40 C 81/2011 - 677

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Marsovou ve věci žalobce: Mgr. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] se sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: Česká republika, za kterou před soudem jedná organizační složka : Ministerstvo pro místní rozvoj, identifikační číslo [IČO zainteresované společnosti 0/0] se sídlem Staroměstské nám. 6, PSČ 110 15, Praha 1 o náhradu škody takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky celkem [částka]. Žalobu odůvodnil následovně. Žalobce je vlastníkem bytové jednotky č. [hodnota] v 5. NP v budově čp. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/1, jehož je spoluvlastníkem, v katastrálním území [adresa] v obci [adresa]. Byt, který je součástí bytové jednotky, o rozloze 148 m nabyl žalobce se svou manželkou [tituly před jménem] [jméno FO] do společného jmění manželů rok před narozením jejich druhého dítěte. Právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí nastaly ke dni [datum]. Bytová jednotka je umístěna v krásné secesní budově nacházející se uprostřed pražské památkové rezervace v centru Prahy a žalobce si tento byt vybral právě s ohledem k dané lokalitě, když zčásti má byt výhled do vnitrobloku, zčásti do [adresa], když ke dni nabytí bytové jednotky do vlastnictví žalobce a jeho manželky se vnitroblok vyznačoval naprostým klidem a výhledem do zeleně, na vrcholek Prašné brány a historické věžičky protější budovy.

2. Dne [datum] žalobce zjistil, že bylo vydáno rozhodnutí Odboru výstavby Úřadu městské části [adresa] (správní orgán I. stupně) č.j. Výst. 121090/2006-Hs-1/660 ze dne [datum] - stavební povolení pro stavební úpravy domu na hotel včetně přípojek vody a kanalizace [adresa], [adresa], který bezprostředně sousedí s pozemkem, jehož je žalobce spoluvlastníkem (parc.č. [Anonymizováno]/1). Přesto nebylo se žalobcem v rámci řízení o vydání stavebního povolení jednáno jako s účastníkem správního řízení. Stavební povolení nabylo právní moci v den jeho vydání [datum].

3. Žalobce s ohledem na výše uvedené dne [datum] oznámil správnímu úřadu své účastenství ve stavebním řízení a dne [datum] požádal stavebníka [jméno FO] s.r.o. o přerušení bouracích prací v severozápadní části budovy s ohledem k porušení a obcházení procesních o stavebnětechnických předpisů ve stavebním řízení. Dne [datum] podal žalobce odvolání proti shora označenému stavebnímu povolení, které [datum] podrobně odůvodnil. Dne [datum] požádal žalobce správní úřad II. stupně o vydání předběžného opatření, jímž by bylo stavebníkovi provádění bouracích prací a stavebních prací v okruhu sedmi metrů od bytu žalobce zakázáno. Dne [datum] podal žalobce podnět ke zrušení stavebního povolení. Dne [datum] seznámil s celou věcí primátora Hlavního města Prahy a starostu ÚMČ [adresa]. Dne [datum] obdržel žalobce sdělení správního úřadu I. stupně ze dne [datum], č.j. 011722/2008-[právnická osoba]/660, jímž bylo k podání žalobce ze dne [datum] sděleno, že stavební řízení již není vedeno, stavební povolení nabylo právní moci a proto nemůže být předběžné opatření vydáno. Dne [datum] podal žalobce stavebnímu odboru Magistrátu Hlavního města Prahy výzvu k realizaci opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 4 správního řádu. Dne [datum] si žalobce vyzvedl sdělení správního úřadu II. stupně ze dne [datum], č.j. S-MHMP 61210/2008/OST/D1/He, kterým bylo souhrnně reagována na žalobcova podání tak, že správní řad neshledal dopad do žalobcových práv a narušení pohody bydlení žalobce v takové míře, aby zasahoval do práv stavebníka, žadateli proto nevznikl nárok být účastníkem stavebního řízení a jeho odvolání proto není odvoláním, nýbrž podnětem, shodně jako podnět ze dne [datum] uvedený shora, přičemž stavební řízení bylo pravomocně skončeno, proto nelze předběžné opatření vydat. Dne [datum] bylo žalobci doručeno usnesení správního úřadu II. stupně ze dne [datum], č.j. S-MHMP 86318/2008/OST/D1, jímž nebylo vyhověno žalobcově výzvě k opatření proti nečinnosti, neboť stavební povolení nabylo dne [datum] právní moci, tedy žádné stavební řízení, v němž by opatření mohlo být vydáno, se již nevede.

4. Proti sdělení správního úřadu II. stupně ze dne [datum] a stavebnímu povolení podal žalobce dne [datum] správní žalobu s návrhem na přiznání odkladného účinku. Věc byla vedena Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Žaloba byla usnesením ze dne [datum] odmítnuta a rozsudkem Nejvyššího správního soudu ČR ze dne [datum], č.j. [spisová značka] byla zamítnuta kasační stížnost, kterou žalobce uvedené usnesení napadl. K ústavní stížnost žalobce ze dne [datum] Ústavní soud České republiky svým nálezem ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 542/09, doručeným žalobci dne [datum], uvedená rozhodnutí zrušil. Nejvyšší správní soud ČR vydal dne [datum] usnesení č.j. [spisová značka], jímž kasační stížnost odmítl, když věc byla vrácena Městskému soudu v Praze shora uvedeným rozhodnutím ÚS ČR. Ke dni podání žaloby nebylo řízení vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] skončeno.

5. Žalobcova žaloba na nečinnost byla usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] Městského soudu v Praze odmítnuta, toto usnesení napadl žalobce dne [datum] kasační stížností, o níž ke dni podání žaloby nebylo rozhodnuto.

6. Žalobce podrobně popsal stanovisko ve shora označeném rozhodnutí Ústavního soudu k předmětné věci a poukázal na nesprávnost právních názorů uvedených ve shora označených rozhodnutích soudů ve správním soudnictví, jakož i správních orgánů. Ve všech řízeních před správními orgány i správními soudy došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdškZ, jenž mělo za následek vydání nezákonných rozhodnutí dle § 7 OdškZ, čímž došlo k újmě a škodě na majetku žalobce. Za nezákonná rozhodnutí byla přitom Ústavním soudem označena usnesení Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] a rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR č.j. [spisová značka].

7. Žalobce byl poškozen a dotčen na svých právech, když v dotčeném správním řízení s ním nebylo jednáno jako s účastníkem stavebního řízení, tudíž nemohl vznášet námitky proti průběhu stavebního řízení a vydání stavebního povolení. V důsledku realizované stavby dle shora uvedeného stavebního povolení přitom došlo ke stavu, kdy budova nyní hotelu sousedí s budovou, v níž se nachází žalobcův byt, tak, že vzdálenost mezi budovami činí 4,5 m, namísto původních 7,5 m. Tím bylo zasaženo do žalobcových vlastnických práv, do jeho práva na pohodu bydlení. I v tomto smyslu správní orgán I. stupně učinil nesprávné závěry, dovodil-li, že realizací stavby nebude do práva žalobce na pohodu bydlení zasaženo a proto s ním jako s účastníkem řízení nejednal. Správní orgán II. stupně přitom nesprávně posoudil charakter žalobcova podání ze dne [datum] (viz výše), když jej neposoudil jako odvolání proti stavebnímu povolení, případné rozhodnutí o jeho odvolání by přitom mohl žalobce napadnout správní žalobou.

8. Nesprávný úřední postup spatřuje žalobce nejen v jeho opomenutí jako účastníka stavebního řízení, ale rovněž v porušení povinnosti vydat rozhodnutí a porušení povinnosti vydat rozhodnutí ve lhůtě dle § 71 správního řádu. Žalobce vytýká rovněž soudům ve správním soudnictví, že jej nesprávně jej odkázaly na žalobu proti nečinnosti a nezaobíraly se návrhem na přiznání odkladného účinku.

9. Nebýt shora vytčených pochybení, tj. pokud by správní úřad II. stupně, Městský soud v Praze a Nejvyšší správní soud ČR nebyly rozhodly, jak rozhodly, pak, jak konstatoval Ústavní soud ČR, nevznikla by žalobci škoda materiální spočívající ve snížení tržní hodnoty žalobcovy bytové jednotky, kterou žalobce vyčíslil částkou [částka] a nákladech řízení (§ 31 odst. 1 OdškZ) vynaložených na právní zastoupení v řízení vedeném před Městským soudem v Praze a Nejvyšším správním soudem ČR; tuto škodu žalobce vyčíslil souhrnnou částkou [částka]. Žalobce se žalobou domáhá rovněž náhrady nemajetkové újmy s odkazem na ust. § 31a odst. 1 OdškZ a to v souvislosti se zhoršením životních podmínek žalobce a snížením pohody a kvality bydlení vyčíslené částkou [částka] a v souvislosti s jednáním úředníků správních orgánů I. a II. stupně vyčíslenou částkou [částka].

10. Žalobce marně vyzval žalovanou k uspokojení jeho nároku uplatněného žalobou v projednávané věci ve smyslu ust. § 14 odst. 1 OdškZ dne [datum].

11. Žalobce ve vyjádření ze dne [datum] (č.l. 28 - 31 spisu) dále odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] (původně [spisová značka]) ze dne [datum], kterým bylo zrušeno žalobcem napadené sdělení stavebního odboru Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] a to pro procesní pochybení správního orgánu, když nejednal se žalobcem jako s účastníkem předmětného stavebního řízení, jakož i pro věcné pochybení, když stavebním povolením byl žalobce dotčen na právu na pokojné bydlení a nerušený výkon vlastnického práv, neboť předmětná stavba měla a má negativní vliv na pohodu bydlení žalobce i s ohledem ke shora uvedené faktické vzdálenost stavby odbudou, v níž se nachází žalobcův byt, přičemž v důsledku realizace stavby došlo ke snížení tržní hodnoty bytové jednotky žalobce. Z téhož rozhodnutí plyne, že stavební úřad pochybil, když nejednal se žalobcem jako s účastníkem stavebního řízení, v němž bylo vydáno stavební povolení, a z téhož důvodu je nezákonné i napadené rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce. Žalobce má za to, že předmětné stavební povolení nemohlo nabýt právní moci, neboť s žalobcem nebylo jednáno jako s účastníkem, jedná se přitom o účastenství ze zákona, pročež nebylo dosud řádně doručeno všem účastníkům řízení, tím méně mohlo nabýt právní moci. Žalobce poukázal na to, že nelze vyloučit paralelní odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, jakož i nezákonným rozhodnutím, pokud vznikne v důsledku nesprávného úředního postupu a nezákonného rozhodnutí odlišná škoda, jak je tomu i v posuzovaném případě.

12. V podání ze dne [datum] (čl. 69 - 76 spisu) žalobce uvedl, že z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], č.j. [spisová značka] plyne, že žalobci způsobená škoda jde k tíži správního orgánu, přičemž námitka, že je stavba již ve fázi po vydání kolaudačního rozhodnutí, nemůže nezákonnost shora uvedeného postupu správního orgánu zhojit, přičemž tato skutečnost má význam rovněž pro případný postup žalobce ve smyslu OdškZ.

13. Žalobce rovněž dodal, že rozhodnutím správního orgánu II. stupně č.j. S-MHMP 42771/2013/OST/D1 ze dne [datum], které obdržel dne [datum], bylo dle § 90 odst. 4 správního řádu (tj. nikoliv podle odst. 1 b) nebo c) téhož ustanovení, jak by bylo lze oprávněn očekávat) s odkazem na faktické dokončení a užívání stavby předmětné správní řízení o vydání stavebního povolení zastaveno. Toto rozhodnutí napadal žalobce správní žalobou projednávanou Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], o níž dosud není rozhodnuto.

14. Žalobce rovněž uvedl, že dne [datum] vydal správní orgán II. stupně rozhodnutí o změně předmětné stavby před jejím dokončením, č.j. Výst. 000816/2009- St-1/660. Dne [datum] správní orgán II. stupně zamítl rozhodnutím č.j. S-MHMP 452781/2009/OST/D1 odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí, které žalobce napadal správní žalobou projednávanou Městským soudem v Praze, který rozhodnutím ze dne [datum], č.j. [spisová značka]- 75 zrušil shora uvedené rozhodnutí správního orgánu II. stupně. Kasační stížnost správního orgánu byla zamítnuta rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ČR ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Správní orgán II. stupně na to vydal rozhodnutí dne [datum], č.j. S-MHMP 42751/2013/OST/D1, jímž řízení o změně stavby před dokončením zastavil. Toto rozhodnutí napadal žalobce správní žalobou dne [datum], o níž nebylo dosud rozhodnuto.

15. Žalobce zdůraznil, že za nezákonná rozhodnutí je třeba považovat jak předmětné stavební povolení, tak rozhodnutí o změně stavby před dokončením, přičemž kdyby nebyla tato rozhodnutí vydána, nebyla by stavba realizována a ke shora popsané škodě by nedošlo. V podání ze dne [datum] žalobce akcentoval rovněž dopad shora popsaného jednání a rozhodovací činnosti správních orgánů do jeho profesního života, když žalobce pětkráte odkládal složení advokátní zkoušky, kterou složil dne [datum] v důsledku profesní frustrace způsobené právě shora popsanou rozhodovací činností a jednání správních orgánů, která trvala do [datum], tj. do vydání nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 542/09, jímž bylo dáno žalobci prvně za pravdu.

16. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Poukázala na to, že Ústavní soud neshledal opodstatněným návrh žalobce na zrušení rozhodnutí Odboru výstavby ÚMČ [adresa] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], č.j. Výst. 121090/2006-Hs-1/660. Ministerstvo pro místní rozvoj pak není příslušné jednat za stát ve věci škody vzniklé činností soudů. Rovněž namítla, že vyústí-li vady týkající se vlastní rozhodovací činnosti ve vydání nezákonného rozhodnutí, nelze dospět k závěru o odpovědnosti za škodu z titulu nesprávného úředního postupu, nýbrž pouze z titulu nezákonného rozhodnutí. Žalobce předpokládá, že kdyby byl účastníkem předmětného stavebního řízení, obsah příslušného rozhodnutí by se změnil, to se však nestalo. Není pak splněna podmínka, že by toto rozhodnutí bylo pro nezákonnost změněno nebo zrušeno. Pro plnění žádané žalobcem ve výši [částka] milion korun českých není opory v zákoně. Ohledně nároku ve výši 1 milion korun českých vznesla žalovaná námitku promlčení s odkazem na ust. § 32 OdškZ, když o tvrzené újmě se žalobce dozvěděl v okamžiku jejího vzniku, promlčecí doba tak uplynula nejpozději v prosinci 2008.

17. Obvodní soud pro [adresa] ve věci rozhodoval již dne [datum] rozsudkem č.j. [spisová značka], jímž žalobu ve výroku I. zamítl co do částky [částka] (požadované z titulu nákladů řízení vynaložených na právní zastoupení, v tomto rozsahu se jedná o částečný rozsudek ve smyslu ust. § 152 odst. 2 o.s.ř.), výrokem II. pak soud rozhodl o základu zbývajících žalobou uplatněných nároků tak, že nároky žalobce na náhradu škody vůči žalované uplatněné žalobou ve výši [částka] (požadované jakožto náhrady za snížení tržní ceny bytové jednotky žalobce) a [částka] (sestávající z nároku ve výši 1 [adresa] Kč požadovaného z titulu nemajetkové újmy v souvislosti se zhoršením životních podmínek a snížením pohody bydlení žalobce a částky [částka] požadované z titulu nemajetkové újmy v souvislosti s jednáním úředníků správních orgánů) jsou co do základu dány (v tomto rozsahu se jedná o mezitímní rozsudek ve smyslu § 152 odst. 2 o.s.ř. Rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] ve výroku II. ohledně základu nároku žalobce na zaplacení částky [částka] a [částka] potvrzen s tím, že o výši těchto nároků a o nákladech řízení bude rozhodnuto konečným rozhodnutím, ohledně nároku na zaplacení částky [částka] byl rozsudek zrušena věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Ve výroku I. nabyl rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] právní moci dne [datum]. Ve výroku II. v rozsahu, v němž byl rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], potvrzen uvedeným rozsudkem odvolacího soudu (tj. co do rozhodnutí o základu nároku na náhradu škody spočívající ve snížení tržní ceny bytové jednotky žalobce a základu nároku na náhradu nemajetkové újmy vzniklé žalobci v souvislosti se zhoršením životních podmínek a snížením kvality a pohody bydlení žalobce), nabyl právní moci [datum]. S ohledem k tomu, že otázka základu výše uvedených dvou (resp. tří) nároků byla již pravomocně vyřešena, považuje soud za nadbytečné se zabývat opětovně vznášenými námitkami žalované proti důvodnosti těchto nároků co do jejich základu. Dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum]. Městský soud v Praze v odůvodnění rozsudku ze dne [datum], č.j. [spisová značka] konstatoval, že se "ztotožňuje se závěry soudu I. stupně ohledně organizační složky oprávněné jednat jménem státu v tomto sporu a bez pochybností je i závěr soudu I. stupně o tom, že chybné posouzení účastenství v řízení nepředstavuje nesprávný úřední postup, ale projeví se přímo v rozhodnutí samém, a je tudíž na místě takto tvrzený skutkový stav posoudit z hlediska odpovědnosti státu za nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona. Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Aby mohl být stát odpovědný za škodu podle zákona, je třeba, aby byly splněny současně tři podmínky: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Existence těchto podmínek musí být bezpečně prokázána, přičemž důkazní břemeno leží na poškozeném. Podle § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem; rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Nezákonným rozhodnutím v tomto případě bylo pravomocné rozhodnutí správního orgánu, a to rozhodnutí Magistrátu hl. města Prahy ze dne [datum], jež bylo zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka] – 158 a rozhodnutí Magistrátu hl. města Prahy ze dne [datum], jež bylo zrušeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka] – 75, a to v obou případech právě z důvodu, že se žalobcem nebylo ve správním řízení jednáno jako s účastníkem řízení, tedy pro nezákonnost. V obou případech pozbylo právní moci rozhodnutí prvostupňového správního orgánu, tedy stavební povolení a rozhodnutí o povolení změny stavby před dokončením, a to hotelu č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] sousedícího s nemovitostí s bytem žalobce. Tím byla splněna podmínka § 8 odst. 1 zákona, kdy pravomocné správní rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno a žalobci nemůže být k tíži, že rozsudkem Městského soudu nebylo zrušeno přímo rozhodnutí prvostupňového správního orgánu, když se ho týkal tentýž důvod nezákonnosti; nic to nemění na skutečnosti, že původní rozhodnutí bylo po určitou dobu pravomocné a tedy způsobilé vyvolat právní účinky a toto pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno. Z hlediska objektivní odpovědnosti státu není rozhodné, zda nezákonné rozhodnutí bylo zrušeno z důvodu procesních vad, pro vady skutkových zjištění nebo pro nesprávné právní posouzení. Právě mezi uvedeným nezákonným rozhodnutím a škodou a nemajetkovou újmou ve výši [částka] vzniklých žalobci je zjevná příčinná souvislost. Uvedená škoda a nemajetková újma žalobci vznikly v důsledku hotelu postaveného na sousedním pozemku na základě zmíněných správních rozhodnutí, jež byla po určitou dobu pravomocná. Soud I. stupně na základě provedeného dokazování správně dovodil jak vznik škody ve snížení obvyklé ceny žalobcovy bytové jednotky, tak nemajetkové újmy spočívající ve snížení kvality bydlení a správně v tomto směru odkázal na závěry, které již zaujal ve svém rozhodnutí Nejvyšší správní soud a s nimiž se i odvolací soud ztotožňuje. Nemajetková újma žalobce je nepochybná, neboť si pořídil bytovou jednotku určitých kvalit, kterou si uspokojil svoji jedinečnou potřebu bydlení, a ta byla velice krátce nato uvedeným nezákonným rozhodnutím podstatně narušena. Lze proto uzavřít, že základní předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za škodu, a to nezákonné rozhodnutí, vznik škody a příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody, jsou v tomto případě prokázány. Podmínka vydání nového meritorního rozhodnutí ve věci není § 8 zákona vyžadována a neplyne ani z ustálené soudní judikatury. Je však pravda, že v některých případech je třeba pro posouzení, zda vznikla újma ve sféře poškozeného, znát konečný výsledek řízení po zrušení pravomocného rozhodnutí, nicméně v tomto případě správní řízení skončilo zrušením jak vydaného stavebního povolení, tak rozhodnutí o povolení změny stavby před dokončením a zastavením řízení. Tato rozhodnutí, na jejichž základě byla uvedená stavba realizována, tudíž neexistují a nenastala tedy situace, že by se nezákonné rozhodnutí ukázalo jako věcně správné a žalobci by ve skutečnosti škoda nevznikla. Žalovanému je třeba přisvědčit, že při jednání soudu I. stupně dne [datum] uplatnil námitku promlčení všech nároků požadovaných žalobcem, nicméně tato je ve vztahu k nároku žalobce na náhradu škody a na náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka] zjevně bezdůvodná, poněvadž podmínkou pro uplatnění práva žalobce z titulu nezákonného rozhodnutí bylo zrušení výše citovaných pravomocných rozhodnutí. Promlčecí doba mohla ve smyslu § 32 odst. 1 zákona začít běžet až ode dne doručení zrušovacího rozhodnutí, tj. nejdříve ode dne doručení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], tedy za trvání tohoto řízení, neboť žaloba byla podána dne [datum]. Totéž platí i ve vztahu ke zmíněnému nároku na náhradu nemajetkové újmy, neboť i při jeho uplatnění je podmínkou zrušení rozhodnutí pro nezákonnost. Teprve tímto okamžikem je naplněn odpovědnostní titul státu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný v databázi ASPI)." Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený mezitímní rozsudek ve výroku II. co do základu žalobou uplatněných částek ve výši [částka] a [částka] potvrdil. U nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy v rozsahu [částka], která dle žalobních tvrzení spočívala ve frustraci žalobce z postupu orgánů státu, odvolací soud konstatoval, že "tvrzení žalobce v tomto směru jsou natolik nejednoznačná, že není zřejmé, s jakým konkrétním nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem žalobce nemajetkovou újmu spojuje. Na rozdíl od předchozích dvou případů totiž vznik jím tvrzené nemajetkové újmy přichází v úvahu v souvislosti s celou řadou nezákonných rozhodnutí a žalobce tvrdí dokonce i nesprávný úřední postup (nebylo rozhodnuto o předběžném opatření, nesprávná poučovací povinnost, se žalobcem nebylo jednáno důstojně, atd.), takže v úvahu přichází vznik nemajetkových újem v různé výši z různých odpovědnostních titulů, a v logickém rozporu s tím je žalobcem požadována blíže nespecifikovaná jednorázová částka [částka]. V tomto rozsahu jde o vadu žaloby, která brání dalšímu pokračování v řízení." Obvodní soud pro [adresa] proto v dalším řízení vyzval žalobce ve smyslu § 43 o. s. ř. k doplnění žaloby tak, aby bylo jednoznačné, jakou konkrétní nemajetkovou újmu žalobce tvrdí v příčinné souvislosti s tím kterým odpovědnostním titulem (nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem). Na výzvu soudu žalobce v podání ze dne [datum] (č.l. 191 - 193 spisu) uvedl, že částka [částka] odpovídá nemajetkové újmě, kterou by vnímal každý běžný občan (laik) a byla způsobena žalobci zejména na jeho právu na spokojený rodinný život tím způsobem, že si jeho rodina koupila vysněný byt, provedla rozsáhlou a nákladnou rekonstrukci a chtěla užívat štěstí a klid s novorozeným dítětem a 2,5 letým synem, a na pohodu a kvalitu bydlení, zatímco požadovaná částka [částka] odpovídá majetkové újmě, kterou utrpěl žalobce v důsledku jednání správních úřadů a soudů ve formě nesprávného úředního postupu, tak vydávání nezákonných rozhodnutí, kdy probíhající řízení v něm vyvolalo pocity bezmoci a zmaru, a to obzvláště intenzivně v době, kdy se připravoval na složení advokátních zkoušek. Má se tedy v případě částky [částka] jednat o náhradu za nezákonná rozhodnutí vydaná ve stavebním řízení a v navazujícím řízení soudním, jakož i za nesprávný úřední postup správních orgánů i soudů. Právě tím, jakým způsobem byla zahájena územní a stavební řízení, vedeno řízení o opravných prostředcích proti stavebnímu povolení a rozhodnutí o změně stavby před dokončením, bylo závažným způsobem zasaženo do práva žalobce na spravedlivý proces a došlo u něho k osobní a profesní frustraci v době, kdy se připravoval na advokátní zkoušky a kdy se již advokátem stal. Tato nemajetková újma byla žalobci způsobena nesprávným úředním postupem správních orgánů a soudů vydáváním nezákonných rozhodnutí, proti nimž žalobce mnoho let neúspěšně brojil, těmito nezákonnými rozhodnutími byli především "tajná" zahájení řízení u Úřadu Městské části [adresa], rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy jako správního orgánu II. stupně, která rozhodovala o odvoláních žalobce proti stavebnímu povolení a rozhodnutí o změně stavby před dokončením, všechna zamítavá resp. odmítavá rozhodnutí Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu ve věci žalobcových správních žalob, až do zásahu Ústavního soudu, který potvrdil správnost názoru žalobce. Důvod vzniku újmy žalobce spatřuje i v nesprávném úředním postupu správních orgánů spočívajících v tom, že se žalobcem nebylo jednáno od počátku jako s účastníkem řízení a to cíleně, nebylo s ním jednáno důstojně v souladu se zásadami dobré správy, o odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu I stupně nebylo vydáno rozhodnutí, nebylo vyhověno jeho žádosti o vydání předběžného opatření, bylo tajně zahájeno řízení o změně stavby před dokončením a byl vydán kolaudační souhlas. Žalobce nebyl ani správně poučován, jakým prostředky se má domoci své ochrany. Žalobce akcentoval průběh stavebních prací na předmětné budově hotelu, které probíhaly v denních i nočních hodinách za značného hluku. Dále uvedl, že na Úřadu Městské části [adresa] došlo k situaci, kdy byl jím zmocněný [tituly před jménem] [jméno FO] úředními osobou roztržena plná moc, kterou jej žalobce vybavil ke svému zastoupení a nahlédnutí do správní spisu, které však nebylo [tituly před jménem] [jméno FO] umožněno, jakož i poukázal na nevhodné chování úředních osob vůči němu. Tyto osoby se nikdy nepředstavily, proto není v možnostech žalobce tyto ztotožnit jménem a příjmením. Žalovaná v dalším řízení setrvala na návrhu zamítnutí žaloby, když se trvala na svých námitkách včetně námitek proti základu nároku. Uvedla, že nárok na zaplacení nemajetkové újmy ve výši [částka] nebyl prokázán a domnívá se, že postačujícím se jeví v případě tohoto nároku konstatování porušení práva žalobce. Pokud jde o náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka], žalovaná upozornila, že přiznaná částka by měla odpovídat obdobným případům a ekonomické realitě v tuzemsku, když jde-li o námitky žalobce proti průběhu provádění stavebních prací z hlediska jejich hlučnosti a provádění i v nočních hodinách, pak takové jednání je nutno klást toliko k tíži stavebníka, nikoliv žalované.

18. Obvodní soud pro [adresa] ve věci dále rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka], kterým výrokem I. rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobci částku [částka] a částku [částka] (nárok na náhradu nároku nemajetkové újmy ve výši [částka] v souvislosti nížením kvality bydlení žalobce v důsledku provedených předmětných stavebních úprav jejich prováděním i fakticky nevratným provedením) do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem II. co do částky [částka] a co do částky [částka] (nárok na náhradu nemajetkové újmy) žalobu zamítl, výrokem III. rozhodl o povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení žalobci ve výši [částka] k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem IV. rozhodl o povinnosti žalobce k náhradě nákladů řízení státu na znalečném ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku a výrokem V. o povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení státu na znalečném ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

19. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], bylo výrokem I. připuštěno rozšíření žaloby o zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, výrokem II. byl rozsudek soudu I. stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé I. ohledně částky [částka] s příslušenstvím co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a ohledně částky [částka] s příslušenstvím co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení potvrzen, ve zbývajícím rozsahu co do částek [částka] s příslušenstvím a [částka] s příslušenstvím byl rozsudek změněn tak, že se žaloba zamítá, výrokem III. byl v zamítavém výroku o věci samé II. rozsudek soudu I. stupně ohledně částky [částka] s příslušenstvím potvrzen a ohledně částky [částka] se co do částky [částka] s příslušenstvím změněn tak, že se žaloba odmítá a co do částky [částka] byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a v tomto rozsahu bylo řízení zastaveno, výrokem IV. byl rozsudek soudu I. stupně změněn v nákladových výrocích IV. a V. tak, že žalovaná je povinna zaplatit státu náhradu nákladů řízení na znalečném v celé výši [částka] a výrokem VI. bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů [částka] k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku. Tímto rozsudkem (výrok II.) tak byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum], č.j. [spisová značka] (výrok I.), co do částky [částka] na nároku na náhradu nemajetkové újmy vzniklé žalobci snížením pohody a kvality bydlení v předmětném bytě; co do částky [částka] byl zamítavý rozsudek soudu I. stupně ohledně tohoto nároku změněn tak, že se žaloba zamítá a v této zamítavé části zůstala dále uvedeným rozsudkem dovolacího soudu rozhodnutí soudu I. a II. stupně nedotčena, v tomto rozsahu výše uvedené rozhodnutí soudu I. II stupně nabylo právní moci dne [datum] a je v tomto rozsahu pro účastníky řízení i soud závazné. Odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí k tomuto nároku (který je nadále předmětem řízení) uvedl : „Při určení výše náhrady nemajetkové újmy vzniklé žalobci snížením pohody a kvality bydlení v předmětném bytě v důsledku stavby na základě nezákonného rozhodnutí soud I. stupně hodnotil okolnosti, jež vyplynuly z provedeného dokazování a jsou pro určení výše náhrady nemajetkové újmy podstatné. Žalobce je zdůrazňuje i ve vyjádření k odvolání žalované (podstatné přiblížení a zvýšení protější budovy, instalace vzduchové techniky, zásadní změna charakteru budovy a s tím spojená změna využití vnitrobloku z klidové zóny na provozní, zvýšení hluku, pachů a vlhkosti v bytové jednotce, snížení její světlosti v důsledku přiblížení budovy s hotelovými pokoji, významné snížení soukromí, změna výhledových poměrů) a jsou naznačeny již v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Je třeba vzít v úvahu, že důsledky pro život žalobce, spočívající v podstatné změně bezprostředního okolí jeho bytu (bydliště), jsou nevratné, krátkodobě zjevně intenzivnější v době realizace samotné stavby a neúspěšné snahy jí zabránit, zásadně však dlouhodobé, trvající po zbývající dobu života žalobce. Soud I. stupně z hlediska vzniklé újmy též správně zohlednil, že žalobce do získání a rekonstrukce bytu vložil nemalé úsilí, čas a peněžní prostředky, bezprostřední okolí bytu bylo nepochybně jednou z významných okolností pro volbu jeho bydliště a legitimně očekával, že k případným zásadním změnám jeho okolí dojde zákonným způsobem. Dle odvolacího soudu lze dokonce z uvedených okolností dovodit, že žalobci vzniklá nemajetková újma je takového charakteru, že jakákoliv jiná osoba ve stejném postavení by uvedené následky nezákonného rozhodnutí mohla vnímat úkorně. Na tom nic nemění skutečnost, že sousedé žalobce nezvolili stejný postup jako on, tato skutečnost sama o sobě není způsobilá uvedený závěr vyvrátit. Současně je však třeba přihlédnout i ke skutečnosti, že realizovanou stavbou byly sice ovlivněny poměry v celém bytě, například co do změny uspořádání a využití jednotlivých místností, faktem ovšem je, že bezprostřední vliv uvedená stavba nemá na všechny jeho místnosti, ale pouze na ty, jejichž okna bezprostředně ústí do dvorního traktu. Žalobcem výše popsané důsledky pro každodenní život v předmětném bytě tak přímo dopadají především na užívání těchto dvou místností. Obraně žalované je třeba přisvědčit, že ve smyslu jí zmíněné judikatury by přiznávaná výše náhrady za nemajetkovou újmu vzniklou žalobci z tohoto důvodu měla být srovnatelná s jinými druhy nemajetkových újem. Odvolacímu soudu není znám případ, v němž by byl soudy řešen nárok na náhradu nemajetkové újmy téhož či obdobného charakteru, avšak s ohledem na dlouhodobé postižení života žalobce především co do jeho psychické pohody, je možné provést srovnání s případy nemajetkové újmy vzniklé v důsledku dlouze vedených soudních řízení, kdy se předpokládá vznik nemajetkové újmy spočívající v nejistotě účastníků řízení a ani pro tyto nároky není zásadní omezení výše zadostiučinění ve smyslu § 444 obč. zák. Nejvyšší soud ČR ve stanovisku ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. 58/2011 dovodil, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi [částka] až [částka] za jeden rok řízení. V těchto souvislostech tudíž není neopodstatněná úvaha žalobce, který kalkuluje s předpokládanou dobou užívání bytu a jím požadovaná nemajetková újma v takovém případě odpovídá částce [částka] za rok, resp. [částka] za měsíc. Po zvážení všech výše uvedených okolností odvolací soud dospěl k závěru o přiměřené výši zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu v rozsahu [částka], která při předpokládané přibližné době užívání bytové jednotky okolo 47 let (průměrný věk dožití mužů 75 až 80 let, žalobci bylo v době vydání stavebního povolení 32 let) představuje částku srovnatelnou i s výše uvedenými částkami poskytovanými jako odškodnění nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nepřiměřeně dlouhých soudních řízení. U nich však nemajetková újma s postupem doby narůstá, zatímco v daném případě je tendence opačná, nejintenzivnější újma žalobci mohla vznikat zejména v prvních letech po vydání nezákonného stavebního povolení. Odvolací soud proto považuje za přiměřené zadostiučinění částku [částka] ročně v prvních pěti letech a poté [částka] ročně (5 x 15000 + 42 x 12 500). Z těchto důvodů další část vyhovujícího výroku napadeného rozsudku, a to ohledně [částka] potvrdil co do [částka], rovněž s úroky z prodlení, zatímco ohledně částky [částka] s příslušenstvím žalobu zamítl (§ 219 a § 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).“ 20. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka] byl rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] zrušeny v rozsahu, v jakém jim bylo rozhodnuto o nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy v částce [částka] s příslušenstvím a dále v navazujících výrocích o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů a věc byla v tomto rozsahu vrácena Obvodnímu soudu pro [adresa] k dalšímu řízení, ve zbývajícím rozsahu bylo dovolání žalované odmítnuto (výrok I.) a dále bylo rozhodnuto o odmítnutí dovolání žalobce (výrok II.). Nadále tak zůstal předmětem řízení před soudem I. stupně nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od [datum] do zaplacení, když žalobce tento nárok opírá o nemajetkovou újmu z důvodu zhoršení životních podmínek a snížení pohody bydlení. Dovolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že je primárně na žalobci, aby argumentoval ve prospěch jím požadované výše náhrady nemajetkové újmy srovnáním s výší poskytnutých či soudem přiznaných zadostiučinění v případech jiných újem, např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti nebo v rámci újmy na zdraví ve vztahu k osobám blízkým apod.

21. Na poučení soudem ve smyslu výše uvedeného závazného právního názoru dovolacího soudu reagoval žalobce tak, že v podání ze dne [datum] (č.l. 616 – 622) provedl velmi podrobné srovnání zadostiučinění vypláceného za nepřiměřenou délku řízení, nezákonné omezení osobní svobody, za újmu na zdraví a za újmu způsobenou usmrcením osoby blízké, zásahem do osobnostních práv.

22. Žalovaná setrvala na svém procesním stanovisko, když má za to, že žalobci již byla v důsledku snížení pohody a kvality bydlení škoda nahrazena. Žalovaná připomněla, že v souvislosti s usmrcením osoby blízké přiznával zákon dle dřívější právní úpravy částku [částka], i z tohoto úhlu pohledu se jeví žalobcem požadovaná náhrada nepřiměřená. Nebylo nadto dosud prokázáno, že pokud by s žalobcem bylo jednáno jako s účastníkem správního řízení, stavba by nebyla realizována.

23. Soud vyšel z již provedeného dokazování listinnými důkazy, účastnickým výslechem žalobce, výslechy svědků a takto zjistil a vzal za prokázané následující skutečnosti (viz tento bod a též body následující) : Rozhodnutím Odboru výstavby Úřadu městské části [adresa] ze dne [datum], které nabylo dekl vyznačené doložky právní moci dne [datum], č.j. Výst. 121090/2006-Hs-1/660 bylo vydáno k žádosti stavebníka [jméno FO], s.r.o., IČ [IČO] ze dne [datum] doplněné dne [datum] pro stavbu : stavební úpravy domu na hotel včetně přípojek vody a kanalizace [adresa], [adresa] na pozemku parc.č.[hodnota], 1072/1 v k.ú. [adresa] ve sloučeném stavebním řízení a územním řízení rozhodnutí o umístění stavby vodovodní a kanalizační přípojky na pozemku parc.č. 1072/1 a stavební povolení na shora uvedené stavební úpravy. Toto rozhodnutí nebylo doručováno žalobci, resp. žádnému z vlastníků domu č.p. 660 (viz rozdělovník), kteří nejsou v rozhodnutí označení ani jako účastníci uvedených řízení. Žádost žalobce o přezkum tohoto rozhodnutí (viz odvolání ze dne [datum], doplnění ze dne [datum]) byla „rozhodnutím“ (viz závěry nálezu Ústavního soudu níže) Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] č.j. S-MHMP 61210/2008/OST/D1/He shledána nedůvodnou v zásadě proto, že uvedené rozhodnutí ze dne [datum] se nemůže dotýkat vlastnického práva žalobce k jeho bytové jednotce, pročež také nebyl shledán býti v postavení účastníka územního a stavebního řízení (§ 34 odst. [právnická osoba] zákona). Podání žalobce nebylo proto posouzeno jako odvolání proti uvedenému rozhodnutí ze dne rozhodnutí ze dne [datum] (§ 37 odst. 1 správního řádu), které tak nabylo právní moci dne [datum]. Toto stavební povolení nebylo shledáno v rozporu s právními předpisy v míře odůvodňující zahájení přezkumného řízení, když nebyla převážena práva stavebníka nabytá v dobré víře právě tímto stavebním povolením. Správní orgán II. stupně dospěl k závěr, že byly dodrženy odstupové vzdálenosti dle čl. 8 odst. 1 a 2 vyhlášky OTTP, podle prohlášení generálního projektanta předmětného projektu pak navrhovanou přístavbou nedojde k negativnímu ovlivnění denního osvětlení a oslunění v obytných místnostech v okolních objektech, a to ani vzhledem k výškovým poměrům sousedních budov a stísněným poměrům ve vnitrobloku . Povolované přístavby pak nevyžadovaly územní rozhodnutí s ohledem na § 32 odst. 2 písm. c) stavebního zákona, když výška přístavby nepřesáhne hřeben nejvyšší stavby uzavřeného prostoru vymezeného budovami stávajícími v [adresa], U Obecního domu a nám. Republiky. Postup stavebního úřadu byl shledán v souladu se zákonem. Nebyla shledána rovněž porušení předpisů o ochraně před hlukem , když v tomto případě je kompetentní konat Hygienická stanice hl.m. Prahy. V tomto smyslu správní orgán II. stupně konstatoval, že je povinností jiného strpět provádění stavby na základě pravomocného stavebního povolení. Kácení stromů pak není předmětem úpravy stavebního zákona.

24. Žalobce napadl shora uvedené „rozhodnutí“ Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] č.j. S-MHMP 61210/2008/OST/D1/He žalobou s návrhem na přiznání odkladného účinku dle § 73 odst. 2 zák. č. 150/2000 Sb. , jakož i ve vztahu ke stavebnímu povolení ze dne [datum] podle § 107 s.ř.s. (viz žaloba ze dne [datum]. Žaloba byla usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] odmítnuta a kasační stížnost žalobce proti tomuto usnesení zamítnuta rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. K ústavní stížnosti žalobce ze dne [datum] bylo označené usnesení Městského soudu v Praze a rozsudek Nejvyššího správního soudu zrušeny nálezem sp. zn. III. ÚS 542/09 ze dne [datum], v němž dospěl Ústavní soud k následujícím závěrům : „Jestliže zákon ukládá rozhodnout o podání označeném jako "odvolání" a shledá-li správní orgán, že se jedná o odvolání nepřípustné, jež je nutné zamítnout, protože kupř. bylo podáno osobou k tomu neoprávněnou (ustanovení § 92 odst. 1 věta první správního řádu), nesmí se správní orgán tomuto úkonu vyhýbat tím, že na podání bude reagovat sdělením, jež by soudně přezkoumatelné nebylo. Je-li takové sdělení správního orgánu jedinou reakcí na tzv. opomenutým účastníkem řízení podané odvolání, z nějž plyne, že správní orgán neshledal předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí (ustanovení § 92 odst. 1 věta druhá správního řádu), pak je zřejmé, že se správní orgán podaným odvoláním zabýval, byť o něm nerozhodl úkonem formálně označeným jako "rozhodnutí". Považuje-li tzv. opomenutý účastník řízení takové sdělení za rozhodnutí o jeho odvolání, musí jej soud přezkoumat i z tohoto hlediska a nemůže se při tom vyhnout skutkovému a právnímu kontextu; předpokladem pro postup správního orgánu dle ustanovení § 92 odst. 1 věta druhá ve spojení s ustanovením § 94 odst. 1 věta poslední správního řádu je jeho zamítavé rozhodnutí o podaném odvolání, a proto soud musí [právnická osoba] vycházet z toho, že vůle správního orgánu zamítnout odvolání projevena byla. Soudy byly povinny si při rozhodování počínat tak, aby stěžovateli poskytly skutečně efektivní ochranu před nezákonnými postupy správních orgánů. Důsledný postup stěžovatele dle poučení poskytnutých mu soudy (využití prostředků ochrany před nečinností správních orgánů) by nemusel stačit k adekvátní ochraně jeho práv, neboť plynutí času samo o sobě může vést k takovému stavu věcí, který by již nebylo možné zvrátit (uvést do původního stavu), nýbrž jen toliko kompenzovat.“ Z odůvodnění uvedeného nálezu se pak podává, že správní orgán se zabýval podáním žalobce označeným jako odvolání, byť o něm nerozhodl úkonem formálně označeným jako „rozhodnutí“, nikoliv však (nesprávně) po věcné stránce a uložil Městskému soudu v Praze zabývat se otázkou účastenství žalobce. Ústavní soud neshledal opodstatněným návrh žalobce - stěžovatele na zrušení rozhodnutí Odboru výstavby Úřadu městské části [adresa], č. j. Výst. 121090/2006-Hs-1/660 ze dne [datum] z důvodu "procesní ekonomie", proto o této části ústavní stížnost rozhodl shora uvedeným nálezem zamítavě.

25. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka]-158 bylo k žalobě téhož žalobce zrušeno rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru stavebního ze dne [datum], č.j. S-MHMP 61210/2008/OST/D1/He a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení v zásadě z toho důvodu, předmětná povolená stavba má už z důvodu zmenšení odstupové vzdálenosti mezi oběma objekty (tj. ve vztahu k domu, v němž se nachází bytová jednotka žalobce) negativní vliv na pohodu bydlení žalobce, když v důsledku realizace stavby došlo ke snížení tržní hodnoty bytové jednotky žalobce, tedy stavba zasáhla do vlastnického práva žalobce, což se negativně projeví při případném zcizení nemovitosti žalobce. Soud dospěl k závěru, že žalovaný Magistrát hl. m. Prahy pochybil, jestliže nejednal se žalobcem jako s účastníkem řízení stavebního s ohledem k ust. § 59 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. Stavební úřad pochybil, když v řízení, které vyústilo ve vydání předmětného stavebního povolení, se žalobcem nejednal jako s účastníkem stavebního řízení a z téhož důvodu je nezákonné i napadené rozhodnutí, jímž žalovaný zamítl jako nepřípustné dovolání žalobce proti stavebnímu povolení s odůvodněním, že postup stavebního úřadu spočívající v opomenutí žalobce jako účastníka stavebního řízení bylo v souladu se zákonem.

26. Kasační stížnost žalovaného, jímž toto rozhodnutí Městského soudu v Praze napadl, byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka]. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí plynou následující závěry, které soud shledává opodstatněným obsáhle citovat, jak dále uvedeno. Právní věty označeného rozhodnutí NSS ČR vztahující se ke stavebnímu řízení obecným technickým požadavkům na výstavbu – pojmu „pohoda bydlení“ zní : „ I. Mezi jednotlivé činitele ovlivňující pohodu bydlení (kvalitu prostředí) náleží také podstatné snížení odstupové vzdálenosti mezi budovami, úbytek oblohové složky, omezení výhledu, a tedy i míra oslunění a osvětlení bytu, a narušení soukromí, protože i tyto složky se na pohodě bydlení podílejí. II. Správní orgán při posuzování, zda mohlo dojít k narušení pohody bydlení, musí přihlížet i ke konkrétním zvláštnostem lokality. V lokalitě s vysokou úrovní státní, příp. i mezinárodní památkové ochrany stavební úřady vybírají pouze mírnější a citlivější varianty zásahů do jejího vzhledu. III. Jakkoli výhled z oken určité nemovitosti nemůže být v průběhu času absolutně neměnný, lze důvodně očekávat, že pokud dojde v okruhu několika málo metrů od nemovitosti jednotlivce k zásadní změně výhledových poměrů jako nepochybné složce pohody bydlení, která přímo souvisí i s posuzováním oslunění nemovitosti a stíněním okolních budov, bude se moci dotčená osoba k těmto změnám vyjádřit ve správním řízení, bude-li se toho domáhat. IV. Článek 8 odst. 2 vyhlášky č. 26/1999 Sb. hlavního města Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, který upravuje požadavky na odstupy mezi sousedícími stavbami pro bydlení, se dle své poslední věty obdobně použije i na vzájemné odstupy staveb pro bydlení a všech ostatních staveb. Současně se vždy uplatní i čl. 8 odst. 1 citované vyhlášky, který upravuje obecné požadavky na odstupy staveb. V. Pokud vzhledem k historické zástavbě požadovaný odstup staveb dle čl. 8 odst. 2 vyhlášky č. 26/1999 Sb. hlavního města Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, nebyl dodržen ani před vydáním stavebního povolení, musí správní orgán o to přísněji vážit, zda další zmenšování tohoto prostoru povolí (např. prostřednictvím výjimky podle čl. 63 citované vyhlášky). V tom případě však bude nezbytné přihlížet k obecným požadavkům na odstupy staveb dle čl. 8 odst. 1 uvedené vyhlášky, zejména hygienickým, veterinárním, požární ochrany, civilní ochrany a požadavkům na osvětlení a oslunění i zachování pohody bydlení.“ Z odůvodnění rozhodnutí NSS ČR pak bylo zjištěno, že soud shledal nedůvodnou námitku stěžovatele Magistrátu hlavního města Prahy, že „… (ad 35) zhoršení pohody bydlení žalobce nelze dovozovat pouze ze zhoršeného výhledu a že uznání takové námitky by vedlo k rozšíření okruhu účastníků všech stavebních řízení, je zcela irelevantní. Předně se v posuzovaném případě nejedná pouze o „o něco menší výhled“, jak uvádí stěžovatel. Snížení odstupové vzdálenosti o více než třetinu je za situace, kdy původní vzdálenost byla cca 8 m, citelným zásahem do úpravy vnitrobloku. Stavební úřad si toho musel být vědom. Nadto, jak již uvedl městský soud, před provedením úprav stavby měl žalobce výhled na vrcholky historických dominant [adresa] pražského a vzrostlé stromy uvnitř vnitrobloku, avšak v současnosti se z oken svého bytu může dívat z pětimetrové vzdálenosti pouze na protější budovu s vedením kouřovodu a vysokou protihlukovou stěnou pro jednotky vzduchotechniky a chlazení. V této situaci je i z obecné zkušenosti jasné, že takové omezení výhledu z bytu má podstatný vliv i na jeho hodnotu. K tomu městský soud pouze poznamenal, že se snížení hodnoty majetku žalobce negativně projeví při realizaci práva vlastníka s věcí nakládat, což představuje závěr vyplývající z běžného lidského uvažování. Konečně odkaz stěžovatele na možné rozšíření okruhu účastníků stavebního řízení je nejen nemístný, ale je i v rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů, plynoucími mimo jiné z § 2 až § 8 správního řádu, zejména se zásadou veřejné správy jako služby veřejnosti (§ 4 správního řádu). Správní orgán musí provést co nejdůkladnější posouzení předložené věci a vážit zájmy všech dotčených osob, jakož i zájem veřejný (§ 2 správního řádu). Je ostatně i v zájmu správních orgánů, aby prostřednictvím své řádné činnosti vyřešily věci tak, že předejdou opakovanému projednávání věcí před jimi samotnými, nadřízenými správními orgány, i soudy. (36) Stěžovateli lze přisvědčit v tom, že nikdo nemůže očekávat, že výhled z oken jeho nemovitosti bude absolutně neměnný. V právním státě však lze důvodně očekávat, že pokud dojde v okruhu několika málo metrů od nemovitosti jednotlivce k zásadní změně výhledových poměrů jako nepochybné složce pohody bydlení, která přímo souvisí i s posuzováním oslunění nemovitosti a stíněním okolních budov, bude se moci k těmto změnám vyjádřit ve správním řízení, bude-li se toho domáhat.

37. Byť městský soud nikde výslovně nezmiňuje, zda byla pohoda bydlení žalobce narušena nad míru přiměřenou poměrům, z odůvodnění rozsudku je tato skutečnost zřejmá (např. „další citelné zkrácení o 3,097 m v důsledku povolených stavebních úprav považuje soud za neakceptovatelné“, na s. 14 rozsudku). Městský soud rovněž neměl žádnou povinnost zabývat se tím, zda byla pohoda bydlení žalobce narušena víc než ostatních osob bydlících ve stejném domě či stejné ulici. Předmětem tohoto řízení je pouze přezkoumání, zda je žalobce osobou, jejíž vlastnická práva k pozemku nebo stavbě mohla být stavebním povolením dotčena [§ 59 odst. 1 písm. b) stavebního zákona z roku 1976], a zda proto měl být účastníkem předmětného řízení. Městský soud dospěl k závěru, že tomu tak je. Posouzení, zda mohla být shodným či podstatnějším způsobem dotčena i práva jiných osob, městskému soudu vůbec nepříslušelo. Takové posouzení může učinit stěžovatel či stavební úřad ve správním řízení a další účastníky řízení přibrat, jak si je ostatně dobře vědom (viz odst. [35]).“ Nejvyšší správní soud rovněž s odkazem na stanovisko Ústavního soudu uvedl, že : „vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich“ zahrnují nejen práva tzv. mezujících sousedů, tedy vlastníků pozemků, které mají společnou hranici s pozemkem, jenž je předmětem řízení, ale i práva nemezujících sousedů, tedy i „vlastníky pozemků ,za potokem‘, ,za cestou‘, ,za zjevně bagatelním co do výměry vklíněným pozemkem ve vlastnictví jiné osoby‘“ (nález pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 19/99, č. 96/2000 Sb.). Platí tedy, že i přes neexistenci společné hranice mohou být práva nemezujícího souseda dotčena.

42. Ze správního spisu však nevyplývá, že by se stavební úřad takto pojatým účastenstvím v řízení zabýval.

44. Stěžovatel definuje pohodu bydlení ve shodě s dříve vysloveným názorem Nejvyššího správního soudu jako „souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, resp. aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení; pohoda bydlení je v tomto pojetí dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí, např. nízkou hladinou hluku (z dopravy, výroby, zábavních podniků, ze stavebních prací aj.), čistotou ovzduší, přiměřeným množstvím zeleně, nízkými emisemi pachů a prachu, osluněním apod.; pro zabezpečení pohody bydlení se pak zkoumá intenzita narušení jednotlivých činitelů a jeho důsledky, tedy objektivně existující souhrn činitelů a vlivů, které se posuzují každý jednotlivě a všechny ve vzájemných souvislostech“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], čj. [spisová značka], č. 850/2006 Sb. NSS). Současně je dle uvedeného rozhodnutí třeba přihlížet i k subjektivním hlediskům daným způsobem života osob, jichž se má stavba dotýkat, pokud tyto subjektivní nároky na pohodu bydlení nevybočují v podstatné míře od obecných standardů se zohledněním místních zvláštností dané lokality. [45] ….V souladu s výše uvedenou definicí, která jednotlivé činitele vypočítává pouze příkladmo, se totiž městský soud narušením pohody bydlení zabýval. Vyložil, že pohoda bydlení žalobce je narušena v důsledku snížení odstupové vzdálenosti mezi budovami, omezení výhledu, úbytku oblohové složky, a tedy i míry oslunění a osvětlení bytu, a narušení soukromí. Nejvyšší správní soud toto odůvodnění nedostatečným neshledal (viz odst. [33] až [37]) a neshledává jej ani nesprávným. Byť uvedené složky pohody bydlení nejsou uvedeny v citované definici, nepochybně se i ony na atmosféře klidného bydlení podílejí. Pokud navíc Nejvyšší správní soud ve výše citovaném rozsudku uvedl, že určité zatížení okolí způsobuje každá stavba, přičemž po vlastnících okolních staveb je spravedlivé požadovat, aby takovéto zatížení snášeli, pokud je přiměřené poměrům a nevybočuje v podstatné míře od obecně požadovatelných standardů na bydlení s přihlédnutím ke konkrétním zvláštnostem lokality, je v posuzovaném případě obzvláště třeba přihlížet k lokalitě [adresa] pražského. Právě tato lokalita s vysokou úrovní státní i mezinárodní památkové ochrany by měla zaručovat, že správní orgány budou povolovat pouze mírnější a citlivější zásahy do jejího vzhledu.

46. Nadto je na celou spornou otázku nutné nahlížet tak, že k účastenství ve stavebním řízení postačí pouhá možnost dotčení práv jednotlivce. Zmenšení odstupu mezi dotčenými budovami o více než třetinu na cca 5 metrů a samotné staveniště v této vzdálenosti od bytu žalobce k této možnosti dotčení v daném případě bohatě postačí, tím spíše za situace, kdy se žalobce postavení účastníka řízení soustavně domáhá a má řadu věcných námitek. To, jak se stavební úřad vypořádá s jednotlivými námitkami jednotlivce, v případě žalobce odstupovou vzdáleností, hlukem ze stavby, omezením výhledu a dalšími, mělo být předmětem posouzení ve správním řízení. Správní orgán měl tyto námitky vypořádat a vztahy mezi žalobcem a stavebníkem upravit. …..

48. Stěžovatel má pravdu v tom, že se na vzájemné odstupy budovy čp. 1086 a hotelu neuplatní čl. 8 odst. 3 vyhlášky OTPP, neboť ten upravuje odstupy mezi rodinnými domy. [adresa] je však bytovým domem ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. c) vyhlášky OTPP a hotel je stavbou pro ubytování ve smyslu písm. t) téhož ustanovení. Jak uvedl městský soud, uplatní se proto čl. 8 odst. 2 vyhlášky OTPP, který upravuje odstupy mezi stavbami pro bydlení a obdobně i odstupy od staveb nebytových (odst. 2 in fine). Nadto se vždy použije i čl. 8 odst. 1 vyhlášky OTPP, který upravuje obecné požadavky na odstupy staveb. Mezi budovami proto měl být odstup rovný alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn budov, který ovšem vzhledem k historické zástavbě nebyl dodržen ani před vydáním stavebního povolení. Pokud je tedy odstup budov menší než požadovaný vyhláškou, musí správní orgán o to přísněji vážit, zda další zmenšování tohoto prostoru povolí, např. prostřednictvím výjimky podle čl. 63 vyhlášky OTPP. V tom případě však bude nezbytné přihlížet i k požadavkům čl. 8 odst. 1 vyhlášky OTPP, zejména hygienickým, veterinárním, požární ochrany, civilní ochrany a požadavkům na osvětlení a oslunění i zachování pohody bydlení.

49. Názor stěžovatele, že v posuzovaném případě lze stavbu ve vnitrobloku považovat za stavbu v proluce, je zcela mylný. Prolukou se dle čl. 3 odst. 1 písm. l) vyhlášky OTPP rozumí nezastavěný a k zastavění určený prostor ve stávající souvislé zástavbě včetně nezastavěného nároží. Městský soud správně uvedl, že typickým příkladem proluky je „mezera“ mezi souvislou řadou domů stojících v jedné ulici, které jsou spojeny bočními stěnami, vzniklá např. v důsledku demolice jednoho z těchto domů. V posuzovaném případě by se snad jednalo o stavbu v proluce, pokud by původní dům čp. 660 (dnes hotel) byl zbourán a mezi domy čp. 1080 a 1081 vzniklo nezastavěné nároží, tedy proluka. I tehdy by však musely být při výstavbě nového domu v proluce dodrženy požadované odstupové vzdálenosti a vnitroblok zachován……

50. Pokud by se stěžovatel rozhodl povolovat stavby ve vnitroblocích jako v prolukách a nedodržoval by žádné odstupové vzdálenosti mezi stavbami, ze sousedních bytů orientovaných do vnitrobloku by vznikaly kobky. Takové byty by byly znehodnoceny, nemluvě o porušení předpisů na úsecích požární ochrany, bezpečnosti obyvatelstva, hygieny, předpisů o ochraně památek i dalších. Taková představa je absurdní, a názor stěžovatele je proto neudržitelný.

51. Přestože je třeba na jedné straně chránit stavebníka a jeho práva nabytá v dobré víře, na druhé straně stojí nutnost nápravy porušení zákona, ke kterému došlo. Jak již vyslovil Nejvyšší správní soud, „[a]rgumentace stěžovatele případnou právní jistotou jiných účastníků řízení či správních orgánů je právně irelevantní, neboť nemůže vycházet z protiprávního stavu. Případné škody z takové situace vzniklé pak jdou k tíži toho správního orgánu, který se předmětného jednání dopustil. K námitce stěžovatele, podle níž je předmětná stavba již po kolaudaci a je třeba poskytnout ochranu právům nabytým v dobré víře, lze uvést pouze tolik, že ani zájem na ochraně práv takto nabytých nemůže zhojit (vyvážit) nezákonnost postupu správních orgánů v projednávané věci. Aprobace takového postupu soudem by pak v podstatě znamenala rezignaci na úlohu správního soudnictví jako jedné z hlavních záruk zákonnosti výkonu veřejné správy.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], čj. [spisová značka]).

52. K tomu lze pouze doplnit, že správní orgány mají povinnost řídit se základními zásadami činnosti správních orgánů dle části první správního řádu. Měly proto v prvé řadě chránit práva nabytá v dobré víře i oprávněné zájmy osob, jichž se jejich činnost dotýkala v době, kdy rozhodovaly o vydání stavebního povolení. Není možné vyhýbat se odstranění vlastních pochybení s poukazem na dobrou víru stavebníka, jemuž byla stavba povolena v jím navrženém rozsahu v důsledku právě těchto pochybení správního orgánu. Tento rozsudek má za daného faktického stavu proto i význam pro případný postup žalobce podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. K tomu lze připomenout, že podle § 17 tohoto zákona může stát, nahradí-li škodu, požadovat regresní úhradu od těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu.“ 27. Sdělením ze dne [datum] sdělil Odbor výstavby ÚMČ [adresa] žalobci k jeho podání, že jeho žádosti k vydání předběžného opatření nelze vyhovět, neboť není vedeno žádné správní řízení v předmětné věci. (viz sdělení ze dne [datum], č.j. Výst. 011722/2008-[právnická osoba]/660).

28. Dne [datum] vyzval žalobce stavební odbor Magistrátu hlavního města Prahy k realizaci opatření proti nečinnosti ve věci vedené Úřadem městské části [adresa], Odborem výstavby pod sp. zn. Výst.121090/2006-Hs-1/660, jímž bylo dne [datum] vydáno stavební povolení pod uvedenou značkou, s žalobcem však nebylo jednáno jako s účastníkem stavebního řízení a stavební povolení mu nebylo doručováno. Žalobce v návrhu popsal dosavadní průběh věci od [datum], kdy se vydání stavebního povolení dozvěděl a dne [datum] oznámil úřadu své účastenství, podal [datum] odvolání proti stavebnímu povolení, dne [datum] požádal o vydání předběžného opatření dle § 61 zákona č. 500/2004 Sb. a podnět ke zrušení stavebního povolení, dne [datum] pak podal žádost u Magistrátu o urychlené přezkoumání věci, dosud mu však bylo toliko doručeno sdělení Odboru výstavby ÚMČ [adresa] dne [datum], podle něhož nelez o předběžném opatření rozhodovat za situace, kdy není v předmětné věci vedeno řízení, když stavební povolení již nabylo právní moci. Žalobce se současně domáhal přešetření tohoto postupu. (viz výzva k realizaci opatření proti nečinnosti ze dne [datum])

29. Sdělením ze dne [datum] sdělil Odbor výstavby ÚMČ [adresa] žalobci k jeho podání ze dne [datum] došlému úřadu dne 26. 5. t.r., že jeho žádosti k vydání předběžného opatření nelze vyhovět, neboť stavební povolení shora označené nabylo právní moci dne [datum].

30. Usnesením Magistrátu hl. m. Prahy, Odboru stavebního ze dne [datum], č.j. S-MHMP-452781/2009/OST/D1 nebylo výzvě žalobce, aby bylo zakázáno stavebníkovi [právnická osoba]. okamžitě zakázáno další provádění výkopových a bouracích prací, terénních úprav a jakýchkoliv jiných stavebních prací v okruhu 7 m od bytové jednotky žalobce v domě č.p. 1086 v k.ú. [adresa], či umožnění provádění těchto prací jinými subjekty, vyhověno.

31. Žalobce napadl ve smyslu ust. § 84 odst. 1 správního řádu odvoláním ze dne [datum] rozhodnutí Odboru výstavby Úřadu městské části ze dne [datum] o změně stavby před jejím dokončením č.j. Výst. 000816/2009-St-1-1/660 a navrhl vydání předběžného opatření dle § 61 zák. č. 500/2004 Sb. V téže věci podal dne [datum] návrh k realizaci opatření proti nečinnosti § 80 odst. 4 písm. b) zák. č. 500/2004 Sb. (viz označené odvolání ze dne [datum], rozhodnutí ze dne [datum] a návrh ze dne [datum]). Rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy, Odboru stavebního ze dne [datum], č.j. S-MHMP 587766/2009/OST/D1/Ba bylo zamítnuto jako nepřípustné odvolání žalobce proti rozhodnutí odboru výstavby ÚMČ [adresa] ze dne [datum], č.j. Výst. 000816/2009-St-1/660, kterým stavební úřad dle § 118 odst. 1 a § 115 zák. č. 183/2006 Sb. povolil společnosti [právnická osoba]. před dokončením stavby hotelu č.p. 660 na pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] povolenou rozhodnutím stavebního úřadu č.j. Výst 121090/2006-Hs-1/660 změnu stavebních úprav spočívající v dostavbě podsklepeného nájemního prostoru na úrovni 1. nadzemního podlaží dvorního traktu, v dispozičních úpravách v jednotlivých podlažích , ve snížení počtu pokojů, zrušení restaurace v 1. podzemním podlaží, přemístění provozu strojovny vzduchotechniky a přemístění provozu kuchyně, v 1.NP zřízení provozu kuchyně, změnu dispozice výtahových šachet, rozšíření obchodní plochy, ve změně řešení restaurační části, zrušení pokojů a snížení počtu pokojů na úrovni mezipatra, zrušení mezonetu v 1.NP ve dvou pokojích, ve 3.NP ve změně dispozice schodiště, v náhradě 4 pokojů 2 apartmány, ve 4.NP v náhradě dvou pokojů jedním apartmánem, v 5.NP ve změně dispozice schodiště, v náhradě 4 pokojů dvěma apartmány a zrušení jednoho pokoje, v 6.NP ve snížení počtu pokojů změnu dispozičního řešení, v 7. NP ve změně dispozičního řešení pokojů a změně tras rozvodů zdravotní instalace a vzduchotechniky v návaznosti na změnu dispozičního řešení a změny tras vodorovných svodů dešťové vody. Důvodem rozhodnutí je v zásadě závěr správního orgánu o tom, že odvolatel nebyl účastníkem předmětného řízení. Shora uvedené rozhodnutí napadl žalobce žalobou podanou dne [datum] u Městského soudu v Praze, které byla projednávána pod sp. zn. [spisová značka]. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka]-75 bylo shora označené rozhodnutí ze dne [datum] zrušeno a věc byla vrácena žalovanému magistrátu hlavního města Prahy, odboru stavebnímu k dalšímu řízení. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že na žalobce je třeba pohlížet jako na účastníka předmětného stavebního řízení (viz rozsudek téhož soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka]), přičemž není správná úvaha žalovaného, pokud bez dalšího odmítl postavení žalobce jako účastníka řízení o změně stavby před dokončením, když žalobce uvedl celou řadu konkrétních dopadů povolované změny stavby před jejím dokončením do jeho práv : zastínění bytové jednotky, zkrácení odstupové vzdálenosti od budovy stavebníka, nový vývod vzduchotechniky umístěný v blízkosti oken bytové jednotky žalobce, komín namontovaný v blízkosti oken bytové jednotky žalobce, zvýšení přístavby o další dvě patra, nedostatečné odhlučnění nově povolené vzduchotechniky, zvýšení střechy, povolený tvar a materiál oken, k nimž se však žalovaný v napadeném rozhodnutí nijak nevyjádřil. Soud dospěl k závěru, že povolenou změnou stavby před jejím dokončením dochází k zastavění části předmětného dvora, zvyšuje se zastavěná plocha oproti původnímu stavebnímu povolení, nově je zastavována plocha na hranici pozemku směrem k bytové jednotce žalobce. Žalovaný zcela nedostatečně toliko konstatoval, že vlastnické právo žalobce nemůže být povolenou změnou stavby dotčeno. Je třeba zkoumat, jakým způsobem budou nově vzniklé prostory užívány, zda a kde budou v těchto prostorech okna, odstupové vzdálenosti od stavby ve spoluvlastnictví žalobce a případné další skutečnosti, když nejkratší odstupován vzdálenost nově povolené přístavby od domu, jehož je žalobce spoluvlastníkem (viz též výpis z katastru nemovitostí ze dne [datum]), činí dle projektové dokumentace cca 3,7 m, což je velmi silnou indicií k tomu, aby žalobci bylo postavení účastníka řízení přiznáno. Kasační stížnost žalovaného Magistrátu hlavního města Prahy proti tomuto rozhodnutí byla rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka] jako nedůvodná zamítnuta.

32. Rozhodnutím ze dne [datum] č.j. S-MHMP 42771/2013/OST/D1 Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavební podle § 90 odst. 4 správního řádu zrušil rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum], č.j. Výst. 121090/2006-Hs-1/660 a zastavil sloučené územní a stavební řízení s ohledem k bezpředmětnosti žádosti s odůvodněním, že stavba je již postavena, dokončena a zkolaudována. Žalobce napadl toto rozhodnutí, jakož i rozhodnutí ze dne [datum] (viz výše) žalobou podanou dne [datum] Městskému soudu v Praze (viz předmětná žaloba). Věc je projednávána pod sp. zn. [spisová značka] (viz podání žalobce ze dne [datum]). Věc dosud není skončena.

33. Rozhodnutím ze dne [datum] č.j. S-MHMP 42751/2013/OST/D1 Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavební podle § 90 odst. 4 správního řádu zrušil rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum], č.j. Výst. 000816/2009-St-1/660 a zastavil řízení o změně stavby před jejím dokončením s odůvodněním, že stavba je již dokončena a užívána dle kolaudačního souhlasu ze dne [datum], č.j. Výst. 095585/2009-St-1/660. Žalobce napadl toto rozhodnutí, jakož i rozhodnutí ze den [datum] (viz výše) žalobou podanou dne [datum] Městskému soudu v Praze (viz předmětná žaloba).

34. Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka] bylo zrušeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení s tím, že žaloba byla podána včas.

35. Žalobce upozornil stavebníka přístavby hotelu na porušování předpisů o technických požadavcích na výstavbu a využívání území, současně jej upozornil na to, že s ním nebylo jednání jako s účastníkem stavebního řízení, na nepřípustné zhoršení oslunění a denního osvětlení bytů v domě č.p. 1086 v důsledku rozšíření půdorysu budovy a požádal stavební o přerušení stavebních prací do doby vydání právně bezvadného stavebního povolení. (viz nedatovaný přípis žalobce stavebníkovi)

36. Žalobce sdělil Odboru výstavby ÚMČ [adresa] své účastenství v předmětném stavebním řízení podáním ze dne [datum] a domáhal se umožnění uplatnit svá práva účastníka předmětného řízení, jakož i provedení prohlídky stavby a rozhodnutí o přerušení prací s popisem průběhu prací včetně podání informace o vykácení vzrostlých stromů, provádění prací v době pracovního klidu a pracovního volna, nezajištěný způsob provádění prací, jakož i na skutečnost že případným a zjevně zamýšleným rozšířením stavby dojde ke snížení oslunění bytů v předmětném domě, v něm se nachází byt žalobce. (viz dopis ze dne [datum]).

37. Dne [datum] požádal žalobce Odbor výstavby ÚMČ [adresa] o vydání předběžného opatření dle § 61 zák. č. 500/2000 Sb.

38. Žalobce o situaci v souvislosti s tehdy probíhající přístavbou hotelu informoval rovněž primátora hlavního města Prahy dopisem ze dne [datum] a starostu městské části [adresa] téhož dne a požádal je o přezkum záležitosti. (viz dopisy ze dne [datum] adresované žalobcem primátorovi hl. m. Prahy a starostovi MČ [adresa]). O přezkum postupu správního orgánu I. stupně včetně upozornění na opominutí jeho účastenství v předmětném stavebním řízení požádal žalobce dopisem ze dne [datum] rovněž Odbor stavební Magistrátu hlavního města Prahy.

39. Žalobce vyzval Ministerstvo pro místní rozvoj k náhradě škody s odkazem na § 14 odst. 1 OdškZ dne [datum] a to ve výši [částka] jakožto materiální škody, náhrady nákladů řízení ve výši [částka] a nemajetkové újmy ve výši [částka] s odkazem na § 31a OdškZ v zásadě ze shodných důvodů, o něž opřel žalobu v této věci (viz výzva ze dne [datum]). Ministerstvo jeho návrhu nevyhovělo sdělením ze dne [datum].

40. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], manželky žalobce bylo zjištěno a prokázáno, že předmětný byt s žalobcem a jejich dvěma nezletilými dětmi útlého věku užívají od září 2007, v té době byly jejich druhému synovi tři měsíce. V době pořízení bytu o plánované stavbě v protějším domě ničeho nevěděli. Byt pořizovali s tím, že se jedná o byt klidný, světlý, větší rozlohy k důstojnému bydlení s jejich dětmi. Tento stav se slovy svědkyně ze dne na den změnil v "noční můru" trvající cca 2 roky, což byla doba trvání stavební činnosti. Všechny atributy, pro které byt pořizovali, byly nenávratně ztraceny. Zcela zásadní bylo z pohledu svědkyně to, že nejprve v průběhu stavby došlo k pokácení dvou vzrostlých stromů ve dvoře (vnitrobloku) domů, následně byla na domu, jehož se stavba týkala, vybudována klimatizační jednotka vydávající významný hluk. Svědkyně s žalobcem přišli trvale o část výhledu na oblohu, na Prašnou bránu, snížila se světlost jejich bytu, s čímž se těžko mohou smířit. Nezletilý syn svědkyně a žalobce, jemuž byly v době započetí stavební činnosti tří měsíce, od započetí stavební činnosti v důsledku zvýšené prašnosti trpí atopickým ekzémem, v noci mu museli podávat antihistaminika, aby mohl spát, což zasáhlo svědkyni jako matku. Rodinné vztahy svědkyně a žalobce, jejich psychika, byla tím vším značně zasažena a poškozena. Žalobce jako právník to vnímal o to citelněji, kdykoliv z balkonu stavební činnost v předmětném domu spatřil, trpěl nekontrolovatelným vztekem z nastalé situace. Svědkyně se jej snažila přesvědčit, aby s tím něco dělal. Svědkyně měla obavy, aby to pevnost jejich rodinného svazku nenávratně nepoškodilo. Cítila trvale bezmoc z toho, že tomu nedokáží zabránit, že se nemohou dovolat nápravy. Žalobce se v té době místo odborné přípravy a absolvování advokátních zkoušek zabýval řešením dané situace. Svědkyně se proto musela po šesti měsících čerpání mateřské dovolené vrátit zpět do zaměstnání, neboť byt pořizovali na hypotéku, kterou nebylo možné hradit toliko z platu žalobce jakožto advokátního koncipienta, dětem svědkyně a žalobce byly v té době dva roky a tři měsíce. Průběh stavby svědkyně popsala tak, že dělníci odbourávali kangy předmětný hotel od 6. patra do přízemí. V bytě svědkyně a žalobce proto nebylo lze přes den být. Poté postavili na hotelu klimatizační jednotku. Roh přístavby hotelu, v němž jsou umístěny hotelové pokoje, směřuje přímo k bytu svědkyně a žalobce, což vyvolalo u svědkyně další pocit bezmoc. Jako zcela zásadní svědkyně opakovaně popsala pocit nemožnosti daný stav ovlivnit, když s ní a žalobcem nebylo jednáno jako s účastníky stavebního řízení, vše se dělo bez jejich vědomí, nadto svědkyně prožívala vliv dané situace na jejího manžela (žalobce) a tím i jejich manželské soužití, jakož i na jejich zejména mladší dítě. Stavební práce probíhaly i v pozdních nočních hodinách (okolo půlnoci), avšak pokud zavolali s žalobcem Policii, práce 5 minut před příjezdem Policie ustaly a po odjezdu Policie práce znovu započaly. Takto se to opakovalo i několikrát za noc. Svědkyni žalobci bylo velmi nepříjemné, když jim bylo Policií sděleno, že jsou patrně paranoidní. Před koupí předmětného bytu s žalobcem bydleli v [adresa] s výhledem do Kožné ulice, do bytu tak doléhal hluk z tamních restaurací, proto hledali byt sice stále v centru Prahy, leč v klidné lokalitě a naskytla se jim možnost koupě předmětného bytu v Králodvorské ulici, také za něj zaplatili adekvátní tržní cenu. Byt měl sice zčásti výhled z jedné strany do Králodvorské ulice na obchodní dům Kotva, ale z druhé strany byl tento výhled vyvážen výhledem do vnitrobloku. Zpočátku to bylo ideální, mohli spát u otevřeného okna, měli výhled do zeleně ve vnitrobloku, na stromech sedávalo ptactvo. To vše zmizelo ze dne na den v důsledku předmětné stavby. Nyní mají z jedné strany výhled na obchodní dům [Anonymizováno] a z druhé na klimatizační jednotku a přístavbu hotelu. Hoteloví hosté tak mají z pokojů bezprostřední vhled do oken bytu svědkyně a žalobce, kteří tak mají bezprostřední vhled do hotelových pokojů (viz též fotografie vnitrobloku - důkaz B), s čímž souvisí časté nevhodné výjevy a zvuky, pročež svědkyně se žalobcem byli nuceni vyměnit pokoj synovi s výhledem do vnitrobloku, kde mají nyní svědkyně se žalobcem ložnici, za jiný pokoj v jejich bytě. Za současných podmínek by s žalobcem ke koupi předmětného bytu nepřistoupili. I od ostatních vlastníků ostatních bytových jednotek v domě měla svědkyně po dobu trvání přístavby informace o tom, že to špatně snáší, hovořili o tom, když se potkávali na chodbě domu, jak je situace strašná, o prašnosti, hluku, co s tím budou dělat a zda se s tím něco dělat dá. Ke stavu předmětného bytu v době jeho koupě svědkyně vypověděla, že byl v dezolátním stavu, proto jej náročně a důkladně rekonstruovali po dobu asi roku či rok. Zařizování rekonstrukce, jejíž cena činila cca milion korun českých, se věnoval zejména žalobce. Jejich staršímu synovi byl v té době jeden rok. Byl to v té době žalobcův vysněný byt, tak o tom uvažovali, že to tzv. stojí za to. Jednalo se o byt, v němž chtěli strávit celý život a předat jej dětem. Rekonstrukce dopadla dle jejich představ. Tento ideální stav trval však pár měsíců do započetí předmětné stavby. Po rekonstrukci pokoje měli žalobce a svědkyně umístěny v bytě ložnici a pokoje dětí s výhledem do vnitrobloku, neboť v těchto místnostech očekávali klid, do [adresa] s výhledem na Kotvu byl umístěn obývací pokoj a pracovna.

41. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a žalobce [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0] uzavřeli manželství dne [datum]. V květnu roku 2005 se z jejich vztahu narodil syn. (viz oddací list; rodný list nezl. dítěte žalobce a svědkyně ze dne [datum]).

42. Ze svědecké výpovědi paní [jméno FO] zjištěno a prokázáno, že bydlí ve shodném domě jako žalobce na adrese [adresa]. Stavba hotelu v sousedící budově začala koncem roku 2007 a to tak, že náhle započaly bourací práce sbíječkami a odrývání dvorku, který náleží k hotelu. Obyvatelé domu [adresa] vznášeli u správního orgánu dotaz, zda mohou ovlivnit hlučné stavební práce, ale bylo jim sděleno, že nejsou účastníky stavebního řízení. O stavbě předem nevěděli. Svědkyně byla v té době členkou výboru Společenství vlastníků jednotek v domě [adresa], předmětné záležitosti věnovala mnoho času. Většinu spoluvlastníků v domě, členů SVJ, se celá situace nemile dotkla. Tak to trvalo do kolaudace v roce 2009. Svědkyně za SVJ, i jako vlastník domu v předmětném domě, jakož i další vlastníci se obraceli na stavební odbor Městské části [adresa] se žádostí o řešení situace. Obdrželi rozhodnutí Magistrátu, že se jich to netýká a nijak se jich to nedotkne. Obraceli jsme se na starostu Úřadu Městské části [adresa] kvůli hlučnosti, prašnosti prací, jakož i nevhodné době jejich provádění (brzké ranní a noční hodiny, víkend), jednali opakovaně se stavebním odborem téhož úřadu. Jejich snaha se situaci bránit byla marná. Klimatizace z předmětného hotelu je někdy velmi hlasitá. Sousedé s byty s výhledem do vnitrobloku, například paní Kučerová, paní Konopásková a pan Kozel, přišli v důsledku stavby o oslunění a výhled, jsou znepokojeni hlukem z klimatizace (vzduchotechniky). Z některých oken jsou vidět poměrně silné roury, nevypadá to příjemně. Stavební povolení vydané stavebním odborem Úřadu Městské části [adresa] napadli odvoláním, ale dostalo se jim odpovědi ze stavebního odboru Magistrátu hl.m. Prahy, že nejsou účastníky stavebního řízení a tedy nejsme k odvolání oprávněni. Žalobce toto sdělení napadl. Žalobce situaci dle názoru svědkyně negativně prožíval, když svědkyně má malé dítě a nedovedla si představit, jak v jeho bytě mohou s ohledem k průběhu prací bydlet.

43. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno a prokázáno, že bydlí v předmětném domě [adresa], tak tomu bylo o v době předmětné přestavby hotelu, které probíhala v letech 2007 – 2009. Jednalo se o demolici té části domu, která přiléhala směrem k domu [adresa], ta byla zcela zbourána, aby bylo možné stavbu hotelu rozšířit, byl přepracován trakt směrem k Obecnímu dvoru. Práce byly velmi hlučné. Objekt se zvýšil bez respektu k okolním domům, bez ohledu na ostatní domy. O pracích nebyly předem obyvatelé domu [adresa] uvědomeni. Obraceli se na stavební úřad ÚMČ [adresa], jednali zpočátku i se zástupkyní investora stavby hotelu. Veškerá snaha o dodržování příslušných norem, o umožnění účastnit se stavebního řízení a s tím souvisejícího vlivu na průběh stavby zůstala bez účinku. Svědek osobně jednal se starostou Městské části [adresa]. V pokročilém stadiu svědek podával podněty Úřadu Městské části [adresa], stavebnímu úřadu a to jako vlastník bytu v předmětném domě [adresa], tak v rámci společenství v domě. Svědek osobně jednal též s "památkáři", jejichž doporučení bylo ve výsledku při stavbě zcela potlačeno, když v důsledku navýšení budovy hotelu o klimatizační jednotku byla stavba hotelu navýšena v rozporu s rozhodnutí Národního památkového ústavu. Svědek situaci dramaticky prožíval. Jevilo se mu to jako propracovaný systém, jakákoliv stížnost nebyla úspěšná. Práce probíhaly i v noci a o víkendech. Svědek necítil možnost se něčeho domoci jak ze strany stavebního úřadu, tak ze strany investora, aby stavba tímto způsobem nepokračovala. Zatímco obyvatelé domu vznášely dotazy na stavební úřad, snažily se situaci řešit, práce stále a rychle probíhaly. Průběh stavby byl dramatický a nesnesitelný. Před stavbou byla ve vnitrobloku na dvorku zeleň, stromy, v létě zde bylo slyšet šumění listí, fasáda protějšího domu, z něhož je nyní hotel, byla v dobrém stavu, mělo to svůj půvab. V důsledku provádění a provedení stavebních prací toto vše zmizelo, byl narušen akustický komfort z předmětného dvoru. Svědek byl nucen pořídit klimatizaci, neboť v důsledku provádění stavebních prací nebylo možné větrat a to ani v noci. Tento stav trval tři roky. Jde-li o výhled z okna, původně svědek z oken viděl patinované střechy Obecního domu, panorama, dnes má výhled na fasádu, která nemá žádnou hodnotu, na nevzhlednou a hlučnou klimatizaci, která je v nouzovém režimu dosti hlučná. Toto se nedá srovnat s komfortem před stavbou. Některé z bytů s výhledem do vnitrobloku přišly o oslunění, jeho doba se zkrátila v důsledku geometrie stavby hotelu. Oslunění bylo zkráceno bytům od 5. patra dolů, od 3. Patra dle názoru svědka přišly byty o oslunění zcela. Žalobce to prožíval z celého domu nejvíce, neboť jako právník si uvědomoval, k čemu to povede a dokázal se nejúčinněji bránit, byl z toho psychicky rozpolcen, o ničem jiném než o stavbě hotelu nehovořil a dost tím trpěl, nadto na rozdíl od ostatních členů společenství, kteří byty nabyli v privatizaci, byt nabyl koupí za plnou tržní cenu. Svědkův byt, nacházející se v prostorách půdní vestavby v 7. A 8. patře, měl před předmětnou stavbou okna v úrovni střechy přestavovaného domu, nyní vidí do oken hotelu vzdálených od oken bytu svědka cca 8 m. V důsledku přestavby hotelu došlo zjevně ke znehodnocení svědkova bytu, když byt s výhledem na secesní střechy a detaily jej zcela jinak prodejný, než byt, polovina jehož oken má výhled do plechových beden klimatizací.

44. Z výpovědi žalobce [Jméno zainteresované osoby 0/0] bylo zjištěno a prokázáno, že s manželkou bydlel původně v [Anonymizováno] ulici v [adresa] v bytě o velikosti 1+1, zjistivše, že očekávají narození druhého dítěte, se rozhodli pro koupi většího bytu. Žalobce od roku 2003 bydlel na [adresa], přirostlo mu to zde k srdci, proto hledali byt v této lokalitě. Po cca 4 měsících se naskytla možnost koupě předmětného bytu v [Anonymizováno] ulici, byl v době koupě zcela devastován, ale po rekonstrukci se jednalo o byt na celý život. Byt měl nádherný výhled do vnitrobloku, na stromy ve vnitrobloku a secesní věže protějších domů, zpívali zde ptáci. Asi roku řešili právní otázky spojené s převodem, zařizovali hypotéku (viz též smlouva poskytnutí úvěru na financování nemovitosti ze dne [datum] na částku [částka] uzavřená mezi žalobcem jako klientem a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s. jako bankou), žalobce si půjčil prostředky od rodičů (viz též smlouva o půjčce uzavřená mezi žalobci jako dlužníky a [Anonymizováno] a [jméno FO] jako věřiteli o půjčce prostředků ve výši [částka]). [právnická osoba] provedl žalobce s manželkou důkladně, do koupelny nechali instalovat mramorovou desku, prováděli kompletní rekonstrukci elektřiny, podlah, instalovali vestavěné skříně, kuchyňskou linku z dubového masivu. Po rekonstrukci v bytě měsíc bydleli a poté začalo slovy žalobce peklo. Jako právník se žalobce snažil tomu maximálně bránit. Bylo to pro něho potupné, např. hodinu vyčkával na chodbě na správním úřadě, než jej nechali nahlížet do spisu. Žalobce pochyboval, zda má smysl být advokátem, když není, jak se čeho domoci. Při provádění stavby byly porušeny dle žalobce snad všechny stavebně technické normy. Předmětný vnitroblok - dvůr byl určitým způsobem architektonicky projektován a řešen před provedením předmětné stavby za účelem zachování soukromí a oslunění všech zúčastněných domů, které mají výhled do předmětného dvora. V důsledku stavby byla architektonická hodnota dvora zcela zničena. Žalobce byl celou situací velmi zasažen a není to lepší, neboť stavba stojí a stavebník nebyl nijak postižen. Ze strany správních orgánů se žalobce nejvíce dotklo, že byl důvodně přesvědčen o důvodnosti svých podání jim adresovaných, avšak reakce správních orgánů pro něho byla naprosto šokující. Dotklo se jej však, když i Nejvyšším správním soudem byla jeho žaloba zamítnuta. Žalobce v důsledku pochyboval i o správnosti volby svého povolání, uvažoval o skončení výkonu advokacie. Po úspěchu u Ústavního soudu marně očekával, že dojde k nápravě. Upřednostnil by návrat do faktického původního stavu, pak by se ani ničeho nedomáhal, ale reálně si uvědomuje, že to není možné. Ačkoliv došlo k zrušení určitých dotčených rozhodnutí, fakticky se nic nezměnilo.

45. Žalobce složil dne [datum] advokátní zkoušku s prospěchem výtečně, když předtím žádal opakovaně o odložené termínu skládání zkoušky, konkrétně v listopadu roku2007, březnu, červnu, září a prosinci roku 2008. (viz žádost žalobce o umožnění vykonat advokátní zkoušku z roku 2007; pozvánka k výkonu advokátní zkoušky ze dne [datum]; emailová komunikace žalobce s ČAK z října 2008; osvědčení o složení advokátní zkoušky ze dne [datum])

46. Žalobce nabyl předmětnou bytovou jednotku č. [Anonymizováno]/20 v domě na adrese [adresa], jejíž součástí je předmětný byt, kupní smlouvou uzavřenou dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum] a to do společného jmění se svou manželkou [tituly před jménem] [jméno FO]. Tuto skutečnost soud zjistil a vzal za prokázanou z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], který je nedílnou přílohou znaleckého posudku č.2840/125/2011 vypracovaného dne [datum] [jméno FO], znalcem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí. Z tohoto znaleckého posudku bylo zjištěno, že obvyklá cena předmětné bytové jednotky se spoluvlastnickým podílem na pozemku, na němž se nachází dům, v něm se nachází bytová jednotka, zjištěná porovnávacím způsobem, před zásahem předmětnou přístavbou hotelu do míry oslunění a výhledu z oken bytu činila [částka], po tomto zásahu, tj. při uvažování oken bez výhledu [částka], resp. Znalec dospěl k závěru, že skutečnost, že v důsledku stavebních úprav předmětné budovy na hotel došlo ke zkrácení vzdálenosti mezi budovami z 7,5 m na cca 4 m, zvýšením budovy pak ke snížení světlosti bytu žalobce (oslunění a osvětlení), absence původního výhledu na vrcholek Prašné brány a historické věže sousedních budov, osazení klimatizační jednotky na přestavovanou budovy a tím zvýšení hluku ve vnitrobloku došlo ke snížení obvyklé ceny bytové jednotky žalobce. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, stavby průmyslové a oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se zvláštní specializací odhady nemovitostí ze dne [datum], č. [hodnota]-33/2011 pak byl zjištěn shodný odborný závěr o snížený obvyklé ceny bytové jednotky s tím, že znalec dospěl k závěru, že tento rozdíl činí [částka]. 47. (Znaleckým) Posudkem č. 2840/125/2011 ze dne [datum] zpracovaný [jméno FO], soudním znalcem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitosti a autorizovaným technikem bylo zjištěno a prokázáno, že určil cenu předmětné bytové jednotky s okny s výhledem částkou [částka], cenu předmětné bytové jednotky s okny bez výhledu částkou [částka] a rozdíl částkou [částka], která odpovídá částce, o kterou se snížila hodnota bytové jednotky po ztrátě výhledu. Tento důkaz je třeba považovat za důkaz listinný, neboť posudek neobsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom trestněprávních následků podání vědomě nepravdivého znaleckého posudku. 48. (Znaleckým) Posudkem č. [hodnota]-33/2011 ze dne [datum] zpracovaným [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se zvláštní specializací nemovitosti a oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, stavby průmyslové bylo zjištěno a prokázáno, že [tituly před jménem] [jméno FO] určil cenu (stanovenou porovnávacím způsobem) předmětné bytové jednotky s okny s výhledem částkou [částka], cenu předmětné bytové jednotky s okny bez výhledu částkou [částka] a rozdíl tedy částkou [částka], která také dle [tituly před jménem] [jméno FO] odpovídá celkovému znehodnocení bytové jednotky vlivem provedení stavebních úprav budovy č.p. 660 a vykácením vzrostlých stromů ve vnitrobloku. Rovněž tento důkaz je třeba považovat za důkaz listinný, neboť posudek neobsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom trestněprávních následků podání vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Soud proto ustanovil znalce za účelem zpracování revizního znaleckého posudku (viz bod 44.).

49. Revizním znaleckým posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací nemovitosti, ustanoveného v projednávané věci soudem, číslo posudku 4272/083/17, z června 2017, má soud za zjištěnou a prokázanou obvyklou /tržní/ cenu bytové jednotky žalobce č. [Anonymizováno]/20 v 6. nadzemním podlaží domu číslo popisné 1086 v Králodvorské ulici číslo evidenční 14 včetně spoluvlastnického podílu 1418/27560 na společných částech domu číslo popisné 1086 a pozemku parc. č. 675/1 v katastrálním území [adresa] v obci [adresa] se všemi součástmi a příslušenstvím a to při uvažování bytu, který je součástí bytové jednotky : - před provedením stavebních úprav sousední budovy - domu nacházejícího se na adrese [adresa], [adresa] na základě rozhodnutí Odboru výstavby úřadu městské části [adresa], č.j. Výst. 121090/2006-Hs-1/660 ze dne [datum] a vykácením vzrostlých stromů ve vnitrobloku a po provedení shora uvedených stavebních úprav, shora uvedené sousední budovy a vykácení vzrostlých stromů ve vnitrobloku částkou [částka], - po provedení stavebních úprav sousední budovy - domu nacházejícího se na adrese [adresa], [adresa] na základě rozhodnutí Odboru výstavby úřadu městské části [adresa], č.j. Výst. 121090/2006-Hs-1/660 ze dne [datum] a vykácení vzrostlých stromů ve vnitrobloku a po provedení shora uvedených stavebních úprav, shora uvedené sousední budovy a vykácení vzrostlých stromů ve vnitrobloku částkou [částka] z celkové znehodnocení bytové jednotky č. 1086/20 vlivem provedení stavebních úprav budovy čp. 660 [adresa] včetně vykácení vzrostlých stromů činí [částka]. Ke znaleckému posudku č. [hodnota]-33/2011 ze dne [datum] znalce [tituly před jménem] [jméno FO] znalec uvedl, že souhlasí s metodikou užitou [tituly před jménem] [jméno FO] a závěry k listopadu 2011, navýšení znehodnocení v posudku [tituly před jménem] [jméno FO] je dáno jinou oceňovací vyhláškou v roce 2017 oproti roku 2011, jinou situací na trhu nemovitostí, stoupající cenou na trhu nemovitostí, tím, že v roce 2011 nebyl pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1 zahrnut v cenové mapě stavebních pozemků a byla použita náhradní metodika, v roce 2017 byla použita metodika pro ocenění pozemku cenová mapa stavebních pozemků CMP 2017.

50. Soud vyslechl svědky - bývalé zaměstnance Úřadu Městské části [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO] (bývalý právník Odboru výstavby Úřadu Městské části [adresa]), která si žalobce vybavila, paní [jméno FO] (bývalá vedoucí technického oddělení Úřadu Městské části [adresa]), paní [jméno FO] (Odbor výstavby Úřadu Městské části [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO] (vedoucího Odboru výstavby Úřadu Městské části [adresa]) a [tituly před jménem] [jméno FO] (bývalou ředitelku stavebního odboru Magistrátu hlavního města [adresa]), z jejich výpovědi však nebyly zjištěny a prokázány žádné konkrétní okolnosti týkající se předmětného stavebního, resp. správního řízení a žalobce či předmětného domu, svědci si nepamatují žádný konkrétní incident či událost, která by se žalobcem a předmětným správním řízením souvisela a kterou by bylo možno hodnotit tak, že došlo ze strany správního orgánu, resp. těchto úředních osob k nesprávnému úřednímu postupu či nevhodnému chování vůči žalobci, když za takové nelze označit řešení otázky účastenství ve správním řízení.

51. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] vzal soud za zjištěné a prokázané, že zastoupil na základě plné moci žalobce při jednání na Úřadu Městské části jako obecný zmocněnec za účelem nahlédnutí do správního spisu v předmětné správní věci, které se týká spor, toto mu však, poté co čekal tři čtvrtě hodiny na chodbě úřadu, nebylo umožněno, neztotožněnými úředními osobami s ním bylo jednání nepřátelský a útočně, bylo mu sděleno, že je žalobce "nezajímá", neboť není účastníkem stavebního řízení a ať "vypadne", jeho plná moc, kterou se prokazoval, byla úřední osobou roztržena. Na tento způsob jednání ze strany správního úřadu si mu stěžoval i žalobce.

52. Z fotografií provedených k důkazu a uložených na nosiči CD/DVD a videozáznamů provedených k důkazu a uložených na témže disku bylo zjištěno a prokázáno, že stavební práce na přestavbě předmětné budovy na hotel probíhaly v denních i nočních hodinách, jednalo se o hlučné práce a to i v nočních hodinách. Fotografie a videozáznamy byly pořízeny v letech 2007 a 2008. Fotografie zachycují rovněž stav vnitrobloku před provedením stavebních prací a po nich, včetně nové přístavby hotelu ve vnitrobloku a pokácení vzrostlých stromů tamtéž.

53. Z dalších provedených důkazů nezjistil soud pro rozhodnutí ve věci samé žádné rozhodné skutečnosti. Další navržené a neprovedené důkazy soud neprovedl pro nadbytečnost, případně nerozhodnost pro věc.

54. Podle ust. § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (též jen "OdškZ") stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdškZ se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

55. Podle ust. § 3 OdškZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena, c) územní samosprávné celky, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem.

56. Podle § 5 OdškZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

57. Podle ust. § 7 odst. 1 OdškZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

58. Podle ust. § 8 odst. 1 OdškZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

59. Podle ust. § 13 odst. 1 OdškZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

60. Podle ust. § 14 odst. 1 OdškZ ve znění účinném od [datum] se nárok uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Tímto úřadem je ve smyslu ust. § 6 odst. 1 a 2 písm. b) OdškZ v projednávané věci Ministerstvo financí. Podle ust. § 14 odst. 3 OdškZ ve znění účinném od [datum] je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případní uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

61. Podle ust. § 31 odst. 1 OdškZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

62. Podle ust. § 31a odst. 1 OdškZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

63. Podle ust. § 31a odst. 2 OdškZ se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

64. Podle ust. § 32 odst. 1 OdškZ platí, že nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

65. Soud pro úplnost opětovně, jako již v odůvodnění částečného a mezitímního rozsudku v projednávané věci, konstatuje, že v obecné rovině je základní podmínkou (objektivní) odpovědnosti státu za škodu ve smyslu ust. § 8 OdškZ existence nezákonného pravomocného rozhodnutí. V souladu se zásadou presumpce správnosti rozhodnutí soud v řízení o odpovědnosti státu za škodu není oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení. Podmínka nezákonnosti je splněna pouze tehdy, pokud bylo toto rozhodnutí skutečně jako nezákonné zrušeno či změněno příslušným orgánem. Soud je vázán rovněž důvody, pro které příslušný orgán rozhodnutí zrušil či změnil, ať se již jedná o nezákonnost spočívající v nesprávném právním posouzení otázek hmotněprávních či pochybení procesní. Dokud nebylo skončeno řízení následující po zrušení pravomocného rozhodnutí pro nezákonnost, nelze obvykle posoudit, zda jeho nezákonnost vedla k újmě specifikované poškozeným. V tomto smyslu je rozhodné, jakým způsobem je vylíčena poškozeným tvrzená škoda. Mezi újmou a rozhodnutím, které bylo pro nezákonnost zrušeno, nikoliv mezi újmou a skutečností, která byla důvodem zrušena, musí být dána příčinná souvislost usnesení NS ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], Rc 109/2009). Rozhodovací činnost samu o sobě jako nesprávný úřední postup hodnotit nelze (usnesení NS ČR sp. zn. [spisová značka]). Chybné posouzení účastenství soudem nepředstavuje nesprávný úřední postup, projeví-li se přímo v rozhodnutí samém (usnesení NS ČR sp. zn. [spisová značka]). Odpovědnost za škodu z nesprávného úředního postupu orgánu státu nezakládají vady řízení, jestliže měly za následek nesprávné rozhodnutí (rozsudek NSS ČR sp. zn. [spisová značka] /SJ 5/2000/). (viz Vojtek P., Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci, Komentář, 3. vydání, [adresa], vydavatelství [právnická osoba].Beck, 2012, str. 93, 94, 97,160). Žalobce žalobou uplatněné nároky řádně uplatnil v souladu s ust. § 14 odst. 1 a 3 OdškZ u Ministerstva pro místní rozvoj dne [datum] a jak bylo prokázáno a nebylo o tom ani mezi účastníky sporu, žalobcově výzvě nebylo sdělením ministerstva ze dne [datum] vyhověno. Soud setrvává i na závěru, že v daném řízení je organizační složkou oprávněnou jednat jménem státu právě Ministerstvo pro místní rozvoj ve smyslu ust. § 6 odst. 1 a 2 písm. b) OdškZ, podle nichž platí, že ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady, přičemž tímto úřadem je příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu (viz zák. č. 219/2000 Sb. a § 1 zák. č. 2/1969 Sb., dále srov. § 21a odst. 1 písm. b) o.s.ř.) Takto určený úřad jedná jménem státu jako organizační složka rovněž v řízení před soudem, nestanoví-li zvláštní zákon jinak (§ 6 odst. 6 OdškZ.) S ohledem k tomu, že žaloba je co do základu shora uvedených nároků důvodná již s ohledem k průběhu a dosavadním výsledkům řízení vedených před shora označenými správními úřady, nemění na tomto závěru ničeho námitka žalované o tom, že v souvislosti s tvrzením žalobce o pochybení v řízeních před soudy rozhodujícími ve správním soudnictví. Především však v oblasti správního soudnictví pak je příslušnost Ministerstva spravedlnosti podle ust. § 6 odst. 2 písm. a) OdškZ jednat jménem státu v příslušném odškodňovacím řízení založena jen pro případy nezákonného rozhodnutí o žalobě podle § 4 odst. 1 písm. a) s.ř.s. proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, kde by jinak odpovídal této územní celek, avšak jeho rozhodnutí bylo korigováno nezákonným rozhodnutím správního soudu (viz Vojtek P., Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci, Komentář, 3. vydání, [adresa], vydavatelství [právnická osoba].Beck, 2012, str. 81). Tak tomu v posuzovaném případě není. Proto je namístě užití právě ust. § 6 odst. 2 písm. b) OdškZ (viz výše).

66. Pokud jde o námitku promlčení, ta nebyla shledána důvodnou jak v mezitímním rozhodnutí ve věci, tak soudem odvolacím, tedy i tato námitka již byla ohledně nároku uplatněného ve výši [částka], tak ve výši [částka] závazně vyřešena.

67. Soud opětovně konstatuje, že nároky žalobce je nutno opřít o ust. § 1, § 3 písm. b), § 5 písm. a), § 7 odst. 1 a § 8 odst. 1 OdškZ a v případě nároků na náhradu nemajetkových újem o § 31a odst. 1 a 2 OdškZ. Popsaný skutkový stav nelze podřadit pod ust. § 13 odst. 1 OdškZ právě s ohledem ke skutečnosti, že předmětná činnost správních orgánů I. a II. stupně, včetně nesprávného právního závěru o účastenství žalobce v předmětném stavebním řízení, vyústila ve vydání stavebního povolení ze dne [datum], č.j. Výst. 121090/2006-Hs-1/660 a rozhodnutí ze dne [datum], č.j. S-MHMP 61210/2008/OST/D1/He. Žalobní tvrzení v kontextu se zjištěnými skutečnostmi směřují k tvrzení o nezákonnosti shora označených rozhodnutí správních orgánů a zjištěný skutkový stav je nutno podřadit pod ust. § 8 OdškZ, nikoliv pod ust. § 13 OdškZ jakožto tvrzený nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Soudu nezbývá, a o to i s ohledem k požadavku na stručnost soudního rozhodnutí, než odkázat na shora uvedené, zejména graficky zvýrazněné části, odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka]-158 ve spojení s odůvodněním rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka], v nichž jsou vyčerpávajícím způsobem uvedeny důvody, pro něž došlo ke zrušení správního rozhodnutí ze dne 29. 2 2008, přičemž uvedené důvody nezákonnosti tohoto rozhodnutí dopadají rovněž na předmětné stavební povolení vydané dne [datum]. Z odůvodnění označeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pak jednoznačně plyne, že v důsledku vydání předmětného rozhodnutí ze dne [datum], jakož i [datum] (když toto nebylo žalobci řádně jakožto účastníku řízení vůbec doručeno) došlo v důsledku realizované stavby k významnému negativnímu zásahu do žalobcova práva vlastnit majetek a nakládat s předmětem jeho vlastnictví, když se jedná s ohledem ke skutkovým zjištěním o závěr „vyplývajícím z běžného lidského uvažování“.

68. Z revizního posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] bylo prokázáno, že obvyklá cena žalobcovy bytové jednotky provedením předmětných stavebních úprav předmětného sousedícího domu klesla o částku [částka], v tomto rozsahu došlo ke znehodnocení žalobcovy bytové jednotky.

69. Jde-li o nárok na náhradu nemajetkové újmy, který zůstal předmětem řízení co do částky [částka], požadované v souvislosti se snížením kvality bydlení žalobce v důsledku provedených předmětných stavebních úprav, tj. jak jejich prováděním (když se jednalo o hlučné a prašné práce probíhající značnou dobu), tak jejich fakticky nevratným provedením (když základ tohoto nároku byl rovněž postaven najisto shora uvedeným pravomocným mezitímním rozhodnutím), soud dospěl k závěru, že tento nárok je co do této částky důvodný. Soud opětovně konstatuje, že z výsledků dokazování (výpovědí svědků [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], provedených fotografií a videozáznamů, jakož i znaleckých posudků shora uvedených) nepochybně plyne, že žalobce byl stavbou (jak jejím prováděním, tak jejím provedením) zatížen v míře nepřiměřené místním poměrům a vybočující z obecně požadovatelných standardů na bydlení s přihlédnutím k výjimečnosti dané lokality [adresa] pražského, tedy lokalitě s vysokou úrovní památkové ochrany na státní i mezinárodní úrovni; lze uzavřít, že v důsledku realizované stavby došlo k natolik k významnému negativnímu a trvalému zásahu do žalobcova práva vlastnit majetek a nakládat s předmětem jeho vlastnictví (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka]), tím spíše, že se jednalo o byt, do jehož získání a rekonstrukce vložil žalobce nemalé úsilí, čas a peněžní prostředky, ve snaze získat takto trvalé bydlení pro sebe a svou rodinu, proto se požadovaná náhrada jeví odpovídající těmto okolnostem, zejména v kontextu s tím, po jakou dobu žalobce využíval veškerých zákonných prostředků k dosažení nápravy, které se však fakticky již dosáhnout nedá. Bez významu rovněž nejsou již soudem konstatovaná prokázaná zjištění, když svědci ve shodě s žalobcem věrohodně a podrobně popsali průběh provádění stavby, reakce správních orgánů, na něž se obraceli s žádostmi o řešení dané situace, to, jak průběh provádění stavby a reakce správních orgánů prožívali jak svědci, tak zejména žalobce, který v důsledku časové náročnosti řešení předmětné záležitosti, jakož i dopadu životních podmínek žalobce a jeho rodiny v souvislosti s prováděním stavby a jejím faktickým provedením, jakož i v důsledku průběhu a výsledku řízení před správními orgány a prvotními neúspěchy žalobcovy snahy situaci zvrátit opakovaně odložil složení advokátní zkoušky. Významnou skutečností jsou shora popsané okolnosti nabytí předmětné bytové jednotky žalobcem a jeho manželkou, úsilí, časová náročnost a prostředky, které nabytí a rekonstrukci bytu věnovali, a to s tím, že se jedná o bydlení určitých vlastností, jejichž změna proběhla shora popsaným způsobem, který byl shledán soudy ve správním soudnictví nezákonným, a k jehož faktické nápravě již nedošlo. Hodnota žalobcova bytu přitom poklesla o částku [částka], ani od této okolnosti nelze zcela odhlédnout, byť je posuzována újma nemajetkové povahy. Tyto závěry soud považuje za rozhodující též pro závěr, že právě částka [částka] představuje adekvátní výši náhrady, která žalobci v souvislosti se vzniklou nemajetkovou újmou náleží. Námitka žalované, že není jisto, zda pokud by se žalobcem bylo jednáno jako s účastníkem správního řízení, nebyla by předmětná stavba postavena, je nepřípadná, ba nemravná, neboť žalovaná se dovolává protiprávního postupu vlastních orgánů, které nejednaly s žalobcem jako účastníkem řízení, ač tak učinit měly. Žalobce v podání ze dne [datum] provedl srovnání zadostiučinění vypláceného za nepřiměřenou délku řízení. Žalobce odkázal na Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, které stanoví pro poměry České republiky jako přiměřenou základní částku , z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, v rozmezí [částka] až [částka] ročně za jeden rok řízení, z výše uvedeného rozhodnutí Městského soud v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka], plyne, že odvolací soud v projednávaném případě shledal za přiměřeného užití výše uvedené metodiky pro posuzovaný případ přiměřenou náhradu ve výši [částka], tj. [částka] ročně za prvních pět let a [částka] za dalších 42 let při předpokládané přibližné době užívání bytové jednotky 47 let, když průměrný věk dožití mužů v České republice činí 75 až 80 let a žalobci bylo v době vydání stavebního povolení 32 let. Soud je toho názoru, že tato úvaha, z hlediska posouzení důvodnosti nároku žalobce na náhradu ve výši [částka], obstojí i ve srovnání s dalšími srovnávanými případy. Případná je argumentace žalobce, že částka vycházející ze Stanoviska vychází z cenové hladiny před dvanácti lety, a to při úvaze, že přiznávaná náhrada kompenzuje újmu, kterou nelze odčinit a která se bude do žalobcovy snížené kvality bydlení i do budoucna. Žalobce dále užil srovnání náhrady za nezákonné omezení osobní svobody, kdy jako adekvátní bývá přiznávána částka [částka] až [částka] denně za jeden den trvání vazby, kdy toto rozpětí je aplikovatelné na všechny případy nezákonného omezení osobní svobody orgánem veřejné moci (viz rozsudek NS ČR ze dne [datum], č.j. [spisová značka], rozsudek NS ČR ze dne [datum], č.j. [spisová značka]-I, rozsudek NS ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 cdo 587/2022), žalobce považuje zásah do jeho práva na soukromí a rodinný život srovnatelný se zásahem do osobní svobody, chráněné čl. 7 a čl. 10 odst. 2 Listiny a akcentoval, že v jeho případě se sice nejedná o celkové zabavení soukromí a rodinného života, avšak je zasažen ve svém každodenním běžném životě, kdy nejvyšší intenzity tento zásah dosahoval zejména v průběhu provádění prací na výstavbě v nepřiměřené blízkosti obytných místností bytu žalobce, pročež z tohoto hlediska, při uvážení nevratného narušení žalobcova soukromí a práva na rodinný život, se ani tato argumentace nejeví zcela nepřípadná. Žalobce dále poukázal na přiznávané zadostiučinění za újmu na zdrav, a to pokud jde o bolestné, které bývá přiznáváno nezřídka v částkách vyšších stovek tisíc korun, a ztížení společenského uplatnění, kdy v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze den [datum], sp. zn. [spisová značka], byla stanovena „pomyslná hodnota zcela zmařeného lidského života při absolutním vyřazení ze všech sfér společenského zapojení“ v letech 2014 – 2022 v rozmezí částek [částka] až [částka], kdy konkrétní výše závisí vždy na okolnostech projednávaného případu. Pokud jde o zadostiučinění za újmu způsobenou usmrcením osoby blízké, byly v minulosti přiznávány částky v rozsahu [částka] až [částka], případně modifikované dle okolností případu. [adresa] 000 000 Kč byla přiznána usnesením Nejvyšší soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a usnesením Nejvyššího soudu ze de [datum], sp.z n. 1901/2018. Soud se ztotožňuje v tomto směru se žalobcem, že je obtížné srovnávat výše uvedenou trvalou ztrátu zdraví, ba lidského života se zásahem do soukromí a rodinného života. Za přiléhavé považuje soud srovnání s nemajetkovou újmou zapříčiněnou zásahem do osobnostních práv, na kterou žalobce rovněž odkázal ve svém podání ze dne [datum], kdy ze závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 668/21 plyne, že výše přiměřeného zadostiučinění v souvislosti s nemajetkovou újmou v penězích má odpovídat obecně sdíleným představám o spravedlnosti, kdy srovnání má vycházet zejména ze srovnání případů zásahů do jiných osobnostních práv, zejména do práva na lidskou důstojnost, tedy mají být zohledněny částky přiznané v jiných srovnatelných řízeních. Rovněž Ústavní soud v uvedeném rozhodnutí konstatoval, že je obtížné srovnávat případ zásahu v podobě nepravdivých článků v bulvárním tisku, které jsou s to svým dosahem citelně zasáhnout lidskou důstojnost poškozených, s případy úmrtí blízké osoby, mimo jiné proto, že v případě článků může dojít k částečné nápravě nemajetkové újmy například zveřejněnou omluvou či poskytnutím prostoru na reakci na nepravdivé údaje. Žalobce odkázal pro srovnání na případ paní [jméno FO], jíž bylo za zveřejnění nepravdivé informace o jejím údajném milostném poměru v době úmrtí jejího manžela dřívějšího prezidenta České republiky [jméno FO] soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] pravomocně přiznáno zadostiučinění ve výši [částka], byť je zřejmé, že se jednalo o výjimečné poměry veřejně známé osobnosti. Soud má v poměrech projednávané věci za prokázáno, že žalobce byl v počátku svého produktivního života a v době založení rodiny trvale omezen v užívání rodinného bydlení, za účelem jehož pořízení investoval značné finanční prostředky, resp. na sebe vzal zásadní finanční závazky, provádění stavebních prací mělo na zdraví dětí žalobce nepříznivý vliv a do budoucna je rodina žalobce trvale vystavena omezení soukromí v důsledku zkrácení odstupové vzdálenosti od přistavené budovy hotelu, tedy soukromí a rodinný život žalobce jsou trvale narušeny. V žalobcově případě přitom náprava není možná a nutno konstatovat, že ani po letech probíhajícího řízení v nyní projednávané věci se žalobci ze strany žalované žádané satisfakce nedostalo. Žalobci přiznaná částka přitom činí toliko polovinu částky přiznané ve výše uvedeném srovnávaném případě nemajetkové újmy. Soud pro úplnost uvádí, že výše uváděné srovnávací případy a přiznaná zadostiučinění nebyla žalovanou sporována. Ze všech shora uvedených důvodů se soudu jeví přiznané zadostiučinění jako adekvátní a srovnatelné v poměrech České republiky se srovnatelnými případy.

70. O povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení žalobci bylo rozhodnuto výrokem II. tohoto rozsudku podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 142 odst. 2 o.s.ř. N8hrada nákladů řízení je představována náhradou nákladů právního zastoupení žalobce. tarifní hodnota činí (viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka]) podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AT“) činí [částka] a tarifní hodnota na peněžité plnění vychází zásadně z výše přiznaného plnění bez příslušenství. V první fázi řízení byly předmětem řízení nárok na náhradu škody ve výši [částka], nárok na náhradu škody ve výši [částka] a dva nároky na náhradu nemajetkové újmy po [částka], celkem tedy tarifní hodnota činila [částka], odměna za jeden úkon právní služby tak činí [částka]. Žalobce byl úspěšný co do náhrady škody ve výši [částka] a jednoho z nároků na náhradu nemajetkové újmy, tedy v rozsahu [částka] z tarifní hodnoty, což znamená úspěšnost v rozsahu 95 %, odměna mu tedy náleží v rozsahu 90 %. V této fázi řízení za zastoupení v řízení před soudem prvního a druhého stupně do právní moci mezitímního a částečného rozsudku se jedná o 13 úkonů v plné výši sazby: - převzetí a příprava zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a)] - další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. c)] - sepsání žaloby ze dne [datum] [§11 odst. 1 písm. d)] - replika žalobce ze dne [datum] [§11 odst. 1 písm. d)] - další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. c)] - účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. g)] - doplnění žalobních tvrzení ze dne [datum] [§11 odst. 1 písm. d)] - další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. c) - účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. g)] - účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. g)] - účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. g)] - další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. c) - vyjádření žalobce k odvolání žalované ze dne [datum] [§11 odst. 1 písm. d)]; a odměnu v poloviční výši za tento úkon právní služby: - účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. g)]. Odměna advokáta tak činí celkem [částka], tarifní paušál za 14 úkonů právní služby činí [částka] a náhrada DPH ve výši 21 % činí [částka], celkem tedy činí odměna částku [částka], z čehož náhrada nákladů řízení v rozsahu 90 % činí [částka]. Soud nepřiznal žalobci odměnu za právní zastoupení v souvislosti s předběžným uplatněním nároku u žalované, a to s ohledem k ust. § 31 odst. 4 OdškZ. Konání všech porad, které žalobce účtuje, bylo soudu doloženo.

71. Ve druhé fázi řízení byly předmětem řízení nárok na náhradu škody ve výši [částka] a dva nároky na náhradu nemajetkové újmy po [částka], celkem tedy tarifní hodnota činila [částka], odměna za jeden úkon právní služby tak činí [částka]. Žalobce byl úspěšný co do náhrady škody ve výši [částka] a jednoho z nároků na náhradu nemajetkové újmy, tedy v rozsahu [částka] z tarifní hodnoty, což znamená úspěšnost v rozsahu 98 %, odměna mu tedy náleží v rozsahu 96 %. Za zastoupení v řízení do rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovoláních obou stran náleží žalobci náhrada nákladů řízení za tyto úkony právní služby: - účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. g)] - doplnění tvrzení žalobce ze dne [datum] (§11 odst. 1 písm. d) - další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. c)] - účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. g)] - účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. g)] - účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. g)] - další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. c)] - účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. g)] - účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. g)] - sepsání odvolání ze dne [datum] a odůvodnění odvolání [§ 11 odst. 1 písm. k)] - vyjádření k odvolání žalované ze dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. d)] - další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. c)] - účast na jednání před soudem druhého stupně dne [datum] [§11 odst. 1 písm. g)] - další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. c)] - sepsání dovolání ze dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. k)] - sepsání návrhu na opravu zjevné nesprávnosti [datum] [§ 11 odst. 1 písm. k)] - další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. c)] - vyjádření k dovolání žalované ze dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. k)] - další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. c)] - replika k vyjádření žalované ze dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. k)] Žalobci za tuto fázi řízení náleží též odměna v poloviční výši za sdělení žalobce soudu prvního stupně ze dne [datum] (§11 odst. 1 písm. d) AT). Soud se ztotožňuje se stanoviskem žalobce, že jeho doplnění tvrzení o výši újmy ze dne [datum], jímž reagoval na výzvu soudu k odůvodnění výše požadované nemajetkové újmy, bylo úkonem mimořádně náročným, spočívající v porovnání nároku s jinými případy odškodňování nemajetkové újmy v rámci českého právního řádu. Proto v souvislosti s tímto úkonem byla sazba odměny navýšena trojnásobně v souladu s § 12 odst. 1 AT. Za 20 úkonů honorovaných plnou sazbou a 1 úkon honorovaný poloviční sazbou náleží právnímu zástupci žalobce odměna ve výši [částka], tarifní paušál za 21 úkonů právní služby činí [částka] a náhrada DPH ve výši 21 % činí [částka], celkem tedy činí odměna částku [částka], z čehož náhrada nákladů řízení v rozsahu 96 % činí [částka].

72. Ve třetí fázi řízení (byl předmětem řízení již jen nárok na náhradu nemajetkové újmy po [částka], celkem tedy tarifní hodnota činila [částka], odměna za jeden úkon právní služby tak činí [částka]. Žalobce byl s nárokem úspěšný, odměna mu tedy náleží v plném rozsahu. Žalobci náleží odměna za zastoupení v řízení před soudem I. stupně poté, co byla věc Nejvyšším soudem ČR vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení, za tyto úkony právní služby: - další porada s klientem přesahující jednu hodinu ohledně rozsudku NS a výzvy OSP1 dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. c)] - vyjádření se k rozsudku NS ze dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. k)] - další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. c)] - doplnění tvrzení o výši újmy ze dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. k)] - další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. c)] - účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. g)] - sepsání vyjádření výše zadostiučinění ze dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. k)] - další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. c)] - účast na jednání před soudem prvního stupně dne [datum] [§ 11 odst. 1 písm. g)]. Ve třetí fázi řízení náleží žalobci náhrada nákladů právního zastoupení spočívající v odměně za 8 úkonů právní služby po [částka] a 1 úkon v poloviční výši sazby odměny tj. částce [částka], tj. celkem na odměně [částka], dále 9 tarifních paušálních náhrad po [částka], náhrada DP v sazbě 21 % činí [částka], celkem se jedná o [částka].

73. Celkem se na nákladech řízení jedná o částku [částka].

74. O povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení vynaložených státem na znalečné v celkové výši [částka] soud rozhodl výrokem III. v souladu se závěry odvolacího soudu v rozsudku ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a podle § 148 odst. 1 o.s.ř.

75. O místu k plnění ve výroku II. soud rozhodl v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř.

76. Lhůty k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř.