nejvyššího soudu činí 20 000 Kč za jeden rok řízení, přičemž první dva roky bývají odškodňovány částkou poloviční. Žalobci s ohledem na délku řízení k datu podání žaloby, tj. za 56 měsíců, nárokují každý částku 73 344 Kč, neboť řízení nebylo nijak složité, žalobci nepřispěli k průtahům řízení, naopak to byly správní orgány, které nesprávnými rozhodnutími k nepřiměřené délce řízení přispěly, a řízení pro ně mělo velký význam s ohledem na důvodnou obavu, aby v jejich těsném sousedství nevyrostla nepovolená stavba. Žalobci dále uvedli, že požadují zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonnými rozhodnutími Stavebního úřadu ze dne [datum], č.j. [adresa] a [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [adresa] (dále též „nezákonná rozhodnutí“), a to každý v částce [částka]. Nemajetkovou újmu žalobci pociťují v dopadu na jejich psychickou pohodu, zdraví a v poškození pověsti žalobců v místě bydliště. Uvedli, že jsou dlouhodobě stresováni tím, jaké stavby v těsném sousedství jejich bydliště vyrostou, neboť Stavební úřad jednal tak, že faktickému provedení nepovolených staveb nebránil, ačkoli k tomu měl možnosti. Žalobci museli podávat neustálé podněty a žádosti, opravné prostředky či žádosti o pomoc prostřednictvím Veřejného ochránce práv. Dále uvedli, že žalobce a) [Jméno zainteresované osoby 0/0] se od roku 2009 léčí s onkologickým onemocněním a pro úspěšnost léčby je důležitá i psychická pohoda a klid pacienta. Po začátku řešení problémů se sousedem přitom došlo v září 2018 k remisi tohoto onemocnění a v prosinci 2020 se k němu přidalo i další onemocnění chronické lymfatické leukémie. Stres tak s velkou pravděpodobností přispěl ke zhoršení zdravotního stavu žalobce a). Na jednání konaném dne [datum] žalobci uvedli, že tvrzená újma na zdraví je důsledkem stresu a psychické újmy, nikoli samostatným nárokem v řízení. Nadto uvedli, že stavebník provedl i další nepovolené stavby, které jsou předmětem dalších řízení, ve kterých je situace obdobná. U žalobců nezákonnými rozhodnutími došlo k poškození jejich pověsti v místě bydliště, neboť se začaly šířit „drby“, že žalobci nedůvodně brání sousedovi v oprávněné stavbě. Žalobci se proto začali vyhýbat veřejným místům, aby nebyli konfrontováni občany [Anonymizováno] v důsledku jejich postojů ke stavbě.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že žaloba se po obsahové stránce shoduje s žádostí žalobců o zadostiučinění uplatněnou u žalované dne [datum], kterou žalovaná projednala a dopisem ze dne [datum] nárok žalobců částečně uspokojila konstatováním porušení práva a omluvou. V podrobnostech žalovaná odkázala na dopis adresovaný žalobcům. Žalovaná uvedla, že žalobci uplatnili u žalované několik nároků (nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím, nesprávným postupem a nepřiměřenou délkou řízení) celkem ve výši [částka], aniž by tyto nároky jakkoli oddělili či specifikovali. Uvedla, že duplicitní dovozování odpovědnosti státu v případě nezákonného rozhodnutí také z důvodu nesprávného úředního postupu zákon nepřipouští, a proto žalovaná při předběžném projednání posuzovala toliko odpovědnost za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonnými rozhodnutími. Žalovaná uvedla, že pravomocné rozhodnutí Stavebního úřadu ze dne [datum] a rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], jímž bylo usnesení Stavebního úřadu ze dne [datum] potvrzeno, byla rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [adresa], zrušena a věc byla vrácena Stavebnímu úřadu. Žalovaná uznala, že ve věci byla vydána nezákonná rozhodnutí, jež byla žalovanou zrušena, avšak tyto neshledala v příčinné souvislosti s tvrzenou újmou žalobců spočívající ve stresu žalobce a) [Jméno zainteresované osoby 0/0] ohledně nejistoty, zda na základě nezákonných rozhodnutí v těsném sousedství jejich domu vyroste přístavba stavby rodinného domu jejich souseda, který by vedl až ke zhoršení zdravotního stavu žalobce a). Zhoršení zdravotního stavu s ohledem na stresové situace jsou subjektivním hodnocením žalobce a), nikoli odborným hodnocením či potvrzením. Žalovaná uvedla, že žalobce a) měl zdravotní problémy obdobného typu již v roce 2009, tedy dlouho před rokem 2018, kdy stavebník započal s prováděním předmětných nepovolených staveb. Vznik újmy způsobené žalobkyni b) [Jméno zainteresované osoby 1/0] spočívající v dlouhodobém stresu v souvislosti s nezákonnými rozhodnutími nebyl žádným způsobem prokázán. Co se týče nepřiměřené délky řízení, žalovaná uvedla, že řízení o žádosti o dodatečném povolení stavby zahájené dne [datum] nebylo ke dni podání žádosti žalobců, tedy k [datum] skončeno a dosavadní délka řízení tak činila 3 roky 11 měsíců a 7 dnů. Takovou délku žalovaná shledala na hranici přiměřenosti, a to po zohlednění složitosti případu a chování poškozeného. Uvedla, že řízení bylo vedeno na více instancích, z důvodu nutnosti doplnění žádosti stavebníkem bylo v období od [datum] do [datum] přerušeno, což také přispělo k délce řízení. Řízení je třeba hodnotit jako složité, žalobci se v rámci předmětného řízení dvakrát obrátili na Veřejného ochránce práv a správní orgány se s žádostmi Veřejného ochránce práv musely vypořádat. Nadto uvedla, že správní orgány se musely vypořádat s velkým množstvím podání žalobců a že do předmětného řízení zasáhly i mimořádné události spojené s pandemií COVID-19 a správním orgánům bylo doporučeno, aby omezily nebo odložily postup podle § 80 odst. 4 správního řádu. Žalobci byli v předmětném řízení aktivní, správní orgány se snažily rozhodovat ve lhůtách, avšak k dílčím průtahům zejména před Stavebním úřadem došlo. Význam předmětu řízení shledala pro žalobce a) [Jméno zainteresované osoby 0/0] zvýšeným s ohledem na jeho zdravotní stav, avšak žalobci byli již od roku 2018 ze strany Stavebního úřadu, [Anonymizováno] i stavebníka opakovaně informováni, že k přístavbě rodinného domu nedojde, a proto shledává nejistotu žalobců ohledně domnělé přístavby neopodstatněnou. Žalovaná přesto uznala, že délka řízení o dodatečném povolení stavby je na hranici přiměřenosti a pro žalobce a) mělo řízení s ohledem na jeho zdravotní stav zvýšený význam, avšak až od prosince 2020, a dospěla k závěru, že dostatečným zadostiučiněním bude konstatování porušení práva a omluva.

3. Na základě shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., a listinných důkazů byl zjištěn tento následující skutkový stav:

4. Ze spisu [právnická osoba] [adresa] sp. zn. [adresa] soud zjistil, že - dne [datum] Stavební úřad sepsal protokol z kontrolní prohlídky na pozemcích parc. č. [hodnota], k. ú. [adresa]. Stavebník do protokolu sdělil, že nechce stavět žádnou přístavbu; - dne [datum] Stavební úřad oznámil zahájení řízení o odstranění stavby: základové pasy a přípojka NN na pozemku parc. č. [hodnota] v kat. území [adresa], provedené bez opatření vyžadovaného stavebním zákonem; - dne [datum] sdělil Stavební úřad k dopisu právního zástupce žalobců ze dne [datum], že provádí kontrolní prohlídky za účelem zjištění skutečného stavu věci a že na základě kontrolní prohlídky ze dne [datum] dospěl k závěru, že stavebník [jméno FO] (dále jen „stavebník“, případně „soused žalobců“) provedl práce v rozsahu dle písemností Stavebního úřadu ze dne [datum] a [datum]. Dále uvedl, že důvod provedení statického zpevnění bude stavebník povinen vysvětlit v rámci řízení o dodatečném povolení stavby. Pokud stavebník začne provádět další stavební práce, Stavební úřad o nich bude jednat v rámci řízení o nařízení odstranění stavby. Další postup Stavebního úřadu bude odvislý od zjištění na kontrolní prohlídce dne [datum] a na základě výsledku šetření [Anonymizováno] s ohledem na podnět žalobců ze dne [datum]; - dne [datum] Stavební úřad vydal usnesení č. [Anonymizováno], kterým přerušil řízení o nařízení odstranění stavby: základové pasy a přípojka NN na pozemku parc. č. [hodnota] v kat. území [adresa], vlastníka stavby [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa], a to do doby pravomocného ukončení řízení o dodatečném povolení stavby; - dne [datum] rozhodl stavební úřad usnesením č. [Anonymizováno] o vyloučení části stavby: „nová betonová zídka podél venkovního schodiště včetně nového základu pro zídku“ s tím, že o ní rozhodne samostatně; - dne [datum] Stavební úřad oznámil pokračování v řízení o nařízení odstranění (části) stavby a seznámení s podklady rozhodnutí, ve kterém uvedl, že stavba v rozsahu „nová betonová zídka podél venkovního schodiště včetně nového základu pro zídku“ je řádně povolena a nemůže být předmětem o nařízení odstranění stavby a také předmětem dodatečného povolení stavby; - dne [datum] se žalobci vyjádřili k oznámení o pokračování řízení o nařízení odstranění stavby, neboť nesouhlasili s postupem Stavebního úřadu, protože stavebník stavbu v uvedené lhůtě nezahájil; - dne [datum] vydal Stavební úřad rozhodnutí o nenařízení odstranění stavby č. 185/2019, kterým zrušil povinnost vlastníka odstranit část stavby a nenařídil vlastníku odstranění části stavby podle § 129 stavebního zákona: „nová betonová zídka podél venkovního schodiště včetně nového základu pro zídku“, postavené na pozemku parc. č. [hodnota] v kat. území [adresa]; - dne [datum] vydal Stavební úřad usnesení č. 205/2022 o zastavení řízení o nařízení odstranění (části) stavby, kterým zastavil řízení o nařízení odstranění stavby: Základové pasy a přípojka NN – část stavby „přípojka NN“ na pozemku parc. č. [hodnota] v kat. území [adresa], proti kterému se žalobci odvolali dne [datum] a své odvolání doplnili dne [datum]; - dne [datum] zaslal Stavební úřad stavebníkovi a dalším účastníkům řízení a dotčeným orgánům výzvu k vyjádření se k odvolání žalobců a dne [datum] předal odvolání [Anonymizováno]; - dne [datum] rozhodl [Anonymizováno] o odvolání žalobců, ve znění opravného usnesení ze dne [datum], tak, že odvolání se zamítá, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]; - dne [datum] vydal Stavební úřad oznámení o pokračování řízení o nařízení odstranění (části) stavby: Základové pasy a přípojka NN na pozemku parc. č. [hodnota] a téhož dne rozhodl o vyloučení části stavby: Přípojka NN z přerušeného řízení o nařízení odstranění stavby Základové pasy a přípojka NN – část stavby „přípojka NN“ na pozemku parc. č. [hodnota] v kat. území [adresa], dne [datum] Stavební úřad upřesnil předmět řízení o pokračování řízení o nařízení odstranění stavby; - dne [datum] rozhodl Stavební úřad o zastavení řízení o nařízení odstranění stavby: Základové pasy a přípojka NN – část stavby „přípojka NN“ na pozemku parc. č. [hodnota] v kat. území [adresa]; - dne [datum] vydal stavební úřad usnesení č. [Anonymizováno] o přerušení řízení o nařízení odstranění stavby, kterým přerušil řízení o nařízení odstranění stavby: Betonové pasy a betonové oplocení včetně vstupní brány postavené na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v kat. území [adresa], vlastníkovi stavby [jméno FO], a to do doby pravomocného ukončení řízení o dodatečném povolení uvedené stavby; - dne [datum] podali žalobci odvolání proti usnesení č. [Anonymizováno] o přerušení řízení, které doplnili dne [datum], pro nesplnění podmínky včasné žádosti k dodatečnému povolení stavby podle § 129 odst. 2 stavebního zákona. Namítli, že vzhledem k nenaplnění podmínky nebyl Stavební úřad oprávněn řízení o odstranění stavby přerušit, ani vést řízení o pozdě podané žádosti o dodatečné povolení stavby; - dne [datum] se k podanému odvolání vyjádřil stavebník a dne [datum] vydal [Anonymizováno] rozhodnutí č.j. [adresa], sp. [adresa], kterým zamítl odvolání žalobců a odvoláním napadené rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum], č.j.[Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], sp. zn. [adresa], potvrdil. (spisem [právnická osoba] [adresa] sp. zn. [adresa])

5. Ze spisu [Anonymizováno] [Anonymizováno] sp. zn. [adresa] soud zjistil, že - dne [datum] vydal Stavební úřad usnesení č. [Anonymizováno]/[adresa]), kterým zastavil řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby: stavební úpravy rodinného domu č.p. [Anonymizováno] (rozšíření základových pasů) a přípojka NN na pozemku parc. č. [hodnota] v kat. území [adresa] (dále též „nezákonné rozhodnutí Stavebního úřadu“). V odůvodnění Stavební úřad konstatoval, že stavebník několikrát popřel, že by se mělo jednat o stavbu přístavby rodinného domu, stavebně technický stav rodinného domu je dobrý a nic nenasvědčuje tomu, že by hrozilo vybočení starých základů směrem k vjezdu; - dne [datum] podali žalobci odvolání proti usnesení č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o zastavení řízení s tím, že závěr Stavebního úřadu, že se nejedná o stavbu, proto se na ni nevztahuje stavební zákon a nelze ani vést řízení o dodatečném povolení takové stavby, je nesprávný a není v souladu se stavebním zákonem. Nesprávný je i závěr Stavebního úřadu, že předmětná stavba nemá žádný účel; - dne [datum] vydal [Anonymizováno] rozhodnutí č.j. [adresa], kterým odvolání žalobců zamítl a napadené usnesení stavebního úřadu usnesení ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]/[adresa], potvrdil (dále též „nezákonné rozhodnutí [Anonymizováno]“). V odůvodnění svého rozhodnutí [Anonymizováno] konstatoval, že stavebník opakovaně popřel, že by chtěl zahájit stavbu a Stavební úřad tak nemůže projednávat stavbu, kterou stavebník nechce realizovat; - dne [datum] [Anonymizováno] vyzvalo [Anonymizováno] k předložení stanoviska a správního spisu k prošetření podnětu veřejného ochránce práv ze dne [datum] ve věci postupu příslušných úřadů při posuzování staveb na pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], spis byl [Anonymizováno] spolu s vyjádřením [Anonymizováno] postoupen dne [datum]; (spisem [Anonymizováno] sp. zn. [adresa])

6. Ze spisu [adresa] soud zjistil, že - dne [datum] Stavební úřad vydal rozhodnutí č. [Anonymizováno] (č.j. [adresa]), kterým dodatečně povolil stavbu: stavební úpravy rodinného domu č.p. [Anonymizováno] (rozšíření základových pasů) a přípojka NN na pozemku parc. č. [hodnota] v kat. území [adresa]. V odůvodnění Stavební úřad konstatoval, že předmětná stavba nemůže negativně ovlivnit sousední stavby a pozemky (tj. ovlivnit tak, že by došlo k výraznému zásahu do práv vlastníků sousedních staveb a pozemků); - dne [datum] žalobci podali odvolání proti rozhodnutí č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o dodatečném povolení stavby a navrhli zrušení tohoto rozhodnutí, neboť Stavební úřad dospěl k nesprávnému závěru o přípustnosti předmětné stavby. Stavba základových pásů je svojí povahou započatou první částí stavby přístavby RD a není ji možné s ohledem na dřívější rozhodnutí Stavebního úřadu týkající se přístavby RD povolit. Dále uvedli, že je nejprve třeba dořešit otázku souvisejících staveb a teprve poté lze přistoupit k rozhodnutí o umístění stavby přípojky NN; - dne [datum] se stavebník [jméno FO] vyjádřil k podanému odvolání žalobců a uvedl, že jeho zájmem je dokončit úpravy domu za účelem zlepšení celkového stavu nemovitosti, v co nejkratším termínu a bez jejího rozšiřování; - veřejný ochránce práv ve zprávě o šetření ve věci postupu Stavebního úřadu při posuzování stavební činnosti na pozemcích u rodinného domu č.p. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] ze dne [datum] uvedl, že v případě stavebních úprav rodinného domu č.p. [Anonymizováno] včetně betonové zídky u stavebního úřadu apeluje na [Anonymizováno], aby vedl Stavební úřad k dořešení záležitosti stavebníka, jenž neuposlechl výzvu k ukončení stavebních prací a věc dospěla do stadia důkazní nouze ohledně zpochybnění platnosti stavebního povolení stavebních úprav domu z roku 2006. Stavební úřad by měl do realizace stavby stavebníkem bez povolení přístavby rodinného domu a garáže zasáhnout. Dále uvedl, že má výhrady k postupu a názorům Stavebního úřadu v případě stavby základových pasů; - dne [datum] [Anonymizováno] vydal rozhodnutí č.j. [adresa], kterým odvoláním napadené rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum], č. [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno]/[adresa], zrušil a věc vrátil k novému projednání Stavebnímu úřadu. Současně zavázal Stavební úřad, aby v novém projednání věci postupoval ve smyslu § 3 správního řádu tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti; (spisem [adresa])

7. Z listinných důkazů předložených účastníky vzal soud za prokázané tyto skutečnosti: 8. [Anonymizováno] zahájilo přezkumné řízení ve věci rozhodnutí [Anonymizováno], odboru územního plánování a stavebního úřadu ze dne [datum], č.j. [adresa], kterým bylo podle § 90 odst. 5 správního řádu zamítnuto odvolání [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [Jméno zainteresované osoby 1/0], a potvrzeno jím napadené usnesení [právnická osoba] [adresa], odboru stavebního úřadu, územní plánování a životní prostředí, ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]/[adresa]. Rozhodnutím ze dne [datum] [Anonymizováno] zrušilo rozhodnutí [Anonymizováno], odboru územního plánování a stavebního úřadu ze dne [datum], č.j. [adresa], a jím potvrzené usnesení [právnická osoba] [adresa], odboru stavebního úřadu, územní plánování a životní prostředí, ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]/[adresa] a věc vrátilo Stavebnímu úřadu k dalšímu řízení. V odůvodnění [Anonymizováno] konstatovalo, že Stavební úřad překročil meze správního uvážení a dopustil se nepřípustného hodnocení. Krajský úřad nesplnil svou povinnost odvolacího orgánu, neboť neshledal pochybení Stavebního úřadu, resp. pochybení Stavebního úřadu svým rozhodnutím potvrdil. [Anonymizováno] výše uvedená rozhodnutí zrušilo pro nezákonnost. (usnesení [Anonymizováno] o zahájení přezkumného řízení, ze dne [datum], rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] č.j. [adresa]).

9. Z lékařské zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci a) [Jméno zainteresované osoby 0/0] byla od prosince 2020 diagnostikována chronická lymfatická leukémie. V lékařské zprávě bylo uvedeno, že pacient subjektivně udává v daném období více stresových situací, které subjektivně vnímá jako možnost rozvoje tohoto onemocnění. V roce 2009 byla [Jméno zainteresované osoby 0/0] diagnostikována rovněž melanoma malignum dorsi (nádorové onemocnění) a v září 2018 byla konstatována remise tohoto onemocnění (pozn. potlačení příznaků nemoci).

10. Z výpovědi účastníka, žalobce a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], soud zjistil, že žalobce spatřuje nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím Stavebního úřadu v tom, že Stavební úřad po dobu 18 let, co se řízení vede, uvádí nepravdy a pomluvy o žalobci a jeho rodině. Uvedl, že dříve měl se svou ženou spoustu kamarádů z okolí, avšak poté, co soused a jeho matka roznáší nepravdy o tom, co má soused od Stavebního úřadu povoleno a že žalobci mu brání v realizaci, přátelé a známí se jim vyhýbají. Dále uvedl, že přítelkyně souseda pracovala ve stejné firmě jako žalobkyně b) a na pracoviště přinesla nezákonné rozhodnutí [Anonymizováno] o zamítnutí odvolání žalobců, které ukazovala spolupracovníkům, stejně tak soused žalobci označená nezákonná rozhodnutí ukazuje jejich známým a tvrdí, že stavby má povoleny a že žalobci mu v jejich provádění brání. Známí se nyní žalobcům vyhýbají. Dnes již žalobci nechodí ani ve [Anonymizováno] do obchodu. Jezdí všude pryč, aby nemuseli odpovídat na otázky, proč brání sousedovi ve stavbě, když ji má povolenu. Žalobce a) uvedl, že nezákonná rozhodnutí jej omezila na psychické pohodě, jako onkologický pacient potřebuje klid. V práci je jeho nadřízeným bratranec souseda, tudíž i zde se nezákonná rozhodnutí promítla, neboť mu byla přidělována horší práce či práce za menší výdělek. Částka, jež žalobce a) nárokuje byla doporučena na základě ústního doporučení kanceláře veřejného ochránce práv. Po obdržení označených nezákonných rozhodnutí žalobce a) cítil frustraci a přestal důvěřovat v zákony státu. Uvedl, že on a jeho rodina žije v neustálém strachu, že jakmile opustí dům, soused začne realizovat stavbu. Dosavadní život žalobců se zcela změnil, žalobci nechodí ani na zahradu, když je soused, jeho žena nebo matka venku. Soused jim nadává, plive na zahradu a slovně je uráží. Toto vše dává za příčinu Stavebnímu úřadu, protože pokud by stavební úřad nepovoloval tyto stavby, které po letech musí zrušit, tak by k tomu nemuselo dojít.

11. Z výpovědi účastníka, žalobkyně b) [Jméno zainteresované osoby 1/0], soud zjistil, že žalobkyně b) po obdržení nezákonných rozhodnutí Stavebního úřadu o zastavení řízení a [Anonymizováno] o zamítnutí odvolání pociťovala stres, přestala chodit na různé akce pořádané ve [Anonymizováno] a sousedům a známým se vyhýbá, neboť jim jsou prostřednictvím souseda a jeho matky známa rozhodnutí Stavebního úřadu a [Anonymizováno] a lidé jim kvůli tomu nadávají nebo se na ně ušklíbají. Dokud nebyla vydána nezákonná rozhodnutí, žalobci vycházeli se sousedy a známými ze [Anonymizováno] dobře, po vydání rozhodnutí, která soused, jeho tehdejší přítelkyně a jeho matka ukazovali známým a sousedům, pracovníkům u žalobkyně b) v práci, přestali se známí a sousedé s žalobci bavit, naopak je nazývali lháři. Pomluvy následně byly šířeny dál, docházelo k urážkám žalobkyně b). Žalobkyni b) známí vyčítají, že soused má stavbu povolenu a žalobci mu v ní brání a komplikují mu život. Situaci ohledně stavebního řízení souseda řeší žalobci dennodenně, bojí se, že soused zeď postaví i přesto, že nebude mít stavební povolení. Na Stavebním úřadě žalobkyni b) označili za nedůvěryhodnou osobu. Nezákonná rozhodnutí Stavebního úřadu a [Anonymizováno] v žalobkyni vyvolala bezmoc. Částka, jež žalobkyně nárokuje byla taktéž doporučena na základě ústního doporučení kanceláře veřejného ochránce práv.

12. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že se jedná o dceru žalobců, která bydlí spolu s rodiči v rodinném domě. Uvedla, že řízení probíhající na Stavebním úřadě ohledně stavby souseda jsou jí známa, rodičům na počítači píše většinu vyjádření, doma se situace řeší dennodenně. Největší spory rodičů s [právnická osoba] ve [Anonymizováno] jsou od roku 2018, ale jinak si myslí, že to je od roku 2006. Po obdržení každého rozhodnutí od Stavebního úřadu jsou rodiče více nervózní, matka má problémy se spolupracovnicemi v práci, obsah rozhodnutí řeší sousedé z okolí, rodičů se ptají, proč sousedovi škodí. Svědkyně je toho názoru, že celá situace ohledně stavebního řízení souseda má vliv na zdravotní stav jejího otce, který má onkologické onemocnění, stres onemocnění zhoršuje i podle lékařů. Rodiče řešili mezi sebou každé rozhodnutí, v poslední době častěji. Rodiče stresují pomluvy, bojí se nespravedlnosti ze strany souseda, neboť „Stavební úřad rozhoduje, jak rozhoduje, a je to prostě nespravedlnost“. O vydaných nezákonných rozhodnutích známí ze [Anonymizováno] vědí od souseda, jenž jim rozhodnutí ukazuje. Dříve rodiče chodili na různé akce, plesy, dnes raději nikam nechodí, aby se s lidmi nemuseli potkávat. Pro pracovníky Stavebního úřadu jsou nedůvěryhodné osoby, sousedé na ně útočí sprostými slovy. Sousedé a známí je přestali navštěvovat, neboť věří pomluvám souseda.

13. Dne [datum] uplatnili žalobci u žalované žádost o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka] podle zákona č. 82/1998 Sb., a to v souvislosti s nezákonnými rozhodnutími [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [adresa] a Stavebního úřadu ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno][adresa], nezákonným postupem a nepřiměřenou délkou řízení před správními orgány, které dosud nebylo skončeno. (žádost žalobců ze dne [datum] s dokladem o doručení)

14. Dopisem ze dne [datum] žalovaná k žádosti žalobců o zadostiučinění sdělila, že žádost o poskytnutí zadostiučinění v souvislosti se nezákonnými rozhodnutími ve smyslu § 31a zákona č. 82/1998 Sb. v daném případě neshledává důvodnou, neboť vznik nemajetkové újmy způsobený v příčinné souvislosti s nezákonnými rozhodnutími, kterou by bylo nutno kompenzovat v žalobci požadované výši, nebyl zjištěn. Tvrzený stres žalobců nebyl prokázán, zdravotní obtíže žalobce a) jsou tvrzeny toliko v rovině subjektivní, nadto z lékařské zprávy žalobce a) vyplynulo, že jeho onkologické onemocnění je od září 2018 v remisi. K nárokované výši zadostiučinění uvedla, že žalobci nijak nespecifikovali, jak k výši dospěli, natož pak v jaké konkrétní výši ji požadují u jednotlivých nároků zadostiučinění. Žalovaná v případě nároku zadostiučinění za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení dospěla k závěru o zvýšeném významu předmětu řízení pro [Jméno zainteresované osoby 0/0] s ohledem na jeho zdravotní stav. Zvýšený význam pro [Jméno zainteresované osoby 0/0] zohlednila s ohledem na předloženou lékařskou zprávu od prosince 2020 a délka řízení při zohlednění vysoké složitosti daného případu a dalších okolností spočívajících v postupu orgánů veřejné moci a chování žalobců překročila hranici přiměřenosti minimálně. Žalovaná přihlédla k závažnosti vzniklé újmy a dospěla k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním je konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, za což se žalobcům omlouvá. (dopis žalované ze dne [datum], č.j. [adresa], k žádosti žalobců o peněžité zadostiučinění)

15. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedená shodná a nesporná tvrzení stran, listinné důkazy, svědeckou výpověď a účastnické výpovědi, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

16. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

17. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) ve znění účinném v rozhodném období (dále jen „OdškZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

18. Podle § 5 OdškZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

19. Podle § 7 OdškZ právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

20. Podle § 8 odst. 1 OdškZ nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

21. Podle § 13 OdškZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (odst. 1). Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda (odst. 2).

22. Podle § 31a odst. 1 OdškZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ustanovení se v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

23. Soud konstatuje, že žalobci uplatnili v rámci předběžného projednání podle § 14 OdškZ svůj nárok u žalované dopisem ze dne [datum], který byl žalované doručen téhož dne. Žalovaná konstatovala, že v souvislosti s nezákonnými rozhodnutími ve smyslu § 31a zákona č. 82/1998 Sb. odškodnění v daném případě nemůže poskytnut, neboť vznik nemajetkové újmy způsobené nezákonnými rozhodnutími v příčinné souvislosti mezi nimi nebyl zjištěn. Ve vztahu k nepřiměřené délce řízení dospěla k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním je konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené době a žalobcům se omluvila. Podmínka předběžného projednání nároku podle § 14 odst. 3 OdškZ byla naplněna.

24. Soud rekapituluje, že žalobci se domáhají přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jim vznikla a) v souvislosti s vydáním nezákonných rozhodnutí Stavebního úřadu a [Anonymizováno] a spočívá v psychické újmě, stresu a zhoršení zdravotního stavu, a b) v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení.

25. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle OdškZ, je nutno, aby byly splněny tří podmínky: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence splnění těchto tří kumulativních podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a důkazní břemeno v tomto směru leží na žalobci coby poškozeném (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] evidovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 37/2012 či sp. zn. 29 Cdo 1482/2013). Požadavek na kumulativní splnění podmínek vede vždy k tomu, že není-li splněna byť jen jedna z nich, žalobě nelze vyhovět, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou splněny podmínky ostatní.

26. Žalobci svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy dovozovali z nezákonných rozhodnutí Stavebního úřadu ze dne [datum], č.j. [adresa], a [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] [adresa]/[Anonymizováno], sp. zn. [adresa], jímž bylo usnesení Stavebního úřadu ze dne [datum] potvrzeno a nabylo právní moci. Obě tato rozhodnutí byla rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [adresa], pro nezákonnost zrušena a věc byla vrácena Stavebnímu úřadu k dalšímu řízení. Pokud jde o předpoklad pro vznik odpovědnosti státu za tvrzenou nemajetkovou újmu žalobců spočívající ve vydání nezákonného rozhodnutí, tento soudem shledán byl.

27. Mezi nezákonným rozhodnutím a škodou (újmou) musí existovat vztah příčiny a následku. V případě žalobci tvrzené odpovědnosti státu za škodu způsobené nezákonnými rozhodnutími by šlo o vztah příčinné souvislosti (tzv. kauzální nexus), pokud by tvrzená nemajetková újma spočívající v prokázané psychické újmě, stresu a zhoršení zdravotního stavu vznikla následkem vydání nezákonných rozhodnutí, tedy pokud by bylo prokázáno, že nebýt takových nezákonných rozhodnutí, k nemajetkové újmě by podle obvyklého chodu věcí nedošlo (teorie tzv. adekvátní příčinné souvislosti, k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 1. listopadu 2007, sp. zn. I. ÚS 312/05 uveřejněný pod číslem 177/2007 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu a v něm označené odkazy na literaturu k teorii adekvátní příčinné souvislosti). Při zjišťování příčinné souvislosti je třeba zkoumat, zda v komplexu skutečností přicházejících v úvahu jako příčiny škody existuje skutečnost, se kterou zákon odpovědnost v daném případě spojuje. [adresa] musí mít nepochybnou věcnou vazbu na vznik újmy (k pojetí příčinné souvislosti srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2007, sp. zn. 29 Odo 1220/2005, uveřejněného pod číslem 33/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

28. Byť žalobci v rámci svých žalobních tvrzení uváděli, že nemajetková újma představující stres, jenž u žalobce a) dle jeho mínění vedl ke zhoršení zdravotního stavu, a nedůvěru v úřady jim vznikla právě z důvodu vydání nezákonných rozhodnutí, při účastnických výpovědích nedokázali vysvětlit, jaké důsledky ve smyslu nemajetkové újmy na ně samotné vydání předmětných rozhodnutí mělo. Nejednalo se o první rozhodnutí týkající se stavebních prací jejich souseda a sousedské spory probíhaly již od roku 2006. Naopak z účastnických výpovědí žalobců vyplynulo, že stres žalobců a psychickou nepohodu vyvolávalo zejména šíření obsahu nezákonného rozhodnutí Stavebního úřadu a [Anonymizováno] prostřednictvím jejich souseda (pana [jméno FO]), jeho přítelkyně, jež pracovala na stejném pracovišti jako žalobkyně b), a jeho matky. Tyto osoby obsah předmětných rozhodnutí šířily, ukazovaly je známým a sousedům ve [Anonymizováno] a uváděly, že stavbu mají povolenou a žalobci jim ve stavbě bezdůvodně brání. Následkem toho lidé v obci žalobce osočovali, že sousedovi brání ve stavbě, kterou má povolenu, což bylo žalobcům velmi nepříjemné, sousedům a známým se začali stranit. K šíření obsahu nezákonných rozhodnutí docházelo rovněž na pracovišti žalovaných. To ostatně potvrdila v rámci své svědecké výpovědi i dcera žalobců. Z provedených účastnických výslechů vyplynulo, že stavební řízení ohledně stavby souseda na sousedním pozemku žalobce trápí a stresu, avšak psychická újma a stres žalobců dle výpovědí nevznikla v důsledku samotného vydání nezákonných rozhodnutí, nýbrž šířením informací ze strany souseda, jeho tehdejší přítelkyně a jeho matky, případně dalších osob, nikoli tedy samotnými nezákonnými rozhodnutími. Soudu tak nezbylo než žalobu v rozsahu nemajetkové újmy vyčíslené v částce [částka] pro každého z žalobců, která jim měla vzniknout v souvislosti s nezákonnými rozhodnutími, zamítnout (první část výroku II. a výroku IV.), aniž by se zabýval dalšími předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované za škodu (tedy samotným rozsahem újmy žalobců a její výší), neboť dospěl k závěru, že nebyla dána příčinná souvislost mezi nezákonnými rozhodnutími a vznikem žalobci tvrzené újmy (psychická újma a stres, jenž dle žalobců vedl i ke horšení zdravotního stavu žalobce a/).

29. Dále se soud zabýval nárokem na přiměřené zadostiučinění nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky řízení. Přiměřenost délky soudního řízení jakožto součást práva na spravedlivý proces je garantována v čl. 38 odst. 2 větě první Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 větě první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 14. 11. 2020, sp. zn. II. ÚS 570/20, konstatoval, že z ústavního pořádku vyplývá, že každý má v řízení, v jehož rámci rozhodují orgány veřejné správy o jeho základních právech a svobodách, právo na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny. Při porušení tohoto práva - nepřiměřenou délkou takového řízení - dotčenému jednotlivci svědčí právo na náhradu škody způsobené mu nesprávným úředním postupem podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Přitom není třeba zkoumat, zda předmětem řízení bylo občanské právo nebo závazek ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy a judikatury Evropského soudu pro lidská práva.

30. Pro existenci nemajetkové újmy u nepřiměřené délky řízení platí závěry sjednocujícího stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen „Stanovisko“), které odkazuje na závěry Evropského soudu, jenž vychází ze „silné, ale vyvratitelné domněnky“, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje, neboť újma vzniká samotným porušením práva. Náhrada nemateriální újmy má sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl udržován. Jde tedy o psychickou kategorii, jejíž hloubka a rozsah jsou, coby rozhodné skutečnosti, obtížně prokazatelné. Popření tvrzení o nemajetkové újmě ve shora uvedeném obecném smyslu vzniklé v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení je na žalovaném škůdci, jenž má ke své obraně a ke svému zájmu povinnost uvést skutečnosti vylučující pravdivost tvrzení takového škodního předpokladu. Evropský soud jen zcela výjimečně nepřiznává zadostiučinění v penězích, neboť konstatace porušení práva v případě porušení práva na soudní projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě postačuje toliko v případech, kdy je význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze 7. 7. 2020 sp. zn. 30 Cdo 1536/2020).

31. Soud nepřisvědčil námitce žalované, že žalobci nebyli hlavními účastníky řízení, a proto jim nemůže být s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4826/2017, přiznáno zadostiučinění za nemajetkovou újmu spočívající v nepřiměřené délce řízení, neboť závěry obsažené v citovaném rozhodnutí nelze bez dalšího aplikovat na předmětnou věc. V předmětné věci žalobci ve stavebním řízení vystupují jako vlastníci sousední nemovitosti, přičemž ochrana vlastnického práva má své základy v ústavní rovině (viz čl. 11 LZPS). Vlastník sousední nemovitosti je v řízení o povolení stavby a na něj navazující řízení účastníkem řízení, jenž má zájem na výsledku sporu, který může zasáhnout do jeho majetkových práv. V takovém případě nelze vlastníka sousedního pozemku ve stavebním řízení považovat za vedlejšího účastníka ve smyslu občanskoprávního řízení, ve kterém vedlejší účastník vystupuje zejména jako podporovatel jedné ze stran a zásah do jeho práv není takového rozsahu. Tento závěr je podpořen judikaturou Nejvyššího soudu i Evropského soudu pro lidská práva. Oba soudy konstatovaly, že vlastník sousední nemovitosti se může v případě nedodržení předpisů veřejného práva domáhat zadostiučinění za způsobenou újmu podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5103/2015).

32. Soud proto posoudil délku řízení ve smyslu § 13 a § 31a zákona o odpovědnosti za škodu. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že řízení bylo zahájeno dne [datum] a dosud nebylo skončeno, přičemž ke dni podání žaloby trvalo 54 měsíců (od [datum] do [datum]). Pro účely přiměřeného zadostiučinění soud konstatuje, že došlo k nepřiměřené délce řízení před správními orgány.

33. Ve vztahu k výši přiměřeného zadostiučinění soud vycházel ze Stanoviska, ve kterém Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi [částka] až [částka] (cca 600 až [částka]) za jeden rok řízení, tj. [částka] až [částka] (cca 50 až [částka]) za jeden měsíc řízení. Při stanovení základní částky hraje roli zejména celková doba řízení. S ohledem na uvedené zásady vyjádřené ve Stanovisku soud u posuzované věci vycházel při stanovení základní částky z dolní hranice tj. [částka]/rok (tj. [částka]/měsíc), neboť neshledal důvody pro její navýšení. Skutečnost, že řízení dosud nebylo skončeno, jak namítají žalobci s ohledem na přiznání horní hranice žalované částky, není relevantní, podstatná je délka samotného řízení, za které je zadostiučinění žalobci požadováno. Za první dva roky řízení soud částku snížil o polovinu, tedy základní částka za 54 měsíců činí [částka].

34. Takto stanovená základní částka byla následně podrobena modifikačním kritériím ve smyslu § 31a odst. 3 OdškZ, tj. soud přihlédl při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

35. Ve vztahu ke složitosti řízení soud základní částku nemodifikoval, neboť se jedná o standardní stavební řízení, které se žádným způsobem neodchyluje. Soud přitom neopomněl, že řízení probíhalo před třemi různými orgány a v období od [datum] do [datum] bylo přerušeno z důvodu nutnosti doplnění žádosti stavebníkem, nicméně důvody pro modifikaci v tomto ohledu neshledal. Soud rovněž neshledal důvody pro modifikaci s ohledem na jednání poškozených, neboť poškození (žalobci) nepřispěli k průtahům v řízení, současně se ale ani aktivně nedomáhali vydání rozhodnutí. V otázce postupu orgánů veřejné moci soud částku o 10 % zvýšil, neboť správní orgány, zejména Stavební úřad ([právnická osoba] [adresa]), přispěly k nepřiměřené délce řízení svým postupem, neboť řádně nezdůvodnily svá rozhodnutí a tato byla následně rušena a věc byla Stavebnímu úřadu vrácena k dalšímu řízení. Soud rovněž posuzoval význam řízení pro žalobce. Ve vztahu k žalobci a) základní částku nesnižoval ani nezvyšoval, neboť vzal v úvahu na straně jedné zvýšený význam řízení pro žalobce a) s ohledem na jeho zdravotní stav, na straně druhé však zohlednil, že oba žalobci byli opakovaně (jak v roce 2018, tak v roce 2020 a 2021) ze strany Stavebního úřadu i stavebníka ujišťováni, že přístavba realizována nebude a že stavební úpravy byly činěny za účelem zpevnění domu a garáže, čímž se význam řízení pro žalobce naopak snížil. Soud připouští, že žalobci mohli být v počátku stavebních úprav znepokojeni, zda k přístavbě vedle jejich rodinného domu dojde či nikoli, avšak ze správních spisů vyplynulo, že byly od Stavebního úřadu i stavebníka opakovaně ujišťováni, že přístavba realizována nebude, čímž se pro ně význam řízení snižoval. Soud proto v případě žalobce a) dospěl k závěru, že s ohledem na význam řízení a jeho zdravotní stav nebylo třeba základní částku modifikovat. U žalobkyně b) naopak z důvodu menšího významu řízení základní částku o 10 % snížil.

36. Soud dále při úvaze o výši přiměřeného zadostiučinění zohlednil jako doplňkové kritérium skutečnost, že se v případě žalobců jednalo o tzv. sdílenou újmu. V řízení vystupovali dva žalobci, manželé, žádající náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení, a proto soud dospěl k závěru, že je na místě částku odškodnění náležející každému z nich přiměřeně snížit oproti částce, jež by byla poškozenému přiznána v případě, že by se řízení na jedné straně účastnil sám. Takový přístup aprobuje i Nejvyšší soud, neboť v případě více poškozených nepřiměřenou délkou řízení je jejich újma do určité míry sdílena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3694/2011, nebo ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2922/2012 či usnesení ze dne 28. 11. 2018, sp. zn . 30 Cdo 3461/2017). Soud si je vědom, že psychické strádání a nejistota každého jedince jsou do jisté míry specifické a vlastní pouze konkrétnímu jedinci, a proto nepřistoupil ke snížení částky na polovinu. Zadostiučinění má být přiměřené, avšak musí být i spravedlivé a odpovídat nemateriální újmě způsobené poškozeným. Žalobci svoji újmu fakticky společně sdíleli, a to i se svou dcerou, která s nimi žije ve společné domácnosti; radili se, řešili spolu veškerá podání adresovaná správním orgánům, pomáhali si. To jistě vede k širší možnosti psychické podpory a návazně pak i k většímu zmírnění psychické újmy. Veden těmito východisky soud snížil přiměřené odškodnění žalobcům každému o 10 %.

37. Soud tak uzavírá, že při určení výše nemajetkové újmy spočívající v zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé řízení za žalované období od [datum] do [datum] pro žalobce a) dospěl k základní částce [částka], kterou dále při zohlednění individuálních znaků posuzovaného řízení navýšil o 10 % z důvodu postupu orgánů veřejné moci, nicméně současně ponížil o 10 % z důvodu sdílené újmy. Celkem tak za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení přísluší žalobci a) náhrada nemajetkové újmy ve výši [částka] (výrok I.).

38. U žalobkyně b) soud rovněž dospěl k základní částce [částka], kterou navýšil o 10 % z důvodu postupu orgánů veřejné moci a současně ponížil o 10 % z důvodu zmenšeného významu řízení pro žalobkyni b) a dále o 10 % z důvodu sdílené újmy. Žalobkyni b) tak za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení přísluší náhrada nemajetkové újmy ve výši [částka] (výrok III.).

39. Ve zbylém rozsahu soud žalobou uplatněný nárok žalobců na zadostiučinění nemajetkové újmy spočívající v nepřiměřené délce řízení zamítl, tj. co do částky [částka] v případě žalobce a) /druhá část výroku II./ a částky [částka] v případě žalobkyně b) /druhá část výroku IV./.

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jak žalobci, tak žalovaná byli částečně úspěšní, a to každý do jednoho nároku. Žalobci byli úspěšní co do základu nároku na přiměřené zadostiučinění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, kdy výše zadostiučinění záležela na úvaze soudu, a žalovaná co do nároku na přiměřené zadostiučinění nemajetkové újmy způsobené nezákonnými rozhodnutími. Vzhledem k tomu, že výše přiznaného nároku spočívajícím v zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení závisela na úvaze soudu, soud výši žalovaného, resp. přiznaného, nároku nezohledňoval při posouzení míry úspěchu ve věci.

Poučení