40 C 80/2020 - 166

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Jablonskou ve věci žalobce: [Anonymizováno] [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] proti žalovanému: [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] o vydání věci takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, že žalovaný je povinen vydat žalobci funkční řídící jednotku (tj. software a hardware [Anonymizováno]) [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. [hodnota], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení [částka], k rukám zástupce žalovaného, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet zdejšího soudu na náhradu nákladů řízení [částka], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhá vydání funkční řídící jednotky (tj. software a hardware [jméno FO] (dále jen „zařízení“), a to s odůvodněním, že vlastnické právo k zařízení nabyl na základě smlouvy o dílu č. [datum]dále jen „smlouva o dílo“).

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že v kupní smlouvě se společností [právnická osoba], IČO [IČO] (dále jen „[Anonymizováno]“) byla sjednána výhrada vlastnického práva, a vzhledem k tomu, že nebyla zaplacená celá sjednaná cena, je žalovaný stále vlastníkem zařízení, a žalobce tak nemohl platně nabýt vlastnické právo k zařízení. Dále žalovaný argumentoval, že i přes sjednanou výhradu vlastnického práva nenabyl žalobce vlastnické právo k věci ani v souladu s § 1109 a násl. o.z.

3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kdy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Citovaný rozsudek následně potvrdil i Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zrušil a věc vrátil Obvodnímu soudu pro [adresa] k dalšímu řízení s tím, že právní názor Nejvyššího soudu plynoucí ze shora citovaného rozhodnutí, je pro zdejší soud závazný.

4. Důkazy v řízení provedenými soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Žalovaný dne [datum] učinil žalobci nabídku na koupi Lyofilizátoru [jméno FO] [Anonymizováno], blíže specifikovaného v nabídce (nabídka [Anonymizováno] z [datum]). Na základě nabídky ze dne [datum] žalobce dne [datum] objednal zařízení (objednávka z [datum]). Na základě potvrzení objednávky [Anonymizováno] ze dne [datum] byla odběratelem zařízení společnost [Anonymizováno] (potvrzení objednávky [Anonymizováno] z [datum]). Žalovaný a společnost [Anonymizováno] uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu č. [Anonymizováno]. Předmětem smlouvy byla dodávka a montáž zařízení dle nabídky ze dne [datum]. Kupní cena byla sjednána ve výši [částka]. V čl. 4 smlouvy byla ujednána výhrada vlastnictví, dle které nabude společnost [Anonymizováno] vlastnické právo k zařízení až zaplacením kupní ceny. Výhrada vlastnického práva nebyla sjednána ve formě veřejné listiny, ani nebyla pořízena v písemné formě s úředně ověřenými podpisy (kupní smlouva ze [datum]). Žalovaný vystavil společnosti [Anonymizováno] dne [datum] zálohovou fakturu č. [Anonymizováno], a to na částku [částka]. Následně vystavil další zálohovou fakturu ze dne [datum] č. [Anonymizováno], a to na částku [částka] (zálohové faktury z [datum] a ze [datum]). Žalovaný vystavil dne [datum] daňový doklad o přijetí platby č. [Anonymizováno], dle kterého přijal platbu na zařízení ve výši [částka], a to dne [datum], kdy dle sdělení žalovaného tuto platbu přijal od žalobce. Následně vystavil dne [datum] fakturu č. [hodnota], dle které přijal platbu na zařízení ve výši [částka]. Dne [datum] vystavil daňový doklad o přijetí platby č. [Anonymizováno], dle kterého přijal platbu na zařízení ve výši [částka], a to od žalobce (faktury z [datum], z [datum], z [datum]). Dne [datum] provedl žalovaný instalaci zařízení na místě určení, kdy zařízení převzala zástupkyně žalobce [jméno FO]. Instalace nebyla plně dokončena, a to z důvodu technických překážek na místě instalace. Dne [datum] pokračoval žalovaný v instalaci zařízení, provedl testy a školení. Byly zjištěny nedostatky v servisní zprávě blíže specifikované. Dne [datum] žalovaný dokončil instalaci zařízení, které bylo uvedeno do provozu. Dle servisní zprávy bylo zařízení funkční v nouzovém provozu, instalační podmínky nebyly splněny, instalace byla dokončena (servisní zprávy z [datum], z [datum], z [datum]). Dne [datum] uzavřel žalobce jako objednatel se společností [Anonymizováno] jako zhotovitelem smlouvu o dílo č. [Anonymizováno]. Předmětem smlouvy byla dodávka velkokapacitního lyofilizačního zařízení pro farmaceutický průmysl. Cena díla byla sjednána ve výši 36 [adresa] Kč. Součástí smlouvy bylo v čl. 5 ujednání výhrady vlastnického práva, dle kterého je zhotovitel vlastníkem věci až do okamžiku úplného zaplacení ceny za díly. Zhotovitel se zavázal předat objednavateli dílo do [datum] (smlouva o dílo z [datum]). Žalobce společnosti [Anonymizováno] zaplatil cenu dílu v několika splátkách. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [Anonymizováno] dne [datum] částku ve výši [částka], jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [Anonymizováno] dne [datum] částku ve výši [částka], jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [Anonymizováno] dne [datum] částku ve výši [částka], jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [Anonymizováno] dne [datum] částku ve výši [částka], jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [Anonymizováno] dne [datum] částku ve výši [částka], jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [Anonymizováno] dne [datum] částku ve výši [částka], jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [Anonymizováno] dne [datum] částku ve výši [částka], jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [Anonymizováno] dne [datum] částku ve výši [částka], jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [Anonymizováno] dne [datum] částku ve výši [částka], jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [Anonymizováno] dne [datum] částku ve výši [částka], jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [Anonymizováno] dne [datum] částku ve výši [částka], jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [Anonymizováno] dne [datum] částku ve výši [částka], jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [Anonymizováno] dne [datum] částku ve výši [částka], jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [Anonymizováno] dne [datum] částku ve výši [částka], jakožto úhradu za zařízení. Dle výpisu z účtu žalobce ze dne [datum] zaplatil žalobce společnosti [Anonymizováno] dne [datum] částku ve výši [částka], jakožto úhradu za zařízení. Z daňových dokladů společnosti [Anonymizováno] pak plyne, že tato společnost jednotlivé platby přijala (výpisy z účtu vedeného u [právnická osoba]., faktury z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum], z [datum]). Dle oznámení o započtení pohledávky ze dne [datum] žalobce započetl částku ve výši [částka] vůči pohledávce, kterou měla společnost [Anonymizováno] ve výši [částka] vůči žalobci. Po započtení měla společnost [Anonymizováno] pohledávku vůči žalobci ve výši [částka], kterou žalobce uhradil dne [datum] (oznámení o zápočtu z [datum]). Dle čestného prohlášení [jméno FO], zaměstnankyně žalobce v letech [Anonymizováno]-[Anonymizováno], společnost [Anonymizováno] předala dne [datum] zařízení žalobci bez zjevných vad a nedodělků. Následně docházelo pouze k odstraňování nedostatků, které vznikly v průběhu instalace zařízení (čestné prohlášení z [datum]). Dopisem ze dne [datum] žalovaný oznámil žalobci, že pokud nedojde k dohodě o zaplacení, bude zařízení demontováno a odvezeno. Následně došlo v prosinci 2015 k odmontování řídící jednotky zařízení (dopis z [datum]). Z výslechu svědka [jméno FO], zaměstnance žalovaného, vyplynulo, že zařízení bylo předáno zaměstnankyni žalobce paní [jméno FO]. Z výslechu svědka [jméno FO], jednatele společnosti [Anonymizováno] od roku [Anonymizováno] do února [Anonymizováno], vyplynulo, že žalobce na kupní cenu zařízení poslal [Anonymizováno] částku řádově ve výši [Anonymizováno] milionů Kč. Svědek dále uvedl, že společnost [Anonymizováno] se nestala vlastníkem zařízení, protože neuhradila celou kupní cenu. Z výslechu [jméno FO], zakladatele a jediného společníka žalovaného, vyplynulo, že [tituly před jménem] [Anonymizováno] (jednatel žalobce) na počátku roku [Anonymizováno] zařízení u žalovaného objednal jménem žalobce. Následně [tituly před jménem] [Anonymizováno] žalovanému sdělil, že smlouva bude uzavřena s [Anonymizováno]. Dále svědek uvedl, společnost [Anonymizováno] zaplatila žalovanému pouze menší část nasmlouvané zálohy. Z výslechu [jméno FO], osoby odpovědné za finance žalovaného, vyplynulo, že s ní za spol. [Anonymizováno] komunikoval jednatel žalobce pan [Anonymizováno], který urgoval dodání zařízení, a že ona u něho urgovala platbu kupní ceny od spol. [Anonymizováno], kdy jednatel žalobce pan [Anonymizováno] ji přisliboval, že spol [Anonymizováno] žalovanému kupní cenu zašle. Z výslechu svědka [jméno FO], jednatele společnosti [Anonymizováno] od roku [Anonymizováno] do [Anonymizováno], vyplynulo, že společnost [Anonymizováno]. dostala od žalobce na celkovou investici částku kolem [Anonymizováno] milionů Kč. Dále svědek uvedl, že věděl, že obě smlouvy obsahují výhradu vlastnického práva. Svědek soudu sdělil, že [Anonymizováno] předala žalobci funkční zařízení. Z dalších v řízení provedených důkazu nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti.

5. Lze učinit následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce se nestal v souladu s § 1109 o.z. vlastníkem zařízení, když nebyl v dobré víře v oprávnění spol. [Anonymizováno] zařízení na žalobce převést, vlastníkem zařízení tak zůstal žalovaný, když spol. [Anonymizováno] neuhradila kupní cenu zařízení v plné výši a nedošlo tak k naplnění výhrady vlastnického práva. Vzhledem k tomu, že žalobce není vlastníkem zařízení, nemá právo domáhat se jeho vydání ve smyslu § 1040 a násl. o.z. a soud proto žalobu zamítl. Žalovaný dne [datum] učinil žalobci nabídku na koupi Lyofilizátoru [jméno FO] [Anonymizováno]. Na základě nabídky ze dne [datum] žalobce dne [datum] objednal zařízení. Následně došlo ke změně, a na základě potvrzení objednávky [Anonymizováno] ze dne [datum] byla odběratelem zařízení společnost [Anonymizováno]. Žalovaný tak neuzavřel smlouvu přímo s žalobcem. Žalovaný a společnost [Anonymizováno] uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu č. [Anonymizováno]. Předmětem smlouvy byla dodávka a montáž zařízení dle nabídky ze dne [datum]. Kupní cena byla sjednána ve výši [částka]. V čl. 4 smlouvy byla ujednána výhrada vlastnictví, dle které nabude společnost [Anonymizováno] s.r.o vlastnické právo k zařízení až zaplacením kupní ceny. Výhrada vlastnického práva nebyla sjednána ve formě veřejné listiny, ani nebyla pořízena v písemné formě s úředně ověřenými podpisy. Žalovaný vystavil společnosti [Anonymizováno] dne [datum] zálohovou fakturu č. [Anonymizováno], a to na částku [částka]. Následně vystavil další zálohovou fakturu ze dne [datum] č. [Anonymizováno], a to na částku [částka]. Žalovaný vystavil dne [datum] daňový doklad o přijetí platby č. [Anonymizováno], dle kterého přijal platbu na zařízení ve výši [částka], a to od žalobce. Následně vystavil dne [datum] fakturu č. [hodnota], dle které přijal platbu na zařízení ve výši [částka]. Dne [datum] vystavil daňový doklad o přijetí platby č. [Anonymizováno], dle kterého přijal platbu na zařízení ve výši [částka], a to od žalobce. Z provedených výslechů svědků a z provedených důkazů vyplynulo, že společnost [Anonymizováno] žalovanému neuhradila kupní cenu v plné výši, a nedošlo tak k naplnění výhrady vlastnického právo, která byla sjednána v čl. 4 kupní smlouvy ze [datum] uzavřené mezi žalovaným a spol. [Anonymizováno]. Dne [datum] provedl žalovaný instalaci zařízení na místě určení, kdy zařízení převzala zástupkyně žalobce [jméno FO]. Instalace nebyla plně dokončena, a to z důvodu technických překážek na místě instalace. Dne [datum] pokračoval žalovaný v instalaci zařízení, provedl testy a školení. Byly zjištěny nedostatky v servisní zprávě blíže specifikované. Dne [datum] žalovaný dokončil instalaci zařízení, které bylo uvedeno do provozu. Dle servisní zprávy bylo zařízení funkční v nouzovém provozu, instalační podmínky nebyly splněny, instalace zařízení byla dokončena. Dne [datum] uzavřel žalobce jako objednatel se společností [Anonymizováno] jako zhotovitelem Smlouvu o dílo č. [Anonymizováno]. Předmětem smlouvy byla dodávka velkokapacitního lyofilizačního zařízení pro farmaceutický průmysl. Cena díla byla sjednána ve výši [adresa] Kč. Součástí smlouvy bylo v čl. 5 ujednání výhrady vlastnického práva, dle kterého je zhotovitel vlastníkem věci až do okamžiku úplného zaplacení ceny za dílo. Zhotovitel se zavázal předat objednavateli dílo do [datum]. Z provedených důkazů ve formě výpisů z účtu žalobce vyplynulo, že ten uhradil společnosti [Anonymizováno] cenu za zařízení ve výši [částka]. Současně také na cenu zařízení započetl pohledávku ve výši [částka], kterou měl žalobce vůči společnosti [Anonymizováno]. Dále také žalobce uhradil žalovanému, místo společnosti [Anonymizováno] částku ve výši [částka], kdy tuto částku měla společnost [Anonymizováno] uhradit přímo žalovanému dle shora uvedené kupní smlouvy. Následně došlo k započtení této částky ze strany žalobce vůči společnosti [Anonymizováno]. Žalobce tak přímo na účet společnosti [Anonymizováno] uhradil [částka], kdy poslední platba je ze dne [datum], dne [datum] započetl pohledávku ve výši [částka] vůči společnosti [Anonymizováno] a dne [datum] uhradil místo společnosti [Anonymizováno] žalovanému částku ve výši [částka], kdy následně došlo k započtení této částky mezi společností [Anonymizováno] a žalobcem. S ohledem na právě uvedené tak má soud za prokázané, že žalobce nejpozději dne [datum] uhradil společnosti [Anonymizováno] plnou cenu za zařízení. Dopisem ze dne [datum] žalovaný oznámil žalobci, že pokud nedojde k dohodě o zaplacení, bude zařízení demontováno a odvezeno. Následně došlo v prosinci [Anonymizováno] k odmontování řídící jednotky zařízení. Vzhledem k tomu, že žalovaný v průběhu řízení sporoval, že žalobce nabyl vlastnické právo k zařízení, kdy argumentoval výhradou vlastnického práva, která byla sjednána v kupní smlouvě uzavřené mezi společností [Anonymizováno] a žalovaným, a nabytím vlastnického právo od neoprávněného, je třeba nejprve vyřešit otázku nabytí vlastnického práva k zařízení ze strany žalobce. Při řešení této otázky je soud vázán právním názorem Nejvyššího soudu, uvedeným v rozsudku ze dne 20. 6. 2023, č. j. 23 Cdo 1888/2022-134, kterým byl zrušen původní rozsudek zdejšího soudu v tomto řízení. Dovolací soud došel k závěru, že cílem ustanovení § 2134 o.z. není prostřednictvím stanovení specifické zákonné formy pro sjednání výhrady vlastnického práva omezit její působnost v situacích, v nichž se kupující zaváže třetí osobě převést vlastnické právo k věci, jež se nezapisuje do veřejného seznamu, ač ještě není jejím vlastníkem (je pouze jejím detentorem, příp. ji ještě vůbec nemá u sebe). Smyslem § 2134 věty první o. z. tedy není umožnit kupujícímu s věcí nakládat v rozporu se sjednanou výhradou vlastnického práva. Toto ustanovení jej neopravňuje k převodu vlastnického práva na třetí osobu v rozporu se sjednanou výhradou (vůči kupujícímu je výhrada vlastnického práva účinná bez dalšího jejím sjednáním). Jinak řečeno, byť je třetí osoba, jež má vůči kupujícímu právo na plnění spojené se vznikem vlastnického práva k věci, současně věřitelem kupujícího, při posouzení, zda došlo k převodu vlastnického práva k věci (ohledně níž byla sjednána mezi prodávajícím a kupujícím výhrada vlastnického práva) z kupujícího na tuto třetí osobu, se omezení subjektivní působnosti výhrady vlastnického práva podle § 2134 věty první o. z. neuplatní, neboť to neodpovídá smyslu a účelu této normy. Třetí osoba, jíž se kupující zavázal takovou věc převést, se pak může stát jejím vlastníkem pouze za splnění podmínek § 1109 a násl. o. z., tj. při splnění zákonem stanovených podmínek pro nabytí vlastnického práva od neoprávněného. Lze tedy uzavřít, že sjednání výhrady vlastnického práva k věci, jež se nezapisuje do veřejného seznamu, mezi prodávajícím a kupujícím ve formě neodpovídající § 2134 větě první o. z., nevylučuje aplikaci § 1109 a násl. o. z. pro posouzení, zda se stala vlastníkem věci třetí osoba, které se kupující smluvně zavázal věc převést. Žalobce v projednávané věci nebyl v postavení věřitele společnosti [Anonymizováno] ve smyslu § 2134 věty první o. z., jenž by hodlal uspokojovat svou pohledávku z majetku této společnosti (např. v insolvenčním řízení či v exekuci) a vůči kterému by tak nebyla účinná výhrada vlastnického práva k zařízení sjednaná mezi žalovaným a společností [Anonymizováno] ve formě neodpovídající § 2134 větě první o. z. Žalobce vystupoval v pozici třetí osoby, která měla nabýt vlastnické právo k zařízení (tj. k věci, jíž se týkala výhrada vlastnického práva) na základě smlouvy o dílo uzavřené se společností [právnická osoba], v níž se tato společnost zavázala dané zařízení (jako součást zhotovovaného díla) převést na žalobce, byť k tomuto zařízení byla v kupní smlouvě uzavřené mezi žalovaným (prodávající) a společností [Anonymizováno] (kupující) sjednána výhrada vlastnického práva, podle níž měla společnost [Anonymizováno] nabýt vlastnické právo k zařízení až úplným zaplacením kupní ceny a do té doby nebyla oprávněna převést vlastnické právo k němu na třetí osoby. Skutečnost, že výhrada vlastnického práva nebyla mezi žalovaným a společností [Anonymizováno] sjednána ve formě vyžadované v § 2134 větě první o. z., tedy neměla za následek, že by její účinky nebylo možno vztahovat na žalobce v postavení třetí osoby. K nabytí vlastnického práva žalobce k zařízení proto mohlo dojít jen za splnění podmínek§ 1109 a násl. o.z., tj. při splnění zákonem stanovených podmínek pro nabytí vlastnického práva od neoprávněného. Z citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu tak vyplynulo, že ačkoliv výhrada vlastnického práva nebyla mezi žalovaným a společností [Anonymizováno] sjednána ve formě vyžadované v § 2134 větě první o. z., je možné její účinky vztahovat na žalobce v postavení třetí osoby. Soud tak v souladu s pro něj závaznými závěry dovolacího soudu přistoupil k řešení otázky, zda žalobce nabyl vlastnické právo k věci v souladu s § 1109 a násl. o. z., tj. při splnění zákonem stanovených podmínek pro nabytí vlastnického práva od neoprávněného, při vědomí toho, že účinky výhrady vlastnického práva mezi žalovaným a společností [právnická osoba] je možné vztahovat i na žalobce v postavení třetí osoby. V daném případě má soud za prokázané, že společnost [Anonymizováno] žalovanému neuhradila kupní cenu věci v plné výši, a nedošlo tak k naplnění výhrady vlastnického právo, která byla sjednána v čl. 4 kupní smlouvy ze [datum] uzavřené mezi žalovaným a spol. [Anonymizováno], a tato společnost se tak nestala vlastníkem předmětné věci, a je tak na tuto společnost nutno pohlížet jako na neoprávněného ve smyslu § 1109 a násl. o.z. S ohledem na tvrzení žalobce, že ten nabyl vlastnické právo k věci od spol. [Anonymizováno], jakožto od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku, přistoupil soud k posouzení otázky, zda za situace, kdy soud má za prokázané, že spol. [Anonymizováno] byla v poměru k vlastnickému právu věci subjektem neoprávněným, žalobce nabyl vlastnické právo k věci od neoprávněného v souladu s § 1109 písm. b/ o.z. Dle § 1109 písm. b/ o.z. se vlastníkem věci stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku. S ohledem na dikci citovaného ustanovení soud posuzoval, zda žalobce byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění spol. [Anonymizováno] vlastnické právo k věci převést na základě řádného titulu. K uplatnění § 1109 se vyžaduje, aby nabyvatel byl v dobré víře přinejmenším k okamžiku uzavření smlouvy. Nabyvatel musí prokázat, že věc na něj byla převedena některým ze způsobů vypočtených v § 1109 písm. a)–f) o.z., a prokáže-li to, má se za to, že při takovém nabytí jednal v dobré víře (v jeho prospěch se uplatní domněnka § 7 o.z.). V daném případě žalobce argumentoval písmenem b/ citovaného ustanovení. Při nabytí vlastnického práva od neoprávněného nabyvatel v zásadě nemá investigační povinnost nad rámec obvyklé prohlídky věci. K další investigaci je povinen, jen pokud se vyskytla podezřelá okolnost nebo byla zjistitelná prohlídkou věci. Investigační aktivita pak musí být tím větší, čím je okolnost podezřelejší. Nabyvatel se však může bránit spolehlivým důkazem, že i kdyby potřebnou investigační povinnost vynaložil, nic podezřelého by nezjistil nebo jeho původní podezření by bylo přesvědčivě rozptýleno. Zde soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3166/2021 a 29 ICdo 144/2018, dle kterých nabyvatel musí prokázat dobrou víru (vynaložit investigační aktivitu), a přitom nerozlišují dostatečně mezi privilegovaným případem § 1109 a obecným případem § 1111. Z citovaných rozhodnutí plyně, že investigační povinnost by neměla být vnímána jako obecná povinnost, ale měla by se uplatnit především v případech zvýšené pravděpodobnosti, že převodce nemusí být vlastníkem (např. věcí, u kterých se obvykle sjednává výhrada vlastnického práva). Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. 29 ICdo 144/2018 dobrou víru je povinen prokázat nabyvatel, čímž dochází k odchylce od zásady stanovené v ustanovení § 7 o. z., podle kterého se dobrá víra presumuje. Ochrana dobré víry je obecným právním principem. Při jejím posuzování bude hrát především roli to, zda při zachování náležité opatrnosti, kterou lze s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu po každém subjektu práva požadovat, měl nebo mohl mít pochybnosti, že převádějící subjekt není oprávněn vlastnické právo převést. Podle toho, jakou míru zavinění je třeba nabyvateli přičíst, by měl i on sám vyvinout jistou přezkumnou aktivitu ke zjištění toho, zda je převodce vlastníkem nebo jinak oprávněným k převodu věci. Chce-li být nabyvatel považován za poctivého nabyvatele, je to přímo jeho povinností (investigativní povinnost). Ta by však neměla být vnímána jako obecná povinnost, spíše by se měla uplatnit v případech, kde je zvýšená pravděpodobnost, že převodce nemusí být vlastníkem (typicky při prodeji ojetých vozů a při prodeji věcí, u kterých se obvykle sjednává výhrada vlastnického práva). Z provedeného dokazování v dané věci vyplynulo, že původně k prodeji zařízení mělo dojít napřímo mezi žalovaným jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím. Až na zásah žalobce došlo k prodeji zařízení přes prostředníka, kterým byla spol. [Anonymizováno], která měla zařízení od žalovaného koupit a následně je žalobci přeprodat. Z provedených výslechů vyplynulo, že tuto formu celé transakce vymyslel jednatel žalobce pan [Anonymizováno], který celou operaci i řídil (výpověď svědka [jméno FO] a svědka [jméno FO]). Z výslechu svědka [jméno FO], zakladatele a jediného společníka žalované vyplynulo, že jednatel žalobce pan [Anonymizováno] žalovanému sdělil, že kupní smlouva na zařízení nebude uzavřena přímo mezi žalovaným a žalobcem, ale mezi žalovaným a spol. [Anonymizováno]. Poté co byla mezi žalovaným a spol. [Anonymizováno] kupní smlouva uzavřena, a řešilo se dodání věci, tak to byl jednatel žalobce pan [Anonymizováno], který za společnost [Anonymizováno] dojednával dodání zařízení, a ujišťoval žalovaného, že spol. [Anonymizováno] kupní cenu uhradí. [adresa]. [Anonymizováno] se ve vztahu k žalovanému chovala pasivně, vše ponechávala na jednateli žalobce panu Mošovi (výpověď svědka [jméno FO]). Shodně vypověděla i svědkyně [jméno FO], která při své výpovědi uvedla, že zařízení žalovaný měl dodat do nemocnice do konce září [Anonymizováno], jednatel žalobce pan [Anonymizováno] to chtěl urychlit, tak žalovaný nakonec souhlasil s tím, že zařízení dodá do nemocnice do [datum]. Jednatel žalobce pan [Anonymizováno] neustále urgoval včasné dodání zařízení, [právnická osoba] však neuhradil před odesláním zařízení z Německa fakturu žalovaného. Jednatel žalobce pan [Anonymizováno] toto odůvodňoval tím, že se jedná pouze o nějaký technický problém, že peníze jsou na cestě a že je třeba, aby zařízení bylo dne [datum] v nemocnici. Jednatel žalobce pan [Anonymizováno] neustále urgoval dodání zařízení, tak žalovaný nakonec zaplatil společnosti [jméno FO] [Anonymizováno] kupní cenu z peněz žalovaného. Svědkyně zaplacení kupní ceny v měsíci září 2015 urgovala na [Anonymizováno], tato sdělila, že jí peníze neposlal žalobce. Jednatel žalobce pan [Anonymizováno] neustále dokola přisliboval, že peníze [Anonymizováno] pošle, odůvodňoval to například tím, že čeká na vratku DPH (výpověď svědkyně [jméno FO]). Ke shora uvedeným výpovědím [jméno FO] a [jméno FO] soud uvádí, že z pouhé existence právního vztahu mezi žalovaným a svědkem nelze dovodit, že by se jednalo o výpovědi účelové či nevěrohodné, když svědci byli řádně poučeni o možných následcích vědomě nepravdivé či křivé výpovědi. Existence vztahů nemůže zpochybnit věrohodnost svědků, pokud zde nejsou okolnosti, které by o nevěrohodnosti svědků svědčily či pravdivost jejich výpovědi zpochybňovaly. S ohledem na shora uvedené, má soud za prokázané, že celou transakci řídil jednatel žalobce pan [Anonymizováno], který si nejprve od žalovaného vyžádal nabídku dodávky zařízení, aby následně určil, že dodávka bude realizována přes prostředníka, a to spol. [Anonymizováno]. Jednateli žalobce panu Mošovi tak museli být známy podmínky i kupní smlouvy mezi žalovaným a spol. [Anonymizováno], a musel si být vědom sjednané výhrady vlastnického právo, a tedy i toho, že spol. [Anonymizováno] se stane vlastníkem ařízení až úplným zaplacením sjednané kupní ceny. Stejně tak jednatel žalobce pan [Anonymizováno] si byl vědom toho, že spol. [Anonymizováno] žalovanému kupní cenu v plné výši neuhradila, když žalovaný platbu urgoval a na urgence reagoval za spol. [Anonymizováno] sám jednatel žalobce pan [Anonymizováno]. Na danou situaci jsou pak přiléhavé závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sen. zn. [spisová značka], kdy investigační aktivita nabyvatele pak musí být tím větší, čím jsou okolnosti podezřelejší. Pokud měl žalobce povědomí o tom, že žalovaný neuhradil kupní cenu v plné výši, měl žalobce povinnost vyvinout přezkumnou aktivitu ke zjištění toho, zda je převodce spol. [Anonymizováno] vlastníkem nebo jinak oprávněným k převodu věci, chtěl-li být žalobce považován za poctivého nabyvatele. Žádnou takovou skutečnost, která by směřovala k splnění jeho investigační povinnosti, ale žalobce neučinil. Proto žalobce nebyl ke všem okolnost v dobré víře v oprávnění druhé strany (spol. [Anonymizováno]) vlastnické právo převést na základě řádného titulu, a žalobce se tak nemůže dovolávat skutečnosti, že zařízení nabyl v souladu s § 1109 o.z. od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku, když zařízení získal s vědomím, že vlastnické právo nabyl od neoprávněného, a žalobci tak nesvědčí dobrá víra v oprávněnost spol. [Anonymizováno] převést na žalobce vlastnické právo k zařízení. Žalobce tak nemohl být v dobré víře, že mu zařízení patří, když od počátku věděl o sjednané výhradě vlastnického práva, která nebyla ze strany spol. [Anonymizováno] splněna, spol. [Anonymizováno] se vlastníkem zařízení nikdy nestala, a žalovaný je tak stále vlastníkem zařízení. Žalobce nemohl vlastnické právo nabýt ani v souladu s § 1111 o.z., dle kterého získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 o.z. nebo 1110 o.z., stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. I na tuto skutkovou podstatu dopadá stejný závěr soudu, tedy že žalobce nebyl v dobré víře v oprávnění spol. [Anonymizováno] převést vlastnického právo k zařízení.

6. Na daný případ aplikoval soud zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle § 1041 odst. 1 o.z. kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu. Podle § 1099 o.z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. Podle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1109 písm b./ o.z. vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo. Podle § 1111 o.z. získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 nebo 1110, stane se vlastníkem věci, pokud prokáže dobrou víru v oprávnění převodce převést vlastnické právo k věci. To neplatí, pokud vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo činem povahy úmyslného trestného činu. Podle § 2132 o.z. vyhradí-li si prodávající k věci vlastnické právo, má se za to, že se kupující stane vlastníkem teprve úplným zaplacením kupní ceny. Nebezpečí škody na věci však na kupujícího přechází již jejím převzetím. Podle § 2134 o.z. výhrada vlastnického práva působí vůči věřitelům kupujícího jen tehdy, bylo-li ujednání pořízeno ve formě veřejné listiny, popřípadě bylo-li pořízeno v písemné formě a podpisy stran úředně ověřeny, leč tehdy až ode dne úředního ověření podpisů. Je-li však výhrada vlastnického práva ujednána ohledně věci zapsané do veřejného seznamu, působí vůči třetím osobám, jen byla-li do tohoto seznamu zapsána.

7. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., ve sporu úspěšnému žalovanému přiznal soud náhradu nákladů řízení tvořených zaplacenými soudními poplatky za odvolání a dovolání v celkové výši 16 000 Kč a náklady zastoupení žalovaného advokátem 21 600 Kč bez DPH (odměna advokáta za 12 úkonů právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 18 000 Kč a 12 paušálních částek po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb.).

8. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř., stát má podle výsledku řízení proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení, které platil a které spočívají ve svědečném vyplaceném [jméno FO] ve výši [částka] (usnesení z [datum], které nabylo právní moci dne [datum]).