40 C 66/2023 - 48

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno]., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/1] zastoupený advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované osoby 0/0] o nahrazení rozhodnutí správního orgánu dle části páté občanského soudního řádu takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala, aby soud rozhodl, že rozhodnutí předsedkyně [jméno FO] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], kterým byl zamítnut rozklad a potvrzeno rozhodnutí [jméno FO], ze dne [datum], čj. [Anonymizováno], se nahrazuje tak, že námitka žalovaného proti vyřízení reklamace vyúčtování ceny č. [hodnota] ze dne [datum] s položkou „[Anonymizováno]“ ve výši 1 500 Kč vystaveného žalobkyní se zamítá a žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 1 500 Kč a náhradu nákladů správního řízení ve výši 100 Kč za zaplacený správní poplatek, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 14 580,50 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala, aby soud rozhodl, že rozhodnutí předsedkyně [jméno FO], č.j. [Anonymizováno], kterým byl zamítnut rozklad a potvrzeno rozhodnutí [jméno FO], ze dne [datum], čj. [Anonymizováno], se nahrazuje tak, že námitka žalovaného proti vyřízení reklamace vyúčtování ceny č. [hodnota] ze dne [datum] s položkou „[Anonymizováno]“ ve výši 1 500 Kč vystaveného žalobkyní se zamítá a žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 1 500 Kč a náhradu nákladů správního řízení ve výši 100 Kč za zaplacený správní poplatek. Žalobkyně tvrdila, že jí bylo dne [datum] doručeno rozhodnutí předsedkyně [jméno FO] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]. Žalobkyně má zato, že tímto rozhodnutím byla dotčena na svých právech. Předmětem sporu je nárok na úhradu částky ve výši 1 500 Kč, která byla žalobkyní žalovanému vyúčtována jako poplatek za zavedení připojení pro účely poskytování internetové služby, který byl účastníky sjednán přímo ve Smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací č. [hodnota]-[právnická osoba] ze dne [datum]. K tomuto poplatku byla sjednána podmíněná sleva ve výši 100 %, což bylo podmíněno trváním smlouvy po dobu alespoň dvou let ode dne jejího uzavření s tím, že v případě ukončení Smlouvy před uplynutím doby dvou let ode dne jejího uzavření z jakéhokoliv důvodu na straně žalovaného jako zákazníka nárok na slevu dle tohoto odstavce žalovanému zanikne a žalobkyně je oprávněna vyúčtovat plnou cenu poplatku. Sjednaná služba spočívající ve zřízení a zprovoznění připojení byla žalovanému zřízena a zprovozněna dne [datum], aniž byl poplatek za připojení žalovanému účtován. Smlouva zanikla ke dni [datum] před uplynutím 2 let ode dne jejího uzavření z důvodu na straně žalovaného jako zákazníka, a to v důsledku výpovědi žalovaného doručené žalobkyni dne [datum]. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému poplatek fakturou č. [hodnota] dne [datum]. Tuto fakturu žalovaný řádně uhradil a zároveň avizoval, že o předmětné faktuře vyrozumí [Anonymizováno]. Dne [datum] podal žalovaný u [jméno FO] návrh ve věci námitky proti vyřízení reklamace vyúčtování ceny č. [hodnota] ze dne [datum] s položkou „[Anonymizováno]“ ve výši 1 500 Kč, kterým se domáhal snížení předmětného vyúčtování o částku ve výši 1 500 Kč představující doúčtování podmíněné slevy za zavedení připojení. Žalovaný jako důvod svého návrhu uvedl, že podle novely zákona o elektronických komunikacích účinné od [datum] se nesmí účtovat žádné poplatky za ukončení smlouvy (ani za zavedení připojení). [jméno FO] námitce žalovaného vyhověl a snížil reklamované vyúčtování ceny na 0 Kč. Proti rozhodnutí podala žalobkyně včas rozklad, o němž rozhodla předsedkyně [jméno FO] s odůvodněním, že nároku nelze vyhovět, protože byť je sjednán dostatečně určitě, představuje institut úhrady za předčasné ukončení smlouvy ve smyslu ustanovení § 63b, odst. 8 zákona o elektronických komunikacích a je vyúčtován v rozporu s podmínkami tam uvedenými. Po právní moci rozhodnutí o rozkladu byl sporný poplatek žalobkyní vrácen zpět žalovanému. Žalobkyně s rozhodnutím nesouhlasí, neboť má zato, že rozhodnutí o rozkladu je založeno na nesprávném právním posouzení věci, kdy je na zjištěný skutkový stav aplikována právní norma, která na daný skutkový stav nedopadá. Sporný nárok na úhradu částky 1 500 Kč z titulu ceny (poplatku) za zavedení připojení byl ve smlouvě mezi žalobkyní a žalovaným sjednán řádně, platně a účinně. Jedná se o cenu za provedení díla s nehmotným výsledkem spočívajícího v zavedení připojení v místě poskytování služeb elektronických komunikací. Činnosti spočívající v zavedení připojení byly žalobkyní pro žalovaného řádně vykonány, což mezi stranami sporu není sporné. K poplatku za zavedení připojení byla mezi žalobkyní a žalovaným sjednána sleva ve výši 100% s rozvazovací podmínkou, že smlouva nebude z důvodu na straně žalovaného ukončena před uplynutím doby dvou let ode dne jejího uzavření. Jelikož žalovaný vlastním jednáním spočívajícím ve výpovědi smlouvy smluvní vztah ukončil před uplynutím takto sjednané doby, byla naplněna rozvazovací podmínka slevy z poplatku a žalobkyni vzniklo právo na jeho doplacení. K doplacení poplatku žalobkyně žalovaného řádně vyzvala. Žalovaný poplatek nejprve uhradil, po nabytí právní moci rozhodnutí o rozkladu mu však byl žalobkyní v celém rozsahu vrácen a k dnešnímu dni tak zůstává neuhrazen.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobu považuje za nedůvodnou. Dle § 63b odst. 8 zákona o elektronických komunikacích ve znění účinném od [datum] ve spojení s § 1812 odst. 2 občanského zákoníku má žalovaný zato, ustanovení smlouvy se odchyluje od zákona v neprospěch spotřebitele. Žalovaný má zato, že sporný poplatek je smluvní pokutou, neboť jeho úhradu žalobkyně požaduje pro případ porušení závazku – nedodržení trvání závazkového vztahu. Žalobkyně tímto fakticky obchází zákon, což je nepřípustné. Žalovaný, a zcela jistě ani žádný jiný zákazník, by aktivační poplatek při uzavírání smlouvy neuhradil a zvolil by si službu u konkurence. Touto smluvní pokutou se žalobkyně snaží udržet své zákazníky. Takovéto ujednání je v rozporu se zákonem. 3. [jméno FO] telekomunikační úřad ve vyjádření k žalobě uvedl, že rozhodnutí bylo vydáno [jméno FO] v řízení vedeném dle § 129 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“) ve věci námitky proti vyřízení reklamace vyúčtování ceny za veřejně dostupné služby elektronických komunikací č. [hodnota] ze dne [datum]. Řízení bylo zahájeno podáním námitky ze strany pana [Anonymizováno], nar. [Datum narození zainteresované osoby 0/0], trvalým pobytem náměstí [jméno FO], [adresa] (v soudním řízení jakožto „žalovaný“), a to proti poskytovateli služeb elektronických komunikací, jímž je obchodní společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [datum], [adresa] (dále jen „žalobkyně“). V podané námitce požadoval žalovaný snížení vystaveného vyúčtování ceny 0 Kč. [jméno FO] (dále jen „správní orgán I. stupně“), vydal dne [datum] rozhodnutí čj. [Anonymizováno], jímž ve výroku I. podané námitce proti vyřízení reklamace vyhověl a snížil předmětné vyúčtování ceny na 0 Kč. Výrokem II. byla žalobkyni uložena povinnost uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 100 Kč. Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně podala žalobkyně včasný rozklad. Předsedkyně [jméno FO] (dále jen „správní orgán II. stupně“) svým rozhodnutím ze dne [datum] rozklad zamítla, rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdila a nepřiznala žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení o rozkladu. Správní orgán konstatuje, že dle vyjádření žalobkyně i žalovaného v průběhu správního řízení došlo k vyúčtování předmětné položky nesporně v důsledku výpovědi účastnické smlouvy ze strany žalovaného, respektive z důvodu porušení jeho závazku setrvat ve smluvním vztahu s žalobkyní alespoň 2 roky po uzavření smlouvy. Správní orgán i nadále zastává právní názor, že uplatněný nárok žalobkyně byl mezi spornými stranami sjednán coby smluvní sankce. Je tedy třeba se držet toho výkladu, že mezi žalobkyní (poskytovatelem) a žalovaným (účastníkem-spotřebitelem) byla sjednána smluvní sankce za nedodržení sjednané doby trvání smluvního vztahu (tj. za předčasné ukončení účastnické smlouvy). V průběhu správního řízení bylo zjištěno, že dne [datum] byla mezi spornými stranami uzavřena smlouva na poskytování služeb Internetu. Ve smlouvě byl také sjednán poplatek za připojení ve výši 1 239,67 Kč bez DPH, tj. ve výši 1 500 Kč včetně DPH. K uvedenému poplatku byla žalobkyní poskytnuta 100% sleva, přičemž byla podmíněna trváním smlouvy alespoň 2 roky ode dne jejího uzavření. V případě ukončení smlouvy před uplynutím 2 let od uzavření byl dle svého mínění žalobkyně oprávněna vyúčtovat žalovanému plnou cenu poplatku. Reklamovaná položka (označená výslovně jako „Zánik podmíněné slevy za zavedení připojení“) byla vyúčtována z důvodu ukončení smlouvy (výpovědi podané) žalovaným před uplynutím 2 let od uzavření smlouvy. [jméno FO] správního spisu konkrétně vyplynulo, že smlouva byla mezi spornými stranami uzavřena dne [datum], výpověď smlouvy zaslal žalovaný dne [datum], přičemž výpověď byla doručena druhé straně (žalobkyni) dne [datum]. Vyúčtování s reklamovanou položkou bylo žalovanému vystaveno dne [datum]; toto vyúčtování bylo následně reklamováno v zákonem stanovené lhůtě a taktéž námitka proti vyřízení reklamace byla podána ke správnímu orgánu v souladu s příslušným ustanovením § 129 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích. Vyúčtování reklamované položky bylo bezprostředně navázáno na ukončení Smlouvy žalovaným (účastníkem-spotřebitelem) před sjednanou dobou trvání smluvního vztahu (2 let), a proto muselo sjednání této sankční položky současně splňovat zákonné náležitosti pro sjednávání úhrad za předčasné ukončení účastnické smlouvy uzavřené mezi podnikatelem (poskytovatelem) a spotřebitelem (účastníkem). Z výše citovaného ustanovení § 63b odst. 8 zákona o elektronických komunikacích (i z dříve účinného § 63 odst. 1 písm. p) téhož zákona) je přitom zjevné, že v době ukončení smluvního vztahu ke dni [datum] mohla být taková úhrada účtována pouze v případě, že došlo k ukončení účastnické smlouvy do 3 měsíců ode dne jejího uzavření, a to ve výši jedné dvacetiny zbývajících měsíčních paušálů. Žalobkyně takovou úhradu vyúčtovala na základě výpovědi Smlouvy, již žalovaný podal dne [datum], resp. [datum], a v jejím důsledku nedodržel svůj závazek setrvat ve smluvním vztahu se žalobkyní nejméně 2 roky. Nicméně, tento smluvní vztah současně trval cca 1,5 roku, jinými slovy déle než tři měsíce, tudíž k vyúčtování úhrady ze strany žalobkyně došlo v rozporu s podmínkami stanovenými zákonem. Pokud žalobkyně v nyní podané žalobě nadále tvrdí, že vyúčtovaná položka nebyla smluvní sankcí, nýbrž zákonem stanovenou cenou za aktivaci služby či jinou nepojmenovanou slevou s rozvazovací podmínkou (dle občanského zákoníku), považuje správní orgán takové tvrzení za účelové a zavádějící, neboť zcela pomíjí ustanovení § 63b odst. 8 zákona o elektronických komunikacích, přičemž zjevně obchází smysl platné právní úpravy. Správní orgán připomíná, že dle § 555 občanského zákoníku se právní jednání posuzuje podle svého obsahu, nikoli dle výkladu subjektu, který takové smluvní (u)jednání předložil k podpisu protistraně (spotřebiteli). Je namístě též připomenout, že v zákoně o elektronických komunikacích se institut tzv. ceny za aktivaci služby (v § 63 odst. 5 písm. c) tohoto zákona) objevil teprve po novele účinné od 1. 1. 2022. Nelze tedy důvodně předpokládat, že v době uzavření Smlouvy (dne [datum]) byla oběma smluvním stranám (obzvláště spotřebiteli) tato budoucí právní úprava známa. Správní orgán proto navrhnul zamítnutí žaloby.

4. Mezi účastníky bylo nesporným, že spolu uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací č. [hodnota]-[právnická osoba], a to dne [datum]. Žalovaný podal výpověď, která byla doručena žalobkyni dne [datum]. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému poplatek fakturou č. [hodnota]. Žalovaný uhradil žalobkyni částku 1 500 Kč a tato mu následně částku 1 500 Kč vrátila.

5. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 6. [jméno FO] Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací č. [hodnota]-[právnická osoba] bylo zjištěno, že tato smlouva byla mezi žalobkyní a žalovaným (jako zákazníkem) uzavřena dne [datum]. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně (jako poskytovatele) poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, a to [Anonymizováno] a žalovaný se za poskytování této služby zavázal žalobkyni hradit částku 289,27 Kč spolu s DPH 60,75 Kč, tj. celkem 350,02 Kč. Smlouva zahrnovala i oddíl „Zřizovací poplatky“, v němž byl uveden poplatek za zavedení 1 239,67 Kč, podmíněná sleva za zavedení připojení -1 239,67 Kč, celkem 0 Kč včetně DPH. Nedílnou součástí smlouvy účastníci učinili ceník a Všeobecné podmínky poskytovatele. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s 30 denní výpovědní lhůtou. Odstavec 2 Ostatních ujednání byl v tomto znění: „Zákazníkovi je poskytnuta podmíněná sleva ve výši 100 % z Poplatku za zavedení připojení, případně i podmíněná sleva z ceny prodaného zařízení tak, jak je uvedeno v části Zřizovací poplatky. Poskytnutí slevy dle předchozí věty je podmíněno trváním této smlouvy po dobu alespoň dvou let ode dne jejího uzavření. Sleva je Zákazníkovi poskytnuta k okamžiku uzavření této smlouvy. V případě ukončení této smlouvy před uplynutím doby dvou let ode dne jejího uzavření z jakéhokoli důvodu na straně Zákazníka nárok na slevu dle tohoto odstavce Zákazníkovi zanikne a Poskytovatel je oprávněn vyúčtovat plnou cenu Poplatku za zavedení připojení, případně i plnou cenu prodaného zařízení. 7. [jméno FO] Všeobecných podmínek poskytování služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba]. pro spotřebitele účinných od [datum] soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť se jednalo o obchodní podmínky, které nebyly účinné ke dni uzavření smlouvy č. [hodnota]-[právnická osoba], a tudíž nebyly nedílnou součástí uzavřené smlouvy.

8. Z Ceníku služeb pro domácnosti platného od [datum] bylo zjištěno, že v části Jednorázové poplatky a slevy spojené s internetovými a TV službami poplatek za zavedení připojení ve výši 1 500 Kč – poplatek zahrnuje náklady na nastavení zařízení u [právnická osoba]., instalaci a aktivaci připojení. Podmíněná sleva za zavedení připojení 100 % - zákazníkovi vznikne nárok na slevu z poplatku za zavedení připojení ve výši 100 % v případě plnění jeho smluvních povinností.

9. Poskytování služby [Anonymizováno] bylo zahájeno dne [datum] (zjištěno z Protokolu o předání služeb).

10. Z Výpisu z interního systému [Anonymizováno] – komunikace se stěžovatelem soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně zaevidovala výpověď smlouvy na poskytování služeb žalovaného. Žalovaná emailem ze dne [datum] žalovanému sdělila, že služby budou ukončeny dohodou ke dni [datum] a po ukončení smlouvy bude žalovanému naúčtován poplatek za zavedení připojení ve výši 1 500 Kč s DPH dle podmínek smlouvy. V odpovědi na tuto zprávu žalovaný žalobkyni sdělil, že dle informací od [Anonymizováno] má počkat na fakturu za poplatek tuto přeposlat [Anonymizováno]. Přešel, protože mu nabízí vyšší rychlost za nižší cenu. Podle novely zákona od [datum] se nesmí účtovat žádné poplatky (ani za zavedení připojení). Žalobkyně sdělila v emailu ze dne [datum] žalovanému, že poplatek za aktivaci připojení bude pro jeho porušení povinnosti setrvat ve smluvním vztahu po určitou dobu účtován. V e-mailu ze dne [datum] sděluje žalovaný žalobkyni, že reklamuje fakturu č. [hodnota] z důvodu, že od [datum] žalobkyně nesmí účtovat žádné poplatky (ani za zavedení připojení), protože žalovaný přešel k jinému poskytovateli internetu, který nabízí vyšší rychlost za nižší cenu. Současně požádal o vrácení částky 1 500 Kč.

11. Fakturou vystavenou dne [datum], datum splatnosti [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému zánik podmíněné slevy za zavedení připojení ve výši 1 239,67 Kč, spolu s DPH ve výši 1 500 Kč (zjištěno z Faktury č. [hodnota]).

12. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k uhrazení poplatku za zavedení připojení ve výši 1 500 Kč s odůvodněním, že na základě jeho výpovědi ze dne [datum] byla ke dni [datum] ukončena smlouva ze dne [datum] č. [hodnota]-[právnická osoba], tedy byla ukončena dříve než dva roky po jejím uzavření. Ke dni [datum] tedy dle ujednání ve Smlouvě zaniklo právo žalovaného za slevu z Poplatku za zavedení připojení (zjištěno z Výzvy k úhradě z [datum]). 13. [jméno FO] soud zjistil, že řízení dne [datum] bylo zahájeno řízení o námitce proti vyřízení reklamace č. [hodnota] proti společnosti [právnická osoba]. na základě podnětu podaného [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] námitce žalovaného proti vyřízení reklamace ceny č. [hodnota] ze dne [datum] (položka [Anonymizováno] ve výši 1 500 Kč týkající se služby [Anonymizováno] vyhověl a rozhodnutím ze dne [datum], č.j. [adresa] rozhodl, že vyúčtování ceny č. [hodnota] ze dne [datum] se snižuje na 0 Kč. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně ([právnická osoba].) rozklad. O rozkladu rozhodla předsedkyně [jméno FO] dne [datum] rozhodnutím č.j. [Anonymizováno], kterým rozklad zamítla a potvrdila rozhodnutí č.j. [adresa] ze dne [datum]. Předmětné rozhodnutí bylo doručeno žalobkyni dne [datum] (zjištěno ze [jméno FO]).

14. Po právní stránce soud smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným posoudil dle ust. § 63 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů ve znění účinném k datu uzavření smlouvy, tj. do [datum], jako platně uzavřenou smlouvu o poskytování služby elektronických komunikací. Nedílnou součástí smlouvy smluvní strany učinily Ceník. Podstatný obsah této smlouvy byl určen odkazem na obchodní podmínky, které smluvní strany učinily nedílnou součástí uzavřené smlouvy, které však žalobkyně ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy nedoložila. Mezi účastníky však bylo uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací č. [hodnota]-[právnická osoba] dne [datum] nesporné.

15. Dne [datum] byla žalobkyni doručena výpověď výše uvedené smlouvy žalovaným. Tato skutečnost byla rovněž mezi účastníky nesporná. Na podanou výpověď žalovaným žalobkyně reagovala sdělením žalovanému, že služby budou ukončeny dohodou ke dni [datum], což soud s ohledem na projevenou vůli žalobkyni posoudil, jako ukončení smluvního vztahu dohodou smluvních stran k [datum]. V přímé souvislosti s podanou výpovědí, žalobkyně vyúčtovala žalovanému dne [datum] fakturou č. [hodnota] poplatek – zánik podmíněné slevy za zavedení připojení ve výši 1 500 Kč.

16. Dle ust. § 63b odst. 8 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů ve znění účinném k datu podání výpovědi, tj. ve znění novely č. 374/2021 učinné od 1. 1. 2022 (dále jen zákon o elektronických komunikacích), v případě zániku závazku ze smlouvy výpovědí, nebo dohodou smluvních stran před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, z jiných důvodů než podle odstavce 7, smí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem nebo koncovým uživatelem, který je podnikající fyzickou osobou, úhrada požadována pouze, pokud smlouva skončí do 3 měsíců ode dne jejího uzavření, a nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou, vyšší než jedna dvacetina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy nebo jedna dvacetina součtu minimálních sjednaných měsíčních plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, přičemž výše úhrady se počítá z částky placené v průběhu trvání smlouvy, a pokud je poskytována sleva oproti ceníkové ceně, nelze určit výši úhrady z ceníkové ceny. V případě dotovaného koncového zařízení se postupuje podle odstavce 7.

17. Přechodná ustanovení zák. č. 374/2021 Sb. nestanoví žádnou povinnost řídit se u již uzavřených smluv právní úpravou platnou a účinnou k okamžiku uzavření smlouvy, což pro již uzavřené smlouvy znamená, že řídí zákonem o elektronických komunikacích účinným od 1. 1. 2022.

18. Důvodová zpráva k zák. č. 374/2021 Sb. uvádí, že návrh zákona je předkládán z důvodu transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (dále jen "Kodex"), do vnitrostátního právního řádu v oblasti elektronických komunikací. Ustanovení § 63b je transpozicí článku 105 Kodexu a v rámci požadavku na plnou harmonizaci stanovuje požadavky na dobu trvání závazků ze smluv a jejich ukončování. Možnost měnit poskytovatele bez právních, technických či praktických překážek umožní spotřebitelům plně využívat výhod konkurenčního prostředí. Poskytovatelům se však v rámci spotřebitelských smluv umožňuje stanovit minimální dobu platnosti smlouvy až na 24 měsíců. K § 63b odst. 8 pak důvodová zpráva uvádí: Tento odstavec upravuje případy zániku závazku ze smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, z jiných důvodů než podle odstavce 7. Navrhuje se opustit jakoukoliv úhradu spojenou s předčasným zánikem závazku ze smlouvy na dobu určitou, pokud skončí po uplynutí tří měsíců od uzavření smlouvy. Zároveň se navrhuje požadovat v případě zániku závazku ze smlouvy do tří měsíců pouze 1/20 ze zbývajících plateb, která může být vztažena pouze k tomu, co by účastník skutečně zaplatil, pokud by nedošlo k zániku závazku ze smlouvy. Odstranění finanční překážky má zajistit, aby měli účastníci, kteří jsou spotřebiteli nebo podnikající fyzickou osobou se změnou poskytovatele služeb co nejnižší náklady, což povede ke zlepšení jejich mobility na trhu. Předmětné opatření sleduje zvýšení konkurence na trhu, a tím přispívá k posílení postavení účastníků.

19. V posuzované věci žalovaný podal výpověď za účinnosti §63b odst. 8 zákona o elektronických komunikacích ve znění účinném od 1. 1. 2022, předmětná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a trvala déle než 3 měsíce, a proto žalobkyně není oprávněna po žalovaném požadovat žádnou úhradu v souvislosti s ukončením smlouvy. Pro úplnost soud dodává, že v případě uzavřené smlouvy na dobu neurčitou, což je posuzovaný případ, nemůže být postavení spotřebitele horší, než v případě smlouvy uzavřené na dobu určitou, o níž hovoří zákonné ustanovení. Cílem provedené novelizace bylo zlepšit postavení spotřebitelů a zlepšit jejich mobilitu na trhu, jak uvádí důvodová zpráva a což se v plném rozsahu týká i posuzovaného případu.

20. Pokud žalobkyně v podaném rozkladu tvrdila, že cena za aktivaci služby je sjednána v souladu s ust. § 63 odst. 5 písm. c) zákona o elektronických komunikacích, bylo správně v rozhodnutí o rozkladu uvedeno, že dané zákonné ustanovení bylo do zákona zavedeno až novelou účinnou od 1. 1. 2022 a v době uzavření tvrzené smlouvy ještě nebylo účinné.

21. Nad rámec uvedeného soud dodává, že před novelizací účinnou od 1. 1. 2022 upravoval úhradu za předčasné ukončení účastnických smluv § 63 odst. 1 písm. p) zákona o elektronických komunikací. Toto zákonné ustanovení, které bylo účinné k okamžiku uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací mezi účastníky, bylo speciálním druhem nároku, nejen formálně, ale i materiálně odlišným od smluvní pokuty. O tomto závěru svědčila i systematika ust. § 63 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, kdy pod písm. j) byly uvedeny „smluvní pokuty nebo jiná sankční ustanovení za nedodržení nebo porušení smluvních povinností ze strany podnikatele poskytujícího službu nebo zajišťujícího přístup k síti nebo ze strany účastníka“, zatímco pod písm. p) byla samostatně uvedena „úhrada při předčasném ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, která nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy…“. Ze systematického výkladu zákona a samostatné úpravy obou institutů je zcela zřejmé, že zákonodárce považuje paušální odškodné ve smyslu § 63 odst. 1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích za typ nároku zcela odlišný od smluvní pokuty nebo jiných sankčních ustanovení, které jsou samostatně uvedena v ust. § 63 odst. 1 písm. j) zákona o elektronických komunikacích, když zákon sám váže nárok na paušální odškodné pouze na nedodržení sjednané doby trvání smlouvy. Citované zákonné ustanovení stanoví peněžitou náhradu v případě, že dojde k předčasnému ukončení smlouvy uzavřené na dobu určitou. Úhrada za předčasné ukončení smlouvy není smluvní pokutou (sankcí za porušení smluvní povinnosti), ale finančním vypořádáním, tj. odstupným za to, že oproti očekávání podnikatele kalkulujícího budoucí zisk z poskytovaných služeb smluvní vztah zanikl předčasně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. 33 Cdo 3608/2018). V posuzované věci bylo prokázáno, že smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací byla uzavřena na dobu neurčitou, a tudíž aplikace ust. § 63 odst. 1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích by byla proto vyloučena.

22. Žalobkyně v podané žalobě tvrdila, že sjednaná cena za aktivaci, je sjednanou cenou za dílo, na kterou byla poskytnuta sleva vázaná na rozvazovací podmínku.

23. Ohledně předmětné smlouvy bylo zjištěno a soud již opakovaně výše konstatoval, že byla uzavřena na dobu neurčitou. Autorem textu smlouvy je žalobkyně. Je to také ona, která si mohla zvolit, zda bude se svými zákazníky uzavírat smlouvy na dobu určitou, a pak případně uplatní nároky dle zákona o elektronických komunikacích, nebo bude uzavírat se svými zákazníky smlouvy na dobu neurčitou. Žalobkyně se rozhodla uzavřít s žalovaným smlouvu na dobu neurčitou. Do textu samotné smlouvy odstavce 2 Ostatních ujednání o poskytnutí podmíněná sleva ve výši 100 % z Poplatku za zavedení připojení vázaném na minimální dobu trvání smlouvy v délce 24 měsíců (viz podrobně odst. 6).

24. Smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti je soukromoprávní smlouvou upravující majetkové vztahy smluvních stran, tj. v projednávané věci spotřebitele a podnikatele, který poskytuje veřejně dostupné služby elektronických komunikací (srov. § 2 písm. a/, d/, o/ zákona o elektronických komunikacích). To, že je upravena citovaným zákonem, který v oblasti elektronických komunikací reguluje trh, čímž do právního poměru smluvních stran vsazuje prvek veřejnoprávní, nevylučuje použití občanského zákoníku jako legislativního základu všech občanskoprávních vztahů založených na zásadách právní rovnosti a autonomie vůle jejich subjektů, korigovaných a doplňovaných ustanoveními na ochranu spotřebitele (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 6. 2009, sp. zn. I. ÚS 342/09). Ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele jako „slabší“ smluvní strany je třeba aplikovat bez ohledu na to, jakému právnímu režimu dotčený právní vztah podléhá.

25. Lze přisvědčit žalobkyni, poukazuje-li na pojetí současného občanského zákoníku, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona (§ 1 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z.) a na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné (§ 574 o. z.). V kontextu daného zákonného ustanovení soud posoudil dodatek „minimální doba trvání 24 měsíců“ ve vztahu k poplatku za aktivaci, jako soukromoprávní závazek smluvních stran být vázán smlouvou minimálně po dobu 24 měsíců.

26. Dle ust. § 1812 odst. 1 o. z., lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. V kontextu tohoto zákonného ustanovení s ohledem na skutečnost, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, ujednání o minimální době trvání smlouvy ve vztahu k poplatku za aktivaci je zjevně nevýhodné pro zákazníka – spotřebitele, kterého zbavuje podstatné výhody smlouvy uzavřené na dobu neurčitou, tj. možnosti ukončit kdykoliv smlouvu sjednaným způsobem bez hrozby sankce ze strany poskytovatele služby. Uvedené ujednání je i v rozporu s duchem zákona o elektronických komunikacích učinném od 1. 1. 2022, jehož cílem bylo usnadnit mobilitu spotřebitelů a zvýšit konkurenci na trhu. V žádném případě tak nelze na sporné ujednání hledět jako na podmínku rozvazovací.

27. Dle ust. § 250i o. s. ř. soud žalobu zamítne, dospěje-li k závěru, že správní orgán rozhodl o sporu nebo o jiné právní věci správně. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítnul, neboť dospěl k závěru, že správní orgán rozhodl o sporu správně. Pro úplnost soud dodává, že případné nedostatky rozhodnutí správního orgánu v prvním stupni, napravil správní orgán v rozhodnutí o rozkladu.

28. Pokud žalobkyně na podporu své argumentace předložila soudu rozsudky jiných soudů, jednalo se rozhodnutí jiných okresních soudů, tedy soudů stejného stupně, které nejsou pro rozhodnutí soudu právně závazné.

29. Procesně úspěšnému žalovanému vzniklo podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 14 580,50 Kč, které sestávají z odměny advokáta ve výši 12 050 Kč za tři úkony právní služby podle ust. § 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen vyhláška), a odměny ve výši jedné poloviny tarifní hodnoty za jeden úkon právní služby podle ust. § 7 ve spojení s ust. § 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky a z náhrady hotových výdajů za čtyři úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky, tj. celkem 1 200 Kč, vše včetně 21 % DPH ve výši 2 530,50 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Soud žalovanému nepřiznal odměnu za úkon prostudování spisu, což je součástí přípravy zastoupení, neboť v posuzovaném případě se nejedná o skutkově složitou věc, která by vyžadovala rozsáhlé studium spisového materiálu. V souladu s nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 ze dne 17. 4. 2013 byla stanovena přiměřená odměna advokáta podle výše uvedené vyhlášky. Jelikož byl žalobce v řízení zastoupen advokátem, je žalovaný povinen podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta.

30. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.

Poučení