40 C 58/2023 - 42

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Ivetou Cvingráfovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno] - [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o zadostiučinění za nemajetkovou újmu takto:

Výrok

I. Konstatuje se, že nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě zaručeného v článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně základních lidských svobod a v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

II. Žaloba, že žalovaná je povinna odeslat žalobci dopis tohoto znění: „[Anonymizováno] se Vám, vážený pane [jméno FO], jménem České republiky omlouvá za to, že nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], došlo k porušení Vašeho práva na spravedlivý proces zaručeného v čl. 38 odst. 2 Listiny základních a svobod.“ do třiceti dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

III. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka] k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhá po žalované konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ve správním řízení vedeném u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] (dále též „posuzované řízení“), omluvy ve znění: „[Anonymizováno] se Vám, Vážený pane [jméno FO], jménem České republiky, omlouvá za to, že nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] došlo k porušení Vašeho práva na spravedlivý proces, zaručeného v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.“ a peněžitého zadostiučinění ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení.

2. Nárok žalobce odůvodnil tím, že dne [datum] žádal [právnická osoba] [adresa] (dále jen „MěÚ [adresa]“) o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“), o poskytnutí informací týkajících se stížnosti, ke které se MěÚ [adresa] vyjadřoval pro [Anonymizováno] (dále jen „[Anonymizováno]) přípisem tajemníka MěÚ [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], jenž se dle svého obsahu měl týkat stížnosti ze dne [datum]. Žalobce uvedl, že nebyl schopen přiřadit, které konkrétní stížnosti se přípis tajemníka MěÚ [adresa] ze dne [datum] týká, neboť neeviduje žádnou stížnost ze dne [datum], a že z přípisu nevyplývá, jaké kroky MěÚ [adresa] při vyřizování stížnosti učinil. Konkrétně proto žádal o poskytnutí informace: 1) označení osoby stěžovatele, 2) sdělení, co je předmětem stížnosti, 3) sdělení, jaké konkrétní úkony, kterou úřední osobou a kdy provedl MěÚ [adresa] při vyřizování stížnosti, a 4) poskytnutí podkladů, které si MěÚ [adresa] pro vyřizování stížnosti opatřil. Tímto si žalobce hodlal opatřit informace, které mu umožní přiřadit uvedený přípis ke konkrétní stížnosti a vyhodnotit, zda MěÚ [adresa] vyřídil stížnost řádně. MěÚ [adresa] odepřel informace poskytnout, proti čemuž se žalobce bránil správní žalobou podanou ke Krajskému soudu v [adresa] (dále jen „KS v [adresa]“) dne [datum]. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka], jímž bylo rozhodnutí správního orgánu zrušeno. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Soudní řízení trvalo 2 roky a 9 měsíců, což žalobce považuje za nepřiměřeně dlouhé a došlo tím ze strany soudu k porušení jeho práva na spravedlivý proces. Žalobce uvedl, že postup soudu v něm vyvolal úzkost, nejistotu a duševní stres v očekávání výsledku řízení, celkově pak nedůvěru v právní stát a jeho orgány. Dne [datum] vyzval žalobce [Anonymizováno] k poskytnutí satisfakce za nepřiměřenou délku řízení v podobě konstatování porušení práva žalobce, omluvy a zaplacení přiměřeného zadostiučinění. [Anonymizováno] žádost postoupilo Ministerstvu pro místní rozvoj, které následně výzvu postoupilo zpět Ministerstvu spravedlnosti. Výši peněžitého zadostiučinění žalobce vyčíslil dle stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010, kdy za první dva roky řízení nárokuje částku ve výši 15 000 Kč (2 x 7 500 Kč) a za dalších 9 měsíců pak nárokuje částku ve výši 11 250 Kč (9 x 1 250 Kč, což je poměrná částka zadostiučinění za každý měsíc průtažného řízení po uplynutí prvních dvou let). Žalobce následně základní částku navýšil o 20 %, neboť řízení bylo jednoinstanční a skutkově a právně jednoduché (navýšení o 10 %) a žalobce se na délce řízení nijak negativně nepodílel (navýšení o 10 %).

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě shrnula průběh správního řízení a namítla nepříslušnost žalované jakožto organizační složky státu, neboť žalobce se domáhá konstatování porušení práva, omluvy a peněžitého zadostiučinění za nepřiměřenou délku soudního řízení vedeného u KS v [adresa], nikoli za nepřiměřenou délku celého řízení, čímž odpadá příslušnost žalované, neboť je irelevantní příslušnost úřadu, v jehož odvětví státní správy probíhalo řízení správní. Žalovaná pro případ nepřihlédnutí k námitce nepříslušnosti žalované uvedla, že řízení u KS v [adresa] trvalo 2 roky a 8 měsíců a význam předmětu řízení žalobce dosud dostatečně neosvětlil a žalovaná jej vzhledem k charakteru informace považuje pro žalobce za nepatný. Žalovaná dále uvedla, že žalobce spolu se svou matkou [jméno FO], prostřednictvím svého právního zástupce, se kterým jsou v příbuzenském poměru, se opakovaně obrací na správní orgány a požadují poskytnutí informací, které může žadatel získat jinými právními prostředky, např. od svého právního zástupce. Dále uvedla, že žalobce i jeho matka podávají ke KS v [adresa] desítky žalob a stejně tak si počínají i před Městským soudem v Praze či pražskými obvodními soudy, přičemž žaloby jsou totožné a liší se pouze ve vyčíslení nemajetkové újmy. Takový postup by dle žalované neměl požívat právní ochrany.

4. Žalobce v replice uvedl, že právo na informace společně se svojí matkou uplatňuje výlučně v souvislosti s obranou proti hlučnému provozu pilařského závodu fungujícího v blízkosti rodinné nemovitosti, ke které má žalobce vřelý citový vztah. Nemovitost rodině (matce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO]) náleží od roku [Anonymizováno] a je pro celou rodinu vhodným místem ke společnému trávení času, avšak harmonicky strávený čas je narušován nelegálním provozem pilařského závodu, a proto jsou žádosti o informace a řízení s tím spojená pro žalobce významná. Žalobce uvedl, že se žádostmi o informace snaží opatřit podklady, které mu umožní náležitě vyhodnotit vliv záměru provozování pilařského závodu na zákonem chráněné zájmy, aby je pak mohl uplatnit ve správním řízení o změně v užívání stavby [adresa] (dále jen „rekoludační řízení“), a zjistit porušování procesních předpisů správních orgánů a domáhat se jejich nápravy. O významu, který žalobce přikládá ochraně svého oprávněného zájmu na nerušeném užívání rodinné nemovitosti, dle žalobce vypovídá i zjevné úsilí a náklady, které žalobce spolu s rodinou vynakládá na obstarání informací týkajících se pilařského závodu. Žalobce uvedl, že soudní řízení iniciovaná žalobcem nejsou řízeními litigózními, naopak většina soudních řízení končí ve prospěch žalobce, neboť je opakovaně porušováno jeho právo na informace. Větší počet soudních řízení a úspěšnost žalobce v nich ukazují, jak moc správní orgány nechtějí poskytovat informace, které by mohly dokládat jejich vlastní selhání.

5. Podáním soudu doručeným dne [datum] žalobce doplnil svá tvrzení a důkazní návrhy, omluvil se z jednání a souhlasil s rozhodnutím v jeho nepřítomnosti. Žalobce nově uvedl, že se od KÚ Ústeckého kraje dozvěděl, že přípis tajemníka č.j. [Anonymizováno] se týká stížnosti ze dne [datum] na nedostatečný způsob, jakým byly prošetřeny podněty z [datum] týkající se užívání pozemků parc. č. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa] za účelem skladování surovin a výrobků pilařského závodu [adresa]. Žádost zůstala nevyřízena v rozsahu, ve kterém se žalobce domáhal sdělení, jaké konkrétní úkony, kterou úřední osobou a kdy provedl MěÚ [adresa] při vyřizování stížnosti, a poskytnutí podkladů, které si MěÚ [adresa] opatřil. Tyto informace pak měly sloužit jako podklady pro rekolaudační řízení, jehož předmětem je povolení provozu pily.

6. Žalovaná dne [datum] doplnila svá tvrzení k významu řízení pro žalobce. Uvedla, že žalobce není účastníkem rekolaudačního řízení, pouze matka žalobce vznesla námitky k projednávanému záměru provozu [adresa]. Žalovaná dále upozornila na nepřehlednost celé situace, kdy žalobce a jeho matka činí mnoho, obsahově obdobných podání ve stejný den, bez uvedení čísla jednacího, což stěžuje správním orgánům postup při jejich vyřízení.

7. Z jednání konaného dne [datum] se žalobce omluvil, bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.

8. Ze shodných skutkových tvrzení a provedeného dokazování byl zjištěn tento skutkový stav:

9. Žalobce výzvou k poskytnutí satisfakce za nemajetkovou újmu ze dne [datum], doručenou téhož dne, uplatnil u [Anonymizováno] před podáním žaloby nárok na přiměřené zadostiučinění. Žalobce žádal odškodnění konstatováním porušení práva klienta, omluvou a zaplacením peněžitého zadostiučinění ve výši [částka]. [Anonymizováno] podáním ze dne [datum] vyrozumělo žalobce o postoupení jeho žádosti [Anonymizováno]. Žalovaná podáním ze dne [datum] vyrozuměla žalobce o postoupení jeho žádosti zpět [Anonymizováno]. (Výzva k poskytnutí satisfakce za nemajetkovou újmu utrpěnou v důsledku nepřiměřené délky řízení u krajského soudu v [adresa] ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] spolu s dokladem o doručení, Sdělení [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], Vyrozumění žalované o postoupení žádosti žalobce ze dne [datum])

10. Soud zjistil, že dne [datum] požádal žalobce MěÚ [adresa] o poskytnutí informace podle InfZ týkající se stížnosti, ke které se MěÚ [adresa] vyjadřoval pro [Anonymizováno] přípisem tajemníka MěÚ [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]. Ve vyjádření ze dne [datum] tajemník MěÚ [adresa] [Anonymizováno] k jeho žádosti o vyjádření se k nečinnosti MěÚ [adresa] ve věci vyřízení stížnosti ze dne [datum] sdělil, že prověřil skutečnosti uvedené ve stížnosti a neshledal pochybení v práci zaměstnanců úřadu, nečinnost nebyla shledána. Dále upřesnil, že celá problematika se týká stavebního řízení ve věci [adresa] a veškerý spisový materiál byl předán [Anonymizováno]. Žalobce v žádosti o informace ze dne [datum] konkrétně žádal o označení osoby stěžovatele, sdělení, co je předmětem stížnosti, jaké konkrétní úkony, kterou úřední osobou a kdy provedl MěÚ [adresa] při vyřizování stížnosti, a o poskytnutí podkladů, které si MěÚ [adresa] pro vyřizování stížnosti opatřil. Rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], MěÚ [adresa] k žádosti žalobce o informaci dle zákona o svobodném přístupu k informacím sdělil, že se týká stížnosti [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] [adresa], ze dne [datum], týkající se průtahů s postoupením žádosti ze dne [datum], přičemž v bodech 3 a 4 z důvodu neexistence informace podle ustanovení § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím byla žádost částečně odmítnuta. Žalobce podal odvolání, o kterém bylo rozhodnuto dne [datum] [Anonymizováno] tak, že odvolání se zamítá. (shodná tvrzení stran, vyjádření ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], žádost o informace u [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] spolu s dokladem o odeslání, spisem Krajského soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] - rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno])

11. Dne [datum] podal žalobce u KS v [adresa] žalobu proti rozhodnutí KÚ Ústeckého kraje, který odmítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí MěÚ [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]. Dne [datum] vyzval KS v [adresa], žalobce, aby zaplatil soudní poplatek. Žalobce tak učinil ještě tentýž den, tzn. dne [datum]. Dne [datum] vyzval KS v [adresa] žalovaný [Anonymizováno] k vyjádření k žalobě a k předložení správního spisu. [Anonymizováno] se k žalobě vyjádřil dne [datum] a předložil správní spis. Dne [datum] zaslal KS v [adresa] účastníkům řízení sdělení o složení senátu a poučení o možnosti vznést námitku podjatosti, zároveň vyzval účastníky řízení ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Dne [datum] předložil žalobce repliku k vyjádření žalovaného [Anonymizováno]. Dne [datum] zaslal soud podání žalobce žalovanému [Anonymizováno]. Dne [datum] doplnil žalobce svou žalobu o popis účelu žádosti o informace. Dne [datum] bylo doplnění žaloby zasláno žalovanému [Anonymizováno]. Dne [datum] vyhlásil KS v [adresa] rozsudek, č. j. [spisová značka], kterým zrušil rozhodnutí MěÚ [adresa], č. j. [Anonymizováno], ze dne [datum] a rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] a vrátil věc k dalšímu řízení. pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů pro rozhodnutí, přičemž soud též v tomto rozhodnutí uvedl, že v případě žalobce jde o specifického žadatele, známého nejen žalovanému a povinnému subjektu z úřední činnosti, ale i soudu, který se mimo jiné množstvím a charakterem jeho podání pohybuje na hranici zneužití práva. Soud žalobci, který měl ve věci plný úspěch, nepřiznal plnou náhradu nákladů řízení, neboť shledal důvody zvláštního zřetele hodné, pokud věc posuzuje v kontextu celé kauzy „[adresa]“, ve které žalobce, jeho matka a jejich zástupce opakovaně žádají o poskytnutí informací. Zástupce zastupuje žalobce a jeho matku v obdobných řízeních opakovaně. Všichni tři uvedení jsou v příbuzenském poměru, přičemž žalobce zastoupený stejným zástupcem vedl či stále vede řadu soudních sporů před správními soudy. V některých sporech je požadováno poskytnutí podání, které dříve učinila jedna ze tří shora jmenovaných osob, tak jako tomu bylo v tomto případě. Žalobce žádostmi usiluje o sdělení, jakým způsobem se žalovaný vypořádal s dřívějším podáním právního zástupce žalobce. Soud proto uzavřel, že jeho úkolem je poskytovat ochranu veřejným subjektivním právům, a nikoliv napomáhat některým osobám k tvorbě zisku na úkor protistrany, kterou tyto osoby systematicky zahlcují podáními, a to evidentně s očekáváním, že při vyřizování těchto podání dojde v některých případech k formálně chybnému postupu, proti němuž budou následně brojit žalobou. Dne [datum] nabyl rozsudek právní moci. (spisem Krajského soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka])

12. Vlastníkem nemovitosti – rekreační chalupy č.p. [Anonymizováno], na pozemku parc. č. [hodnota], a pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše zapsané na LV č. [hodnota], pro obec a k.ú. [adresa], je matka žalobce [tituly před jménem] [jméno FO], která nemovitost nabyla na základě usnesení o vypořádání dědictví po [Anonymizováno], matce, která spolu se svým manželem vlastnila nemovitost na základě kupní smlouvy od července roku [Anonymizováno]. Rodina [tituly před jménem] [jméno FO], tedy i žalobce tráví na chalupě čas ve všech ročních obdobích. (seznam nemovitostí na LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], kupní smlouva ze dne [datum], Usnesení [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], sady fotografií)

13. Žalobce vedl u KS v [adresa] ve správním soudnictví v období let 2017 až 2022 celkem [hodnota] řízení, 47 řízení již bylo pravomocně skončeno, přičemž ve 30 řízeních dosáhl žalobce úspěšně ochrany svého práva (zrušení rozhodnutí, uložení povinnosti rozhodnout či zastavení řízení pro dodatečné splnění). Všechna řízení se týkala žádostí o poskytnutí informací. (nesporná tvrzení stran, přehled soudních řízení žalobce u Krajského soudu v [adresa] k [datum]) 14. [Anonymizováno] dne [datum] rozhodlo mimo jiné o zamítnutí odvolání [tituly před jménem] [jméno FO] a napadené rozhodnutí [Anonymizováno], odboru územního plánování a stavebního řádu, č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] potvrdil. Z rozhodnutí vyplývá, že odvolání podala pouze matka žalobce, nikoli sám žalobce, neboť tento nebyl účastníkem původního rekolaudačního řízení. V rozhodnutí je uvedeno, že [adresa] se podle urbanistické studie nachází v ploše výrobní a zemědělské a jedná se tak o oblast, u které je do jisté míry nutné počítat se zvýšeným zatížením hlukem. Rodinná nemovitost matky žalobce je od [adresa] vzdálena cca 200 m vzdušnou čarou. Žalovaná v rozhodnutí dále uvedla, že změnou v užívání předmětné stavby nedojde k narušení pohody bydlení stěžovatelky [tituly před jménem] [jméno FO], neboť dle vyjádření [podezřelý výraz] č.j. [Anonymizováno] [adresa]/[Anonymizováno] ze dne [datum] vyplynulo, že byly vypořádány veškeré námitky stěžovatelky [tituly před jménem] [jméno FO] a že vlivem provozu pily nedochází k překročení hygienického limitu hluku v chráněném venkovním prostoru nejbližších staveb pro denní dobu. Matka žalobce podala proti rozhodnutí [Anonymizováno] žalobu spolu s návrhem na přiznání odkladného účinku. KS v [adresa] dne [datum] rozhodl o odmítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, když žalobkyně dostatečně netvrdila a tím spíš neprokázala tvrzený neomezený provoz pilařského závodu a dále neprokázala, že jí tvrzený následek napadeného rozhodnutí způsobuje újmu ve smyslu § 73 odst. 2 s.ř.s. (rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] včetně závěrečné zprávy o uzavření šetření postupu ve věci vyřízení opatření proti nečinnosti a stížnosti podle správního řádu a sdělení [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]-[adresa]/[Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno]-[adresa]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka])

15. Ze zpráv o šetření veřejného ochránce práv soud zjistil, že na veřejného ochránce práv se obrátil [tituly před jménem] [jméno FO] a žádal o posouzení postupu [Anonymizováno] ve věci vyřízení opatření proti nečinnosti a následného vyřízení stížnosti. Veřejný ochránce práv dospěl k závěru, že doba pro vyřízení podnětu čítající téměř 10 měsíců nebyla přiměřená, avšak je třeba zohlednit enormní nárůst spisové agendy u ministerstva, další povinnosti úředních osob a zejména četnost, obsah a řetězení písemností zasílaných stěžovatelem. Veřejný ochránce práv zohlednil veškeré okolnosti a příslib ministryně k přijetí opatření k nápravě a šetření uzavřel. (zpráva o šetření VOP ze dne [datum] adresovaná [podezřelý výraz], zpráva o šetření VOP ze dne [datum] adresovaná [Anonymizováno] a zpráva o šetření VOP ze dne [datum] adresovaná [Anonymizováno] včetně příloh – zpráva o šetření a vyrozumění stěžovatele)

16. Soud v řízení provedl i další důkazy (zejména fotografie umístění chalupy a pily, obrazové snímky jako vybrané důkazy o provozu pilařského závodu, akustické posudky, protokoly zdravotního ústavu, závazné stanovisko [Anonymizováno], rozhodnutí o změně užívání stavby „[adresa]“, rozhodnutí o zkušebních provozech, emailové korespondence [tituly před jménem] [jméno FO] se starostkou města [adresa] či provozovatelem [adresa], průvodní a technická zpráva [adresa] z dubna 2014, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka], sdělení MěÚ [adresa] ze dne [datum], žádost o informace ze dne [datum], žádost o informace ze dne [datum], podnět k prověření ze dne [datum] – využívání parcely č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], podnět k prověření ze dne [datum] – využívání parcely č. [hodnota] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], podnět k prověření ze dne [datum] – využívání parcely č. [Anonymizováno][Anonymizováno] v k.ú. [adresa], podnět k prověření ze dne [datum] – využívání parcely č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], podnět k prověření ze dne [datum] – využívání parcely č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], stížnost na nedostatečný způsob prošetření nedodržování podmínek zkušebního provozu ze dne [datum]), z nichž však pro posouzení věci nevyplynula nad rámec uvedeného žádná další skutková zjištění významná pro posouzení věci, a proto se jimi soud blíže nezabýval.

17. Další důkazy navržené účastníky (zejména listiny, jež se týkaly žádostí a stížností žadatelky [tituly před jménem] [jméno FO], nikoli samotného žalobce ve věci provozu pilařského závodu, a vyjádření k nim, komunikace se společností [právnická osoba], zvukový záznam [adresa], rozhodnutí ve věcech žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], nepravdivá dokumentace provozních podmínek měření hluku pilařského závodu, korespondence mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a provozovatelem [adresa] či jeho zástupcem) soud neprováděl, když je pro posouzení projednávané věci s ohledem na dostatečně zjištěný skutkový stav považoval za nadbytečné a irelevantní.

18. Svá skutková zjištění soud opřel o shodná tvrzení účastníků a o výše uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Soud hodnotil provedené důkazy každý jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že získal dostatek zjištění významných pro rozhodnutí ve věci a další dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, a to zejména s ohledem na právní závěry učiněné níže. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené (zejména na odstavce 10 a 11 tohoto rozsudku).

19. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

20. Na daný případ soud aplikoval zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdškZ“). Konkrétně vyšel z ust. § 13 odst. 1 OdškZ, dle kterého stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

21. Dle ust. § 14 odst. 1, 3, § 15 odst. 2 OdškZ se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

22. Dle ust. § 6 odst. 1 OdškZ ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad"). Dle odst. 2 téhož ustanovení je úřadem podle odstavce 1 a)[Anonymizováno], došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem; b)příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu.

23. Dle úst. § 6 odst. 3 OdškZ došlo-li ke škodě nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 vět druhé a třetí a posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako jeden celek, jedná za stát příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení.

24. Podle ust. § 31 odst. 1 OdškZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

25. Podle ust. § 31a odst. 1 OdškZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 tohoto ustanovení se v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním skutkovým okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

26. Uvedená právní úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustracím z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (k tomu srovnej Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení (např. nečinnost soudu prvního stupně způsobená připojením k jinému spisu, délka řízení před Nejvyšším soudem) nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Není tedy možné stanovit nějakou abstraktní lhůtu, kterou by bylo možné pokládat za přiměřenou, ale je třeba vždy přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Proto již při posouzení přiměřenosti délky řízení (tedy nejenom při určení výše zadostiučinění) je třeba vycházet z kritérií příkladmo stanovených v § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Za porušení zásady rychlosti řízení, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 zákona, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobené nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků či jsou vyvolány jinými okolnostmi (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2001, sp. zn. 25 Cdo 38/2000).

27. Vzhledem k tomu, že žalobce splnil podmínku uplatnění nároku u příslušného úřadu dle ust. § 14 odst. 1 a 3 zákona o odpovědnosti za škodu dne [datum] u [Anonymizováno], které dne [datum] vyrozumělo žalobce, že jeho žádost postoupil příslušenému [Anonymizováno] a nárok nebyl do 6 měsíců uspokojen (§ 15 odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu), přistoupil soud k projednání věci.

28. Předmětem posuzování dané věci je délka řízení před Krajským soudem v [adresa], v němž se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí MěÚ [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], kterým MěÚ [adresa] částečně odmítl žádost žalobce o poskytnutí informace na základě InfZ, a to „sdělení, jaké konkrétní úkony, kterou konkrétní osobou a kdy provedl Váš úřad (pozn. soudu MěÚ [adresa]) při vyřizování stížnosti“ a „poskytnutí podkladů, které si Váš úřad (pozn. soudu MěÚ [adresa]) při vyřizování stížnosti opatřil“, z důvodu neexistence takových informací. Žaloba byla podána soudu dne [datum]. Správní řízení od podání žádosti o informace dne [datum] do pravomocného rozhodnutí KS v [adresa] ze dne [datum], jež nabylo právní moci dne [datum] a kterým bylo žalobě vyhověno a věc byla vrácena Krajskému úřadu Ústeckého kraje k dalšímu řízení, trvalo 2 roky, 9 měsíců a 13 dnů. Samotné soudní řízení trvalo od [datum] od [datum], tj. 2 roky, 8 měsíců a 2 dny.

29. Soud se nejprve zabýval námitkou žalované, že není ve věci pasivně legitimovaná, neboť žalobce požaduje konstatování porušení práva, omluvu a zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která vznikla pouze nepřiměřenou délkou soudního řízení, nikoli nepřiměřenou délkou celého správního řízení, čímž odpadá příslušnost žalované, neboť příslušnost úřadu je v dané věci irelevantní.

30. Městský soud v Praze pak v usnesení ze dne 6. 1. 2023, sp. zn. 14 Co 399/2022 (dostupné v ASPI), konstatoval, že: „Ve sporu o náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem dle § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb., k němuž došlo v řízení správním a navazujícím soudním (na něž se pro účely náhrady této nemajetkové újmy hledí jako najeden celek), jedná za stát i v případě, kdy se poškozený domáhá odškodnění pouze za část řízení vedenou před soudy, jako příslušná organizační složka (§ 6 odst. 7 zákona č. 82/1998 Sb.) ten úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení (§ 6 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.).“ 31. Soud po posouzení věci dospěl k závěru, že pasivní legitimace žalované je dána, neboť za stát má jednat organizační složka, do jejíž působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení, a to bez ohledu na skutečnost, že se žalobce dožaduje zadostiučinění jen za nepřiměřenou délku soudního řízení správního. S ohledem na charakter žádosti žalobce dle uplatněných žalobních tvrzení (žádost o poskytnutí informace v souvislosti s vyřízením stížnosti týkající se stavebního řízení) je za stát příslušná jednat žalovaná, a proto s ní soud nadále jednal.

32. Soud se dále zabýval otázkou, zda posuzované správní řízení splňuje kritéria aplikovatelnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Právo na projednání věci bez zbytečných průtahů je nutno vztáhnout na veškerá správní řízení, jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda (srov. nález Ústavního soudu nálezu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 570/20). V daném případě se jedná o správní řízení, jehož předmětem je základní právo žalobce na informace, a proto posuzované správní řízení splňuje kritéria aplikovatelnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

33. Předmětné správní řízení bylo zahájeno podáním žádosti o informace dne [datum]. Uvedené správní řízení spadá pod ochranu čl. 38 odst. 2 Listiny a je tedy možné aplikovat stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 (dále jen „Stanovisko“. Uplatní se tedy i silná, ale vyvratitelná domněnka o vzniku nemajetkové újmy, ze které vychází Evropský soud pro lidská práva, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje, neboť újma vzniká samotným porušením práva. Podle shora uvedeného Stanoviska nepřiměřená doba řízení zpravidla vždy způsobuje účastníkům řízení nemajetkovou újmu, k jejíž kompenzaci nepostačí samotné konstatování porušení práva, ale je třeba finanční kompenzace. Soudní řízení správní, jež je posuzované v tomto řízení, bylo zahájeno podáním žaloby dne [datum] a trvalo do [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým bylo žalobě vyhověno a věc byla vrácena KÚ Ústeckého kraje k dalšímu řízení. Soudní řízení tak trvalo 2 roky 8 měsíců a 2 dny.

34. Obecně pak dle Stanoviska platí, že „Nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí a § 22 odst. 1 věty třetí OdpŠk je třeba tvrdit a není-li úspěšně popřena anebo nepostačuje-li konstatování porušení práva, přizná se za ni zadostiučinění v penězích. Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“) vychází ze ‚silné, ale vyvratitelné domněnky‘, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje (viz rozsudek velkého senátu ESLP ze dne 29. 3. 2006, stížnost č. 64890/01, A. proti Itálii, odst. 93, nebo Kmec, J. K výši zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, Právní zpravodaj, srpen 2006, str. 12 a násl.), neboť újma vzniká samotným porušením práva. ESLP jen zcela výjimečně nepřiznává zadostiučinění v penězích. V tomto ohledu je tedy na místě přistupovat k případnému zadostiučinění ve formě konstatace porušení práva jen za zcela výjimečných okolností (např. tehdy, byl-li význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný).“ K uvedenému závěru se Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně přihlásil (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3683/2013, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 30 Cdo 722/2015).

35. Po provedeném dokazování je soud toho názoru, že délka řízení 2 roky, 9 měsíců a 13 dnů (od podání žádosti o informace do pravomocného skončení soudního řízení u KS v [adresa], jenž zrušil rozhodnutí [Anonymizováno] a věc mu vrátil k dalšímu řízení), kdy žalobce se domáhá přiznání zadostiučinění pouze za nepřiměřenou délku soudního řízení správního, které trvalo 2 roky 8 měsíců a 2 dny, je zjevně nepřiměřená pro tento typ řízení a neodpovídá době, kterou by bylo možno u tohoto typu řízení rozumně očekávat.

36. Pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro posuzování délky řízení, má soud na základě učiněných zjištění za to, že posuzované řízení nebylo nijak složité po skutkové a procesní stránce. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení ústního jednání jen na podkladě obsahu správního spisu, řízení nebylo zatíženo velkým počtem či obsáhlými podáními účastníků.

37. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci (soudu), je nutno konstatovat, že v řízení došlo k podstatné prodlevě. Krajský soud zaslal dne [datum] účastníkům řízení sdělení o složení senátu a poučení o možnosti vznést námitku podjatosti, zároveň vyzval účastníky řízení ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že nevyjádří-li se ve lhůtě dvou týdnů od doručení sdělení, má soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Sdělení bylo účastníkům doručeno téhož dne. Dne [datum] se žalobce vyjádřil, že souhlasí s rozhodnutím bez jednání. Žalovaný na sdělení nereagoval, lhůta pro vyjádření uplynula dne [datum]. Ke dni [datum] měl soud k dispozici vyjádření účastníků, správní spis i souhlas účastníků s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodnuto však bylo až dne [datum], tj. za 2 roky a bez jednoho dne 5 měsíců. Předmětnou prodlevu je nutno přičíst k tíži státu, neboť je jeho odpovědností, aby při organizačním zajištění chodu justice (institucionální, personální, finanční, materiální atd.) nastavil takové podmínky, aby ve všech věcech, byly činěny úkony v přiměřených lhůtách, k čemuž v daném případě nedošlo.

38. Pokud jde o jednání žalobce, tento svým postupem k délce řízení nijak nepřispěl.

39. Co se týče hlediska významu předmětu řízení pro poškozeného, to je hlediskem nejdůležitějším pro posouzení přiznání formy zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení. V každém řízení o poskytnutí zadostiučinění za nesprávný úřední postup, kam spadá i nepřiměřená délka řízení, je třeba individuálně posoudit význam poskytované informace pro žalobce. Je tomu tak i proto, že se význam daného řízení odvíjí primárně od významu žádaných informací pro žadatele, což neumožňuje učinit paušalizující závěr o významu řízení o poskytnutí informací dle InfZ. Nejvyšší soud pak v rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dovodil, že v řízení o poskytnutí informace se význam jeho předmětu pro poškozeného ve smyslu § 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk odvíjí od toho, jak významná je požadovaná informace v době podání žádosti o její poskytnutí (popřípadě v průběhu řízení o její poskytnutí) pro žadatele. Význam předmětu řízení o poskytnutí informací se totiž bude lišit v okamžiku, kdy žadatel potřebuje konkrétní informaci pro realizaci svého práva, a v okamžiku, kdy žádostí o poskytnutí informace realizuje spíše svůj zájem bez toho, aby bylo zjevné, k čemu konkrétně žadatel informaci potřebuje. Právě zjevnost reálné potřeby informaci získat by měla vést příslušný orgán k tomu, aby ji poskytl plně a bez prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). O standardním či dokonce zvýšeném významu předmětu posuzovaného řízení, a tím i případném poskytnutí zadostiučinění v penězích, lze proto uvažovat pouze v případě, kdy žadatel potřebuje naléhavě a nutně informace získat pro následnou (nikoli časově vzdálenou) realizaci konkrétních práv (přičemž i zde se význam předmětu posuzovaného řízení může lišit v čase – srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

40. V posuzovaném řízení šlo o realizaci práva na informace, podstatou žádosti žalobce ze dne [datum] bylo zjištění, k jaké stížnosti se vyjadřoval tajemník MěÚ [adresa] ve sdělení ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], adresovaném [Anonymizováno] a zaslaném zástupci žalobce na vědomí. S ohledem na obsah předmětné žádosti o informace a na okolnosti této žádosti předcházející, soud z doložených důkazů nedospěl k závěru, že by žalobce reálně potřeboval požadované informace pro účinnou realizaci práva týkajícího se, jak žalobce tvrdí, zamezení nezákonného provozu [adresa]. Soud dále uvádí, že žalobce k tvrzení, že přípis tajemníka č.j. [Anonymizováno] se týká stížnosti ze dne [datum] na nedostatečný způsob, jakým byly prošetřeny podněty z [datum] týkající se užívání pozemků parc. č. [Anonymizováno], v k.ú. [adresa] za účelem skladování surovin a výrobků pilařského závodu [adresa], nikoli stížnosti ze dne [datum], jak uvedeno v předmětném přípisu tajemníka, nepředložil listinné důkazy prokazující jeho tvrzení a jelikož se žalobce omluvil z jednání konaného dne [datum] a souhlasil s rozhodnutím v jeho nepřítomnosti, soud jej nemohl poučit dle ust. § 118a o.s.ř., jakými důkazy výše uvedené tvrzení prokazuje, a proto vycházel z prokázané skutečnosti, že se přípis tajemníka týká stížnosti [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] ohledně průtahů s postoupením žádosti zástupce žalobce ze dne [datum]. S ohledem na uvedené má soud za to, že primárním účelem žádosti o poskytnutí informace byla snaha zástupce žalobce přiřadit předmětné vyjádření tajemníka MěÚ [adresa] ke konkrétní stížnosti zástupce žalobce v souvislosti s pilařským závodem, což nelze hodnotit jako informace pro žalobce významné, neboť se jednalo o informace, které mohl žalobce zjistit od svého právního zástupce, jenž žádost k MěÚ [adresa] podal. Žalobce dále argumentoval, že přiřazení sdělení k předmětné stížnosti bylo třeba pro zjištění, zda stížnost byla prošetřena řádně a že žádosti o informace jsou podávány zejména z důvodu opatření veškerých informací pro možnost uplatnění argumentace v rekolaudačním řízení. Soud však z provedeného dokazování zjistil, že požadované informace nebyly informacemi, jež by žalobci přinesly nová zjištění týkající se provozu pilařského závodu, jednalo se o informace ohledně vyřízení jedné z mnoha stížností adresovaných zástupcem žalobce MěÚ [adresa], což nemá a ani nemůže mít vliv na stav a vývoj rekolaudačního řízení [adresa]. Předmětná žádost o informace se tak přímo nedotýká zájmů žalobce na nerušeném užívání rekreační chalupy v obci [adresa].

41. Žalobci je třeba dát za pravdu potud, že chtěl přiřadit sdělení MěÚ [adresa] k podané stížnosti, aby zjistil, zda byla řádně prošetřena a vyřízena. Avšak co se týče významu řízení a důležitosti informací s ohledem na provoz pilařského závodu v blízkosti rodinné nemovitosti, soud nemá v dané věci za prokázané, že žalobce potřeboval získat požadované informace naléhavě a nutně k realizaci konkrétního práva – v daném případě k obraně v rekolaudačním řízení [adresa], jehož není ani účastníkem. Požadované informace se netýkaly osobně žalobce, nebyl zde zvýšení zájem pro poškozeného, a proto soud neshledal specifické důvody, pro které by mělo mít poskytnutí dané informace pro žalobce zvýšený význam. Soud proto vyhodnotil, že zájem žalobce na poskytnutí informace v dané věci byl nepatrný, tudíž dle názoru soudu není v odškodňovacím řízení důvod pro finanční odškodnění tvrzené nejistoty žalobce, či jiné tvrzené újmy žalobce.

42. Nadto je soudu známa skutečnost, že žalobce zastoupený stejným právním zástupce jako v nynější věci vedl či stále vede řadu soudních sporů před správními soudy, a to se správními orgány od nichž požaduje poskytnutí informace dle InfZ v kontextu provozu [adresa], a následně řadu sporů před obecnými soudy ohledně náhrady škody za nepřiměřenou délku správních řízení. Jen u zdejšího soudu vede žalobce 7 takových sporů a jeho matka rovněž, přičemž oba jsou zastoupeni týmž právním zástupcem. Předmětem správních řízení je pak často požadováno poskytnutí informace ohledně podání, které dříve učinil právní zástupce za žalobce či jeho matku. I v nyní posuzovaném případě se jedná o žádost žalobce o informace, učiněnou prostřednictvím právního zástupce v přímé návaznosti na stížnost učiněnou právě právním zástupcem. Nutno podotknout, že žalobce ani jeho matka se netají, že prostřednictvím právního zástupce podávají u MěÚ [adresa] celou řadu stížností a žádostí o informace, jakým způsobem byly žádosti prošetřeny či k jaké žádosti se dané vyjádření vztahuje. Smyslem práva na poskytování informací dle InfZ není poskytovat žadatelům informace, které si mohou sami opatřit, např. od svého právního zástupce, jako v tomto případě, což opět dokládá nepatrný význam předmětu řízení pro žalobce.

43. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že je na místě konstatovat porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě (výrok I.). Soudní řízení trvalo nepřiměřeně dlouho, avšak vzhledem k nepatrné intenzitě zásahu do sféry žalobce (osobní, rodinné či pracovní), kdy žalobce ani jeho právní zástupce nebyli schopni přiřadit sdělení MěÚ [adresa] k podané stížnosti, což opět potvrzuje nepatrný zájem žalobců o informace, dospěl soud k závěru, že není důvod, aby žalobci byla vedle konstatování porušení práva dále přiznána omluva či zadostiučinění v penězích. Soud má za to, že s ohledem na uvedené se konstatování porušení práva jeví jako přiměřené a dostačující, a proto žalobu v rozsahu omluvy žalobci a přiznání peněžitého zadostiučinění ve výroku II. a III. tohoto rozsudku zamítl.

44. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobce sice ve věci neměl plný úspěch, přiznání výše zadostiučinění však záviselo na úvaze soudu a žalobce byl v základu nároku úspěšný. Soud proto žalobci přiznal plnou náhradu nákladů sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [právnická osoba] Kč a z odměny a náhrad jeho zástupce, a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“) za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí, uplatnění nároku u žalované, podání žaloby a replika žalobce ze dne [datum]) po [částka] (§ 9 odst. 4 písm. a/ a.t.), celkem [částka]. Za každý z těchto úkonů náleží dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu paušální náhrada ve výši [částka], celkem [částka]. Celkem náklady řízení činí částku [částka], když zástupce žalobce není plátcem DPH. Soud dále uvádí, že žalobci nepřiznal odměnu za úkon – Omluva z účasti na jednání, doplnění tvrzení a důkazních návrhů ze dne [datum], neboť žalobce tyto skutečnosti mohl tvrdit a důkazy doložit již v žalobě, případně v replice ze dne [datum], a proto tento úkon nepovažoval soud za účelný. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve sporu zastoupen advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

45. Uloženou povinnost je žalovaná povinna splnit ve lhůtě, které byla určena podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení