40 C 97/2021-53

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kozákovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 150 024 Kč takto:

Výrok

I. Řízení se v části, kterou žalobkyně požaduje zaplacení částky 19 928 Kč, zastavuje.

II. Ve zbývajícím rozsahu žalované částky, tj. v částce 130 096 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 54 014,40 Kč, a to ve lhůtě tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá po žalované z titulu uzavřené kupní smlouvy zaplacení smluvní pokuty ve výši 150 024 Kč spolu s příslušenstvím. Žaloba vychází z tvrzení, že dne [datum] žalobkyně a žalovaná uzavřely kupní smlouvu, na základě které se žalovaná zavázala prodat žalobkyni nákladní automobil – valník s hydraulickým ramenem blíže specifikovaný v předmětné kupní smlouvě, a to za kupní cenu ve výši 1 880 000 Kč. V čl. 5 1 smlouvy se žalovaná zavázala dodat vozidlo nejpozději do [datum]. Pro případ prodlení žalované s dodáním vozidla byla v kupní smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 50 000 Kč a dále smluvní pokuta ve výši 0,02% z kupní ceny, a to za každý den prodlení se splněním dané povinnosti. S ohledem na skutečnost, že do dnešního dne nebylo vozidlo žalobkyni dodáno, uplatnila žalovaná v souladu s cit. článkem 9.1 smlouvy právo na smluvní pokutu, jejíž výše dosahuje 512 856 Kč a skládá se z jednorázové pokuty ve výši 50 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,02% z kupní ceny denně za dobu od [datum] do [datum], celkem ve výši 462 856 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení předmětné výzvy. Ačkoli žalovaná výzvu obdržela, požadovanou částku dobrovolně nezaplatila.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nárok neuznává a žalobu považuje za nedůvodnou. Potvrdila, že účastníci spolu uzavřeli smlouvu, označenou jako kupní smlouva, kterou se dohodli, že žalovaná dodá žalobkyni nákladní automobil – valník s hydraulickým ramenem blíže specifikovaný v předmětné smlouvě, a to do [datum], a žalobkyně za to zaplatí žalované kupní cenu ve výši 1 880 000 Kč. Vozidlo dodáno nebylo, žalobkyně žalovanou k dodání nikdy nevyzvala a splnění povinnosti neurgovala, právo na smluvní pokutu jí tedy nenáleží. Pro případ, že by jakýkoli nárok žalobkyně existoval, má žalovaná za to, že je již promlčený. Následně žalovaná doplnila, že žalovaná smlouvu uzavírala jako subdodavatel žalobkyně v rámci veřejné zakázky vyhlášené státním podnikem [anonymizována tři slova], s vůlí dodat vůz se dvěma odpruženými sedačkami v kabině, nikoli se třemi, jak se žalobkyně zavázala vůči státnímu podniku a jak po žalované posléze požadovala. Pokud žalobkyně v rámci řízení tvrdí, že její vůlí bylo uzavřít kupní smlouvu na dodávku dvou odpružených sedaček, považuje žalovaná toto tvrzení za nevěrohodné. Má za to, že smlouva byla od počátku neplatná z důvodu nemožnosti plnění či závazek žalované vůz dodat zanikl později pro dodatečnou nemožnost plnění, případně je smlouva neplatná pro uvedení žalované žalobkyní v omyl ohledně počtu odpružených sedadel při jejím uzavření. Pokud závazek dodat předmět plnění zanikl, zaniklo i právo na zaplacení smluvní pokuty, přičemž žalovaná má za to, že i samotný požadavek na zaplacení smluvní pokuty vznesený za více než 4 roky po uplynutí doby pro dodání vozu, s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně věděla, že vozidlo dodáno nebude a dodání ani neočekávala, je v rozporu s dobrými mravy. Zánik kupní smlouvy konečně dovozuje i z institutu závislých smluv, kdy zánikem jedné (smlouva s [anonymizována tři slova]) dochází k zániku smlouvy závislé (tato kupní smlouva).

3. Při jednání, které se ve věci konalo dne [datum], žalobkyně vzala zpět částku ve výši 19 928 Kč, coby smluvní pokutu za období od [datum] do [datum], když v této části uznala vznesenou námitku promlčení za důvodnou.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

5. Přípisem ze dne [datum] žalovaná, v návaznosti na žádost o písemné vysvětlení nabídky na veřejnou zakázku nákup jednoho ks nákladního automobilu – valník s hydraulickým ramenem (rok [rok]), uvedla, že vzhledem k variabilitě kabiny vozidla subdodavatele, schválené příslušným protokolem pověřeného zkušebního a homologačního subjektu ([anonymizováno] [příjmení]) z dubna [rok], byla kabina schválena s různými typy sedadel (výrobce sedadel [anonymizováno]) a lze tedy dodat vozidlo s požadovaným technickým parametrem, tedy s oběma odpruženými sedadly. Toto vyjádření žalovaná zaslala státnímu podniku [anonymizována dvě slova] prostřednictvím žalobkyně (přípis z [datum]).

6. Přípisem ze dne [datum] státní podnik [anonymizována dvě slova], v rámci veřejné zakázky na nákup 1 ks nákladního automobilu – valníku s hydraulickým ramenem, požádal žalobkyni o upřesnění technického parametru„ odpružená sedadla“, když z veřejných zdrojů zjistil, že nabízený stroj má odpružené sedadlo pouze u řidiče. Ačkoli z odpovědi zájemce vyplývá (viz bod 5. výše), že nabízené vozidlo může mít obě sedadla odpružená, zadavatel poukazuje na to, že v technické specifikaci požadoval třímístnou kabinu se všemi odpruženými sedadly. Jelikož tak odpověď zájemce neobsahuje vyjádření k tomuto požadavku, zadavatel požaduje dovysvětlení tohoto bodu (přípis z [datum]). V odpovědi na tento dotaz žalobkyně zaslala státnímu podniku [anonymizována dvě slova] nedatované vyjádření, že všechna sedadla budou odpružená (nedatovaný dopis žalobkyně státnímu podniku Povodí Vltavy).

7. Dne [datum] došlo k uzavření kupní smlouvy mezi žalobkyní a státním podnikem Povodí Vltavy. Předmětem smlouvy byl nákup 1 ks nákladního automobilu – valník s hydraulickým ramenem s požadovanou výbavou podle technické specifikace uvedené v nedílné příloze [číslo] smlouvy (čl. 1). V příloze [číslo] bylo uvedeno, že v kabině budou 3 místa a v kolence„ odpružená sedadla“ je uvedeno„ [jméno]“ a dále blíže specifikováno, že všechna sedadla budou odpružená. Vozidlo musí být plně funkční a musí splňovat veškeré podmínky stanovené právními předpisy platnými pro provoz vozidel na území ČR i v EU (čl. 1). Technická specifikace vozidla včetně jeho požadované výbavy jsou uvedeny v příloze [číslo] smlouvy (čl. 1). Kupní cena byla sjednána na částku 1 980 000 Kč (bez DPH) (čl. 2). V čl. 5 1 se žalovaná zavázala dodat vozidlo žalobkyni ve lhůtě nejpozději do 150 kalendářních dnů ode dne podpisu této smlouvy smluvními stranami. [město] dodání bylo určeno [anonymizována dvě slova], státní podnik, [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] (čl. 5 2). Pro případ nesplnění termínu řádného a kompletního dodání vozidla byla žalobkyně oprávněna uplatnit jednorázovou smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 0,02% z kupní ceny za každý i započatý den prodlení (čl. 9 1) (kupní smlouva ze dne [datum]).

8. Dne [datum] došlo k uzavření smlouvy označené jako kupní mezi žalobkyní jako kupující a žalovanou jako prodávající s předmětem koupě – 1 ks nákladního automobilu – valník s hydraulickým ramenem s požadovanou výbavou podle technické specifikace uvedené v nedílné příloze [číslo] této smlouvy (čl. 1). V příloze [číslo] bylo uvedeno, že v kabině budou 3 místa a v kolence„ odpružená sedadla“ je uvedeno„ [jméno]“. Bližší specifikace počtu požadovaných odpružených sedadel uvedena nebyla. Vozidlo musí být plně funkční a musí splňovat veškeré podmínky stanovené právními předpisy platnými pro provoz vozidel na území ČR i v EU (čl. 1). [ulice] specifikace vozidla včetně jeho požadované výbavy jsou uvedeny v příloze [číslo] smlouvy (čl. 1). Čl 4. 1 se žalovaná zavázala odevzdat žalobkyni předmět koupě a umožnit jí nabytí vlastnické práva k němu, žalobkyně se naopak zavázala dodaný předmět koupě převzít do svého vlastnictví a zaplatit za něj žalované dohodnutou kupní cenu sjednanou ve výši uvedené v odst. 2. 1 smlouvy, způsobem uvedeným v čl. 3 smlouvy. Kupní cena byla sjednána na částku 1 880 000 Kč (bez DPH) (čl. 2). V čl. 5 1 se žalovaná zavázala dodat vozidlo žalobkyni ve lhůtě nejpozději do 145 kalendářních dnů ode dne podpisu této smlouvy smluvními stranami. [město] dodání bylo určeno [anonymizována dvě slova], státní podnik, [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] (čl. 5 2). Pro případ nesplnění termínu řádného a kompletního dodání vozidla byla žalobkyně oprávněna uplatnit jednorázovou smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 0,02% z kupní ceny za každý i započatý den prodlení (čl. 9 1). V preambuli kupní smlouvy bylo zmíněno, že kupující je dodavatelem, který vyhrál veřejnou zakázku zadanou ze strany odběratele, kterým je [anonymizována dvě slova], státní podnik, a že kupující odběratele v rámci soutěže seznámil se skutečností, že prodávající je jeho subdodavatelem v rámci veřejné zakázky a odběratel neměl vůči této skutečnosti žádné námitky (kupní smlouva ze dne [datum]).

9. Přípisem ze dne [datum] žalovaná sdělila žalobkyni, že žalobkyně si u žalované původně objednala vůz s třímístnou kabinou, seřiditelným sedadlem řidiče, odpruženými sedadly a dalšími technickými parametry. Posléze byla objednávka specifikována tak, že všechna 3 sedadla, které jsou v kabině, mají být odpružená. K tomu žalovaná sděluje, že takto specifikované vozidlo není možné dodat, a to z důvodu požadavku, že všechna sedadla mají být odpružená. Předmět plnění, který byl objednán, a posléze dospecifikován, je tak objektivně nemožný (přípis z [datum]).

10. Přípisem ze dne [datum] žalovaná sdělila žalobkyni, že technické parametry požadovaných sedadel jsou neslučitelné s dalšími požadovanými parametry a nelze docílit jejich schválení pro provoz na silničních komunikacích. Žalovaná tedy navrhuje, aby zakázka byla zrušena z důvodu na straně zadavatele, jelikož technické zadání je technicky nerealizovatelné (přípis z [datum]).

11. Přípisem ze dne [datum] státní podnik [anonymizována dvě slova] žalobkyni sdělil, v reakci na její dopis ze dne [datum], že zadávací řízení již v žádném případě nelze zrušit a strany musí vycházet z platné kupní smlouvy. Nad rámec uvedeného podotkl, že žalobkyní uváděná problematika technických parametrů byla speciálně v průběhu výběrového řízení řešena, a to v rámci tzv. vysvětlení zadávací dokumentace (přípis z [datum]).

12. Přípisem ze dne [datum] státní podnik [anonymizována dvě slova] odstoupil od kupní smlouvy se žalobkyní, a to podle §1978 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zároveň státní podnik uplatnil právo na zaplacení smluvních pokut vyplývajících z ustanovení čl. 9 kupní smlouvy z důvodu prodlení s dodáním předmětného vozu (odstoupení z [datum]). Skutečnost, že kupní smlouva mezi žalobkyní a státním podnikem [anonymizována dvě slova] byla zrušena, a to k [datum], vyplývá i ze sjetiny internetové stránky [stát. instituce], pododdílu veřejné zakázky (výpis z internetové stránky [stát. instituce]).

13. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení smluvní pokuty za pozdní dodání předmětu koupě dle kupní smlouvy z [datum], a to do sedmi dnů ode dne doručení výzvy (výzva z [datum]). Emailem ze dne [datum] zástupce žalované nároky žalobkyně odmítl (email z [datum]).

14. Pokud jde o technickou stránku předmětného vozidla, soud zjistil, že dne [datum] bylo vydáno osvědčení o schválení technické způsobilosti typu vozidla [číslo] přičemž se jedná o pracovní stroj samojízdný, nosič výměnných nástaveb tovární značky [anonymizováno], typové řady [anonymizováno] (osvědčení o technické způsobilosti typu vozidla [číslo]). Ze schváleného základního technického popisu a protokolu o zkoušce vyplývá, že v kabině mohou být umístěna až tři sedadla, odpružená však mohou být jen dvě (základní technický popis vozidla [číslo] vydaný [stát. instituce] pod [číslo jednací], protokol [číslo] o zkoušce podle předpisu [anonymizováno] [číslo] vystavený [právnická osoba] ze dne [datum]).

15. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Pokud jde o listiny předložené po provedené koncentraci řízení (přípis státního podniku [anonymizována dvě slova] žalobkyni ze dne [datum] a nedatovaná odpověď žalobkyně státnímu podniku [anonymizována dvě slova]) soud dospěl k závěru, že tyto lze k důkazu připustit, když jimi žalovaná prokazuje namítanou nevěrohodnost tvrzení žalobkyně ve věci počtu odpružených sedadel v kabině ke dni podpisu kupní smlouvy s žalovanou. V této souvislosti soud dále uvádí, že ačkoli žalobkyně k výzvě soudu při jednání konaném dne [datum] následně uvedla, že při podpisu kupní smlouvy s žalovanou měla v úmyslu uzavřít smlouvu na dodávku vozu se dvěma odpruženými sedadly v kabině a její projev vůle se tedy shoduje s projevem vůle žalované, která rovněž měla za to, že uzavírají smlouvu na dodávku vozu s dvěma odpruženými sedadly v kabině, toto tvrzení je znevěrohodňováno mimo jiné i důkazy připuštěnými při jednání dne [datum], shora uvedenými. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

16. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

17. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

18. Podle ust. §2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

19. Koupí chápe zákonodárce kupní smlouvu jakožto synallagmatické právní jednání, na základě kterého se prodávající zavazuje převést na kupujícího vlastnické právo k předmětu koupě (věci) a kupující k zaplacení kupní ceny a k převzetí předmětu koupě. Samotná skutečnost, zda předmět koupě existuje v době uzavření kupní smlouvy, není pro posouzení smluvního vztahu jako smlouvy kupní rozhodná. Předmět koupě je třeba v kupní smlouvě specifikovat způsobem, který umožní jeho náležitou identifikaci (v závislosti na tom, zda jde o věc určenou individuálně či druhově). Nesplňuje-li ujednání o předmětu koupě požadavky určitosti a srozumitelnosti ani za použití interpretačních pravidel (§ 555 a násl.), nepůjde vůbec o právní jednání (§ 553), dokud nebude projev vůle vyjasněn (Jiří ŠVESTKA, Jan DVOŘÁK, Josef FIALA aj.: Občanský zákoník. Komentář).

20. Pojem dílo je v zákoně vymezen oproti koupi částečně negativně. Zákonem vymezené dílo může být však totožné s výsledkem závislé činnosti. Pro posouzení smlouvy jako smlouvy o dílo je tak třeba zkoumat nejen samotný předmět smlouvy, ale zároveň i další náležitosti příslušné smlouvy. Jako základní rozlišovací znak lze však při pochybnostech a v obecné rovině použít test obsažený v Sedláčkově Obligačním právu:„ Při trhu jde však jen o věc hmotnou a výroba je zcela lhostejná. Při díle jde o věc hmotnou jen jako o výsledek určité činnosti. Občanský zákoník (pozn. aut.: obecný zákoník občanský) stanoví tuto rozlišovací skutečnost: dodá-li zákazník materiál sám, má se v pochybnosti za to, že jde o smlouvu o dílo; dodá-li materiál podnikatel sám, o smlouvu trhovou (pozn. aut.: kupní smlouvu).“ (Sedláček, 2010, s. 126, odst. 317). Uvedené však podle [příjmení] opět neplatí bez výjimky a vždy je třeba posoudit okolnosti konkrétního případu. (Jiří ŠVESTKA, Jan DVOŘÁK, Josef FIALA aj.: Občanský zákoník. Komentář).

21. V posuzované právní věci je předmětem smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] dodání 1 ks nákladního automobilu – valník s hydraulickým ramenem s požadovanou výbavou podle technické specifikace uvedené v nedílné příloze [číslo] této smlouvy (čl. 1) a splňující technické předpoklady pro uvedení vozu do provozu na území ČR a Evropské unie, jakož i převedení vlastnického práva k tomuto vozidlu na žalovanou, to vše za kupní cenu ve výši 1 880 000 Kč (bez DPH) (čl. 2). Předmětem smlouvy naopak není samotná výroba tohoto vozu žalovanou. Na základě posouzení jednotlivých ustanovení smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], označené samotnými smluvní stranami jako kupní smlouva, tak soud dospěl k závěru, že mezi stranami došlo k uzavření smlouvy kupní tak, jak je tato upravena ust. §2079 a násl. o.z.

22. Z provedeného dokazování v posuzované věci vyplynulo, že strany měly zájem uzavřít kupní smlouvu na dodávku vozu typu [anonymizováno], kdy žalobkyně byla v pozici kupujícího a žalovaná v pozici prodávajícího. Žalobkyní poptávaný vůz byl v kupní smlouvě specifikován v příloze 1 a současně čl. 1 a 1.3 smlouvy, přičemž jednou z jeho podstatných náležitostí byl počet odpružených sedadel v kabině, když tento požadavek jednoznačně vznesl konečný příjemce vozidla, státní podnik [anonymizována dvě slova], a to tak, že odpružená sedadla mají být v počtu tři kusy. Tento požadavek byl pak vtělen i do kupní smlouvy uzavřené mezi státním podnikem a žalobkyní dne [datum]. Oproti tomu, počet odpružených sedadel v kabině řidiče byl v kupní smlouvě uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] stanoven neurčitě s tím, že vůli stran projevenou v písemné formě lze vykládat různými způsoby. Vzhledem k uvedené soud primárně v řízení zkoumal, jaký byl obsah projevené vůle stran při podpisu kupní smlouvy.

23. Soud na tomto místě předně poukazuje na skutečnost, že kupní smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou nelze posuzovat odděleně od dalšího smluvního vztahu, a to kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a státním podnikem [anonymizována dvě slova], když konečným příjemcem poptávaného vozu je právě státní podnik, který na jeho dodání vypsal veřejnou zakázku. Již v průběhu zadávacího řízení se žalobkyně netajila tím, že je schopna zakázku splnit prostřednictvím žalované jako subdodavatele, která je současně výrobcem poptávaného vozu [anonymizováno]. Proto žalovaná v průběhu zadávacího řízení odpovídala na dotazy zadavatele, přičemž jeden z dotazů směřoval na počet odpružených sedadel v kabině řidiče. Ačkoli žalovaná žalobkyni k jejímu dotazu sdělila, že v kabině mohou být osazena dvě odpružená sedadla (nikoli tři), žalobkyně přesto k přímému dotazu státního podniku sdělila, že v kabině mohou být odpružená sedadla tři. Žalobkyně si tedy byla jednoznačně vědoma požadavku zadavatele na tři odpružená sedadla, což se koneckonců odrazilo i v samotné kupní smlouvě uzavřené mezi žalobkyní a státním podnikem, v jejíž příloze 1 je explicitně u položky odpružených sedadel uvedeno, že všechna tři sedadla budou odpružená. Z uvedeného je dle soudu zřejmé, že žalovaná věděla, že musí zadavateli dodat vůz se třemi odpruženými sedadly v kabině, který však reálně jejím prostřednictvím dodá žalovaná. Značně nevěrohodné se proto jeví v tomto řízení přednesené tvrzení žalobkyně, že při uzavření kupní smlouvy s žalovanou její projev vůle směřoval k dodání vozu se dvěma odpruženými sedadly, když takto by napřímo porušovala ujednání kupní smlouvy se státním podnikem [anonymizována dvě slova].

24. Pokud pak žalobkyně tvrdila, že neexistuje souvislost mezi kupní smlouvou uzavřenou mezi ní a státním podnikem [anonymizována dvě slova] a kupní smlouvou uzavřenou mezí ní a žalovanou, pak toto tvrzení je jednoznačně provedenými důkazy vyvráceno. Kromě toho, že žalobkyně specifikaci vozu v rámci zadání veřejné zakázky s žalovanou konzultovala a o osobě subdodavatele byl informován i samotný zadavatel, v preambuli kupní smlouvy uzavřené mezi stranami tohoto sporu je výslovný odkaz na veřejnou zakázku vyhlášenou státním podnikem [anonymizována dvě slova], přičemž i místem plnění je právě karlínská pobočka státního podniku [anonymizována dvě slova].

25. Z provedených důkazů je dále zřejmé, že při uzavírání kupní smlouvy se státním podnikem [anonymizováno] si žalobkyně byla vědoma technických potíží s dodáním vozu se třemi odpruženými sedadly v kabině, přesto tuto smlouvu v tomto explicitním znění dne [datum] uzavřela. Pokud pak o měsíc později uzavírala kupní smlouvu v takřka totožném znění s žalovanou jako subdodavatelem, činila tak zjevně při vědomí existence rozporu s jí uzavřenou smlouvu se státním podnikem [anonymizována dvě slova] a technicky možnou podobou vozu sdělenou jí žalovanou. Tomuto závěru nasvědčuje i skutečnost, že v příloze [číslo] kupní smlouvy s žalovanou je odlišné znění položky odpružených sedadel, kdy u smlouvy se státním podnikem [anonymizována dvě slova] je explicitně uvedeno, že odpružená budou všechna tři dodávaná sedadla, v kupní smlouvě s žalovanou je pouze uvedeno, že sedadla budou odpružená, nikoli pak, jaký počet sedadel bude odpružený. Za této situace se lze domnívat, že bylo zájmem žalobkyně nechat tuto otázku nevyjasněnou, zatímco žalovaná měla za to, že uzavírá kupní smlouvu na dodávku vozu se dvěma odpruženými sedadly, jak odpovídá schválené technické dokumentaci.

26. Podle ust. §553 o.z. nejde o právní jednání v případě, kdy pro neurčitost nebo nesrozumitelnost nelze zjistit jeho obsah ani výkladem. Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku. Podle ust. § 554 se ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.

27. Podle ust. §583 o.z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

28. Jakkoli občanský zákoník ukládá nahlížet na právní jednání spíše jako na platná než neplatná, soud v posuzované věci na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že uzavření kupní smlouvy dne [datum] nelze v kontextu celé věci posoudit jako jednání platné. Soud je přesvědčen, že v okamžiku jejího podpisu nebyl dostatečně určitě vymezen předmět koupě, když žalovaná jednoznačně měla vůli dodat kabinu pouze se dvěma odpruženými sedadly, zatímco jednoznačným zájmem žalobkyně bylo obdržet vůz s kabinou se třemi odpruženými sedadly a žalobkyně tak kupní smlouvu uzavírala buď s odlišnou vůlí ohledně počtu odpružených sedadel, nebo tuto otázku nechala otevřenou. Projevy vůle obou stran tak směřovaly k odlišnému předmětu plnění, případně k plnění, jež mělo být dospecifikováno v budoucnu. Neurčitý (odlišný) projev vůle stran nebyl zhojen ani později, když následně žalobkyně zaslala žalované požadavek na dodání kabiny se třemi odpruženými sedadly, čímž rozporný zájem obou stran stvrdila. Soud tak dospěl k závěru, že kupní smlouva z [datum] je tzv. zdánlivým právním jednáním, ke kterému se nepřihlíží.

29. Právní jednání žalobkyně při uzavírání kupní smlouvy dne [datum] lze v kontextu provedeného dokazování hodnotit i jako jednání, kterým žalobkyně žalovanou uvedla v omyl ohledně počtu dodávaných odpružených sedadel, když počet dodávaných odpružených sedadel v kabině zůstal v kupní smlouvě nevyjasněn a když žalobkyně si musela být na základě předchozí komunikace s žalovanou vědoma skutečnosti, že žalovaná je ochotna se zavázat k dodání vozu s dvěma odpruženými sedadly v kabině, nikoli se třemi. Podle shora cit. ust. §583 o.z. je takové právní jednání neplatné.

30. Pokud soud dospěl k závěru o nicotnosti (neplatnosti) kupní smlouvy z [datum], je nicotným (neplatným) i ujednání o smluvní pokutě v ní obsažené. Nicotné (neplatné) ustanovení o smluvní pokutě nemůže založit nárok žalobkyně na její zaplacení, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok II.).

31. Nad rámec uvedeného pak soud uzavírá, že i v případě, kdyby soud nedospěl k závěru o neplatnosti (nicotnosti) kupní smlouvy, nárok žalobkyně by stejně neshledal důvodným. Pokud by totiž smluvní strany při uzavření kupní smlouvy projevily vůli určit její předmět později (§1748 o. z.), měla by taková skutečnost za následek odložení účinnosti kupní smlouvy do vyjasnění této otázky. V okamžiku vyjasnění počtu odpružených sedadel by pak došlo ke zneplatnění (znicotnění) uzavřené kupní smlouvy, když jejím předmětem by se stalo plnění nemožné (§580 odst. 2 o. z.). K tomuto vyjasnění pak došlo nejpozději v okamžiku, kdy byl žalované doručeno sdělení žalobkyně, na které žalovaná reagovala dopisem ze dne [datum]. Skutečnost, že dodání vozidla s třemi odpruženými sedadly není technicky možné, má soud za prokázanou z provedených listinných důkazů, když výslechy administrativních spolupracovníků žalované v této souvislosti považoval za nadbytečné a provedení jiného důkazu navrženo nebylo.

32. Ostatní námitky žalované (rozpor s dobrými mravy, zánik kupní smlouvy z [datum] podle ust. §1727 o.z.) soud považoval v kontextu shora uvedeného za nepodstatné, a to s ohledem na míru jejich relevance a možnost ovlivnit výsledek řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2008, sp. zn. 32 Odo 1561/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2010, sp. zn. 32 Cdo 4455/2009, či nález Ústavního soudu ze dne 20. 1. 2020, sp. zn. II. ÚS 4152/18). Proto se jimi blíže nezabýval.

33. Výrok I. je odůvodněn skutečností, že po vznesené námitce promlčení žalobkyně část svého nároku v částce 19 928 Kč vzala podle ust. §96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) zpět a žalovaná s tím souhlasila.

34. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario ve spojení s ust. §146 odst. 2 o. s. ř. a plně úspěšné žalované přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v celkové výši 54 014,40 Kč Náklady sestávají z odměny právního zástupce žalované v celkové výši 42 840 Kč (tzn. převzetí zastoupení, účast na soudních jednáních dne [datum] a [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a účast na soudním jednání dne [datum]) dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění), paušální náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobce za šest úkonů právní služby v celkové výši 1 800 Kč (dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a DPH ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 9 374,40 Kč.

Poučení